(EU) 2024/1141Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1141 ze dne 14. prosince 2023, kterým se mění přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, pokud jde o zvláštní hygienické požadavky na určité maso, produkty rybolovu, mléčné výrobky a vejce

Publikováno:	Úř. věst. L 1141, 19.4.2024	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	14. prosince 2023	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	9. května 2024	Nabývá účinnosti:	9. listopadu 2024
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Úřední věstník
Evropské unie

Řada L

2024/1141

19.4.2024

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2024/1141

ze dne 14. prosince 2023,

kterým se mění přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, pokud jde o zvláštní hygienické požadavky na určité maso, produkty rybolovu, mléčné výrobky a vejce

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (1), a zejména na čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec písm. a), c), d), e) a f) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní pravidla pro hygienu potravin živočišného původu, která se vztahují na provozovatele potravinářských podniků. Konkrétně příloha II uvedeného nařízení stanoví požadavky týkající se více produktů živočišného původu a příloha III uvedeného nařízení stanoví zvláštní požadavky. Příloha II oddíl I nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví požadavky na používání identifikačního označení u produktů živočišného původu. Část B oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004 odkazuje na Evropské společenství namísto Evropské unie. Zkratky identifikačního označení, které odkazují na „Evropskou unii“, by proto měly nahradit odkazy na „Evropské společenství“. Toto nahrazení však vytváří značnou administrativní zátěž. Proto by mělo být stanoveno přechodné období, během něhož mohou produkty opatřené identifikačním označením se zkratkou pro „Evropské společenství“ zůstat na trhu do konce přechodného období.

(2)

Kromě toho je třeba vyjasnit souvislost mezi formou identifikačního označení požadovaného podle nařízení (ES) č. 853/2004 a požadavky na zvláštní identifikační označení stanovenými pro tlumení některých nákaz zvířat v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (2). Část B oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004 by měla být změněna, aby se vyjasnilo, která forma by se měla za konkrétních okolností použít.

(3)

Příloha II rovněž vyžaduje, aby provozovatelé potravinářských podniků provozující jatka požadovali, obdrželi a zkontrolovali informace o potravinovém řetězci, pokud jde o jakákoli zvířata, kromě volně žijící zvěře, která byla odeslána nebo mají být odeslána na jatka, a jednali podle nich. Tytéž požadavky by se měly vztahovat na provozovatele potravinářských podniků provozující zařízení pro nakládání se zvěřinou, pokud se farmová zvěř poražená v místě původu odesílá do zařízení pro nakládání se zvěřinou.

(4)

Mobilní jatka jsou stále více využívána k tomu, aby se zabránilo možným problémům s dobrými životními podmínkami zvířat během přepravy, například v důsledku dlouhé doby přepravy zvířat chovaných v odlehlých oblastech. Mobilní jatka podléhají stejně jako jakákoli jiná jatka schválení v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 853/2004 v každém členském státě, v němž vykonávají svou činnost. Je však třeba vyjasnit, jak by se toto schválení mělo uplatňovat v případě kombinace mobilních a stálých jatek. Schvalování jatek je založeno především na souladu s požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení těchto jatek stanovenými v kapitole II oddílů I a II přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.

(5)

Ustanovení čl. 43 odst. 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 (3) umožňuje za výjimečných okolností přemísťovat živá zvířata na jiná jatka. Nařízení (ES) č. 853/2004 tuto možnost nestanoví. V zájmu jednotnosti právních předpisů Unie by nařízení (ES) č. 853/2004 mělo být v tomto ohledu sladěno s prováděcím nařízením (EU) 2019/627. Příloha III oddíl I kapitola IV nařízení (ES) č. 853/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Nařízení (ES) č. 853/2004 umožňuje omráčení a vykrvení omezeného počtu některých kopytníků na farmě při splnění zvláštních požadavků, včetně toho, že zvířata nelze přepravovat na jatka, aby nebyla ohrožena obsluha a zabránilo se poranění zvířat během přepravy. Tento požadavek omezuje tuto možnost omráčení a vykrvení na farmě z velké části na extenzivně chovaná zvířata a vylučuje většinu zvířat, s nimiž zemědělci pravidelně manipulují, a proto jsou snadno přepravována bez rizika. Na základě zkušeností získaných provozovateli potravinářských podniků a příslušnými orgány a s ohledem na rostoucí poptávku po zajištění dobrých životních podmínek zvířat během přepravy je vhodné rozšířit tuto možnost omráčení a vykrvení kopytníků na farmě v souladu se zvláštními požadavky i na ovce, kozy a ostatní kopytníky chované v jakémkoli typu ustájení.

(7)

Dne 19. ledna 2023 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin vědecké stanovisko k mikrobiologické bezpečnosti vyzrálého masa (4) (dále jen „stanovisko EFSA“). Stanovisko EFSA uvádí, že vyzrálé maso nepředstavuje vyšší riziko pro veřejné zdraví než čerstvé maso, pokud jsou splněny určité požadavky. S ohledem na rostoucí spotřebu vyzrálého masa je vhodné stanovit v nařízení (ES) č. 853/2004 zvláštní požadavky doporučené ve stanovisku EFSA, zejména pokud jde o vyzrálé maso skotu. Toto maso se uvádí na trh jako čerstvé maso nebo, např. po přidání zrajících kultur do čerstvého masa během suchého zrání, jako masný polotovar. Příloha III oddíly I i V nařízení (ES) č. 853/2004 by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(8)

Příloha III oddíl I kapitola VII nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví alternativní podmínky přepravy jatečně upravených těl, půlí jatečně upravených těl, čtvrtí nebo půlí jatečně upravených těl rozporcovaných na tři velkoobchodní porce ovcí, koz, skotu a prasat. Tyto přepravní podmínky jsou založeny na kontrole povrchové teploty masa namísto jeho teploty v jádře a musí splňovat zvláštní požadavky.

(9)

Na základě zkušeností získaných provozovateli potravinářských podniků a příslušnými orgány je vhodné změnit uvedené zvláštní požadavky stanovené v příloze III oddíle I kapitole VII nařízení (ES) č. 853/2004, zejména s cílem umožnit odběr masa z chladírenského skladu a omezeného počtu jatek, umožnit přepravu ve stejném oddíle s různými druhy masa, které splňují požadavky na konečnou teplotu tohoto masa, a zajistit dodatečné teplotní a časové podmínky pro přepravu jatečně upravených těl, půlí jatečně upravených těl, čtvrtí nebo půlí jatečně upravených těl rozporcovaných na tři velkoobchodní porce ovcí, koz a skotu během maximální 30 hodinové doby přepravy.

(10)	Příslušné orgány hlásily různé výsledky měření povrchové teploty při použití různých metod. Je proto vhodné stanovit referenční metodu založenou na zkušenostech získaných provozovateli potravinářských podniků a na technologickém vývoji a zároveň zachovat možnost používat alternativní metody.

(11)

Oddíl III přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 vyžaduje, aby farmoví ptáci nadřádu běžci a farmoví kopytníci poražení v hospodářství byli přepraveni na jatka za účelem další manipulace. Vzhledem k tomu, že zařízení pro nakládání se zvěřinou mají vhodné vybavení pro hygienickou manipulaci s takovou farmovou zvěří poraženou na farmě, měla by být rovněž oprávněna přijímat farmové ptáky nadřádu běžci a farmové kopytníky a manipulovat s nimi.

(12)

Příloha III oddíl III bod 3 písm. i) rovněž vyžaduje, aby k farmovým ptákům nadřádu běžci a farmovým kopytníkům poraženým na farmě bylo při dodání na jatka přiloženo prohlášení provozovatele potravinářského podniku, který zvířata choval. Informace uvedené v tomto prohlášení jsou podobné informacím o potravinovém řetězci. Aby se snížila administrativní zátěž způsobená tímto zdvojováním informací, měl by být tento požadavek na prohlášení zrušen. Odkazy na bod 3 písm. i) by měly být nahrazeny odkazy na informace o potravinovém řetězci.

(13)

Farmová zvěř poražená v hospodářství, ze kterého pochází, musí být doprovázena osvědčením potvrzujícím splnění požadavků stanovených v příloze III oddíle III bodě 3 nařízení (ES) č. 853/2004 s použitím vzorového veterinárního osvědčení stanoveného v příloze IV kapitole 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/2235 (5). Aby se zabránilo nejednoznačnosti mezi právním požadavkem stanoveným v nařízení (ES) č. 853/2004 a vzorovým veterinárním osvědčením stanoveným v prováděcím nařízení (EU) 2020/2235, mělo by být znění veterinárního osvědčení v nařízení (ES) č. 853/2004 i v prováděcím nařízení (EU) 2020/2235 plně konzistentní.

(14)

Příloha III oddíl VIII kapitola VII body 1 a 2 nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví, že čerstvé produkty rybolovu a rozmrazené nezpracované produkty rybolovu musí být udržovány při teplotě blížící se teplotě tajícího ledu a že zmrazené produkty rybolovu musí být udržovány při teplotě nepřesahující –18 °C ve všech částech produktu. Odvětví produktů rybolovu musí někdy nasadit stroje, které krájí čerstvé produkty rybolovu, rozmrazené nezpracované produkty rybolovu nebo zpracované produkty rybolovu a mohou plátky znovu skládat pomocí automaticky prokládaných listů. V tomto případě se uvedené produkty rybolovu umísťují do chladírny, aby se snížila jejich počáteční teplota nebo (v případě již zmrazených produktů) aby se jejich teplota zvýšila na více než –18 °C, aby bylo možné je řezat nebo krájet. Je proto vhodné povolit, je-li to nezbytné pro teplotu nutnou z technologického hlediska, aby se teplota produktů rybolovu podrobených těmto postupům po omezenou dobu lišila od teplot požadovaných v příloze III oddíle VIII kapitole VII bodech 1 a 2. Skladování a přeprava při uvedené teplotě by však neměly být povoleny.

(15)

Příloha III oddíl IX kapitola I část I nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví hygienické požadavky na produkci syrového mléka a mleziva ve stádech hospodářských zvířat, od nichž se mléko a mlezivo odebírá za účelem uvedení na trh. Bod 3 uvedené části I stanoví, že syrové mléko krav, samic buvolů, ovcí nebo koz, které nepochází ze stád prostých nebo úředně prostých brucelózy a tuberkulózy, musí být podrobeno takovému tepelnému ošetření, po kterém mléko vykazuje negativní reakci při testu na alkalickou fosfatázu. Testování na alkalickou fosfatázu však není vhodnou metodou k ověření tepelného ošetření syrového mléka jiných druhů než skotu nebo syrového mléka odděleného do různých frakcí před tepelným ošetřením v moderních zpracovatelských zařízeních. Provozovatelům potravinářských podniků by proto měly být k prokázání účinnosti použitého tepelného ošetření nabídnuty alternativní možnosti založené na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (6).

(16)

Příloha III oddíl IX kapitola II část II nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví požadavky na tepelné ošetření syrového mléka, mleziva, mléčných výrobků nebo výrobků z mleziva. Bod 1 písm. a) uvedené části II stanoví, že pasterizované výrobky musí v příslušných případech vykazovat negativní reakci při testu na alkalickou fosfatázu bezprostředně po tomto ošetření. Vzhledem k nevhodnosti testování na alkalickou fosfatázu k ověření tepelného ošetření syrového mléka jiných druhů než skotu nebo syrového mléka odděleného do různých frakcí před tepelným ošetřením by měly být provozovatelům potravinářských podniků k prokázání účinnosti nabídnuty i alternativní možnosti založené na zásadách HACCP.

(17)

Příloha III oddíl X kapitola I nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví hygienická pravidla pro produkci vajec, a zejména stanoví, že počínaje výrobními prostorami musí být vejce až do prodeje spotřebiteli udržována bez cizorodého zápachu, jelikož zápach může naznačovat změnu vajec, která by je učinila nevhodnými pro přímou spotřebu konečným spotřebitelem. Pokud však provozovatel potravinářského podniku použil cizorodý zápach u vajec úmyslně za účelem jejich ochucení zvláštními příchutěmi, přítomnost takového zápachu neznamená, že vejce představují riziko pro spotřebitele. Uvádění vajec, u nichž byl úmyslně použit zápach, na trh by proto mělo být povoleno za předpokladu, že účelem tohoto postupu není skrýt předchozí existenci jakéhokoli cizorodého zápachu vajec.

(18)

Je vhodné poskytnout provozovatelům potravinářských podniků dostatek času na to, aby se přizpůsobili novým požadavkům na suché zrání hovězího masa nebo aby příslušným orgánům uspokojivě prokázali bezpečnost alternativních přístupů. Tyto nové požadavky stanovené v příloze III oddíle I kapitole VII nařízení (ES) č. 853/2004 ve znění tohoto nařízení by se proto měly použít šest měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

(19)	Nařízení (ES) č. 853/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy II a III nařízení (ES) č. 853/2004 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Identifikační označení produktů živočišného původu může i nadále obsahovat zkratky „Evropského společenství“ uvedené v příloze II oddíle I části B bodě 8 nařízení (ES) č. 853/2004 ve znění platném před změnami provedenými tímto nařízením, a to do 31. prosince 2028, a produkty živočišného původu s tímto identifikačním označením aplikovaným před uvedeným datem smějí zůstat na trhu.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení bodu 3 písm. a) podbodu iv) bodu 1 přílohy se použije ode dne 9. prosince 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. prosince 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly (Úř. věst. L 131, 17.5.2019, s. 51).

(4) EFSA Journal 2023;21(1):7745.

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení, vzorová úřední osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií zvířat a zboží do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 599/2004, prováděcí nařízení (EU) č. 636/2014 a (EU) 2019/628, směrnice 98/68/ES a rozhodnutí 2000/572/ES, 2003/779/ES a 2007/240/ES (Úř. věst. L 442, 30.12.2020, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

PŘÍLOHA

Přílohy II a III nařízení (ES) č. 853/2004 se mění takto:

v příloze II oddíle I se část B mění takto:

bod 8 se nahrazuje tímto:

„8.

Pokud se aplikuje v zařízení nacházejícím se v Unii, musí mít označení oválný tvar a obsahovat zkratku Evropské unie („EU“) v jednom z úředních jazyků Unie, a sice takto: EC, EU, EL, UE, EE, AE, ES, EÚ.

Tyto zkratky nesmějí být uvedeny v označeních, která aplikují zařízení nacházející se mimo Unii na produkty dovážené do Unie.“;

doplňuje se nový bod, který zní:

„8a.

Požadavky na formu identifikačního označení v této části B smí být nahrazeny požadavky na zvláštní identifikační označení v souladu s čl. 65 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (*1) a pravidly přijatými v souladu s čl. 67 písm. a), čl. 71 odst. 3 nebo 4 nebo čl. 259 odst. 1 nebo 2 uvedeného nařízení.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).“;"

v příloze II se oddíl III mění takto:

úvodní odstavec se nahrazuje tímto:

„Pokud jde o veškerá zvířata, kromě volně žijící zvěře, která byla odeslána nebo mají být odeslána na jatka nebo do zařízení pro nakládání se zvěřinou, musí provozovatelé potravinářských podniků provozující jatka nebo zařízení pro nakládání se zvěřinou v případě potřeby požadovat, obdržet a zkontrolovat informace o potravinovém řetězci uvedené v tomto oddílu a musí podle nich jednat.“;

b)	v bodech 1, 2, 4, 5, 6 a 7 se slovo „jatky“ ve všech mluvnických tvarech nahrazuje slovy „jatka nebo zařízení pro nakládání se zvěřinou“ v odpovídajících mluvnických tvarech;

příloha III se mění takto:

oddíl I se mění takto:

v kapitole II se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Provozovatelé potravinářských podniků musí zajistit, aby konstrukce, uspořádání a vybavení jatek, ve kterých se porážejí domácí kopytníci, splňovaly požadavky stanovené níže v bodech 1 až 9. Mobilní dílčí jatka musí fungovat ve spolupráci s doplňkovými stálými zařízeními pro porážku, aby tímto způsobem vznikla úplná jatka splňující požadavky stanovené níže v bodech 1 až 9. Mobilní dílčí jatka mohou fungovat s několika doplňkovými zařízeními pro porážku, čímž vznikne několik jatek.“;

ii)

v kapitole IV se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.

Po přepravení na jatka musí být zvířata poražena bez zbytečného odkladu. Pokud to však vyžadují požadavky na dobré životní podmínky zvířat, musí být zvířatům před porážkou poskytnuta doba na odpočinek. Zvířata, která jsou dopravena na jatka k porážce, tam musí být poražena a přímý přesun na jiná jatka smí být povolen pouze ve výjimečných případech v souladu s čl. 43 odst. 6 druhým pododstavcem prováděcího nařízení (EU) 2019/627.“;

iii)

kapitola VIa se mění takto:

nadpis se nahrazuje tímto:

„Kapitola VIa:

PORÁŽKA, JINÁ NEŽ NUCENÁ, V HOSPODÁŘSTVÍ, ZE KTERÉHO POCHÁZÍ DOMÁCÍ SKOT, JINÝ NEŽ BIZONI, A OVCE, KOZY A PRASATA A DOMÁCÍ LICHOKOPYTNÍCI“;

úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Porážku až tří kusů domácího skotu, jiného než bizoni, až tří domácích lichokopytníků, až šesti domácích prasat nebo až devíti ovcí nebo koz lze při stejné příležitosti provést v hospodářství, ze kterého zvířata pocházejí, pokud je toto hospodářství schválené příslušným orgánem v souladu s těmito požadavky:“;

3)	písmeno a) se zrušuje;

iv)

kapitola VII se mění takto:

za bod 2 se vkládá nový bod, který zní:

„2a.

Pro účely tohoto bodu se „suchým zráním“ rozumí skladování čerstvého masa v aerobních podmínkách zavěšením jatečně upravených těl nebo porcí buď nebalených, nebo balených v pytlích propustných pro vodní páru v chlazené místnosti nebo boxu za účelem zrání po dobu několika týdnů za regulovaných podmínek okolního prostředí, pokud jde o teplotu, relativní vlhkost a proudění vzduchu.

Před uvedením na trh nebo zmrazením musí být hovězí maso, které je podrobeno suchému zrání, skladováno při teplotě povrchu od –0,5 °C do 3,0 °C, s relativní vlhkostí nejvýše 85 % a prouděním vzduchu 0,2 až 0,5 m/s ve speciální místnosti nebo boxu po dobu nejvýše 35 dnů počínaje koncem doby zrání po porážce. Provozovatelé potravinářských podniků však mohou použít jiné kombinace teploty povrchu, relativní vlhkosti, proudění vzduchu a času nebo podrobovat suchému zrání maso jiných druhů, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáží, že jsou poskytnuty rovnocenné záruky ohledně bezpečnosti masa.

Kromě toho se uplatní tato zvláštní opatření:

i)	suché zrání začíná ihned po době zrání po porážce a nepřiměřeně zpožděném bourání a/nebo přepravě do zařízení provádějícího suché zrání;

ii)	maso nesmí být umístěno do místnosti nebo boxu, dokud není dosaženo teploty a relativní vlhkosti podle druhého pododstavce;

iii)	maso musí být pověšeno za kost nebo, pokud je použita police, musí být zajištěna dostatečná perforace, aby se usnadnilo proudění vzduchu, a pravidelné otáčení hygienickými metodami;

iv)	na začátku procesu suchého zrání může být použito intenzivnější proudění vzduchu, aby se usnadnila včasná tvorba kůrky a snížila vodní aktivita na povrchu;

v)	musí se používat teploměry, sondy relativní vlhkosti a další přístroje k přesnému monitorování a usnadnění regulace podmínek v místnosti nebo boxu;

vi)	vzduch opouštějící výparník, vracející se do výparníku a přicházející do styku s hovězím masem musí být filtrován nebo ošetřen UV;

vii)	je-li kůrka ořezávána, provede se toto ořezání hygienickým způsobem.“;

v bodě 3 písm. b) se podbody iv) až viii) nahrazují tímto:

„iv)

vozidlo přepravující jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce sváží maso pro jednu přepravu nejvýše ze tří jatek nebo z jednoho chladírenského skladu, který maso odebírá přímo z jatek; všechny požadavky stanovené v tomto písmeni b) se vztahují na všechny náklady jatečně upravených těl, půlí jatečně upravených těl, čtvrtí jatečně upravených těl nebo půlí jatečně upravených těl rozporcovaných na tři velkoobchodní porce odesílané z jatek a chladírenského skladu, který maso odebírá z výše uvedených jatek;

jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce musí mít při zahájení přepravy teplotu v jádře 15 °C, pokud mají být přepravovány ve stejném oddíle jako maso, které splňuje požadavky na teplotu stanovené v bodě 1 pro droby a 7 °C pro ostatní maso;

vi)

k zásilce je přiloženo prohlášení provozovatele potravinářského podniku; v uvedeném prohlášení musí být uvedena doba chlazení před první nakládkou, doba, kdy byla zahájena první nakládka jatečně upravených těl, půlí jatečně upravených těl, čtvrtí jatečně upravených těl nebo půlí jatečně upravených těl rozporcovaných na tři velkoobchodní porce, teplota povrchu v uvedené době, maximální teplota vzduchu při přepravě, které mohou být jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce vystaveny, maximální povolená doba přepravy, datum povolení a název příslušného orgánu, který přepravu povolil v souladu s podbodem ii);

vii)

provozovatel potravinářského podniku určení musí uvědomit příslušný orgán před tím, než poprvé obdrží jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce, u nichž nebylo před zahájením přepravy dosaženo teploty uvedené v bodě 1;

viii)

maso musí být přepravováno v souladu s těmito parametry:

—

V případě maximálně šestihodinové doby přepravy (*2):

Druh	Teplota povrchu (1)	Maximální doba pro zchlazení na teplotu povrchu (2)	Maximální teplota vzduchu při přepravě (3)	Maximální průměrný denní počet aerobních kolonií u jatečně upraveného těla (4)
Ovce a kozy	7 °C	8 hodin	6 °C	log10 3,5 cfu/cm2
Skot		20 hodin		log10 3,5 cfu/cm2
Prasata		16 hodin		log10 4 cfu/cm2

Maximální doba přepravy smí být prodloužena na 30 hodin, pokud je před zahájením přepravy dosaženo teploty v jádře nižší než 15 °C.

—

V případě maximálně 60 hodinové doby přepravy (*3):

Druh	Teplota povrchu (5)	Maximální doba pro zchlazení na teplotu povrchu (6)	Teplota v jádře (7)	Maximální teplota vzduchu při přepravě (8)	Maximální průměrný denní počet aerobních kolonií u jatečně upraveného těla (9)
Ovce a kozy	4 °C	12 hodin	15 °C	3 °C	log10 3 cfu/cm2
Skot	4 °C	24 hodin	15 °C	3 °C	log10 3 cfu/cm2

ix)

metody měření teploty povrchu musí být validovány a jako referenční metoda se použije tato metoda:

—	použije se teploměr kalibrovaný podle nejnovější verze normy ISO 13485,

—

snímač se zasune kolmo do nejsilnější části v hloubce 0,5 až 1 cm od vnější části buď:

a)	ramene, nebo

b)	stehna skotu, ovcí a koz nebo kýty nebo vnitřního povrchu kýty ve střední horní části u prasat,

—	pět měření teploty se provede takto:

—	u nejméně jednoho z pěti měření musí být dosaženo teploty nižší, než jsou požadavky na teplotu povrchu stanovené v podbodě viii).

(*2) (*) Maximální přípustná doba od zahájení nakládky masa do vozidla až do uskutečnění poslední dodávky. Nakládku masa do vozidla lze odložit na dobu po uplynutí maximální přípustné doby pro zchlazení masa na jeho specifickou teplotu povrchu. Pokud k tomu dojde, musí být maximální přípustná doba přepravy zkrácena o stejnou dobu, o jakou byla odložena nakládka. Příslušný orgán členského státu určení může omezit počet míst dodání."

(*3) (**) Maximální přípustná doba od zahájení nakládky masa do vozidla až do uskutečnění poslední dodávky. Nakládku masa do vozidla lze odložit na dobu po uplynutí maximální přípustné doby pro zchlazení masa na jeho specifickou teplotu povrchu. Pokud k tomu dojde, musí být maximální přípustná doba přepravy zkrácena o stejnou dobu, o jakou byla odložena nakládka. Příslušný orgán členského státu určení může omezit počet míst dodání.“;"

v oddíle II kapitole II se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Provozovatelé potravinářských podniků musí zajistit, aby konstrukce, uspořádání a vybavení jatek, ve kterých se poráží drůbež nebo zajícovci, splňovaly požadavky stanovené níže v bodech 1 až 7. Mobilní dílčí jatka musí fungovat ve spolupráci s doplňkovými stálými zařízeními pro porážku, aby tímto způsobem vznikla úplná jatka splňující požadavky stanovené níže v bodech 1 až 7. Mobilní dílčí jatka mohou fungovat s několika doplňkovými zařízeními pro porážku, což představuje několik jatek.“;

oddíl III se mění takto:

bod 3 se mění takto:

písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h)

jsou poražená a vykrvená zvířata přepravena na jatka nebo případně do zařízení pro nakládání se zvěřinou hygienicky a bez zbytečného odkladu. Pokud přeprava trvá více než dvě hodiny, musí být zvířata zchlazena; pokud to klimatické podmínky dovolují, aktivní zchlazení se nevyžaduje. Vykolení lze provádět na místě pod dozorem úředního veterinárního lékaře;“

ii)	písmeno i) se zrušuje; a

iii)

písmeno j) se nahrazuje tímto:

„j)

poražené zvíře musí na jatka nebo případně do zařízení pro nakládání se zvěřinou doprovázet veterinární osvědčení stanovené v příloze IV kapitole 3 prováděcího nařízení (EU) 2020/2235 vydané a podepsané úředním veterinárním lékařem, které potvrzuje příznivý výsledek prohlídky před porážkou, správně provedenou porážku a vykrvení a datum a čas porážky, nebo musí být toto osvědčení v jakémkoli formátu zasláno předem.“;

bod 3a se nahrazuje tímto:

„3a.

Odchylně od bodu 3 písm. j) může příslušný orgán povolit, aby potvrzení o správně provedené porážce a vykrvení a o datu a času porážky bylo zahrnuto pouze v informacích o potravinovém řetězci v souladu s přílohou II oddílem III tohoto nařízení za předpokladu, že:

a)	hospodářství se nenachází v uzavřeném pásmu podle definice v čl. 4 bodě 41 nařízení (EU) 2016/429;

b)	provozovatel potravinářského podniku prokázal odpovídající způsobilost k porážce zvířat bez zbytečné bolesti, úzkosti nebo utrpení v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1099/2009, a aniž je dotčen článek 12 uvedeného nařízení.“;

v oddíle V kapitole III se doplňuje nový bod, který zní:

„6.	Masné polotovary, které jsou podrobeny suchému zrání, musí splňovat požadavky stanovené v oddíle I kapitole VII bodě 2a této přílohy III.“;

v oddíle VIII kapitole VII se doplňuje nový bod, který zní:

„4.

Pokud je zapotřebí, aby čerstvé produkty rybolovu, rozmrazené nezpracované produkty rybolovu nebo zpracované produkty rybolovu měly teplotu nižší, než je teplota tajícího ledu, aby bylo možné používat stroje na krájení nebo řezání produktů rybolovu, smějí být při této teplotě nutné z technologického hlediska udržovány co nejkratší dobu, která v žádném případě nepřesáhne 96 hodin. Skladování a přeprava při uvedené teplotě se nepovolí.

Pokud je zapotřebí, aby zmrazené produkty rybolovu měly teplotu vyšší než –18 °C, aby bylo možné používat stroje na krájení nebo řezání produktů rybolovu, smějí být při této teplotě nutné z technologického hlediska udržovány co nejkratší dobu, která v žádném případě nepřesáhne 96 hodin. Skladování a přeprava při uvedené teplotě se nepovolí.“;

oddíl IX se mění takto:

v kapitole I části I se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

Syrové mléko nebo mlezivo zvířat, které nesplňuje požadavky stanovené v bodě 2, však smí být použito s povolením příslušného orgánu:

v případě krav, samic buvolů, ovcí nebo koz či samic jiných druhů, které nevykazují pozitivní reakci na test na tuberkulózu nebo brucelózu ani žádné příznaky těchto nákaz, a v případě ovcí a koz, které byly očkovány proti brucelóze v rámci schváleného eradikačního programu a které nevykazují žádné příznaky uvedené nákazy, po tepelném ošetření, po kterém vykazuje v příslušných případech negativní reakci při testu na alkalickou fosfatázu. Není-li test na alkalickou fosfatázu vhodný k prokázání účinnosti použitého tepelného ošetření, jako jsou situace, kdy je syrové mléko získáváno od jiných druhů než skotu nebo je před tepelným ošetřením odděleno do různých frakcí, musí mít provozovatelé potravinářských podniků možnost poskytnout příslušnému orgánu nezbytné záruky a vést související záznamy v rámci svých postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 852/2004;

b)	v případě ovcí nebo koz, které nevykazují pozitivní reakci na test na brucelózu nebo které byly očkovány proti brucelóze v rámci schváleného programu eradikace a které nevykazují příznaky uvedené nákazy, pro výrobu sýrů s dobou zrání alespoň dva měsíce.“;

ii)

v kapitole II části II bodě 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Pasterizace se dosahuje ošetřením:

i)	vysokou teplotou po krátkou dobu: nejméně 72 °C po dobu 15 sekund;

ii)	nízkou teplotou po dlouhou dobu: nejméně 63 °C po dobu 30 minut; nebo

iii)	jakoukoli jinou kombinací času a teploty vedoucí k rovnocennému účinku.

Ošetření uvedené v podbodech i), ii) a iii) musí zajistit, aby produkty v příslušných případech vykazovaly negativní reakci při testu na alkalickou fosfatázu bezprostředně po tomto ošetření. Není-li test na alkalickou fosfatázu vhodný k prokázání účinnosti pasterizace, jako jsou situace, kdy jsou produkty získávány od jiných druhů než skotu nebo jsou před pasterizací odděleny do různých frakcí, musí mít provozovatelé potravinářských podniků možnost poskytnout příslušnému orgánu nezbytné záruky a vést související záznamy v rámci svých postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 852/2004.“;

v oddíle X kapitole I se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.	Počínaje výrobními prostorami a až do prodeje spotřebiteli musí být vejce udržována čistá, suchá, bez nezáměrného cizorodého zápachu, účinně chráněná proti otřesům a přímému slunečnímu světlu. Jakékoli úmyslné použití cizorodého zápachu u vajec nesmí mít za cíl zakrytí již existujícího zápachu.“

(1) Maximální přípustná teplota povrchu při nakládce a poté opatření v nejširší části jatečně upravených těl, půlí jatečně upravených těl, čtvrtí jatečně upravených těl nebo půlí jatečně upravených těl rozporcovaných na tři velkoobchodní porce.

(2) Maximální přípustná doba od okamžiku usmrcení do dosažení maximální přípustné teploty povrchu při nakládce.

(3) Maximální teplota vzduchu, které smí být maso vystaveno od okamžiku zahájení nakládky a po celou dobu trvání přepravy.

(4) Maximální průměrný denní počet kolonií aerobních mikroorganismů u jatečně upraveného těla na jatkách za použití klouzavého období 10 týdnů, přípustný u jatečně upravených těl dotčených druhů, jenž provozovatel uspokojivě prokáže příslušnému orgánu v souladu s postupy odběru vzorků a vyšetření stanovenými v bodech 2.1.1 a 2.1.2 kapitoly 2 a v bodě 3.2 kapitoly 3 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

(5) Maximální přípustná teplota povrchu při nakládce a poté opatření v nejširší části jatečně upravených těl, půlí jatečně upravených těl, čtvrtí jatečně upravených těl nebo půlí jatečně upravených těl rozporcovaných na tři velkoobchodní porce.

(6) Maximální přípustná doba od okamžiku usmrcení do dosažení maximální přípustné teploty povrchu při nakládce.

(7) Maximální přípustná teplota v jádře masa v době nakládky a poté.

(8) Maximální teplota vzduchu, které smí být maso vystaveno od okamžiku zahájení nakládky a po celou dobu trvání přepravy.

(9) Maximální průměrný denní počet kolonií aerobních mikroorganismů u jatečně upraveného těla na jatkách za použití klouzavého období 10 týdnů, přípustný u jatečně upravených těl dotčených druhů, jenž provozovatel uspokojivě prokáže příslušnému orgánu v souladu s postupy odběru vzorků a vyšetření stanovenými v bodech 2.1.1 a 2.1.2 kapitoly 2 a v bodě 3.2 kapitoly 3 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 2073/2005.

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/1141/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání