(EU) 2024/1041Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1041 ze dne 28. listopadu 2023 kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu
Publikováno: | Úř. věst. L 1041, 8.4.2024 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 28. listopadu 2023 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 28. dubna 2024 | Nabývá účinnosti: | 28. dubna 2024 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Úřední věstník |
CS Řada L |
2024/1041 |
8.4.2024 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2024/1041
ze dne 28. listopadu 2023
kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
vzhledem k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (1), a zvláště pak vzhledem k ustanovení čl. 3 odst. 4 tohoto nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2022/869 stanoví rámec pro určení, plánování a provádění projektů společného zájmu, které jsou nezbytné k realizaci jedenácti strategických prioritních koridorů energetické infrastruktury v jednotlivých zeměpisných oblastech, pokud jde o oblast elektřiny, příbřežních elektrizačních soustav, vodíku a elektrolyzérů, a tří celounijních prioritních oblastí energetické infrastruktury pro inteligentní elektrické rozvodné sítě, inteligentní plynárenské sítě a sítě pro přepravu oxidu uhličitého, a dále rámec pro identifikaci, plánování a provádění projektů ve společném zájmu vypracovaných Unií společně se třetími zeměmi v oblasti elektřiny, vodíku a sítí pro přepravu oxidu uhličitého. |
(2) |
V souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) 2022/869 by Komise měla do 30. listopadu 2023 přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví první unijní seznam podle nařízení (EU) 2022/869. |
(3) |
Všechny způsobilé projekty navržené pro zařazení na unijní seznam byly posouzeny na základě kritéria udržitelnosti, které je povinné pro všechny kategorie projektů v souladu s nařízením (EU) 2022/869. Pouze ty projekty, které vykazovaly výrazný přínos z hlediska udržitelnosti, pak byly posouzeny regionálními skupinami uvedenými v článku 3 nařízení (EU) 2022/869, které potvrdily, že dané projekty splňují kritéria stanovená v článku 4 uvedeného nařízení. |
(4) |
Komise kandidátské projekty posoudila s ohledem na požadavky čl. 3 odst. 5. |
(5) |
Návrhy regionálních seznamů projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu byly schváleny regionálními skupinami na zasedáních na technické úrovni. |
(6) |
Po obdržení stanovisek Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) ze dne 21. září 2023 ohledně důsledného uplatňování kritérií hodnocení a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech schválily rozhodovací orgány regionálních skupin dne 25. října 2023 konečné regionální seznamy. V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2022/869 byly před přijetím regionálních seznamů všechny navrhované projekty schváleny členskými státy, jejichž území se projekty týkají. |
(7) |
Projekty, které byly navrhnuty k zařazení na unijní seznam, pak byly předmětem veřejné konzultace. Kromě toho byly organizace zastupující příslušné zúčastněné strany, včetně zástupců třetích zemí, výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů, místních obyvatel a organizací na ochranu spotřebitelů a životního prostředí přizvány k technickým diskusím v regionálních skupinách a konzultovány ohledně projektů navržených k zařazení na unijní seznam. |
(8) |
Projekty společného zájmu by měly být uvedeny podle strategických priorit transevropské energetické infrastruktury v pořadí stanoveném v příloze I nařízení (EU) 2022/869. Projekty ve společném zájmu, které nejsou vyžadovány pro realizaci prioritních koridorů energetické infrastruktury a prioritních oblastí stanovených v příloze I nařízení TEN-E, by měly být uvedeny odděleně podle kategorie infrastruktury, do které patří, a podle regionu, v němž se nacházejí. |
(9) |
Projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu by měly být uváděny buď jako samostatné projekty společného zájmu/samostatné projekty ve společném zájmu, nebo v rámci seskupení několika projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu, protože jsou na sobě navzájem závislé nebo si (potenciálně) konkurují. |
(10) |
V souladu s odchylkou stanovenou v článku 24 nařízení (EU) 2022/869 týkající se Kypru a Malty, a to jednoho propojení pro každý z těchto členských států, obdržela Komise dokumentaci požadovanou v souladu s čl. 24 odst. 1 a 2. Příslušné projekty byly předloženy na zasedáních regionálních skupin na technické úrovni a příslušná dokumentace byla zveřejněna, s výjimkou obchodního tajemství. Jedno propojení pro Maltu a jedno propojení pro Kypr, jež jsou nezbytná k zajištění trvalého propojení těchto členských států s transevropskou plynárenskou sítí, by si proto mělo zachovat status projektu společného zájmu. |
(11) |
Unijní seznam obsahuje projekty v různých fázích jejich vývoje včetně fází předběžné studie proveditelnosti, studie proveditelnosti, povolování a výstavby. U projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu v rané fázi vývoje může být nutné provést studie k prokázání technické a ekonomické životaschopnosti a souladu s právními předpisy Unie, včetně právních předpisů týkajících se životního prostředí. V této souvislosti je nutno náležitě identifikovat a posoudit případné nepříznivé dopady na životní prostředí a mělo by jim být zamezeno, případně by měly být zmírněny. Kromě toho by měla být v kontextu rozvoje projektů určena a zohledněna příslušná opatření pro přizpůsobení se změně klimatu. |
(12) |
Zařazením projektů na unijní seznam nejsou dotčeny výsledky příslušného posouzení dopadů na životní prostředí a povolovacího řízení. |
(13) |
První unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu by měl být odpovídajícím způsobem přijat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přijímá se první unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a zůstává v platnosti až do vstupu v platnost nařízení v přenesené pravomoci, kterým se přijímá druhý unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 28. listopadu 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
PŘÍLOHA
Příloha VII nařízení (EU) 2022/869, kterou se nahrazuje příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (1).
„Příloha VII
UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU A PROJEKTŮ VE SPOLEČNÉM ZÁJMU (DÁLE JEN „SEZNAM UNIE“),
uvedený v čl. 3 odst. 4
A. Zásady uplatňované při stanovení seznamu Unie
1) Seskupení projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu
Některé projekty společného zájmu tvoří kvůli své vzájemné závislosti, potenciální nebo skutečné konkurenční povaze součást seskupení projektů. Stanovují se následující typy seskupení projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu:
— |
seskupení vzájemně závislých projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X, obsahující následující projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu:“ Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu provedeny tak, aby přinesly výhody v rámci celé Unie; |
— |
seskupení potenciálně konkurenčních projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující jeden nebo více následujících projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu:“. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden projekt společného zájmu/projekt ve společném zájmu, několik z nich nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu bude znovu posouzena v rámci následného procesu určení projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu, včetně zohlednění potřeb v oblasti kapacity; a |
— |
seskupení konkurenčních projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující jeden z následujících projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu:“. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu, a je proto nutné provést pouze jeden projekt společného zájmu/projekt ve společném zájmu. Rozhodnutí, který projekt společného zájmu/projekt ve společném zájmu se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu bude v případě potřeby znovu posouzena v rámci následného procesu určení projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu. |
— |
obecný koridor odráží některé významné potřeby v oblasti infrastruktury, které byly zjištěny a které by nemohly být odpovídajícím způsobem řešeny předloženými projekty. |
Na všechny projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu se vztahují práva a povinnosti vyplývající z nařízení (EU) č. 2022/869.
2) Zařazení napájecích stanic a kompresorových stanic
Napájecí stanice a konverzní stanice v oblasti elektrické energie a kompresorové stanice jsou považovány za součásti projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu, jestliže se zeměpisně nacházejí na přenosových/přepravních vedeních či případně v blízkosti plynovodů. Napájecí stanice, konverzní stanice a kompresorové stanice jsou považovány za samostatné projekty společného zájmu a uvádějí se výslovně v seznamu Unie, jestliže je jejich zeměpisné umístění odlišné od umístění přenosových/přepravních vedení či případně plynovodů. Vztahují se na ně práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) č. 2022/869.
3) Části projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu nesplňující kritéria způsobilosti
Součástí některých projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu je jedna nebo několik nezpůsobilých investic. Tyto investice, uvedené níže, se nepovažují za součást seznamu Unie.
— |
Úsek Guitiriz – Zamora (součást projektu společného zájmu 9.1.3) |
— |
Úsek Saint Martin de Crau – Cruzy (součást projektu společného zájmu 9.1.5) |
— |
Úsek Freiburg – Offenbach (součást projektu společného zájmu 9.2.1) |
— |
Úsek Limburská oblast a její propojení se severojižní páteřní soustavou (North-South backbone) na východě NL (součást projektu společného zájmu 9.6) |
— |
Loď (součást projektu společného zájmu 9.13.1) |
— |
Úsek Poggio Renatico – Gries Pass (součást projektu společného zájmu 10.1.1) |
— |
Úsek Karperi – Komotimi (součást projektu společného zájmu 10.3.1) |
— |
Úsek Kiruna – Lulea (součást projektu společného zájmu 11.1) |
— |
4 vnitrostátní úseky finského plynovodu Kyröskoski; Imatra; Loviisa, přes přístavy Kotka a Porvoo přes Tolkinnen (zeměpisné odkazy jsou přibližné a uvádějí se pouze pro orientaci) (součást projektu společného zájmu 11.2) |
— |
Plynovod v LT spojující přístav Klaipeda (součást projektu společného zájmu 11.2) |
— |
Úsek Magdeburg – Postupim (zeměpisné odkazy jsou přibližné a uvádějí se pouze pro orientaci) (součást projektu společného zájmu 11.2) |
— |
Řízení pracovních postupů bez tištěných materiálů, hlasový robot a chatbot, automatizace řízení pracovní síly, společné aukce SK-UA a aktiva určená pro cestovní ruch (součást PSZ 12.3) |
4) Projekty, které změnily své číslo PSZ (tj. číslo projektu společného zájmu) uvedené v předchozím seznamu Unie
Projekty, které jsou součástí předchozího seznamu Unie podle zrušeného nařízení (EU) č. 347/2013, mění své číslo PSZ z důvodu změny pořadí nebo doplnění nových prioritních koridorů v nařízení (EU) 2022/869. To se týká některých projektů z těchto kategorií: elektrická energie, inteligentní elektrické rozvodné sítě a sítě CO2. V tomto případě je u názvu projektu předchozí číslo PSZ uvedeno pouze pro informaci.
B. Seznam Unie obsahující projekty společného zájmu a projekty ve společném zájmu
1) Severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
||||||
1.1 |
Portugalsko – Španělsko: propojení mezi místy Beariz – Fontefría (ES), Fontefria (ES) – Ponte de Lima (PT) a Ponte de Lima – Vila Nova de Famalicão (PT), včetně napájecích stanic v místech Beariz (ES), Fontefría (ES) a Ponte de Lima (PT) (č. 2.17 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.2 |
Propojení mezi místy Gatica (ES) a Cubnezais (FR) [v současné době označované jako „Biscay Gulf“] (č. 2.7 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.3 |
Propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako „Celtic Interconnector“] (č. 1.6 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.4 |
Seskupení projektů vnitrostátních vedení v Německu obsahující následující projekty společného zájmu:
|
||||||
1.5 |
Vnitrostátní vedení v Německu mezi místy Brunsbüttel/Wilster a Grοβgartach/Bergrheinfeld-West za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích [v současné době označované jako „Südlink“] (č. 2.10 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.6 |
Vnitrostátní vedení v Německu mezi místy Osterath a Philippsburg za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích [v současné době označované jako „Ultranet“] (č. 2.9 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.7 |
|
||||||
1.8 |
Propojení mezi místy Lonny (FR) a Gramme (BE) (č. 2.32 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.9 |
Vnitrostátní vedení na severní hranici Belgie mezi místy Zandvliet a Lillo-Liefkenshoek (BE) a mezi místy Liefkenshoek a Mercator včetně napájecí stanice v Lillo (BE) [v současné době označované jako „BRABO II + III“] (č. 2.23 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.10 |
Propojení mezi pevninskou částí Itálie – Korsikou (FR) a Sardínií (IT) [v současné době označované jako „SACOI 3“] (č. 2.4 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.11 |
Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Kaunertalu (AT) (č. 2.18 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.12 |
Přečerpávací vodní elektrárna NAVALEO, purifikační zařízení (ES) (č. 2.28.2 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.13 |
Přečerpávací vodní elektrárna Silvermines (IE) (č. 2.29 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.14 |
Přečerpávací vodní elektrárna RIEDL (DE) (č. 2.30 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.15 |
Reverzibilní přečerpávací vodní elektrárna LOS GUAJARES (ES) |
||||||
1.16 |
Skladování energie stlačením vzduchu v Green Hydrogen Hub (DK) (č. 1.21 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||
1.17 |
Přečerpávací vodní elektrárna WSK PULS (DE) |
||||||
1.18 |
Reverzibilní ukládání energie, přečerpávací vodní elektrárna AGUAYO II (ES) |
Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
1.19 |
Propojení mezi Sicílií (IT) a Tuniskem (TU) [v současné době označované jako „ELMED“] (číslo. 2.33 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
1.20 |
Propojení mezi oblastí Zeebrugge (BE) a místem Kemsley, Kent (UK) [v současné době označované jako „Cronos“] |
1.21 |
Propojení mezi oblastí Emden (DE) a místem Corringham, Essex (UK) [v současné době označované jako „Tarchon“] |
2) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Electricity“)
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
||||||||||
2.1 |
Seskupení projektů Rakousko – Německo obsahující následující projekty společného zájmu:
|
||||||||||
2.2 |
Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Isar [v současné době označované jako „SüdOstLink“] (č..3.12 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||||||
2.3 |
Seskupení projektů vnitrostátních vedení v České republice obsahující následující projekty:
|
||||||||||
2.4 |
Propojovací vedení mezi místy Würmlach (AT) – Somplago (IT) (č. 3.4 na čtvrtém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||||||
2.5 |
Seskupení projektů Maďarsko – Rumunsko obsahující následující projekty společného zájmu:
|
||||||||||
2.6 |
Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko [v současné době označované jako „EUROASIA Interconnector“] obsahující následující projekty společného zájmu:
|
||||||||||
2.7 |
Propojovací vedení mezi místy Otrokovice (CZ) – Ladce (SK) |
||||||||||
2.8 |
Propojovací vedení mezi místem Lienz (AT) a regionem Veneto (IT) (č. 3.2.1 na druhém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||||||
2.9 |
Přečerpávací vodní elektrárna Amfilochia (EL) (č. 3.24 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||||||
2.10 |
Bateriový systém pro ukládání energie Ptolemaida (EL) |
||||||||||
2.11 |
Modernizace přečerpávacích vodních elektráren Čierny Váh (SK) [v současné době označované jako „SE Integrator“] |
Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
2.12 |
Propojovací vedení mezi místy Subotica (RS) a Sándorfalva (HU) |
2.13 |
Propojení mezi místy Wadi El Natroon (EG) a Mesogeia/St Stefanos (EL) [v současné době označované jako „GREGY Interconnector“] |
3) Plán propojení pobaltského trhu s elektrickou energií („BEMIP Electricity“)
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
||||||||||||||||||||||||||||||
3.1 |
Vnitrostátní vedení mezi místy Stanisławów a Ostrołęka (PL) (č. 4.5.2 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||||||||||||||||||||||||||
3.2 |
Přečerpávací vodní elektrárna v Estonsku (č. 4.6 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
||||||||||||||||||||||||||||||
3.3 |
Integrace a synchronizace elektrických soustav pobaltských států s evropskými sítěmi obsahující následující projekty společného zájmu:
|
||||||||||||||||||||||||||||||
3.4 |
Třetí propojení mezi Finskem – Švédskem [v současné době označované jako „Aurora line“] obsahující následující projekty společného zájmu:
|
||||||||||||||||||||||||||||||
3.5 |
Čtvrté propojení mezi Finskem – Švédskem [v současné době označované jako „Aurora line 2“] |
||||||||||||||||||||||||||||||
3.6 |
Propojení mezi Finskem a Estonskem [v současné době označované jako „Estlink 3“] |
4) Příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
4.1 |
Jeden nebo více uzlů v Severním moři s propojovacími vedeními do zemí u Severního moře (Dánsko, Nizozemsko, Německo) [v současné době označované jako „North Sea Wind Power Hub“] (č. 1.19 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
4.2 |
Hybridní propojovací vedení na moři mezi Belgií a Dánskem [v současné době označované jako „Triton Link“] |
4.3 |
Vysokonapěťová napájecí stanice na moři a připojení k místu Menuel (FR) [v současné době označováno jako „Offshore Windconnect Centre Manche 1“] |
4.4 |
Vysokonapěťová napájecí stanice na moři a připojení k místu Tourbe (FR) [v současné době označováno jako „Offshore Wind connection Centre Manche 2“] |
Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
4.5 |
Víceúčelové propojovací vedení mezi Modular Offshore Grid 2 (BE) a místem Leisten (UK) [v současné době označované jako „Nautilus“] (č. 1.15 na čtvrtém seznamu projektů společného zájmu) |
4.6 |
Víceúčelové vysokonapěťové stejnosměrné vedení (HVDC) mezi Velkou Británií a Nizozemskem [v současné době označované jako „LionLink“] |
5) Příbřežní elektrizační soustavy v rámci plánu propojení baltského trhu s energií („BEMIP offshore“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
5.1 |
Lotyšsko a Estonsko – hybridní příbřežní propojovací vedení [v současné době označované jako „Elwind] |
5.2 |
Hybridní příbřežní propojovací vedení Bornholm Energy Island (BEI) mezi Dánskem a Německem |
6) Jižní a západní příbřežní elektrizační soustavy („SW offshore“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
6.1 |
Napojení větrných elektráren na moři Occitanie (FR) |
6.2 |
Napojení větrných elektráren na moři PACA (FR) |
7) Jižní a východní příbřežní elektrizační soustavy („SE offshore“):
Pro tento koridor nebyly předloženy žádné projekty.
8) Příbřežní elektrizační soustavy v Atlantském oceánu:
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
8.1 |
Napojení větrných elektráren na moři South Britanny (FR) |
8.2 |
Napojení větrných elektráren na moři South Atlantic (FR) |
9) Propojení rozvodných sítí vodíku v západní Evropě („HI West“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
||||||||||||
9.1 |
Koridor Portugalsko – Španělsko – Francie – Německo:
|
||||||||||||
9.2 |
Přeshraniční vodíková údolí Francie – Německo:
|
||||||||||||
9.3 |
Vnitrostátní vodíková infrastruktura ve Francii k belgické hranici [v současné době označovaná jako „Franco-Belgian H2 corridor“] |
||||||||||||
9.4 |
Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označovaná jako „H2ercules West“] |
||||||||||||
9.5 |
Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Belgii [v současné době označovaná jako „Belgian Hydrogen Backbone“] |
||||||||||||
9.6 |
Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Nizozemsku [v současné době označovaná jako „National Hydrogen Backbone“] |
||||||||||||
9.7 |
Vodíková propojovací vedení National Hydrogen Backbone (NL) – Německo:
|
||||||||||||
9.8 |
Příbřežní vodíkové potrubí – Německo [v současné době označované jako „AquaDuctus“] |
||||||||||||
9.9 |
Vodíkové propojovací vedení Dánsko – Německo:
|
||||||||||||
9.10 |
Zařízení pro příjem amoniaku v Belgii:
|
||||||||||||
9.11 |
Zařízení pro příjem amoniaku v Německu:
|
||||||||||||
9.12 |
Přijímací zařízení v Nizozemsku:
|
||||||||||||
9.13 |
Zařízení pro příjem amoniaku Dunkerque (FR) |
||||||||||||
9.14 |
Elektrolyzér H2Sines.RDAM (PT) |
||||||||||||
9.15 |
Elektrolyzéry ve Španělsku:
|
||||||||||||
9.16 |
Elektrolyzéry ve Francii:
|
||||||||||||
9.17 |
Elektrolyzéry v Nizozemsku:
|
||||||||||||
9.18 |
Elektrolyzéry v Německu:
|
||||||||||||
9.19 |
Elektrolyzér Jytske Banke (DK) |
||||||||||||
9.20 |
Zařízení pro skladování vodíku Danish Hydrogen Storage (DK) |
||||||||||||
9.21 |
Zařízení pro skladování vodíku Hystock Opslag (NL) |
||||||||||||
9.22 |
Skladování vodíku v Německu:
|
||||||||||||
9.23 |
Storage GeoH2 (FR) |
||||||||||||
9.24 |
Skladování vodíku ve Španělsku:
|
Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
9.25 |
Příbřežní vodíkové potrubí Norsko – Německo [v současné době označované jako „CHE Pipeline“] |
10) Propojení rozvodných sítí vodíku ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („HI East“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
||||||||
10.1 |
Vodíkový koridor Itálie – Rakousko – Německo:
|
||||||||
10.2 |
Vodíkové propojovací vedení mezi Českem a Německem:
|
||||||||
10.3 |
Vodíkové propojovací vedení mezi Řeckem a Bulharskem:
|
||||||||
10.4 |
Obecný koridor pro přepravu vodíku z Ukrajiny na Slovensko, do Česka, Rakouska a Německa |
11) Plán propojení baltského trhu s energií z vodíku („BEMIP Hydrogen“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
Č. |
Definice |
11.1 |
Vodíkové propojovací vedení mezi Švédskem a Finskem [v současné době označované jako „Nordic Hydrogen Route – Bothnian Bay“] |
11.2 |
Vodíkové propojovací vedení mezi Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem a Německem [v současné době označované jako „Nordic-Baltic Hydrogen Corridor“] |
11.3 |
Vodíkové propojovací vedení mezi Švédskem, Finskem a Německem [v současné době označované jako „Baltic Sea Hydrogen Collector“] |
12) Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních elektrických rozvodných sítí
Projekty společného zájmu vypracované v této tematické oblasti:
Č. |
Definice |
12.1 |
ACON – Again COnnected Networks (CZ, SK) má podpořit integraci českého a slovenského trhu s elektřinou tím, že zlepší účinnost distribučních sítí (č. 10.4 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
12.2 |
CARMEN (BG, RO) má posílit přeshraniční spolupráci a sdílení informací mezi provozovateli přenosových soustav, posílit spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav, investovat do rozšiřování sítě a zvýšit kapacitu pro integraci nových obnovitelných zdrojů energie a zlepšit stabilitu, bezpečnost a flexibilitu sítě (č. 10.10 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
12.3 |
Danube InGrid (HU, SK) má zajistit účinnou integraci chování a opatření všech uživatelů trhu připojených k elektroenergetickým sítím v Maďarsku a na Slovensku (č. 10.7 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
12.4 |
Gabreta Smart Grids (CZ, DE) má zajistit zvýšení přijímací kapacity sítí, umožnit dálkové monitorování a kontrolu sítí středního napětí a zlepšit schopnost sledování sítí a jejich plánování (č. 10.11 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
12.5 |
GreenSwitch (AT, HR, SI) má zvýšit přijímací kapacitu pro distribuované obnovitelné zdroje a zajistit účinnou integraci nových zatížení, zlepšit schopnost sledování distribuční sítě a zvýšit přeshraniční kapacitu (č. 10.12 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
13) Prioritní tematická oblast přeshraniční sítě pro přepravu oxidu uhličitého
Projekty společného zájmu vypracované v této tematické oblasti:
Č. |
Definice |
13.1 |
CO2 TransPorts vytvoří infrastrukturu, která usnadní rozsáhlé zachycování, přepravu a ukládání oxidu uhličitého z oblastí Rotterdamu, Antverp a přístavů v Severním moři (č. 12.3 na pátém seznamu projektů společného zájmu). |
13.2 |
Aramis – přeshraniční projekt přepravy a skladování CO2, přísun od producentů emisí v okolí přístavu Rotterdam, přeprava a skladování na nizozemském kontinentálním šelfu (č. 12.7 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
13.3 |
ECO2CEE – otevřený projekt přeshraniční přepravy a skladování CO2 s plánovanými úložišti v Dánsku, Norsku, Nizozemsku a ve Spojeném království (rozšíření č. 12.9 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
13.4 |
Bifrost – projekt přepravy a skladování s příbřežním skladováním v Dánsku od producentů emisí z Dánska, Německa a Polska |
13.5 |
Callisto – vývoj multimodálních center pro CO2 ve Středomoří, které slouží k ukládání emisí CO2 z Francie a Itálie |
13.6 |
CCS Baltic Consortium – přeshraniční železniční přeprava CO2 mezi Lotyšskem a Litvou s multimodálním terminálem kapalného CO2 se sídlem v Klaipedě |
13.7 |
Delta Rhine Corridor – projekt přepravy CO2 potrubím od producenti emisí z Porúří v Německu a z oblasti Rotterdamu v Nizozemsku do příbřežních skladovacích zařízení u nizozemského pobřeží |
13.8 |
EU2NSEA – přeshraniční síť CO2 vyvinutá mezi Belgií, Německem a Norskem za účelem sběru CO2 také z DK, FR, LV, NL, PL a SE, se skladovacími zařízeními v norském kontinentálním šelfu |
13.9 |
GT CCS Chorvatsko – výstavba potrubní dopravní infrastruktury v Chorvatsku a Maďarsku s podzemními zásobníky v HR |
13.10 |
Norne – dopravní infrastruktura v Dánsku se skladováním na pevnině a případně na moři, producenti emisí především z DK, SE, BE a UK je budou do DK přepravovat lodní dopravou |
13.11 |
Prinos – skladování na moři v oblasti Prinos, a to pro emise z EL dopravované plynovodem a z BG, HR, CY, EL, IT a SI lodí |
13.12 |
Pycasso – přeprava a skladování CO2 v úložišti na pevnině v jihozápadní FR, průmysloví producenti emisí z FR a ES |
Projekty ve společném zájmu vypracované v této tematické oblasti:
Č. |
Definice |
13.13 |
Northern Lights – komerční projekt přeshraniční lodní přepravy oxidu uhličitého z několika evropských iniciativ pro zachycování (Spojené království, Irsko, Belgie, Nizozemsko, Francie, Švédsko), a to do úložiště na norském kontinentálním šelfu (č. 12.4 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
13.14 |
Nautilus CCS – Emise z oblastí Le Havre, Dunkirk, Duisburg a Rogaland, které mají být zachyceny a přepraveny lodí k různým propadům v Severním moři (rozšíření č. 12.8 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
14) Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních sítí:
Pro tuto kategorii nebyly žádné předložené projekty shledány způsobilými.
15) Projekty, které si zachovávají status projektu společného zájmu (odchylka podle článku 24):
Č. |
Definice |
15.1 |
Napojení Malty na evropskou plynárenskou síť – propojení plynovodů s Itálií v místě Gela (č. 5.19 na pátém seznamu projektů společného zájmu) |
15.2 |
Plynovod z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří na řeckou pevninu přes Kypr a Krétu [v současné době označovaný jako „EastMed Pipeline“], s měřicí a regulační stanicí v Megalopoli (č. 7.3.1 na pátém seznamu projektů společného zájmu)“ |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/1041/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)