(EU) 2024/895Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/895 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, pokud jde o výpočet způsobilých závazků a přechodný režim
Publikováno: | Úř. věst. L 895, 20.3.2024 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 13. prosince 2023 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 21. března 2024 | Nabývá účinnosti: | 1. prosince 2023 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Úřední věstník |
CS Série L |
2024/895 |
20.3.2024 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2024/895
ze dne 13. prosince 2023,
kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, pokud jde o výpočet způsobilých závazků a přechodný režim
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 103 odst. 7 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 (2) byla změněna definice „způsobilých závazků“ stanovená v čl. 2 odst. 1 bodě 71 směrnice 2014/59/EU. Podle této nové definice jsou „způsobilými závazky“ pouze ty závazky, které jsou způsobilé pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL). Tato změna by měla být zohledněna v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (3), které se zabývá příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí. Konkrétně odkazy v uvedeném aktu v přenesené pravomoci na předchozí definici „způsobilých závazků“, která byla stanovena v čl. 2 odst. 1 bodě 71 směrnice 2014/59/EU, by měly být upraveny odkazem na čl. 2 odst. 1 bod 71a uvedené směrnice, v němž je stanovena nová definice. Kromě toho je třeba upravit také vzorec pro výpočet ukazatele „Kapitál a způsobilé závazky v držení instituce přesahující minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL)“ v příloze I kroku 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, aby zahrnoval pouze závazky způsobilé pro MREL. |
(2) |
Směrnice (EU) 2019/879 rovněž změnila čl. 45 odst. 1 a 2 směrnice 2014/59/EU s cílem stanovit nový výpočet MREL, podle něhož se MREL nyní vypočítá jako procento celkového objemu rizikové expozice (TREA) i jako procento celkové míry expozic (TEM) dotčeného subjektu. Proto by mělo být upřesněno, na základě jakého parametru by měl být vypočítán ukazatel „Kapitál a způsobilé závazky v držení instituce přesahující minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL)“ uvedený v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63. Aby byla zajištěna dostatečně obezřetná hodnota tohoto ukazatele, mělo by být stanoveno, že pro výpočet tohoto ukazatele by měla být použita vyšší z hodnot minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL) mezi minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky podle celkového objemu rizikové expozice (TREA) na jedné straně a minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky podle celkové míry expozic (TEM) na straně druhé. |
(3) |
Směrnice (EU) 2019/879 rovněž rozšířila možnost orgánů příslušných k řešení krize upustit od uplatňování požadavku MREL na individuální úrovni jednotlivých subjektů a namísto toho požadovat MREL na konsolidované úrovni, a zejména rozšířila tuto možnost na okolnosti uvedené v čl. 45f odst. 3 a 4 a článku 45 g směrnice 2014/59/EU. Tato změna směrnice 2014/59/EU by měla být zohledněna v čl. 8 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63. |
(4) |
Ustanovení čl. 20 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 v současné době stanoví přechodný režim, který umožňuje menším institucím přispívat do vnitrostátních mechanismů financování k řešení krizí nebo do Jednotného fondu pro řešení krizí paušální částkou, a nikoli plnohodnotným příspěvkem upraveným o riziko. Tento přechodný režim potrvá do konce počátečního období stanoveného pro dosažení cílové úrovně Jednotného fondu pro řešení krizí, která podle článku 69 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (4) končí dne 31. prosince 2023. Podle čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU však počáteční období pro dosažení cílové úrovně vnitrostátních mechanismů financování k řešení krizí končí o rok později, a to dne 31. prosince 2024. Tato situace vytváří nerovné zacházení mezi institucemi přispívajícími do vnitrostátních mechanismů financování k řešení krizí a institucemi přispívajícími do Jednotného fondu pro řešení krizí. Aby instituce přispívající do vnitrostátních mechanismů financování k řešení krizí mohly do konce počátečního období svého příslušného vnitrostátního mechanismu financování k řešení krizí přispívat paušální částkou, měl by být přechodný režim prodloužen o jeden rok do 31. prosince 2024 nahrazením odkazu v čl. 20 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 na čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 odkazem na čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU. |
(5) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(6) |
Je nutné poskytnout orgánům příslušným k řešení krize dostatek času na přijetí rozhodnutí o příspěvcích do mechanismů financování k řešení krizí a na vyrozumění o nich v souladu s pozměněnými požadavky. Je proto nezbytné stanovit pro rok 2024 přechodné opatření, kterým se lhůty pro tato vyrozumění prodlouží. |
(7) |
Vzhledem k tomu, že orgány příslušné k řešení krize musí uplatnit změněné požadavky k vypočtu a výběru příspěvků na rok 2024 co nejdříve, je nezbytné stanovit vstup tohoto nařízení v platnost dnem následujícím po jeho vyhlášení. |
(8) |
Podle čl. 14 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 mají instituce poskytovat orgánům příslušným k řešení krize informace důležité pro výpočet příspěvků do 31. ledna každého roku. Je nezbytné dát institucím na poskytnutí těchto informací v roce 2024 jeden měsíc navíc. |
(9) |
Je nezbytné zabránit právní nejistotě, pokud jde o metodu, která má být použita pro podávání informací a výpočet příspěvků do vnitrostátních mechanismů financování k řešení krizí. Z tohoto důvodu by orgány příslušné k řešení krize měly mít možnost vydat institucím pokyny ohledně informací, které mají být poskytnuty pro výpočet jejich ročních příspěvků, s přihlédnutím k prodloužení přechodného režimu paušálních částek v roce 2024, a to s dostatečným předstihem před stanovenou lhůtou pro výběr příspěvků v roce 2024. Aby byla zajištěna kontinuita podávání informací a metody pro výpočet příspěvků po celou dobu příspěvkových období a aby orgány příslušné k řešení krize mohly od 1. prosince 2023 vydávat nezbytné pokyny, mělo by se prodloužení přechodného režimu, které má být stanoveno v čl. 20 odst. 5, 8 a 9, použít zpětně od uvedeného data. |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 se mění takto:
1) |
v článku 3 se bod 17 nahrazuje tímto:
|
2) |
v článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Pokud příslušný orgán v případě konkrétní instituce úplně upustil od uplatňování kapitálových požadavků v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a orgán příslušný k řešení krize rovněž v případě téže instituce úplně upustil od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky v souladu s čl. 45f odst. 3 a 4 a článkem 45 g směrnice 2014/59/EU, lze ukazatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení vypočítat na konsolidované úrovni. Při výpočtu ukazatele rizika takové instituce se hodnota tohoto ukazatele na konsolidované úrovni přidělí každé instituci, která je součástí dané skupiny.“ |
3) |
v článku 20 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Aniž je dotčen článek 10 tohoto nařízení, mohou členské státy během počátečního období uvedeného v čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU povolit institucím, jejichž celková aktiva mají hodnotu nejvýše 3 000 000 000 EUR, aby za prvních 300 000 000 EUR celkových závazků bez kapitálu a pojištěných vkladů zaplatily paušální částku 50 000 EUR. Pokud jde o celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů nad limitem 300 000 000 EUR, zaplatí tyto instituce příspěvek vypočítaný podle článků 4 až 9 tohoto nařízení.“ |
4) |
v článku 20 se doplňují nové odstavce 8 a 9, které znějí: „8. Odchylně od čl. 13 odst. 1 vyrozumí orgány příslušné k řešení krize v příspěvkovém období 2024 každou instituci uvedenou v článku 2 o svých rozhodnutích o stanovení ročního příspěvku, který má daná instituce uhradit, do 31. května 2024. 9. Odchylně od čl. 14 odst. 4 v případě informací, které mají být orgánu příslušnému k řešení krize poskytnuty v roce 2023, se informace podle uvedeného odstavce poskytnou do 29. února 2024.“ |
(5) |
příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne následujícího po vyhlášení, s výjimkou čl. 1 odst. 3 a 4, které se použijí ode dne 1. prosince 2023.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. prosince 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 44).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA I
POSTUP PRO VÝPOČET ROČNÍHO PŘÍSPĚVKU INSTITUCÍ
KROK 1
Výpočet hrubých ukazatelů
Orgán příslušný k řešení krize vypočítá tyto ukazatele, přičemž použije následující opatření:
Soubor ukazatelů |
Ukazatel |
Opatření |
Riziková expozice |
Kapitál a způsobilé závazky v držení instituce přesahující minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL) |
přičemž pro účely tohoto ukazatele: „Kapitálem“ se rozumí součet kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení (EU) č. 575/2013. Způsobilé závazky jsou součtem závazků uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 71a směrnice 2014/59/EU. Celkové závazky jsou vymezeny v čl. 3 bodě 11 tohoto nařízení. Derivátové závazky se zahrnují do celkových závazků na základě toho, že se plně uznávají nettingová práva protistrany. Minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (MREL) se rozumí minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, který je vymezen v čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU. Tento ukazatel se vypočítá za použití vyšší z hodnot MREL mezi tou vypočtenou na základě procenta celkového objemu rizikové expozice dotčeného subjektu podle čl. 45 odst. 2 písm. a) směrnice 2014/59/EU a tou vypočtenou na základě procenta celkové míry expozic dotčeného subjektu podle čl. 45 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/59/EU. |
Riziková expozice |
Pákový poměr |
Pákový poměr je vymezen v článku 429 nařízení (EU) č. 575/2013 a jeho vykazování je v souladu s přílohou X prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014. |
Riziková expozice |
Poměr kmenového kapitálu tier 1 |
Poměr kmenového kapitálu tier 1 je vymezen v článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 a jeho vykazování je v souladu s přílohou I prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014. |
Riziková expozice |
Celkový objem rizikové expozice (TRE)/celková aktiva |
přičemž: Celkovým objemem rizikové expozice (TRE) se rozumí celkový objem rizikové expozice, jak je vymezen v čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Celková aktiva jsou vymezena v čl. 3 bodě 12 tohoto nařízení. |
Stabilita a různorodost financování |
Ukazatel čistého stabilního financování |
Vykazování ukazatele čistého stabilního financování je v souladu s článkem 415 nařízení (EU) č. 575/2013. |
Stabilita a různorodost financování |
Ukazatel krytí likvidity |
Vykazování ukazatele krytí likvidity je v souladu s článkem 415 nařízení (EU) č. 575/2013 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/61. |
Význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství |
Podíl mezibankovních úvěrů a vkladů v EU |
přičemž: Mezibankovní úvěry jsou vymezeny jako součet účetní hodnoty úvěrů a jiných pohledávek za úvěrovými institucemi a jinými finančními podniky, jak je stanoveno pro účely šablony číslo 4.1, 4.2, 4.3 a 4.4 přílohy III prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014. Mezibankovní vklady jsou vymezeny jako účetní hodnota vkladů úvěrových institucí a jiných finančních podniků, jak je stanoveno pro účely šablony číslo 8.1 přílohy III prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014. Celkové mezibankovní úvěry a vklady v EU jsou součtem souhrnných mezibankovních úvěrů a vkladů v držbě institucí v každém členském státě vypočtených podle článku 15. |
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/895/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)