(EU) 2024/842Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/842 ze dne 11. března 2024, kterým se znovu ukládají ochranná opatření týkající se dovozu rýže indica pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy

(1)

Na základě ochranného šetření podle článku 22 nařízení o systému GSP zveřejnila Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 17. ledna 2019 prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/67 (2), kterým se ukládají ochranná opatření týkající se dovozu rýže indica pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy kódů KN 1006 30 27, 1006 30 48, 1006 30 67 a 1006 30 98 a kterým Komise znovu zavedla cla společného celního sazebníku na dovoz rýže indica na období jednoho roku, po němž následuje postupné snižování celní sazby použitelné v období dvou let (dále jen „sporné nařízení“).

(2)

Kambodžské království a sdružení Cambodia Rice Federation napadly sporné nařízení u Tribunálu Evropské unie (dále jen „Tribunál“).

(3)

Rozsudkem ze dne 9. listopadu 2022 ve věci T-246/19 Kambodžské království a Cambodia Rice Federation v. Komise (dále jen „rozsudek“) Tribunál zrušil prováděcí nařízení (EU) 2019/67, kterým se ukládají ochranná opatření týkající se dovozu rýže indica pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy.

(4)

Tribunál konstatoval, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu tím, že svévolně omezila rozsah svého šetření týkajícího se újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie pouze na provozovatele mlýnů, kteří z neloupané rýže vypěstované nebo sklizené v Unii zpracovávají celoomletou nebo poloomletou rýži indica. Nesprávná definice výrobců v Unii rovněž zatížila vadou analýzu existence závažných potíží, neboť Komise vyloučila část výrobců v Unii z posouzení újmy.

(5)

Tribunál rovněž konstatoval, že Komise nepředložila důkazy požadované úrovně ohledně úprav učiněných v souvislosti s analýzou cenového podbízení.

(6)

Tribunál taktéž konstatoval, že Komise porušila práva žalobců na obhajobu a povinnost sdělit podstatné skutečnosti a úvahy nebo podrobné informace, které jsou pro tyto skutečnosti a úvahy podkladem. Komise zejména neposkytla údaje, z nichž vycházejí ukazatele spotřeby a újmy, a analýzu cenového podbízení a její úpravy provedené po vyjádřeních zúčastněných stran k obecnému informačnímu dokumentu.

(7)

Článek 266 Smlouvy o fungování EU stanoví, že orgány musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudky soudů Evropské unie. V případě zrušení aktu přijatého orgány v rámci správního řízení, jako jsou obecná ochranná šetření podle nařízení o systému GSP, spočívá zajištění souladu s rozsudkem soudu Evropské unie v nahrazení zrušeného aktu novým aktem, ve kterém je protiprávnost zjištěná soudem odstraněna (3).

(8)

Podle judikatury lze v postupu nahrazení zrušeného aktu pokračovat k okamžiku, kdy nastala protiprávnost (4). To zejména znamená, že za situace, kdy je akt, kterým je správní řízení ukončeno, zrušen, nemá uvedené zrušení nutně vliv na přípravné úkony, jako je v tomto případě zahájení ochranného řízení. Za situace, kdy je například zrušeno nařízení, kterým se ukládají obecná ochranná opatření podle nařízení o systému GSP a kterým Evropská komise znovu zavedla cla společného celního sazebníku na dovoz na období tří let, to znamená, že po zrušení je ochranné řízení stále otevřené, protože s výjimkou případů, kdy k protiprávnosti došlo ve fázi zahájení řízení, byl akt, kterým se uzavírá ochranné řízení, odstraněn z právního řádu Unie (5).

(9)

V projednávané věci Tribunál zrušil sporné nařízení z důvodů uvedených v 4. až 6. bodě odůvodnění.

(10)

V návaznosti na rozsudek Komise dne 19. ledna 2023 prostřednictvím oznámení (dále jen „oznámení o opětovném zahájení“) (6) rozhodla, že šetření znovu zahájí a obnoví k okamžiku, v němž došlo k nesrovnalosti.

(11)

Jak je vysvětleno v oznámení o opětovném zahájení, účelem opětovného zahájení původního šetření bylo plně řešit vady zjištěné Tribunálem a posoudit, zda použití pravidel upřesněných Tribunálem opravňuje k opětovnému uložení opatření, které by vedlo k opětovnému zavedení cel podle společného celního sazebníku na dovoz rýže indica pocházející z Kambodže, kódů KN 1006 30 27, 1006 30 48, 1006 30 67 a 1006 30 98, po němž by následovalo postupné snižování použitelných celních sazeb v původním období tří let, tj. mezi 18. lednem 2019 a 18. lednem 2022.

(12)

Komise současně se zveřejněním oznámení o opětovném zahájení dala v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/132 (7) vnitrostátním celním orgánům pokyn, aby předtím, než rozhodnou o jakékoli žádosti o vrácení cla týkající se cel zrušených Tribunálem, počkaly na výsledek přezkumu a aby vyřizování veškerých žádostí o vrácení zrušených cel pozastavily, dokud nebude výsledek přezkumu zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

(13)

Po opětovném zahájení šetření informovala Komise zúčastněné strany.

(14)

Komise obdržela připomínky od jedné zúčastněné strany (8).

(15)

Asociace Coceral uvítala opětovné zahájení šetření týkajícího se dovozu rýže indica pocházející z Kambodže. Zároveň zopakovala argumenty předložené v souvislosti s původním šetřením vedoucím ke spornému nařízení a dále uvedla, že sporné nařízení neposkytuje úplný přehled o trhu s rýží.

(16)

Komise uvedla, že některá tvrzení asociace Coceral odkazovala na zastaralou analýzu uvedenou ve sporném nařízení a již nebyla relevantní nebo již byla ve sporném nařízení vyřešena Komisí. Zjištění obsažená ve sporném nařízení, která nebyla napadena nebo která byla napadena, ale byla Tribunálem zamítnuta nebo nebyla Tribunálem zkoumána a nebyla poznamenána vadami konstatovanými v rozsudku, zůstávají plně v platnosti (9).

(17)

Dne 20. prosince 2023 informovala Komise všechny zúčastněné strany o výše uvedených podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá navrhnout opětovné uložení ochranných opatření na rýži indica pocházející z Kambodže a Myanmaru na období od 18. ledna 2019 do 18. ledna 2022.

(18)

Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky. Připomínky k poskytnutí konečných informací byly obdrženy od sdružení Cambodia Rice Federation (dále jen „CRF“).

(19)

Následně bylo dne 11. ledna 2024 poskytnuto sdružení CRF další vysvětlení, jak byl vypočten objem celkového prodeje v Unii. K tomuto vysvětlení nepředložilo sdružení CRF další připomínky.

(20)

Připomínky podané sdružením CRF byly zváženy a v případech, kdy to bylo vhodné, v tomto nařízení zohledněny.

(21)

Tribunál konstatoval (10), že celoomletá nebo poloomletá rýže indica z neloupané rýže, ať už je dovážena do Evropské unie nebo vyrobena v Unii, má stejné fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Obě jsou používány ke stejným účelům, zpracovávány stejnými hospodářskými subjekty, distribuovány prostřednictvím podobných kanálů a vzájemně si konkurují. Spotřebitelé navíc obecně nerozlišují mezi výrobky z Unie a dováženými výrobky, což zdůrazňuje rovnocennost rýže vyrobené v Unii a dovážené rýže. Zaměnitelnost těchto druhů rýže, kterou uznávají provozovatelé mlýnů, zdůrazňuje jejich identickou povahu bez ohledu na původ. Podle Tribunálu tedy celoomletá nebo poloomletá rýže indica vyrobená v Unii, bez ohledu na původ suroviny, z níž byla zpracována, musí být kvalifikována jako výrobek obdobný nebo přímo konkurující celoomleté nebo poloomleté rýže indica pocházející z Kambodže.

(22)

S ohledem na toto zjištění tak Komise rozhodla, že celoomletá nebo poloomletá rýže indica vyrobená v Unii je výrobkem, který je obdobný dotčenému výrobku, nebo mu přímo konkuruje bez ohledu na původ suroviny, z níž byla zpracována.

(23)

V souladu s rozsudkem Komise potvrdila, že celoomletá nebo poloomletá rýže indica vyrobená v Unii i dovážená celoomletá nebo poloomletá rýže indica mají skutečně stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Má stejná použití a prodává se prostřednictvím podobných nebo totožných prodejních kanálů stejnému druhu odběratelů. Těmito odběrateli jsou buď maloobchodníci, nebo zpracovatelé v Unii. Dotčený výrobek a obdobný a přímo konkurující výrobek se společně označují jako posuzovaný výrobek.

(24)

Tribunál konstatoval, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu tím, že svévolně omezila rozsah svého šetření týkajícího se újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie pouze na provozovatele mlýnů, kteří z neloupané rýže vypěstované nebo sklizené v Unii zpracovávají celoomletou nebo poloomletou rýži indica (11).

(25)

Ve svém opětovném posouzení a s ohledem na zjištění Tribunálu proto Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie sestává ze všech provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži indica v Unii bez ohledu na původ zpracovávané suroviny.

(26)

Stručně řečeno, pro účely tohoto šetření Komise definovala výrobní odvětví Unie jako provozovatele mlýnů v Unii, kteří loupají nebo zpracovávají neloupanou nebo loupanou rýži indica.

(27)

Komise s ohledem na změněnou definici výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno v 25. bodě odůvodnění, a za účelem získání dodatečných informací, které považovala za nezbytné k provedení hloubkového opětovného posouzení hospodářské a/nebo finanční situace výrobního odvětví Unie, zahájila nový výběr vzorku výrobců v Unii (dále jen „provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži“).

(28)

Komise přímo či nepřímo (prostřednictvím sdružení provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži) vyzvala všechny známé provozovatele mlýnů zpracovávající rýži v Unii, aby se zúčastnili výběru vzorku, včetně těch, kteří byli ze vzorku vyloučeni ve sporném nařízení, protože zpracovávali pouze dováženou neloupanou nebo loupanou rýži pocházející ze zemí mimo EU.

(29)

Ve stanovené lhůtě na výběr vzorku neodpověděli žádní další výrobci v Unii. Komise proto potvrdila původní vzorek, který sestával z těchto společností: Herba Riceamills, S.L. Ebro Foods; Riso Scotti SPA; Riso Viazzo a Riso Ticino. Ani jedna ze stran nevznesla k poznámce potvrzující vzorek připomínky (12). V roce 2017 vyrobili čtyři výrobci v Unii, kteří plně spolupracovali při šetření, přibližně 165 000 tun celoomleté a poloomleté rýže indica, což představuje 17,5 % celkové odhadované výroby rýže indica v Unii (přibližně 944 000 tun). Komise proto považovala tento vzorek za reprezentativní.

(30)

Aby Komise shromáždila chybějící údaje o surovině pocházející ze zemí mimo EU (neloupané nebo loupané rýži), vydala revidovaný dotazník pro provozovatele mlýnů zpracovávající rýži, kteří byli zařazeni do vzorku. Zatímco někteří provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži odpověděli předložením aktualizovaného dotazníku, jiní potvrdili informace poskytnuté dříve během původního šetření.

(31)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CRF tvrdilo, že Komise náležitě neprovedla rozsudek Tribunálu, pokud jde o vytvoření reprezentativního vzorku výrobců v Unii, zejména že nevynaložila dostatečné úsilí, aby výrobce v Unii kontaktovala. Celkové posouzení hospodářské a/nebo finanční situace výrobního odvětví Unie provedené Komisí v rozsahu, v němž se týká mikroekonomických údajů a zjištění týkajících se výrobců v Unii zařazených do vzorku, je proto podle sdružení CRF i nadále zatíženo vadou.

(32)

Komise tato tvrzení zamítla. V souladu s rozhodnutím Tribunálu výrobní odvětví Unie sestávalo ze všech provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži indica v Unii bez ohledu na původ zpracovávané suroviny. Komise ve svém oznámení o opětovném zahájení jasně uvedla, že původní šetření bylo obnoveno k okamžiku, v němž došlo k nesrovnalosti, a vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se přihlásily, oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy k otázkám týkajícím se opětovného zahájení šetření.

(33)

Po opětovném zahájení šetření Komise dne 15. února 2023 vyzvala provozovatele mlýnů zařazených do vzorku v původním šetření, aby zrevidovali své odpovědi na dotazník a předložili příslušné údaje o své výrobě dotčeného výrobku bez ohledu na to, zda byla použitá rýže indica dovezena nebo vypěstována v EU (t23.000906). Komise uvedla, že v přímém důsledku opětovného zahájení šetření musí být dříve předložený dotazník aktualizován s přihlédnutím k „rýži indica vyrobené na základě rýže bez ohledu na to, zda byla použitá rýže dovezena nebo vypěstována v EU“.

(34)

Kromě toho se Komise pokusila oslovit všechny známé a neznámé provozovatele mlýnů vyrábějící z rýže indica. Komise se zejména přímo obrátila na známé provozovatele mlýnů nacházející se ve Spojeném království a v Německu (převážně zpracovávající dovezenou neloupanou/loupanou rýži), národní sdružení provozovatelů mlýnů v Itálii, Španělsku a Portugalsku a Federaci evropských provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži a požádala uvedená sdružení, aby informovala své členy o novém výběru vzorků a vyzvala je k účasti. Je třeba připomenout, jak je uvedeno v průvodním dopise ze dne 17. února 2023 (t23.000887) zaslaném potenciálně zúčastněným stranám, že záměrem Komise bylo opravit chybu zjištěnou Tribunálem (omezení rozsahu šetření pouze na provozovatele mlýnů, kteří z neloupané rýže vypěstované nebo sklizené v EU zpracovávají celoomletou nebo poloomletou rýži indica), a tedy rozšířit vzorek výrobců v Unii, a nikoli pouze nahradit společnosti zařazené do vzorku, které již byly vybrány v původním šetření.

(35)

Komise vzhledem ke všem svým krokům popsaným výše zamítla tvrzení sdružení CRF, že nevyvinula dostatečné úsilí, aby kontaktovala provozovatele mlýnů v Unii.

(36)

Sdružení CRF dále tvrdilo, že společnosti již nemají spolehlivé záznamy, zejména ne konkrétní údaje požadované Komisí, aby mohly přesně odpovědět na dotazník, a že to znamená, že aktualizované údaje stávajících výrobců v Unii zařazených do vzorku lze jen stěží považovat za spolehlivé.

(37)

Komise toto tvrzení zamítla jako nepodložené. Žádný z výrobců v Unii se neodvolával na obtíže s poskytnutím dodatečných údajů kvůli době, která uplynula mezi okamžikem podání žádosti a obdobím posuzovaným v dotazníku. Kromě toho, jak vyplývá ze spisu, který nemá důvěrnou povahu, mohli provozovatelé mlýnů zařazení do vzorku podle potřeby znovu předložit revidovaný dotazník, včetně údajů o objemech vyrobených z dovezené loupané a neloupané rýže.

(38)

Sdružení CRF tvrdilo, že výrobní odvětví Unie odepřelo spolupracovat, neboť spolupracovalo pouze 17,5 % výrobního odvětví Unie, a že Komise měla učinit příslušný závěr a šetření ukončit.

(39)

V reakci na toto tvrzení Komise uvedla, že vzhledem k roztříštěnosti výrobního odvětví měla za to, že vzorek sestávající ze 17,5 % celkové výroby dotčeného výrobku v Unii je považován za dostatečně reprezentativní, aby bylo možné vyvodit závěry, pokud jde o mikrofinanční ukazatele výrobního odvětví Unie. Kromě toho v nařízení o systému GSP ani v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013 (13) není žádné ustanovení o procesních pravidlech stanovujících konkrétní úroveň reprezentativnosti vzorku. Navíc tři ze čtyř provozovatelů mlýnů zařazených do vzorku zpracovávali neloupanou/loupanou rýži nepocházející z EU. Objem výroby z rýže pocházející ze zemí mimo EU se postupem času zvyšoval, přičemž nejvyšší podíl na celkovém vzorku činil 40 %. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(40)

Sdružení CRF tvrdilo, že posloupnost, v níž Komise kontaktovala zúčastněné strany při provádění výběru vzorku, vedla k tomu, že se více zaměřila na společnosti, které již byly zahrnuty do vzorku v původním šetření, a nový výběr vzorků je tudíž neplatný.

(41)

Komise tato tvrzení zamítla. Za prvé, oznámení o opětovném zahájení vyzvalo všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska a poskytly Komisi informace. Za druhé, posloupnost zasílání dopisů nebyla relevantní pro rozhodnutí o výběru vzorku výrobců v Unii. To je zdůrazněno skutečností, že zaslané dopisy byly standardní dopisy vyzývající strany ke spolupráci a k předložení údajů. Za třetí, rozhodnutí o vzorku výrobců v Unii bylo přijato dne 8. března 2023, tedy dlouho poté, co byli potenciální výrobci v Unii a jejich sdružení kontaktováni a požádáni o spolupráci. V tomto smyslu bylo rozhodnutí o výběru vzorku přijato poté, co byly všechny potenciálně zúčastněné strany vyrozuměny o opětovném zahájení šetření a dostaly příležitost vyjádřit svůj záměr spolupracovat při šetření.

(42)

Komise na základě výše uvedených skutečností zamítla tvrzení sdružení CRF týkající se vzorku provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži indica v Unii.

(43)

Podle článku 23 nařízení o systému GSP by měla být existence závažných potíží určena, pokud se výrobci v Unii potýkají se zhoršením svých hospodářských a/nebo finančních podmínek. Při zkoumání, zda takové zhoršení nastalo, přihlíží Komise mimo jiné k faktorům uvedeným v článku 23 nařízení o systému GSP, jsou-li takové informace k dispozici. Komise proto přezkoumala relevantní faktory, aby určila, zda provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži mají závažné potíže.

(44)

Komise určila spotřebu v Unii na základě údajů získaných z členských států a dovozních statistik dostupných prostřednictvím Eurostatu. Vzhledem k vysoké roztříštěnosti výrobního odvětví Unie a neexistenci souhrnných údajů o spotřebě celoomleté rýže v celé EU se Komise rozhodla pro „metodiku rozvahy“ (14). Tuto metodiku používá již několik let Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova k odhadu spotřeby v Unii nejen u rýže, ale u všech obilovin a olejnatých semen.

(45)

Na základě informací dostupných Komisi se spotřeba posuzovaného výrobku v Unii vyjádřená v ekvivalentu celoomleté rýže odhadovaná během období šetření pro Evropskou unii (EU-28) (15) vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba (v tunách)

(46)

Spotřeba posuzovaného výrobku v Unii během období šetření poněkud kolísala. Dosáhla vrcholu v HR 2015, kdy byla o 8 % vyšší než na začátku období. Mezi HR 2015 a HR 2016 se snížila o 4 %. I přes toto kolísání se spotřeba během období šetření celkově zvýšila o 4 %.

(47)

Komise šetřila, zda se dotčený výrobek dováží v objemech a/nebo za ceny, které způsobují závažné potíže výrobcům v Unii vyrábějícím obdobné nebo přímo konkurující výrobky. V tomto ohledu Komise analyzovala dovoz dotčeného výrobku v období šetření (16). Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj dovozu.

Tabulka 2

Objem dovozu a výroba v Unii (v tunách)

(48)

Objemy dovozu z Kambodže se během období šetření zvýšily z přibližně 164 000 tun na přibližně 254 000 tun. Do HR 2015 výrazně rostly a poté mírně poklesly, což se časově shoduje s poklesem spotřeby v HR 2016. Navzdory poklesu zůstal dovoz z Kambodže o 55 % vyšší než v HR 2012.

(49)

Dovoz z Myanmaru se během období šetření také významně zvýšil z přibližně 2 000 tun na přibližně 63 000 tun. Zůstal však i nadále nižší oproti dovozu z Kambodže. V HR 2013 a HR 2014 se významně zvýšil, poté se v HR 2015 mírně snížil a v HR 2016 opět prudce zvýšil, což ve srovnání s počátkem období představovalo pozoruhodný 30násobný nárůst.

(50)

Dovoz z Kambodže zvýšil svůj podíl na odhadované výrobě v Unii z 15 % v HR 2012 na 27 % v HR 2016, tedy stoupl o 12 procentních bodů. Dovoz z Myanmaru zvýšil svůj podíl na odhadované výrobě v Unii takřka z nuly v HR 2012 na 7 % v HR 2016. V obou zemích byl zaznamenán trend růstu, zatímco se odhadovaná výroba v Unii výrazně snížila, a to o 15 %. Podíl dovozu z Kambodže a z Myanmaru na trhu se zvýšil z 15 % v HR 2012 na 34 % v HR 2016, kdežto odhadovaná výroba v Unii se výrazně snížila.

(51)

Dovoz dotčeného výrobku se ve srovnání s celkovým dovozem posuzovaného výrobku do Unie vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na dovozu (v tunách)

(52)

Podíl dovozu dotčeného výrobku z Kambodže se během období šetření zvýšil o 5 % z 38 % na 40 % s nejvyšší hodnotou 47 % v HR 2015.

(53)

Podíl dovozu dotčeného výrobku z Myanmaru se během období šetření zvýšil 20násobně z 0,5 % na 10 % v HR 2016.

(54)

Podíl dovozu z Kambodže a Myanmaru na trhu vyjádřený jako procentní podíl na celkové spotřebě v Unii (viz 45. bod odůvodnění) se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Podíl na trhu

(55)

Kambodža zvýšila svůj podíl na trhu z 10,9 % na 16,2 %, zatímco podíl Myanmaru na trhu vzrostl z 0,1 % na 4 %. Společný podíl na trhu se během období šetření téměř zdvojnásobil z 11 % na 20,2 % a ke konci období šetření zůstal trvale vysoký.

(56)

Vývoj průměrné ceny (CIF na hranici EU) výrobku dováženého z Kambodže a Myanmaru vykazuje tyto trendy:

Tabulka 5

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(57)

Dovozní cena dotčeného výrobku pocházejícího z Kambodže se během období šetření snížila o 6 %, zatímco cena dotčeného výrobku pocházejícího z Myanmaru se ve stejném období snížila o 3 %. Dovozní ceny dotčeného výrobku z Myanmaru zůstaly trvale nižší než dovozní ceny z Kambodže. Kombinovaná vážená průměrná dovozní cena se během období šetření snížila o 11 %.

(58)

Dovozní cena dotčeného výrobku byla během celého období šetření nižší než prodejní cena obdobného a přímo konkurujícího výrobku v Unii. Rozdíl mezi dovozní cenou dotčeného výrobku z Kambodže a prodejní cenou výrobního odvětví Unie se zvýšil ze 17 % v HR 2012 na 30 % v HR 2016, zatímco rozdíl mezi dovozní cenou dotčeného výrobku z Myanmaru a prodejní cenou výrobního odvětví Unie se zvýšil ze 41 % v HR 2012 na 49 % v HR 2016. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé obecně nerozlišují mezi různými původy rýže indica, cenový rozdíl mezi cenami Kambodže a Myanmaru a cenami provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii (viz 98. bod odůvodnění) je dostatečně významný pro to, aby dovoz z Kambodže a Myanmaru vyvíjel tlak na ceny v Unii.

(59)

Závěrem lze říci, že dovoz z Kambodže se během období šetření podstatně zvýšil v absolutních hodnotách (o 55 %, viz 47. bod odůvodnění), jakož i z hlediska podílu na trhu (o 5,3 procentního bodu z 10,9 % na 16,2 %, viz 54. bod odůvodnění). I když se objem dovozu (viz 51. bod odůvodnění) v HR 2016 oproti HR 2015 snížil (z 298 717 tun na 253 867 tun), zůstal výrazně vyšší než objem dovozu na začátku období šetření (163 786 tun). Kromě toho se dovozní cena dotčeného výrobku během období šetření významně snížila z 588,4 na 552,2 EUR za tunu (viz tabulka 5 v 56. bodě odůvodnění). Tato dovozní cena byla během celého posuzovaného období nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie a jeho výrobní náklady (viz 78. bod odůvodnění). Pokud jde o vysoké objemy a ceny, dovoz rýže indica pocházející z Kambodže vyvíjel během období šetření tlak na hospodářskou výkonnost provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii.

(60)

Dovoz z Myanmaru se během období šetření exponenciálně zvýšil v absolutních hodnotách (o 3 027 %, viz 47. bod odůvodnění), jakož i z hlediska podílu na trhu (o 3,9 procentního bodu z 0,1 % na 4,0 % – viz 54. bod odůvodnění). I když se objem dovozu (viz 51. bod odůvodnění) v HR 2015 oproti HR 2014 mírně snížil (z 52 689 tun na 35 958 tun), v HR 2016 se opět zvýšil na 62 808 tun, což je 30krát více než objem dovozu na začátku období šetření (2 075 tun). Kromě toho se dovozní cena dotčeného výrobku během období šetření snížila z 428,8 na 413,9 EUR za tunu (viz tabulka 5 v 56. bodě odůvodnění). Také cena dovozu z Myanmaru byla během celého posuzovaného období výrazně nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie a jeho výrobní náklady (viz 78. bod odůvodnění), a dokonce nižší než cena dovozu z Kambodže. I přes nižší objem dovozu rýže indica pocházející z Myanmaru tento dovoz vzhledem ke strmému nárůstu vyvíjel během období šetření rovněž tlak na hospodářskou výkonnost provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii.

(61)

Analýza je stejná, pokud se posuzují účinky dovozu z Myanmaru a Kambodže společně. Pokud jde o objemy i ceny, dovoz rýže indica pocházející z Kambodže a Myanmaru vyvíjel během období šetření tlak na hospodářskou výkonnost provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii.

(62)

Zdrojem pro některé faktory, včetně podílu na trhu, výroby, dovozu a dovozních cen, byly makroekonomické statistické údaje, zatímco jiné (např. výroba, výrobní kapacita a využití kapacity, prodejní ceny, výrobní náklady, ziskovost, zaměstnanost a zásoby provozovatelů mlýnů zařazených do vzorku) vycházely z odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazníky.

(63)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během období šetření vyvíjely takto:

Tabulka 6

Spotřeba a podíl Unie na trhu

(64)

Navzdory zvýšení spotřeby v Unii o 4 % mezi HR 2012 a HR 2016 se podíl výrobního odvětví Unie na trhu významně snížil ze 71,4 % na 59,6 % (–17 %). Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno plně využít nárůst spotřeby v Unii až do HR 2015 a jeho podíl na trhu se v HR 2016 dále snížil.

(65)

Odhadovaná výroba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 7

Výroba (v tunách ekvivalentu celoomleté rýže)

(66)

Odhadovaná výroba v Unii se během období šetření výrazně snížila, a to v relativním vyjádření o 15 % a v absolutních hodnotách o 167 501 tun z 1 111 772 na 944 271 tun.

(67)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CRF tvrdilo, že údaje o výrobě nezohledňují zásoby neloupané a loupané rýže ani jiné způsoby použití neloupané nebo loupané rýže, a proto sdružení CRF zpochybnilo spolehlivost údajů o výrobě.

(68)

Komise při odhadu výroby v Unii vskutku nezohlednila zásoby, jak ukazuje tabulka 7. Účelem tohoto odhadu však nebylo stanovit přesné množství výroby, nýbrž ukázat trend. Negativní trend viditelný v tabulce 7 je dále potvrzen vývojem množství výroby vykázaného výrobcem v Unii zařazeným do vzorku, jak ukazuje tabulka 8. Komise ve svém odhadu předpokládala, že vše, co bylo sklizeno v daném hospodářském roce, bylo omleto ve stejném roce; při tomto teoretickém výpočtu se výchozí a konečné zásoby suroviny z rovnice vzájemně vyloučily. Komise zastává názor, že metodika použitá pro odhad celkové výroby v Unii je vhodná a že malé přičtení nebo odečtení množství zásob surovin nezpracovaných během hospodářského roku by nezměnilo trend výroby v daném období.

(69)

Pokud jde o možné odečtení neloupané rýže pro jiná použití od odhadované výroby, Komise si nebyla vědoma dalšího možného použití u neloupané nebo loupané rýže nad rámec semen, která ve svém výpočtu odečetla. Kromě toho sdružení CRF neodůvodnilo své tvrzení o dalších možných použitích ani to, jak by údaje použité Komisí byly poznamenány vadou. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(70)

Výrobní kapacita pro dotčený výrobek u výrobců v Unii zařazených do vzorku rovněž vykazovala klesající trend. Během období šetření klesla o 10 %.

Tabulka 8

Výroba, výrobní kapacita a její využití

(71)

Využití kapacity pro dotčený výrobek se snížilo z 60,3 % na 54,3 %.

(72)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby (v tunách)

(73)

Konečný stav zásob kolísal, avšak během období šetření vzrostl o 62 % z 12 378 tun na 20 002 tun. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno snížit stav konečných zásob navzdory rostoucí poptávce (viz 45. bod odůvodnění), a to s ohledem na konkurující nízké ceny dovozu z Kambodže a Myanmaru. Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se v období šetření také zvýšil – o 80 %.

(74)

Objem prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Objem prodeje (v tunách)

(75)

Objem prodeje výrobců v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení, klesl o 13 %. Celkový prodej v Unii celého výrobního odvětví vykazuje mírně odlišný trend, ale končí se stejným výsledkem (totiž poklesem o 13 %).

(76)

Sdružení CRF po poskytnutí konečných informací tvrdilo, že Komise nevysvětlila, jak vypočítala celkový objem prodeje výrobců v Unii, a neposkytla zdrojové údaje.

(77)

V reakci na toto tvrzení Komise e-mailem ze dne 11. ledna 2024 potvrdila, že všechny podkladové údaje, které použila ke stanovení makroekonomických ukazatelů, již byly všem zúčastněným stranám dány k dispozici dne 30. října 2023 v přístupném spisu (t23.005068) a v návaznosti na některé připomínky ve druhé verzi dne 20. prosince 2023 (t23.006965). Na základě údajů obsažených ve dvou výše uvedených spisech Komise vypočítala prodej v Unii odečtením objemu dovozu ze třetích zemí od celkové spotřeby v Unii.

(78)

Vážená průměrná jednotková prodejní cena provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži zařazených do vzorku účtovaná odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, jejich výrobní náklady a ziskovost se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Prodejní ceny, výrobní náklady a ziskovost

(79)

Výrobní náklady provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži zařazených do vzorku se během období šetření významně zvýšily, a to o 6 % v HR 2015 a o 13 % v HR 2016.

(80)

Jednotkové ceny provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži zařazených do vzorku se během období šetření zvýšily o 11 %. Zároveň se výrobní náklady ve stejném období zvýšily o 13 %. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny v souladu se zvýšením svých výrobních nákladů, a na konci období šetření se tak stalo ztrátovým.

(81)

Ziskovost výrobního odvětví Unie během období šetření kolísala, přičemž v HR 2012 začínala na nule, pak se zvyšovala a v HR 2014 dosáhla vrcholu 5,6 %, pak klesala a v HR 2016 dosáhla – 1,2 % (viz 78. bod odůvodnění). Tento trend lze vysvětlit skutečností, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny, aby dostatečně pokrylo zvýšení svých nákladů, jak ukazuje výše uvedená tabulka.

(82)

Zaměstnanost se během období šetření vyvíjela takto:

Tabulka 12

Zaměstnanost

(83)

Celkový počet zaměstnanců se během období šetření snížil o 30 %.

(84)

Pokud jde o výrobce v Unii, nemá Komise žádné důkazy o úpadcích během období šetření.

(85)

V období šetření se situace výrobního odvětví Unie zhoršila jak z hospodářského, tak z finančního hlediska.

(86)

Výrobní odvětví Unie nemohlo mít prospěch z celkového nárůstu spotřeby o 4 % a ztratilo 17 % svého podílu na trhu. Zároveň se podíl Kambodže na trhu zvýšil o 5,3 % a podíl Myanmaru o 3,9 %. V absolutních hodnotách se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil ze 71,4 % v HR 2012 na 59,6 % v HR 2016. Výroba, objem prodeje, využití kapacity a zaměstnanost se snížily. V reakci na tlak dovozu rýže indica z Kambodže a Myanmaru za ceny dokonce nižší, než jsou výrobní náklady provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii, se také se zvýšily zásoby.

(87)

Výroba v Unii klesla o 15 %. Hospodářské potíže se tedy projevily hlavně ztrátou objemu prodeje a cenovým tlakem vyvíjeným dovozem z Kambodže a Myanmaru. Výrobní náklady výrobního odvětví Unie rostly rychleji, než se zvyšovaly jeho prodejní ceny. V HR 2016 utrpěli provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži v Unii ztráty následkem významných objemů levného dovozu z Kambodže a Myanmaru. Provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži v Unii museli prodávat pod výrobními náklady, aby mohli soutěžit na trhu.

(88)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že došlo ke zhoršení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie ve smyslu článku 23 nařízení o systému GSP.

(89)

Po poskytnutí informací předložilo sdružení CRF připomínky vyjadřující obavy ohledně spolehlivosti některých faktorů, zejména pokud jde o podíl na trhu, celkový prodej v Unii, prodejní ceny a ziskovost, neboť nové údaje shromážděné pro účely opětovně zahájeného šetření se lišily od hospodářských faktorů ve sporném nařízení nebo vykazovaly jiný trend.

(90)

Komise považovala tato srovnání za irelevantní, a tedy připomínky zamítla, protože, jak je vysvětleno v 8. bodě odůvodnění, Tribunál zrušil sporné nařízení. Dále vzhledem k tomu, že se definice dotčeného výrobku, a tedy výrobního odvětví Unie v obou šetřeních lišila, jsou údaje použité ke stanovení různých hospodářských faktorů také odlišné, a staly se proto nesrovnatelnými. V každém případě relevantním právním kritériem opětovně zahájeného šetření nebylo zjistit hospodářskou situaci provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži indica v Unii ve srovnání s provozovateli mlýnů v Unii podle původního nařízení, ale zjistit, zda výrobci v Unii, jak jsou definováni v 26. bodě odůvodnění, měli hospodářské potíže, či nikoli.

(91)

Poté, co Komise zjistila, že došlo ke zhoršení hospodářské a finanční situace provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii ve smyslu článku 23 nařízení o systému GSP, zkoumala, zda existuje příčinná souvislost mezi dovozem dotčeného výrobku na jedné straně a závažnými potížemi provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii na straně druhé. Komise rovněž analyzovala, zda tyto závažné potíže nelze přičítat jiným faktorům než dovozu z Kambodže a Myanmaru.

(92)

Tabulka a grafy níže jasně prokazují časovou shodu mezi vývojem dovozu z Kambodže a situací výrobního odvětví Unie, doloženou podstatnou ztrátou podílů na trhu, která způsobila vážné potíže provozovatelům mlýnů zpracovávajícím rýži v Unii.

Tabulka 13a

Podíl na trhu

Graf 1a

Vývoj podílů na trhu (v procentech)

Graf 2a

Vývoj podílů na trhu (v tunách)

(93)

Objem dovozu z Kambodže se během období šetření zvýšil o více než 90 000 tun. Tento nárůst dovozu z Kambodže výrazně předstihl nárůst spotřeby na trhu Unie (ten byl omezen na 62 000 tun, což odpovídá nárůstu o 4 %) a zabránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit svůj objem prodeje v souladu s nárůstem spotřeby.

(94)

Také tabulka a grafy níže jasně prokazují časovou shodu mezi vývojem dovozu z Myanmaru a situací výrobního odvětví Unie, doloženou opět podstatnou ztrátou podílů na trhu, která způsobila vážné potíže provozovatelům mlýnů zpracovávajícím rýži v Unii.

Tabulka 13b

Podíl na trhu

Graf 1b

Vývoj podílů na trhu (v procentech)

Graf 2b

Vývoj podílů na trhu (v tunách)

(95)

Objem dovozu z Myanmaru se během období šetření zvýšil o zhruba 60 000 tun. Tento nárůst dovozu z Myanmaru takřka odpovídal nárůstu spotřeby na trhu Unie (ten byl omezen na celkem 62 000 tun, což odpovídá nárůstu o 4 %) a zabránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit svůj objem prodeje v souladu s nárůstem spotřeby.

(96)

Zvýšení podílu Kambodže na trhu o 5,3 procentního bodu a zvýšení podílu Myanmaru na trhu o 3,9 procentního bodu se časově shodovaly se snížením podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 11,8 procentních bodů, a to ze 71,4 % v HR 2012 na 59,6 % v HR 2016. Tento nárůst podílu levného dovozu na trhu byl proto na úkor výrobního odvětví Unie.

(97)

Jak je vysvětleno výše v 45 a v 92. až 96. bodě odůvodnění, zvýšení úrovně spotřeby ke konci období šetření se časově shodovalo s ještě větším a významným nárůstem dovozu dotčeného výrobku z každé z obou zemí, Kambodže a Myanmaru. Tento prudký nárůst levného dovozu, který využil rostoucí spotřebu, nasytil trh Unie a snížil tržní podíl provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii, kteří nemohli konkurovat dovozním cenám, které byly dokonce nižší než jejich výrobní náklady.

(98)

Nárůst dovozu byl ve skutečnosti způsoben jeho nízkými cenami. Dovozní cena dotčeného výrobku byla během období šetření trvale nižší než průměrná prodejní cena obdobného a přímo konkurujícího výrobku. Kromě toho byla průměrná dovozní cena také výrazně nižší než průměrné výrobní náklady provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii během celého období šetření. Níže uvedená tabulka ukazuje podrobný cenový rozdíl mezi cenou dovozu z Kambodže a Myanmaru a prodejní cenou a výrobními náklady výrobního odvětví Unie:

Tabulka 14

Srovnání cen a nákladů

(99)

Cenový rozdíl mezi cenou dovozu z Kambodže a prodejní cenou výrobního odvětví Unie se zvýšil ze 17 % v HR 2012 na 30 % v HR 2016, zatímco rozdíl mezi cenou dovozu z Myanmaru a prodejní cenou výrobního odvětví Unie se zvýšil ze 41 % v HR 2012 na 49 % v HR 2016. Tento levný dovoz z dotčených zemí způsobil významné stlačování cen. Následkem toho nemohli provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži v Unii dostatečně zvýšit svou prodejní cenu k pokrytí svých výrobních nákladů v HR 2016, což zvýšilo tlak na jejich finanční výsledky, a ke konci období šetření se tak stali ztrátovými.

(100)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že existuje příčinná souvislost mezi dovozem z dotčených zemí a závažnými potížemi výrobního odvětví Unie.

(101)

Sdružení CRF po poskytnutí konečných informací tvrdilo, že metoda, kterou Komise stanovila závažné potíže, vycházela ze souhrnného posouzení objemových a cenových účinků dovozu rýže z Kambodže a Myanmaru.

(102)

Komise měla za to, že v konečných informacích řádně prozkoumala objemové a cenové účinky dovozu rýže z Kambodže a Myanmaru, a to samostatně i souhrnně. V zájmu jasnosti však Komise přezkoumala své rozhodnutí jasně oddělit a odlišit účinky dovozu z Kambodže od dovozu z Myanmaru. Za tímto účelem zaslala Komise dne 29. ledna 2024 sdružení CRF dodatečné částečné informace (dále jen „poskytnutí dodatečných částečných informací“), které se omezovaly na výsledek posouzení závažných potíží výrobního odvětví Unie (oddíl 3 nařízení), a umožnila předložení připomínek.

(103)

Po poskytnutí dodatečných částečných konečných informací bylo sdružení CRF toho názoru, že Komise zaprvé neprovedla samostatné posouzení účinků objemu a ceny rýže indica z Kambodže na trh Unie a zadruhé že Komise měla zpřístupnit celý druhý obecný informační dokument, a nikoli pouze výsledek nového posouzení výrobního odvětví Unie.

(104)

Pokud jde o tvrzení týkající se souhrnného posouzení, Komise tvrzení sdružení CRF zamítla, protože zaprvé Komise analyzovala dopad objemu a cen dovozu z Kambodže na trh Unie nezávisle na analýze Myanmaru a zadruhé, sdružení CRF neodůvodnilo, proč a jak Komise neprovedla řádnou individuální analýzu, vzhledem k tomu, že byly přítomny všechny jednotlivé ukazatele.

(105)

Pokud jde o druhou část tvrzení sdružení CRF týkající se celého nového druhého obecného informačního dokumentu, Komise v reakci na připomínku sdružení CRF týkající se chybějících samostatných analýz dovozu z Kambodže a Myanmaru považovala v zájmu jasnosti za vhodné provést druhé poskytnutí informací pouze ohledně části dotčené tvrzením sdružení CRF o souhrnném posouzení a dále zdůraznila individuální analýzy pro Kambodžu a pro Myanmar, pokud jde o zhoršení hospodářských a/nebo finančních podmínek výrobců v Unii.

(106)

Komise zejména dospěla k závěru, že dovoz z Kambodže byl ve srovnání s Myanmarem významnější z hlediska objemu, dosáhl vyššího podílu na trhu a jeho ceny byly nižší než ceny celoomleté rýže indica výrobců v Unii. Kromě toho, zatímco objem dovozu z Myanmaru byl nižší než objem dovozu z Kambodže, ceny dovozu z Myanmaru byly ještě nižší než ceny dovozu z Kambodže. Je tedy zřejmé, že oba zdroje dovozu, ať už jsou posuzovány společně, nebo samostatně, způsobily výrobcům v Unii závažné potíže.

(107)

Sdružení CRF tvrdilo, že Komise měla ve svých konečných informacích uvést analýzu cenového podbízení. Sdružení CRF proto požádalo Komisi, aby poskytla dodatečné konečné informace obsahující chybějící analýzu cenového podbízení.

(108)

Komise připomněla, že čl. 22 odst. 1 nařízení o GSP nevyžaduje analýzu cenového podbízení a odkazuje pouze na dovoz v „množstvích nebo za ceny“, které způsobují závažné potíže výrobcům obdobných a přímo konkurujících výrobků v Unii.

(109)

Kromě toho Tribunál v bodě 113 rozsudku přímo uznal, že nařízení o GSP nestanoví výslovnou povinnost provést analýzu cenového podbízení ani metodiky výpočtu, pokud jde o určení účinku dovozu. Tribunál dospěl v bodě 115 rozsudku k závěru, že existuje více metod analýzy umožňujících přezkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené v článcích 22 a 23 nařízení o GSP a že Komise má při volbě metody, podle které musí ověřit, zda jsou tyto podmínky splněny, určitý prostor pro uvážení.

(110)

V souladu s výše uvedeným se Komise v tomto opětovně zahájeném šetření rozhodla neprovést analýzu cenového podbízení, nýbrž porovnat vývoj cen dotčeného výrobku a obdobných a přímo konkurujících výrobků a výrobní náklady výrobců v Unii. Komise měla za to, že analýza srovnání cen a nákladů provedená v tabulce 14 je vhodnou metodou pro posouzení závažných potíží výrobců v Unii. Tvrzení, že je třeba provést analýzu cenového podbízení, bylo proto zamítnuto.

(111)

Komise rovněž posoudila, zda k závažným potížím, s nimiž se potýkali provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži v Unii, mohly přispět i jiné faktory. Komise zejména zkoumala dopad dovozu ze třetích zemí na zhoršení hospodářské a finanční situace provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii.

(112)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 15

Dovoz z jiných třetích zemí

(113)

Dovoz ze všech třetích zemí (které představují 50 % celkového dovozu dotčeného výrobku do Unie) s výjimkou dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil o 19 % v absolutním vyjádření a získal 2,6 % podílu na trhu (procentní podíl na základě údajů vyjádřených v ekvivalentu celoomleté rýže).

(114)

I když pokles podílu Unie na trhu lze částečně vysvětlit dovozem z jiných třetích zemí, je nárůst podílu těchto jiných třetích zemí na trhu o 2,6 procentního bodu (ze 17,6 % na 20,2 %), a to i kumulativně, nižší než nárůst podílu Kambodže na trhu o 5,3 procentního bodu (z 10,9 % na 16,2 %) a Myanmaru o 3,9 procentního bodu (z 0,1 % na 4,0 %) (viz tabulka 4 výše).

Graf 3

Srovnání cen a nákladů

(115)

Na základě podrobné analýzy dovozu ze třetích zemí Komise zjistila, že hlavní vyvážející země, jako jsou Thajsko, Indie a Pákistán (na které připadalo 41 % celkového dovozu rýže indica do Unie v posledním roce šetření) mají značně vyšší průměrné ceny dotčeného výrobku ve srovnání s dovozem z Kambodže a Myanmaru i s prodejními cenami Unie. Dovoz z těchto významných vyvážejících zemí proto výrobcům v Unii nezpůsobuje závažné potíže.

(116)

Cenový rozdíl mezi dovozem ze všech třetích zemí a dovozem z Kambodže a Myanmaru rovněž podporuje závěr, že nižší ceny při značném objemu dovozu umožnily Myanmaru a Kambodži během období šetření rychle rozšířit svůj vývoz do Unie, čímž se provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži v Unii dostali do závažných hospodářských a finančních potíží. Komise podotýká, že Kambodža, Myanmar, Thajsko, Indie a Pákistán představovaly během období šetření 89 % až 92 % celkového dovozu. Jak je však uvedeno v 51. bodě odůvodnění, celkový objem dovozu z Kambodže představoval 42 % celkového podílu dovozu během období šetření. Podíl Myanmaru odpovídá 6,5 %.

(117)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že i když dovoz ze všech třetích zemí mohl v omezené míře přispět ke zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie, neoslabil zjištěnou příčinnou souvislost s dovozem z Kambodže nebo Myanmaru.

(118)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CRF tvrdilo, že skutečnost, že úplně chybí analýza dopadu rýže japonica na provozovatele mlýnů zpracovávající rýži indica v Unii, zatěžuje vadou celou analýzu příčinných souvislostí. Dále sdružení CRF tvrdilo, že provozovatelé mlýnů rýže používají stejné strojní zařízení pro zpracování rýže indica a japonica a je prokázanou skutečností, že provozovatelé mlýnů mohou snadno přecházet od zpracování jednoho z těchto druhů rýže k druhému, a že Komise by měla poskytnout doplňkovou analýzu trhu s rýží japonica, v níž posoudí objem výroby, využití kapacity, zisk a zaměstnanost.

(119)

Komise uvedla, že sdružení CRF neodůvodnilo své tvrzení, že Komise měla svou analýzu příčinných souvislostí doplnit posouzením trhu s rýží japonica. Sdružení CRF kromě pouhého prohlášení nepředložilo žádný důkaz o významu vývoje na trhu s celoomletou rýží japonica pro hospodářskou situaci výrobců celoomleté rýže indica v Unii. Navíc i za předpokladu, že by provozovatelé mlýnů mohli snadno přecházet od zpracování rýže indica ke zpracování rýže japonica a opačně, údaje zkoumané Komisí ukázaly, že k žádnému přizpůsobení nedošlo, neboť výrobní odvětví Unie mělo závažné potíže kvůli dovozu rýže indica. Jinými slovy, i kdyby se výroba rýže japonica v HR 2015 a HR 2016 po poklesu v období HR 2012 až 2014 zvýšila, takový vývoj by neoslabil zjištěnou příčinnou souvislost mezi dovozem rýže indica a zjištěnými závažnými potížemi. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto jako neodůvodněné.

(120)

Sdružení CRF tvrdilo, že neexistuje časová shoda mezi vývojem dovozu a zhoršením situace výrobního odvětví Unie, pokud jde o ziskovost v období 2015/2016 až 2016/2017.

(121)

Komise uvedla, že sdružení CRF si vybralo jeden rok z období šetření a prezentovalo jej izolovaně, mimo kontext. Posouzení závažných potíží se však zabývá trendy v několika po sobě jdoucích letech, jak stanoví čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013. Pouze trendy a korelace trendů v takovém delším období mohou poskytnout spolehlivý obraz závažných potíží a jejich příčin. Zkoumání trendů v průběhu celého období šetření umožňuje, aby šetřící orgán nebyl uváděn v omyl odlehlými hodnotami, jako je hodnota, o kterou se ve své argumentaci opíralo sdružení CRF.

(122)

Kromě toho Komise prokázala, že při pohledu na trendy za celé období šetření je zřejmé, že se dovoz z Kambodže od HR 2014 zvýšil o více než 50 % (viz tabulka 2 nařízení) a jeho podíl na trhu se zvýšil o téměř 5 procentních bodů. Zároveň všechny hlavní ukazatele stavu výrobního odvětví Unie vykazovaly významný pokles (viz 66. bod odůvodnění týkající se výroby, 71. bod odůvodnění týkající se využití kapacity, 82. bod odůvodnění týkající se zaměstnanosti a 75. bod odůvodnění týkající se prodeje). Komise proto jasně stanovila časovou shodu mezi nárůstem dovozu z Kambodže a podíly na trhu a zhoršením situace výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(123)

Komise zjistila příčinnou souvislost mezi závažnými potížemi výrobního odvětví Unie a dovozem z každé země jednotlivě, tedy z Kambodže a samostatně z Myanmaru. Komise také posoudila další faktory, zejména dovoz z jiných třetích zemí, které mohly k těmto potížím přispět. V tomto ohledu Komise zjistila, že dovoz ze třetích zemí neoslabil příčinnou souvislost, takže stále existuje skutečná příčinná souvislost mezi dovozem z Kambodže a také z Myanmaru a závažnými potížemi provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii. Komise tedy zjistila, že jakýkoli dopad výše uvedených faktorů na situaci provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii neoslabuje souvislost mezi objemem dovozu, zejména z Kambodže, a cenami dotčeného výrobku dováženého z Kambodže a Myanmaru a závažnými potížemi provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii.

(124)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CRF tvrdilo, že Komise neposkytla informace o všech podstatných skutečnostech a úvahách, které Tribunál nařídil Komisi zveřejnit, čímž porušila práva sdružení CRF na obhajobu.

(125)

Komise toto tvrzení zamítla jako nepodložené. Komise skutečně zveřejnila všechny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě dospěla k závěru, že rýže indica byla dovážena z Kambodže a Myanmaru v objemech a za ceny, které způsobily závažné potíže výrobnímu odvětví Unie, a ochranná opatření jsou tudíž odůvodněná. Komise zejména spolu s poznámkou ke spisu ze dne 30. října 2023 zveřejnila všechny údaje a metodiku, kterou použila pro výpočet spotřeby a ukazatelů újmy. Komise kromě toho v návaznosti na původní připomínky sdružení CRF k poznámce tuto poznámku revidovala a v době poskytnutí konečných informací ji znovu zpřístupnila v revidovaném formátu. Komise navíc na žádost sdružení CRF prodloužila lhůtu pro připomínky k poskytnutí konečných informací ze dne 3. ledna 2024 do dne 8. ledna 2024, čímž poskytla sdružení CRF dalších pět dní na připomínky nad rámec právně stanovených čtrnácti kalendářních dnů. Pokud jde o výpočty cenového podbízení, jak je vysvětleno výše v 107. až 109. bodě odůvodnění, Komise se rozhodla, že výpočet cenového podbízení neprovede, a proto nebylo v tomto ohledu nutné poskytnout informace. Komise se proto domnívá, že bylo dodrženo právo stran na obhajobu a tvrzení CRF v opačném smyslu bylo zamítnuto.

(126)

Sdružení CRF dále tvrdilo, že u Tribunálu vzneslo několik dalších žalobních důvodů, kterými se Tribunál nezabýval, a proto je Tribunál také nezamítl, což svědčí o dalších protiprávnostech v původní analýze Komise. Podle sdružení CRF jsou tyto žalobní důvody, jimiž se Tribunál nezabýval, nadále v rozporu se současnou analýzou Komise.

(127)

Komise toto tvrzení zamítla jako nepodložené, zejména proto, že sdružení CRF nevysvětlilo a neodůvodnilo, jak jsou tvrzení, která předložila Tribunálu, relevantní pro dané šetření.

(128)

Navíc vzhledem k tomu, že některé připomínky sdružení CRF obdržené po poskytnutí konečných informací vedly k revizi souhrnného posouzení provedeného Komisí, zaslala Komise dne 28. ledna 2024 sdružení CRF dodatečné částečné informace a zpřístupnila je všem zúčastněným stranám. Pouze sdružení CRF předložilo další připomínky k poskytnutí dodatečných částečných informací a jimi se zabývaly 102. až 105. bod odůvodnění.

(129)

Komise došla k závěru, že rýže indica z Kambodže a Myanmaru se dováží v objemech a za ceny, které výrobnímu odvětví Unie způsobují závažné potíže, a proto jsou odůvodněna ochranná opatření.

(130)

Podle článku 22 nařízení o systému GSP by proto měla být cla společného celního sazebníku ve výši 175 EUR za tunu potvrzena a měla by být znovu zavedena na období od 18. ledna 2019 do 18. ledna 2020 a pak by měla být postupně snižována v roce 2 (150 EUR za tunu) a v roce 3 (125 EUR za tunu).

(131)

Komise se domnívá, že analýza a závěry tohoto šetření plně napravují chyby zjištěné Tribunálem, a je toho názoru, že použití pravidel objasněných Tribunálem opravňuje k opětovnému uložení opatření.

(132)

Komise potvrzuje, že ochranná opatření by měla být během tohoto období postupně liberalizována, jak je uvedeno ve sporném nařízení. Hlavním cílem nařízení o systému GSP je skutečně pomáhat rozvojovým zemím snižovat chudobu a podporovat řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj, a to zejména tím, že jim pomáhá zvyšovat zaměstnanost a industrializaci a vytvářet další příjmy z mezinárodního obchodu. Zvláštní režim „Vše kromě zbraní“ (EBA), který stanoví nařízení o systému GSP, pomáhá nejchudším a nejslabším zemím světa využít obchodních příležitostí. Tyto země mají převážně podobný hospodářský profil. Jsou zranitelné kvůli nerozvinuté a nediverzifikované vývozní základně, a požívají proto jisté ochrany podle nařízení o systému GSP, jako je například vynětí z odstupňování produktů a z uplatňování automatických záruk.

(133)

Komise proto potvrzuje, že u zemí zvýhodněných v rámci režimu EBA je odůvodněno postupné snižování sazby cla během tříletého období, jak je uvedeno níže.

(134)

Postupné snižování je také dostačující pro to, aby působilo proti zhoršení hospodářské a finanční situace provozovatelů mlýnů zpracovávajících rýži v Unii.

(135)

Komise proto považuje za vhodné znovu zavést následující celní sazbu na dobu tří let.

(136)

Jelikož Komise potvrdila, že cla by měla zůstat v platnosti, pokud jde o dovoz z Kambodže a Myanmaru v období od 18. ledna 2019 do 18. ledna 2022, měly by celní orgány každou žádost o vrácení cla zamítnout,

(137)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro všeobecné celní preference uvedeným v čl. 39 odst. 3 nařízení (EU) č. 978/2012,