(EU) 2024/819Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/819 ze dne 8. března 2024 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých korozivzdorných ocelí pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením (EU) 2018/186 (2) uložila Evropská komise antidumpingové clo na dovoz určitých korozivzdorných ocelí pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1156 (3) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1994 (4) byla antidumpingová cla rozšířena na dovoz mírně upravených určitých korozivzdorných ocelí zasílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“). Toto rozšíření se nevztahuje na dovoz určitých korozivzdorných ocelí vyráběných čínskými vyvážejícími výrobci Beijing Shougang Cold Rolling Co., Ltd a Shougang Jingtang United Iron and Steel Co., Ltd.

(3)

Sazby v současné době platných antidumpingových cel činí 17,2 % až 27,9 % na dovoz od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, 26,1 % na dovoz od spolupracujících společností nezařazených do vzorku a 27,9 % na dovoz od všech ostatních společností v ČLR.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (5) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podalo dne 8. listopadu 2022 Evropské sdružení oceli Eurofer (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určité korozivzdorné ocele ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 8. února 2023 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitých korozivzdorných ocelí pocházejících z ČLR do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR, orgány v ČLR, známé dovozce a uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise tento vzorek vybrala na základě vykázané výroby a objemu prodeje v Unii ze strany výrobců v Unii v souvislosti s analýzou hodnocení stavu před zahájením šetření, přičemž přihlédla rovněž k jejich zeměpisné poloze. Tento předběžný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii nacházejících se ve třech různých členských státech. Představoval téměř 32 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii a více než 37 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku na volném trhu v Unii (7). V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě žádná ze stran nepředložila připomínky.

(12)

Poznámkou ke spisu ze dne 3. dubna 2023 informovala Komise zúčastněné strany o svém rozhodnutí neměnit složení konečného vzorku výrobců v Unii, přestože z předběžného posouzení odpovědí na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku vyplynulo, že konečný vzorek představuje spíše přibližně 29 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii a 26 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k aktualizovaným informacím vyjádřily. Ve stanovené lhůtě žádná ze stran nepředložila připomínky.

(13)

Inspekce v prostorách společnosti ArcelorMittal Bremen GmbH odhalila mylnou představu o výrobku, který je předmětem přezkumu, pokud jde o skupinu ArcelorMittal. V případě společnosti ArcelorMittal Bremen GmbH vedlo nesprávné vykazování k tomu, že skutečně vyrobené a prodané množství bylo nižší než množství uvedené v odpovědi na dotazník, a to do té míry, že subjekt již nesplňoval podmínky pro zařazení do vzorku. Komise se rozhodla nahradit dotčenou společnost jiným výrobcem ze stejné skupiny. Takto stanovený konečný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii se sídlem ve třech různých členských státech, kteří nakonec představovali 29 % celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii a 33 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku na volném trhu v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se ke konečnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě žádná ze stran nepředložila připomínky.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. K tomuto rozhodnutí nebyly obdrženy žádné připomínky.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(17)

Žádný vyvážející výrobce z ČLR neposkytl ve stanovené lhůtě požadované informace ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Z tohoto důvodu, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění, informovala Komise orgány ČLR a zúčastněné strany, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR.

(18)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(19)

Žadateli zaslala Komise dotazník a požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku, aby vyplnili online dotazník. Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a pro čínské vyvážející výrobce byly v den zahájení přezkumu k dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod (8).

(20)

Vyplněné dotazníky zaslali výrobci v Unii zařazení do vzorku a žadatel.

(21)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto stran:

(22)

Dne 14. prosince 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit a požádat o slyšení.

(23)

Žadatel uvítal zjištění a závěr, které Komise zveřejnila. Žádná jiná strana se nevyjádřila.

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to ploché válcované výrobky ze železa nebo legované či nelegované oceli, desoxidované hliníkem, potažené nebo žárově pokovené výhradně zinkem a/nebo hliníkem a žádným jiným kovem, podrobené chemické pasivaci, s obsahem: nejméně 0,015 % hmotnostních, ale nejvýše 0,170 % hmotnostních uhlíku, nejméně 0,015 % hmotnostních, ale nejvýše 0,100 % hmotnostních hliníku, nejvýše 0,045 % hmotnostních niobu, nejvýše 0,010 % hmotnostních titanu a nejvýše 0,010 % hmotnostních vanadu, dodávané ve formě svitků, plechů zkracovaných na míru a úzkých pásů.

(25)

Nejsou v něm zahrnuty tyto výrobky:

(26)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je v současnosti kódů KN ex 7210 41 00, ex 7210 49 00, ex 7210 61 00, ex 7210 69 00, ex 7212 30 00, ex 7212 50 61, ex 7212 50 69, ex 7225 92 00, ex 7225 99 00, ex 7226 99 30 a ex 7226 99 70 (kódy TARIC 7210410020, 7210490020, 7210610020, 7210690020, 7212300020, 7212506120, 7212506920, 7225920020, 7225990022, 7225990092, 7226993010, 7226997094).

(27)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky.

(28)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(29)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(30)

Během období přezkumného šetření se určité korozivzdorné oceli z ČLR do Unie prakticky nedovážely. Podle Eurostatu činil dovoz korozivzdorné oceli z ČLR v období přezkumného šetření 953 tun ve srovnání se 1 857 490 tunami během původního šetření. V roce 2021 sice dovoz vzrostl, to však lze přičíst rozkolísanosti trhu v důsledku dopadů pandemie COVID-19.

(31)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise neobdržela žádnou odpověď, a proto se rozhodla použít článek 18.

(32)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla tudíž zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum, veřejně dostupných údajích mexických výrobců korozivzdorné oceli, databáze Global Trade Atlas, komise pro regulaci energetiky, informacích zveřejněných mexickou vládou, stránek databáze Global Petrol Prices a na údajích Mezinárodní organizace práce.

(33)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(34)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie.

(35)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(36)

Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. V tomto ohledu nevznesla čínská vláda žádné připomínky.

(37)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(38)

Komise vydala dne 27. června 2023 poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka týkající se zdrojů“). Poznámka týkající se zdrojů byla aktualizována dne 6. července 2023 a zúčastněným stranám byl poskytnut dostatek času na předložení připomínek.

(39)

V poznámce týkající se zdrojů Komise zúčastněné strany uvědomila o svém záměru použít jako reprezentativní zemi Mexiko a o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít ke stanovení běžné hodnoty.

(40)

V poznámce týkající se zdrojů Komise uvědomila zúčastněné strany, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude při stanovení ostatních přímých nákladů a nákladů na výrobní režii vycházet z informací týkajících se výrobního odvětví Unie uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a v dodatečných informacích, jež zaslal žadatel, a vyjádří je v procentech.

(41)

Rovněž zúčastněným stranám sdělila, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoví na základě veřejně dostupných informací o jednom mexickém výrobci, společnosti Ternium S.A.

(42)

Komise prostřednictvím poznámky týkající se zdrojů vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a tomu, zda je Mexiko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o příslušných kritériích. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(43)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(44)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(45)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(46)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (9) zjistila Komise, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(47)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (10). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (11), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (12). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (13). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (14). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (15), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (16).

(48)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (17) (dále jen „zpráva“), která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Součástí této analýzy bylo zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví zahrnujícím výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(49)

V žádosti se uvádělo, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno významnými zásahy státu, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít. Na podporu svého stanoviska se v žádosti odkazovalo na zprávu, na čínské právní předpisy, na další zprávy, jakož i na další neoficiální důkazy o zkresleních, k nimž došlo během období přezkumného šetření.

(50)

Konkrétně se v žádosti poukazovalo na to, že v kontextu doktríny „socialistického tržního hospodářství“ zakotvené v ústavě ČLR, všudypřítomnosti Komunistické strany Číny a vlivu vlády na hospodářství prostřednictvím strategických plánovacích iniciativ mají zásahy čínské vlády různé formy, a to správní, finanční a regulační.

(51)

V žádosti byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. Žadatel zejména uvedl, že:

(52)

čínský stát nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky jednotlivých státních podniků a dohlíží na jejich provádění, ale osobuje si také právo podílet se na operativním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a státními podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státních podniků a stranických buněk ve společnostech, jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státních podniků. Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení. Z tohoto postavení vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování. Větší finanční páka a vyšší produktivita práce vedly k prudkému nárůstu dluhu státních podniků vyvolanému klesajícími úrokovými náklady. To ilustruje, jak mohou jednoduché měnové podmínky vést k rychlé akumulaci dluhu státních podniků (18). Tuto kontrolu a politický dohled obzvláště silně pociťuje ocelářské odvětví (za tepla válcovaná plochá ocel je jednoznačně hlavní surovinou při výrobě korozivzdorné oceli), kde přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády a v němž se čínská vláda snaží dosáhnout do roku 2025 konsolidace 60 % výroby železa a oceli do přibližně deseti velkých podniků.

(53)

Stát je schopen zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím své přítomnosti ve firmách, zejména prostřednictvím buněk Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých, a to i pokud jde o výrobce korozivzdorných ocelí a dodavatele jejich vstupů. Veřejné dokumenty státních výrobců někdy zdůrazňují spojení s čínským státem, jako je tisková zpráva společnosti China Baowu z roku 2021, v níž se uvádí, že se tato společnost na základě nové fáze vývoje důkladně obeznámila s duchem obou zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců a řídila se jím a důrazně prosazovala úkoly, které pro ni vyplývají z 14. pětiletého strategického plánu. Přítomnost státu a státní zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu.

(54)

Čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu konkrétních odvětví, včetně výroby korozivzdorné oceli a získávání surovin k její výrobě. Taková opatření brání normálnímu fungování tržních sil. K příkladům těchto opatření patří četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Například v březnu 2022 vydaly ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT), národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) a ministerstvo pro ekologii a životní prostředí pokyny na podporu vysoce kvalitního rozvoje železářství a ocelářství, v němž mimo jiné vyzvaly, aby se do roku 2025 podařilo dosáhnout stabilních dodávek zdrojů, používání pokročilého technického vybavení, produkce vysoce kvalitních výrobků a vynikajících značek, rozsáhlého uplatňování inteligentních postupů a dosažení silné globální konkurenceschopnosti. K dalším příkladům patří 13. a 14. národní pětiletý plán, plán rozvoje z roku 2021 zveřejněný ministerstvem průmyslu a informačních technologií, který vyzývá ke snížení spotřeby energie v ocelářství, nebo katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci z roku 2020 (verze z roku 2019), který zveřejnila národní komise pro rozvoj a reformy. Kromě toho čínské ploché za tepla válcované výrobky využívají řadu subvenčních programů a čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic týkajících se mimo jiné složení a restrukturalizace trhu, surovin, investic, odstranění kapacity, sortimentu výrobků, přemístění produkce, modernizace, vracení DPH atd.

(55)

Čínský systém v oblasti úpadků se jeví jako nedostatečný, pokud jde o plnění jeho vlastních hlavních cílů, jako je spravedlivé vyrovnání pohledávek a závazků a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Stát navíc hraje v insolvenčním řízení významnou a aktivní úlohu a často má přímý vliv na jeho výsledek. Kromě toho nedostatky systému vlastnických práv jsou obzvláště zřejmé v souvislosti s vlastnictvím pozemků a právy k jejich užívání, jelikož veškerá půda je v Číně ve vlastnictví státu a její přidělování i nadále spadá výhradně do pravomoci státu a orgánů, které při přidělování půdy často sledují politické cíle, včetně provádění hospodářských plánů.

(56)

Pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování a mobilitu omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru služeb sociálního zabezpečení a dalším výhodám. V důsledku toho jsou mzdové náklady zkreslené, protože nejsou výsledkem působení běžných tržních sil ani jednání mezi společnostmi a pracovními silami.

(57)

Na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu. Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Kromě toho jsou výpůjční náklady uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic, což vedlo k nadměrnému využívání kapitálových investic se stále nižší návratností investovaných prostředků a bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů.

(58)

V žádosti se dále zdůraznila systematická povaha zkreslení. Z tohoto důvodu nejenže nelze použít domácí prodejní ceny korozivzdorné oceli, nýbrž ani ostatní vstupní náklady (včetně plochých za tepla válcovaných výrobků a základních surovin, jako jsou: železná ruda, která představuje přibližně 30 % přímých nákladů na korozivzdornou ocel; uhlí, které představuje přibližně 14 % přímých nákladů; šrot, feroslitiny a zinek, které společně představují přibližně 34 % přímých nákladů; energie, která se na přímých nákladech na výrobu korozivzdorné oceli podílí přibližně 13 %; půda, financování, pracovní síla atd.) jsou rovněž zkresleny, protože jejich ceny se utvářejí za výrazných státních zásahů.

(59)

Pokud jde o plochou za tepla válcovanou ocel jako vstupní surovinu k výrobě korozivzdorné oceli, poukázala žádost na celou řadu subvencí, které nadále směřují k čínským výrobcům ploché za tepla válcované oceli. Na některé z nich sice Komise uložila vyrovnávací opatření (19), ale čínská vláda v subvencování odvětví ploché za tepla válcované oceli různým způsobem pokračuje, například hotovostními granty, kontrolou cen surovin, preferenčními úvěry, subvencemi na využívání půdy, mírným prosazováním právních předpisů v oblasti životního prostředí, vládou nařízenými fúzemi a akvizicemi a navyšováním nebo konverzí základního kapitálu. V žádosti byly uvedeny konkrétní příklady výrobců Chongqing Iron & Steel Company Ltd., Maanshan Iron & Steel Company Limited a rovněž Angang Steel Company.

(60)

Pokud jde o železnou rudu, koks a další vstupy pro výrobu korozivzdorné oceli, poukázala žádost na to, že kromě zjevnějších metod subvencování, jako jsou hotovostní granty, používá čínská vláda k nepřímému subvencování výrobců ploché za tepla válcované oceli také kontrolu cen surovin, v neposlední řadě omezováním objemu vývozu a pomocí režimu vývozních licencí na uhlí. V případě železné rudy žádost uvádí různé formy vývozních omezení, jež jsou v Číně zavedena, a zároveň upozorňuje, že z dostupných oficiálních zdrojů pravděpodobně nelze získat ucelenou představu o veškerých čínských opatřeních. Žádost v tomto ohledu připomíná, že čínská vláda vyvíjí značné úsilí o kontrolu cen surovin k výrobě ploché za tepla válcované oceli: v červnu 2021 zahájilo oddělení cenotvorby národní komise pro rozvoj a reformy a státní orgán pro regulaci trhu průzkum spotového obchodování se železnou rudou a rovněž bylo zahájeno šetření cen uhlí, přičemž do různých čínských provincií a měst byly vyslány týmy za účelem prošetření cen a dodávek komodit. Čínská vláda se velmi intenzivně snaží kontrolovat ceny komodit, od uhlí po měď. S výrazným nárůstem cen se regulační orgány snaží zasáhnout, aby zajistily dodávky a stabilitu cen. Kromě toho čínské orgány v červenci 2022 zřídily nový státem vlastněný a centrálně spravovaný konglomerát pro železnou rudu, China Mineral Resources Group, který má výslovně za cíl působit jako centralizovaná nákupní platforma ve prospěch některých státem vlastněných oceláren a obchodníků s cílem sjednotit vyjednávání s dodavateli, zvýšit státní kontrolu nad dodávkami vstupních surovin a posílit vyjednávací sílu domácího ocelářského průmyslu na mezinárodním trhu se železnou rudou.

(61)

A nakonec bylo v žádosti uvedeno stanovisko, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Proto není podle žádosti vhodné použít v tomto případě ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(62)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(63)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, tedy v ocelářství, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však potvrdilo, že několik výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, je přímo kontrolováno státem. Příkladem jsou skupina Baowu Steel – státní podnik ovládaný ústřední Komisí pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu (SASAC) (20) – a její dceřiné společnosti Chongqing Iron & Steel Company Ltd. (21) a Maanshan Iron & Steel Company Limited (22); skupina Baotou Steel – státní podnik vlády Vnitřního Mongolska (23), skupina Angang Steel – státní podnik ovládaný ústřední Komisí SASAC (24), jakož i skupina Shougang – státní podnik ve 100 % vlastnictví společnosti Beijing State-Owned Asset Management Ltd (25).

(64)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je hlavní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií, které se týká podpory vysoce kvalitního rozvoje odvětví oceli a které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (26), 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (27), 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, k jehož hlavním cílům patří „neustále zvyšovat podíl využití ocelového šrotu a do konce 14. pětiletého plánu dosáhnout komplexního podílu šrotu v celostátní výrobě oceli 30 %“ (28), nebo také Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu z roku 2023 (29), který stanoví tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají pokud možno dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno rozvojové prostředí a struktura odvětví, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4 %“, k čemuž je zapotřebí spolupracovat s cílem „koordinovaně směřovat výrobky, vybavení, technologie, služby atd. čínského ocelářství ke globálnímu působení, podporovat spolupráci na ekologických a nízkouhlíkových postupech v rámci celosvětového ocelářského průmyslu a zlepšovat odolnost a bezpečnost globálních průmyslově-dodavatelských řetězců [a] provádět opatření za účelem zlepšení dodavatelských kapacit, aby bylo zajištěno stabilní a účinné fungování tohoto odvětví“, přičemž plán počítá s konsolidací ocelářského odvětví ze strany vlády: „[vyzývat] vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit k výrobě železa a oceli, podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu, podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […], zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace..

(65)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“ (30). Kromě toho je v plánu provincie Che-pej pro odvětví oceli uvedeno: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“

(66)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu charakteristických základen výroby oceli […], vybudování šesti charakteristických základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-kchou atd. a zlepšení rozsahu, intenzifikace a specializace tohoto průmyslu. V rámci těchto základen se bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu pohybovat do 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli do 15 milionů tun.“ (31)

(67)

Další cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, jako jsou Ťiang-su (32), Šan-tung (33), Šan-si (34), města Ta-lien v provincii Liao-ning (35) nebo provincie Če-ťiang (36).

(68)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Jsou však k dispozici některé konkrétní příklady týkající se výrobku, který je předmětem přezkumu. Navíc vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(69)

Například předseda představenstva společnosti Baotou Steel Union, která patří do skupiny Baotou Steel, působí rovněž jako stranický tajemník společnosti, přičemž zástupcem stranického tajemníka je předseda odborového svazu společnosti (37). Stejně tak v rámci skupiny Shougang působí předseda představenstva jako tajemník stranického výboru, zatímco zástupce výkonného ředitele je členem stranického výboru (38).

(70)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Při šetření byly nalezeny další dokumenty, z nichž vyplývá, že odvětví má prospěch z vládních pokynů a zásahů v ocelářství, vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje jedno z jeho pododvětví.

(71)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (39). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a strukturální přizpůsobení (40). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká rovněž ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářství v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury odvětví (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (41). Z výše uvedeného Pracovního plánu stabilního růstu ocelářského průmyslu (viz 56. bod odůvodnění) navíc vyplývá, že se čínské orgány na ocelářství zaměřují v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „podporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, a to prostřednictvím velkých inženýrských projektů souvisejících s „14. pětiletým plánem“ v různých regionech, a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli“ (42).

(72)

Kromě toho, pokud jde o železnou rudu – důležitou surovinu k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, podle 14. pětiletého plánu pro rozvoj odvětví surovin plánuje stát „přiměřeně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum ložisek železné rudy […], provádět preferenční daňové politiky, podporovat zavádění pokročilých technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého důlního odpadu“ (43). V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy. (44)“ Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(73)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 45. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (45).

(74)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 45. bodě odůvodnění. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 56. bod odůvodnění) znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(75)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(76)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(77)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(78)

Na tomto základě a vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(79)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujících oddílech.

(80)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(81)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(82)

Jak je vysvětleno v 36. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku týkající se zdrojů, v níž popsala skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě, potvrdí-li se existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jako vhodnou reprezentativní zemi Mexiko.

(83)

Komise v poznámce týkající se zdrojů vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Výběr reprezentativní země byl založen na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které byly považovány za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, včetně zprávy Světové banky „Doing Business“ (48), databáze Global Trade Atlas (GTA) (49), informací Mexické vládní komise pro regulaci energetiky (50), stránek Global Petrol Prices (51) a Mezinárodní organizace práce (52).

(84)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, žadatel v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti zkoumal Mexiko jako potenciální reprezentativní zemi, která má podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR (53).

(85)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti (54) uvádí, že co se týče produkce výrobku, který je předmětem přezkumu, existuje v Mexiku několik výrobců korozivzdorné oceli. Žadatel uvedl osm společností, které vyráběly korozivzdornou ocel, s výrobní kapacitou přibližně 4 miliony tun. Komise rovněž určila Turecko, Indii a Vietnam jako výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu. Indie a Vietnam však nesplňují kritéria ohledně podobné úrovně hospodářského rozvoje jako ČLR.

(86)

Pokud jde o dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi, byly podle žádosti údaje o důležitých výrobních faktorech, dovozních statistikách a cenách energie v případě Mexika snadno dostupné.

(87)

Jak je vysvětleno v poznámce týkající se zdrojů, zjistila Komise v Mexiku společnost Ternium, která měla za dotčené období své finanční údaje veřejně k dispozici a byla v tomto období zisková (55).

(88)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Mexiko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(89)

V poznámce týkající se zdrojů byly zúčastněné strany vyzvány, aby se k tomu, zda je Mexiko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o odpovídajících kritériích. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(90)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Mexiko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(91)

Komise v poznámce týkající se zdrojů uvedla seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(92)

V této poznámce Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na výrobní faktory, zejména na suroviny, databázi GTA.

(93)

Komise také uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na plyn, elektřinu a pracovní sílu použije údaje od Mexické vládní komise pro regulaci energetiky, z databáze Global Petrol Prices a od Mezinárodní organizace práce.

(94)

Komise informovala zúčastněné strany, že z důvodu nespolupráce čínských vývozců zahrne hodnotu nákladů na výrobní režii, aby se zohlednily náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech. Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii k výrobním nákladům na základě informací uvedených v žádosti o přezkum (56).

(95)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije finanční údaje od mexického výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je uvedeno výše v 79. bodě odůvodnění.

(96)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky týkající se seznamu výrobních faktorů uvedeného v poznámce týkající se zdrojů.

(97)

S ohledem na veškeré informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a následné informace předložené žadatelem a vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců a jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k poznámce týkající se zdrojů, byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory určitých korozivzdorných ocelí

(98)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (60).

(99)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.3 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(100)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce uplatnila Komise dovozní clo reprezentativní země na příslušných úrovních v závislosti na zemi původu dovezených objemů. Na základě zprávy Světové banky „Doing Business“ Komise připočetla náklady na vnitrostátní dopravu v Mexiku (61).

(101)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum (62) vzniká při výrobě korozivzdorné oceli pouze jeden vedlejší produkt, a to ocelový šrot. Aby Komise stanovila jeho nezkreslenou cenu, připočetla k průměrné dovozní ceně do Mexika také náklady na vnitřní dopravu, a to podle metodiky použité u surovin.

(102)

Pro výpočet hodnoty práce použila Komise statistiky MOP (63) platné pro Mexiko. Komise použila údaje MOP o průměrných nominálních měsíčních výdělcích a průměrné týdenní pracovní době odpracované ve výrobním odvětví v Mexiku za rok 2022.

(103)

Komise použila dostupné údaje o cenách elektřiny pro mexický průmysl, jak byly zveřejněny na stránkách Global Petrol Prices (64). V době výpočtu se příslušné údaje týkaly září 2022. Cena zahrnuje všechny složky ceny za elektřinu, jako jsou náklady na elektřinu, distribuci a daně.

(104)

Cenu zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Mexiku zveřejňuje Mexická vládní komise pro regulaci energetiky (65). Komise použila údaje za rok 2022, které se týkaly období přezkumného šetření.

(105)

Ostatní přímé náklady vycházely z informací o výrobním odvětví Unie uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (viz 39. bod odůvodnění).

(106)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(107)

K zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise proto stanovila poměr nákladů na výrobní režii k celkovým výrobním nákladům a nákladům práce na základě údajů poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(108)

U prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použila Komise veřejně dostupné finanční údaje mexického výrobce uvedeného v 76. bodě odůvodnění v období přezkumného šetření (66).

(109)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(110)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně spotřeby každého faktoru (surovin, plynu, elektrické energie a pracovní síly) při výrobě korozivzdorné oceli.

(111)

Komise objemy spotřeby vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Mexiku, jak je popsáno v oddíle 3.6. Řada výrobních faktorů, které představovaly zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny v období přezkumného šetření, byla vyjádřena jako procentní podíl hlavních surovin, jak je vysvětleno v 84. bodě odůvodnění. Aby Komise zjistila nezkreslenou hodnotu, použila tento procentní podíl na nezkreslené náklady na hlavní suroviny.

(112)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů k nim Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v 98. až 100. bodě odůvodnění:

(113)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(114)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena stanovena na základě údajů Eurostatu o dovozu na úrovni nákladů, pojištění a přepravného (dále jen „CIF“). Aby se dospělo k vývozní ceně na úrovni ceny ze závodu, byla tato cena CIF snížena o náklady na námořní dopravu a pojištění a náklady na vnitrostátní dopravu v Číně. Byly prostudovány dostupné údaje o nákladech na vnitrostátní dopravu v Číně, včetně údajů uvedených k Číně ve zprávě „Doing Business“ (67), a o průměrných nákladech na námořní dopravu z Číny a pojištění na základě dat OECD (68). U nákladů na dopravu se však Komise rozhodla použít příslušné údaje z žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (69), neboť byly ve srovnání s ostatními zprávami aktuálnější.

(115)

Komise porovnala běžné hodnoty korozivzdorné oceli stanovené podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou, a to jako cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

(116)

Na tomto základě dosáhlo dumpingové rozpětí pro dovoz z Číny, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, v průměru 51,1 %.

(117)

Ovšem objem dovozu do Unie v období přezkumného šetření byl zanedbatelný, odpovídal méně než 0,01 % podílu na trhu Unie, proto bylo toto množství považováno za nereprezentativní. Komise proto dospěla k závěru, že tento nízký objem není pro analýzu přetrvání dumpingu dostatečný. Komise proto zkoumala rovněž pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(118)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky:

(119)

Vzhledem k neexistenci spolupráce vycházela Komise při stanovení výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR z informací uvedených v žádosti o přezkum (70) a informací z databáze CEIC Data (71).

(120)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum se současná výrobní kapacita čínského ocelářství odhaduje na 1,2 miliardy tun ročně, kdežto odhadovaná spotřeba činí 1 miliardu tun (72). To znamená volnou kapacitu 0,2 miliardy tun ročně. Nadměrná kapacita pro výrobu oceli v Číně je jednoznačně prokázána (73). Na ČLR by navíc připadala čtvrtina celkového zvýšení výrobní kapacity u oceli v roce 2023 (74).

(121)

Žadatel v žádosti o přezkum vysvětlil, že není snadné získat konkrétní údaje o výrobní kapacitě samostatně pro korozivzdornou ocel. Proto použil dostupné údaje o výrobě a kapacitě žárově a elektricky pozinkovaných výrobků, neboť produktová řada takto pozinkovaných výrobků zahrnuje korozivzdornou ocel (75). Žadatel se proto domníval, že výrobní kapacitu korozivzdorné oceli lze nejpřesněji posoudit podle údajů o žárově pozinkovaných výrobcích (76).

(122)

Vyvážející výrobci korozivzdorné oceli v dotčené zemi disponují nejen významnou a rostoucí volnou kapacitou, nýbrž i schopností rychle kapacitu v případě potřeby zvýšit. Je tomu tak proto, že korozivzdornou ocel a jiné žárově pozinkované výrobky lze vyrábět zaměnitelně na týchž výrobních linkách a výrobci mohou u žárového zinkování přecházet mezi jednotlivými výrobky (77).

(123)

Na tomto základě žadatel zjistil zvýšení výrobní kapacity žárově zinkované oceli z 50,4 milionu tun v roce 2018 na 51,2 milionu tun v roce 2022. Uvedl rovněž, že v roce 2022 se využití kapacity snížilo v důsledku nedostatečné poptávky po ocelářských výrobcích na domácím trhu (78) – tento vývoj v čínském ocelářství jako celku zaznamenalo i Světové sdružení výrobců oceli (World Steel Association), které pro Čínu a její domácí spotřebu v roce 2024 počítá s nejistým výhledem (79). Předpokládá se, že využití kapacity v roce 2023 klesne na 86,2 % a do roku 2026 se sníží na 85,7 % (80). Odhadovaná čínská kombinovaná volná kapacita u žárově a elektricky pozinkované oceli ve výši 6,4 milionu tun by představovala více než 80 % volné spotřeby korozivzdorné oceli na trhu Unie během období přezkumného šetření (81).

(124)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou k výrobě korozivzdorné oceli na vývoz do Unie, což by pravděpodobně vedlo k nárůstu vývozu za dumpingové ceny.

(125)

Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, dovoz korozivzdorné oceli z ČLR během období přezkumného šetření prakticky zanikl. Vzhledem k velmi malému objemu dotčeného výrobku proto jeho dovozní cena do Unie nebyla reprezentativní.

(126)

Na základě statistik dovozu z databáze GTA (82) určila Komise deset největších dovozců korozivzdorné oceli z ČLR během období přezkumného šetření. Jednalo se o Thajsko, Jižní Koreu, Brazílii, Indonésii, Vietnam, Izrael, Chile, Peru, Japonsko a Filipíny. Vývoz do těchto zemí společně představoval 54,9 % veškerého čínského vývozu během období přezkumného šetření. V žádosti o přezkum však žadatel uvedl, že vývozní cena na Filipíny byla během období přezkumného šetření příliš vysoká. Zatímco v letech 2019 a 2020 se vývozní ceny z Číny na Filipíny podobaly cenám do jiných destinací, v roce 2021 vývozní cena na Filipíny vzrostla přibližně o 120 % a v roce 2022 o dalších 50 % (celkový nárůst o 220 % mezi lety 2020 a 2022), vývozní ceny z Číny do všech ostatních destinací přitom ve stejném období vzrostly průměrně o 50 %. V žádosti žadatel vysvětlil, že tento vývoj vývozních cen na Filipíny byl způsoben zejména silnou závislostí Filipín na dovozu oceli, které byly v důsledku výpadku dodávek z Ruska nuceny nakupovat drahé ocelářské výrobky z Číny (83), včetně korozivzdorné oceli. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců se proto Komise domnívala, že vývozní ceny na Filipíny nelze považovat za spolehlivý ukazatel úrovně vývozních cen, a rozhodla se k nim ve své analýze nepřihlížet.

(127)

Ceny vykázané u devíti zbývajících zemí upravila Komise tak, aby mohla vypočítat vývozní cenu na úrovni ceny ze závodu, a to odečtením nákladů na námořní dopravu a pojištění (84) a nákladů na vnitrostátní dopravu v Číně (85). Cena výrobku vyváženého do devíti analyzovaných vývozních odbytišť se stále pohybuje pod převládající cenovou úrovní v Unii, jak je vysvětleno v 122. bodě odůvodnění.

(128)

Komise následně porovnala běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozními cenami do devíti hlavních vývozních odbytišť. Ze srovnání vyplynulo, že vývozní ceny do uvedených devíti zemí byly výrazně nižší než běžná hodnota, a to takto:

Tabulka 2

Cenový rozdíl mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou

(129)

Vzhledem k výše uvedenému učinila Komise závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti a ceny, za které by čínští vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie, by odpovídaly vývozním cenám do třetích zemí zjištěným během přezkumu, úroveň dumpingu by byla značná.

(130)

Podle údajů z databáze GTA vyváželi čínští vyvážející výrobci do devíti hlavních destinací uvedených v 118. bodě odůvodnění v průměru za cenu o 15 % nižší, než byla cena převládající na trhu Unie během období přezkumného šetření. Žadatel v žádosti o přezkum rovněž uvedl, že během období šetření se výrazně snížily náklady na přepravu z Číny do Evropy (86). S přihlédnutím k cenové hladině a poklesu nákladů na dopravu je trh Unie pro čínské vývozce mnohem atraktivnější než všechna ostatní odbytiště kromě Filipín. Při neexistenci opatření by tak potenciálně vyšší vývozní ceny a objem vývozu do Unie přinesly vyšší zisky než vývoz do jiných třetích zemí, což prokazuje atraktivitu trhu Unie.

(131)

Ačkoli se objem čínského vývozu do Unie po uložení původních opatření snížil, čínští výrobci produkují značné množství výrobku, který je předmětem přezkumu, a v období přezkumného šetření jej podle statistiky databáze GTA vyvezli do celého světa téměř 10 milionů tun.

(132)

Množství korozivzdorné oceli vyvezené do zemí mimo Unii v období přezkumného šetření odpovídalo celkové spotřebě v Unii a bylo přibližně o 30 % vyšší, než kolik v tomtéž období činila výroba v Unii. Vzhledem k cenové atraktivitě trhu Unie, otevřenosti a zvýšené spotřebě se má za to, že pokud budou opatření ukončena, čínští vývozci pravděpodobně přesměrují značné množství dumpingové korozivzdorné oceli na lukrativnější trh Unie.

(133)

Kromě toho i na mnoha světových trzích byla zavedena nebo rozšířena opatření na ochranu obchodu, pokud jde o dovoz korozivzdorné oceli z Číny. Patří k nim Indie (antidumpingová opatření týkající se kódů HS 7225 99 a 7226 99), Jihoafrická republika a Namibie (antidumpingová opatření týkající se kódů HS 7210 49 a 7210 61), Vietnam (antidumpingová opatření týkající se kódu HS 7225 99), Kanada (antidumpingová opatření týkající se kódů HS 7210 49 a 7226 99), Euroasijská hospodářská unie (antidumpingová opatření týkající se kódů HS 7210 49 a 7210 61), Malajsie (antidumpingová opatření týkající se kódů HS 7210 61 a 7226 99) a Thajsko (antidumpingová opatření týkající se kódu HS 7210 49) (87). Rovněž Ukrajina uplatňuje antidumpingová opatření na všechny kódy HS týkající se dotčeného výrobku. Také USA uložily opatření podle § 232 a Spojené království uplatňuje ochranná opatření. Čínským výrobcům korozivzdorné oceli tato opatření omezují vývoz na jiná důležitá odbytiště a v případě neexistence opatření dále zvyšují pravděpodobnost, že svůj vývoz přesměrují na trh Unie.

(134)

ČLR si zachovala zájem o trh Unie i po uložení původních opatření, o čemž svědčí šetření zaměřené proti obcházení antidumpingových opatření na dovoz pocházející z ČLR, kterým byla dotčená opatření rozšířena na mírně upravené určité korozivzdorné oceli (88). Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že Unie přijala ochranná opatření na některé výrobky z oceli, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Objem dovozu v rámci zbytkové celní kvóty je stanoven na úrovni, která Číně umožňuje vyvážet značné množství korozivzdorných ocelí.

(135)

Pokud by tedy opatření v EU pozbyla platnosti, čínští výrobci pravděpodobně znovu začnou vyvážet na trh Unie značné množství korozivzdorné oceli za dumpingové ceny.

(136)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že bez ohledu na to, zda během období přezkumného šetření docházelo k dumpingu, je velmi pravděpodobné, že by se dumping obnovil v případě, že by opatření měla pozbýt platnosti.

(137)

Velkou pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, naznačují zejména úroveň zjištěné běžné hodnoty pro ČLR v porovnání s úrovní cen čínského vývozu výrobků vyvážených na trhy třetích zemí a do Unie, cenová atraktivita a velikost trhu Unie a dostupnost významné výrobní kapacity v ČLR.

(138)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 21 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(139)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena ve výši přibližně 7 743 498 tun, včetně výroby pro vlastní spotřebu. Výrobu stanovila Komise na základě odpovědí na dotazník obdržených od žadatele a výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 29 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(140)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů žadatele o prodeji a využití obdobného výrobku pro vlastní spotřebu (včetně závislého prodeje) výrobního odvětví Unie, v porovnání s objemy prodeje a využití pro vlastní spotřebu, které uvedli výrobci v Unii zařazení do vzorku, a b) dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(141)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

(142)

V průběhu celého posuzovaného období se spotřeba v Unii na volném trhu zvýšila o 7 %. Nárůst spotřeby byl nejvýraznější v roce 2021 v důsledku oživení po krizi COVID-19. Ve stejném období poptávka na závislém trhu kolísala a celkově vzrostla o 3 %. Výkyvy na závislém trhu byly částečně způsobeny rozdíly v úrovni vytížení linek používaných k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, k produkci výrobků, které nespadají do oblasti působnosti tohoto přezkumu.

(143)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven porovnáním objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(144)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(145)

Objem dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny do Unie byl během posuzovaného období velmi malý. Podíl Číny na trhu byl tudíž zanedbatelný.

(146)

Ceny z dotčené země se během posuzovaného období zvýšily o 40 %, avšak po celou dobu se týkaly jen minimálního objemu dovozu. Tento minimální objem dovozu z ČLR neumožňuje žádné smysluplné výpočty cenového podbízení.

(147)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu určitých korozivzdorných ocelí z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 6

Dovoz ze třetích zemí

(148)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z třetích zemí jiných než ČLR se celkově zvýšil o 80 %, přičemž po zotavení z krize COVID-19 dosáhl výraznějšího vrcholu v roce 2021. Tento dovoz pocházel převážně z Turecka a Vietnamu.

(149)

Dovoz z Turecka byl během posuzovaného období značný, i když jeho objem kolísal. Zahájení antidumpingového šetření dne 24. června 2021 (89) týkajícího se dovozu podobného výrobku pocházejícího z Ruska a Turecka (90) mohlo mít v roce 2021 a v období přezkumného šetření odrazující účinek na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z těchto dvou zemí.

(150)

Dovoz z Vietnamu byl v letech 2019 a 2020 nízký, ale poté se exponenciálně zvýšil o více než 2 000 % a stal se hlavním zdrojem dovozu. Dvěma hlavními důvody tohoto zvýšení byl vstup v platnost dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (91) a vyloučení vietnamské korozivzdorné oceli z ochranného opatření na ocel do června 2022 (92).

(151)

Tržní podíl třetích zemí jiných než ČLR se zvýšil z 19,2 % v roce 2019 na 32,4 % v období přezkumného šetření.

(152)

Ve stručnosti řečeno byly od roku 2020 dovozní ceny ze třetích zemí nižší než ceny výrobního odvětví Unie, přičemž tento rozdíl se postupem času zmenšoval. Je však třeba poznamenat, že sortiment výrobků se může lišit a že zejména v případě Turecka ceny ve výše uvedené tabulce nezahrnují platná antidumpingová cla v poslední části roku 2022.

(153)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(154)

Jak je uvedeno v oddíle 1.6.1, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(155)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi sdružení EUROFER na dotazník týkající se všech výrobců v Unii, které byly v případě potřeby podrobeny křížové kontrole s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly ověřeny a pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byly shledány jako reprezentativní.

(156)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(157)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(158)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(159)

Objem výroby výrobního odvětví Unie během posuzovaného období kolísal a celkově klesl o 16 %. Pokles v roce 2020 byl částečně způsoben tlakem ze strany tureckého a ruského dovozu (93). Během posuzovaného období se výrobní kapacita výrobního odvětví Unie lišila. Celkově klesla o 3 %. Pokles objemu výroby v poslední části posuzovaného období je z převážné většiny způsoben nereprezentativními finančními a následně provozními obtížemi, s nimiž se potýkal jeden výrobce v Unii nezařazený do vzorku, a pokles výrobní kapacity lze této příčině přičíst v plném rozsahu (94). Míra využití kapacity klesla o 13 %, což je zejména důsledkem poklesu výroby v Unii.

(160)

Jak však bylo zjištěno při původním šetření, výše uvedené trendy jsou do určité míry teoretické, neboť linky na žárové zinkování používají výrobci v Unii k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, ale i jiných výrobků, kterých se tento přezkum netýká. V průběhu posuzovaného období se podíl výrobních linek, které sloužily k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, u některých výrobců měnil.

(161)

Objem prodeje a tržní podíl výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje na volném trhu a tržní podíl

(162)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 11 %. K poklesu došlo zejména mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření a lze jej vysvětlit poklesem spotřeby v tomto období a úpadkem velkého výrobce v Unii nezařazeného do vzorku, k němuž došlo v roce 2021, jak je vysvětleno v 151. bodě odůvodnění.

(163)

Během posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu snížil o 16 % za situace, kdy současně exponenciálně vzrostl dovoz, tj. v absolutních číslech nárůst dovozu dvojnásobně předčil nárůst spotřeby.

Tabulka 9

Objem pro vlastní spotřebu a tržní podíl

(164)

Objem pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie byl relativně stabilní a celkově se zvýšil o 3 %.

(165)

Pokles výroby v Unii znamenal zvýšení podílu závislého trhu na celkové výrobě v Unii.

(166)

Výrobnímu odvětví Unie se podařilo částečně těžit z období růstu na trhu Unie, a to i navzdory nižšímu využití kapacity než během původního šetření a určitému počtu probíhajících restrukturalizací. Výrobní odvětví Unie si po celé posuzované období udržovalo významný tržní podíl.

(167)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

(168)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie související s výrobou výrobku, který je předmětem přezkumu, během posuzovaného období kolísala a klesla o 14 %. Pokles v poslední části posuzovaného období je třeba přičíst situaci u jednoho velkého výrobce, jak je uvedeno v 151. bodě odůvodnění. Některé výkyvy jsou rovněž teoretické, neboť jsou výsledkem různých modelů výroby a různých metod přidělování zdrojů, v jejichž případě byla východiskem širší kategorie výrobků než výrobek, který je předmětem přezkumu (konkrétně všechny žárově pozinkované výrobky).

(169)

V dotčeném období se produktivita výrobního odvětví Unie snížila o 3 %. Kolísání souvisí s poklesem objemu výroby v Unii v roce 2020 a v období přezkumného šetření.

(170)

Úroveň dovozu během období přezkumného šetření byla velmi nízká a na spotřebě v Unii měla zanedbatelný podíl. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie proto nebylo možné smysluplně stanovit. Přezkum se proto zaměřil na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena. Jak je však uvedeno ve 120. bodě odůvodnění, rozdíl mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou do třetích zemí byl značný.

(171)

Korozivzdorné oceli již byly předmětem antidumpingových šetření. V původním šetření Komise zjistila, že v období od 1. října 2015 do 30. září 2016 byla situace výrobního odvětví Unie významně ovlivněna dumpingovým dovozem výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR. V srpnu 2020 bylo výsledkem šetření zaměřeného proti obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz pocházející z ČLR to, že dotčená opatření byla rozšířena na některé mírně upravené korozivzdorné oceli (95). V šetření, jež se týkalo mimo jiné výrobku, který je předmětem přezkumu, Komise zjistila, že v období od 1. ledna 2020 do 30. prosince 2020 byla situace výrobního odvětví Unie negativně ovlivněna dumpingovým dovozem pocházejícím z Ruska a Turecka (96).

(172)

V době zahájení tohoto šetření se tedy výrobní odvětví Unie zotavovalo z dřívějších dumpingových praktik. Zavedená opatření však na ně měla nepopiratelně pozitivní dopad.

(173)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR/t)

(174)

Po zavedení příslušných opatření na ochranu obchodu mohli výrobci v Unii zvýšit své prodejní ceny v Unii.

(175)

Během posuzovaného období se jednotkové výrobní náklady zvýšily celkem o 64 %. Ceny některých hlavních surovin a energie se v druhé polovině posuzovaného období výrazně zvýšily.

(176)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(177)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly během posuzovaného období o 13 %. V roce 2020 dočasně poklesly v důsledku opatření veřejné podpory v souvislosti s onemocněním COVID-19.

(178)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Zásoby

(179)

Výrobci v Unii obvykle udržují nízké zásoby. Zásoby proto nejsou u tohoto výrobního odvětví považovány za významný ukazatel újmy. Potvrzuje to i analýza vývoje konečného stavu zásob vyjádřeného jako procento výroby.

(180)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(181)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Ke ztrátám výrobního odvětví Unie v letech 2019 a 2020 přispěl dumpingový dovoz z několika zemí. Opatření na ochranu obchodu, která byla následně zavedena, pomohla výrobcům v Unii zvýšit prodejní ceny výrazněji, než kolik činil nárůst jejich výrobních nákladů, a dosáhli tak udržitelné výše zisku. V období přezkumného šetření zisk ve srovnání s rokem 2021 výrazně poklesl, neboť v prodejních cenách se již nemohl odrazit další výrazný nárůst výrobních nákladů. Ziskovost dosažená v roce 2021 i 2022 však byla nad úrovní cílového zisku stanovenou v předchozích šetřeních, která se týkala stejného a o něco širšího sortimentu výrobků (97).

(182)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii samofinancovat svou činnost. Čistý peněžní tok se vyvíjel v souladu s pozitivním trendem u ziskovosti.

(183)

Investice jsou čisté účetní hodnoty aktiv. Čisté investice se během posuzovaného období celkově zvýšily. Investice se obecně zaměřily na zachování stávajících kapacit, zlepšení kvality, snížení nákladů a úsporu energie.

(184)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Tento ukazatel se vyvíjel velmi pozitivně v kontextu výrazného zisku a zároveň menšího objemu investic.

(185)

Schopnost opatřit si kapitál nebyla dovozem z ČLR přímo ovlivněna.

(186)

Vývoj mikro a makroukazatelů během posuzovaného období ukázal, že finanční situace výrobního odvětví Unie byla v roce 2021 a v období přezkumného šetření dobrá, přičemž ziskovost v obou letech překročila cílový zisk, který si výrobní odvětví stanovilo.

(187)

Některé ukazatele vázané na objem i zaměstnanost se zhoršily, to však lze do značné míry nebo zcela připsat specifickým obtížím, s nimiž se potýkal jeden z velkých výrobců v Unii, jenž v roce 2021 výrobu prakticky zastavil. Ze společné situace všech ostatních výrobců v Unii by bylo patrné, že výrobní odvětví Unie je jen minimálně, pokud vůbec, ovlivněno výrazným poklesem spotřeby v období přezkumného šetření a silným nárůstem dovozu v posuzovaném období.

(188)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo v průběhu období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(189)

Komise učinila ve výše uvedeném oddíle závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(190)

V tomto ohledu vycházela Komise z informací poskytnutých spolupracujícími stranami a z veškerých dalších informací ze spisu. Prostudovala výrobní a volnou kapacitu v ČLR, vztah mezi cenami v Unii, ČLR a vývozními cenami z Číny do třetích zemí, pravděpodobnou cenovou úroveň a objem dovozu z ČLR při neexistenci antidumpingových opatření a dopad na výrobní odvětví Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(191)

Jak je uvedeno v 115. bodě odůvodnění, odhadovaná volná kapacita k výrobě korozivzdorné oceli v Číně představuje více než 80 % volné spotřeby tohoto typu oceli na trhu Unie během období přezkumného šetření, ale tento procentní podíl by se mohl zvýšit vzhledem k míře využití čínských závodů na výrobu korozivzdorné oceli, která by měla v roce 2023 dosáhnout 86,2 % (98). Kromě toho, jak je uvedeno v 127. bodě odůvodnění, ceny v Unii jsou vyšší než v devíti z deseti největších současných vývozních odbytišť pro čínskou korozivzdornou ocel.

(192)

Na základě toho je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření povede ke zvýšení čínského vývozu do Unie. S ohledem na klesající domácí poptávku v Číně, dále na skutečnost, že výrobci korozivzdorné oceli mohou snadno přejít z výroby jiných žárově pozinkovaných výrobků k produkci korozivzdorné oceli a vzhledem k vyšším cenám na trhu Unie (viz 122. a 123. bod odůvodnění) by toto zvýšení mohlo dokonce překonat současnou čínskou volnou kapacitu, která by již představovala 80 % spotřeby v Unii.

(193)

Kromě toho, jak je vysvětleno v 127. bodě odůvodnění, porovnala Komise dovozní ceny s cenami výrobního odvětví Unie na základě současných cen čínských vyvážejících výrobců při vývozu do třetích zemí. Ceny do hlavních vývozních destinací s reprezentativním prodejem uvedených v 126. bodě odůvodnění byly upraveny nejprve odečtením nákladů na dopravu z ČLR do třetích zemí a poté připočtením nákladů na dopravu z ČLR do Unie, a to s použitím údajů o nákladech na námořní dopravu z ČLR do Unie uvedených v žádosti o přezkum. Na základě těchto vypočtených cen CIF a jejich srovnání s váženými průměrnými prodejními cenami tří výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovanými odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu, se ceny čínského vývozu do třetích zemí podbízely vůči průměrným prodejním cenám výrobního odvětví Unie, řádně upraveným na úroveň ceny ze závodu, o 6,8 %. Žádost rovněž obsahovala informace prokazující, že Čína vyvážela do zemí mimo Unii stále větší objem za nízké ceny (99).

(194)

Vývozní trhy sice mají pro čínské výrobní odvětví velký význam, ČLR na ně ovšem proniká se stále většími obtížemi, neboť jiné třetí země uložily celou řadu opatření na dovoz určitých korozivzdorných ocelí z Číny, jak je popsáno výše v oddíle 3.

(195)

Trh s výrobkem, který je předmětem přezkumu, je cenově velmi konkurenční. Pravděpodobný přísun levného dovozu z dotčené země do Unie by proto donutil výrobní odvětví Unie ke snížení objemu výroby i cen. Výrobci v Unii by neměli dostatek času na zotavení z předchozí situace, jež jim působila újmu, museli by znovu investovat a plnit své závazky, včetně závazků v oblasti sociálních věcí a životního prostředí.

(196)

Ziskovost by pak v takto kapitálově náročném odvětví pravděpodobně nebyla udržitelná. Velké ztráty v rámci výrobního odvětví Unie oslabí jeho schopnost opatřovat si kapitál, ohrozí jeho životaschopnost a mohou vést k uzavření výrobních zařízení a propouštění, jakož i k narušení dodavatelských řetězců.

(197)

Ve prospěch výrobců v Unii již jsou zavedena ochranná opatření v oblasti oceli. Současné antidumpingové šetření se ovšem zabývá odlišným problémem, na který se dosud žádné stávající opatření nevztahuje.

(198)

Na tomto základě byl učiněn závěr, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(199)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(200)

Většina z 21 výrobců v Unii žádost podpořila a žádný výrobce nebyl proti zahájení šetření. Jak je uvedeno výše v oddíle 4, výrobní odvětví Unie již podstatnou újmu nepociťuje. Jak je však uvedeno v oddíle 5, zrušení opatření by přineslo opětovný příliv dumpingového dovozu z Číny, což by rychle vedlo k obnovení újmy. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Unie.

(201)

Žádný dovozce při šetření nespolupracoval.

(202)

Nedostatečná spolupráce dovozců neumožnila Komisi analyzovat, zda dovozci dosahují špatných výsledků nebo zda nedokáží případné zvýšení cen přenést na své odběratele.

(203)

Komise konstatuje, že kromě rozsáhlé výroby v Unii mohou dovozci a dodavatelské řetězce využívat dovoz od mnoha dodavatelů z mnoha zemí. Cílem prodloužení opatření není vyloučit čínský dovoz z trhu, nýbrž pouze zajistit, aby se neuskutečňoval za dumpingové ceny, a nezpůsoboval tak újmu.

(204)

Uživatelé při šetření nespolupracovali. Komise proto nemohla analyzovat dopad stávajících opatření na jejich situaci.

(205)

Komise poznamenává, že v průběhu původního šetření dospěla k závěru, že opatření, jež jsou v současné době zavedena, nemají nijak výrazný nepříznivý dopad na uživatele a spotřebitele. Jak je uvedeno na příkladě v příloze 13 žádosti, některé korozivzdorné oceli obecně mají relativně nízký podíl na stavebních nákladech (pouze přibližně 1 % u cihlového domu a 2 % u kancelářské budovy).

(206)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz určitých korozivzdorných ocelí pocházejících z ČLR.

(207)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se určitých korozivzdorných ocelí pocházejících z ČLR měla být zachována.

(208)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(209)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (100). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(210)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(211)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(212)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(213)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito ke stanovení cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zařazeny do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito ke stanovení výše cla použitelného na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(214)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(215)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (101), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(216)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (102) uložila Komise ochranné opatření týkající se některých výrobků z oceli na dobu tří let. Prováděcím nařízením (EU) 2021/1029 (103) bylo ochranné opatření prodlouženo do 30. června 2024. Dotčený výrobek spadá do jedné z kategorií výrobků zahrnutých do ochranného opatření. Jakmile tedy dojde k překročení celních kvót stanovených v rámci ochranného opatření, stane se při témže dovozu splatné jak clo při překročení kvóty, tak i antidumpingové clo. Vzhledem k tomu, že tato kumulace antidumpingových opatření s ochrannými opatřeními může mít větší dopad na obchod, než je žádoucí, rozhodla se Komise zabránit po dobu trvání uložení ochranného cla souběžnému uplatňování antidumpingového cla a cla při překročení kvóty na dotčený výrobek.

(217)

To znamená, že pokud se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 začne uplatňovat na dotčený výrobek a překročí úroveň antidumpingových cel podle tohoto nařízení, vybere se pouze clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159. Po dobu souběžného uplatňování ochranných a antidumpingových cel se výběr cel uložených podle tohoto nařízení pozastavuje. Pokud se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 stane použitelným na dotčený výrobek a je stanoveno na nižší úrovni, než je úroveň antidumpingových cel v tomto nařízení, vybere se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 navíc nad rozdíl mezi tímto clem a vyššími antidumpingovými cly uloženými podle tohoto nařízení. Výběr části objemu antidumpingových cel, která se nevybere, se pozastavuje.

(218)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,