(EU) 2024/770Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/770 ze dne 4. března 2024 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (EU) 2018/140 ze dne 29. ledna 2018 (2) uložila Evropská komise antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“).

(2)

Tato opatření byla změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/261 (3) dne 14. února 2019. V současnosti platná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 15,5 % do 38,1 %.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (4) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podalo dne 28. října 2022 sdružení Eurofonte (dále jen „žadatel“) jménem sedmi výrobců v Unii, kteří představují více než 70 % výrobního odvětví Unie vyrábějícího určité výrobky z litiny, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 27. ledna 2023 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(6)

Šetření se týkalo přetrvání nebo obnovení dumpingu a týkalo se období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, všechny známé výrobce v Unii, známé výrobce v Čínské lidové republice a orgány Čínské lidové republiky, jakož i známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti na šetření.

(8)

Mezi zúčastněnými stranami, které se přihlásily, byla Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „CCCME“). V návaznosti na rozsudek Soudního dvora ve věci C-478/21P (6) se Komise dne 6. listopadu 2023 rozhodla požádat CCCME o poskytnutí plné moci jednomu nebo více čínským vyvážejícím výrobcům, které údajně zastupuje, aby potvrdila svůj status reprezentativního sdružení vývozců dumpingového výrobku. CCCME tuto plnou moc neposkytla, a proto ji Komise jako zúčastněnou stranu zamítla. CCCME se k zamítnutí svého statusu zúčastněné strany nevyjádřila.

(9)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru vzorku zúčastněných stran.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v roce 2022, jakož i zeměpisného pokrytí prodeje. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo 46 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela však žádné připomínky. Komise tak potvrdila předběžně vybraný vzorek jako vzorek konečný.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(15)

Požadované informace poskytlo devět vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(16)

V návaznosti na žádost o vyplnění dotazníku pro vyvážející výrobce však jedna ze společností zařazených do vzorku informovala Komisi o svém záměru nespolupracovat. Komise proto vybrala nový vzorek vyvážejících výrobců, ale znovu jedna ze společností zařazených do vzorku Komisi informovala, že nebude spolupracovat. Komise tak vzorek třikrát změnila a vyzvala celkem pět vyvážejících výrobců, aby dotazník vyplnili. Žádná z těchto společností však odpověď na dotazník nepředložila.

(17)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(18)

Komise zaslala dotazníky všem společnostem zařazeným do vzorku, evropskému sdružení Eurofonte a.s.b.l. a pěti vyvážejícím výrobcům. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (7).

(19)

Na dotazník odpověděli tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, evropské sdružení Eurofonte a.s.b.l. a dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, Fundición Dúctil para Obras Publicas S.A. a Capa – Engenharia e Construções Metalomecânicas S.A. Na dotazník neodpověděl ani se během šetření nepřihlásil žádný z uživatelů.

(20)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci ani čínská vláda nespolupracovali, byla zjištění týkající se pravděpodobnosti dumpingu a újmy založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení. O této skutečnosti bylo informováno zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(21)

Komise si opatřila a ověřila informace poskytnuté spolupracujícími stranami ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(22)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(23)

Dne 18. prosince 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(24)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Sdružení Eurofonte bylo jedinou stranou, která uvedla připomínky, které podpořily zjištění Komise. O slyšení nebylo požádáno.

(25)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou určité výrobky z litiny s lupínkovým grafitem (tzv. šedá litina) nebo litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) a jejich části. Tyto výrobky se používají k:

(26)

Tyto výrobky mohou být strojově zpracované, natřené, lakované a/nebo pokryté jinými materiály, mimo jiné betonem, dlažebními deskami nebo obkládačkami (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(27)

Z definice výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou vyloučeny tyto typy výrobku:

(28)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum před pozbytím platnosti, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 7325 10 00 a ex 7325 99 10 (kódy TARIC 7325100031 a 7325991060).

(29)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití mají následující výrobky:

(30)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz určitých výrobků z litiny z ČLR, i když na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. října 2015 do 30. září 2016). Podle údajů Eurostatu představoval dovoz výrobků z litiny z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 4,7 % podílu na trhu Unie oproti 27,3 % podílu na trhu během původního šetření. V absolutních číslech se objem dovozu z ČLR snížil ze 147 186 tun v období původního šetření na 22 146 tun v období přezkumného šetření.

(32)

Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise ohledně zjištění týkajících se ČLR použít článek 18 základního nařízení. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(33)

V důsledku toho vycházela v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu z dostupných údajů, zejména z informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (tj. od žadatele a výrobců v Unii zařazených do vzorku).

(34)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(36)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(37)

Dne 31. května 2023 Komise poznámkou ke spisu informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země bylo zvoleno Turecko. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě určitých výrobků z litiny, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise informovala zúčastněné strany, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk pro výrobce v reprezentativní zemi na základě agregovaných účetních závěrek uvedených ve statistikách účetnictví společností (8) pro 892 ziskových společností, které vykonávají činnosti související s kategorií 24.5 „Slévárenství“ statistické klasifikace ekonomických činností, obecně označované jako NACE, sestavené centrální bankou Turecka a tureckým statistickým úřadem. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(38)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“ .

(39)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(40)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(41)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (9) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(42)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (10). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (11), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (12). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (13). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (14). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (15), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (16).

(43)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví železa a oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (17) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání podstatných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu týkající se příslušného odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(44)

V žádosti se uvádělo, že čínské hospodářství jako celek značně ovlivňují významné zásahy státu, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít.

(45)

Konkrétně se v žádosti poukazovalo na to, že v kontextu doktríny „socialistického tržního hospodářství“ zakotvené v ústavě ČLR, všudypřítomnosti Komunistické strany Číny a vlivu vlády na hospodářství prostřednictvím strategických plánovacích iniciativ mají zásahy čínské vlády různé formy, a to správní, finanční a regulační. V důsledku toho se v žádosti dospělo k závěru, že nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny litiny ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou zkresleny i všechny vstupní náklady, včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly, protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu.

(46)

V žádosti byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. Žadatel zejména s odkazem na řadu veřejně dostupných zdrojů informací, jako je zpráva, předchozí šetření Komise v ocelářském odvětví, čínské právní předpisy, jakož i další zdroje, uvedl, že:

(47)

A nakonec bylo v žádosti uvedeno stanovisko, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Proto není podle žádosti vhodné použít v tomto případě ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(48)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(49)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, tedy v odvětví železa a oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Příkladem jsou skupina Baowu Steel – státní podnik ovládaný ústřední Komisí pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu (SASAC) (18) – a její dceřiné společnosti Chongqing Iron & Steel Company Ltd. (19) a Maanshan Iron & Steel Company Limited (20); skupina Baotou Steel – státní podnik vlády Vnitřního Mongolska (21), skupina Angang Steel – státní podnik ovládaný ústřední Komisí SASAC (22), jakož i skupina Shougang – státní podnik ve 100 % vlastnictví společnosti Beijing State-Owned Asset Management Ltd (23). Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Přestože však pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nemusí být k dispozici konkrétní informace, představuje toto odvětví pododvětví železářského a ocelářského průmyslu, a zjištění týkající se odvětví železa a oceli se proto považují za ukazatele situace i u výrobku, který je předmětem přezkumu.

(50)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví železa a oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je hlavní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií týkající se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (24), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (25), nebo Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu 2023 (26), v němž jsou stanoveny tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají pokud možno dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno prostředí průmyslového rozvoje a struktura průmyslu, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4 %“, a který předpokládá státem předepsanou konsolidaci podniků v ocelářském průmyslu: „[vyzývat] vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit výroby železa a oceli. Podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […]. Zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace.“

(51)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“ (27). Kromě toho je v plánu provincie Chepej pro odvětví oceli uvedeno: „Dodržovat strukturální přizpůsobení a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální přizpůsobení a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“

(52)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu charakteristických základen výroby oceli […], vybudování šesti charakteristických základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-kchou atd. a zlepšení rozsahu, intenzifikace a specializace tohoto průmyslu. V rámci těchto základen bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu dosahovat až 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli až 15 milionů tun. (28)“

(53)

Další cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, jako jsou Ťiang-su (29), Šan-tung (30), Šan-si (31), města Ta-lien v provincii Liao-ning (32) nebo provincie Če-ťiang (33).

(54)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Jsou však k dispozici některé konkrétní příklady týkající se výrobku, který je předmětem přezkumu. Navíc vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje pododvětví kovodělného průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(55)

Například předseda představenstva společnosti Baotou Steel Union, která patří do skupiny Baotou Steel, působí rovněž jako stranický tajemník společnosti, přičemž zástupcem stranického tajemníka je předseda odborového svazu společnosti (34). Stejně tak v rámci skupiny Shougang působí předseda představenstva jako tajemník stranického výboru, zatímco zástupce výkonného ředitele je členem stranického výboru (35). Podobně vedoucí představitel společnosti Hongguang Handan Company veřejně prohlásil, že bez péče a podpory v neposlední řadě prostřednictvím záruk poskytnutých čínskou vládou a Komunistickou stranou Číny, která má ve společnosti Hongguang Casting Co. Ltd. více než 20 členů, by podnik nebyl tak úspěšný (36). Další příklad oddanosti Komunistické straně Číny lze nalézt v článku 3 Sdružení čínských sléváren, podle něhož podnik akceptuje obchodní pokyny, dohled a řízení ze strany příslušných stranických subjektů, např. komise SASAC a ministerstva pro občanské záležitosti, a vytvoří nezbytné podmínky pro jejich účast (37).

(56)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Při šetření byly nalezeny další dokumenty, z nichž vyplývá, že odvětví má prospěch z vládních pokynů a zásahů v odvětví železa a oceli vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje jedno z jeho pododvětví.

(57)

Železářský a ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (38). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na toto odvětví, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda železářský a ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a strukturální přizpůsobení (39). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i železářského a ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj odvětví v období 2021–2025, jako je technologická modernizace, zlepšení struktury odvětví (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (40). Výše uvedený Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu (viz 50. bod odůvodnění) navíc ukazuje, jak se čínské orgány zaměřují na toto odvětví v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „podporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, navázat na velké inženýrské projekty v rámci „14. pětiletého plánu“ v různých regionech a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli“ (41).

(58)

Kromě toho, pokud jde o železnou rudu – surovinu používanou k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, podle 14. pětiletého plánu pro rozvoj odvětví surovin plánuje stát „přiměřeně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum železné rudy […], provádět preferenční daňové politiky, podporovat zavádění pokročilých technologií a zařízení ke snížení produkce tuhého důlního odpadu“ (42), což povede k vytvoření systému pro zásoby železné rudy a pozemky se zásobami nerostných surovin, který „se stane důležitým opatřením ke stabilizaci tržní ceny železné rudy a k zajištění bezpečnosti průmyslového řetězce“  (43). V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy. (44)“ Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(59)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše ve 42. a 46. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (45).

(60)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 42. a 46. bodě odůvodnění. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 50. bod odůvodnění) znázorňuje i tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci, v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(61)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(62)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(63)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(64)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(65)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(66)

Jak je vysvětleno v 37. bodě odůvodnění, dne 31. května 2023 Komise zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(67)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise označila Turecko za zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR. Turecko je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikováno jako země s „vyššími středními příjmy“. Kromě toho bylo Turecko označeno za zemi, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí a kde jsou snadno dostupné příslušné údaje.

(68)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Turecko vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(69)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a vzhledem k tomu, že Turecko splnilo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko, jak bylo navrženo v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(70)

V poznámce o relevantních zdrojích, které mají být použity pro stanovení běžné hodnoty, Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které výrobci v Unii použili při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a to na základě informací poskytnutých v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, které byly řádně aktualizovány, pokud byly k dispozici přesnější informace. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (GTA) (48). Kromě toho Komise uvedla, že využije informace od tureckého statistického úřadu (49) pro stanovení nezkreslených nákladů na elektřinu, plyn a pracovní sílu, od tureckého investičního úřadu (50) pro stanovení nákladů na vodu a od společnosti Türkiye Petrolleri (51) pro stanovení nákladů na pohonné hmoty.

Po zveřejnění poznámky o relevantních zdrojích, které mají být použity pro stanovení běžné hodnoty, Komise zjistila, že nárůst cen elektřiny a zemního plynu v Turecku překročil míru inflace v Turecku. Turecký statistický úřad navíc nezveřejnil informace o cenách elektřiny a zemního plynu ve druhé polovině roku 2022. Komise se proto rozhodla použít nezkreslené náklady na elektřinu a zemní plyn v Malajsii, jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění. Malajsie je zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR. Kromě toho byla použita jako reprezentativní země rovněž v jiných podobných šetřeních.

(71)

Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije finanční údaje ze statistik účetnictví společností pro 892 společností, které vykonávají činnosti související s kategorií 24.5 NACE, jak je uvedeno ve 37. bodě odůvodnění.

(72)

Komise zúčastněné strany dále informovala, že řada výrobních faktorů (jako jsou obaly, jiné příslušenství a díly) jednotlivě představovala v období přezkumného šetření malý podíl celkových nákladů na suroviny v rozmezí od 1 % do 10 %. Komise proto zamýšlela považovat tyto další výrobní faktory za „spotřební materiál“ a vyjádřila tento spotřební materiál jako procentní podíl celkových nákladů na suroviny. Tyto výrobní faktory představovaly 16 % celkových nákladů na suroviny u výrobků z tvárné litiny a 7 % u výrobků z šedé litiny.

(73)

Komise dále zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii k přímým výrobním nákladům na základě údajů výrobců v Unii poskytnutých žadatelem, který za tímto účelem poskytl konkrétní informace.

(74)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a informace získané následně během řízení byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory určitých výrobků z litiny

(75)

Výrobní postupy některých výrobků z litiny jsou celosvětově podobné a mezi výrobními procesy v ČLR, v Unii a v jiných zemích neexistují žádné významné rozdíly. Výrobní proces a výrobní faktory se mírně lišily v závislosti na tom, zda byl výrobek z litiny vyroben z šedé litiny nebo z tvárné litiny. Oba tyto typy výrobků z litiny byly vyváženy z ČLR do Unie.

(76)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (52). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 63. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené k vývozu, usoudila Komise, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(77)

Pokud jde o výrobní faktory vápenec (zbožový kód 252100) a feroslitiny (ostatní) (zbožový kód 72029980), podle statistik GTA nebyly během období přezkumného šetření do Turecka dováženy vůbec nebo jen v nevýznamném množství, což znamená, že výsledné konečné průměrné dovozní ceny nebyly dostatečně reprezentativní. Vzhledem k nedostupnosti jiných údajů musela Komise vycházet z informací uvedených v žádosti o přezkum. V období přezkumného šetření představoval vápenec 2 % celkových nákladů na suroviny u výrobků z tvárné litiny a feroslitina (ostatní) představovala 1 % celkových nákladů na suroviny u výrobků z šedé litiny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní faktory neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu.

(78)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a neexistenci jiných prvků ve spisu Komise na základě údajů poskytnutých žadatelem a s přihlédnutím k zahrnutí některých nákladů do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 74. a 79. bodě odůvodnění, stanovila poměr spotřebního materiálu k celkovým nákladům na suroviny na 25 % u výrobků z tvárné litiny a na 16 % u výrobků z šedé litiny. Tyto procentní podíly byly poté použity na nezkreslenou hodnotu surovin s cílem získat nezkreslenou hodnotu ostatních surovin a spotřebního materiálu.

(79)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na nedostatečnou spolupráci i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze vedly ke zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(80)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku (53). Komise použila poslední dostupné statistiky za rok 2020 pro průměrné náklady práce pro hospodářskou činnost „Výroba základních kovů“ pod kódem NACE 24 podle klasifikace NACE Rev. 2. Takto získané hodinové průměrné náklady práce byly dále upraveny o inflaci pomocí indexu nákladů práce (54), aby odrážely náklady za období přezkumného šetření.

(81)

V Malajsii byly ceny elektřiny veřejně k dispozici na internetových stránkách elektroenergetické společnosti TNB (55). Komise použila sazby platné pro zákazníky v kategorii „střední napětí“. Ceny zemního plynu v Malajsii byly veřejně k dispozici na internetových stránkách komise pro energetiku (56). Komise použila sazby za zemní plyn platné pro průmyslové uživatele ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 a vybrala pásmo spotřeby odpovídající spotřebě zemního plynu u žadatele.

(82)

Společnost Türkiye Petrolleri (Turkish Petroleum) zveřejňuje průměrné ceny topného oleje v různých městech v Turecku. V souladu s žádostí o přezkum použila Komise průměrné ceny paliv pro Istanbul Anadolu za období od ledna 2022 do prosince 2022 (57). Vzhledem k tomu, že ceny paliv mezi městy kolísají pouze okrajově, byl Istanbul Anadolu považován za vhodný náhradní ukazatel pro celé Turecko.

(83)

Pokud jde o cenu vody, Komise použila průměrné ceny v Turecku platné pro průmyslové použití předložené předsednictvím Investičního úřadu Turecké republiky (58).

(84)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(85)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(86)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů pro 892 tureckých společností, které vykonávají činnosti související s kategorií 24.5 NACE, jak je uvedeno ve 37. bodě odůvodnění.

(87)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku (výrobky z šedé litiny a výrobky z tvárné litiny) na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(88)

Za prvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (surovin, energie a pracovní síly) pro výrobu některých výrobků z litiny. Komise vynásobila použití každého faktoru nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, kterou je Turecko.

(89)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů přičetla Komise náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v oddíle 3.4.1.6. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě průměru hodnot vykázaných pro 892 tureckých společností, které vykonávají činnosti související s kategorií 24.5 NACE, za rok 2022 (59). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(90)

Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(91)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena určena pomocí údajů o cenách CIF z databáze Eurostatu upravených na ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu. Náklady na vnitrostátní čínskou a mezinárodní dopravu vycházely z informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum.

(92)

Komise porovnala u každého typu výrobku běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu jako cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

(93)

Na tomto základě bylo zjištěn značný rozdíl mezi vývozní cenou a početně zjištěnou běžnou hodnotou (více než 60 %). Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(94)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a atraktivita trhu Unie. Připomíná se, že vzhledem k nespolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců i čínské vlády byla analýza založena na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, zejména na žádosti o přezkum, statistických údajích GTA a dalších dostupných informacích.

(95)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, založila Komise svá zjištění týkající se výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR na informacích, které poskytl žadatel ve své žádosti o přezkum.

(96)

Šetření ukázalo, že během posuzovaného období existovala v Číně ve výrobě určitých výrobků z litiny obecně nadměrná kapacita. Výrobní kapacita (61) v Číně byla v tomto období odhadnuta na 1 031 292 tun ročně. Podle informací žadatele o trhu činila skutečná čínská výroba a prodej 408 654 tun ročně, z čehož pro období přezkumného šetření vyplývá odhadovaná volná kapacita 622 638 tun. Tato volná kapacita, která byla vyšší než celková spotřeba v Unii během téhož období, by mohla být přesměrována do Unie, pokud by se stávající opatření přestala uplatňovat.

(97)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci mají značné volné kapacity, které by mohly být využity k vývozu do Unie ve velkém množství za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(98)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti zůstal trh Unie pro určité výrobky z litiny pro čínské vývozce atraktivní. Od původního šetření se dovoz z ČLR snížil jak v absolutních, tak v relativních hodnotách. Podíl na trhu, který dříve ČLR držela, částečně převzaly jiné třetí země, jako je Indie a Turecko, které od předchozího šetření zvýšily objem vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie. Zároveň byla ČLR během období šetření stále třetím největším vývozcem určitých výrobků z litiny do Unie. Z toho vyplývá, že Unie je pro vývozce z Číny atraktivním trhem.

(99)

Trh Unie s určitými výrobky z litiny je jedním z největších na světě se spotřebou 467 544 tun během období přezkumného šetření. Podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti čínské slévárny po mnoho let při vývozu do Unie navazovaly vazby s dovozci a distribučními sítěmi. Důkazy poskytnuté žadatelem v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti ukázaly, že čínští výrobci nabízeli během období přezkumného šetření výrobky z litiny za nízké ceny. Navíc je trh USA, jeden z největších trhů z hlediska velikosti, chráněn opatřeními na ochranu obchodu ve výši 25,52 % (62) vůči Číně, což omezuje přístup čínských výrobců na tento trh. Platnost těchto opatření byla v březnu 2022 prodloužena o dalších pět let. V důsledku toho by pravděpodobně došlo k dalšímu nárůstu čínského vývozu do Unie, pokud by byla stávající opatření zrušena.

(100)

I po zavedení opatření čínský vývoz do Unie pokračoval a má nezanedbatelný podíl na trhu, což ukázalo, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce i nadále atraktivní.

(101)

Na základě značné nadměrné kapacity v ČLR a atraktivity trhu Unie proto Komise dospěla k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie ve velkém množství za dumpingové ceny.

(102)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu.

(103)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 22 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(104)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 467 544 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou ověřené odpovědi výrobců v Unii na dotazník a odpovědi na dotazník s makroekonomickými údaji, které poskytlo sdružení Eurofonte. Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 46 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(105)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na údajích Eurostatu o dovozu.

(106)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(107)

Celkem se spotřeba v Unii zvýšila o 4 %. Trh s výrobky z litiny ve skutečnosti kolísá podle hospodářského růstu na trhu Unie a konkrétněji s množstvím infrastrukturních projektů, např. v odvětví vodního hospodářství a dopravy. V roce 2020 zaznamenalo hospodářství Evropské unie v důsledku pandemie a následných omezení volného pohybu osob pokles stejně jako spotřeba výrobků z litiny, která klesla o 4 %. Rok 2021 byl rokem hospodářského oživení a spotřeba dosáhla vrcholu +12 %. V roce 2022 se stavební práce v Unii zpomalily, což vedlo ke snížení spotřeby výrobků z litiny (–3,5 % ve srovnání s rokem 2021).

(108)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným ve 105. bodě odůvodnění. Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(109)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR se během posuzovaného období postupně snížil o 54 %. Nejprve se mezi lety 2019 a 2020 snížil o 29 %, poté mezi lety 2020 a 2021 o 18 % a nakonec se mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření snížil o 22 %. V důsledku toho se jeho podíl na trhu snížil o více než polovinu a klesl z 10,7 % v roce 2019 na 4,7 % v období přezkumného šetření.

(110)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu.

(111)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(112)

Celkově se průměrná dovozní cena z Číny zvýšila o 44 %. Nejprve se mezi lety 2019 a 2020 snížila o 5 %, poté mezi lety 2020 a 2021 vzrostla o 18 % a nakonec se mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 28 %.

(113)

Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců Komise porovnala váženou průměrnou prodejní cenu výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovanou odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, s váženou průměrnou dovozní cenou výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR od Eurostatu, stanovenou na základě cen CIF včetně antidumpingového cla.

(114)

Toto srovnání cen ukázalo rozdíl mezi průměrnou vývozní prodejní cenou a průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie ve výši 6 %. Bez antidumpingového cla činil tento rozdíl 25 %.

(115)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobků z litiny z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(116)

V období přezkumného šetření bylo z třetích zemí kromě Číny dovezeno 136 925 tun výrobků z litiny. Tento objem představuje 29 % trhu Unie. Celkově se jejich podíl na trhu zvýšil z 19 % v roce 2019 na 29 % v období přezkumného šetření. Zatímco Čína byla v roce 2019 stále významným vývozcem výrobku, který je předmětem přezkumu, do EU, po uložení cel postupně přišla o svůj podíl na trhu ve prospěch Indie a v menší míře ve prospěch Turecka a Íránu. Objem dovozu z těchto tří zemí se mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 63 % a v období přezkumného šetření dosáhl podílu na trhu 27,3 %.

(117)

Dovozní ceny Indie byly nižší než čínské ceny bez opatření. Dovozní ceny výrobků z litiny z Turecka a Íránu byly mírně vyšší než čínské ceny bez cel (o 4 %, resp. 7 % v období přezkumného šetření), ale stále mnohem nižší než čínské ceny s antidumpingovými opatřeními a ceny výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření tyto tři dovážející země prodávaly za ceny výrazně nižší, než byly ceny výrobců v Unii, a to o 27 % v případě Indie, o 23 % v případě Turecka a o 22 % v případě Íránu.

(118)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(119)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(120)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích poskytnutých sdružením Eurofonte, které byly porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje týkající se výrobců v Unii zařazených do vzorku byly ověřeny. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(121)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(122)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(123)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(124)

Celkově se objem výroby výrobního odvětví Unie během posuzovaného období snížil o 5 %. Výroba přesně kopírovala kolísání spotřeby. V důsledku pandemie se výroba mezi lety 2019 a 2020 snížila o 8 %. Poté se mezi lety 2020 a 2021 opět zvýšila (+4 %) a mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření opět mírně poklesla (–1 %).

(125)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala mezi lety 2019 a 2021 stabilní a poté mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření mírně klesla (–1 %).

(126)

Využití kapacity sledovalo stejný trend jako výroba a v posuzovaném období kleslo o 4 %. Tento ukazatel se v roce 2020 snížil o 8 % a poté se v roce 2021 zvýšil o 4 % a během období přezkumného šetření se stabilizoval. Během posuzovaného období se využití kapacity snížilo o 2,3 procentního bodu z přibližně 55 % v roce 2019 na 52,6 % během období přezkumného šetření.

(127)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(128)

Navzdory nárůstu spotřeby se objem prodeje výrobního odvětví Unie vyvíjel negativně, přičemž během posuzovaného období klesl o 3 %. Nejprve se v roce 2020 snížil o 7 % a poté se v letech 2021 a 2022 zotavil, ale v absolutním vyjádření nikdy nedosáhl úrovně prodeje na začátku posuzovaného období.

(129)

V kontextu mírného růstu spotřeby se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období snížil o více než 5 procentních bodů. Nejprve se v roce 2020 snížil o 2 procentní body, pak v roce 2021 následoval další pokles o 5 procentních bodů a poté v období přezkumného šetření mírný nárůst o 2 procentní body.

(130)

Podíl na trhu, který ztratili výrobci v Unii, převzali především indičtí vyvážející výrobci, jejichž podíl na trhu vzrostl z 9,1 % v roce 2019 na 16,5 % v období přezkumného šetření, a Turecko, druhý největší vývozce do Unie, které zvýšilo svůj podíl na trhu ze 7,6 % v roce 2019 na 9 % v období přezkumného šetření.

(131)

Mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba Unie zvýšila o 4 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl o 3 %, což se během posuzovaného období projevilo ztrátou podílu na trhu ve výši 5 procentních bodů.

(132)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(133)

Výrobnímu odvětví Unie se podařilo udržet, a dokonce (mírně) zvýšit počet zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku (dále jen „FTE“), kteří se podílejí na výrobě a prodeji výrobku, který je předmětem přezkumu, jenž se mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 1 %.

(134)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na FTE vykazovala v posuzovaném období klesající tendenci (–6 %). To je důsledkem snížení celkového objemu výroby během posuzovaného období ve srovnání s počtem zaměstnanců, který zůstal stabilní a dokonce nepatrně vzrostl.

(135)

Jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění, zjištěný rozdíl mezi vývozní cenou a početně zjištěnou běžnou hodnotou byl podstatně vyšší než nepatrný (více než 60 %). Dopad těchto rozpětí na výrobní odvětví Unie byl stále podstatný a značný, neboť výrobky z litiny pocházející z Číny nadále přicházely do Unie ve velkém množství.

(136)

Navíc i po zavedení opatření docházelo k tomuto dovozu stále za ceny, které byly mnohem nižší než ceny výrobců v Unii, a proto bylo pro výrobní odvětví Unie obtížné zotavit se z dřívějších dumpingových praktik.

(137)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(138)

V průběhu posuzovaného období se průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie zvýšila o 29 %. Významný nárůst byl zaznamenán mezi lety 2020 a 2021 (+6 %) a mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření (+20 %). Tento nárůst je důsledkem zvýšení průměrných nákladů na suroviny a energii. Náklady se od roku 2019 do roku 2021 zvýšily o 15 % a poté od roku 2021 o dalších 15 %. Celkově se náklady v posuzovaném období zvýšily o 32 %.

(139)

Výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit ceny natolik, aby pokrylo zvýšení nákladů v důsledku cenového tlaku vyvíjeného čínskými vyvážejícími výrobci a dovozem z Indie, Turecka a Íránu.

(140)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(141)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se soustavně zvyšovaly. V posuzovaném období se zvýšily o 8 %. V roce 2020 se zvýšily o 5 %, v roce 2021 zůstaly stabilní a poté se v období přezkumného šetření opět zvýšily o přibližně 4 %. To je důsledkem odvětvových dohod týkajících se zvyšování mezd a poskytování zvláštních prémií.

(142)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(143)

Konečný stav zásob tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 12 %. K nárůstu došlo zejména v roce 2021.

(144)

Jak je uvedeno výše ve 106. bodě odůvodnění, trh s výrobky z litiny úzce souvisí s hospodářským růstem na trhu Unie. Podle prognóz měl být rok 2021 dobrým rokem; v porovnání s rokem 2020 spotřeba v tomto roce dosáhla vrcholu +12 %. Výrobci v Unii zařazení do vzorku tak svou výrobu mírně zvýšili. Nemohli však plně využít zvýšení spotřeby, takže se zvýšila úroveň zásob.

(145)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(146)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(147)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období snížila z 5,6 % v roce 2019 na 3,4 % v období přezkumného šetření. V letech 2019 a 2020 byla ziskovost mírně nad cílovým ziskem stanoveným v původním šetření (tj. 5,3 %). Ziskovost se v roce 2021 výrazně zhoršila a klesla téměř na nulu. Tento negativní trend byl způsoben neschopností výrobního odvětví Unie dostatečně zvýšit ceny tak, aby pokryly rostoucí výrobní náklady. V období přezkumného šetření se ziskovost zlepšila a dosáhla 3,4 %, i když zůstala pod cílovým ziskem 5,3 %.

(148)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Peněžní tok se v roce 2020 mírně zvýšil (+3 %). Situace se v roce 2021 výrazně zhoršila, přičemž tento ukazatel v důsledku ztráty ziskovosti klesl o 61 %. V období přezkumného šetření se tento ukazatel s návratem k lepším ziskům opět zvýšil, a to o 127 % ve srovnání s předchozím rokem, což poukazuje na lepší situaci výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(149)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. Sledovala podobný trend jako ziskovost. V letech 2019 a 2020 byla stabilní, v roce 2021 výrazně poklesla a v období přezkumného šetření v souladu s vývojem ziskovosti opět vzrostla.

(150)

I když se dovoz výrobků z litiny pocházejících z Číny v posuzovaném období snížil, a to jak v absolutních, tak relativních číslech, byl v období přezkumného šetření stále značný a představoval podíl na trhu ve výši 4,7 %. Také rozsah dumpingového rozpětí zjištěného ve vztahu k tomuto dovozu byl i nadále značný a činil více než 60 %. Tento dovoz byl navíc stále o 6 % nižší než průměrné prodejní ceny EU (včetně cla). Bez tohoto cla činil tento rozdíl 25 %.

(151)

Vývoj mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů ukazuje, že se finanční situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zhoršila. Navzdory zvýšení spotřeby o 4 % se trend hlavních hospodářských ukazatelů v posuzovaném období zhoršil. Zejména prodej výrobců v Unii se v posuzovaném období snížil o 3 % a výroba klesla o 5 %. V důsledku toho se podíl výrobců v Unii na trhu snížil ze 71 % v roce 2019 na 66 % v období přezkumného šetření. Tyto podíly převzali vyvážející výrobci ze třetích zemí; zejména Indie, která získala 7 procentních bodů podílu na trhu a dosáhla 16,5 %, a Turecko, které rovněž zvýšilo svůj podíl na trhu ze 7,6 % v roce 2019 na 9 % v období přezkumného šetření.

(152)

V průběhu posuzovaného období se průměrná prodejní cena výrobců v Unii zvýšila o 29 %. Ceny byly navýšeny ve snaze pokrýt nárůst nákladů na suroviny a energii o 32 % během posuzovaného období. Výrobní odvětví Unie však nemohlo zvýšit ceny natolik, aby zvýšení nákladů pokrylo. V důsledku toho se ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření snížila na 3,4 %, což je méně než cílový zisk stanovený v původním šetření (5,3 %).

(153)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(154)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Mezi tyto činitele patří dovoz z dalších třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(155)

Dovoz výrobků z litiny z ČLR v se posuzovaném období postupně snížil o 54 % a v období přezkumného šetření dosáhl v průměru 4,7 % podílu na trhu v Unii. Průměrná dovozní cena z Číny se zvýšila o 44 %. Navzdory tomuto nárůstu je stále o 6 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Bez antidumpingového cla činil tento rozdíl 25 % (viz 113. bod odůvodnění).

(156)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny je stále významný a vyvíjí tlak na snižování cen a objemů prodeje výrobního odvětví Unie, čímž přispívá k újmě působené výrobnímu odvětví Unie.

(157)

Objem dovozu z ostatních třetích zemí se v posuzovaném období výrazně zvýšil, jak je popsáno v oddíle 5.4 výše. Tento dovoz pocházel zejména z Indie (podíl na trhu v období přezkumného šetření činil 16,5 %), Turecka (podíl na trhu v období přezkumného šetření 9 %) a Íránu (podíl na trhu v období přezkumného šetření 1,8 %).

(158)

Tento dovoz se uskutečňoval za ceny, které byly výrazně nižší než ceny výrobců v Unii.

(159)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že nárůst objemu dovozu ze třetích zemí a jejich velmi nízké ceny, mnohem nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie, vyvíjejí tlak na snižování cen výrobního odvětví Unie a objem jeho prodeje, což přispívá k újmě působené výrobnímu odvětví Unie.

(160)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(161)

Pokud jde o objem, vývoz výrobců v Unii zařazených do vzorku pro odběratele ve spojení a odběratele, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížil o 19 %. V období přezkumného šetření představoval prodej na vývoz přibližně 11 % celkového prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku. Vzhledem ke snížení objemu prodeje, který vedl ke snížení objemu výroby, byl učiněn závěr, že k utrpěné újmě přispěla i vývozní výkonnost.

(162)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz pocházející z ČLR působí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(163)

Ostatní zjištěné činitele, jako je dovoz z jiných třetích zemí a vývozní výkonnost výrobců v Unii, ať už jednotlivě nebo společně, rovněž výrobnímu odvětví Unie působily újmu, ale nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(164)

Ve 153. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy působené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(165)

V tomto ohledu Komise zkoumala volnou kapacitu v ČLR, opatření na trzích třetích zemí a atraktivitu trhu Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(166)

Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění výše, ČLR patří mezi největší výrobce výrobků z litiny na světě. Čínská volná kapacita byla během období přezkumného šetření odhadnuta na 622 638 tun; tj. 133 % spotřeby v Unii ve stejném období. Proto by čínské odvětví litiny, které je při prodeji svých výrobků ve velké míře závislé na zahraničních trzích, mohlo snadno zvýšit svůj vývoz do Unie ve velkém objemu za dumpingové ceny, pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti. To by dále zhoršilo již tak nestabilní hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(167)

Trh Unie je pro čínské vývozce i nadále atraktivní, jak dokládá skutečnost, že navzdory platným opatřením stále do Unie vyváželi ve značném množství. Čína byla v období přezkumného šetření třetím největším vývozcem určitých výrobků z litiny do Unie.

(168)

Trh Unie s určitými výrobky z litiny je jedním z největších na světě se spotřebou 467 544 tun během období přezkumného šetření. Dalším významným trhem z hlediska velikosti je trh USA. V současné době je tento trh chráněn opatřeními na ochranu obchodu vůči Číně ve výši 25,52 % (63), čímž se čínský dovoz výrazně snížil. Platnost těchto opatření byla v březnu 2022 prodloužena o pět let.

(169)

Trh Unie zůstává atraktivní i z hlediska cen. Důkazy poskytnuté žadatelem v žádosti o přezkum ukazují, že nabídky (64) čínských vyvážejících výrobců odběratelům na celém světě jsou nižší, než je čínská vývozní cena do Unie (v průměru o 26 % nižší) a výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Je proto pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, trh Unie by byl pro čínský vývoz ještě atraktivnější.

(170)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Proto existuje velká pravděpodobnost přetrvávání újmy.

(171)

Kromě toho Komise zjistila, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení další újmy v případě zrušení opatření. I kdyby trvalou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebylo možné přičíst předmětnému dovozu, Komise zjistila, že existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy z důvodu značné úrovně volné kapacity v ČLR a atraktivity trhu Unie.

(172)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců/obchodníků a uživatelů/spotřebitelů.

(173)

Uložená opatření byla účinná, neboť pomohla snížit objem čínského dovozu na trh Unie. Objem dovozu dotčeného výrobku z Číny však během posuzovaného období zůstal značný (4,6 % podílu na trhu v období přezkumného šetření).

(174)

Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu a že jeho situace je nestabilní, což potvrzují negativní trendy několika ukazatelů újmy.

(175)

Zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k dalšímu zhoršení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(176)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči ČLR je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(177)

Dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, předložili odpověď na dotazník po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu a plně spolupracovali při šetření tím, že reagovali na nedostatky zjištěné během šetření.

(178)

Oba během období přezkumného šetření dováželi výrobek, který je předmětem přezkumu, z různých zdrojů (více zdrojů včetně Číny). Výrobek, který je předmětem přezkumu, představoval více než 90 % celkového obratu jednoho z dovozců, zatímco u druhého činil méně než 50 % celkové činnosti.

(179)

Oba byli proti prodloužení platnosti opatření vzhledem k tomu, že tato opatření narušila hospodářskou soutěž a představovala pro ně dodatečnou zátěž. Tvrdili rovněž, že výrobní odvětví Unie takovou ochranu nepotřebuje.

(180)

Komise se domnívala, že antidumpingová opatření nejsou pouze ochranným mechanismem, ale také mechanismem k zajištění rovných podmínek. Cílem antidumpingových opatření není uzavřít trh Unie před čínským dovozem, nýbrž obnovit spravedlivý obchod odstraněním účinků dumpingu, který působí újmu. Pokud jde o tvrzení, že výrobní odvětví Unie nepotřebuje ochranu, šetření ukázalo přesný opak, neboť výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření zjevně utrpělo újmu a bylo zjištěno, že čínský dovoz přispěl k újmě, kterou výrobci v Unii utrpěli.

(181)

Šetření rovněž odhalilo, že oba obchodníci byli navzdory platným opatřením vysoce ziskoví. Proto bychom mohli mít za to, že zátěž, kterou jim způsobila antidumpingová opatření, se jeví jako přiměřená.

(182)

Komise dospěla k závěru, že z hlediska obchodníků, kteří nejsou ve spojení, nevyplývají žádné přesvědčivé důvody proti prodloužení opatření.

(183)

Komise kontaktovala všechny známé uživatele/spotřebitele. Žádný z nich na dotazník Komise neodpověděl.

(184)

Komise neobdržela žádné připomínky naznačující, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na uživatele, který by převážil nad pozitivními dopady opatření na výrobní odvětví Unie. V každém případě, jak je uvedeno v původním šetření ve 254. bodě odůvodnění, Komise znovu potvrdila, že koncoví uživatelé se nemohou spoléhat na dumpingové ceny na úkor výrobního odvětví Unie.

(185)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz určitých výrobků z litiny pocházející z Číny nebyla zachována. Kladné dopady antidumpingových opatření na trh Unie, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možným negativním dopadem na ostatní zájmové skupiny.

(186)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, přetrvání újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se určitých výrobků z litiny z ČLR zachována.

(187)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(188)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(189)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(190)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právními subjekty. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(191)

Společnost, která využívá individuální sazbu antidumpingového cla, může požádat o uplatnění této sazby, pokud následně změní název svého subjektu. Tato žádost musí být předložena Komisi (65). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(192)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie v období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti vztahuje na jeho vývoz, může požádat Komisi, aby na něj byla uplatněna sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla použitelného na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(193)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (66), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měl by být splatný úrok vypočítán na základě sazby, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(194)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,