(EU, Euratom) 2024/765Nařízení Rady (EU, Euratom) 2024/765 ze dne 29. února 2024, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027

(1)

Komise předložila přezkum fungování víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (2) po prvních letech jeho provádění, včetně posouzení udržitelnosti výdajových stropů.

(2)

Od prosince 2020 čelí Unie řadě bezprecedentních a neočekávaných výzev. Unie jednala rychle a využila všech prostředků, které měla k dispozici, ale omezená rozpočtová flexibilita zakotvená ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 je téměř vyčerpána, což brání schopnosti rozpočtu Unie řešit i ty nejnaléhavější výzvy.

(3)

V prvních letech provádění víceletého finančního rámce byly k řešení mnoha problémů hojně využívány zvláštní nástroje. Potřeba přijmout další opatření přetrvává, zatímco rozpočtové možnosti pro řešení těchto situací ve zbývajícím období víceletého finančního rámce jsou omezené.

(4)

Unijní rozpočet by měl Unii umožnit poskytovat nezbytné politické reakce na nově vznikající výzvy a plnit právní závazky, které nelze splnit ani v rámci stávajících stropů, ani vyčerpáním možností flexibility. Stropy výdajů v prostředcích na závazky pro okruhy 1, 2, 3, 4, 5 a 6 pro roky 2024, 2025, 2026 a 2027 by měly být upraveny. V důsledku toho lze sice zachovat výdajové stropy v prostředcích na platby na stávající úrovni, ale zastropování prostředků na platby v rámci nástroje jediného rozpětí pro rok 2026 by mělo být přizpůsobeno, aby se předešlo riziku vzniku neuhrazených plateb. Navíc by se měly změnit celková částka dodatečných přídělů v rámci úprav specifických pro určitý program stanovených v článku 5 a související tabulka v příloze II nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.

(5)

Upraveny by měly být také částky pro rezervu na vyrovnání se s důsledky brexitu a pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

(6)

Nezákonná útočná válka Ruska proti Ukrajině přivedla válku zpět na evropskou půdu. Unie bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude nutné, a bude jí neochvějně pomáhat na její evropské cestě. Za tímto účelem přijaly Evropský parlament a Rada nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 (3) jako reakci Unie k podpoře makrofinanční stability, obnovy a modernizace Ukrajiny a zároveň k podpoře jejího reformního úsilí na cestě k přistoupení k Unii (dále jen „Nástroj pro Ukrajinu“).

(7)

Vzhledem k nejistotám spojeným s útočnou válkou Ruska by měl být Nástroj pro Ukrajinu flexibilním nástrojem, který by poskytoval náležitou formu a úroveň podpory až do roku 2027. Podpora v rámci Nástroje pro Ukrajinu by měla být poskytována ve formě půjček, nevratné podpory a tvorby opravných položek a rezerv na rozpočtové záruky.

(8)

V případě části podpory z Nástroje pro Ukrajinu poskytované formou půjček je vhodné stávající rozpočtovou záruku Unie prodloužit do roku 2027, aby pokryla finanční pomoc, která je Ukrajině poskytována. V důsledku toho by mělo být možné mobilizovat nezbytné prostředky v rozpočtu Unie nad stropy víceletého finančního rámce pro finanční pomoc Ukrajině, které budou k dispozici do konce roku 2027. Vedle pokrytí krátkodobé finanční pomoci Ukrajině, která je již stanovena v nařízení (EU) 2022/2463, by rozpočtová záruka Unie měla pokrývat finanční pomoc Ukrajině ve výši až 33 miliard EUR, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2024/792.

(9)

V případě části podpory z Nástroje pro Ukrajinu poskytované formou nevratné podpory a tvorby opravných položek a rezerv na rozpočtové záruky by měly být prostředky poskytovány prostřednictvím nového tematického zvláštního nástroje – „Rezervy pro Ukrajinu“. Prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby by měly být mobilizovány každoročně v rámci rozpočtového procesu stanoveného v článku 314 Smlouvy o fungování Evropské unie nad stropy víceletého finančního rámce. Pro řádný vývoj výdajů, které mají být naplánovány podle příslušných ustanovení nařízení (EU) 2024/792, a zejména s ohledem na částky, které mají být stanoveny v Plánu pro Ukrajinu, je vhodné stanovit celkové a roční maximální částky, které mohou být dány k dispozici pro Rezervu pro Ukrajinu v období 2024 až 2027. Pro zajištění plného provádění a flexibility mezi jednotlivými roky v souladu s celkovou částkou by mělo být možné v následujících letech až do roku 2027 využít vedle maximální roční částky pro příslušný rok i tu část roční částky, která v daném roce nebyla mobilizována.

(10)

Od roku 2022 došlo v Unii a ve většině velkých ekonomik k prudkému nárůstu úrokových sazeb u všech emitentů dluhopisů včetně Unie. V důsledku toho se očekává, že náklady na financování výpůjček v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení NextGenerationEU (EURI), které mají být hrazeny z rozpočtu Unie podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (4), překročí odhady původně plánované v mezích stropů víceletého finančního rámce v době jeho přijetí v prosinci 2020, které činily 2 332 milionů EUR v roce 2025 (v cenách roku 2018), 3 196 milionů EUR v roce 2026 (v cenách roku 2018) a 4 168 milionů EUR v roce 2027 (v cenách roku 2018).

(11)

Vzhledem k nejistotě ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb v měnících se tržních podmínkách, jakož i celkového objemu výpůjček potřebných pro financování probíhajících programů Unie, které jsou financovány z EURI, je vhodné stanovit jako součást ustanovení nezbytných pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu a pro zajištění finančních prostředků, které Unii umožní plnit své právní závazky, výjimečný a dočasný nástroj, který bude časově omezen na dobu platnosti stávajícího víceletého finančního rámce a jehož účelem bude pokrytí nákladů na financování výpůjček v rámci EURI, které přesahují původně plánované částky. Měl by tedy být vytvořen nový tematický zvláštní nástroj, „nástroj EURI“, jehož jediným cílem by bylo pokrýt zbývající překročení nákladů. Tento nástroj by měl být výjimečný a nemohl by předjímat budoucí ujednání o víceletých finančních rámcích po roce 2027, zejména krytí nákladů na úrokové platby z finančních prostředků vypůjčených na trzích na financování EURI.

(12)

Nástroj EURI by měl rozpočtový orgán během ročního rozpočtového procesu mobilizovat pouze tehdy, je-li to nezbytné. Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu, měl by být mobilizován poté, co byly vyčerpány jiné možnosti financování, například prostor vytvořený rozpočtovým plněním programů a změnou priorit, jakož i netematické zvláštní nástroje, aby byla co nejvíce pokryta podstatná část potřebných částek přesahujících částky původně zapsané ve stávající rozpočtové položce EURI v okruhu 2b, s cílem mobilizovat částku odpovídající přibližně 50 % částky přesahující náklady na úrokové platby EURI jako referenční hodnotě. To bude provedeno v souladu s platnými odvětvovými pravidly a dalšími právními závazky a s přihlédnutím k prioritám, obezřetnému sestavování rozpočtu a řádnému finančnímu řízení, které vyžadují zejména přiměřená rozpětí pro nepředvídané výdaje. Vnitrostátní příděly členských států, k nimž byl přijat právní závazek, zejména v rámci společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti, nebudou dotčeny. Prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby nástroje EURI v rozpočtu Unie by měly být k dispozici nad stropy víceletého finančního rámce. V rámci nástroje EURI by měla být nejprve vyčerpána částka odpovídající objemu, v jakém bylo zrušeno přidělení prostředků na závazek jiných než účelově vázaných příjmů, k němuž došlo od počátku stávajícího víceletého finančního rámce. K částkám prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno a které byly znovu dány k dispozici v souladu se stávajícími příslušnými ustanoveními, by se nemělo přihlížet. Disponibilní částka prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, pro nástroj EURI by se měla vypočítat každý rok v rámci technické úpravy víceletého finančního rámce, přičemž by měly být jasně uvedeny celkové dostupné prostředky a částky, které již byly zohledněny při předchozích mobilizacích nástroje EURI. V neočekávané situaci, kdy by stále nebyly pokryty všechny úrokové platby a splátky, by měla být jako záložní a krajní řešení v rámci nástroje EURI mobilizována dodatečná částka nezbytná k plnému financování nákladů. Pokud se ve výjimečných případech jeden nebo více členských států domnívá, že existují závažné obavy ohledně mobilizace tohoto záložního řešení, mohly by požádat předsedu Evropské rady, aby záležitost předložil na příštím zasedání Evropské rady. Tento postup by zpravidla neměl trvat déle než jeden měsíc a měl by plně ctít výsady orgánů stanovené ve Smlouvách.

(13)

Vzhledem k přírodním katastrofám, k nimž došlo v členských státech a v zemích zapojených do přístupových jednání s Unií, a k přírodním katastrofám a humanitárním krizím ve třetích zemích a s cílem zajistit pro obojí přiměřené finanční prostředky by měla být stávající rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech zvýšena a rozdělena mezi dva samostatné nástroje: „rezervu evropské solidarity“, která bude poskytovat podporu postiženým zemím a regionům v rámci Fondu solidarity Evropské unie, zřízeného nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 (5), a „rezervu na pomoc při mimořádných událostech“, která bude poskytovat zvýšení rozpočtových prostředků pro příslušné programy Unie v reakci na krize a mimořádné události v Unii i mimo ni.

(14)

Nástroj pružnosti by měl být posílen, aby si Unie zachovala dostatečnou kapacitu k reakci na nepředvídané okolnosti až do roku 2027. Od roku 2024 by měly být pro nástroj pružnosti dány k dispozici propadlé částky z rezervy evropské solidarity a rezervy na pomoc při mimořádných událostech.

(15)

Vzhledem k těmto neočekávaným událostem a novým výzvám je nezbytné revidovat víceletý finanční rámec, a proto by nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Změnami nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 není dotčena povinnost dodržovat stropy vlastních zdrojů stanovené v čl. 3 odst. 1 a článku 6 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.

(17)

Vzhledem k situaci na Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a mělo by se použít se zpětným účinkem ode dne 1. ledna 2024,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

V čl. 4 odst. 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

3)

V čl. 5 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Celková částka dodatečných přídělů prostředků na závazky, respektive na platby na období 2022 až 2027 činí 10 155 milionů EUR (v cenách roku 2018). Celková částka dodatečných přídělů prostředků na závazky, respektive na platby činí na každý rok období 2022 až 2026 nejméně 1,5 miliard EUR (v cenách roku 2018) a nepřesáhne 2 miliardy EUR (v cenách roku 2018).“

4)

Články 8 a 9 se nahrazují tímto:

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48)."

(*3)  Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).“ "

5)

V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

6)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*4)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).“ "

7)

V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní:

8)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

9)

Přílohy I a II se nahrazují zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení.