(EU) 2024/670Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/670 ze dne 26. února 2024 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

V červenci 2005 Rada nařízením (ES) č. 1174/2005 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“). Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí 7,6 % až 46,7 % (dále jen „původní opatření“).

(2)

V červenci 2008 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu z moci úřední podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení (dále jen „základní nařízení“) nařízením Rady (ES) č. 684/2008 (3) objasnila oblast působnosti opatření a vyloučila z původních antidumpingových opatření některé výrobky, tj. vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou, které mohou fungovat na vlastní pohon, nebo být přemísťovány manuálně, a používají se k přemísťování a zvedání nákladu, usnadnění při skladování nákladu, k zakládání jedné palety na druhou, ke zdvižení nákladu na pracovní plošinu nebo ke zvedání a vážení nákladu, u nichž bylo zjištěno, že se odlišují od ručních paletových vozíků vzhledem ke svým vlastnostem, specifickým funkcím a konečnému použití.

(3)

Na základě šetření podle článku 13 základního nařízení, jež bylo zaměřeno proti obcházení předpisů, Rada v červnu 2009 nařízením (ES) č. 499/2009 (4) rozšířila konečné antidumpingové clo uplatňované na „všechny ostatní společnosti“, které bylo uloženo nařízením (ES) č. 1174/2005, na ruční paletové vozíky zasílané z Thajska bez ohledu na to, zda jsou deklarovány jako pocházející z Thajska, či nikoli.

(4)

V říjnu 2011 Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1008/2011 (5) na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila uplatňování stávajícího antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z Číny.

(5)

V dubnu 2013 Rada na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení prováděcím nařízením (EU) č. 372/2013 (6) změnila nařízení (EU) č. 1008/2011 a upravila původní rozpětí antidumpingových cel a uložila celní sazbu ve výši 70,8 % použitelnou na veškerý dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z Číny do Unie.

(6)

V září 2014 Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením (EU) č. 946/2014 (7) na základě přezkumu pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení pozměnila nařízení (EU) č. 1008/2011 a uložila individuální celní sazbu ve výši 54,1 % na dovoz ručních paletových vozíků společnosti Ningbo Logitrans Handling Equipment Co.

(7)

V srpnu 2016 Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/1346 (8) na základě šetření podle článku 13 základního nařízení, jež bylo zaměřeno proti obcházení předpisů, rozšířila platné konečné antidumpingové clo na dovoz nepatrně upravených ručních paletových vozíků osazených ukazatelem váhy nezapracovaným do podvozku (vidlic) pocházejících z Číny.

(8)

V listopadu 2017 Komise prováděcím nařízením (EU) 2017/2206 (9) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení na základě přezkumu před pozbytím platnosti opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z Číny (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(9)

V současné době jsou platnými antidumpingovými cly valorická (ad valorem) cla stanovená na 70,8 %. Individuální celní sazba ve výši 54,1 % se vztahuje na společnost Ningbo Logitrans Handling Equipment Co., Ltd. (10)

(10)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti v Úředním věstníku Evropské unie (11) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost o přezkum podaly dne 29. srpna 2022 společnosti Toyota Material Handling Europe a PR Industrial S.r.l. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího ruční paletové vozíky ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(11)

Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(12)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 29. listopadu 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu ručních paletových vozíků pocházejících z Čínské lidové republiky a Thajského království do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (12).

(13)

Šetření, které se týkalo pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, zahrnovalo období od 1. října 2021 do 30. září 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(15)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(17)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii.

(18)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje ručních paletových vozíků v období přezkumného šetření, který lze v době, jež je k dispozici, přiměřeně přezkoumat. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii.

(19)

Dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali v období přezkumného šetření více než 75 % výroby a více než 70 % výrobní kapacity výrobního odvětví Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(20)

Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl proto potvrzen. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Žádný dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

(22)

V oznámení o zahájení přezkumného šetření před pozbytím platnosti Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádný vyvážející výrobce v dotčené zemi však požadované informace ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu neposkytl.

(24)

Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. Neobdržela žádnou odpověď.

(25)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti čínští výrobci nespolupracovali a Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a informovala o tom zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(26)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník.

(27)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, uživatelům a dovozcům. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (13).

(28)

Oba výrobci v Unii zařazení do vzorku na dotazníky odpověděli. Vyvážející výrobci, dovozci, kteří nejsou ve spojení, a uživatelé však nereagovali.

(29)

Jelikož čínští vyvážející výrobci ani čínská vláda nespolupracovali, byla zjištění týkající se dumpingu a újmy založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení. O této skutečnosti bylo informováno zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(30)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(31)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto výrobců v Unii:

(32)

Komise ověřila makroekonomické údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie v prostorách jeho právních zástupců, White & Case, v Bruselu.

(33)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozky a hydraulika, v současnosti kódů KN ex 8427 90 00 (kódy TARIC 8427900011 a 8427900019) a ex 8431 20 00 (kódy TARIC 8431200011 a 8431200019).

(34)

V roce 2008 provedla Komise prozatímní přezkum a objasnila, že zavedená opatření se nevztahují na určité kategorie výrobků, tj. na vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou, které mohou fungovat na vlastní pohon, nebo být přemísťovány manuálně, a používají se k přemísťování a zvedání nákladu, usnadnění při skladování nákladu, k zakládání jedné palety na druhou, ke zdvižení nákladu na pracovní plošinu nebo ke zvedání a vážení nákladu.

(35)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Číny.

(36)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, které vedlo k uložení opatření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(37)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(38)

Při určování množství a ceny ručních paletových vozíků dovážených do Unie se Komise opírá o dovozní statistiky. Úřední údaje o těchto dovozech se zaznamenávají jak v kilogramech, tak v jednotkách (kusech).

(39)

Všechny dostupné statistické zdroje (Comext, Surveillance 3 a databáze založená na čl. 14 odst. 6 základního nařízení) však, pokud jde o objem ručních paletových vozíků dovážených do Unie, ukázaly nekonzistentní údaje.

(40)

Hmotnost dovezených ručních paletových vozíků vykazovala nevysvětlitelné výkyvy. To bylo v rozporu jak s důkazy shromážděnými v tomto šetření, tak se statistickými údaji o dovozu použitými v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, z nichž vyplynulo, že hmotnost ručního paletového vozíku je v zásadě konstantní a v průběhu času ani v jednotlivých členských státech se neliší.

(41)

Komise se proto obrátila na Eurostat, který oznámil, že údaje o objemech dovozu do dvou členských států zřejmě nebyly vykázány správně a že vykázané kilogramy a kusy nebyly považovány za spolehlivé s ohledem na jejich vykázanou hodnotu. Bylo zjištěno, že údaje o dovozu do Unie bez dovozu do těchto dvou členských států jsou napříč členskými státy konzistentní a odpovídají dřívějším statistikám.

(42)

Komise proto upravila soubor údajů Eurostatu o dovozu za posuzované období tak, že vzala cenu za kus z veškerého dovozu do Unie s výjimkou dovozu do dvou členských států uvedených ve 41. bodě odůvodnění a použila tento poměr ceny za kus na vykázanou hodnotu dovozu do těchto dvou členských států, aby stanovila upravený objem tohoto dovozu v kusech.

(43)

Tato úprava pak poskytla datový soubor pro dovoz do Unie, kde byl počet dovezených kusů a jejich hodnota za kus v jednotlivých členských státech konzistentní.

(44)

Tento upravený soubor údajů byl použit pro výpočet dumpingu v případě nedostatečné spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců a rovněž pro různé ukazatele újmy, jak je uvedeno v tabulkách 2, 3, 4 a 5 níže.

(45)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání dumpingu, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(46)

Jak bylo uvedeno v 25. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce z Číny při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala čínskou vládu, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(47)

Na tomto základě byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se existence dumpingu a pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, a to zejména na:

(48)

Kromě toho Komise pro početní zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použila údaje dostupné v reprezentativní zemi, jak je vysvětleno v bodě 4.2.4 níže.

(49)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s Čínou prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(50)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho, jak bylo zmíněno v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu, vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie.

(51)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(52)

Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. V tomto ohledu nevznesla čínská vláda žádné připomínky.

(53)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Upřesnila také, že možnou reprezentativní třetí zemí pro ČLR je v tomto případě Brazílie, ale že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení prozkoumá i další možné vhodné země.

(54)

Dne 3. dubna 2023 Komise poznámkou informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty (dále jen „poznámka ke zdrojům“).

(55)

V poznámce ke zdrojům Komise informovala zúčastněné strany, že při neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Komise proto zamýšlela použít údaje obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které považovala za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení.

(56)

V poznámce ke zdrojům Komise rovněž zúčastněné strany informovala o svém záměru použít Brazílii jako reprezentativní zemi a o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro stanovení běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a k tomu, zda je Brazílie vhodná jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o příslušných kritériích.

(57)

Rovněž zúčastněné strany informovala, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk stanoví na základě dostupných informací pro společnost Paletrans Equipamentos Ltda, výrobce v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(58)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(59)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však platí, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(60)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(61)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (14) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(62)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (15). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, ve kterém se vyrábí hlavní surovina pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (16), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (17).

(63)

Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (18).

(64)

Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (19).

(65)

Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (20), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (21).

(66)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli.

(67)

Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství ČLR pro účely šetření na ochranu obchodu (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně ručních paletových vozíků.

(68)

Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(69)

V žádosti o přezkum se uvádělo, že čínské hospodářství je značně ovlivňováno zásahy čínské vlády nebo jiných orgánů veřejné moci. Tyto zásahy ovlivňují různé úrovně správy a trhu. V žádosti se uváděla obecná zkreslení ovlivňující trh ručních paletových vozíků na základě zjištění zmiňovaných ve zprávě, ale také několik dalších případů státních zásahů do odvětví oceli.

(70)

Za prvé, v žádosti se poukazovalo na subvence zjištěné při šetření Komise týkajícím se subvencí v odvětví ploché za tepla válcované oceli (22) a zdůrazňovalo, že plochá za tepla válcovaná ocel je hlavní surovinou pro výrobce ručních paletových vozíků. V žádosti se dále vysvětluje, že kromě přímých hotovostních grantů nabízených společnostem zasahuje čínský stát rovněž do cen surovin, které jsou v tomto odvětví zásadní, jako je železná ruda a uhlí. V žádosti se poukazovalo na to, že zajištění dodávek surovin domácímu ocelářskému průmyslu je jednou z priorit 14. pětiletého plánu Číny.

(71)

Ke snižování cen surovin má čínský stát několik nástrojů: vývozní kvóty, vývozní daně, vývozní licence. V žádosti bylo rovněž vysvětleno, že v červnu 2021 útvar pro stanovování cen Národní komise pro rozvoj a reformy a Státní správa pro regulaci trhu zahájily šetření týkající se spotového obchodování s železnou rudou. Bylo rovněž provedeno šetření týkající se cen uhlí. Tyto kontroly jsou přímým zásahem čínského státu do tvorby cen surovin používaných k výrobě ručních paletových vozíků.

(72)

Kromě výše uvedených zásahů čínského státu do ocelářského průmyslu se v žádosti rovněž uvádělo, že vláda poskytuje nepřímou podporu ocelářskému průmyslu také tím, že neprosazuje přísně předpisy na ochranu životního prostředí, zejména na místní úrovni.

(73)

V žádosti bylo rovněž uvedeno, že čínská vláda využívá účasti na základním kapitálu a přeměn k podpoře podniků vyrábějících ocel. Městská vláda Tchien-ťinu například plánovala restrukturalizaci dluhu skupiny Bohai Steel Group ve výši 92 miliard CNY tím, že její nejziskovější aktiva převedla na novou společnost a přeměnila část pasiv na dluhopisy.

(74)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytli žadatelé – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(75)

V odvětví oceli, ve kterém se vyrábí hlavní surovina pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu (viz 110. bod odůvodnění), přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem šetření, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Šetření potvrdilo, že odvětví ručních paletových vozíků je velmi roztříštěné a na trhu působí mnoho malých výrobců.

(76)

Vzhledem k tomu, že se zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování staly normou i v soukromých podnicích a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení prakticky u všech aspektů hospodářství země, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích navíc za následek to, že hospodářské subjekty podléhají kontrole a politickému dohledu vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(77)

Organizací zastupující zájmy výrobců ručních paletových vozíků v Číně je sdružení China Industry Truck Association (dále jen „CITA“) (23), které je dceřinou společností sdružení China Construction Machinery Association (dále jen „CCMA“) (24). Stanovy CCMA jasně poukazují na silný vliv strany. V článku 2 stanov je popsáno, že sdružení má: „sloužit vládě, průmyslovému odvětví, členům a uživatelům“ a dále že: „sdružení se řídí ústavou, zákony, předpisy a vnitrostátními politikami, prosazuje základní hodnoty socialismu, podporuje ducha vlastenectví, dodržuje sociální morálku a vědomě posiluje budování integrity a sebekázeň.“

(78)

V článku 3 stanov CCMA se zdůrazňuje úloha vlády/strany v organizaci: „Sdružení podléhá všeobecnému vedení Komunistické strany Číny. V souladu s ustanoveními stanov Komunistické strany Číny zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranické činnosti a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnosti stranické organizace. Subjektem odpovědným za registraci a správu sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky a subjektem odpovědným za budování strany je stranický výbor Komise pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu při Státní radě (SASAC). Sdružení akceptuje obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“ (25).

(79)

Přítomnost strany lze pozorovat i na úrovni Čínského sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“). Podle článku 3 svých stanov sdružení CISA „podléhá všeobecnému vedení Komunistické strany Číny“ a „akceptuje obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“.

(80)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou.

(81)

Příkladem toho je hlavní stanovisko Ministerstva průmyslu a informačních technologií z roku 2022, které se týká podpory vysoce kvalitního rozvoje odvětví železa a oceli (26) a které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce, 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin (27), podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“, nebo také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, k jehož hlavním cílům patří „neustále zvyšovat podíl využití ocelového šrotu a do konce 14. pětiletého plánu dosáhnout komplexního podílu šrotu v celostátní výrobě oceli 30 %“.

(82)

Pokud jde konkrétně o výrobek, který je předmětem přezkumu, provincie Šan-tung a Ťiang-su zveřejnily své 14. pětileté plány rozvoje odvětví stavby lodí a zařízení pro námořní inženýrství, které výslovně podporují odvětví stavby lodí a související ocelářskou výrobu, jako například výrobu ručních paletových vozíků.

(83)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj ocelářského odvětví a řídit jej lze pozorovat i v jiných provinciích, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“.

(84)

Vliv státu lze pozorovat rovněž na úrovni obcí, například v akčním plánu města Tchang-šan v provincii Che-pej pro železo a ocel 1 + 3 na rok 2022, podle něhož mají různé obecní subjekty za úkol „podporovat spojenectví a reorganizaci podniků s podobnými výrobky v regionu“, například dvou velkých ocelářských skupin Shougang (Jingtang, Qiangang) a Tangsteel New District, „vyhledávat finanční instituce a vést je k tomu, aby poskytovaly železářským a ocelářským podnikům úvěry s nízkým úrokem, které jim umožní přejít na nová průmyslová odvětví, a zároveň […] poskytovat dotace ve formě slev na úrokové sazbě“ a také „podporovat optimalizaci struktury výrobků“ tím, že budou „novým šampionům mezi výrobními podniky a výrobky na vnitrostátní úrovni […] poskytovat 1 milion RMB, resp. 500 000 RMB, a novým šampionům mezi výrobními podniky a výrobky na úrovni provincií [poskytovat] 300 000 RMB, resp. 100 000 RMB“.

(85)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu během 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu specifických základen pro výrobu oceli“, což znamená „vybudovat šest velkých specifických základen pro výrobu oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiu, Čou-kchou atd. a zajistit expanzi, intenzifikaci a specializaci tohoto odvětví. V jejich rámci bude do roku 2025 kapacita výroby surového železa v An-jangu regulovaná do objemu 14 milionů tun a kapacita výroby surové oceli do objemu 15 milionů tun.“

(86)

Šetření dále potvrdilo, že čínská vláda zasahuje do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, přičemž Komise zjistila existenci osobních propojení mezi výrobci ručních paletových vozíků a Komunistickou stranou Číny. Během šetření nebylo možné nalézt informace o jednotlivých výrobcích, neboť se jedná většinou o velmi malé podniky. Šetření však odhalilo, že Komunistická strana Číny hraje důležitou úlohu ve sdružení zastupujícím výrobce ručních paletových vozíků, konkrétně v CCMA, které má aktivní stranický výbor (28). Předseda CITA je rovněž členem Komunistické strany Číny (29).

(87)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Šetřením byly zjištěny politické dokumenty, z nichž vyplývá, že výrobní odvětví má z vládních pokynů a zásahů ohledně výrobku, který je předmětem šetření, v rámci odvětví oceli prospěch.

(88)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví. To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a strukturální přizpůsobení. Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace.

(89)

Důležitou surovinou používanou k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, je železná ruda. Železná ruda je také uvedena ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví surovin, v němž stát plánuje „racionálně rozvíjet domácí nerostné suroviny, posílit průzkum železné rudy […], provádět preferenční daňové politiky, podporovat zavádění pokročilých technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého důlního odpadu“.

(90)

V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy.“ Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě ručních paletových vozíků. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(91)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(92)

Odvětví ručních paletových vozíků je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení. Tato zkreslení tedy ovlivňují uvedené odvětví jak přímo (při výrobě ručních paletových vozíků nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(93)

Kromě toho nebyl ve stávajícím šetření předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(94)

K výrobě ručních paletových vozíků je zapotřebí několik vstupů. Když výrobci ručních paletových vozíků tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(95)

Proto nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny ručních paletových vozíků ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(96)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku. Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(97)

Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(98)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(99)

Jak je vysvětleno ve 54. bodě odůvodnění, dne 3. dubna 2023 Komise zveřejnila poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popsány dostupné skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a rovněž byly informovány zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(100)

Komise v poznámce ke zdrojům vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací považovanými za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, včetně dovozních statistik, vnitrostátních statistik reprezentativní země, zdrojů informací o trhu, poplatků účtovaných ze strany dodavatelů veřejných služeb v reprezentativní zemi a finančních údajů výrobců v reprezentativní zemi.

(101)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise v poznámce ke zdrojům označila Brazílii za zemi s podobnou úrovní ekonomického rozvoje jako Čína. Brazílie je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikována jako země s „vyššími středními příjmy“. Kromě toho byla Brazílie určena jako země, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí ve významných objemech na regionálním i celosvětově konkurenčním trhu a prostřednictvím podobného výrobního procesu. Brazílie byla rovněž určena jako země, kde jsou příslušné údaje snadno dostupné.

(102)

Zúčastněné strany nepředložily k poznámce ke zdrojům žádné připomínky.

(103)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Brazílie vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(104)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci, jak bylo navrhováno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, a vzhledem k tomu, že Brazílie vyhovovala kritériím stanoveným v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi.

(105)

Komise v poznámce ke zdrojům uvedla seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(106)

Komise rovněž uvedla, že k početnímu zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména nákladů na suroviny, databázi Global Trade Atlas. Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii použije údaje MOP, údaje Ministerstva pro doly a energetiku Brazílie a brazilského Ústavu pro geografii a statistiku.

(107)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije údaje společnosti Orbis Bureau van Dijk a finanční údaje od jednoho brazilského výrobce dotčeného výrobku, jak je uvedeno výše v 54. bodě odůvodnění.

(108)

Záměrem Komise při vydání poznámky o výrobních faktorech bylo sestavit seznam výrobních faktorů a zdrojů, které měli výrobci v Číně použít k sestavení úplného seznamu vstupů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise ohledně tohoto seznamu výrobních faktorů neobdržela žádné vyjádření.

(109)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé k určení výrobních faktorů používaných při výrobě ručních paletových vozíků.

(110)

S ohledem na všechny informace obsažené v žádosti a informace následně předložené žadatelem byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory ručních paletových vozíků

(111)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (33).

(112)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v bodě 4.2.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(113)

K těmto referenčním cenám by běžně měly být připočteny také náklady na vnitrostátní dopravu. Cílem přezkumu před pozbytím platnosti je však určit, zda dumping během období přezkumného šetření přetrvával nebo by mohl být obnoven, a nikoli zjistit jeho přesný rozsah. Komise proto rozhodla, že úpravy o náklady na vnitrostátní dopravu jsou zbytečné, neboť by vedly pouze ke zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(114)

Ke stanovení referenční hodnoty pro práci použila Komise ke stanovení mezd v Brazílii statistiky nákladů Ústavu pro geografii a statistiku („Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística“) (34). Na internetových stránkách ústavu jsou uvedeny podrobné informace o celkových ročních nákladech práce v různých hospodářských odvětvích a Komise použila zákonné měsíční mzdy za týdenní pracovní dobu zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu a průměrnou týdenní pracovní dobu v Brazílii za rok 2021. Na tomto základě byla vypočtena hodinová sazba 61,32 CNY/hod.

(115)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo dolů a energetiky (35). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové uživatele od října 2021 do září 2022 a stanovila cenu na úrovni 0,944 CNY/kWh (za období přezkumného šetření).

(116)

Cenu zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje poskytovatel údajů o trhu globalpetrolprices.com (36). Komise použila odpovídající ceny pro průmyslové uživatele vztahující se k období přezkumného šetření.

(117)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ . Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(118)

Ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použila Komise finanční údaje brazilského výrobce Paletrans Equipamentos Ltda uvedené v databázi Orbis za rok 2021. Komise nejprve stanovila procentní podíl prodejních, režijních a správních nákladů a dalších nákladů společnosti, které představovaly 11,37 % nákladů na prodané zboží, a poté vypočítala zisk společnosti Paletrans Equipamentos Ltda, který činil 14,38 % nákladů na prodané zboží.

(119)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(120)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé v žádosti o přezkum ke spotřebě jednotlivých faktorů (materiálů a pracovní síly) při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto objemy spotřeby pak byly vynásobeny nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Brazílii, jak je popsáno v oddíle 4.2.5. Podobně Komise na základě stejné metodiky stanovila nezkreslenou hodnotu odpadu a šrotu a odečetla ji od nezkreslených výrobních nákladů stanovených výše.

(121)

Po stanovení nákladů na suroviny Komise přičetla náklady práce, jak je uvedeno v 114. bodě odůvodnění, a náklady na elektřinu a zemní plyn, jak je uvedeno ve 115. a 116. bodě odůvodnění. Náklady práce rovněž zahrnovaly část nepřímých nákladů práce, které podle žadatele představovaly výrobní režii.

(122)

Komise poté přičetla prodejní, režijní a správní náklady a zisk v Brazílii, které byly vyjádřeny jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použity na nezkreslené výrobní náklady a které činily 11,37 %, resp. 14,38 %, jak je vysvětleno v 118. bodě odůvodnění.

(123)

Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(124)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců z Číny byla vývozní cena dovozu do Unie během období přezkumného šetření stanovena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě statistik Eurostatu. Cena CIF za ruční paletový vozík byla snížena o náklady na námořní přepravu (31,79 EUR za ruční paletový vozík) a náklady na vnitrozemskou dopravu (5,86 EUR za ruční paletový vozík). Tyto náklady vycházely z údajů poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum (37).

(125)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu.

(126)

Na základě toho dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, činilo 82,5 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(127)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, vztah mezi vývozními cenami do třetích zemí a do Unie, atraktivita trhu Unie a praktiky obcházení.

(128)

Jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, ani čínští vyvážející výrobci, ani čínská vláda při tomto šetření nespolupracovali. Komise proto informovala čínské orgány, že v souladu s článkem 18 základního nařízení mohou být k určení toho, zda v současné době dochází k dumpingu, a ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání dumpingu použity dostupné údaje. Konkrétně:

(129)

Komise v tomto ohledu neobdržela od čínských orgánů žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(130)

Pokud jde o výrobu a výrobní kapacitu v Číně, vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici jiné zdroje informací, byla analýza provedena na základě údajů, které během šetření poskytli žadatelé.

(131)

Šetření ukázalo, že v Číně pro období přezkumného šetření existuje u ručních paletových vozíků obecná nadměrná kapacita.

(132)

Podle analýzy trhu provedené žadateli činila výrobní kapacita deklarovaná čínským sdružením ručních paletových vozíků v roce 2021 3 miliony kusů, přičemž skutečná výroba činila 1,7 milionu kusů.

(133)

V důsledku toho se čínská volná kapacita odhadovala na přibližně 1,3 milionu kusů neboli více než 40 % (38). Jedná se však o konzervativní odhad, neboť podle žadatelů mnoho menších výrobců ručních paletových vozíků v Číně nejsou členy sdružení, a proto je celkový počet vyrobených ručních paletových vozíků v Číně nejméně o 10–15 % vyšší než podle údajů uvedených sdružením.

(134)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci mají významnou volnou kapacitu, která činí nejméně 40 % výrobní kapacity a která by mohla být použita na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(135)

Pokud jde o chování čínského vývozu do jiných třetích zemí, neexistují žádné dostupné statistiky o vývozních cenách výrobku, který je předmětem přezkumu. Příslušné čínské kódy komodit zahrnují rovněž další výrobky, konkrétně „vozíky vybavené zdvihacím nebo manipulačním zařízením, nepoháněné“, které mají vyšší jednotkovou cenu než ruční paletové vozíky, což zvyšuje průměrnou vývozní cenu. Navíc žádost o přezkum neposkytuje žádné údaje.

(136)

Databáze GTA by mohla být použita jako zástupný ukazatel pro orientační údaje o vývoji objemu vývozu. Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě zrušení opatření analyzovala ceny čínského vývozu na trh Unie. Poté je porovnala s celosvětovými údaji o vývozu z Číny během období přezkumného šetření.

(137)

Údaje z databáze GTA ukázaly, že trh Unie je druhým největším místem určení, pokud jde o množství ručních paletových vozíků z Číny. Také z údajů Eurostatu vyplynulo, že průměrná prodejní cena do Unie činila 212 EUR za kus, zatímco údaje z databáze GTA ukázaly, že pro Spojené státy, což je nejdůležitější vývozní trh, činila pouze 168 EUR a pro dalších šest nejdůležitějších vývozních trhů (Rusko, Indie, Turecko, Jižní Korea, Mexiko a Austrálie) 179 EUR.

(138)

Ze stejných důvodů, jaké jsou popsány výše v 135. bodě odůvodnění, se proto vyvozuje závěr, že vývozní cena do jiných třetích zemí je ještě nižší.

(139)

Z těchto údajů jasně vyplývá, že čínské vývozní ceny ručních paletových vozíků na trh Unie byly vyšší než ceny pro ostatní partnery, včetně Spojených států. Z toho vyplývá, že pokud opatření pozbudou platnosti, čínští výrobci by pravděpodobně přesunuli svůj vývoz na trh Unie.

(140)

Žadatelé tvrdili, že čínští vyvážející výrobci již částečně absorbují antidumpingová cla, aby si udrželi svůj podíl na trhu v Unii. To vyplývá ze srovnání čínských vývozních cen (39) do Unie s cenami jiného dovozu do Unie a s čínskými vývozními cenami na jiné trhy. Navzdory omezením uvedeným ve 135. bodě odůvodnění to znamená, že bez opatření by čínské ruční paletové vozíky za nízké ceny zaplavily trh Unie.

(141)

Podobně, jak vyplývá z žádosti, bylo zjištěno, že během prvního desetiletí trvání opatření čínští vývozci našli různé způsoby, jak platná antidumpingová cla obcházet. Nejprve začali obcházet cla překládkami a montážními operacemi v Thajsku (3. bod odůvodnění). Poté čínští vývozci začali obcházet opatření tím, že na své vozíky montovali vážicí zařízení a použili špatné celní zařazení (7. bod odůvodnění). Z těchto praktik obcházení vyplývá zájem čínských vyvážejících výrobců o přístup na trh Unie bez omezení, a tedy atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz.

(142)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny by vedlo k přetrvání dumpingu.

(143)

Obdobný výrobek vyrábělo během posuzovaného období sedm známých výrobců v Unii, z nichž šest podpořilo žádost a spolupracovalo při šetření tím, že poskytlo makroekonomické údaje. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(144)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 230 000 tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí výrobního odvětví Unie na dotazník. Dva výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, představovali více než 75 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(145)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě množství prodeje výrobců v Unii a údajů o dovozu ručních paletových vozíků v kusech z Eurostatu.

(146)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba ručních paletových vozíků v Unii (v kusech)

(147)

Spotřeba v Unii se od roku 2019 do konce období přezkumného šetření zvýšila o 24 %, přičemž v roce 2020 během pandemie COVID-19 byl zaznamenán pokles. Spotřeba v Unii se v roce 2020 snížila, ale v roce 2021 se vrátila na úroveň před pandemií a do konce období přezkumného šetření se zvyšovala.

(148)

Ruční paletové vozíky jsou aktivem a jsou pořizovány pouze za účelem nahrazení stávajících aktiv nebo rozšíření činnosti. V roce 2020 byla v důsledku pandemie přerušena veškerá expanze odvětví vyžadujících ruční paletové vozíky, což vysvětluje dočasný pokles spotřeby během tohoto období.

(149)

Komise stanovila množství dovozu a podíl na trhu na základě údajů o dovozu v eurech a kusech.

(150)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v kusech) a podíl na trhu

(151)

Během posuzovaného období pokračoval dovoz z Číny v různém množství v rozmezí od 45 000 kusů do 70 000 kusů. V posuzovaném období se objem dovozu z Číny celkově snížil o 31 %.

(152)

Podíl čínského dovozu na trhu zůstal od roku 2019 do roku 2021 stabilní na úrovni 11–12 %, ale v období přezkumného šetření klesl na 6 %.

(153)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů o dovozu. Cenové podbízení dovozu bylo zjištěno na základě srovnání těchto údajů o dovozu s cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(154)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR/kus)

(155)

Ceny dovozu ručních paletových vozíků z Číny se mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření zvýšily, přičemž během posuzovaného období vzrostly o 38 %. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, lze zvýšení cen přičíst hospodářským podmínkám, rostoucím cenám surovin a celosvětové inflaci po pandemii v roce 2020.

(156)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(157)

Při srovnání dovozní ceny ručních paletových vozíků z Číny, včetně platných cel, s cenami výrobního odvětví Unie se dovozní ceny nepodbízely cenám výrobního odvětví Unie.

(158)

Dovoz ručních paletových vozíků z jiných třetích zemí než z Číny pocházel především z Malajsie a Vietnamu.

(159)

Množství dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu ručních paletových vozíků z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(160)

Během posuzovaného období pocházel dovoz do Unie z jiných zemí než z Číny téměř výhradně z Malajsie a Vietnamu.

(161)

Množství dovozu z Malajsie zůstalo stabilní, zatímco jeho podíl se na rostoucím trhu snížil o 8 procentních bodů.

(162)

Dovoz z Vietnamu během posuzovaného období prudce vzrostl, přičemž množství se na konci období přezkumného šetření zvýšilo na více než dvojnásobek množství v roce 2019. Jeho podíl na trhu se v období přezkumného šetření zvýšil o 15 procentních bodů na 35 %.

(163)

Celková cena dovozu se během posuzovaného období rovněž zvýšila o 30 %.

(164)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(165)

Jak je uvedeno v 17. až 20. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(166)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii.

(167)

Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(168)

Makroekonomickými ukazateli jsou výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(169)

Mikroekonomickými ukazateli jsou průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(170)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(171)

Mezi rokem 2019 a koncem období přezkumného šetření se výroba v Unii zvýšila o 9 % a výrobní kapacita o 29 %.

(172)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v kusech)

(173)

Během posuzovaného období se objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, zvýšil o 7 procentních bodů. Prodej v roce 2020 poklesl, ale po pandemii se zotavil.

(174)

Výrobnímu odvětví Unie si rovněž mezi lety 2019 a 2021 podařilo udržet poměrně stabilní podíl na trhu, ale v období přezkumného šetření se jeho podíl na trhu snížil. Celkově se podíl výrobního odvětví Unie na trhu mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření snížil z 30 % na 26 %.

(175)

Jak je uvedeno výše, spotřeba v Unii i objem prodeje výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2019 a koncem období přezkumného šetření zvýšily. Bez ohledu na tento rostoucí trend ztratilo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období 4 % podílu na trhu. Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie nemohlo těžit z rostoucího trhu a ani si nemohlo udržet svůj podíl na trhu.

(176)

Komise rovněž bere na vědomí rostoucí podíl dovozu z Vietnamu na trhu během posuzovaného období na úkor všech ostatních účastníků na trhu Unie.

(177)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(178)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostl o 10 %. Produktivita zůstala od roku 2019 do konce období přezkumného šetření relativně stabilní.

(179)

Toto šetření zjistilo dumpingové rozpětí ve výši 82,5 %. Účinek rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie mohl být snížen zavedenými antidumpingovými opatřeními, výrobní odvětví Unie však stále nebylo schopno udržet si svůj podíl na trhu, který klesl o čtyři procentní body.

(180)

Ačkoli se ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zvýšily o 9 %, odpovídající jednotkové výrobní náklady vzrostly o 25 %.

(181)

Výrobní odvětví Unie nebylo schopno ceny dále zvyšovat kvůli tlaku nízkých dovozních cen a tváří v tvář masivnímu růstu cen oceli a elektřiny a inflačním tlakům na jiné náklady včetně pracovní síly.

(182)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie se začalo zotavovat z účinků dřívějšího dumpingu působícího újmu. Jak objem prodeje, tak podíl na trhu se výrazně zvýšily a jeho finanční situace se výrazně zlepšila.

(183)

Během tohoto posuzovaného období se však situace výrobního odvětví Unie opět zhoršila do té míry, že výrobní odvětví opět utrpělo újmu.

(184)

Mikroekonomické ukazatele jsou uvedeny níže v indexech a také v rozpětích. Cílem byla ochrana důvěrnosti údajů dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, neboť zveřejnění přesných údajů by zpřístupnilo údaje o jednom výrobci druhému výrobci.

(185)

Indexy jsou uvedeny tak, aby ukázaly trend ukazatele v průběhu času, přičemž rok 2019 představuje hodnotu 100. Uvedena jsou také rozpětí s cílem znázornit velikost ukazatele.

(186)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR/kus)

(187)

Prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku na trhu Unie zůstaly až do období přezkumného šetření poměrně stabilní. Ruční paletové vozíky jsou aktivem, které může po zakoupení zůstat v provozu řadu let, ne-li desetiletí. Výrobek je také ze své podstaty standardní, neboť paletový vozík má stále stejný design, aby se na něj vešla standardní paleta. Není proto neobvyklé, že se ceny v posuzovaném období nemění.

(188)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku však mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření zaznamenali nárůst cen o 10 procentních bodů.

(189)

Náklady na výrobu ručního paletového vozíku závisí v podstatě na dvou věcech, a to na ceně oceli a ceně energie. Oba náklady v roce 2021 a v období přezkumného šetření rychle rostly, čímž se výrazně zvýšily výrobní náklady, a to o 19 procentních bodů mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření.

(190)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(191)

Náklady práce se mezi rokem 2019 a koncem posuzovaného období zvýšily o 32 % v souladu s růstem mezd v celé ekonomice Unie v reakci na inflační tlaky.

(192)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(193)

Ačkoli se konečný stav zásob výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zvýšil o 38 %, byl ve srovnání s celkovým vyrobeným množstvím nízký, přičemž konečný stav zásob jako procento výroby zůstal v posuzovaném období stabilní.

(194)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(195)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(196)

Jelikož se výrobní náklady v letech 2019 a 2020 nejprve zvýšily a mezi rokem 2021 a koncem období přezkumného šetření dále rostly, nebyli výrobci v Unii zařazení do vzorku schopni pokrýt své celkové náklady a zisky, kterých byli schopni dosáhnout v roce 2019, byly v roce 2020 nedosažitelné. V roce 2021 a v období přezkumného šetření bylo výrobní odvětví Unie ztrátové.

(197)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel v souladu s jejich neschopností dosáhnout v období na konci posuzovaného období zisku.

(198)

Stejný trend vykazují také investice a návratnost investic, neboť souvisejí se ziskovostí společností a jejich schopností získávat kapitál na financování investic. Na konci posuzovaného období byl rovněž zaznamenán nárůst inflace i úrokových sazeb z výpůjček.

(199)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie vykázalo nesmělé zotavení z dřívějšího dumpingu. V současném šetření výrobní odvětví Unie během posuzovaného období, zejména v roce 2021 a v období přezkumného šetření, opět utrpělo újmu.

(200)

Tuto újmu lze pozorovat na ztrátách výrobního odvětví a nutnosti konkurovat dovozu z Číny, Vietnamu a Malajsie na základě ceny, a to vzhledem ke standardní povaze samotného výrobku.

(201)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 základního nařízení.

(202)

Komise však podotýká, že k této újmě dochází v době, kdy u čínského dovozu ručních paletových vozíků nedocházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(203)

Komise proto dospěla k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nemohla být způsobena dumpingovým dovozem z Číny.

(204)

Ve 201. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise však nemohla dospět k závěru, že tato újma byla spojena s dumpingovým dovozem z Číny.

(205)

Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(206)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky:

(207)

Jak je uvedeno v 130. až 134. bodě odůvodnění, existuje v Číně značná výrobní kapacita a volná kapacita pro rychlé zvýšení vývozu na trh Unie v případě, že by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Jak je uvedeno v 131. bodě odůvodnění, volná kapacita byla odhadnuta na přibližně 1,3 milionu kusů, což odpovídá téměř dvojnásobku spotřeby v Unii. Žádná jiná strana tyto údaje nezpochybnila ani nepředložila žádné další připomínky.

(208)

Využití kapacity činilo přibližně 60 %, jak je uvedeno v 131. bodě odůvodnění, což naznačuje, že čínská kapacita zdaleka převyšuje domácí potřeby. Volná kapacita v Číně nemůže být čínským trhem vzhledem k jakémukoli rozumnému očekávání růstu trhu absorbována. Proto pro čínské výrobce existují silné pobídky k vývozu, zejména na trh Unie, a to tím spíše, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(209)

Žádost o přezkum obsahovala údaje o vývozních cenách ručních paletových vozíků z Číny do jiných zemí, zejména na velký vývozní trh Spojených států. Z těchto údajů vyplývá, že vývoz pokračuje ve velkém množství a za nižší ceny než do Unie.

(210)

Tyto údaje potvrdila vlastní analýza Komise, která byla uvedena ve 135. až 139. bodě odůvodnění výše.

(211)

Komise posoudila údaje v žádosti o přezkum a svou vlastní analýzu, z nichž vyplývají ceny, za které může Čína vyvážet na velké trhy třetích zemí, včetně Spojených států.

(212)

Tyto nízké ceny naznačují, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dovozní ceny z Číny do EU by klesly na tyto úrovně. Jak je uvedeno v tabulce 4, dovozní ceny z Číny během období přezkumného šetření činily 204 EUR/kus, což je podstatně méně než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie [310–330] EUR/kus uvedená v tabulce 9 a rovněž méně, než činí jeho výrobní náklady [340–370] EUR/kus.

(213)

Je proto pravděpodobné, že bez antidumpingových cel by se čínský dovoz významně podbízel cenám v Unii.

(214)

Komise ve 141. bodě odůvodnění poznamenává, že z předchozích šetření vyplynulo obcházení platných opatření.

(215)

Za prvé bylo zjištěno, že opatření jsou obcházena přes Thajské království; opatření zůstávají rozšířena na dovoz zasílaný z Thajska bez ohledu na to, zda pochází z Thajska či nikoli.

(216)

Za druhé, čínští vývozci rovněž obcházeli opatření tím, že na své ruční paletové vozíky instalovali tzv. „ukazatel váhy“, který nebyl integrovaný do podvozku, a tím zařadili výrobky tak, aby se vyhnuli placení cla.

(217)

Z těchto důkazů o obcházení vyplývá, že čínští výrobci byli ochotni obcházet opatření pro přístup na trh Unie bez placení cel, což svědčí o atraktivitě trhu Unie pro tyto čínské výrobce.

(218)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(219)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(220)

Všichni známí výrobci ručních paletových vozíků při šetření spolupracovali. Během šetření byly zařazeny do vzorku a navštíveny dvě společnosti a zbývající společnosti poskytly informace o makroekonomických ukazatelích prostřednictvím právníků jednajících jménem výrobního odvětví Unie.

(221)

Komise dospěla k závěru, že vzhledem k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období, pokud by opatření pozbyla platnosti, tato újma by přetrvala a hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se dále zhoršila.

(222)

Opatření jsou jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(223)

Žádní dovozci ani uživatelé při šetření nespolupracovali.

(224)

Ve všech předchozích šetřeních dospěla Komise k závěru, že opatření neměla vážný dopad ani na dovozce, ani na uživatele ručních paletových vozíků.

(225)

Vzhledem k tomu, že neexistují nové důkazy, Komise i nadále usuzuje, že zachování opatření nebude mít žádný významný dopad na dovozce ani na uživatele.

(226)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z Číny nebyla zachována.

(227)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Po poskytnutí těchto informací jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(228)

Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(229)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření týkající se ručních paletových vozíků pocházejících z Číny měla být zachována.

(230)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právními subjekty. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(231)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (40). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(232)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (41), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(233)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,