(EU) 2024/3101Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3101 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se mění směrnice 2005/35/ES, pokud jde o znečištění z lodí a zavedení správních sankcí za protiprávní jednání (Text s významem pro EHP)

(1)

Námořní politika Unie je zaměřena na dosažení vysokého stupně bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Tohoto cíle lze dosáhnout dodržováním mezinárodních úmluv, předpisů a rezolucí za současného zachování svobody plavby, jak je stanovena Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu.

(2)

Mezinárodní úmluva Mezinárodní námořní organizace (IMO) o zamezení znečištění moří z lodí (dále jen „úmluva MARPOL 73/78“) stanoví všeobecný zákaz vypouštění odpadu z lodí do moře, ale upravuje také podmínky, za nichž lze určité látky do mořského prostředí vypouštět. Úmluva MARPOL 73/78 obsahuje výjimky pro vypouštění znečišťujících látek, na něž se vztahují její přílohy a které se nemají považovat za porušení předpisů, jsou-li splněny stanovené podmínky. Tyto přílohy nevyjímají případy, kdy se osoby odpovědné za škodu dopustily jednání buď s úmyslem způsobit škodu, nebo z nedbalosti s vědomím, že pravděpodobně vznikne škoda.

(3)

Od přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES (3) úmluva MARPOL 73/78 a její přílohy prošly důležitými změnami, jež zavedly přísnější normy a zákazy pro vypouštění látek z lodí do moře. Tyto změny, jakož i zkušenosti získané při provádění směrnice 2005/35/ES, by měly být zohledněny.

(4)

Ačkoli hlavním cílem této směrnice je provést důležité změny úmluvy MARPOL 73/78 v právu Unie, aktuální a úplné znění úmluvy MARPOL 73/78 a jejích souvisejících příloh není veřejně dostupné. V důsledku toho je pro toto odvětví, občany a správní orgány obtížné získat řádný přístup ke znění úmluvy MARPOL 73/78 a dalším podobným úmluvám IMO.

(5)

Členské státy by se měly v rámci IMO zasadit o to, aby bylo úplné a aktuální znění úmluv IMO, včetně úmluvy MARPOL 73/78 a jejích příloh, bezplatně přístupné veřejnosti.

(6)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 (4) zajišťuje, aby byl odpad z lodí dopravován do přístavů Unie, kde je shromažďován v odpovídajících přístavních zařízeních pro příjem odpadu. Prosazování směrnice (EU) 2019/883 je spolu se směrnicí 2005/35/ES klíčovým nástrojem prevence znečištění z lodí. Za účelem zajištění účinného, integrovaného a jednotného systému prosazování práva ve vztahu k ustanovením směrnice (EU) 2019/883 o předávání odpadu do přístavních zařízení pro příjem odpadu by měla být směrnice 2005/35/ES změněna tak, aby se oblast její působnosti rozšířila na přílohy IV až VI úmluvy MARPOL 73/78, s cílem odradit lodě od nezákonného vypouštění znečišťujících látek do moře namísto jejich předávání do přístavních zařízení pro příjem odpadu v souladu se směrnicí (EU) 2019/883.

(7)

Směrnice (EU) 2019/883 nezahrnuje do své působnosti přílohu III úmluvy MARPOL 73/78, neboť balené zboží není klasifikováno jako odpad, a proto se obvykle nepředává do přístavních zařízení pro příjem odpadu. Nelze však vyloučit, že škodlivé látky přepravované v balené formě mohou být nezákonně vyhozeny do moře. Proto by měla být oblast působnosti směrnice 2005/35/ES rozšířena o přílohu III úmluvy MARPOL 73/78. Vyhazování škodlivých látek by proto mělo být podle směrnice 2005/35/ES zakázáno, pokud příslušné orgány neshledají, že bylo nezbytné pro zajištění bezpečnosti lodě nebo záchranu života na moři. V tomto ohledu vypouštění uvedené v této směrnici nezahrnuje ukládání odpadů podle Úmluvy o předcházení znečišťování moří ukládáním odpadů a jiných látek, uzavřené v Londýně v roce 1972, a protokolu k ní z roku 1996.

(8)

Úmluva MARPOL 73/78 zahrnuje do definice vypouštění ve svém článku 2 emise z lodí. Příloha VI úmluvy MARPOL 73/78 se zabývá zamezením znečištění ovzduší z lodí. Příloha VI a příslušné pokyny IMO týkající se systémů čištění spalin (rezoluce MEPC.340 (77)) umožňují použití systémů čištění spalin na lodích jako alternativní metodu zajištění souladu ke snížení emisí oxidů síry (SOx). Příloha VI úmluvy MARPOL 73/78 upravuje zbytky ze systémů čištění spalin zákazem jejich vypouštění do moře a požadavkem na jejich předání do odpovídajících přístavních zařízení pro příjem odpadu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 (5) provádí mezinárodní normy týkající se SOx v právu Unie, zatímco směrnice (EU) 2019/883 zajišťuje, aby byly zbytky ze systému čištění spalin předávány do přístavních zařízení pro příjem odpadu. Vzhledem k tomu, že zbytky ze systémů čištění spalin způsobují znečištění mořského prostředí, měly by se v případě nezákonného vypouštění uplatnit sankce stanovené směrnicí 2005/35/ES.

(9)

„Vypouštěná voda“, jak je vymezena v oběžníku MEPC.1/Circ.899 a v rezoluci MEPC.340(77), může být vypouštěna přímo přes palubu, splňuje-li kritéria jakosti vypouštěné vody stanovená v pokynech IMO pro systémy čištění spalin. Voda vypouštěná ze systémů čištění spalin však může ekosystém ovlivnit, i když je v souladu s úmluvou MARPOL 73/78. V takovém případě může členský stát uložit omezení nebo limity, jež mohou být založeny na hodnocení provedeném za použití metodiky posuzování rizik a dopadů, která je uvedena v pokynech vypracovaných IMO a doporučena Výborem pro ochranu mořského prostředí (MEPC). V takovém případě „vypouštěná voda“ způsobuje znečištění mořského prostředí a v případě nezákonného vypouštění by se měly uplatnit správní sankce stanovené směrnicí 2005/35/ES s řádným zohledněním oběžníku MEPC.1/Circ.883/Rev.1.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 (6) zajišťuje společné definice trestných činů proti životnímu prostředí a dostupnost účinných, přiměřených a odrazujících trestních sankcí za závažné trestné činy proti životnímu prostředí. Směrnice 2005/35/ES byla změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES (7), která zavedla trestní sankce za některá porušení směrnice 2005/35/ES, která nyní spadají do oblasti působnosti směrnice (EU) 2024/1203. Ustanovení směrnice 2005/35/ES, která byla doplněna nebo nahrazena směrnicí 2009/123/ES, by proto měla být vypuštěna.

(11)

Správními sankcemi zavedenými při provádění směrnice 2005/35/ES by neměla být dotčena směrnice (EU) 2024/1203. Členské státy by měly vymezit rozsah prosazování správního a trestního práva s ohledem na trestné činy v oblasti znečištění z lodí v souladu se svým vnitrostátním právem. Tato směrnice nebrání členským státům v přijetí přísnějších opatření v souladu s právem Unie a mezinárodním právem stanovením správních nebo trestních sankcí v souladu se svým vnitrostátním právem. Při uplatňování vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 2005/35/ES, by členské státy měly zajistit, aby se ukládání trestních sankcí a správních sankcí řídilo zásadami Listiny základních práv Evropské unie, včetně zásady ne bis in idem, a v příslušných případech s řádným zohledněním zásady „znečišťovatel platí“.

(12)

Sankce stanovené směrnicí 2005/35/ES by měly být posíleny zajištěním jednotného uplatňování správních sankcí v celé Unii. Za účelem posílení odrazujícího účinku sankcí ukládaných za porušení předpisů o znečišťování z lodí by měly mít tyto správní sankce přinejmenším podobu pokut uložených společnosti lodě, která byla shledána odpovědnou. V této souvislosti se společností lodě rozumí majitel lodě nebo jakákoli jiná organizace či osoba, například správce nebo nájemce plavidla bez posádky, která od majitele lodě převzala odpovědnost za provoz lodě, v souladu s Mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění (dále jen „předpis ISM“) (8), který byl v právu Unie proveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 (9). Ve směrnici 2005/35/ES by mělo být uznáno, že registrovaný majitel může řízením lodi pověřit jiný subjekt, který by pak měl být v první řadě odpovědný za to, že neplní své povinnosti podle předpisu ISM zajistit předcházení poškozování životního prostředí nebo pověřit prováděním činností na lodi kvalifikovaný personál. Aniž jsou dotčeny platné právní předpisy Unie, rozhodnutí o sankci, která se má uplatnit, by měla být přijímána v rámci vnitrostátních systémů prosazování správního a trestního práva. Pokud jde o trestní sankce, jsou povinnosti členských států stanoveny ve směrnici (EU) 2024/1203. Tato směrnice se proto týká pouze správních sankcí a nevztahuje se na trestní řízení proti fyzickým nebo právnickým osobám v souladu s vnitrostátním právem.

(13)

Vzhledem k tomu, že z důvodu vnitrostátního ústavního práva není pro některé členské státy možné splnit požadavek týkající se správních sankcí, mohou členské státy uplatňovat ustanovení o správních sankcích této směrnice tak, že sankce iniciuje příslušný orgán a ukládají je příslušné vnitrostátní soudy, a přitom zajistit dodržování požadavku, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující. Kdykoli tato směrnice odkazuje na správní sankce, budou tyto členské státy uplatňovat sankce ve smyslu svého vnitrostátního právního systému.

(14)

V rámci státní přístavní inspekce provedené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES (10), je-li tato inspekce povinná nebo je-li naplánována, by mohly být zjištěny nesrovnalosti a informace. Mohly by být rovněž zjištěny nesrovnalosti v souvislosti s předáním lodního odpadu nebo jeho oznámením, jak vyžaduje směrnice (EU) 2019/883, nebo pokud jde o nedodržení kritérií pro používání systémů čištění spalin provozovaných jako metody snižování emisí, která jsou stanovena v příloze II směrnice (EU) 2016/802, stejně jako informace týkající se možného nezákonného vypuštění z lodě získané postupy stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (11), včetně jakýchkoli důkazů nebo předpokládaných důkazů o vypouštění ropných látek nebo jiném porušení úmluvy MARPOL 73/78 předaných členskému státu, nebo mimořádné události či nehody oznámené velitelem lodě a jakékoli další informace od osob zapojených do provozu lodě, včetně lodivodů.

(15)

V rámci státní přístavní inspekce by mohly být zjištěny nesrovnalosti nebo informace vyvolávající podezření, že došlo k nezákonnému vypuštění. V takovém případě nemusí být nezbytná nebo dostatečně účinná nová inspekce. Členský stát by naopak mohl učinit jiné vhodné kroky, jako je zadržení lodi, zahájení řízení nebo přijetí nápravných opatření.

(16)

Vnitrostátní správní a justiční orgány by měly při určování výše sankcí, které mají být uloženy znečišťovateli, zohlednit všechny relevantní okolnosti, včetně opakovaného znečištění z lodě. S ohledem na různorodou povahu znečišťujících látek, na které se vztahuje směrnice 2005/35/ES, a na význam jednotného uplatňování sankcí v celé Unii vzhledem k přeshraniční povaze regulovaného chování by měly být další sbližování a účinnost výše sankcí podpořeny komunikací o kritériích pro stanovení a uplatňování sankcí za vypouštění různých znečišťujících látek. Za účelem zajištění účinného uplatňování sankcí a dosažení cílů této směrnice je nezbytné usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními orgány členských států. Kromě toho by Komise na základě poznatků získaných v rámci této komunikace mohla navrhnout konkrétnější pokyny, včetně pokynů týkajících se konkrétních druhů znečišťujících látek a citlivých oblastí zájmu.

(17)

Pokud má členský stát podezření, že se loď kotvící dobrovolně v jeho přístavu nebo pobřežním terminálu dopustila nezákonného vypouštění, měla by být provedena příslušná inspekce ke zjištění okolností. S cílem pomoci členským státům při plnění jejich povinností podle směrnice 2005/35/ES provádět inspekce takových lodí obsahuje příloha I směrnice 2005/35/ES orientační seznam nesrovnalostí nebo informací, které by měly příslušné orgány v jednotlivých případech zohlednit při určování toho, zda by loď měla být považována za podezřelou.

(18)

Doprovodná opatření pro spolupráci a povinnosti členských států podávat zprávy nebyly dostatečné k tomu, aby bylo možné provést úplnou analýzu, zda znečišťovatelé čelí účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím, a aby měla Komise k dispozici dostatek údajů pro sledování provádění směrnice 2005/35/ES. Za účelem zajištění účinného a důsledného prosazování směrnice 2005/35/ES by měla být usnadněna výměna informací, zkušeností a osvědčených postupů prostřednictvím posílení spolupráce a zároveň by mělo být zajištěno, aby byly Komisi poskytnuty náležité údaje umožňující řádné sledování provádění směrnice 2005/35/ES.

(19)

Za účelem zkvalitnění informací potřebných pro účinné provádění této směrnice mají členské státy k dispozici příslušné mechanismy podávání zpráv, například podávání zpráv v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí a dalších ujednání o regionální spolupráci, jako jsou Bonnská dohoda, síť vyšetřovatelů a státních zástupců pro Severní moře a síť státních zástupců pro trestnou činnost proti životnímu prostředí v oblasti Baltského moře.

(20)

Stávající satelitní služba „CleanSeaNet“, která informuje orgány členských států o možných nezákonných vypuštěních, by měla být dále rozšířena o informace o dalších znečišťujících látkách spadajících do oblasti působnosti směrnice 2005/35/ES. Informace o potenciálních nebo skutečných vypuštěních nahlášených členskými státy v souladu se směrnicí 2005/35/ES a dalších databází Unie týkajících se námořní bezpečnosti, jako jsou systém Unie pro výměnu informací na moři zřízený směrnicí 2002/59/ES (dále jen „SafeSeaNet“) a inspekční databáze zřízená směrnicí 2009/16/ES (dále jen „THETIS“), by měly být integrovány a zasílány v uživatelsky přívětivém elektronickém formátu vnitrostátním orgánům zapojeným do řetězce prosazování práva, aby tyto orgány mohly na taková možná nezákonná vypuštění včas reagovat. Tyto informace, pokud se týkají skutečného nebo možného vypuštění zbytku ze systému čištění spalin z lodě, by měly být dále automaticky zasílány, například prostřednictvím specializovaného modulu systému THETIS zřízeného prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/253 (12) (THETIS-EU), aby je členské státy mohly využívat při přijímání donucovacích opatření v souladu se směrnicí (EU) 2016/802.

(21)

S cílem zajistit účinné monitorování provádění této směrnice všemi členskými státy by měl každý členský stát po dobu 66 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost ve vnitrostátním právu zajistit digitální analýzu všech upozornění s vysokou mírou spolehlivosti. Během tohoto období by měly všechny členské státy rovněž uvádět, zda tato upozornění s vysokou mírou spolehlivosti každoročně zasílaná systémem CleanSeaNet ověřují, či nikoli, a usilovat o ověření alespoň 25 % těchto upozornění s vysokou mírou spolehlivosti. V této souvislosti se ověřením rozumí jakákoli následná opatření příslušných orgánů v návaznosti na upozornění zaslané sítí CleanSeaNet s cílem určit, zda se v případě daného upozornění jedná o nezákonné vypouštění. Pokud členský stát upozornění neověří, měl by uvést důvody, proč tak neučinil.

(22)

„Upozorněními s vysokou mírou spolehlivosti“ se rozumí detekce upozornění třídy A v síti CleanSeaNet, pokud se týkají možného vypouštění znečišťujících látek podle příloh I a II úmluvy MARPOL 73/78. Pokud jde o znečišťující látky podle jiných příloh úmluvy MARPOL 73/78, které v současné době nejsou sítí CleanSeaNet monitorovány, nelze u nich přístup založený na míře spolehlivosti v současné době zavést. Komise v součinnosti s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (dále jen „EMSA“) vyvine poloautomatizované kontroly satelitních snímků znečišťujících látek podle jiných příloh úmluvy MARPOL 73/78 s cílem stanovit míru jejich spolehlivosti. Ověřovací činnosti by mohly zahrnovat řadu činností několika příslušných orgánů, například ověřování na místě, srovnávání satelitních záznamů s pomocnými údaji dostupnými na vnitrostátní úrovni a údaji z inspekcí státní přístavní inspekce.

(23)

Přístup k těmto informacím od příslušných orgánů by měl být umožněn orgánům dalších členských států, které na nich mají zájem v rámci své role států dalšího přístavu určení, kam loď připluje, pobřežních států dotčených možným vypuštěním nebo států vlajky lodě za účelem usnadnění účinné a včasné přeshraniční spolupráce, minimalizace administrativní zátěže spojené s činnostmi v oblasti prosazování práva a v konečném důsledku účinného postihování pachatelů za porušování směrnice 2005/35/ES. Podporováno by mělo být i využívání nových technologií, jako jsou drony, a technik na podporu rozhodování, jako je umělá inteligence.

(24)

V rámci hodnocení a přezkumu této směrnice by Komise měla posoudit míry ověřování členskými státy a případně navrhnout vyšší míry ověřování, než je stanoveno v této směrnici, na základě technologického vývoje a konkrétních podmínek a možností členských států.

(25)

Mělo by se uznat, že podmínky pobřežních členských států se značně liší, pokud jde o jejich zeměpisnou polohu, velikost vod, nad nimiž vykonávají jurisdikci, hustotu námořní dopravy, a jejich zdroje a nákladově efektivní přístup k dostupným technologiím a prostředkům pro odhalování, ověřování a shromažďování důkazů v souvislosti s nezákonným vypouštěním.

(26)

Činnost podskupiny pro odpad z lodí, jež byla zřízena v rámci Evropského fóra pro udržitelnou lodní dopravu a která sdružuje širokou škálu odborníků v oblasti znečištění z lodí a nakládání s odpadem z lodí, byla v prosinci roku 2017 přerušena s ohledem na zahájení interinstitucionálních jednání týkajících se směrnice (EU) 2019/883. Vzhledem k tomu, že tato dočasná podskupina poskytovala Komisi cenné poradenství a odborné znalosti, měla by být zřízena podobná expertní skupina pověřená výměnou zkušeností s uplatňováním této směrnice, která by napomáhala členským státům při budování jejich kapacit pro odhalování a ověřování případů znečištění a zajištění účinného prosazování směrnice 2005/35/ES.

(27)

EMSA by měla Komisi poskytovat nezbytnou podporu při zajišťování provádění této směrnice.

(28)

Členské státy by měly Komisi poskytovat informace potřebné pro zajištění řádného sledování provádění směrnice 2005/35/ES. Za účelem omezení administrativní zátěže a poskytnutí pomoci Komisi při analýze údajů vykazovaných členskými státy by členské státy měly tyto informace poskytovat prostřednictvím specializovaného elektronického nástroje pro podávání zpráv vytvořeného Komisí. Pokud se informace týkají sankcí uložených fyzickým osobám nebo týkajících se fyzických osob, měly by být tyto informace anonymizovány. S cílem zajistit, aby informace poskytované v souladu se směrnicí 2005/35/ES byly mezi členskými státy srovnatelné z hlediska svého druhu a aby byly shromažďovány na základě harmonizovaného elektronického formátu a postupu pro podávání zpráv, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(29)

Za účelem zajištění pomoci členským státům s rozvojem jejich schopností, pokud jde o účinné prosazování směrnice 2005/35/ES vnitrostátními správními a justičními orgány, by Komise v součinnosti s EMSA měla členským státům poskytovat poradenství a školení týkající se mimo jiné osvědčených metod a postupů odhalování, ověřování a shromažďování důkazů, jakož i poradenství týkající se příslušného regulačního vývoje úmluvy MARPOL 73/78 a dostupného technologického vývoje, včetně nových digitálních nástrojů, za účelem usnadnění účinných, nákladově efektivních a cílených činností v oblasti prosazování práva.

(30)

Za účelem zvýšení informovanosti veřejnosti o vypouštění znečištění z lodí a zlepšení ochrany životního prostředí by měly být informace poskytované členskými státy o uplatňování směrnice 2005/35/ES zveřejňovány prostřednictvím celounijního přehledu a měly by zahrnovat informace uvedené v příloze II směrnice 2005/35/ES. Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (14) je zaručit právo na přístup k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (15) (známou též jako „Aarhuská úmluva“), jíž je Unie smluvní stranou. Komise by měla chránit důvěrnost informací obdržených členskými státy, aniž je dotčena směrnice 2003/4/ES.

(31)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (16) stanoví minimální normy pro oznamování porušení práva Unie, včetně porušení směrnice 2005/35/ES, a pro ochranu osob, které takové porušení oznamují. Členské státy by měly zejména zajistit, aby posádce spadající do oblasti působnosti směrnice (EU) 2019/1937, která oznamuje skutečné nebo potenciální nezákonné vypouštění, byla poskytnuta potřebná ochrana, podpora a asistence, jak stanoví uvedená směrnice.Vedle stávajících kanálů pro oznamování na vnitrostátní úrovni, jak je upravuje směrnice (EU)2019/1937, by Komise měla poskytnout k dispozici centralizovaný externí online kanál pro oznamování za účelem podávání oznámení o skutečném nebo potenciálním nezákonném vypouštění a předávat tyto zprávy dotčeným členským státům, které by tato oznámení měly následně vyřizovat v souladu se směrnicí (EU) 2019/1937, včetně potvrzení o přijetí, odpovídající zpětné vazby a následných opatření. Při zpracovávání osobních údajů v souvislosti s touto směrnicí se použijí právní předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17) a (EU) 2018/1725 (18). Komise by měla zajistit ochranu utajení totožnosti oznamujících osob, a to v případě potřeby i omezením výkonu některých práv dotčených osob na ochranu údajů, například osob, které jsou v oznámení uvedeny jako osoby podílející se na potenciálním nezákonném vypouštění, v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c) a h) a odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725, a to v rozsahu a na dobu, které jsou nezbytné k tomu, aby se předešlo pokusům o zabránění oznámení nebo o znesnadnění, maření či zpomalení následných opatření, zejména vyšetřování, nebo pokusům o odhalení totožnosti oznamujících osob a aby se tyto pokusy řešily. Tato omezení by měla respektovat podstatu základních práv a svobod a představovat nezbytná a přiměřená opatření v demokratické společnosti na ochranu významných cílů obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, včetně ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých.

(32)

V IMO probíhají diskuse o nových problémech ochrany životního prostředí v souvislosti s mezinárodní námořní dopravou, které mají za následek znečištění moří. Tato jednání mohou vyústit v nová ustanovení úmluvy MARPOL 73/78, která oblast působnosti uvedené úmluvy rozšíří o další druhy znečišťujících látek, jako jsou plastový odpad v moři a ztráty plastových pelet. Budoucí přezkum by měl posoudit možnost případné změny oblasti působnosti směrnice 2005/35/ES s cílem zajistit soudržný, účinný a efektivní režim prosazování a ukládání odrazujících sankcí. Tento přezkum by měl rovněž posoudit způsoby, jak zlepšit satelitní sledování ztracených kontejnerů, jež mohou obsahovat škodlivé látky. Komise by měla rovněž zvážit interakci této směrnice s dalšími příslušnými právními předpisy Unie týkajícími se znečištění moří, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (19), směrnice (EU) 2016/802 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2881 (20), včetně podávání zpráv o nadměrnému hluku pod mořskou hladinou a znečištění ovzduší látkami, jako jsou černý uhlík, tuhé znečišťující látky (PM), oxidy dusíku (NOx) a oxidy síry (SOx), jež vedou k poškozování biologické rozmanitosti a živých zdrojů v mořských ekosystémech, k ohrožení lidského zdraví a ke zhoršení kvality při využívání mořské vody a udržitelného využívání statků a služeb mořského prostředí, a brání tak dalším námořním činnostem, jako je rybolov, cestovní ruch a rekreace.

(33)

Členské státy, které nemají přímý přístup k moři nebo nemají přístavy, nemohou z těchto zeměpisných důvodů uplatňovat některá ustanovení této směrnice. S cílem zabránit nepřiměřené administrativní zátěži pro tyto členské státy by neměly být povinny provést a uplatňovat některá ustanovení této směrnice.

(34)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu přeshraniční povahy škod, které mohou být způsobeny nezákonným vypouštěním spadajícím do oblasti působnosti této směrnice, a dostupnosti účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za takové vypouštění v celé Unii, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků navrhovaných opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(35)

Tato směrnice uznává základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, včetně ochrany osobních údajů, práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpce neviny a práva na obhajobu, zásad zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů a práva nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin. Cílem této směrnice je zajistit plné dodržování těchto práv a zásad a měla by být prováděna odpovídajícím způsobem.

(36)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 25. července 2023 vydal své stanovisko.

(37)

Směrnice 2005/35/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o prosazování mezinárodních norem týkajících se znečištění z lodí a o zavedení správních sankcí za protiprávní jednání v oblasti znečišťování“.

2)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

4)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

5)

Články 5, 5a a 5b se zrušují.

6)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

7)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 ze dne 11. dubna 2024 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES (Úř. věst. L, 2024/1203, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1203/oj).“ "

8)

Články 8a, 8b a 8c se zrušují.

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

10)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).“ "

11)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26)."

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17)."

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“ "

12)

Články 11 a 12 se zrušují.

13)

Vkládá se nový článek, který zní:

14)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1)."

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“ "

15)

Články 14 a 15 se zrušují.

16)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

17)

Jediná příloha se nahrazuje zněním obsaženým v příloze této směrnice..