(EU) 2024/3019Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 3019, 12.12.2024 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 27. listopadu 2024 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 1. ledna 2025 | Nabývá účinnosti: | 1. srpna 2027 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod (přepracované znění) (Úř. věst. L 3019 12.12.2024, s. 1) |
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/3019
ze dne 27. listopadu 2024
o čištění městských odpadních vod
(přepracované znění)
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví pravidla odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod s cílem chránit životní prostředí a lidské zdraví, v souladu s přístupem „jedno zdraví“, a současně postupně snižovat emise skleníkových plynů na udržitelnou úroveň, zlepšovat energetickou bilanci činností v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod a přispívat k přechodu na oběhové hospodářství. Stanoví rovněž pravidla týkající se přístupu k sanitárním zařízením a službám pro všechny, transparentnosti odvětví městských odpadních vod, pravidelného sledování ukazatelů relevantních pro veřejné zdraví v městských odpadních vodách a uplatňování zásady „znečišťovatel platí“.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
„městskými odpadními vodami“ vody kterékoli z těchto kategorií:
splašky;
směs splašků a ostatních odpadních vod;
směs splašků a městského srážkového odtoku;
směs splašků, ostatních odpadních vod a městského srážkového odtoku;
„splašky“ odpadní vody ze sídel, služeb a institucí, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu, činností v domácnosti nebo obojího;
„ostatními odpadními vodami“ odpadní vody jiné než splašky a městský srážkový odtok vypouštěné z objektů používaných k provozování obchodních nebo průmyslových či hospodářských činností;
„aglomerací“ oblast, v níž je obyvatelstvo, vyjádřeno jako populační ekvivalent, ve spojení s hospodářskými činnostmi či nikoli, natolik soustředěno, aby městské odpadní vody mohly být shromažďovány a odváděny do jedné nebo několika městských čistíren odpadních vod nebo do jednoho nebo několika společných míst vypouštění;
„městským srážkovým odtokem“ srážky z aglomerací odváděné pomocí jednotné nebo oddílné kanalizace;
„odlehčením přívalových vod“ vypouštění nevyčištěných městských odpadních vod do recipientů z kombinovaných kanalizací způsobené srážkami nebo poruchami systému;
„stokovou soustavou“ kanalizační systém shromažďující a odvádějící městské odpadní vody;
„jednotnou kanalizací“ jediné potrubí, které shromažďuje a odvádí městské odpadní vody včetně městského srážkového odtoku;
„oddílnou kanalizací“ potrubí, které shromažďuje a odvádí odděleně některý z těchto druhů odpadních vod:
splašky;
ostatní odpadní vody;
směs splašků a ostatních odpadních vod;
městský srážkový odtok;
„1 populačním ekvivalentem“ nebo „1 PE“ zatížení vyjádřené jako produkce organického biologicky odbouratelného znečištění za den, která odpovídá pětidenní biochemické spotřebě kyslíku (BSK5) ve výši 60 g kyslíku/den;
„primárním čištěním“ čištění městských odpadních vod fyzikálním, chemickým nebo fyzikálně-chemickým postupem, který zahrnuje usazování nerozpuštěných látek nebo jiný proces, při kterém se před vypuštěním vstupujících odpadních vod snižuje jejich BSK5 nejméně o 20 % a obsah nerozpuštěných látek nejméně o 50 %;
„sekundárním čištěním“ čištění městských odpadních vod postupem obvykle zahrnujícím biologické čištění s dosazováním nebo jiný postup, kterým se snižuje objem biologicky rozložitelné organické hmoty z městských odpadních vod;
„terciárním čištěním“ čištění městských odpadních vod postupem, při němž se v městských odpadních vodách snižuje objem dusíku, fosforu nebo dusíku i fosforu;
„kvartérním čištěním“ čištění městských odpadních vod postupem, při němž se v městských odpadních vodách snižuje objem širokého spektra mikropolutantů;
„kalem“ organická a anorganická rezidua pocházející z čištění městských odpadních vod v čistírně městských odpadních vod (s výjimkou písku, tuku, jiných nečistot a jakéhokoli jiného zachyceného odpadu a reziduí z fáze předcházející samotnému čištění);
„eutrofizací“ obohacování vod živinami, zejména sloučeninami dusíku, fosforu nebo dusíku i fosforu, které způsobuje urychlený růst řas a vyšších rostlin, a tím nežádoucí porušení rovnováhy mezi organismy přítomnými ve vodách a jakostí těchto vod;
„mikropolutantem“ látka vymezená v čl. 3 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ( 1 ), včetně produktů jejího rozkladu, obvykle přítomná ve vodním prostředí, městských odpadních vodách nebo v kalu a kterou lze považovat za nebezpečnou pro životní prostředí nebo lidské zdraví na základě relevantních kritérií stanovených v částech 3 a 4 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008, a to i v nízkých koncentracích;
„ředicím poměrem“ poměr průměrného objemu ročního průtoku recipientu v místě vypouštění za posledních pět let k průměrnému ročnímu objemu městských odpadních vod vypouštěných do povrchových vod za posledních pět let;
„výrobcem“ jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který v rámci své obchodní činnosti uvádí na trh členského státu výrobky, a to i prostřednictvím smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ( 2 );
„organizací odpovědnosti výrobců“ organizace uznaná na vnitrostátní úrovni založená s cílem umožnit výrobcům plnit své povinnosti podle článků 9 a 10;
„sanitárními“ zařízeními a službami zařízení a služby pro bezpečné, hygienické, zabezpečené a společensky a kulturně přijatelné nakládání s lidskou močí a výkaly, pro jejich likvidaci a pro výměnu a likvidaci menstruačních pomůcek, které zajišťují soukromí a důstojnost;
„antimikrobiální rezistencí“ schopnost mikroorganismů přežít nebo růst v přítomnosti takové koncentrace antimikrobní látky, která je obvykle dostatečná k zabránění rozmnožování nebo k usmrcení mikroorganismů téhož druhu;
„přístupem ‚jedno zdraví‘“ přístup vymezený v čl. 3 bodě 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 ( 3 );
„dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodováním o plnění povinností stanovených v článcích 6, 7 nebo 8 této směrnice nebo která má na tomto rozhodování zájem; pro účely této definice se nevládní organizace prosazující ochranu životního prostředí nebo lidského zdraví a splňující veškeré požadavky podle vnitrostátního práva považují za organizace mající na rozhodnutí zájem;
„biomédii“ veškeré nosiče, obvykle vyrobené z plastu, používané pro množení bakterií potřebných pro čištění městských odpadních vod;
„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh členského státu;
„zatížením“ množství organické biologicky rozložitelné hmoty měřené jako BSK5 v městských odpadních vodách, vyjádřené v PE, nebo jakákoli znečišťující látka či živina, vyjádřená v jednotkách hmotnosti za čas;
„individuálním systémem“ sanitární zařízení, jehož pomocí se shromažďují, uchovávají, čistí nebo odstraňují splašky z budov nebo částí budov, které nejsou připojeny ke stokové soustavě.
Článek 3
Stokové soustavy a výpočet zatížení aglomerace
Členské státy zajistí, aby všechny aglomerace s populačním ekvivalentem 2 000 PE a vyšším splňovaly tyto požadavky:
byly vybaveny stokovými soustavami;
měly veškeré zdroje splašků napojeny na stokovou soustavu.
Členské státy se mohou odchýlit od lhůty uvedené v prvním pododstavci na dobu nejvýše:
8 let, pokud k 1. lednu 2025 je:
méně než 50 % aglomerací uvedených v prvním pododstavci vybaveno stokovými soustavami, nebo
méně než 50 % zatížení městských odpadních vod v aglomeracích uvedených v prvním pododstavci odváděno ve stokových soustavách;
10 let, pokud k 1. lednu 2025 je:
méně než 25 % aglomerací uvedených v prvním pododstavci vybaveno stokovými soustavami, nebo
méně než 25 % zatížení městských odpadních vod v aglomeracích uvedených v prvním pododstavci odváděno ve stokových soustavách.
Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko se mohou odchýlit od lhůty uvedené v prvním pododstavci na dobu nejvýše:
12 let, pokud k 1. lednu 2025 je:
méně než 50 % aglomerací uvedených v prvním pododstavci vybaveno stokovými soustavami, nebo
méně než 50 % zatížení městských odpadních vod v aglomeracích uvedených v prvním pododstavci odváděno ve stokových soustavách;
14 let, pokud k 1. lednu 2025 je:
méně než 25 % aglomerací uvedených v prvním pododstavci vybaveno stokovými soustavami, nebo
méně než 25 % zatížení městských odpadních vod v aglomeracích uvedených v prvním pododstavci odváděno ve stokových soustavách.
Pokud se členské státy odchýlí od lhůty stanovené v prvním pododstavci, zajistí, aby jejich první národní program provádění uvedený v článku 23 zahrnoval:
počet aglomerací s populačním ekvivalentem 1 000 PE nebo vyšším, ale nižším než 2 000 PE, které k 1. lednu 2025 nedisponují úplnou stokovou soustavou;
plán s podrobným popisem investic nezbytných k tomu, aby u těchto aglomerací bylo v prodloužených lhůtách dosaženo plného souladu, a
technické nebo ekonomické důvody pro prodloužení lhůty uvedené v prvním pododstavci.
Prodloužení lhůty uvedené v prvním pododstavci se použije pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v druhém nebo třetím pododstavci a čtvrtém pododstavci. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, Komise o tom do 31. července 2028 uvědomí členské státy.
Článek 4
Individuální systémy
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví minimální požadavky na:
projektování, provoz a údržbu individuálních systémů uvedených v odstavcích 1 a 2 a
pravidelné inspekce uvedené v odstavci 3, včetně stanovení minimální četnosti těchto inspekcí v závislosti na typu individuálních systémů a na základě přístupu založeného na posouzení rizik.
Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2 do 2. ledna 2028.
Požadavky týkající se projektování podle odstavce 2 a tohoto odstavce se nevztahují na individuální systémy uvedené v odstavci 1, které byly zřízeny před 1. lednem 2025.
Členské státy, které používají individuální systémy k odvádění, k čištění nebo k odvádění a čištění více než 2 % zatížení městských odpadních vod na vnitrostátní úrovni z aglomerací s populačním ekvivalentem 2 000 PE a vyšším, poskytnou Komisi odůvodnění používání individuálních systémů. Odůvodnění musí:
prokázat, že jsou splněny podmínky pro používání individuálních systémů stanovené v odstavci 1;
obsahovat popis opatření přijatých v souladu s odstavci 2 a 3;
prokázat soulad s minimálními požadavky uvedenými v odstavci 4, pokud Komise uplatnila svou prováděcí pravomoc podle uvedeného odstavce;
prokázat, že používání individuálních systémů členským státům nebrání v plnění environmentálních cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES.
Článek 5
Integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami
Nejpozději šest měsíců po první aktualizaci plánu povodí podle čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES po 1. lednu 2025 a nejpozději 22. června 2028 sestaví členské státy seznam aglomerací s populačním ekvivalentem od 10 000 do 100 000 PE, pro něž s ohledem na historické údaje, modelování a nejmodernější klimatické projekce, včetně sezónních výkyvů, jakož i antropogenních tlaků a posouzení dopadů provedených v rámci plánu povodí, platí jedna nebo více z těchto podmínek:
odlehčení přívalových vod představuje riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví;
odlehčení přívalových vod představuje více než 2 % ročního zatížení odváděných městských odpadních vod podle ukazatelů uvedených v tabulce 1 a v relevantních případech v tabulce 2 přílohy I, vypočteného podle průtoku za suchého počasí;
odlehčení přívalových vod brání splnění:
požadavků stanovených v článku 5 směrnice (EU) 2020/2184;
požadavků stanovených v čl. 5 odst. 3 směrnice 2006/7/ES;
požadavků stanovených v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ( 4 );
environmentálních cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES;
požadavků stanovených v článku 1 směrnice 2008/56/ES, nebo
požadavků stanovených podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ( 5 );
v oddílné kanalizaci byly zjištěny relevantní body, kde se očekává, že městský srážkový odtok bude znečištěn natolik, že jeho vypouštění do recipientů lze považovat za riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví nebo brání splnění kteréhokoli z požadavků nebo environmentálních cílů uvedených v písmenu c).
Členské státy přezkoumají seznam uvedený v prvním pododstavci každých šest let od jeho sestavení a v případě potřeby jej aktualizují.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví:
metodiky pro vymezení opatření uvedených v bodě 3 přílohy V;
metodiky pro určení alternativních ukazatelů pro účely ověření, zda bylo dosaženo orientačního cíle snížení znečištění uvedeného v bodě 2 písm. a) přílohy V;
formát, v němž mají být integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami na vyžádání zpřístupněny Komisi v souladu s odstavcem 4.
Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2 do 2. ledna 2028.
Článek 6
Sekundární čištění
Na aglomerace s populačním ekvivalentem 2 000 PE a vyšším, ale nižším než 10 000 PE, které vypouštějí do pobřežních vod, jak jsou definovány ve směrnici 2000/60/ES, a které k 1. lednu 2025 uplatňují vhodné čištění v souladu s článkem 7 směrnice 91/271/EHS, se povinnost stanovená v prvním pododstavci použije až od 31. prosince 2037.
Členské státy se mohou odchýlit od lhůty uvedené v prvním pododstavci na dobu nejvýše:
8 let, pokud k 1. lednu 2025 je:
u méně než 50 % aglomerací uvedených v prvním pododstavci vypouštění městských odpadních vod na jejich území podrobeno sekundárnímu čištění v souladu s částí B a tabulkou 1 přílohy I, nebo
méně než 50 % zatížení městských odpadních vod v aglomeracích uvedených v prvním pododstavci podrobeno sekundárnímu čištění na jejich území v souladu s částí B a tabulkou 1 přílohy I;
10 let, pokud k 1. lednu 2025 je:
u méně než 25 % aglomerací uvedených v prvním pododstavci vypouštění městských odpadních vod na jejich území podrobeno sekundárnímu čištění v souladu s částí B a tabulkou 1 přílohy I, nebo
méně než 25 % zatížení městských odpadních vod v aglomeracích uvedených v prvním pododstavci podrobeno sekundárnímu čištění na jejich území v souladu s částí B a tabulkou 1 přílohy I.
Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko se mohou odchýlit od lhůty uvedené v prvním pododstavci na dobu nejvýše:
12 let, pokud k 1. lednu 2025 je:
u méně než 50 % aglomerací uvedených v prvním pododstavci vypouštění městských odpadních vod na jejich území podrobeno sekundárnímu čištění v souladu s částí B a tabulkou 1 přílohy I, nebo
méně než 50 % zatížení městských odpadních vod v aglomeracích uvedených v prvním pododstavci podrobeno sekundárnímu čištění na jejich území v souladu s částí B a tabulkou 1 přílohy I;
14 let, pokud k 1. lednu 2025 je:
u méně než 25 % aglomerací uvedených v prvním pododstavci vypouštění na jejich území podrobeno sekundárnímu čištění v souladu s částí B a tabulkou 1 přílohy I, nebo
méně než 25 % zatížení městských odpadních vod v aglomeracích uvedených v prvním pododstavci podrobeno sekundárnímu čištění na jejich území v souladu s částí B a tabulkou 1 přílohy I.
Pokud se členské státy odchýlí od lhůty uvedené v prvním pododstavci, zajistí, aby jejich první národní program provádění uvedený v článku 23 zahrnoval:
počet aglomerací s populačním ekvivalentem 1 000 PE a vyšším, ale nižším než 2 000 PE, které k 1. lednu 2025 nedisponují sekundárním čištěním;
plán s podrobným popisem investic nezbytných k tomu, aby u těchto aglomerací bylo v prodloužených lhůtách dosaženo plného souladu, a
technické nebo ekonomické důvody pro prodloužení lhůty uvedené v prvním pododstavci.
Prodloužení lhůty uvedené v prvním pododstavci se použije pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v druhém nebo třetím pododstavci a ve čtvrtém pododstavci. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, Komise o tom do 31. července 2028 uvědomí členské státy.
Vypouštěné městské odpadní vody mohou být do 31. prosince 2045 čištěny méně přísným způsobem, než je předepsáno v odstavcích 1 a 3, pokud jsou vypouštěny do:
vod nacházejících se ve vysokohorských oblastech (tj. v nadmořské výšce nad 1 500 m), kde je kvůli nízkým teplotám obtížné provádět účinné biologické čištění;
hlubokomořských vod, pokud takové vypouštění městských odpadních vod pochází z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 150 000 PE v méně osídlených nejvzdálenějších regionech ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, v nichž terén a zeměpisná poloha území ztěžuje uplatňování účinného biologického čištění, nebo
městských odpadních vod z malých aglomerací s populačním ekvivalentem 1 000 PE a vyšším, ale nižším než 2 000 PE, které se nacházejí v oblastech s chladným klimatem, kde je vzhledem k nízkým teplotám používání účinného biologického čištění obtížné, pokud je průměrná čtvrtletní teplota vody na vtoku nižší než 6 oC.
Podmínky pro použití prvního pododstavce spočívají v tom, že dotčené členské státy předloží Komisi podrobné studie prokazující, že takové vypouštění nemá nepříznivý vliv na životní prostředí a lidské zdraví a nebrání tomu, aby recipienty splňovaly příslušné cíle týkající se kvality a relevantní ustanovení jiných relevantních právních předpisů Unie.
Článek 7
Terciární čištění
Členské státy zajistí, aby vypouštění z čistíren městských odpadních vod, které čistí městské odpadní vody se zatížením odpovídajícím populačnímu ekvivalentu 150 000 PE a vyššímu a neprovádějí terciární čištění k 1. lednu 2025, splňovalo před vypuštěním do recipientů příslušné požadavky na terciární čištění v souladu s částí B a tabulkou 2 přílohy I do:
31. prosince 2033 pro vypouštění z 30 % těchto čistíren městských odpadních vod;
31. prosince 2036 pro vypouštění ze 70 % těchto čistíren městských odpadních vod.
Členské státy do 31. prosince 2039 zajistí, aby vypouštění z čistíren městských odpadních vod, které čistí městské odpadní vody se zatížením odpovídajícím populačnímu ekvivalentu 150 000 PE a vyššímu, splňovalo před vypuštěním do recipientů příslušné požadavky na terciární čištění v souladu s částí B a tabulkou 2 přílohy I.
Seznam uvedený v prvním pododstavci obsahuje oblasti vymezené v příloze II.
Požadavek stanovený v prvním pododstavci se nevztahuje na případy, kdy členský stát provádí terciární čištění v souladu s odstavcem 5 na celém svém území.
Aniž je dotčen odstavec 1, zajistí členské státy, aby vypouštění z čistíren městských odpadních vod, které čistí městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším, splňovalo před vypuštěním do oblastí zařazených na seznam uvedený v odstavci 2 příslušné požadavky na terciární čištění stanovené v části B a tabulce 2 přílohy I do:
31. prosince 2033 pro 20 % těchto aglomerací;
31. prosince 2036 pro 40 % těchto aglomerací;
31. prosince 2039 pro 60 % těchto aglomerací;
31. prosince 2045 pro všechny tyto aglomerace.
Členské státy se mohou odchýlit od lhůty uvedené v odst. 3 písm. d) na dobu nejvýše osmi let, pokud:
alespoň 50 % dotčených aglomerací k 1. lednu 2025 nepoužívá terciární čištění podle požadavků stanovených ve směrnici 91/271/EHS nebo nesplňuje požadavky stanovené v části B a tabulce 2 přílohy I uvedené směrnice a
první národní program provádění předložený podle čl. 23 odst. 2 zahrnuje:
počet aglomerací uvedených v odstavci 3, které k 1. lednu 2025 nedisponují terciárním čištěním podle požadavků stanovených ve směrnici 91/271/EHS nebo nesplňují požadavky stanovené v části B a tabulce 2 přílohy I uvedené směrnice;
plán s podrobným popisem investic nezbytných k tomu, aby u těchto aglomerací bylo v prodloužené lhůtě dosaženo plného souladu, a
technické nebo ekonomické důvody pro prodloužení lhůty uvedené v odst. 3 písm. d).
Prodloužení lhůty uvedené v tomto odstavci nabývá účinku pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v prvním pododstavci. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, Komise o tom do 31. července 2028 uvědomí členské státy. Čistírny městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 150 000 PE a vyššímu, však musí splňovat lhůty stanovené v odstavci 1.
Odchylně od odstavců 3 a 5 se členské státy mohou rozhodnout, že konkrétní čistírna městských odpadních vod nacházející se v oblasti zahrnuté na seznam uvedený v odstavci 2 nepodléhá požadavkům stanoveným v odstavcích 3 a 5, pokud lze prokázat, že minimální snížení veškerého zatížení vstupujícího do všech čistíren městských odpadních vod v příslušné oblasti dosahuje:
nejméně 75 % pro celkové zatížení fosforem a nejméně 75 % pro celkové zatížení dusíkem k 1. lednu 2025;
82,5 % pro celkové zatížení fosforem a 80 % pro celkové zatížení dusíkem k 31. prosinci 2039;
87,5 % pro celkové zatížení fosforem a 82,5 % pro celkové zatížení dusíkem k 31. prosinci 2045.
Článek 8
Kvartérní čištění
Členské státy zajistí, aby vypouštění z čistíren městských odpadních vod, které čistí městské odpadní vody se zatížením odpovídajícím populačnímu ekvivalentu 150 000 PE a vyššímu, splňovaly před vypuštěním do recipientů příslušné požadavky na kvartérní čištění stanovené v části B a tabulce 3 přílohy I v souladu s metodami pro monitorování a vyhodnocování výsledků stanovenými v části C přílohy I do:
31. prosince 2033 pro vypouštění z 20 % těchto čistíren městských odpadních vod;
31. prosince 2039 pro vypouštění z 60 % těchto čistíren městských odpadních vod;
31. prosince 2045 pro veškeré vypouštění z těchto čistíren městských odpadních vod.
Maximální povolený počet vzorků, které nevyhoví hodnotám ukazatelů uvedených v tabulce 3 přílohy I, je stanoven v části C a tabulce 4 přílohy I.
Seznam uvedený v prvním pododstavci zahrnuje tyto oblasti:
části povodí související s místy odběru, jak jsou charakterizována v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2020/2184, pokud z posouzení rizik v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice nevyplývá, že vypouštění mikropolutantů z čistíren městských odpadních vod nepředstavuje potenciální riziko, jež by mohlo způsobit zhoršení jakosti vody do té míry, že by to mohlo představovat riziko pro lidské zdraví;
vody ke koupání spadající do oblasti působnosti směrnice 2006/7/ES, pokud z profilu vod ke koupání podle článku 6 a přílohy III uvedené směrnice nevyplývá, že vypouštění mikropolutantů z městských odpadních vod na vody ke koupání nemá vliv ani nezhoršuje zdraví koupajících se;
oblasti, v nichž probíhají činnosti v oblasti akvakultury ve smyslu čl. 4 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ( 6 ), pokud příslušné vnitrostátní orgány neshledají, že vypouštění mikropolutantů z městských odpadních vod nemůže ovlivnit bezpečnost potraviny v její konečné podobě.
Seznam uvedený v prvním pododstavci zahrnuje rovněž následující oblasti na základě posouzení rizik pro životní prostředí nebo lidské zdraví, jež vypouštění mikropolutantů v městských odpadních vodách představuje pro:
jezera ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2000/60/ES;
řeky ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2000/60/ES nebo jiné vodní toky, u nichž je ředicí poměr nižší než 10;
oblasti, v nichž je ke splnění požadavků stanovených ve směrnicích 2000/60/ES, 2006/118/ES a 2008/105/ES nezbytné další čištění;
pobřežní vody ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2000/60/ES;
brakické vody ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2000/60/ES;
mořské vody ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/56/ES.
Posouzení rizik uvedené ve třetím pododstavci se na požádání sdělí Komisi.
Aniž je dotčen odstavec 1, zajistí členské státy, aby vypouštění městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším splňovalo před vypuštěním do oblastí zahrnutých na seznamu uvedeném v odstavci 2 příslušné požadavky na kvartérní čištění stanovené v části B a tabulce 3 přílohy I v souladu s metodami monitorování a vyhodnocování výsledků stanovenými v části C přílohy I do:
31. prosince 2033 pro 10 % těchto aglomerací;
31. prosince 2036 pro 30 % těchto aglomerací;
31. prosince 2039 pro 60 % těchto aglomerací;
31. prosince 2045 pro 100 % těchto aglomerací.
Maximální povolený počet vzorků, které nevyhoví hodnotám ukazatelů uvedených v tabulce 3 přílohy I, je stanoven v části C a tabulce 4 přílohy I.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 27, kterými změní část C přílohy I za účelem přizpůsobení metod monitorování a hodnocení výsledků týkajících se kvartérního čištění vědeckému a technickému pokroku.
Článek 9
Rozšířená odpovědnost výrobce
Taková opatření zajistí, aby tito výrobci nesli:
alespoň 80 % plných nákladů na splnění požadavků stanovených v článku 8, včetně investic a provozních nákladů na kvartérní čištění městských odpadních vod za účelem odstranění mikropolutantů pocházejících z výrobků, které uvádějí na trh, a z reziduí těchto výrobků a na monitorování mikropolutantů uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. a);
náklady na shromažďování a ověřování údajů o výrobcích uváděných na trh a
další náklady potřebné k výkonu své rozšířené odpovědnosti výrobce.
Členské státy zprostí výrobce rozšířené odpovědnosti výrobce podle odstavce 1, pokud jsou schopni prokázat, že:
množství látek obsažených ve výrobcích, které uvádějí na trh Unie, je nižší než 1 tuna ročně, nebo
látky obsažené ve výrobcích, které uvádějí na trh, jsou v odpadních vodách rychle biologicky odbouratelné nebo na konci své životnosti neprodukují do odpadních vod mikropolutanty.
Členské státy zajistí, aby:
tito výrobci byli povinni jednou ročně poskytnout organizaci odpovědnosti výrobců:
roční množství látek obsažených ve výrobcích uvedených v příloze III, které uvádějí na trh v rámci své obchodní činnosti;
informace o nebezpečnosti látek obsažených ve výrobcích uvedených v bodě i) v městských odpadních vodách a o jejich biologické odbouratelnosti na konci životnosti;
v relevantních případech seznam výrobků, jichž se týká zproštění odpovědnosti v souladu s odstavcem 2;
tito výrobci byli povinni finančně přispívat organizaci odpovědnosti výrobců na pokrytí nákladů vyplývajících z jejich rozšířené odpovědnosti výrobce;
příspěvek každého výrobce podle písmene b) byl stanoven na základě množství látek obsažených ve výrobcích, které uvádějí na trh, a jejich nebezpečnosti v městských odpadních vodách;
organizace odpovědnosti výrobců podléhaly každoročnímu nezávislému auditu svého finančního řízení, včetně schopnosti pokrýt náklady uvedené v odstavci 1, kvality a správnosti informací shromážděných na základě písmene a) a přiměřenosti příspěvků vybraných na základě písmene b);
byla přijata opatření nezbytná k informování spotřebitelů o opatřeních k předcházení vzniku odpadu, o systémech zpětného odběru a sběru a o dopadu nevhodných způsobů odstraňování odpadů z výrobků uvedených v příloze III, jakož i o jejich nesprávném a nadměrném používání, na odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod.
Členské státy zajistí, aby:
byly jasně vymezeny úlohy a povinnosti všech příslušných zúčastněných subjektů, včetně výrobců uvedených v odstavci 1, organizací odpovědnosti výrobců, soukromých nebo veřejných provozovatelů čistíren městských odpadních vod a místních příslušných orgánů;
byly stanoveny cíle v oblasti nakládání s městskými odpadními vodami za účelem splnění požadavků a lhůt stanovených v čl. 8 odst. 1, 4 a 5 a veškeré další kvantitativní nebo kvalitativní cíle, které jsou považovány za relevantní pro plnění rozšířené odpovědnosti výrobce;
byl zaveden systém podávání zpráv za účelem shromažďování údajů o výrobcích uvedených v odstavci 1, které výrobci uvedli na trh, a údajů o kvartérním čištění městských odpadních vod, jakož i dalších údajů relevantních pro účely písmene b) tohoto odstavce;
příslušné orgány pravidelně komunikují s jinými relevantními příslušnými orgány a vyměňují si s nimi nezbytné údaje za účelem splnění požadavků tohoto článku a článku 10.
Článek 10
Minimální požadavky na organizace odpovědnosti výrobců
Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby každá organizace odpovědnosti výrobců zřízená podle čl. 9 odst. 3:
měla jasně vymezené zeměpisné pokrytí odpovídající požadavkům stanoveným v článku 8;
měla finanční a organizační prostředky nezbytné ke splnění povinností výrobců vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce, včetně finančních záruk k zajištění kontinuity kvartérního čištění městských odpadních vod v souladu s článkem 8 za všech okolností;
zveřejňovala informace o:
svém vlastníkovi a členech;
finančních příspěvcích placených výrobci v souladu s požadavky uvedenými v čl. 9 odst. 3 druhém pododstavci písm. c);
každoročně prováděných činnostech, včetně jasných informací o tom, jak jsou využívány její finanční prostředky.
Členské státy zajistí, aby tato opatření zahrnovala vnitrostátní postup pro uznávání organizací odpovědnosti výrobců potvrzující, že tyto organizace před svým faktickým zřízením a zahájením svého fungování splňují požadavky stanovené v tomto odstavci.
Poskytováním informací veřejnosti podle tohoto článku není dotčeno zachovávání důvěrnosti obchodních informací v souladu s relevantním unijním a vnitrostátním právem.
Členský stát zajistí, aby výrobci usazení na území jiného členského státu nebo ve třetí zemi a uvádějící výrobky na trh tohoto členského státu:
jmenovali právnickou nebo fyzickou osobu usazenou na jeho území jako zplnomocněného zástupce pro účely plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce na jeho území, nebo
přijali opatření rovnocenná opatřením uvedeným v písmenu a).
S cílem zajistit pokud možno optimální provádění systému rozšířené odpovědnosti výrobce, zejména z hlediska nákladů a přínosů, pořádají členské státy o jeho provádění pravidelné dialogy. Jejich součástí může být podpora při určování opatření, která mají být příslušnými orgány přijata za účelem mimo jiné:
snížení tlaku mikropolutantů u zdroje a
určení nejvhodnějších technologií pro kvartérní čištění.
Členské státy zajistí, aby se těchto dialogů účastnily příslušné zúčastněné strany a případná sdružení zúčastněných stran zapojené do výkonu rozšířené odpovědnosti výrobce, včetně výrobců a distributorů, organizací odpovědnosti výrobců, soukromých nebo veřejných provozovatelů čistíren městských odpadních vod, místních orgánů a organizací občanské společnosti.
Do 1. ledna 2025 zajistí Komise organizaci výměny informací, zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o provádění článku 9 a tohoto článku, a to zejména pokud jde o:
opatření ke kontrole zřízení, uznání a fungování organizací odpovědnosti výrobců;
opatření ke kontrole dodržování povinností, které jsou vymezeny v této směrnici, výrobci;
účinné provádění:
pokrytí nákladů podle čl. 9 odst. 1 a
kontroly metod výpočtu příspěvků výrobců vykonávané organizací odpovědnosti výrobců podle čl. 9 odst. 3 písm. c);
zproštění odpovědnosti stanovené v čl. 9 odst. 2;
jakoukoli další otázku související s účinným prováděním článku 9 a tohoto článku;
možné dopady uplatňování požadavků uvedených v článku 9 na přístupnost, dostupnost a cenovou dostupnost léčivých přípravků uváděných na trh Unie.
Komise zveřejní výsledky výměny informací, zkušeností a osvědčených postupů týkajících se těchto a dalších relevantních aspektů a v relevantních případech poskytne členským státům doporučení, pokyny nebo obojí.
Článek 11
Energetická neutralita
Členské státy zajistí, aby byl u čistíren městských odpadních vod a stokových soustav, které jsou v provozu, každé čtyři roky proveden energetický audit ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2023/1791. Tyto audity zahrnují identifikaci potenciálu pro nákladově efektivní opatření ke snížení spotřeby energie a ke zvýšení využívání a výroby energie z obnovitelných zdrojů se zvláštním zaměřením na identifikaci a využití potenciálu pro výrobu bioplynu nebo rekuperaci a využívání odpadního tepla, a to buď na místě, nebo prostřednictvím dálkového energetického systému, při snižování emisí skleníkových plynů. První energetické audity musí být provedeny:
do 31. prosince 2028 u čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a vyššímu, a na ně napojených stokových soustav;
do 31. prosince 2032 u čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 10 000 PE a vyššímu, ale nižšímu než 100 000 PE, a na ně napojených stokových soustav.
Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni bylo celkové roční množství energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001 vyrobené v prostorách čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 10 000 PE a vyššímu, či mimo ně jejich majiteli či provozovateli nebo jejich jménem a bez ohledu na to, zda majitelé nebo provozovatelé těchto čistíren tuto energii využívají v jejich prostorách nebo mimo ně, odpovídala alespoň:
20 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2030;
40 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2035;
70 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2040;
100 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2045.
Energie z obnovitelných zdrojů vyrobená vlastníky nebo provozovateli čistírny městských odpadních vod nebo jejich jménem nesmí zahrnovat nakoupenou energii z obnovitelných zdrojů.
Článek 12
Přeshraniční spolupráce
V případě znečištění, které by mohlo významně ovlivnit vodní útvary dále po proudu, musí být toto oznámení učiněno okamžitě. V případě jakéhokoli vypouštění ovlivňujícího zdraví nebo životní prostředí v jiném členském státě zajistí členský stát, na jehož území k vypouštění došlo, aby byly okamžitě informovány příslušný orgán tohoto jiného členského státu a Komise.
Dotčené členské státy spolupracují za účelem vymezení předmětných vypouštění a opatření, která je třeba učinit u zdroje vypouštění za účelem ochrany ovlivňovaných vod tak, aby byl zajištěn soulad s touto směrnicí.
Článek 13
Místní klimatické podmínky
Členské státy zajistí, aby byly čistírny městských odpadních vod stavěné za účelem vyhovění požadavkům stanoveným v článcích 6, 7 a 8 projektovány, budovány, provozovány a udržovány tak, aby byla zaručena jejich dostatečná účinnost za všech běžných místních klimatických podmínek. Aniž jsou dotčena opatření přijatá podle čl. 13 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2557, při projektování, budování a provozování čistíren městských odpadních vod a stokových soustav se posoudí a zohlední sezónní rozdíly v zatížení a zranitelnost vůči změně klimatu.
Článek 14
Vypouštění ostatních odpadních vod
V případě zvláštních povolení pro vypouštění do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod členské státy zajistí, aby příslušný orgán:
před udělením těchto zvláštních povolení konzultoval a informoval provozovatele stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, do nichž jsou ostatní odpadní vody vypouštěny;
na žádost umožnil provozovatelům stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, do nichž jsou ostatní odpadní vody vypouštěny, nahlížet do těchto zvláštních povolení v jejich povodích, pokud možno ještě před jejich udělením;
V případě předem vydaných předpisů pro vypouštění do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod členské státy zajistí, aby byli před jejich přijetím konzultováni provozovatelé stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, do nichž jsou ostatní odpadní vody vypouštěny.
Předem vydané předpisy nebo zvláštní povolení uvedené v odstavci 1 zajistí, aby:
byly splněny požadavky na jakost vody stanovené v jiných právních předpisech Unie, včetně směrnic 2000/60/ES a 2008/105/ES, a aby byla v příslušných případech monitorována kvalita a množství relevantních vypouštění ostatních odpadních vod; zejména pak, aby zatížení znečišťujícími látkami v odpadních vodách vypouštěných z čistírny městských odpadních vod nevedlo ke zhoršení stavu recipientu a nebránilo tomu, aby tento vodní útvar takového stavu dosáhl v souladu s cíli stanovenými v článku 4 směrnice 2000/60/ES;
vypuštěné znečišťující látky nebránily provozu čistírny městských odpadních vod, nepoškozovaly stokové soustavy, čistírny městských odpadních vod nebo související zařízení a neomezovaly schopnost využívat zdroje, včetně opětovného využití vyčištěné vody a využití živin nebo jiných materiálů z městských odpadních vod nebo kalů;
vypuštěné znečišťující látky nepoškozovaly zdraví pracovníků obsluhy stokových soustav a čistíren městských odpadních vod;
čistírna městských odpadních vod byla navržena a vybavena tak, aby snižovala množství vypouštěných znečišťujících látek;
v případě, že čistírna městských odpadních vod čistí odpadní vody vypouštěné ze zařízení, které je držitelem povolení podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ( 9 ), zatížení znečišťujícími látkami z odpadních vod vypuštěných z této čistírny nebylo vyšší než zatížení znečišťujícími látkami, které by vzniklo, pokud by odpadní vody byly vypuštěny přímo ze zařízení a splňovaly by mezní hodnoty emisí použitelné v souladu s touto směrnicí.
Členské státy zajistí, aby pro vypouštění ostatních odpadních vod do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, které jsou vypouštěny do povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě, nebylo uděleno žádné zvláštní povolení nebo aby žádný předem vydaný předpis takové vypouštění ostatních odpadních vod nepovoloval, aniž by bylo zohledněno posouzení rizik a řízení rizik povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě, jak je uvedeno v článku 8 směrnice (EU) 2020/2184, a opatření k řízení rizik přijatá na základě uvedeného článku.
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány nebo vhodné subjekty přijaly vhodná opatření, včetně přezkumu a v případě nutnosti zrušení předem vydaných předpisů a zvláštních povolení, s cílem určit zdroje znečištění v ostatních odpadních vodách uvedených v odstavci 1 tohoto článku, předcházet jejich vzniku a co nejvíce je omezit, nastane-li kterákoli z těchto situací:
v rámci monitorování podle čl. 21 odst. 3 byly zjištěny znečišťující látky na vtoku a odtoku z čistírny městských odpadních vod;
kal vznikající při čištění městských odpadních vod má být použit v souladu se směrnicí Rady 86/278/EHS ( 10 );
vyčištěné městské odpadní vody mají být opětovně využity v souladu s nařízením (EU) 2020/741 nebo mají být opětovně využity pro jiné než zemědělské účely;
recipienty jsou využívány k odběru vody určené k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2020/2184;
znečištění ostatních odpadních vod vypouštěných do stokové soustavy nebo do čistírny městských odpadních vod představuje riziko pro provoz této soustavy nebo čistírny.
Předem vydané předpisy uvedené v odstavci 1 se pravidelně přezkoumávají a v případě nutnosti upravují.
Pokud se vlastnosti ostatních odpadních vod, čistírny městských odpadních vod nebo recipientu výrazně změní, zvláštní povolení se přezkoumají a těmto změnám se přizpůsobí.
Článek 15
Opětovné využívání vody a vypouštění městských odpadních vod
Pokud jsou vyčištěné městské odpadní vody opětovně využívány k zavlažování v zemědělství, mohou se členské státy odchýlit od požadavků na terciární čištění uvedených v části B a tabulce 2 přílohy I, pokud jde o část vyčištěných městských odpadních vod, která je určena výhradně k opětovnému využití k zavlažování v zemědělství, jestliže lze prokázat všechny tyto skutečnosti:
obsah živin v opětovně využité části nepřesahuje nároky cílových plodin;
neexistují žádná rizika pro životní prostředí, zejména v souvislosti s eutrofizací vod ve stejném povodí;
neexistují žádná rizika pro lidské zdraví, zejména pokud jde o patogenní organismy;
daná čistírna městských odpadních vod má kapacitu pro čištění nebo shromažďování městských odpadních vod dostatečnou k zamezení toho, aby vypouštění městských odpadních vod do recipientů nesplňovalo požadavky stanovené v části B a tabulce 2 přílohy I, v souladu s metodami monitorování a vyhodnocování výsledků stanovenými v části C přílohy I.
Má se za to, že přijetím opatření uvedených v prvním pododstavci členské státy plní environmentální cíle stanovené v článku 4 směrnice 2000/60/ES, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
výstavba nebo rozšíření čistírny městských odpadních vod za účelem čištění zvýšených zatížení nebo jiným způsobem nevyčištěných zatížení splašky podléhá předem udělenému povolení v souladu s touto směrnicí;
přínosů čistírny městských odpadních vod uvedených v písmenu a) nelze z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosáhnout jinými prostředky, včetně zvážení alternativních míst pro vypouštění z čistíren městských odpadních vod, které by přispěly k dosažení environmentálních cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES;
jsou přijata veškerá technicky proveditelná zmírňující opatření s cílem minimalizovat negativní dopady čistírny městských odpadních vod na dotčené vodní útvary a tato opatření jsou stanovena ve zvláštních povoleních uvedených v článku 14 této směrnice a v tomto článku; tato opatření zahrnují, je-li to zapotřebí, požadavky na čištění, které jsou přísnější než požadavky uplatňované před nárůstem zatížení splašky, s cílem splnit požadavky směrnic uvedených v části B bodě 6 přílohy I této směrnice;
jsou prováděna veškerá technicky proveditelná zmírňující opatření s cílem minimalizovat negativní dopad jiných činností, které v týchž vodních útvarech způsobují podobný tlak.
Pokud je nesplnění povinnosti zabránit zhoršení stavu nebo nesplnění environmentálních cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES v útvaru povrchových vod výsledkem předchozího povolení podle písmene a), musí být toto povolení výslovně stanoveno a podmínky uvedené ve druhém pododstavci vysvětleny v plánech povodí.
Článek 16
Biologicky odbouratelné ostatní odpadní vody
Požadavky uvedené v odstavci 1 se uplatní, jsou-li splněny tyto podmínky:
odpadní vody pocházejí z čistíren, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 4 000 PE a vyšší a spadají do průmyslových odvětví vyjmenovaných v příloze IV a neprovádějí žádnou z činností uvedených v příloze I směrnice 2010/75/EU, a
odpadní vody před vypuštěním do recipientu neprocházejí čistírnou městských odpadních vod (dále jen „přímé vypouštění“).
Článek 17
Dohled nad městskými odpadními vodami
Členské státy zavedou vnitrostátní systém pro spolupráci a koordinaci mezi příslušnými orgány odpovědnými za veřejné zdraví a příslušnými orgány odpovědnými za čištění městských odpadních vod zaměřenou na:
určení relevantních ukazatelů veřejného zdraví, které mají být monitorovány přinejmenším na vtoku do čistíren městských odpadních vod, s přihlédnutím k dostupným doporučením mimo jiné Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) a Světové zdravotnické organizace (WHO), jako jsou:
virus SARS-CoV-2 a jeho varianty;
poliovirus;
virus chřipky;
nově se objevující patogeny;
jakékoli jiné ukazatele veřejného zdraví, jejichž monitorování považují příslušné orgány za relevantní;
jasné rozdělení úloh, odpovědnosti a nákladů mezi provozovatele a relevantní příslušné orgány, a to i pokud jde o odběr vzorků a jejich analýzu;
určení místa a četnosti odběru vzorků městských odpadních vod a analýzy jednotlivých ukazatelů veřejného zdraví určených v souladu s písmenem a), s přihlédnutím k dostupným údajům o veřejném zdraví a potřebám z hlediska těchto údajů, a je-li to relevantní, k místní epidemiologické situaci;
organizaci vhodného a včasného sdělování výsledků monitorování příslušným orgánům odpovědným za veřejné zdraví a v relevantních případech příslušným orgánům pro pitnou vodu s cílem usnadnit provádění článku 8 směrnice (EU) 2020/2184 a platformám Unie, pokud takové platformy existují, a v souladu s použitelným právem v oblasti ochrany osobních údajů.
Při určování, zda se jedná o stav ohrožení veřejného zdraví, vezme příslušný orgán v potaz rozhodnutí Komise přijatá podle čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2371, posouzení ECDC a rozhodnutí WHO přijatá v souladu s Mezinárodními zdravotnickými předpisy.
Do 2. července 2026 přijme Komise prováděcí akty s cílem stanovit minimální četnosti odběru vzorků a harmonizované metodiky měření antimikrobiální rezistence v městských odpadních vodách, přičemž zohlední přinejmenším veškeré dostupné údaje od vnitrostátních orgánů veřejného zdraví a vnitrostátních orgánů odpovědných za monitorování antimikrobiální rezistence. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.
Článek 18
Posuzování a řízení rizik
Do 31. prosince 2027 členské státy identifikují a posoudí rizika pro životní prostředí a lidské zdraví způsobená vypouštěním městských odpadních vod s přihlédnutím k sezónním výkyvům a mimořádným událostem, a to přinejmenším rizika týkající se:
jakosti vodních útvarů využívaných k odběru vody určené k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2020/2184;
jakosti vod ke koupání spadajících do oblasti působnosti směrnice 2006/7/ES;
jakosti vodních útvarů, v nichž probíhají činnosti v oblasti akvakultury ve smyslu čl. 4 bodu 25 nařízení (EU) č. 1380/2013;
stavu recipientu podzemní vody ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice 2000/60/ES a všech ostatních environmentálních cílů stanovených v článku 4 uvedené směrnice pro daný recipient podzemní vody;
stavu mořského prostředí ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES;
stavu recipientu povrchové vody ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2000/60/ES a všech ostatních environmentálních cílů stanovených v článku 4 uvedené směrnice pro daný recipient povrchové vody.
Pokud byla zjištěna rizika v souladu s odstavcem 1, přijmou členské státy vhodná opatření k jejich řešení, která ve vhodných případech zahrnují tato opatření:
přijetí dalších opatření s cílem zabránit znečištění z městských odpadních vod u zdroje a toto znečištění omezit, je-li to nezbytné k zajištění jakosti recipientu, jako doplněk k opatřením uvedeným v čl. 14 odst. 3;
vybudování stokových soustav v souladu s článkem 3 pro aglomerace s populačním ekvivalentem nižším než 1 000 PE;
provádění sekundárního čištění v souladu s článkem 6 u městských odpadních vod vypouštěných z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 1 000 PE;
provádění terciárního čištění v souladu s článkem 7 u městských odpadních vod vypouštěných z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 10 000 PE;
provádění kvartérního čištění v souladu s článkem 8 u městských odpadních vod vypouštěných z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 10 000 PE, zejména pokud jsou městské odpadní vody vypouštěny do vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě, vod ke koupání, vodních útvarů, kde probíhají činnosti v oblasti akvakultury, a pokud jsou vyčištěné městské odpadní vody opětovně využívány pro zemědělské účely;
vypracování integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami v souladu s článkem 5 pro aglomerace s populačním ekvivalentem nižším než 10 000 PE a přijetí opatření uvedených v příloze V;
uplatňování požadavků na čištění odváděných městských odpadních vod, které jsou přísnější než požadavky stanovené v části B přílohy I.
Článek 19
Přístup k sanitárním zařízením a službám
Aniž jsou dotčeny zásady subsidiarity a proporcionality a s přihlédnutím k místním a regionálním hlediskům a okolnostem v oblasti sanitárních zařízení a služeb přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k zajištění přístupu všech osob, zejména zranitelných a marginalizovaných skupin, k sanitárním zařízením a službám.
Za tím účelem členské státy do 12. ledna 2029:
určí osoby, které nemají přístup k sanitárním zařízením nebo k nim mají omezený přístup, přičemž zvláštní pozornost věnují zranitelným a marginalizovaným skupinám, a uvedou důvody omezeného nebo chybějícího přístupu;
posoudí možnosti zlepšení přístupu k sanitárním zařízením pro tyto osoby;
podpoří zřízení dostatečného počtu sanitárních zařízení ve veřejných prostorách, která jsou bezplatně a zejména pro ženy bezpečně přístupná, ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším a v takovém případě zajistí odpovídající informovanost veřejnosti o těchto zařízeních;
vybídnou příslušné orgány, aby ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem 5 000 PE a vyšším zajistily dostupnost dostatečného počtu bezplatných hygienických zařízení ve veřejných budovách, zejména v budovách veřejné správy;
podporovaly zajištění dostupnosti sanitárních zařízení pro všechny, bezplatně nebo za nízký poplatek za službu, v restauracích, obchodech a podobných soukromých prostorách přístupných veřejnosti.
Článek 20
Využití kalů a zdrojů
Členské státy podporují využití cenných zdrojů a přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby nakládání s kaly bylo v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES. Toto nakládání s kaly:
maximalizuje prevenci;
připravuje na opětovné využití, recyklaci a jiné využití zdrojů, zejména fosforu a dusíku, s přihlédnutím k vnitrostátním nebo místním možnostem zhodnocení, a
minimalizuje nepříznivé účinky na životní prostředí a lidské zdraví.
Článek 21
Monitorování
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány nebo vhodné subjekty monitorovaly:
vypouštění z čistíren městských odpadních vod s cílem ověřit soulad s požadavky části B přílohy I podle metod monitorování a vyhodnocování výsledků stanovených v části C přílohy I; toto monitorování zahrnuje zatížení a koncentrace ukazatelů uvedených v části B přílohy I;
množství, složení a místo určení kalů s přihlédnutím k požadavkům směrnice 86/278/EHS týkajícím se kalů určených k použití v zemědělství;
množství městských odpadních vod za rok a za měsíc opětovně využitých pro účely zavlažování v zemědělství, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 15 odst. 1; obsah živin v části městských odpadních vod opětovně využité pro účely zavlažování v zemědělství a období, během něhož je tato část opětovně využívána, ve srovnání s měsíčními nároky na vodu a živiny u plodin, na něž se zavlažování těmito opětovně využívanými městskými odpadními vodami zaměřuje;
skleníkové plyny, včetně přinejmenším CO2, N2O, CH4, emitované z čistíren městských odpadních vod s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším, prostřednictvím analýz, výpočtů nebo případně modelování;
energii spotřebovanou a vyrobenou vlastníky čistíren městských odpadních vod, jež zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 10 000 PE a vyššímu, nebo provozovateli těchto čistíren bez ohledu na to, zda je použita nebo vyrobena v prostorách těchto čistíren nebo mimo ně, v souladu s požadavky uvedenými v čl. 11 odst. 2, jakož i energii zakoupenou na základě výjimek uvedených v čl. 11 odst. 3 a 4.
U všech aglomerací s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším členské státy zajistí, aby příslušné orgány nebo vhodné subjekty monitorovaly na vtoku do čistíren městských odpadních vod a na odtoku z nich koncentraci a zatížení městských odpadních vod, pokud jde o:
znečišťující látky, u nichž je pravděpodobné, že se budou v městských odpadních vodách vyskytovat, a které jsou uvedeny v:
přílohách VIII a X směrnice 2000/60/ES, příloze I směrnice 2008/105/ES, příloze I směrnice 2006/118/ES a části B přílohy II směrnice 2006/118/ES;
příloze rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2455/2001/ES ( 11 );
příloze II nařízení (ES) č. 166/2006;
přílohách I a II směrnice 86/278/EHS;
ukazatele vyjmenované v části B přílohy III směrnice (EU) 2020/2184, pokud jsou městské odpadní vody vypouštěny do povodí uvedeného v článku 8 uvedené směrnice; v případě per- a polyfluoralkylových látek (PFAS) si mohou členské státy zvolit, zda budou používat jeden, nebo oba ukazatele, a to „PFAS celkem“ nebo „součet PFAS“, je-li k dispozici metodika v souladu s prováděcím aktem uvedeným v odstavci 5;
ukazatele vyjmenované v příloze I směrnice 2006/7/ES, pokud během koupací sezony dochází k přímému vypouštění z čistíren městských odpadních vod do vod ke koupání, což by mohlo bránit dosažení souladu se směrnicí 2006/7/ES;
přítomnost mikroplastů.
Znečišťující látky a parametry uvedené v písmenech a) a b) mohou být z monitorování podle tohoto odstavce vyjmuty, lze-li je mimo jiné na základě výsledků monitorování prokázat, že se v městských odpadních vodách nevyskytují.
U všech aglomerací s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším členské státy zajistí, aby příslušné orgány nebo vhodné subjekty v relevantních případech monitorovaly přítomnost mikroplastů v kalech, zejména v případě jejich opětovného využití v zemědělství.
Monitorování uvedené v tomto odstavci se provádí s následující četností:
nejméně dva vzorky ročně v případě aglomerací s populačním ekvivalentem 150 000 PE a vyšším, s odstupem mezi vzorky nejvýše šest měsíců;
nejméně jeden vzorek každé dva roky u aglomerací s populačním ekvivalentem od 10 000 do 150 000 PE.
Tyto četnosti monitorování může být v následujících letech snížena o polovinu, pokud jsou výsledky monitorování znečišťujících látek uvedených v tomto odstavci u prvních tří po sobě následujících vzorků nižší než použitelné normy environmentální kvality podle směrnice 2008/105/ES. Četnosti monitorování by měly být alespoň jednou ročně přezkoumány.
Článek 22
Informace o monitorování provádění
Členské státy za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí (EEA):
do 31. prosince 2028 sestaví datový soubor obsahující informace shromážděné v souladu s článkem 21, včetně informací týkajících se ukazatelů uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) a výsledků zkoušek s ohledem na kritéria splnění/nesplnění požadavků stanovená v části C přílohy I, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;
do 31. prosince 2028 sestaví datový soubor uvádějící procentní podíl městských odpadních vod, které jsou odváděny a čištěny v souladu s článkem 3, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;
do 31. prosince 2028 sestaví datový soubor obsahující informace o provedení čl. 4 odst. 5 a o procentním podílu zatížení městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 2 000 PE čištěného v individuálních systémech, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;
do 31. prosince 2028 sestaví datový soubor obsahující informace o počtu odebraných vzorků a počtu vzorků odebraných v souladu s částí C přílohy I, které nevyhověly požadavkům, a následně tento soubor údajů každoročně aktualizují;
do 12. ledna 2029 sestaví datový soubor obsahující informace o opatřeních přijatých ke zlepšení přístupu k sanitárním zařízením a službám v souladu s čl. 19 písm. a), b) a c), včetně informací o tom, jaký podíl jejich obyvatel má přístup k sanitárním zařízením a službám v aglomeracích s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším, a následně tento datový soubor každých šest let aktualizují;
do 31. prosince 2030 sestaví datový soubor obsahující informace o emisích skleníkových plynů rozdělené podle jednotlivých plynů a o celkové spotřebované energii a energii z obnovitelných zdrojů vyrobené v každé čistírně městských odpadních vod s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším, jakož i výpočet procentního vyjádření plnění cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 a procentního podílu energie zakoupené ze zdrojů na bázi nefosilních paliv, který se v případě, že se využije výjimka uvedená v čl. 11 odst. 3, doplní o rozpis jednotlivých druhů využitých energetických zdrojů na bázi nefosilních paliv, je-li tento rozpis k dispozici, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;
do 31. prosince 2030 sestaví datový soubor obsahující informace o opatřeních přijatých v souladu s bodem 3 přílohy V a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;
do 31. prosince 2030 sestaví datový soubor obsahující výsledky monitorování uvedeného v čl. 17 odst. 1 a 3 a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;
do 31. prosince 2030 sestaví datový soubor obsahující seznam oblastí označených jako citlivé oblasti podléhající eutrofizaci a tento datový soubor aktualizují v souladu s čl. 7 odst. 2;
do 31. prosince 2030 sestaví datový soubor obsahující seznam oblastí označených jako oblasti, v nichž koncentrace nebo akumulace mikropolutantů představuje riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví, a tento datový soubor aktualizují v souladu s čl. 8 odst. 2;
pokud používají biomédia, sestaví do 31. prosince 2030 datový soubor obsahující druh použitých biomédií a stručný popis opatření, jež čistírny městských odpadních vod používající biomédia přijaly s cílem zamezit únikům do životního prostředí, a následně tento datový soubor každých pět let aktualizují;
do 31. prosince 2030 sestaví datový soubor obsahující výsledky monitorování podle čl. 21 odst. 1 písm. c) s porovnáním měsíčních nároků na vodu a živiny u plodin, na něž se zaměřuje zavlažování opětovně využitou částí vyčištěných městských odpadních vod podle čl. 15 odst. 1, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují.
Pokud jde o informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, poskytne EEA veřejnosti přístup k relevantním údajům prostřednictvím evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek zřízeného na základě nařízení (ES) č. 166/2006.
Komise může přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2 přijmout prováděcí akty, kterými upřesní formát informací, jež mají být poskytovány v souladu s odst. 1 písm. a), b), c), d) a i). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.
Článek 23
Národní program provádění
Tento program zahrnuje:
posouzení úrovně provedení článků 3 až 8;
určení a plánování investic potřebných k provedení této směrnice v jednotlivých aglomeracích, včetně orientačního finančního odhadu, a je-li k dispozici, odhadu finančního příspěvku organizací odpovědnosti výrobců zřízených v souladu s článkem 10, prioritizace těchto investic na základě velikosti aglomerace a míry dopadu vypouštění nečištěných městských odpadních vod na životní prostředí, jakož i souvisejících rizik pro životní prostředí nebo lidské zdraví;
odhad výše investic potřebných k obnově, modernizaci nebo nahrazení stávající infrastruktury městských odpadních vod, včetně stokových soustav, na základě odpisových sazeb, technického a provozního stavu s cílem zamezit možným průsakům, infiltraci a nesprávně napojenému vtoku do stokových soustav a ve vhodných případech za využití digitálních nástrojů;
určení nebo alespoň uvedení potenciálních zdrojů financování z veřejných zdrojů, je-li potřeba na doplnění poplatků za užívání;
v relevantních případech informace požadované podle čl. 6 odst. 3 a čl. 7 odst. 4.
Členské státy mohou dostupné finanční prostředky Unie i nadále využívat k provádění této směrnice s cílem zajistit, aby všichni občané měli stejný prospěch z účinného odvádění a čištění městských odpadních vod. Členské státy si mohou rovněž vyměňovat osvědčené postupy, jak zlepšit čerpání finančních prostředků z fondů Unie.
Pokud některý členský stát během realizace národního programu provádění zjistí, že vzhledem k nutnosti zachovat kulturní dědictví není v konkrétních oblastech možné dodržet lhůtu uvedenou v čl. 3 odst. 2, lhůtu uvedenou v čl. 6 odst. 3 nebo obojí, aktualizuje ho. Tato aktualizace obsahuje seznam aglomerací s dotčenými oblastmi, podrobné odůvodnění prokazující, že výstavba požadované infrastruktury je vzhledem k nutnosti zachovat kulturní dědictví zvlášť obtížná, a upravený harmonogram pro dokončení požadované infrastruktury v těchto oblastech. Prodloužení lhůt uvedených v čl. 3 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 3 se stanoví pro jednotlivé konkrétní oblasti, musí být co nejkratší a nesmí přesáhnout osm let. Aktualizovaný národní program provádění se do 31. prosince roku, v němž byla aktualizace provedena, předloží Komisi.
Článek 24
Informování veřejnosti
Informace uvedené v odstavci 1 se na odůvodněnou žádost poskytují i jinými prostředky.
Členské státy navíc v případě, že náklady jsou plně nebo částečně pokryty prostřednictvím systému poplatků za vodu, zajistí, aby všechny domácnosti v aglomeracích s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE, a pokud možno vyšším než 1 000 PE, připojené ke stokovým soustavám dostávaly pravidelně a nejméně jednou ročně, v nejvhodnější a snadno přístupné podobě, například na faktuře, je-li k dispozici, nebo digitálními prostředky, jako jsou inteligentní aplikace nebo internetové stránky, a aniž by o ně musely žádat, tyto informace:
informace o souladu odvádění a čištění městských odpadních vod s články 3, 4, 6, 7 a 8, včetně srovnání skutečných úniků znečišťujících látek do recipientů s mezními hodnotami stanovenými v části B a tabulkách 1, 2 a 3 přílohy I; tyto informace se předkládají způsobem, který umožňuje snadné srovnání, například ve formě procentního vyjádření míry dodržování požadavků;
objem nebo odhadovaný objem městských odpadních vod odváděných a vyčištěných za rok nebo za zúčtovací období z dané domácnosti nebo připojeného subjektu v metrech krychlových, spolu s trendy a cenou za odvádění a čištění městských odpadních vod pro danou domácnost (náklady na litr a metr krychlový);
srovnání ročního objemu odváděných a čištěných městských odpadních vod z dané domácnosti za rok s průměrným objemem na domácnost v dotčené aglomeraci;
odkaz na online obsah uvedený v odstavci 1.
Nejsou-li informace o individuálním užití k dispozici, poskytují se informace uvedené v písmenech a) až d) na úrovni aglomerace uživatelsky vstřícným způsobem prostřednictvím internetových stránek nebo inteligentní aplikace.
Článek 25
Přístup ke spravedlnosti
Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušným vnitrostátním právním řádem měly osoby z řad dotčené veřejnosti možnost dosáhnout přezkumu soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným zákonem, a mohly tak napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, konání nebo opomenutí podléhajících článkům 6, 7 nebo 8, pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek:
mají dostatečný zájem;
namítají porušení práva v případech, kdy to správní právo procesní členského státu požaduje jako předběžnou podmínku.
Přezkum musí být spravedlivý, nestranný a včasný, nesmí být nepřiměřeně nákladný a musí poskytovat přiměřené a účinné mechanismy nápravy, včetně předběžných opatření, je-li to vhodné.
Článek 26
Náhrada škody
Článek 27
Výkon přenesené pravomoci
Článek 28
Postup projednávání ve výboru
Článek 29
Sankce
Členské státy zajistí, aby sankce stanovené podle tohoto článku náležitě zohledňovaly:
povahu, závažnost a rozsah porušení;
ve vhodných případech skutečnost, zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;
obyvatelstvo nebo životní prostředí, kterých se porušení týká, s ohledem na dopad porušení na cíl dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí a lidského zdraví;
zda k porušení došlo opakovaně, nebo jen jednou;
finanční situaci fyzické nebo právnické osoby považované za odpovědnou.
Článek 30
Hodnocení
Do 31. prosince 2033 a následně do 31. prosince 2040 provede Komise hodnocení této směrnice založené zejména na těchto prvcích:
zkušenosti získané při provádění této směrnice;
datové soubory uvedené v čl. 22 odst. 1;
relevantní vědecké, analytické a epidemiologické údaje; včetně výsledků výzkumných projektů financovaných Unií;
dostupná doporučení WHO.
Toto hodnocení obsahuje alespoň analýzu:
vhodnosti ukazatelů veřejného zdraví uvedených v čl. 17 odst. 1, které mají členské státy monitorovat;
přidané hodnoty povinného monitorování konkrétních ukazatelů veřejného zdraví;
možné potřeby přizpůsobit seznam výrobků, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, vývoji škály výrobků uváděných na trh, lepším poznatkům o přítomnosti mikropolutantů v městských odpadních vodách, jejich dopadu na životní prostředí a veřejné zdraví, údajům vyplývajícím z nových povinností monitorování mikropolutantů na vtoku do čistíren městských odpadních vod a na odtoku z nich a analýzu toho, zda je nezbytné revidovat podmínku pro zproštění rozšířené odpovědnosti výrobce podle čl. 9 odst. 2 písm. a);
přidané hodnoty a vhodnosti požadavku na povinné vnitrostátní plány v oblasti opětovného využívání vody, včetně vnitrostátních cílů a opatření zohledňujících vývoj politik Unie a práva v oblasti hospodaření s vodou;
cíle energetické neutrality za účelem analýzy technické a ekonomické proveditelnosti a environmentálních a klimatických přínosů dosažení vyšší úrovně energetické autonomie daného odvětví;
možností měření přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů vypouštěných odvětvím městských odpadních vod, včetně emisí jiných skleníkových plynů, než které jsou uvedeny v čl. 21 odst. 1 písm. d), a možností stanovení požadavků na skutečná měření v souvislosti s monitorováním s přihlédnutím k nejnovějším metodikám pro měření emisí skleníkových plynů z odvětví městských odpadních vod stanoveným Mezivládním panelem pro změnu klimatu;
dopadů, které by potenciálně odlišné příspěvkové sazby pro výrobce stanovené členskými státy a uvedené v čl. 9 odst. 1 mohly mít na fungování vnitřního trhu;
proveditelnosti a vhodnosti vytvoření systému rozšířené odpovědnosti výrobce pro výrobky generující PFAS a mikroplasty v městských odpadních vodách, zejména na základě údajů z monitorování stanoveného v článku 21 týkajících se PFAS a mikroplastů a naměřených na vtoku do čistíren městských odpadních vod a na odtoku z nich;
možnosti dosažení klimatické neutrality odvětvím čištění městských odpadních vod a času potřebného k jejímu dosažení;
proveditelnosti a vhodnosti stanovení unijní minimální míry využití a recyklace dusíku z kalů, z městských odpadních vod nebo z obojího.
Komise předloží zprávu o hlavních zjištěních hodnocení uvedeného v prvním pododstavci Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, která bude v případě, že to Komise uzná za vhodné, provázena relevantními legislativními návrhy.
Článek 31
Přezkum
Každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice. Na základě této zprávy může Komise zaslat včasná varování členským státům, které neplní cíle a lhůty stanovené v článcích 3, 5, 6, 7, 8 a 11 nebo u nichž riziko neplnění těchto cílů a lhůt hrozí.
Článek 32
Zrušení a přechodná ustanovení
Ustanovení čl. 3 odst. 1a první odrážky a čl. 4 odst. 1a první odrážky směrnice 91/271/EHS se nadále použijí do 30. prosince 2030.
Na vypouštění městských odpadních vod, které čistí čistírny městských odpadních vod se zatížením odpovídajícím populačnímu ekvivalentu 150 000 PE a vyšším se článek 5 směrnice 91/271/EHS nadále použije:
do 31. prosince 2033 pro čistírny městských odpadních vod, které nemusí požadavky stanovené v čl. 7 odst. 1 této směrnice splňovat do 1. ledna 2025;
do 31. prosince 2036 pro čistírny městských odpadních vod, které nemusí požadavky stanovené v čl. 7 odst. 1 této směrnice splňovat do 31. prosince 2033;
do 31. prosince 2039 pro čistírny městských odpadních vod, které nemusí požadavky stanovené v čl. 7 odst. 1 této směrnice splňovat do 31. prosince 2036.
Aniž je dotčen první pododstavec, na vypouštění městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším se článek 5 směrnice 91/271/EHS nadále použije:
až do 31. prosince 2033 v případě aglomerací, které nemusí požadavky stanovené v čl. 7 odst. 3 této směrnice splňovat do 1. ledna 2025;
až do 31. prosince 2036 v případě aglomerací, které nemusí požadavky stanovené v čl. 7 odst. 3 této směrnice splňovat do 31. prosince 2033;
až do 31. prosince 2039 v případě aglomerací, které nemusí požadavky stanovené v čl. 7 odst. 3 této směrnice splňovat do 31. prosince 2036;
až do 31. prosince 2045 v případě aglomerací, které nemusí požadavky stanovené v čl. 7 odst. 3 této směrnice splňovat do 31. prosince 2039;
až do 31. prosince 2053 v případě aglomerací, na které se vztahuje výjimka uvedená v čl. 7 odst. 4 této směrnice.
Článek 33
Provedení ve vnitrostátním právu
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.
Článek 34
Vstup v platnost a použitelnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Články 12 a 13 a přílohy II a IV se použijí od 1. srpna 2027.
Článek 35
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA MĚSTSKÉ ODPADNÍ VODY
Část A
Stokové soustavy
Stokové soustavy berou v úvahu požadavky čištění městských odpadních vod.
Projektování, výstavba a udržování stokových soustav se provádí v souladu s nejlepšími technickými znalostmi, nepřináší-li to nadměrné náklady, zejména pokud jde o:
Část B
Vypouštění z čistíren městských odpadních vod do recipientů
1. Čistírny městských odpadních vod musí být projektovány nebo upraveny tak, aby před vypuštěním do recipientu bylo možno odebírat reprezentativní vzorky vstupujících odpadních vod a vod vyčištěných.
2. Vypouštění z čistíren městských odpadních vod a čistíren městských odpadních vod sloužících aglomeracím uvedených v článcích 6, 7 a 8 musí vyhovovat požadavkům stanoveným v tabulce 1 této přílohy.
3. Vypouštění z čistíren městských odpadních vod uvedených v čl. 7 odst. 1 nebo z čistíren městských odpadních vod sloužících aglomeracím uvedených v čl. 7 odst. 3 musí vedle požadavků uvedených v bodě 2 vyhovovat požadavkům stanoveným v tabulce 2 této přílohy, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 7 odst. 8.
4. Vypouštění z čistíren městských odpadních vod uvedených v čl. 8 odst. 1 nebo z čistíren městských odpadních vod sloužících aglomeracím uvedených v čl. 8 odst. 4 musí vyhovovat požadavkům stanoveným v tabulce 3 této přílohy.
5. Předem vydané předpisy a zvláštní povolení týkající se vypouštění z čistíren městských odpadních vod, které používají biomédia, zahrnují:
6. Požadavky přísnější než ty, které jsou stanoveny v tabulkách 1, 2 a 3, se uplatní, je-li to nezbytné k zajištění toho, aby recipienty splňovaly požadavky stanovené ve směrnicích 2000/60/ES, 2008/56/ES, 2008/105/ES a 2006/7/ES.
7. Místa vypouštění městských odpadních vod musí být vybrána pokud možno tak, aby minimalizovala škodlivé účinky na recipienty.
Část C
Metody monitorování a vyhodnocování výsledků
1. Členské státy zajistí, aby použité metody monitorování splňovaly požadavky uvedené v bodech 2 až 5. V relevantních případech musí všechny metody analýzy splňovat stejná minimální výkonnostní kritéria, jaká jsou vymezena ve směrnici 2009/90/ES, a další relevantní pravidla.
Metody alternativní k metodám uvedeným v bodech 2, 3 a 4 mohou být použity, lze-li prokázat, že poskytují rovnocenné výsledky.
Členské státy poskytnou Komisi všechny relevantní informace o použité metodě monitorování.
2. V přesně určeném bodě na odtoku z čistírny, a je-li to třeba, také na vtoku do čistírny městských odpadních vod se odebírají vzorky vázané na průtok nebo 24hodinové slévané vzorky. Všechny slévané vzorky používané k monitorování mikropolutantů však musí být 48hodinové.
Použijí se metody správné laboratorní praxe zaměřené na minimální znehodnocení vzorků mezi jejich odebráním a rozborem.
3. Minimální roční počet vzorků se stanoví v závislosti na velikosti čistírny a vzorky musí být odebírány v pravidelných intervalech během celého roku:
1 000 až 9 999 PE: |
Jeden vzorek za měsíc (viz poznámka 1) |
10 000 až 49 999 PE: |
Dva vzorky za měsíc U mikropolutantů jeden vzorek za měsíc |
50 000 až 149 999 PE: |
Jeden vzorek za týden U mikropolutantů dva vzorky za měsíc |
150 000 PE nebo vyšší: |
Dva vzorky za týden U mikropolutantů dva vzorky za měsíc |
Poznámka 1: V případě aglomerací, které jsou dotčeny sezónní aktivitou, se připouštějí intervaly bez odběru vzorků v délce nejvýše dvou měsíců, pokud se v měsících, kdy k sezónní aktivitě dochází, odeberou dodatečné vzorky. V průběhu roku se odebere celkem 12 vzorků.
4. Vyčištěné městské odpadní vody se považují za vyhovující příslušným ukazatelům, pokud jejich vzorky posuzované pro každý relevantní ukazatel zvlášť prokáží soulad s příslušnými hodnotami ukazatelů následujícím způsobem:
u ukazatelů uvedených v tabulkách 1 a 3 je nejvyšší přípustný počet vzorků, které nemusí vyhovět ukazatelům vyjádřeným koncentrací, procenty úbytku nebo koncentrací i procenty úbytku, uveden v tabulce 4;
u ukazatelů uvedených v tabulce 1 vyjádřených koncentrací se nevyhovující vzorky odebrané za normálních provozních podmínek nesmějí odchylovat od hodnot ukazatelů o více než 100 %, s výjimkou ukazatele nerozpuštěných látek, u nichž je u hodnot příslušného ukazatele přípustná odchylka do 150 %;
u ukazatelů uvedených v tabulce 2 musí celoroční průměr všech vzorků vyhovovat u každého ukazatele příslušné hodnotě stanovené v dané tabulce; použijí se hodnoty koncentrací nebo minimálního procenta úbytku;
u ukazatelů uvedených v tabulce 3 se četností odběru vzorků podle bodu 3 části C má na mysli, že jeden vzorek se odebere na vtoku do čistírny městských odpadních vod a jeden na odtoku z ní s cílem ověřit soulad s minimálním procentem úbytku uvedeným v tabulce 3; k posouzení, zda bylo dosaženo požadovaného minimálního 80 % úbytku, se použije průměr procentních podílů úbytku všech látek použitých při výpočtu.
5. Vzorky se odeberou tak, aby odrážely znečištění během průtoku za suchého počasí. Extrémní hodnoty jakosti posuzovaných vod se nevezmou v úvahu, pokud jsou následkem neobvyklých situací v důsledku silných dešťů.
6. Rozbory odpadních vod vypouštěných po čištění v biologických nádržích se provádějí na filtrovaných vzorcích; koncentrace nerozpuštěných látek ve vzorcích takto vypouštěné nefiltrované vody však nesmí přesáhnout 150 mg/l.
Tabulka 1: Požadavky na vypouštění z čistíren městských odpadních vod podle článku 6 této směrnice. Použijí se hodnoty koncentrací nebo procenta úbytku.
Ukazatele |
Koncentrace |
Minimální procento úbytku (viz poznámka 4) |
Referenční metoda stanovení |
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5 při 20 oC) bez nitrifikace (viz poznámka 1) |
25 mg/l O2 |
70–90 40 podle čl. 6 odst. 4 |
Homogenizovaný, nefiltrovaný a nevyhnilý vzorek. Stanovení rozpuštěného kyslíku před pětidenní inkubací a po ní při 20 oC ± 1 oC v naprosté tmě. Přídavek inhibitoru nitrifikace |
Biochemická spotřeba kyslíku (viz poznámka 2) |
125 mg/l O2 |
75 |
Homogenizovaný, nefiltrovaný a nevyhnilý vzorek dichroman draselný. |
Celkový obsah organického uhlíku (viz poznámka 2) |
37 mg/l |
75 |
EN 1484 |
Nerozpuštěné látky |
35 mg/l (viz poznámka 3) |
90 (viz poznámka 3) |
— Filtrace reprezentativního vzorku membránovým filtrem 0,45 μm. Sušení při 105 oC a zvážení. — Odstředění reprezentativního vzorku (po dobu nejméně pěti minut při průměrném zrychlení 2 800 až 3 200 g), sušení při 105 oC a zvážení. |
Poznámka 1: Tento ukazatel lze nahradit jiným ukazatelem, a to celkovým obsahem organického uhlíku (TOC) nebo celkovou spotřebou kyslíku (TOD), pokud lze prokázat závislost mezi BSK5 a náhradním ukazatelem.
Poznámka 2: Členské státy měří buď chemickou spotřebu kyslíku (CHSK), nebo celkový obsah organického uhlíku.
Poznámka 3: Tento požadavek je volitelný.
Poznámka 4: Úbytek ve vztahu k zatížení na vtoku.
Tabulka 2: Požadavky na terciární čištění odpadních vod v čistírnách městských odpadních vod uvedených v čl. 7 odst. 1 nebo v čistírnách městských odpadních vod sloužících aglomeracím uvedených v čl. 7 odst. 3. Pro vody vypouštěné z čistíren městských odpadních vod uvedených v čl. 7 odst. 1 se použijí oba ukazatele. Pro aglomerace uvedené v čl. 7 odst. 3 se podle místní situace může použít jeden nebo oba ukazatele. Použijí se hodnoty koncentrací nebo procenta úbytku.
Ukazatele |
Koncentrace |
Minimální procento úbytku (viz poznámky 1 a 2) |
Referenční metoda stanovení |
Celkový fosfor (viz poznámka 4) |
0,7 mg/l (10 000 PE a vyšší, ale nižší než 150 000 PE) 0,5 mg/l (150 000 PE a vyšší) |
87,5 (10 000 PE a vyšší, ale nižší než 150 000 PE) 90 (150 000 PE a vyšší) |
Molekulární absorpční spektrofotometrie |
Celkový dusík (viz poznámka 4) |
10 mg/l (10 000 PE a vyšší, ale nižší než 150 000 PE) 8 mg/l (150 000 PE a vyšší) (viz poznámka 5) |
80 (viz poznámka 3) |
Molekulární absorpční spektrofotometrie |
Poznámka 1: Úbytek ve vztahu k zatížení na vtoku nebo k zatížení vyprodukovanému v aglomeraci, pokud lze zajistit stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
Poznámka 2: Je-li část vyčištěných městských odpadních vod využita k zavlažování v zemědělství, mohou být živiny obsažené v této části zahrnuty do výpočtu zatížení na vtoku a mohou být vyjmuty z vypouštěného zatížení.
Poznámka 3: Ve výjimečných situacích způsobených specifickými místními okolnostmi lze zohlednit přirozené zadržování dusíku v členských státech, v nichž bylo při výpočtu minimálního procentního úbytku dusíku podle tabulky 2 přílohy I směrnice 91/271/EHS zohledněno přirozené zadržování dusíku a v nichž se prokáže, že část dusíku pocházejícího z městských odpadních vod lze odstranit v recipientech, do 31. prosince 2045 při výpočtu minimálního procentního úbytku dusíku podle tabulky 2 této přílohy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
průměrný hydraulický retenční čas vypouštěných vod je nejméně 1,5 roku, po který trvá, než tyto vody dosáhnou oblasti citlivé na dusík, která je určena podle čl. 7 odst. 2;
je zajištěn program průběžného monitorování a hodnocení ukazatele celkového dusíku:
na odtoku ze všech čistíren městských odpadních vod a případně v městském srážkovém odtoku z aglomerací s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším, které se nacházejí v povodí oblasti, která je určena jako citlivá na dusík podle čl. 7 odst. 2;
v relevantních bodech vtoku do oblasti určené podle čl. 7 odst. 2, a
na místech odběru reprezentativních vzorků v recipientech a relevantních vodních útvarech v povodí oblasti určené podle čl. 7 odst. 2;
je dosaženo minimálního procenta úbytku dusíku podle tabulky 2; toto procento se vypočítá na základě údajů shromážděných v rámci programu průběžného monitorování a hodnocení uvedeného v bodě 2;
lze prokázat, že uvolňování dusíku z čistíren městských odpadních vod v daném povodí není škodlivé pro životní prostředí, a to ani pro biologickou rozmanitost, a pro lidské zdraví a nezpůsobuje změny v ekosystému;
koncentrace živin v oblastech uvedených v písmeni c) podmínky uvedené v bodě 2 je v souladu s podmínkou stanovenou v bodě 1.2.1 přílohy V směrnice 2000/60/ES pro definování dobrého ekologického stavu těchto oblastí;
využití přirozeného zadržování dusíku se oznamuje Komisi v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. a), jakož i potenciálně dotčeným sousedním členským státům, spolu se všemi prvky nezbytnými k ověření toho, zda jsou splněny podmínky uvedené v bodech 1, 2, 3, 4 a 5.
Poznámka 4: Tento požadavek se použije od 1. ledna 2025 na stávající čistírny městských odpadních vod, které jsou povinny dodržet lhůty stanovené v čl. 7 odst. 1, a na aglomerace uvedené v čl. 7 odst. 3. Až do splnění těchto lhůt se na tyto čistírny městských odpadních vod vztahují povinnosti stanovené v čl. 32 odst. 3.
Poznámka 5: Je-li teplota výtoku z biologického reaktoru nižší než 12 oC, mohou být výsledky odebraných vzorků vyjmuty z výpočtu ročního průměrného množství dusíku podle bodu 4 písm. c) části C této přílohy, pokud lze prokázat všechny tyto skutečnosti:
je zajištěno, aby nebyl způsoben žádný nepříznivý dopad na životní prostředí;
k dosažení hodnot pro dusík uvedených v tabulce 2 by byly zapotřebí nadměrné náklady nebo nadměrná spotřeba energie.
Je-li teplota výtoku z biologického reaktoru nižší než 5 oC, mohou být výsledky odebraných vzorků vyjmuty z výpočtu ročního průměrného množství dusíku podle bodu 4 písm. c) části C této přílohy.
Tabulka 3: Požadavky na kvartérní čištění odpadních vod v čistírnách městských odpadních vod uvedených v čl. 8 odst. 1 nebo v čistírnách městských odpadních vod sloužících aglomeracím uvedených v čl. 8 odst. 4.
Ukazatele |
Minimální procento úbytku ve vztahu k zatížení na vtoku |
Látky, které mohou znečišťovat vodu i při nízkých koncentracích (viz poznámka 1) |
80 % (viz poznámka 2) |
Poznámka 1: Měří se koncentrace organických látek uvedených v písmenech a) a b).
Kategorie 1 (látky, jež lze velice snadno odstranit)
amisulprid (CAS č. 71675-85-9),
karbamazepin (CAS č. 298-46-4),
citalopram (CAS č. 59729-33-8),
klarithromycin (CAS č. 81103-11-9),
diklofenak (CAS č. 15307-86-5),
hydrochlorothiazid (CAS č. 58-93-5),
metoprolol (CAS č. 37350-58-6),
venlafaxin (CAS č. 93413-69-5);
Kategorie 2 (látky, jež lze snadno zneškodnit):
benzotriazol (CAS č. 95-14-7),
kandesartan (CAS č. 139481-59-7),
irbesartan (CAS č. 138402-11-6),
směs 4-methylbenzotriazolu (CAS č. 29878-31-7) a 5-methyl- benzotriazolu (CAS č. 136-85-6).
Poznámka 2: Procento úbytku se vypočítá z průtoku za suchého počasí pro nejméně šest látek. Počet látek v kategorii 1 je dvojnásobkem počtu látek v kategorii 2. Pokud lze v dostatečné koncentraci měřit méně než šest látek, určí příslušný orgán jiné látky pro výpočet minimálního procenta úbytku, je-li to nezbytné. K posouzení, zda bylo dosaženo požadovaného minimálního 80 % úbytku, se použije průměr specifických procentních podílů úbytku všech jednotlivých látek použitých při výpočtu.
Tabulka 4: Požadavek na vzorky
Počet ročně odebíraných vzorků |
Maximální přípustný počet nevyhovujících vzorků |
4–7 |
1 |
8–16 |
2 |
17–28 |
3 |
29–40 |
4 |
41–53 |
5 |
54–67 |
6 |
68–81 |
7 |
82–95 |
8 |
96–110 |
9 |
111–125 |
10 |
126–140 |
11 |
141–155 |
12 |
156–171 |
13 |
172–187 |
14 |
188–203 |
15 |
204–219 |
16 |
220–235 |
17 |
236–251 |
18 |
252–268 |
19 |
269–284 |
20 |
285–300 |
21 |
301–317 |
22 |
318–334 |
23 |
335–350 |
24 |
351–365 |
25 |
PŘÍLOHA II
OBLASTI CITLIVÉ NA EUTROFIZACI
1. Oblasti nacházející se v povodí Baltského moře, Černého moře, Severního moře a Jaderského moře označené jako citlivé na eutrofizaci podle směrnice 2008/56/ES nebo směrnice 2000/60/ES.
2. Přírodní sladkovodní jezera, ostatní sladkovodní útvary, vody v ústích řek a pobřežní vody, které byly shledány eutrofickými nebo které se mohou v blízké budoucnosti eutrofickými stát, pokud nebudou přijata ochranná opatření.
Při uvažování o tom, která živina má být dalším čištěním omezena, se berou v úvahu tyto prvky:
jezera a vodní toky vtékající do jezer, nádrží a uzavřených zálivů, u kterých byla zjištěna malá výměna vody, a proto v nich může docházet k akumulaci. V těchto oblastech by mělo být zahrnuto odstraňování fosforu, pokud nelze dokázat, že toto odstraňování nebude mít žádný účinek na stupeň eutrofizace. U vypouštění z velkých aglomerací se může zvážit také odstraňování dusíku;
ústí řek, zálivy a další pobřežní vody, u kterých byla zjištěna malá výměna vody, nebo do kterých je přiváděno velké množství živin. Vypouštění z malých aglomerací má v těchto oblastech obvykle menší důležitost, ale u vypouštění z velkých aglomerací by mělo být zahrnuto odstraňování fosforu, dusíku nebo fosforu i dusíku, pokud nelze dokázat, že toto odstraňování nebude mít žádný účinek na stupeň eutrofizace.
3. Povrchové sladké vody určené k odběru pitné vody, které by mohly obsahovat vyšší koncentrace dusičnanů, než je koncentrace stanovená podle příslušných ustanovení směrnice (EU) 2020/2184, pokud by nebyla přijata ochranná opatření.
4. Oblasti, kde je nutný vyšší stupeň čištění, než který je předepsán v článku 7 této směrnice, ke splnění požadavků jiných aktů Unie v oblasti životního prostředí, především požadavky na vodní útvary, na něž se vztahuje směrnice 2000/60/ES, jimž hrozí riziko, že si nezachovají dobrý ekologický stav nebo potenciál nebo že takového stavu nebo potenciálu nedosáhnou.
5. Jakékoli jiné oblasti, které členské státy považují za citlivé na eutrofizaci.
PŘÍLOHA III
SEZNAM VÝROBKŮ, NA NĚŽ SE VZTAHUJE ROZŠÍŘENÁ ODPOVĚDNOST VÝROBCE
1. Humánní léčivé přípravky spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ( 14 ).
2. Kosmetické přípravky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ( 15 ).
PŘÍLOHA IV
PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ
1. Zpracování mléka
2. Výroba ovocných a zeleninových výrobků
3. Výroba a stáčení nealkoholických nápojů
4. Zpracování brambor
5. Masný průmysl
6. Pivovary
7. Výroba alkoholu a alkoholických nápojů
8. Výroba krmiv z rostlinných produktů
9. Výroba želatiny a klihu z vydělaných a nevydělaných kůží a z kostí
10. Sladovny
11. Průmysl zpracování ryb
PŘÍLOHA V
OBSAH INTEGROVANÝCH PLÁNŮ PRO NAKLÁDÁNÍ S MĚSTSKÝMI ODPADNÍMI VODAMI
1. Analýza výchozího stavu povodí dotčené aglomerace, která obsahuje přinejmenším:
podrobný popis sítě stokových soustav, údaje o kapacitě této sítě shromažďovat a odvádět městské odpadní vody a městský srážkový odtok a o stávající kapacitě čištění městských odpadních vod v případě srážek;
v případě jednotné kanalizace dynamickou analýzu toků městských odpadních vod v případě srážek založenou na údajích z monitorování nebo na použití hydrologických a hydraulických modelů a modelů jakosti vody, které zohledňují nejmodernější klimatické prognózy, a včetně odhadu znečištění, pokud jde o ukazatele uvedené v tabulce 1 a v relevantních případech v tabulce 2 přílohy I, jakož i mikroplasty a relevantní znečišťující látky, vypouštěného do vodních recipientů v případě srážek;
v případě oddílné kanalizace podrobný popis požadavků na monitorování v relevantních bodech oddílných soustav zjištěných podle čl. 5 odst. 2 písm. d), kde se očekává, že vody vypouštěné v rámci městského srážkového odtoku budou znečištěny, s cílem určit relevantní a proveditelná opatření požadovaná v bodě 3 této přílohy.
2. Cíle pro snížení znečištění způsobeného odlehčením přívalových vod, včetně:
orientačního nezávazného cíle, který stanoví, že odlehčení přívalových vod představuje pouze malý procentní podíl, který nemůže být vyšší než 2 % za sucha vypočteného zatížení ročního objemu odváděných městských odpadních vod. Tohoto orientačního nezávazného cíle musí být dosaženo do:
31. prosince 2039 v případě všech aglomerací s populačním ekvivalentem 100 000 PE nebo větším;
31. prosince 2045 v případě všech aglomerací s populačním ekvivalentem 10 000 PE nebo větším uvedených v článku 5;
postupného snižování objemu makroplastů.
3. Opatření, která mají být přijata k dosažení cílů uvedených v bodě 2 ve lhůtách stanovených v uvedeném bodě, spolu s harmonogramem provádění opatření a rozlišením mezi opatřeními, která již byla zavedena a která mají být přijata. Integrovaný plán pro nakládání s městskými odpadními vodami obsahuje rovněž jasné určení zúčastněných subjektů a jejich úkolů při svém provádění.
4. Při posuzování opatření, která mají být přijata podle bodu 3, členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány vzaly v úvahu alespoň:
preventivní opatření, jejichž cílem je zabránit pronikání neznečištěných dešťových vod do stokových soustav, včetně opatření na podporu přirozeného zadržování vody nebo sběru dešťové vody, a opatření na rozšíření zelených a modrých ploch v městských oblastech s cílem omezit odlehčení přívalových vod nebo omezit nepropustné povrchy v aglomeracích;
opatření pro lepší řízení a optimalizaci využívání stávající infrastruktury, včetně stokových soustav, objemů retenčních systémů, čistíren městských odpadních vod, s cílem zajistit, aby se minimalizovalo vypouštění nevyčištěných městských odpadních vod nebo znečištěného městského srážkového odtoku do recipientů;
je-li to nezbytné k dosažení cílů uvedených v bodě 2, další zmírňující opatření, včetně přizpůsobení infrastruktury pro odvádění, retenci a čištění městských odpadních vod, například případným napojením nově postavených městských oblastí na oddílnou kanalizaci, vytvoření nových infrastruktur, přičemž bude upřednostňována zelená a modrá infrastruktura, jako jsou příkopy s vegetací, čistící mokřady a retenční rybníky navržené za účelem podpory biologické rozmanitosti. V relevantních případech se při vypracování integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami podle článku 5 se zohlední také opětovné využití vody.
PŘÍLOHA VI
INFORMACE PRO VEŘEJNOST
1) Příslušný orgán a provozovatel (provozovatelé) odpovědný (odpovědní) za služby odvádění a čištění městských odpadních vod, včetně informací o vlastnické struktuře provozovatelů a jejich kontaktních údajů.
2) Celkové zatížení, které představují městské odpadní vody vyprodukované v aglomeraci, vyjádřené jako populační ekvivalent s uvedením podílu zatížení (v %):
odváděného a čištěného v čistírnách městských odpadních vod;
čištěného registrovanými individuálními systémy;
neodváděného ani nečištěného.
3) V relevantních případech odůvodnění, proč není určitý podíl městských odpadních vod odváděn nebo čištěn.
4) Informace o kvalitě městských odpadních vod vypouštěných z aglomerace do jednotlivých vodních recipientů, včetně těchto prvků:
průměrné roční koncentrace a zatížení znečišťujícími látkami, na něž se vztahuje článek 21, u odpadních vod vypouštěných z jednotlivých čistíren městských odpadních vod;
odhad zatížení, které u ukazatelů uvedených v tabulkách 1 a 2 přílohy I představují vody vypouštěné z individuálních systémů;
u aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE odhad zatížení, které u ukazatelů uvedených v tabulkách 1 a 2 přílohy I představují vody vypouštěné z jednotné kanalizace a odlehčení přívalových vod.
5) Celkové roční investiční náklady a celkové roční provozní náklady, s rozlišením mezi náklady na odvádění a čištění, celkové roční náklady na zaměstnance, energii, spotřební materiál, správní a jiné náklady i průměrné roční investiční a provozní náklady na metr krychlový odváděné a čištěné městské odpadní vody a na průměrnou domácnost, pokud jsou náklady zcela nebo částečně pokryty prostřednictvím systému poplatků za vodu, nebo v ostatních případech na úrovni aglomerace.
6) Informace o tom, jak jsou hrazeny náklady uvedené v bodě 5, a v případě, že jsou hrazeny prostřednictvím systému poplatků, informace o struktuře sazby za metr krychlový odváděných a čištěných městských odpadních vod, o struktuře sazby buď za metr krychlový odváděných a čištěných městských odpadních vod, nebo za metr krychlový dodávané vody, včetně fixních a variabilních nákladů a rozčlenění na náklady na odvádění, čištění, správu a další náklady.
7) Investiční plány týkající se infrastruktury pro odvádění a čištění městských odpadních vod na úrovni aglomerace s očekávanými dopady na sazby za služby související s městskými odpadními vodami a s plánovanými finančními a společenskými přínosy.
8) Za každou čistírnu městských odpadních vod s populačním ekvivalentem 10 000 PE nebo vyšším:
celkové zatížení (v PE), které bylo vyčištěno, a energie, která byla potřebná k vyčištění městských odpadních vod (v kWh celkem a na metr krychlový);
celková vyprodukovaná energie z obnovitelných zdrojů (GWh/rok) za rok, včetně členění podle zdroje energie.
9) Celkové přímé emise skleníkových plynů (v tunách ekvivalentu CO2), které byly za rok vyprodukovány nebo jejichž vzniku bylo za rok zabráněno díky provozu infrastruktury pro odvádění a čištění městských odpadních vod s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším v každé aglomeraci, a jsou-li k dispozici, celkové nepřímé emise skleníkových plynů (v tunách ekvivalentu CO2) vyprodukované zejména během výstavby této infrastruktury.
10) Shrnutí povahy a statistik stížností a odpovědí poskytnutých provozovateli čistíren městských odpadních vod v záležitostech spadajících do oblasti působnosti této směrnice.
11) Na základě odůvodněné žádosti je spotřebitelům umožněn přístup k historickým údajům ohledně informací podle bodů 2, 4, 8 a 9 až za posledních deset let, nejdříve však ke dni 1. ledna 2025.
PŘÍLOHA VII
Část A
Zrušená směrnice a její následné změny (podle článku 32)
Směrnice Rady 91/271/EHS (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40) |
|
Směrnice Komise 98/15/ES (Úř. věst. L 67, 7.3.1998, s. 29) |
|
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1) |
pouze bod 21 přílohy III |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 (Úř. věst. L 311, 21.11.2008, s. 1) |
pouze bod 4.2 přílohy |
Směrnice Rady 2013/64/EU (Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 8) |
pouze článek 1 |
Část B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu (podle článku 32)
Směrnice |
Lhůta pro provedení |
91/271/EHS |
30. června 1993 |
98/15/ES |
30. září 1998 |
2013/64/EU |
31. prosince 2018, pokud jde o čl. 1 odst. 1, 2 a 3 30. června 2014, pokud jde o čl. 1 odst. 5 písm. a) 31. prosince 2014, pokud jde o čl. 1 odst. 5 písm. b) |
PŘÍLOHA VIII
Srovnávací tabulka
Směrnice 91/271/EHS |
Tato směrnice |
Článek 1 |
Článek 1 |
Článek 2, návětí |
Článek 2, návětí |
Čl. 2 body 1 až 4 |
Čl. 2 body 1 až 4 |
— |
Čl. 2 body 5 a 6 |
Čl. 2 bod 5 |
Čl. 2 bod 7 |
— |
Čl. 2 body 8 a 9 |
Čl. 2 bod 6 |
Čl. 2 bod 10 |
Čl. 2 bod 7 |
Čl. 2 bod 11 |
Čl. 2 bod 8 |
Čl. 2 bod 12 |
— |
Čl. 2 body 13 a 14 |
Čl. 2 bod 10 |
Čl. 2 bod 15 |
Čl. 2 bod 11 |
Čl. 2 bod 16 |
— |
Čl. 2 body 17 až 28 |
Čl. 3 odst. 1 |
Čl. 3 odst. 1 |
— |
Čl. 3 odst. 2 a 3 |
Čl. 3 odst. 2 |
Čl. 3 odst. 4 |
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 4 odst. 1 |
— |
Čl. 4 odst. 2 |
— |
Čl. 4 odst. 3 |
— |
Čl. 4 odst. 4 |
— |
Čl. 4 odst. 5 |
— |
Čl. 4 odst. 6 |
— |
Článek 5 |
Čl. 4 odst. 1 |
Čl. 6 odst. 1 |
— |
Čl. 6 odst. 2 |
— |
Čl. 6 odst. 3 |
Čl. 4 odst. 2– |
Čl. 6 odst. 4 |
Čl. 4 odst. 4 |
Čl. 6 odst. 5 |
— |
Čl. 7 odst. 1 |
— |
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 2 |
Čl. 7 odst. 3 |
— |
Čl. 7 odst. 4 |
Čl. 5 odst. 3 |
Čl. 7 odst. 5 |
— |
Čl. 7 odst. 6 a 7 |
Čl. 5 odst. 4 |
Čl. 7 odst. 8 |
Čl. 5 odst. 5 |
Čl. 7 odst. 9 |
Čl. 5 odst. 7 |
Čl. 7 odst. 10 |
— |
Čl. 7 odst. 11 |
— |
Článek 8 |
— |
Článek 9 |
— |
Článek 10 |
— |
Článek 11 |
Článek 9 |
Čl. 12 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 12 odst. 3 |
Článek 10 |
Článek 13 |
Čl. 11 odst. 1 |
Čl. 14 odst. 1 |
— |
Čl. 14 odst. 2 |
— |
Čl. 14 odst. 3 |
— |
Čl. 14 odst. 4 |
Čl. 11 odst. 3 |
Čl. 14 odst. 5 |
Čl. 12 odst. 1 |
Čl. 15 odst. 1 |
Čl. 12 odst. 2 |
Čl. 15 odst. 2 |
Čl. 12 odst. 3 |
Čl. 15 odst. 3 |
— |
Čl. 15 odst. 4 |
Čl. 13 odst. 1 |
Čl. 16 odst. 1 a 2 |
— |
Článek 17 |
— |
Článek 18 |
— |
Článek 19 |
Čl. 14 odst. 1 |
Čl. 20 odst. 1 |
— |
Čl. 20 odst. 2 |
Čl. 15 odst. 1 |
Čl. 21 odst. 1 |
— |
Čl. 21 odst. 2 |
— |
Čl. 21 odst. 3 až 6 |
— |
Článek 22 |
Čl. 17 odst. 1 |
Čl. 23 odst. 1 |
— |
Čl. 23 odst. 2 |
Čl. 17 odst. 3 |
Čl. 23 odst. 3 |
— |
Čl. 23 odst. 4 |
— |
Článek 24 |
— |
Článek 25 |
— |
Článek 26 |
— |
Článek 27 |
Článek 18 |
Článek 28 |
— |
Článek 29 |
— |
Článek 30 |
— |
Článek 31 |
— |
Článek 32 |
Článek 19 |
Článek 33 |
— |
Článek 34 |
Článek 20 |
Článek 35 |
Příloha I(A) |
Příloha I(A) |
Příloha I(B) |
Příloha I(B) |
Příloha I(C) |
— |
Příloha I(D) |
Příloha I(C) |
Příloha II |
Příloha II |
— |
Příloha III |
Příloha III |
Příloha IV |
— |
Příloha V |
— |
Příloha VI |
— |
Příloha VII |
— |
Příloha VIII |
( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 ze dne 23. listopadu 2022 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (Úř. věst. L 314, 6.12.2022, s. 26).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).
( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
( ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).
( ) Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).
( ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES ze dne 20. listopadu 2001, kterým se stanoví seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a mění směrnice 2000/60/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 ze dne 11. dubna 2024 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES (Úř. věst. L, 2024/1203, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1203/oj).
( ) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/431/EU ze dne 26. června 2014 o formulářích pro předávání informací o státních programech provádění směrnice Rady 91/271/EHS (Úř. věst. L 197, 4.7.2014, s. 77).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).