(EU) 2024/2823Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2823 ze dne 23. října 2024 o právní ochraně průmyslových vzorů (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

(1)

Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES (3) je třeba provést řadu změn. Z důvodu srozumitelnosti by uvedená směrnice měla být přepracována.

(2)

Směrnice 98/71/ES harmonizovala klíčová ustanovení hmotného práva členských států v oblasti průmyslových vzorů, o nichž se v době jejího přijetí mělo za to, že mají nejvýraznější přímý dopad na fungování vnitřního trhu, protože brání volnému pohybu výrobků a služeb v Unii.

(3)

Ochrana průmyslových vzorů existuje v právu členských států souběžně s ochranou dostupnou na úrovni Unie prostřednictvím průmyslových vzorů Evropské unie (dále jen „průmyslové vzory EU“), které jsou jednotné povahy a platí v celé Unii, jak stanoví nařízení Rady (ES) č. 6/2002 (4). Koexistence a rovnováha systémů ochrany průmyslových vzorů na úrovni Unie a na úrovni členských států tvoří základ přístupu Unie k ochraně duševního vlastnictví.

(4)

V souladu se svým sdělením z 19. května 2015 nazvaným „Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ a svým závazkem pravidelně přezkoumávat politiky Unie provedla Komise rozsáhlé hodnocení fungování systémů ochrany průmyslových vzorů v Unii, jehož součástí bylo komplexní hospodářské a právní posouzení podpořené řadou studií.

(5)

Rada ve svých závěrech o politice v oblasti duševního vlastnictví a o revizi systému průmyslových vzorů v Unii ze dne 10. listopadu 2020 vybídla Komisi, aby předložila návrhy na revizi nařízení (ES) č. 6/2002 a směrnice 98/71/ES. Revize byla požadována především kvůli potřebě modernizovat systémy průmyslových vzorů a zvýšit atraktivitu ochrany průmyslových vzorů pro jednotlivé původce průmyslových vzorů a podniky, zejména pro malé a střední podniky. Tato revize byla požadována zejména za účelem projednání a posouzení změn zaměřených na podporu a posílení komplementárního vztahu mezi systémy ochrany průmyslových vzorů na úrovni Unie, jednotlivých států a regionů za účelem zahrnutí dalšího úsilí zaměřeného na snižování rozdílů v systému ochrany průmyslových vzorů v Unii.

(6)

Na základě konečných výsledků tohoto hodnocení Komise ve svém sdělení ze dne 25. listopadu 2020 nazvaném „Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU“ oznámila, že v návaznosti na úspěšnou reformu právních předpisů EU o ochranných známkách přezkoumá právní předpisy Unie o ochraně průmyslových vzorů s cílem zjednodušit systém a zvýšit jeho přístupnost a účinnost a s cílem aktualizovat regulační rámec s ohledem na vývoj v oblasti nových technologií na trhu.

(7)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o Akčním plánu pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti (5) uvítal ochotu Komise modernizovat právní předpisy Unie v oblasti ochrany průmyslových vzorů s cílem lépe podpořit přechod na digitální, udržitelnou a zelenou ekonomiku, vyzval Komisi, aby dále harmonizovala řízení o přihlášce a o prohlášení neplatnosti v členských státech, a navrhl zvážit sladění směrnice 98/71/ES a nařízení (ES) č. 6/2002 v zájmu větší právní jistoty. V tomto usnesení Evropský parlament rovněž uvedl, že systém ochrany průmyslových vzorů EU by měl být sladěn se systémem ochranných známek EU, aby vlastníci průmyslových vzorů mohli zabránit vstupu zboží porušujícího průmyslové vzory na celní území Unie, a vyzval Komisi, aby vlastníkům značek umožnila zastavit tranzit padělků průmyslových vzorů přes území Unie. Rovněž konstatoval, že ochrana průmyslových vzorů součástí používaných k opravám složených výrobků je harmonizována pouze částečně, čímž se vytváří roztříštěnost vnitřního trhu a právní nejistota.

(8)

Konzultace a hodnocení provedené Komisí odhalily, že navzdory dřívější harmonizaci vnitrostátních právních předpisů se stále vyskytují oblasti, v nichž by další harmonizace mohla mít pozitivní dopad na konkurenceschopnost a růst, zejména v důsledku zvýšené dostupnosti systému ochrany průmyslových vzorů pro malé a střední podniky.

(9)

K vytvoření dobře fungujícího vnitřního trhu a v relevantních případech k usnadnění získávání, správy a ochrany práv k průmyslovým vzorům v Unii v zájmu růstu a konkurenceschopnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, a současně s řádným přihlédnutím k zájmům spotřebitelů, je nezbytné rozšířit sbližování právních předpisů, jehož bylo dosaženo směrnicí 98/71/ES, na další aspekty hmotného práva, které upravuje ochranu průmyslových vzorů prostřednictvím zápisu podle nařízení (ES) č. 6/2002.

(10)

Dále je rovněž nezbytné sblížit procesní předpisy za účelem snadnějšího získávání, správy a ochrany práv k průmyslovým vzorům v Unii. Proto by měla být sladěna některé hlavní procesní pravidla týkající se zápisu průmyslových vzorů v členských státech a v systému průmyslových vzorů EU. Pokud jde o postupy podle vnitrostátního práva, stačí stanovit obecné principy a ponechat vypracování konkrétních předpisů na členských státech.

(11)

Tato směrnice nevylučuje použití práva upravujícího ochranu průmyslových vzorů, které poskytuje jinou ochranu než tu, která je průmyslovému vzoru poskytována jeho zápisem nebo zveřejněním, například práva Unie upravujícího práva k nezapsaným průmyslovým vzorům, nebo práva Unie či vnitrostátního práva o ochranných známkách, patentech a užitných vzorech, nekalé soutěži nebo občanskoprávní odpovědnosti.

(12)

Je důležité stanovit zásadu kumulace ochrany podle zvláštního práva upravujícího ochranu zapsaných průmyslových vzorů a podle práva upravujícího ochranu autorských práv, podle níž by průmyslové vzory chráněné právy k průmyslovým vzorům měly být způsobilé rovněž k ochraně jako autorská díla, jsou-li splněny požadavky autorského práva.

(13)

K dosažení cílů vnitřního trhu je třeba, aby podmínky k získání práva k zapsanému průmyslovému vzoru byly harmonizovány ve všech členských státech. Za tímto účelem je nezbytné stanovit jednotné definice pojmu průmyslový vzor a výrobek, které jsou jasné, transparentní a technologicky aktuální, rovněž s přihlédnutím k nástupu nových průmyslových vzorů, které nejsou obsaženy ve fyzických výrobcích. Aniž by byl seznam relevantních výrobků považován za vyčerpávající, je vhodné rozlišovat mezi výrobky obsaženými ve fyzickém předmětu, výrobky graficky znázorněnými nebo výrobky viditelnými díky prostorovému uspořádání prvků, které mají tvořit prostředí interiéru nebo exteriéru. V této souvislosti by mělo být uznáno, že animace, jako je pohyb nebo přechod znaků výrobku, mohou přispět k vzhledu průmyslových vzorů, zejména pokud jde o průmyslové vzory, které nejsou ztělesněny ve fyzickém předmětu. Dále je nutné jednotně vymezit požadavky týkající se novosti a individuální povahy, které by měla práva k zapsanému průmyslovému vzoru splňovat.

(14)

Pro usnadnění volného pohybu zboží je nezbytné zajistit, aby práva k zapsanému průmyslovému vzoru zaručovala vlastníku práva stejnou ochranu ve všech členských státech.

(15)

Ochrana je udělována vlastníku práva zápisem průmyslového vzoru ve vztahu k těm vzhledovým znakům výrobku, ať již celého nebo jeho části, které jsou v přihlášce viditelně uvedeny a zpřístupněny veřejnosti zveřejněním nebo nahlédnutím do příslušného spisu.

(16)

Kromě toho, že jsou vzhledové znaky výrobku viditelně uvedeny v přihlášce k zápisu, není k tomu, aby mohly požívat ochrany průmyslového vzoru, nutné, aby byly v kterémkoli konkrétním okamžiku nebo při kterémkoli konkrétním použití viditelné. Jako výjimka z této zásady by se ochrana neměla vztahovat na ty součásti, které nejsou viditelné během obvyklého používání složeného výrobku, ani na ty znaky součásti, které nejsou při montáži této součásti viditelné nebo které samy o sobě nesplňují požadavky na novost a individuální povahu průmyslového vzoru. Tyto znaky průmyslového vzoru obsažené v součástech složeného výrobku, které jsou z uvedených důvodů vyloučeny z ochrany, by neměly být brány v úvahu při posuzování, zda ostatní znaky průmyslového vzoru požadavky na ochranu splňují.

(17)

Ačkoliv by určení výrobků mělo být součástí přihlášky k zápisu průmyslového vzoru, neměl by jím být ovlivněn rozsah ochrany průmyslového vzoru jako takový. Spolu se znázorněním průmyslového vzoru však může určení výrobků sloužit k určení povahy výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován. Určení výrobků navíc zlepšuje možnost vyhledávat průmyslové vzory v rejstříku průmyslových vzorů vedeném úřadem průmyslového vlastnictví a zvýšit transparentnost a přístupnost rejstříku. Před zápisem proto musí být určení výrobků přesné, aniž by to pro přihlašovatele zapsaného průmyslového vzoru představovalo nepřiměřenou zátěž.

(18)

Posouzení, zda má průmyslový vzor individuální povahu, by mělo být založeno na tom, zda se celkový dojem, který vyvolává pohled na průmyslový vzor u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu, který na tohoto uživatele učiní jakýkoliv jiný průmyslový vzor, který tvoří součást existujícího souboru průmyslových vzorů již dostupných na trhu; při tomto posouzení by se měl zohlednit charakter výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na nějž je aplikován, a zvláště pak průmyslové odvětví, do něhož průmyslový vzor spadá, a stupeň volnosti původce průmyslového vzoru při jeho vývoji.

(19)

Technologické inovaci by nemělo být bráněno poskytováním ochrany takovým průmyslovým vzorům, které sestávají pouze ze znaků nebo uspořádání znaků podmíněných pouze technickou funkcí. Rozumí se, že to neznamená, že průmyslový vzor musí mít estetickou kvalitu. Právo k zapsanému průmyslovému vzoru by mohlo být prohlášeno za neplatné, pokud při výběru vzhledových znaků nehrály žádnou roli jiné úvahy, zejména úvahy týkající se vzhledového aspektu, než potřeba, aby výrobek plnil technickou funkci.

(20)

Právě tak by nemělo být bráněno vzájemné propojitelnosti výrobků různých značek rozšiřováním ochrany průmyslových vzorů mechanických příslušenství.

(21)

Mechanická příslušenství stavebnicových výrobků nicméně mohou představovat důležitý prvek inovačních znaků stavebnicových výrobků a marketingový přínos, a měla by tedy být způsobilá pro ochranu.

(22)

Právo na ochranu průmyslového vzoru by nemělo být dáno u průmyslového vzoru, který je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy. Tato směrnice neharmonizuje národní pojetí veřejného pořádku nebo dobrých mravů.

(23)

Základem hladkého fungování vnitřního trhu je sjednocení doby ochrany poskytované právy k zapsaným průmyslovým vzorům.

(24)

Touto směrnicí není dotčeno použití pravidel hospodářské soutěže podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(25)

Z důvodu právní jistoty by věcné důvody zápisné nezpůsobilosti a věcné důvody pro prohlášení neplatnosti práv k zapsanému průmyslovému vzoru ve všech členských státech měly být vyčerpávajícím způsobem vyjmenovány v této směrnici.

(26)

Aby se zabránilo nevhodnému užití jiných symbolů, s nimž je spojen zvláštní veřejný zájem členského státu, než které jsou uvedeny v článku 6ter Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, jež byla podepsána v Paříži dne 20. března 1883 (dále jen „Pařížská úmluva“), by však členské státy měly mít možnost stanovit zvláštní důvody pro zamítnutí zápisu. Aby se zabránilo nesprávnému zápisu a zneužití prvků náležejících ke kulturnímu dědictví, které jsou národním zájmem, měly by členské státy mít rovněž možnost stanovit zvláštní důvody pro zamítnutí zápisu a neplatnost. Tyto prvky kulturního dědictví, posuzované ve smyslu Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, přijaté na generální konferenci UNESCO dne 16. listopadu 1972, nebo v rozsahu, v němž představují hmotný projev nehmotného kulturního dědictví ve smyslu Úmluvy o zachování nehmotného kulturního dědictví, přijaté na generální konferenci UNESCO na jejím 32. zasedání dne 17. října 2003, zahrnují například památky nebo skupinu budov, artefakty, řemesla nebo kroje.

(27)

Vzhledem ke stále četnějšímu využívání technologií 3D tisku v různých průmyslových oblastech, a to i s využitím umělé inteligence, jakož i k souvisejícím problémům vlastníků práv k průmyslovým vzorům při snaze účinně bránit neoprávněnému kopírování svých chráněných průmyslových vzorů, je vhodné stanovit, že vytváření, stahování, kopírování a zpřístupňování jakéhokoli média nebo softwaru, které zaznamenávají průmyslový vzor za účelem reprodukce výrobku, který porušuje chráněný průmyslový vzor, představuje užití průmyslového vzoru, které by mělo podléhat povolení ze strany vlastníka práva.

(28)

V zájmu posílení ochrany průmyslových vzorů a účinnějšího boje proti padělání a v souladu s mezinárodními závazky daných členských států v rámci Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“), zejména s článkem V Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT 1947) týkajícím se volného tranzitu a – pokud jde o generické léčivé přípravky – v souladu s prohlášením z Dohá o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví, přijatým dne 14. listopadu 2001 na Konferenci ministrů WTO, by vlastník práva k zapsanému průmyslovému vzoru měl být oprávněn zabránit třetím osobám v rámci obchodního styku dovážet výrobky ze třetích zemí do členského státu, v němž je průmyslový vzor zapsán, aniž by v něm byly propuštěny do volného oběhu, pokud je bez povolení vlastníka práv průmyslový vzor v uvedených výrobcích beze změny ztělesněn nebo je na nich aplikován, nebo pokud průmyslový vzor nelze v jeho podstatných rysech od takových výrobků odlišit.

(29)

Za tímto účelem by mělo být vlastníkům práv k zapsaným průmyslovým vzorům dovoleno bránit vstupu výrobků porušujících tato práva a uvádění těchto výrobků do všech celních režimů, mezi něž patří zejména tranzit, překládka, skladování, svobodná pásma, dočasné uskladnění, aktivní zušlechťovací styk nebo dočasné použití, a to rovněž v případech, kdy tyto výrobky nejsou určeny k uvedení na trh v dotčeném členském státě. Při provádění celních kontrol by celní orgány měly uplatňovat pravomoci a postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 (6), a to i na žádost vlastníků práv. Zejména by celní orgány měly provádět příslušné kontroly na základě kritérií analýzy rizik.

(30)

Za účelem sladění nutnosti zajistit účinné vymáhání práv k průmyslovým vzorům s nutností zabránit narušení volného toku obchodu s legálními výrobky by dané oprávnění vlastníka práva k průmyslovému vzoru mělo zaniknout, pokud v rámci řízení zahájených u soudního nebo jiného orgánu, který má pravomoc vydat rozhodnutí ve věci porušení práva k zapsanému průmyslovému vzoru, může deklarant nebo držitel výrobků prokázat, že vlastník zapsaného práva k průmyslovému vzoru není oprávněn zakázat uvádění těchto výrobků na trh v zemi konečného určení.

(31)

Výlučná práva vyplývající z práva k zapsanému průmyslovému vzoru by měla podléhat vhodnému souboru omezení. Kromě činností prováděných soukromě a pro neobchodní účely a činností prováděných pro experimentální účely by tento seznam přípustných použití měl zahrnovat reprodukční činnosti prováděné za účelem citací nebo výuky, referenční použití v souvislosti se srovnávací reklamou a použití pro účely komentářů, kritiky nebo parodie, pokud jsou uvedené činnosti slučitelné s poctivou obchodní praxí a nepřiměřeně neohrožují obvyklé užívání průmyslového vzoru. Užívání průmyslového vzoru třetími osobami za účelem uměleckého vyjádření by mělo být považováno za řádné, pokud je v souladu s poctivými zvyklostmi v daném odvětví a obchodními zvyklostmi. Tato směrnice by se měla dále uplatňovat způsobem, který zajistí plné dodržování základních práv a svobod, zejména svobody projevu.

(32)

Účelem ochrany průmyslových vzorů je udělit výlučná práva na vzhled výrobku, nikoliv však monopol na výrobek jako takový. Pokud by byly chráněny průmyslové vzory, pro které neexistuje reálná alternativa, fakticky by tím na daný výrobek vznikl monopol. Taková ochrana by se přibližovala zneužití režimu ochrany průmyslových vzorů. Pokud je třetím stranám dovoleno vyrábět a distribuovat náhradní součásti, je hospodářská soutěž zachována. Pokud se ochrana průmyslových vzorů rozšíří i na náhradní součásti, budou tyto třetí osoby uvedená práva porušovat, hospodářská soutěž bude vyloučena a vlastník práva k průmyslovému vzoru bude fakticky mít na výrobek monopol.

(33)

Rozdíly v právních předpisech jednotlivých členských států o použití chráněných průmyslových vzorů za účelem opravy složeného výrobku tak, aby byl obnoven jeho původní vzhled – pokud výrobek, ve kterém je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, představuje součást složeného výrobku, na němž je vzhled chráněného průmyslového vzoru závislý –, přímo ovlivňují zřízení a fungování vnitřního trhu. Tyto rozdíly narušují hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu a vytvářejí právní nejistotu. Jak je zdůrazněno ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“, opravitelnost výrobků je ústředním prvkem udržitelného hospodářství.

(34)

Pro hladké fungování vnitřního trhu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže je proto nezbytné harmonizovat právní předpisy členských států o ochraně průmyslových vzorů, pokud jde o používání chráněných průmyslových vzorů za účelem umožnění opravy složeného výrobku tak, aby byl obnoven jeho původní vzhled, a to vložením „ustanovení o opravách“, které je podobné ustanovení již obsaženému v nařízení (ES) č. 6/2002 a které se vztahuje na průmyslové vzory EU na úrovni Unie, avšak výslovně pouze na součásti složených výrobků, na nichž je závislý vzhled těchto výrobků. Vzhledem k tomu, že zamýšleným účelem takového ustanovení o opravách je učinit práva k průmyslovým vzorům nevymahatelná, pokud je průmyslový vzor součásti složeného výrobku použit pro účely opravy složeného výrobku tak, aby byl obnoven jeho původní vzhled, mělo by být ustanovení o opravách uvedeno mezi dostupnými prostředky obrany proti porušování práv k průmyslovému vzoru stanovenými v této směrnici. Aby se zajistilo, že spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl a že budou schopni informovaně se rozhodovat mezi konkurujícími si výrobky, které mohou být použity pro opravu, mělo by být výslovně stanoveno, že ustanovení o opravách se nemůže dovolávat výrobce nebo prodejce součásti, který spotřebitele řádně neinformoval o obchodním původu a totožnosti výrobce výrobku, který má být použit pro účely opravy složeného výrobku. Tyto podrobné informace by měly být poskytnuty prostřednictvím jasného a viditelného údaje na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku a měly by zahrnovat alespoň ochrannou známku, pod kterou je výrobek uváděn na trh, a název výrobce.

(35)

Za účelem zachování účinnosti liberalizace následného trhu s náhradními díly, o niž usiluje tato směrnice, a v souladu s judikaturou (7) Soudního dvora Evropské unie se na výrobce nebo prodejce součásti složeného výrobku v zájmu toho, aby mohl využít výjimku z ochrany průmyslového vzoru na základě ustanovení o opravách, vztahuje povinnost řádné péče, aby vhodnými prostředky, a to zejména smluvními, zajistili, že následní uživatelé nebudou chtít dotčené součásti používat pro jiné účely než pro účely opravy s cílem obnovit původní vzhled složeného výrobku. Tím však není vyžadováno, aby výrobce nebo prodejce součásti složeného výrobku objektivně a za všech okolností zaručili, že součásti, které vyrábějí nebo prodávají, koneční uživatelé skutečně použijí výhradně za účelem opravy s cílem obnovit původní vzhled tohoto složeného výrobku.

(36)

Aby se zabránilo tomu, že rozdílné podmínky v členských státech týkající se předchozího užívání způsobí rozdíly v právní síle téhož průmyslového vzoru v různých členských státech, je vhodné zajistit, aby každá třetí osoba, která může prokázat, že přede dnem podání přihlášky nebo, pokud je uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti začala v dobré víře v členském státě užívat průmyslový vzor, který spadá do rozsahu ochrany některého práva k zapsanému průmyslovému vzoru a není od takového průmyslového vzoru zkopírován, nebo za tím účelem učinila vážné a účinné přípravné kroky, byla oprávněna uvedený průmyslový vzor omezeně užívat.

(37)

(38)

Aby se zlepšil a usnadnil přístup k ochraně průmyslových vzorů a zvýšila se právní jistota a předvídatelnost, mělo by být řízení pro zápis průmyslových vzorů v členských státech účinné a transparentní a mělo by se řídit pravidly podobnými těm, jež se vztahují na průmyslové vzory EU.

(39)

Je nezbytné stanovit základní společná pravidla týkající se požadavků a technických prostředků pro znázornění průmyslových vzorů v jakékoliv vizuální formě ve fázi podávání přihlášky k zápisu s přihlédnutím k technickému pokroku v oblasti vizualizace průmyslových vzorů a k potřebám průmyslu Unie v souvislosti s novými digitálními průmyslovými vzory. Dále by členské státy měly prostřednictvím sbližování postupů stanovit harmonizované normy.

(40)

Za účelem větší účinnosti je rovněž vhodné umožnit přihlašovatelům zapsaných průmyslových vzorů, aby spojili několik průmyslových vzorů do jedné hromadné přihlášky, aniž by podléhali podmínce, že výrobky, ve kterých mají být průmyslové vzory ztělesněny nebo na nichž mají být aplikovány, musí patřit do téže třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů (dále jen „locarnské třídění“) zavedeného Locarnskou dohodou (1968).

(41)

Obvyklé zveřejnění následující po zápisu průmyslového vzoru by mohlo v některých případech zničit nebo ohrozit úspěch obchodní operace, která průmyslový vzor zahrnuje. Řešení v těchto případech nabízí odklad zveřejnění průmyslového vzoru. V zájmu soudržnosti a větší právní jistoty, jež podnikům pomohou snížit náklady na správu portfolií průmyslových vzorů, by se v celé Unii měla na odklad zveřejnění vztahovat stejná pravidla.

(42)

Aby byly zajištěny rovné podmínky pro podniky a zaručena stejná úroveň přístupu k ochraně průmyslových vzorů v celé Unii tím, že se minimalizuje zátěž, kterou pro žadatele představuje zápis a řízení, měly by všechny ústřední úřady průmyslového vlastnictví v členských státech a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví omezit věcný průzkum prováděný z jejich podnětu pouze na neexistenci důvodů zápisné nezpůsobilosti, jež jsou taxativně vyjmenovány v této směrnici, stejně jako to na úrovni Unie činí Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(43)

S cílem nabídnout jiný způsob pro prohlášení práv k průmyslovým vzorům za neplatná, by členské státy měly mít možnost stanovit správní řízení o prohlášení neplatnosti, které je ve vhodné míře sladěno s řízením pro zapsané průmyslové vzory EU.

(44)

Je žádoucí, aby ústřední úřady průmyslového vlastnictví v členských státech a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví spolupracovaly navzájem a s úřadem EUIPO ve všech oblastech zápisu průmyslových vzorů a jejich správy, a podporovaly tak sbližování postupů a nástrojů, například vytvoření a aktualizaci společných nebo propojených databází a portálů pro účely nahlížení a vyhledávání. Členské státy by dále měly zajistit, aby jejich ústřední úřady průmyslového vlastnictví a Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví spolupracovaly navzájem a s úřadem EUIPO ve všech ostatních oblastech svých činností, které jsou důležité pro ochranu průmyslových vzorů v Unii.

(45)

Jelikož cílů této směrnice, totiž podpory a vytvoření dobře fungujícího vnitřního trhu a usnadnění zápisu, správy a ochrany práv k průmyslovým vzorům v Unii, v neposlední řadě také v zájmu růstu a konkurenceschopnosti podniků, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(46)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (8) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů.

(47)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se směrnicí 98/71/ES představují věcnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozí směrnice.

(48)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v příloze I této směrnice ve vnitrostátním právu,