(EU) 2024/1785Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadůText s významem pro EHP.

(1)

Sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ představuje evropskou strategii, jejímž cílem je zajistit do roku 2050 klimaticky neutrální, čisté a oběhové hospodářství, optimalizovat využívání a opětovné využívání zdrojů a hospodaření se zdroji, minimalizovat znečištění a zároveň uznat potřebu hluboce transformativních politik, jakož i potřebu chránit zdraví a dobré životní podmínky občanů před environmentálními riziky a dopady. Jejím cílem je rovněž zajistit, aby byl tento přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut. Unie se rovněž zavázala provádět Pařížskou dohodu (4) a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, jakož i plnit svou úlohu ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). Konkrétně se aspekty znečištění uvedenými v Zelené dohodě pro Evropu zabývá strategie Unie pro udržitelnost v oblasti chemických látek z října 2020 a akční plán nulového znečištění přijatý v květnu 2021. Současně potenciální úlohu transformačních technologií dále zdůrazňuje i Nová průmyslová strategie pro Evropu. Mezi další politiky související s revizí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (5) patří evropský právní rámec pro klima (6), balíček „Fit for 55“, strategie v oblasti metanu a metanový závazek z Glasgow, strategie pro přizpůsobení se změně klimatu, strategie v oblasti biologické rozmanitosti, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Strategie pro půdu a Iniciativa pro udržitelné výrobky. Kromě toho iniciativa REPowerEU v rámci reakce EU na ruskou útočnou válku proti Ukrajině navrhuje společnou evropskou akci, která pomůže diverzifikovat dodávky energie, zrychlit přechod na energii z obnovitelných zdrojů a zlepšit energetickou účinnost.

(2)

Komise oznámila v Zelené dohodě pro Evropu revizi opatření Unie s cílem řešit problematiku znečištění, jež generují velká průmyslová zařízení, včetně přezkoumání odvětvové působnosti právních předpisů a možnosti, jak je uvést do plného souladu s politikami v oblasti klimatu, energetiky a oběhového hospodářství. Ke zlepšení účinného a opětovného využívání zdrojů a současně i snížení emisí znečišťujících látek u zdroje, včetně zdrojů, které v současné době nespadají do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU, navíc vyzývají i Akční plán nulového znečištění, Akční plán pro oběhové hospodářství a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Řešení znečištění z některých zemědělsko-průmyslových činností a souběžná podpora postupů udržitelného zemědělství, které mají mnoho vedlejších přínosů pro cíle Zelené dohody pro Evropu v oblasti životního prostředí a klimatu, proto vyžadují, aby byly zahrnuty do oblasti působnosti této směrnice.

(3)

Těžební průmysl Unie má klíčový význam pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a průmyslové strategie Unie včetně všech jejích aktualizací. Kovy mají strategický význam pro digitální a zelenou transformaci, pro transformaci energetiky, materiálů a oběhového hospodářství, jakož i pro posílení hospodářské odolnosti a autonomie Unie. K dosažení těchto cílů je třeba dále rozvíjet udržitelné domácí kapacity a dodávky, zejména s ohledem na rostoucí celosvětovou poptávku, zranitelnost dodavatelských řetězců a geopolitické napětí. To vyžaduje účinná a harmonizovaná opatření uzpůsobená na míru, která zajistí zavedení a využívání nejlepších dostupných technik, v jejichž důsledku budou uplatňovány postupy, které jsou nejúčinnější a současně mají nejmenší dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Správní mechanismy směrnice 2010/75/EU, které úzce zapojují odborníky z průmyslu do procesu vypracování konsensuálních a na míru šitých environmentálních požadavků, podpoří udržitelný růst těchto činností v Unii. Vývoj a dostupnost společně dohodnutých norem umožní vytvořit rovné podmínky v Unii a zároveň zajistí vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Je proto vhodné zahrnout tyto činnosti do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU, aniž je tím dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 (7). Směrnice o průmyslových emisích podpoří průmysl Unie při rozvoji projektů a usnadní udržitelný a konsensuální růst těžebních činností v Unii v souladu s referenčními hodnotami pro rok 2030 stanovenými v aktu o kritických surovinách. Směrnice o průmyslových emisích pomůže splnit cíle pro efektivní povolovací proces v rámci aktu o kritických surovinách tím, že podpoří členské státy při stanovování podmínek povolení provozu a rychlém udělování povolení.

(4)

Tento pozměňující akt by měl vyjasnit, že při definování nejlepších dostupných technik (dále jen „BAT“) a při udělování povolení nebo přezkumu povolení by mělo být zohledněno znečištění zápachem.

(5)

V rámci udělování a přezkumu povolení by mělo být výslovně zohledněno potenciální zhoršení dopadu vypouštění průmyslových odpadních vod na stav vodních útvarů v důsledku kolísání dynamiky průtoku vody.

(6)

Chov hospodářských zvířat způsobuje významné emise znečišťujících látek do ovzduší a vody. Aby se snížily tyto emise, včetně emisí amoniaku, metanu, dusičnanů a skleníkových plynů, a tím se zlepšila kvalita ovzduší, vody a půdy, je nezbytné snížit prahovou hodnotu, při jejímž překročení budou zařízení pro chov prasat a drůbeže zahrnuta do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU. Komise by proto měla posoudit potřebu opatření Unie přijatých za účelem nalezení komplexního řešení problému emisí z chovu hospodářských zvířat, zejména skotu, a podat o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě, a to s přihlédnutím ke škále dostupných nástrojů a zvláštnostem dotčeného odvětví. Souběžně s tím by Komise měla rovněž na základě důkazů posoudit potřebu opatření Unie k dosažení cíle celosvětové ochrany životního prostředí, pokud jde o produkty uváděné na vnitřní trh, prostřednictvím prevence a kontroly emisí z chovu hospodářských zvířat, a to způsobem, který je v souladu s mezinárodními závazky Unie, a podat o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

(7)

Příslušné požadavky na BAT zohledňují povahu, velikost, intenzitu chovu, hustotu a složitost těchto zařízení, včetně specifik systémů chovu, a rozsah jejich možných dopadů na životní prostředí. Cílem požadavků na přiměřenost, pokud jde o BAT, je motivovat zemědělce k provádění nezbytného přechodu na zemědělské postupy, které jsou stále šetrnější k životnímu prostředí.

(8)

Chov prasat v zařízeních provozovaných v rámci ekologické produkce nebo režimů produkce s nízkou intenzitou chovu, by měl být z oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU vyňat, neboť pozitivně přispívá k zachování krajiny, prevenci lesních požárů a ochraně biologické rozmanitosti a stanovišť. Výjimka by se měla vztahovat na zařízení s chovem prasat s nízkou intenzitou chovu na pastvinách, kde jsou zvířata chována venku po značnou část roku, zejména během dne, a kde povětrnostní a bezpečnostní podmínky zajišťují dobré životní podmínky zvířat nebo kde jsou zvířata sezónně chována venku. Plocha použitá pro výpočet intenzity chovu by měla být plocha použitá pro pastvu zvířat v zařízení nebo pro pěstování krmiv nebo pícnin používaných ke krmení zvířat v zařízení.

(9)

Je odpovědností Unie, aby i nadále hrála vedoucí úlohu v globálních opatřeních v oblasti klimatu, a to i tím, že v souladu s Pařížskou dohodou splní cíl klimaticky neutrální Unie nejpozději do roku 2050. Celosvětový boj proti emisím metanu pocházejícím z chovu hospodářských zvířat může pomoci ke snížení emisí skleníkových plynů. Takového snížení je třeba naléhavě dosáhnout, má-li se světově udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

(10)

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ stanovila závazek podporovat celosvětový přechod k udržitelným potravinovým systémům v normotvorných orgánech a hrát vedoucí úlohu při práci na mezinárodních normách udržitelnosti. Unie bude i nadále usilovat o podporování mezinárodních norem v příslušných mezinárodních orgánech a podporovat produkci zemědělsko-potravinářských produktů, které splňují přísné normy v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti. Kromě toho, jak je uvedeno ve zprávě Komise nazvané „Uplatňování zdravotních a environmentálních norem EU na dovážené zemědělské a zemědělsko-potravinářské produkty“, ambiciózní normy a cíle v oblasti zdraví a životního prostředí a další normy a cíle udržitelnosti přispívají k dosažení legitimních cílů usilujících o řešeních globálních problémů, a to i v souladu s přístupem „jedno zdraví“. Unie bude pokračovat ve svém úsilí na mnohostranné úrovni s cílem dosáhnout celosvětového konsensu o potřebě opatření a mezinárodně dohodnutých norem.

(11)

Unie by měla rovněž hrát vedoucí úlohu v mezinárodní spolupráci s cílem vytvořit otevřený a spravedlivý mnohostranný systém, v němž udržitelný obchod funguje jako klíčový faktor umožňující zelenou transformaci. V souladu s přezkumem politiky Unie v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje a se sdělením Komise nazvaném „Síla obchodních partnerství: společně za zelený a spravedlivý hospodářský růst“ je klíčové udržovat úzké vztahy s partnery a spolupracovat s cílem podpořit mezinárodní správu v oblasti životního prostředí a dodržování mezinárodních norem v oblasti životního prostředí.

(12)

Aby se zabránilo umělému rozdělování zemědělských podniků, které by mohlo vést ke snížení kapacity dobytčích jednotek (také jen „DJ“) zemědělského podniku na úroveň nižší než prahové hodnoty stanovené v příloze Ia pro uplatňování této směrnice, měl by členský stát přijmout opatření, aby se zajistilo, že nacházejí-li se dvě nebo více zařízení blízko sebe a mají-li stejného provozovatele či jsou-li zařízení pod kontrolou provozovatelů, kteří jsou v hospodářském nebo právním vztahu, může příslušný orgán považovat tato zařízení pro účely výpočtu kapacity pro hospodářská zvířata za jeden celek. Prahová hodnota pro smíšená hospodářství by neměla být využívána k obcházení prahové hodnoty vztahující se na jednotlivá hospodářská zvířata.

(13)

Do roku 2030 a po něm se v Unii pravděpodobně výrazně zvýší počet velkých zařízení na výrobu baterií pro elektrická vozidla, čímž se zvýší podíl Unie na celosvětové výrobě baterií. Některé činnosti v hodnotovém řetězci baterií již upravuje směrnice 2010/75/EU a baterie jako výrobky navíc upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 (8). Je však i nadále nezbytné zahrnout do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU velká zařízení vyrábějící baterie s cílem zajistit, aby se na ně rovněž vztahovaly požadavky stanovené ve směrnici 2010/75/EU. Zahrnutí velkých zařízení na výrobu baterií, na rozdíl od zařízení, jež provádějící pouze montáže baterií, do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU zlepší udržitelnost baterií komplexním způsobem a minimalizuje jejich dopad na životní prostředí během celého jejich životního cyklu. To přispěje k růstu výroby baterií, jež je udržitelnější.

(14)

V zájmu dalšího posílení přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí je nezbytné vyjasnit, že povolení pro zařízení udělená podle směrnice 2010/75/EU mají být zpřístupněna veřejnosti na internetu, a to bezplatně a bez omezení přístupu na registrované uživatele, a zároveň musí být zajištěna ochrana důvěrných obchodních informací.

(15)

Členské státy by měly vyvinout elektronické systémy pro udělování povolení, které sníží administrativní zátěž provozovatelů a příslušných orgánů, zlepší přístup veřejnosti k informacím a usnadní účast veřejnosti na povolovacích řízeních. Komise by měla podporovat členské státy při rozvoji elektronických systémů pro udělování povolení prostřednictvím organizování výměny informací mezi členskými státy a poskytování pokynů k osvědčeným postupům.

(16)

Dopad znečištění včetně případů, kdy je způsobeno mimořádnými událostmi nebo haváriemi, může přesáhnout území členského státu. V takových případech platí, že aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (9), rychlá výměna informací a úzká koordinace mezi příslušnými orgány členských států, které jsou nebo by mohly být těmito událostmi dotčeny, jsou v zájmu omezení důsledků mimořádných událostí nebo havárií pro lidské zdraví a životní prostředí a předcházení dalším možným mimořádným událostem nebo haváriím nezbytné. Proto by v případě jakékoli mimořádné události nebo havárie, která má významný dopad na životní prostředí nebo lidské zdraví v jiném členském státě, měla být podporována výměna informací a přeshraniční a multidisciplinární spolupráce mezi dotčenými členskými státy s cílem omezit důsledky pro životní prostředí a lidské zdraví a zabránit dalším možným mimořádným událostem nebo haváriím.

(17)

Členské státy by rovněž měly přijmout opatření k zajištění dodržování povinností s cílem podpořit, monitorovat a prosazovat dodržování povinností uložených fyzickým nebo právnickým osobám podle směrnice 2010/75/EU. V rámci opatření k zajištění dodržování povinností by členské státy měly zajistit, aby vnitrostátní orgány pověřené prováděním a prosazováním této směrnice měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje pro účinný výkon svých funkcí souvisejících s prováděním této směrnice.

(18)

V rámci opatření k zajištění dodržování právních předpisů by příslušné orgány měly mít rovněž možnost pozastavit provoz zařízení v případě, kdy pokračováním v porušování podmínek povolení a nereagováním na zjištění uvedená v inspekční zprávě vzniká nebezpečí pro lidské zdraví nebo riziko významného nepříznivého dopadu na životní prostředí, a to s cílem toto nebezpečí odstranit.

(19)

V případě znečištění ovlivňujícího zdroje pitné vody, včetně přeshraničních zdrojů, nebo ovlivňujícího infrastrukturu odpadních vod, informuje příslušný orgán dotčené provozovatele zdrojů pitné vody a zpracovatele odpadních vod o opatřeních přijatých k prevenci nebo nápravě škod způsobených tímto znečištěním na lidském zdraví nebo na životním prostředí.

(20)

Z hodnocení směrnice 2010/75/EU vyplynulo, že je třeba posílit vazby mezi uvedenou směrnicí a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (10) s cílem lépe řešit rizika používání chemických látek v zařízeních, která spadají do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU. V zájmu rozvoje synergií mezi prací prováděnou Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) v oblasti chemických látek a přípravou referenčních dokumentů o BAT podle směrnice 2010/75/EU by agentuře ECHA měla být při této přípravě referenčních dokumentů o BAT svěřena formální úloha.

(21)

Komise by měla vybízet zainteresované strany a zástupce občanské společnosti, včetně nevládních organizací usilujících o posílení ochrany lidského zdraví nebo životního prostředí, k účasti na fóru pro výměnu informací. Komise by měla zajistit, aby se Evropská agentura pro životní prostředí účastnila výměny informací v případech, kdy by tato výměna informací mohla těžit z jejích odborných znalostí. Vzhledem k rozšíření oblasti působnosti a rostoucí pracovní zátěži fóra pro výměnu informací a technické pracovní skupiny by Komise měla vyčlenit odpovídající zdroje a přijmout nezbytné změny, mimo jiné změnou prováděcího rozhodnutí Komise 2012/119/EU (11), s cílem zajistit fungování fóra a technické pracovní skupiny.

(22)

S cílem usnadnit výměnu informací podporující stanovení úrovní emisí a úrovní environmentální výkonnosti spojených s nejlepšími dostupnými technikami a zároveň zachovat integritu důvěrných obchodních informací by měly být upřesněny postupy nakládání s informacemi, které lze považovat za důvěrné obchodní informace nebo obchodně citlivé informace, včetně podmínek týkajících se anonymizace u některých kategorií zúčastněných stran, a s informacemi získanými od zástupců průmyslu v souvislosti s výměnou informací organizovanou Komisí pro účely vypracování, přezkoumání nebo aktualizace referenčních dokumentů o BAT. Mělo by být zajištěno, aby jednotlivci účastnící výměny informací nesdíleli informace, které lze považovat za důvěrné obchodní informace nebo obchodně citlivé informace, s žádným zástupcem podniků nebo profesních sdružení, které mají hospodářský zájem na dotčených průmyslových činnostech a souvisejících trzích. Touto výměnou informací nejsou dotčeny právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(23)

Tato směrnice neukládá žádné další povinnosti týkající se zveřejňování důvěrných obchodních informací kromě těch, jež jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (12) a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 (13).

(24)

Aby byla zajištěna ochrana lidského zdraví a životního prostředí jako celku, je ve všech fázích provádění směrnice 2010/75/EU nutná synergie a koordinace s dalšími příslušnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí. Před vydáním povolení podle uvedené směrnice by proto měly být řádně konzultovány všechny příslušné orgány odpovědné za soulad s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí.

(25)

Provozovatelé zařízení by měli za účelem neustálého zlepšování environmentální výkonnosti a bezpečnosti daných zařízení, včetně předcházení vzniku odpadů, optimalizace využívání zdrojů a opětovného využívání vody a předcházení rizikům spojeným s používáním nebezpečných látek nebo jejich omezováním, vytvořit a zavést systém environmentálního řízení v souladu s touto směrnicí a příslušnými závěry o BAT a měl by jeho relevantní části zpřístupnit veřejnosti. Před zpřístupněním příslušných částí systému environmentálního řízení veřejnosti by měl mít provozovatel zařízení možnost důvěrné obchodní informace upravit nebo vyloučit. Tato možnost by měla platit restriktivně, přičemž by se v konkrétním případě měl zohlednit veřejný zájem, kterému zveřejnění slouží. Tento systém environmentálního řízení by měl zahrnovat rovněž řízení rizik souvisejících s používáním nebezpečných látek a analýzu možného nahrazování nebezpečných látek jejich bezpečnějšími alternativami.

(26)

S cílem zajistit, že systém environmentálního řízení je v souladu s požadavky směrnice 2010/75/EU, měl by být přezkoumán provozovatelem a podroben auditu externím auditorem najatým provozovatelem. Auditor by měl být buď subjektem posuzování shody akreditovaným v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (14), jak vyžaduje norma ISO 17021, nebo fyzickou nebo právnickou osobou, jež získala licenci environmentálního ověřovatele v souladu s čl. 2 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (15).

(27)

Na podporu dekarbonizace, účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství by závěry o BAT měly zahrnovat závazné úrovně environmentální výkonnosti spojené s BAT a orientační úrovně environmentální výkonnosti spojené s nově vznikajícími technikami pro jednotlivé procesy, které mají podobné vlastnosti, jako nosiče energie, suroviny, výrobní jednotky a konečné výrobky, a vysoký stupeň homogenity v celé Unii v případech, kdy jsou údaje zpřístupněné při výměně informací podporujících stanovení BAT dostatečně spolehlivé. Závěry o BAT by měly rovněž zahrnovat orientační referenční hodnoty pro jiné případy, které mají provozovatelé zahrnout do svých systémů environmentálního řízení, pokud je environmentální výkonnost do velké míry závislá na specifických okolnostech procesů. Úrovně environmentální výkonnosti spojené s BAT a referenční hodnoty by mohly zahrnovat úrovně spotřeby, úrovně účinného využívání zdrojů a úrovně opětovného použití materiálů, vody a energie a úrovně produkce odpadů a jiné úrovně získané za stanovených referenčních podmínek. Úrovně environmentální výkonnosti a referenční hodnoty by měly být stanoveny s ohledem na zdroje potřebné pro transformaci zařízení s cílem snížit emise skleníkových plynů, jakož i rozdíly v potřebách zdrojů u konkrétních produktů vyvolané poptávkou, jako jsou rozdíly ve spotřebě vody. Příslušný orgán by měl v povolení stanovit závazná rozmezí pro environmentální výkonnost, jak jsou stanovena v závěrech o BAT, jakož i závazné mezní hodnoty environmentální výkonnosti týkající se vody a orientační úrovně environmentální výkonnosti týkající se odpadů a zdrojů jiných než voda, které nejsou z hlediska životního prostředí méně přísné než závazné rozmezí, za předpokladu, že je zajištěna nižší mezní hodnota povinného rozmezí. Provozovatel by měl zahrnout referenční hodnoty do systému environmentálního řízení.

(28)

Je nezbytné dále upřesnit podmínky, za kterých může příslušný orgán při stanovování mezních hodnot emisí použitelných pro vypouštění znečišťujících látek do vody v povolení uděleném podle směrnice 2010/75/EU zohlednit následné procesy čištění odpadních vod. Mezní hodnoty emisí by měly být stanoveny tak, aby bylo zajištěno, že takové vypouštění nepovede ke zvýšenému zatížení vodního recipientu znečišťujícími látkami a nebránily kapacitě nebo potenciálu zpětného získávání zdrojů v procesu čištění odpadních vod v porovnání se situací, kdy dané zařízení uplatňuje BAT a splňuje úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro přímé vypouštění.

(29)

Zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku vyžaduje mimo jiné, aby v povoleních byly mezní úrovně hodnot emisí stanoveny na úrovni, která zajistí soulad s použitelnými úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami stanovenými v závěrech o BAT. Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) jsou obvykle vyjádřeny jako rozmezí, nikoli jako jednotlivé hodnoty, s cílem reflektovat rozdíly v rámci daného typu zařízení, které vedou k rozdílům v environmentálních výkonnostech dosažených při uplatňování BAT. Například tedy, v různých zařízeních bude mít jedno konkrétní BAT různou účinnost, některé BAT nemusí být vhodné pro použití v určitých zařízeních, nebo určitá kombinace více BAT může být u některých znečišťujících látek nebo složek životního prostředí účinnější než u jiných. Dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku je ohrožováno praxí stanovování mezních hodnot emisí na nejméně přísném konci rozpětí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, aniž by byl zohledněn potenciál daného zařízení dosáhnout nižších úrovní emisí uplatněním nejlepších dostupných technik. Taková praxe odrazuje inovátory od zavádění účinnějších technik a brání dosažení rovných podmínek k zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Za účelem snížení emisí by měl příslušný orgán stanovit mezní hodnoty emisí na nejpřísnější dosažitelné úrovni pro konkrétní zařízení s přihlédnutím k celému rozmezí BAT-AEL, jakož i k mezisložkovým vlivům. Mezní hodnoty emisí by měly vycházet z posouzení provedeného provozovatelem, který analyzuje proveditelnost splnění co nejpřísnějšího limitu rozsahu BAT-AEL, a má za cíl nejlepší možnou environmentální výkonnost konkrétních zařízení z hlediska životního prostředí, pokud provozovatel neprokáže, že použití nejlepších dostupných technik popsaných v závěrech o BAT umožňuje danému zařízení splnit pouze méně přísné mezní hodnoty emisí. Na podporu stanovení mezních hodnot emisí v povoleních a přijetí obecně závazných pravidel by závěry o BAT měly obsahovat informace o okolnostech umožňujících dosažení nižších úrovní emisí v rámci rozsahu BAT-AEL stanovených pro kategorie zařízení s podobnými vlastnostmi. Při stanovování mezních hodnot emisí v rámci BAT-AEL by se neměl použít postup pro udělení výjimky.

(30)

Závěry o BAT by měly určit nově vznikající techniky a nejlepší dostupné techniky, které mohou provozovatelé průmyslových odvětví zavést za účelem transformace zařízení tak, aby byla v souladu s cílem Unie spočívajícím v udržitelném, čistém, oběhovém a klimaticky neutrálním hospodářství. Příslušné orgány by měly mít možnost poskytnout průmyslovým provozovatelům dostatek času na provedení rozsáhlé průmyslové transformace, jež vyžaduje značné investice prostřednictvím BAT, nebo nově vznikajících technik, jež zahrnuje významnou změnu návrhu nebo technologie, nebo na nahrazení stávajícího zařízení, jak je popsáno v závěrech o BAT a stanoveno v plánu transformace.

(31)

V posledních letech postihly Unii a její členské státy výjimečné krizové situace, jako je pandemie COVID-19 a útočná válka Ruska proti Ukrajině. Tyto krize náhle a přímo ovlivnily dodávky energie a společensky kritických zdrojů, materiálů nebo vybavení, což vedlo k závažnému nedostatku a narušení dodávek, na něž je třeba rychle reagovat. Pokud krize takovou reakci vyžadují, mohlo by být nezbytné stanovit méně přísné mezní hodnoty emisí a environmentální výkonnosti, než jsou úrovně uvedené v závěrech o BAT, s cílem udržet výrobu energie či výrobu jiného zařízení zásadního významu nebo umožnit kontinuitu provozu kritických zařízení. Potřeba stanovit méně přísné mezní hodnoty emisí nebo mezní hodnoty environmentální výkonnosti musí být vyvážena potřebou chránit životní prostředí a lidské zdraví, jakož i zajišťovat rovné podmínky a integritu vnitřního trhu. Méně přísné limity mohou být tudíž stanoveny pouze v krajním případě, byla-li vyčerpána všechna opatření vedoucí k menšímu znečištění. Příslušný orgán by měl zajistit, aby v důsledku emisí ze zařízení nedošlo k žádnému významnému znečištění. Za účelem dohledu nad dopadem na životní prostředí a veřejné zdraví by měly být emise monitorovány. V zájmu zajištění rovných podmínek a ochrany vnitřního trhu by Komise měla mít možnost poskytnout přísné pokyny týkající se mimořádných událostí a jejich okolností, které by mohly být zohledněny. Komise by měla ověřovat, zda jsou takové výjimky udělené členskými státy odůvodněné, a vznést námitky, pokud dospěje k závěru, že výjimka není odůvodněná, přičemž v takovém případě by měl členský stát tuto výjimku bezodkladně revidovat.

(32)

Členské státy by měly mít možnost se rozhodnout, že z uplatňování požadavků na energetickou účinnost uvedených v podmínkách povolení vyjmou některé spalovací jednotky nebo jednotky produkující oxid uhličitý uvedené v příloze I směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/87/ES (16).

(33)

S cílem zabránit emisím znečišťujících látek ze zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU nebo je minimalizovat a zajistit rovné podmínky v celé Unii by měly být podmínky, za nichž lze udělit výjimky z mezních hodnot emisí, lépe vymezeny prostřednictvím obecných zásad, včetně požadavku na jejich pravidelný přezkum, aby se zajistilo harmonizovanější provádění těchto výjimek v celé Unii. Výjimky z mezních hodnot emisí by navíc neměly být udělovány v případě, že by mohly ohrozit soulad s normami kvality životního prostředí.

(34)

Hodnocení směrnice 2010/75/EU dospělo k závěru, že existují určité nesrovnalosti v přístupech k posuzování souladu u zařízení, na něž se vztahuje kapitola II uvedené směrnice. V zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, zajištění jednotného provádění práva Unie a rovných podmínek v celé Unii a zároveň minimalizace administrativní zátěže podniků a veřejných orgánů by Komise měla stanovit společná pravidla pro posuzování dodržování mezních hodnot emisí a validaci naměřených úrovní emisí do ovzduší i vody na základě nejlepších dostupných technik. Tato pravidla pro posuzování souladu by měla mít přednost před pravidly stanovenými v kapitolách III a IV pro posuzování dodržování mezních hodnot emisí obsažených v přílohách V a VI směrnice 2010/75/EU.

(35)

Normy kvality životního prostředí by měly být chápány jako všechny požadavky stanovené v právních předpisech Unie, například v právních předpisech Unie týkajících se ovzduší a vody, které musí dané životní prostředí nebo jeho určitá část v daném okamžiku splňovat. Proto je vhodné vyjasnit, že při udělování povolení určitému zařízení by příslušné orgány měly nejen stanovit podmínky, které zajistí soulad provozu daného zařízení se závěry o BAT, ale měly by také, je-li to vhodné z hlediska snížení konkrétního příspěvku daného zařízení ke znečištění, k němuž dochází v příslušné oblasti, a s ohledem na koncentrace dotčených znečišťujících látek v přijímajícím prostředí, zahrnout do povolení zvláštní dodatečné podmínky, které jsou přísnější než podmínky stanovené v příslušných závěrech o BAT, aby tak byl zajištěn soulad tohoto zařízení s normami kvality životního prostředí. Tyto podmínky by mohly spočívat ve stanovení přísnějších mezních hodnot emisí, limitů zatížení pro emise znečišťujících látek nebo v omezení provozu nebo kapacity daného zařízení.

(36)

Příslušný orgán by měl podmínky povolení pravidelně přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat s cílem zajistit soulad s příslušnými právními předpisy. Tyto přezkumy nebo aktualizace by se měly uskutečnit také v případech, kdy je nezbytné, aby zařízení splňovalo určitou normu kvality životního prostředí, a to i v případě nové nebo revidované normy kvality životního prostředí, nebo pokud stav přijímajícího prostředí vyžaduje revizi daného povolení, aby bylo možno dosáhnout souladu s plány a programy stanovenými podle právních předpisů Unie, jako jsou například plány povodí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (17).

(37)

Smluvní strany Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na svém sedmém zasedání podpořily závěry Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy ve věci ACCC/C/2014/121, podle nichž Evropská unie tím, že zavedla právní rámec, který nepředpokládá žádnou možnost účasti veřejnosti v souvislosti s přezkumy a aktualizacemi podle čl. 21 odst. 3, 4 a čl. 21 odst. 5 písm. b) a c) směrnice 2010/75/EU, nedodržuje čl. 6 odst. 10 úmluvy. Unie a její členské státy tato zjištění potvrdily a s ohledem na dosažení plného souladu s Aarhuskou úmluvou je nezbytné upřesnit, že osobám z řad dotčené veřejnosti by měla být dána včasná a účinná příležitost k účasti na udělování nebo aktualizaci podmínek povolení stanovených příslušným orgánem i v případě, že jsou tyto podmínky povolení přehodnocovány po zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT týkajících se hlavní činnosti daného zařízení; v případě, že vývoj nejlepších dostupných technik umožní výrazné snížení emisí; v případě, že bezpečnost provozu vyžaduje, aby byly použity jiné techniky; a v případě, že je nezbytné dodržovat novou nebo revidovanou normu environmentální kvality.

(38)

Jak objasňuje judikatura Soudního dvora (18), členské státy nesmějí omezovat zákonné právo na podání žaloby proti rozhodnutí orgánu veřejné moci na ty osoby z řad dotčené veřejnosti, které se zapojily do předchozího správního řízení, jež vedlo k přijetí takového rozhodnutí. Jak rovněž objasňuje judikatura Soudního dvora (19), účinný přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí a účinné prostředky nápravy mimo jiné vyžadují, aby osoby z řad dotčené veřejnosti měli právo požádat soud nebo příslušný nezávislý a nestranný orgán, aby nařídil předběžná opatření s cílem zabránit danému případu znečištění včetně případného dočasného pozastavení platnosti sporného povolení. Proto je třeba upřesnit, že aktivní legitimace by neměla být podmíněna úlohou, kterou člen dotčené veřejnosti sehrál ve fázi účasti na rozhodovacím procesu – zejména pokud se jedná o udělování povolení a uzavírání zařízení – podle této směrnice. Kromě toho by každý přezkum měl být spravedlivý, nestranný, včasný a nikoli nepřiměřeně nákladný, a měl by poskytovat přiměřené a účinné mechanismy právní ochrany, případně včetně předběžných opatření. Pokud jde o zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat, pozastavením provozu by nemělo být nijak dotčeno pokračování činností, které jsou nezbytné pro dobré životní podmínky hospodářských zvířat.

(39)

Pokud může být provozem daného zařízení ovlivněn více než jeden členský stát, měla by před vydáním povolení proběhnout přeshraniční spolupráce, která by měla zahrnovat předběžné informování osobám z řad dotčené veřejnosti a příslušných orgánů v ostatních členských státech, které by mohly být ovlivněny, a konzultace s nimi.

(40)

Z hodnocení směrnice 2010/75/EU vyplynulo, že ačkoli jejím záměrem je podpořit transformaci evropského průmyslu, není dostatečně dynamická a dostatečně nepodporuje zavádění inovativních procesů a technologií, včetně těch, které jsou nezbytné pro zelenou i digitální transformaci a pro dosažení cílů evropského právního rámce pro klima. Aniž by bylo předepsáno použití určité techniky nebo konkrétní technologie, je proto vhodné usnadnit testování a zavádění nově vznikajících technik s lepší environmentální výkonností, usnadnit spolupráci s výzkumnými pracovníky a průmyslovými odvětvími na výzkumných projektech financovaných z veřejných prostředků za podmínek stanovených v příslušných evropských a vnitrostátních nástrojích financování, jakož i zřídit specializované centrum na podporu inovací na základě shromažďování a analýzy informací o nově vznikajících technikách, které jsou relevantní pro činnosti spadající do oblasti působnosti uvedené směrnice, včetně chovu drůbeže a prasat, charakterizovat úroveň jejich vývoje od výzkumu až po zavádění úrovně technologické připravenosti, a posoudit úroveň environmentální výkonnosti těchto technik, přičemž se zohlední jakékoli potenciální omezení, pokud jde o dostupnost údajů a jejich spolehlivost. To bude rovněž poskytovat informace týkající se vypracovávání, přezkoumávání a aktualizace referenčních dokumentů o BAT. Nově vznikající techniky, které bude toto centrum analyzovat, by měly být alespoň na úrovni technologické připravenosti 6–7, tedy technologie demonstrované v příslušném prostředí (v případě klíčových základních technologií v prostředí příslušném pro průmysl) nebo na úrovni demonstrace systémového prototypu v provozním prostředí.

(41)

Dosažení cílů Unie týkajících se čistého, oběhového a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050 vyžaduje hlubokou transformaci hospodářství Unie. V souladu s osmým akčním programem pro životní prostředí by proto provozovatelé zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2010/75/EU, měli mít povinnost zahrnout plány transformace do svých systémů environmentálního řízení. Tyto plány transformace rovněž doplní požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (20) tím, že poskytnou prostředky pro provádění těchto požadavků na úrovni zařízení. První prioritou by měla být transformace energeticky náročných činností uvedených v příloze I. Provozovatelé energeticky náročných zařízení by proto měli vypracovat plány transformace do 30. června 2030. Provozovatelé zařízení provádějících jiné činnosti uvedené v příloze I by měli mít povinnost vypracovat plány transformace v rámci přezkumu a aktualizace povolení po zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT zveřejněných po 1. lednu 2030. Provozovatelé by měli mít možnost vypracovat jediný plán transformace zahrnující všechna zařízení pod jejich kontrolou v členských státech, a pokud již byly prvky plánů transformace vypracovány v jiných dokumentech a jsou v souladu s požadavky směrnice 2010/75/EU, měli by mít provozovatelé možnost zahrnout do plánu transformace odkaz na příslušné dokumenty. Přestože by plány transformace měly i nadále zůstat orientačními dokumenty vypracovanými na odpovědnost provozovatelů, měl by subjekt posuzování shody nebo environmentální ověřovatel, kterého si provozovatelé v rámci svých systémů environmentálního řízení najmou, zkontrolovat, zda obsahují minimální informace požadované podle aktu v přenesené pravomoci, který má Komise přijmout, a provozovatelé by měli tyto plány transformace zveřejnit.

(42)

Digitální nástroje, jako jsou digitalizované systémy řízení, by mohly pomoci kvantitativně a kvalitativně posoudit a řídit rizika související se znečištěním a pomoci provozovatelům při transformaci jejich zařízení.

(43)

Je třeba dále vyjasnit kritéria pro posouzení toho, zda jsou čištěné plyny nebo kapaliny vznikající při zplyňování a pyrolýze odpadu dostatečně vyčištěny do té míry, že před spalováním přestávají být odpadem.

(44)

S ohledem na vysoký počet chovných zařízení, která by měla být zahrnuta do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU, a na relativní jednoduchost procesů a struktury emisí těchto zařízení je vhodné stanovit zvláštní správní postupy pro vydávání povolení a pro provoz příslušných činností, které jsou přizpůsobeny danému odvětví, aniž by byly dotčeny požadavky týkající se informování a účasti veřejnosti, monitorování a dodržování předpisů. To by mělo umožnit přijetí obecně závazných pravidel na vnitrostátní úrovni a registraci zemědělských podniků namísto udělování individuálních povolení zemědělským podnikům. Členské státy by měly zajistit, aby obecná závazná pravidla a registrační postupy zaručovaly vysokou úroveň ochrany životního prostředí rovnocennou úrovni, jíž lze dosáhnout prostřednictvím jednotlivých podmínek povolení.

(45)

Předpokládá se, že inovativní techniky přicházející na trh budou stále více snižovat emise znečišťujících látek i skleníkových plynů ze zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a směrnice 2010/75/EU. To sice umožní vytváření dalších synergií mezi těmito směrnicemi, avšak mohlo by to také ovlivnit jejich fungování, a to i na trhu s uhlíkem. Směrnice 2003/87/ES obsahuje v tomto ohledu ustanovení o přezkumu účinnosti synergií se směrnicí 2010/75/EU, což vyzývá ke koordinaci povolení souvisejících s životním prostředím a klimatem s cílem zajistit účinné a rychlejší provádění opatření potřebných k dosažení souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky. Aby Komise zohlednila dynamiku inovací v tomto ohledu a přezkum uvedený v článku 8 směrnice 2003/87/ES, měla by předložit Evropskému parlamentu a Radě do roku 2028 a poté každých pět let zprávu o přezkumu provádění směrnice 2010/75/EU.

(46)

Na základě zjednodušení podávání zpráv podle směrnice 2010/75/EU by Komise měla i nadále racionalizovat způsob, jakým jí členské státy poskytují informace podle uvedené směrnice a s ohledem na další příslušné požadavky práva Unie, a zejména nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 (21). Vykazované informace by měly umožnit smysluplný přezkum provádění a dosažených výsledků, pokud jde o emise a jiné formy znečištění, mezní hodnoty emisí, uplatňování BAT, udělování výjimek a provozní stav zařízení. Za tímto účelem by Komise měla do 5. srpna 2026 aktualizovat prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví druh, formát a četnost vykazování informací členskými státy.

(47)

S cílem zajistit, aby směrnice 2010/75/EU i nadále plnila své cíle týkající se prevence nebo omezování emisí znečišťujících látek a dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí, měla by být stanovena provozní pravidla pro činnosti související s chovem prasat a drůbeže, která zohlední specifika jednotlivých odvětví činnosti. Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení jednotných podmínek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

(48)

Komise by měla přezkoumat potřebu regulovat emise z průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na pevnině a na moři se zohledněním stávajícího právního rámce Unie, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 (23) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU (24), potřebu regulovat emise z těžby neenergetických průmyslových nerostů používaných v jiných průmyslových odvětvích než ve stavebnictví a z jejich zpracování na místě, jakož i potřebu regulovat emise z nově prováděné těžby rud v Unii a z jejich zpracování na místě a potřebu revidovat prahovou hodnotu činnosti v příloze I pro výrobu vodíku elektrolýzou vody.

(49)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnice 2010/75/EU by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení i) standardizované metodiky pro posuzování nepoměru mezi náklady na provedení závěrů o BAT a potenciálními přínosy pro životní prostředí v souladu s čl. 15 odst. 4, přičemž se případně zohlední metody, jako je hodnota statistického života (VSL) nebo hodnota roku života (VOLY), ii) standardizované metodiky pro provádění posouzení uvedeného v čl. 15 odst. 6, iii) metody měření pro posuzování dodržování mezních hodnot emisí stanovených v povolení, pokud jde o emise do ovzduší a vody, iv) podrobných opatření nezbytných pro zřízení a fungování inovačního centra pro průmyslovou transformaci a emise a v) formátu, který má být použit pro plány transformace, a vi) informací ze systému environmentálního řízení relevantních pro zveřejnění, což by mělo zahrnovat alespoň informace o ukazatelích a cílech environmentální výkonnosti, jakož i o pokroku při plnění environmentálních cílů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(50)

Aby bylo zajištěno účinné provádění a prosazování povinností stanovených ve směrnici 2010/75/EU, je nezbytné stanovit minimální obsah účinných, přiměřených a odrazujících sankcí. Rozdíly mezi režimy sankcí, skutečnost, že uložené sankce jsou v mnoha případech považovány za příliš nízké na to, aby skutečně odrazovaly od protiprávního jednání, a nejednotné provádění ve všech členských státech narušují rovné podmínky v oblasti průmyslových emisí v celé Unii.

(51)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých na základě této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Členské státy mohou stanovit pravidla pro správní i trestní sankce. Uložení trestních a správních sankcí by v žádném případě nemělo vést k porušení práva nebýt dvakrát souzen nebo trestán za stejný trestný čin (zásada ne bis in idem), jak jej vykládá Soudní dvůr. V případě nejzávažnějších porušení spáchaných právnickou osobou, jako jsou porušení s vysokou závažností vyplývající z jejich povahy, rozsahu nebo opakování, nebo pokud takováto porušení představují vážná rizika pro zdraví nebo životní prostředí, by členské státy měly zajistit, aby jejich vnitrostátní systém sankcí zahrnoval pokuty, jejichž maximální výše by měla činit alespoň 3 % ročního obratu dotčeného provozovatele v Unii v účetním roce předcházejícím roku, v němž je pokuta uložena. Za tato porušení, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (25), mohou členské státy rovněž nebo alternativně přijmout trestní sankce, a to za předpokladu, že jsou účinné, přiměřené a odrazující.

(52)

Pokud došlo k újmě na lidském zdraví v důsledku porušení vnitrostátních opatření přijatých podle směrnice 2010/75/EU, měly by členské státy zajistit, aby dotčené osoby mohly požadovat a získat náhradu této újmy od příslušných fyzických nebo právnických osob. Tato pravidla pro odškodnění přispívají k prosazování cílů zachování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a ochrany lidského zdraví, jak je stanoveno v článku 191 Smlouvy o fungování EU. Podporují rovněž právo na život, na nedotknutelnost lidské osobnosti a na ochranu zdraví stanovené v článcích 2, 3 a 35 Listiny základních práv Evropské unie a právo na účinnou právní ochranu stanovené v článku 47 Listiny. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (26) navíc nedává soukromým stranám právo na náhradu škody v důsledku škod na životním prostředí nebo bezprostřední hrozby takových škod.

(53)

Je proto vhodné, aby se směrnice 2010/75/EU zabývala právem na náhradu škody způsobené jednotlivcům a zajistila, aby jednotlivci mohli bránit svá práva před škodami na zdraví způsobenými porušením směrnice 2010/75/EU, a tím zaručila účinnější prosazování uvedené směrnice. Postupy týkající se nároků na náhradu škody by měly být navrhovány a uplatňovány tak, aby neznemožňovaly nebo nadměrně neztěžovaly výkon práva na náhradu škody.

(54)

Dopad směrnice 2010/75/EU na procesní autonomii členských států by měl být omezen na to, co je nezbytné pro zajištění cílů ochrany lidského zdraví prostřednictvím bezpečného životního prostředí, o něž usiluje, a neměl by mít vliv na ostatní vnitrostátní procesní pravidla zakládající právo požadovat náhradu škody za porušení této směrnice. Taková vnitrostátní pravidla by však neměla bránit účinnému fungování mechanismu pro vymáhání náhrady škody, který směrnice 2010/75/EU vyžaduje.

(55)

Směrnice 2010/75/EU byla v členských státech prováděna rozdílně, pokud jde o pokrytí zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, protože formulace definice této činnosti umožňovala členským státům rozhodnout, zda uplatní obě kritéria týkající se výrobní kapacity a kapacity pece, nebo pouze jedno z nich. Aby se zajistilo důslednější provádění uvedené směrnice a rovné podmínky v celé Unii, měla by tato zařízení být zahrnuta do oblasti působnosti uvedené směrnice vždy, když je splněno alespoň jedno z těchto dvou kritérií.

(56)

Při stanovování mezních hodnot emisí znečišťujících látek by měl příslušný orgán zohlednit všechny látky, včetně nově se objevujících znečišťujících látek, které mohou být z dotčeného zařízení emitovány a které mohou mít významný dopad na životní prostředí nebo lidské zdraví. Přitom je třeba zohlednit nebezpečné vlastnosti, množství a povahu emitovaných látek a jejich potenciál znečišťovat všechny složky životního prostředí. Tam, kde je to relevantní, fungují závěry o BAT jako referenční bod pro výběr látek, pro které mají být stanoveny mezní hodnoty emisí, ačkoli příslušný orgán může rozhodnout o výběru dalších látek. V současné době je v příloze II směrnice 2010/75/EU uveden nevyčerpávající seznam jednotlivých znečišťujících látek; to není slučitelné s komplexním přístupem uvedené směrnice a neodráží to potřebu, aby příslušné orgány zohledňovaly všechny relevantní znečišťující látky včetně nově se objevujících znečišťujících látek. Tento nevyčerpávající seznam znečišťujících látek by proto měl být vypuštěn. Namísto toho je třeba uvést odkaz na seznam znečišťujících látek v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (27).

(57)

Přestože jsou do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU zahrnuty i skládky, neexistují žádné závěry o BAT pro skládky, protože tato činnost spadá do oblasti působnosti směrnice Rady 1999/31/ES (28) a požadavky posledně uvedené směrnice se považují za BAT. Vzhledem k technickému vývoji a inovacím, k nimž došlo od přijetí směrnice 1999/31/ES, jsou nyní k dispozici účinnější techniky ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Přijetí závěrů o BAT podle směrnice 2010/75/EU by umožnilo řešit klíčové otázky v oblasti životního prostředí související s provozem skládek odpadů, včetně významných emisí metanu. Směrnice 1999/31/ES by proto měla umožnit přijetí závěrů o BAT o skládkách podle směrnice 2010/75/EU.

(58)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zlepšit kvalitu tohoto prostředí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu přeshraniční povahy znečišťování z průmyslových činností může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné

(59)

V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zlepšení kvality životního prostředí, nezbytné a vhodné stanovit pravidla týkající se integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího v důsledku průmyslových činností a činností spojených s chovem hospodářských zvířat. Tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení sledovaných cílů nezbytné, a to v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.

(60)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (29) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(61)

Spalovací zařízení, která jsou součástí malých izolovaných soustav, mohou kvůli své zeměpisné poloze a nedostatečnému propojení s pevninskou sítí členských států nebo sítí jiného členského státu čelit zvláštním problémům, kvůli nimž je na splnění mezních hodnot emisí třeba poskytnout více času. Dotčené členské státy by měly pro spalovací zařízení, která jsou součástí malé izolované soustavy, vypracovat plán k zajištění souladu, který stanoví opatření za účelem zajištění dodržování mezních hodnot emisí nejpozději do 31. prosince 2029. Tento plán by měl popisovat opatření přijatá k zajištění dodržování této směrnice a opatření k minimalizaci rozsahu a doby trvání emisí znečišťujících látek během období, na které se plán vztahuje; měl by rovněž zahrnovat informace o opatřeních k řízení poptávky a možnostech přechodu na čistší paliva nebo o čistších alternativách, jako je využívání obnovitelných zdrojů energie a propojení s pevninskými rozvodnými sítěmi nebo sítěmi jiného členského státu. Dotčené členské státy by měly svůj plán k zajištění dodržování směrnice sdělit Komisi. V případě, že Komise vznese námitky, by členské státy měly plán aktualizovat. Dotčené členské státy by měly každoročně podávat zprávu o pokroku při zajištění dodržování této směrnice.

(62)

S cílem poskytnout členským státům, příslušným orgánům a zařízením čas na dosažení souladu s novými ustanoveními a rovněž Komisi na přijetí nových závěrů o BAT, které nová ustanovení zohlední, by měla být stanovena přechodná ustanovení. V zájmu zajištění právní jistoty je třeba stanovit pevné datum, do kdy nejpozději by měla být ustanovení splněna. S ohledem na sevillský proces a počet referenčních dokumentů o BAT, které je třeba přezkoumat, by toto datum mělo být stanoveno na 12 let pro stávající činnosti a 10 let pro nové činnosti. To nebrání tomu, aby byly závěry o BAT přijaty a provedeny dříve, což se očekává u většiny činností, na něž se vztahuje tato směrnice. Stávající zařízení by měla být v souladu s ustanoveními směrnice 2010/75/EU ve znění platném ke dni 3. srpna 2024, dokud nebudou přijaty nové závěry o BAT nebo dokud nedojde k aktualizaci povolení.

(63)

Směrnice 2010/75/EU a 1999/31/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1)

Nadpis se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrovaná prevence a omezování znečištění).“

2)

V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Stanoví rovněž pravidla, která mají vyloučit, nebo pokud to není proveditelné, průběžně snižovat, emise do ovzduší, vody a půdy, předcházet vzniku odpadů, zlepšovat účinnost využívání zdrojů a podporovat oběhové hospodářství a dekarbonizaci, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku.“

3)

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

4)

Článek 3 se mění takto:

5)

V čl. 4 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy stanovit postup pro registraci zařízení, na která se vztahuje pouze kapitola V nebo kapitola VIa.“

6)

V článku 5 se doplňuje nový odstavec, který zní:

7)

Články 7 a 8 se nahrazují tímto:

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30/04/2004, s. 56).“ "

8)

V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

9)

V článku 11 se písmeno f) mění takto:

10)

V článku 11 se vkládají nové body, které znějí:

11)

V čl. 12 odst. 1 se písmena b), c) a f) nahrazují tímto:

12)

článek 13 se mění takto:

13)

článek 14 se mění takto:

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů (Úř. věst. L, 2024/1785, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1785/oj).“ "

15)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

17)

V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

18)

V článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní:

19)

V článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní:

20)

Článek 18 se nahrazuje tímto:

21)

V článku 20 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

22)

V čl. 21 odst. 3 prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

23)

V čl. 21 odst. 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

24)

V čl. 21 odst. 5 se doplňuje nové písmeno, které zní:

25)

V čl. 23 odst. 4 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme a případně pravidelně aktualizuje pokyny týkající se kritérií pro posouzení rizik v oblasti životního prostředí.“

26)

Článek 24 se mění takto:

27)

V čl. 25 odst. 1 se doplňují pododstavce, které znějí:

„Postavení v přezkumném řízení nesmí být podmíněna úlohou, kterou člen dotčené veřejnosti sehrál ve fázi účasti na rozhodovacím procesu podle této směrnice.

Přezkum musí být čestný, spravedlivý a včasný, neměl by vyžadovat vysoké náklady a musí zajistit přiměřenou a účinnou nápravu, případně včetně předběžných opatření.“

28)

V článku 26 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

29)

Za článek 26 se vkládá toto záhlaví:

„ KAPITOLA IIA

UMOŽNĚNÍ A PODPORA INOVACÍ“

30)

Článek 27 se nahrazuje tímto:

31)

Vkládají se nové články, které znějí:

32)

V článku 30 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

33)

V čl. 30 odst. 6 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy informují Komisi o každé odchylce udělené podle tohoto pododstavce, včetně důvodů pro tuto výjimku a uložených podmínek.“

34)

Vkládá se nový článek, který zní:

35)

V čl. 42 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato kapitola se nepoužije na zařízení provádějící zplyňování nebo pyrolýzu, jsou-li plyny nebo kapaliny, které jsou výsledkem takového tepelného zpracování odpadu, před spálením zpracovány do té míry, že:

36)

V článku 48 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

37)

V článku 63 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

38)

V článku 70 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

39)

Za článek 70 se vkládá toto záhlaví:

„ KAPITOLA VIA

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO CHOV DRŮBEŽE A PRASAT“

40)

Za nadpis „KAPITOLA IVa“ se vkládají nové články, které znějí:

41)

V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

42)

V čl. 73 odst. 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„Do 30. června 2028 a poté každých 5 let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující posouzení uplatňování této směrnice. Zpráva obsahuje informace o činnostech, pro něž byly nebo nebyly přijaty závěry o BAT podle čl. 13 odst. 5 této směrnice, zohledňuje dynamiku inovací, včetně nově vznikajících technik, potřebu dalších opatření k předcházení znečištění a přezkum uvedený v článku 8 směrnice 2003/87/ES.

Zpráva obsahuje hodnocení týkající se nezbytných opatření na úrovni Unie v podobě přijetí nebo aktualizace celounijních minimálních požadavků pro mezní hodnoty emisí a pravidla monitorování a dosahování souladu pro činnosti v rámci závěrů o BAT přijatých v období předchozích pěti let, a to na základě těchto kritérií:

43)

Článek 73 se mění takto:

44)

Článek 74 se nahrazuje tímto:

45)

Článek 75 se nahrazuje tímto:

46)

Článek 76 se nahrazuje tímto:

47)

Články 77 a 78 se zrušují.

48)

Článek 79 se nahrazuje tímto:

(*5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).“ "

49)

Vkládá se nový článek, který zní:

50)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

51)

Vkládá se nová příloha Ia uvedená v příloze II této směrnice.

52)

Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III této směrnice.

53)

Příloha III se mění v souladu s přílohou IV této směrnice.

54)

Příloha IV se mění v souladu s přílohou V této směrnice.

55)

Příloha V se mění v souladu s přílohou VI této směrnice.

56)

Příloha VI se mění v souladu s přílohou VII této směrnice.