(EU) 2024/1711Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1711 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944, pokud jde o zlepšení uspořádání unijního trhu s elektřinouText s významem pro EHP.

(1)

Od září 2021 lze na trzích s elektřinou pozorovat velmi vysoké ceny a jejich kolísání. Jak uvedla Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) ve svém konečném posouzení uspořádání velkoobchodního trhu s elektřinou v EU z dubna 2022, jedná se především o důsledek vysoké ceny plynu, který se používá jako surovina při výrobě elektřiny.

(2)

Eskalace útočné války Ruska proti Ukrajině, která je smluvní stranou Smlouvy o Energetickém společenství (4), a související mezinárodní sankce vedly od února 2022 ke krizi v oblasti plynu, narušily globální trhy s energií, umocnily problém vysokých cen plynu a měly významný dopad na ceny elektřiny. Útočná válka Ruska proti Ukrajině rovněž způsobila nejistotu ohledně dodávek dalších komodit, jako je černé uhlí a ropa, které jsou využívány zařízeními pro výrobu elektřiny. Tato nejistota vedla k dalšímu podstatnému zvýšení volatility cen elektřiny. Omezená dostupnost několika jaderných reaktorů a nízký výkon hydroelektráren dále umocnily nárůst cen elektřiny.

(3)

V reakci na tuto situaci navrhla Komise ve svém sdělení „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor“ ze dne 13. října 2021 soubor opatření, která mohou Unie a její členské státy použít k řešení bezprostředního dopadu vysokých cen energií na zákazníky v domácnosti a podniky, včetně podpory příjmu, daňových úlev a opatření týkající se úspor a skladování energie a k posílení odolnosti vůči budoucím cenovým otřesům. Ve svém sdělení ze dne 8. března 2022 nazvaném „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ Komise nastínila řadu dalších opatření s cílem posílit uvedený soubor nástrojů a reagovat na rostoucí ceny energií. Dne 23. března 2022 Komise rovněž zavedla dočasný rámec státní podpory, který má umožnit určité subvence ke zmírnění dopadu vysokých cen energií.

(4)

Komise ve svém sdělení ze dne 18. května 2022 představila „Plán REPowerEU“, kterým zavedla další opatření zaměřená na úspory energie, diverzifikaci dodávek energie, vyšší cíl v oblasti energetické účinnosti a zrychlené zavádění energie z obnovitelných zdrojů s cílem snížit závislost Unie na ruských fosilních palivech, včetně návrhu zvýšit cíl Unie pro rok 2030 pro hrubou konečnou spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na 45 %. Sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvané „Krátkodobé intervence na trhu s energií a dlouhodobé zlepšení uspořádání trhu s elektřinou – postup“ kromě stanovení dodatečných krátkodobých opatření k řešení vysokých cen energií dále určilo potenciální oblasti pro zlepšení uspořádání trhu s elektřinou a představilo záměr posoudit tyto oblasti s ohledem na měnící se legislativní rámec.

(5)

S cílem naléhavě řešit krizi v oblasti cen energií a bezpečnostní problémy a zabývat se nárůstem cen pro občany přijala Unie několik právních aktů, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 (5), které zavedlo přísný režim uskladňování zemního plynu, a nařízení Rady (EU) 2022/1369 (6), které stanovilo účinná opatření ke snížení poptávky po plynu a elektřině, nařízení Rady (EU) 2022/1854 (7), které zavedlo režimy pro omezení cen s cílem zabránit neočekávaným ziskům na trzích s plynem a elektřinou, a nařízení Rady (EU) 2022/2577 (8), které zavedlo opatření k urychlení povolovacích postupů pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

(6)

Dobře integrovaný trh s energií, který vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (9), (EU) 2019/942 (10) a (EU) 2019/943 (11) a ze směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (12), (EU) 2018/2002 (13) a (EU) 2019/944 (14), které jsou souhrnně označovány jako balíček opatření nazvaný Čistá energie pro všechny Evropany, který byl přijat v letech 2018 a 2019, by měl Unii umožnit těžit z hospodářských přínosů jednotného trhu s energií za všech okolností, zajistit bezpečnost dodávek energie a udržet proces dekarbonizace za účelem dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality. Bezpečnější, spolehlivější a efektivnější provoz energetických soustav a větší odolnost vůči krátkodobým cenovým otřesům jsou zajišťovány rovněž přeshraničním propojením.

(7)

Posílení vnitřního trhu s energií a dosažení cílů v oblasti klimatu a transformace energetiky vyžaduje výraznou modernizaci elektrizační sítě Unie, aby bylo možné pokrýt výrazné zvýšení výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie, jejichž výrobní objemy a vzorce toku elektřiny v celé Unii jsou proměnlivé v závislosti na počasí, a aby bylo možné pokrýt i novou poptávku, například pokud jde o elektrická vozidla a tepelná čerpadla. Pro řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou, včetně bezpečnosti dodávek, má zásadní význam investice do sítí, a to v rámci hranic i napříč nimi. Tato investice je nezbytná pro integraci výroby energie z obnovitelných zdrojů a poptávky po ní, neboť místa výroby a poptávky jsou od sebe vzdálena více než v minulosti, a v konečném důsledku pro dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky. Každá z reforem unijního trhu s elektřinou by proto měla přispívat k integrovanější evropské elektrizační síti s cílem zajistit, aby každý členský stát dosáhl úrovně propojení elektroenergetických soustav, která odpovídá cíli propojit do roku 2030 alespoň 15 % elektroenergetických soustav, jak je stanoveno v čl. 4 písm. d) bodě 1 nařízení (EU) 2018/1999, aby tato propojovací kapacita byla v co největší míře využívána pro přeshraniční obchod a aby byla vybudována nebo modernizována elektrizační síť Unie a její infrastruktura pro konektivitu, jako jsou projekty společného zájmu Unie zřízené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 (15). Všem občanům a podnikům Unie by měla být zajištěna odpovídající konektivita, neboť jim to může přinést významné příležitosti, pokud jde o účast na transformaci energetiky a digitální transformaci Unie. Zvláštní pozornost by měla být věnována nejvzdálenějším regionům uvedeným v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jenž uznává jejich zvláštní omezení a jenž ve vztahu k nim umožňuje přijetí zvláštních opatření.

(8)

Stávající uspořádání trhu s elektřinou mimo jiné napomohlo vzniku nových a inovativních produktů, služeb a opatření na maloobchodních trzích s elektřinou, podpořilo energetickou účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů a rozšířilo možnosti výběru s cílem pomoci spotřebitelům snížit jejich účty za energii, a to i prostřednictvím malých výrobních zařízení a nově vznikajících služeb pro zajištění odezvy strany poptávky. Klíčovým prvkem budoucích trhů s elektřinou a elektrizačních soustav v Unii je využití potenciálu digitalizace energetické soustavy, například prostřednictvím aktivní účasti spotřebitelů. Zároveň je třeba respektovat volbu spotřebitelů a umožnit jim využívat výhody nejrůznějších smluvních nabídek a chránit zákazníky v domácnosti před vysokými cenami v době energetické krize. Integrace energetické soustavy má spočívat v plánování a provozu energetické soustavy jako celku napříč různými nosiči energie, energetickými infrastrukturami a odvětvími spotřeby energie, a to vytvářením silnějších vazeb mezi nimi a ve vzájemné synergii a s podporou digitalizace s cílem poskytovat bezpečnou, cenově dostupnou, spolehlivou a udržitelnou energii.

(9)

V souvislosti s energetickou krizí současné uspořádání trhu s elektřinou odhalilo řadu nedostatků a nečekaných důsledků souvisejících s dopadem vysokých a kolísavých cen fosilních paliv na krátkodobé trhy s elektřinou, které vystavují domácnosti a podniky prudkému nárůstu cen, jenž se promítá do jejich účtů za elektřinu.

(10)

Rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů a čistých flexibilních technologií představuje nejudržitelnější a nákladově nejefektivnější způsob strukturálního snížení poptávky po fosilních palivech pro výrobu elektřiny a umožňuje přímou spotřebu elektřiny prostřednictvím elektrifikace poptávky po energii a integrace energetické soustavy. Vzhledem k jejich nízkým provozním nákladům mohou obnovitelné zdroje pozitivně ovlivnit ceny elektřiny v celé Unii a snížit spotřebu fosilních paliv.

(11)

Změny uspořádání trhu s elektřinou by měly zajistit, aby z výhod plynoucích z rostoucího zavádění energie z obnovitelných zdrojů a transformace energetiky jako celku měli prospěch spotřebitelé, včetně těch nejzranitelnějších, a aby je v konečném důsledku ochránily před energetickými krizemi a zabránily tomu, aby se více zákazníků v domácnosti ocitlo v pasti energetické chudoby. Tyto změny by měly zmírnit dopad vysokých cen fosilních paliv, zejména cen plynu, na ceny elektřiny, a umožnit tak zákazníkům v domácnosti a podnikům v dlouhodobém horizontu využívat pro snížení celkových nákladů na energii výhod cenově dostupné a bezpečné energie z udržitelných obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů, jakož i energeticky účinných řešení, což může snížit potřebu rozšíření kapacity elektrizačních sítí a výrobní kapacity.

(12)

Cílem reformy uspořádání trhu s elektřinou je zajistit dostupné a konkurenční ceny elektřiny pro všechny spotřebitele. Tato reforma by proto měla být přínosem nejen pro zákazníky v domácnosti, ale i pro konkurenceschopnost průmyslových odvětví Unie, neboť usnadní investice do čistých technologií, které potřebují ke splnění svých plánů přechodu k nulovým emisím. Základem transformace energetiky v Unii musí být silná výroba využívající čisté technologie. Uvedené reformy podpoří cenově dostupnou elektrifikaci průmyslu a vedoucí postavení Unie v celosvětovém měřítku, pokud jde o výzkum a inovace v oblasti čistých technologií.

(13)

Při připojování nových výrobních a odběrných zařízení k síti, zejména zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, často dochází k průtahům v postupech pro připojení k síti. Jedním z důvodů těchto průtahů je nedostatek dostupné kapacity sítě v místě zvoleném investorem, což pro připojení zařízení k soustavě vyžaduje bezpečné rozšíření nebo posílení sítě. Zavedení nového požadavku, aby provozovatelé elektrizačních soustav na úrovni přenosu i distribuce zveřejňovali a aktualizovali informace o kapacitě dostupné pro nová připojení ve svých oblastech provozu, by investorům usnadnilo přístup k informacím o dostupnosti kapacity sítě v rámci soustavy, a urychlilo tudíž rozhodování, což by pak urychlilo požadované zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Provozovatelé distribučních soustav by tyto informace měli pravidelně, alespoň jednou za čtvrt roku, aktualizovat. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, že tento požadavek nebudou uplatňovat na elektroenergetické podniky, které slouží méně než 100 000 připojeným zákazníkům nebo obsluhují malé izolované soustavy, nicméně by měly tyto podniky vybízet, aby uživatelům soustavy tyto informace jednou ročně poskytovaly, a měly by za tímto účelem podporovat spolupráci mezi provozovateli distribučních soustav. Provozovatelé distribučních soustav by rovněž měli zveřejňovat kritéria používaná k určení dostupných kapacit sítě, jako jsou stávající kapacity poptávky a výrobní kapacity, předpoklady pro posuzování možností další integrace dalších uživatelů soustavy, příslušné informace o možném omezování dodávek energie a očekávaný nadcházející relevantní vývoj v rámci sítě.

(14)

Kromě toho by provozovatelé distribučních soustav měli uživatelům soustavy poskytovat jasné a transparentní informace o stavu a vyřizování jejich žádostí o připojení, aby se vyřešil problém dlouhého čekání na odpovědi týkající se žádostí o připojení k síti. Provozovatelé distribučních soustav by měli tyto informace poskytnout do tří měsíců ode dne podání žádosti a pravidelně, alespoň jednou za čtvrt roku, je aktualizovat.

(15)

V oblastech, kde mají elektrizační sítě omezenou nebo nulovou síťovou kapacitu, by uživatelé žádající o připojení k síti měli mít možnost uzavírat smlouvy o nepevném, flexibilním připojení. Smlouva o připojení by například mohla zohlednit skladování energie nebo omezit dobu, během které může elektrárna dodávat elektřinu do sítě, nebo kapacitu, kterou lze vyvézt, a umožnit její částečné připojení. Provozovatelé soustav by měli v těchto oblastech nabízet možnost uzavírat smlouvy o flexibilním připojení. Regulační orgán nebo jiný příslušný orgán, pokud jej členský stát stanovil, by měly vytvořit rámce pro provozovatele soustav, aby mohli taková flexibilní připojení zavést, a zajistit, aby byla upřednostňována posílení sítě, která poskytují strukturální řešení, aby byly smlouvy o připojení změněny na pevné, jakmile budou sítě připraveny, aby byla umožněna flexibilní připojení jako trvalé řešení pro oblasti, kde posílení sítě není účinné, a v míře, jak je to možné, informovat uživatele, kteří žádají o připojení k síti, o očekávaných úrovních omezení v rámci smlouvy o flexibilním připojení.

(16)

Během energetické krize byli spotřebitelé vystaveni extrémně kolísavým velkoobchodním cenám energie a měli omezené možnosti zapojit se do trhu s energií. V důsledku toho se mnoho zákazníků v domácnosti potýkalo s finančními obtížemi a nebyli schopni platit své účty. Nejvíce zasaženi byli zranitelní zákazníci a zákazníci trpící energetickou chudobou, nicméně problémům se nevyhnuli ani zákazníci v domácnosti se středními příjmy. Vysoké ceny energií mohou mít také negativní dopad na zdraví, dobré životní podmínky a celkovou kvalitu života spotřebitelů. Je proto důležité zlepšit práva a ochranu spotřebitelů, aby spotřebitelé mohli těžit z transformace energetiky, aby jejich účty za elektřinu nebyly závislé na krátkodobých pohybech cen na trzích s energií a aby bylo rozložení rizik mezi dodavateli a spotřebiteli vyvážené.

(17)

Spotřebitelé by měli mít přístup k široké škále nabídek, aby si mohli vybrat smlouvu, která odpovídá jejich potřebám. Dodavatelé však svou nabídku zúžili, smlouvy na dodávky elektřiny za pevnou cenu na dobu určitou jsou vzácné a výběr nabídek je omezený. Spotřebitelé by měli mít vždy možnost zvolit smlouvu o dodávkách elektřiny na dobu určitou za dostupnou pevnou cenu a dodavatelé by neměli mít možnost jednostranně měnit smluvní podmínky nebo smlouvu předčasně ukončit před tím, než uplyne sjednaná doba trvání. Nicméně smlouvy s dynamickým určováním ceny mají i nadále zásadní význam a stále větší pronikání obnovitelných zdrojů energie může spotřebitelům pomoci snížit jejich účty za energii. Členské státy by měly mít možnost osvobodit dodavatele s více než 200 000 konečnými zákazníky, kteří nabízejí pouze smlouvy s dynamickým určováním ceny, od povinnosti nabízet smlouvy na dodávky elektřiny za pevnou cenu na dobu určitou za předpokladu, že toto osvobození nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž a zůstane zachován dostatečný výběr smluv na dodávky elektřiny za pevnou cenou na dobu určitou.

(18)

Pokud dodavatelé své portfolio elektřiny dostatečně nezajistí, změny velkoobchodních cen elektřiny je mohou finančně ohrozit a mohou vést k jejich selhání a k přenášení nákladů na spotřebitele a další uživatele sítě. Proto by dodavatelé, kteří nabízejí smlouvy na dodávky elektřiny za pevnou cenu na dobu určitou, měli být náležitě zajištěni. Vhodná zajišťovací strategie by měla zohledňovat přístup dodavatelů k jejich vlastní výrobě elektřiny a její kapitalizaci, jakož i jejich vystavení změnám velkoobchodních tržních cen, velikost dodavatele nebo strukturu trhu. Vhodné zajišťovací strategie lze zajistit za pomoci obecných pravidel, nad jejichž dodržováním je vykonáván dohled, aniž by byl prováděn zvláštní přezkum postojů nebo strategií jednotlivých dodavatelů. Nástroji využívanými k posouzení zajišťovacích strategií dodavatelů by mohly být zátěžové testy a povinnost dodavatelů podávat zprávy.

(19)

Spotřebitelé by měli mít možnost zvolit si dodavatele, který jim nabízí cenu a službu, které nejlépe vyhovují jejich potřebám. Pokrok v technologii měření a dílčího měření v kombinaci s informačními a komunikačními technologiemi znamená, že je technicky možné mít pro jednotlivé prostory více dodavatelů. Zákazníci by měli mít možnost zvolit si samostatného dodavatele, zejména pokud jde o elektřinu k napájení spotřebičů, jako jsou tepelná čerpadla nebo elektrická vozidla, které mají obzvláště vysokou spotřebu nebo které jsou rovněž schopny automaticky změnit spotřebu elektřiny v reakci na cenové signály. Za tímto účelem by mělo být zákazníkům umožněno mít ve svých odběrových místech pro jediné místo připojení více než jeden bod měření a účtování, což by umožnilo, aby elektřina pro různé spotřebiče byla měřena a dodávána samostatně. Body měření by měly být od sebe jasně odlišeny a měly by být v souladu s platnými technickými pravidly. Pravidla pro rozdělení souvisejících nákladů by měly stanovit členské státy. Některé inteligentní měřicí systémy umí měřit přímo více než jeden bod měření, a umožňují tedy, aby zákazníci měli současně více než jednu smlouvu na dodávky elektřiny nebo smlouvu o sdílení energie. Dodavatelé by měli nést odpovědnost za odchylku pouze ve vztahu k bodům měření a účtování, do nichž dodávají. Kromě toho umožněním použití vyhrazených řešení pro účely měření, která jsou připojena ke spotřebičům s flexibilním a kontrolovatelným zatížením nebo jsou v nich zabudována, se koneční zákazníci mohou zapojit do dalších pobídkových režimů odezvy strany poptávky, které poskytují flexibilní služby na trhu s elektřinou a provozovatelům přenosových a distribučních soustav. Celkově by tato opatření měla být slučitelná se sdílením energie, a měla by přispět k většímu využívání odezvy strany poptávky a k posílení postavení spotřebitelů, což umožní zákazníkům získat větší kontrolu nad jejich spotřebou elektřiny a nad účty, a zároveň poskytnout elektrizační soustavě dodatečnou flexibilitu, aby bylo možné čelit výkyvům poptávky a nabídky.

(20)

Vzhledem k rostoucí složitosti nabídek energie a různým marketingovým praktikám je pro spotřebitele často obtížné plně pochopit důsledky nabídek dodavatelů nebo smlouvy, kterou podepisují. Zejména není často jasné, jak se stanovuje cena, podmínky pro obnovení smlouvy, důsledky vypovězení smlouvy nebo důvody pro změnu podmínek ze strany dodavatele. Proto by dodavatelé nebo účastníci trhu zapojení do agregace měli spotřebitelům poskytovat klíčové informace o nabídkách energie ve stručné a snadno srozumitelné podobě před uzavřením nebo prodloužením smlouvy.

(21)

S cílem zajistit kontinuitu dodávek pro spotřebitele, zejména v případech selhání dodavatele, by členské státy měly mít zavedený režim dodavatele poslední instance. Jmenovat dodavatele poslední instance by mělo být možné buď před selháním, nebo v okamžiku selhání dodavatele. Tento dodavatel poslední instance může být považován za poskytovatele univerzální služby. Dodavatelem poslední instance může být obchodní jednotka vertikálně integrovaného podniku, který též plní distribuční funkce, pokud splňuje požadavky ohledně oddělení vlastnictví stanovené ve směrnici (EU) 2019/944. Z toho však nevyplývá povinnost členských států zajistit dodávky za určitou pevně stanovenou minimální cenu. Pokud členský stát uloží dodavateli poslední instance povinnost dodávat elektřinu zákazníkovi, který neobdrží tržní nabídky, použijí se podmínky stanovené v článku 5 směrnice (EU) 2019/944 a tato povinnost může zahrnovat regulovanou cenu pouze v rozsahu, v jakém je tento zákazník oprávněn využívat regulovaných cen. Při posuzování toho, zda jsou nabídky poskytnuté zákazníkům mimo domácnosti tržní, by členské státy měly zohlednit individuální obchodní a technické okolnosti. Pokud členský stát jmenoval dodavatele poslední instance prostřednictvím spravedlivého, transparentního a nediskriminačního postupu již přede dnem 16. července 2024, není nutné, aby byl zahájen nový postup jmenování dodavatele poslední instance.

(22)

Sdílení energie může vytvořit odolnost vůči dopadům vysokých a kolísavých velkoobchodních tržních cen na účty spotřebitelů za energii, posiluje postavení širší skupiny spotřebitelů, kteří jinak nemají možnost stát se aktivním zákazníkem kvůli finančním nebo prostorovým omezením, jako jsou zranitelní zákazníci a zákazníci trpící energetickou chudobou, a vede k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů díky mobilizaci dodatečných soukromých kapitálových investic a diverzifikaci způsobů odměňování. Zapojením vhodných cenových signálů a zařízení pro ukládání energie může sdílení elektřiny přispět k vytvoření základu pro využití potenciálu flexibility menších spotřebitelů. Ustanovení o sdílení energie stanovená v této směrnici doplňují ustanovení týkající se samospotřeby stanovená v článku 21 směrnice (EU) 2018/2001 a článku 15 směrnice (EU) 2019/944, zejména pokud jde o kolektivní samospotřebu.

(23)

Aktivní zákazníci, kteří vlastní nebo si pronajímají zařízení pro ukládání nebo výrobu energie, by měli mít právo sdílet přebytečnou produkci za úplatu nebo bezplatně a podpořit další spotřebitele, aby se stali aktivními zákazníky, nebo sdílet energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou nebo uloženou ve společně pronajatých nebo vlastněných zařízeních s kapacitou do 6 MW, a to buď přímo, nebo prostřednictvím organizátora, který je třetí stranou. V případě zákazníků účastnících se programů sdílení energie, kteří jsou větší než malé a střední podniky, by velikost instalované kapacity výrobního zařízení spojeného se systémem sdílení energie měla činit nejvýše 6 MW a sdílení energie by mělo probíhat v místní úrovni nebo omezené zeměpisné oblasti, kterou vymezí členské státy. Jakákoli platba za sdílení přebytečné produkce za úplatu může být vypořádána buď přímo mezi aktivními zákazníky, nebo automatizovaně prostřednictvím platformy pro přímé obchodování. Ujednání o sdílení energie jsou založena buď na soukromoprávní smlouvě mezi aktivními zákazníky, nebo jsou organizována prostřednictvím právnické osoby. Právnická osoba, která splňuje kritéria společenství pro obnovitelné zdroje vymezené v čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2018/2001 nebo občanského energetického společenství vymezeného v čl. 2 bodu 11 směrnice (EU) 2019/944, by mohla se svými členy sdílet elektřinu vyrobenou ze zařízení, která plně vlastní. Rámec pro ochranu a posílení sdílení energie by měl věnovat zvláštní pozornost zranitelným zákazníkům a zákazníkům trpícím energetickou chudobou.

(24)

Sdílení energie uvádí do praxe kolektivní spotřebu elektřiny vyrobené z vlastních zdrojů nebo uložené elektřiny dodané do veřejné sítě několika společně jednajícími aktivními zákazníky. Členské státy by měly pro účely výpočtu energetické složky účtu za energii vystaveného dodavatelem zavést vhodnou IT infrastrukturu, která v určitém časovém rámci umožní porovnat celkovou naměřenou spotřebu zákazníka s energií vyrobenou z vlastních zdrojů nebo s uloženou energií z obnovitelných zdrojů, která se od celkové spotřeby odečte, čímž se zákazníkovi sníží účet. Výstup daných zařízení by měl být rozdělen mezi agregované profily zatížení spotřebitele na základě statických, proměnlivých nebo dynamických metod výpočtu, které mohou být předem definovány nebo dohodnuty aktivními zákazníky. Aktivní zákazníci, kteří se podílejí na sdílení energie, nesou finanční odpovědnost za odchylku, kterou způsobí, aniž je dotčena možnost, aby aktivní zákazníci svou odpovědnost za odchylku přenesli na jiné účastníky trhu. Veškerá práva a povinnosti spotřebitelů zavedené směrnicí (EU) 2019/944 se vztahují na konečné zákazníky zapojené do systémů sdílení energie. Domácnosti s instalovaným výkonem do 10,8 kW v případě jednotlivých domácností a do 50 kW v případě budov s více bytovými jednotkami by však neměli být povinni plnit povinnosti dodavatelů. Členské státy by měly mít možnost tyto prahové hodnoty upravit tak, aby odrážely vnitrostátní okolnosti, a to až do 30 kW u jednotlivých domácností a do 40 kW až 100 kW u budov s více bytovými jednotkami.

(25)

Malé solární soustavy s připojením do zásuvky by spolu s dalšími systémy a technologiemi mohly přispět k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů a k zapojení občanů do transformace energetiky. Členské státy by měly mít možnost podporovat zavádění těchto systémů, aby se snížila administrativní a technická zátěž. Regulační orgány by měly mít možnost stanovit síťové sazby za dodávky elektřiny pocházející z malých solárních soustav připojených do zásuvky nebo stanovit metodiku pro výpočet těchto sazeb. V závislosti na situaci v členském státě by mělo být možné, aby sazby byly velmi nízké nebo dokonce nulové a zároveň odrážely náklady, byly transparentní a nediskriminační.

(26)

Zranitelní zákazníci a zákazníci trpící energetickou chudobou by měli být odpovídajícím způsobem chráněni před odpojením elektřiny a rovněž by se neměli dostat do situace, která by je nutila odpojit se. Členské státy by tudíž měly zajistit, aby zranitelní zákazníci a zákazníci trpící energetickou chudobou byli plně chráněni před odpojením elektřiny, a to přijetím vhodných opatření, včetně zákazu odpojení nebo jiných rovnocenných opatření. Členské státy mají k dispozici řadu nástrojů a osvědčených postupů, které zahrnují mimo jiné celoroční nebo sezónní zákazy odpojení, předcházení zadlužení a udržitelná řešení, která zákazníkům v obtížné situaci pomáhají platit účty za energii. Úloha dodavatelů a všech příslušných vnitrostátních orgánů při určování vhodných krátkodobých i dlouhodobých opatření, která by měla být poskytnuta zranitelným zákazníkům a zákazníkům trpícím energetickou chudobou za účelem řízení jejich spotřeby energie a nákladů, je i nadále zásadní, a dodavatelé a příslušné vnitrostátní orgány by měly úzce spolupracovat s orgány sociálního zabezpečení.

(27)

Spotřebitelé mají právo využívat postupy pro podávání stížností, které spravují jejich dodavatelé, jakož i postupy pro mimosoudní řešení sporů, aby byla jejich práva účinně prosazována a nebyli znevýhodněni v případě neshod s dodavateli, zejména pokud jde o vyúčtování nebo částku, kterou mají platit. Pokud zákazníci tyto postupy využijí, dodavatelé by neměli ukončit smlouvy z důvodu skutečností, které jsou nadále sporné. Dodavatelé a zákazníci by měli i nadále požívat práva a plnit povinnosti ze svých smluv, zejména pokud jde o dodávky elektřiny a platby za tuto elektřinu, a postupy pro podávání stížností by se neměly sloužit ke zneužívání, které zákazníkům umožní neplnit jejich smluvní povinnosti, včetně placení účtů. Členské státy by měly mít možnost přijmout vhodná opatření, aby zabránily využívání těchto postupů pro podávání stížností nebo mimosoudního řešení sporů nevhodným způsobem.

(28)

Veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny by v zásadě představovaly opatření narušující trh. Takové zásahy by proto měly být prováděny pouze ve vhodných případech a jako závazky veřejné služby a měly by podléhat zvláštním podmínkám. Podle této směrnice by regulované ceny, včetně cen pod úrovní nákladů, měly být přípustné vůči zranitelným zákazníkům a zákazníkům trpícím energetickou chudobou a jako přechodné opatření vůči zákazníkům v domácnostech a mikropodnikům, a to bez ohledu, zda za existence krize cen elektřiny či nikoliv. V době krize cen elektřiny, kdy velkoobchodní a maloobchodní ceny elektřiny výrazně vzrostou, by členské státy měly mít možnost dočasně rozšířit uplatňování regulovaných cen i na malé a střední podniky. Členským státům by mělo být výjimečně a dočasně umožněno stanovit regulované ceny pod úrovní nákladů pro zákazníky v domácnostech i pro malé a střední podniky, pokud tím nedojde k narušení mezi dodavateli, a dodavatelům bude během krize cen elektřiny poskytnuta náhrada nákladů na dodávky pod úrovní nákladů. Je však potřeba zajistit, aby tato regulace cen byla cílená a nevytvářela pobídky ke zvýšení spotřeby. Takové výjimečné a dočasné rozšíření cenové regulace by tudíž mělo být omezeno na 80 % mediánu spotřeby domácností v případě zákazníků v domácnostech a na 70 % spotřeby v předchozím roce u malých a středních podniků. Rada by měla na základě návrhu Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí vyhlásit regionální nebo celounijní krizi v oblasti cen elektřiny. Posouzení, zda taková krize cen elektřiny nastala, by mělo být založeno na srovnání s cenami v době běžného fungování trhu, a tudíž by z něj měl být vyloučen dopad předchozích krizí cen vyhlášených podle této směrnice.V takovém prováděcím rozhodnutí by rovněž mělo být upřesněno období, po které platí vyhlášení krize cen, během něhož se dočasné rozšíření regulace cen uplatňuje. Toto období by nemělo být delší než jeden rok. Pokud jsou podmínky pro vyhlášení krize cen elektřiny i nadále splněny, měla by mít Rada možnost dobu platnosti prováděcího rozhodnutí na návrh Komise prodloužit. Svěření prováděcích pravomocí je opodstatněné tím, že rozhodnutí, jímž se vyhlásí krize cen, a tedy rozšíří možnosti veřejných zásahů do stanovování cen dodávek elektřiny, má významné horizontální dopady na členské státy. Tyto dopady jsou významné z hlediska počtu zasažených zákazníků i z hlediska významu kategorií těchto zákazníků. Svěření prováděcích pravomocí Radě rovněž náležitě zohledňuje politickou povahu rozhodnutí o vyhlášení krize cen elektřiny, jež vyžaduje dosažení křehké rovnováhy mezi různými politickými hledisky, která jsou pro rozhodnutí členských států zavést stanovování cen energie zásadní.. V případě zranitelných zákazníků a zákazníků trpících energetickou chudobou by cenová regulace uplatňovaná členskými státy mohla pokrýt 100 % ceny v souladu s článkem 5 směrnice (EU) 2019/944. V každém případě by vyhlášení regionální nebo celounijní krize cen elektřiny mělo zajistit rovné podmínky ve všech členských státech, kterých se rozhodnutí týká, aby nedošlo k nepřiměřenému narušení vnitřního trhu.

(29)

Členské státy by měly mít možnost poskytovat v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU podporu na dodatečné náklady průmyslových zákazníků na elektřinu v dobách elektroenergetické krize a výjimečně výrazného zvýšení cen.

(30)

Vzhledem k tomu, že Estonsko, Litva a Lotyšsko dosud nejsou synchronizovány s unijní elektrizační soustavou, potýkají se při organizaci vyrovnávacích trhů a při tržním zadávání zakázek na podpůrné služby s velmi specifickými problémy. I když vývoj směrem k synchronizaci probíhá, jedním z rozhodujících předpokladů stabilního synchronního provozu soustavy je dostupnost dostatečných regulačních záloh pro regulaci frekvence. Avšak vzhledem k tomu, že jsou pobaltské státy, pokud jde o řízení frekvence, závislé na synchronně propojené oblasti zajišťované Ruskem, nebyly dosud s to vytvořit vlastní fungující vyrovnávací trh. Útočná válka Ruska proti Ukrajině podstatně zvýšila riziko v oblasti bezpečnosti dodávek, které s sebou neexistence vlastních vyrovnávacích trhů přináší. Pokud je to nezbytné k tomu, aby byla na přechodnou dobu zajištěna bezpečnost soustavy, měly by tudíž být Estonsko, Litva a Lotyšsko osvobozeny od požadavků některých ustanovení čl. 40 odst. 4 a čl. 54 odst. 2 směrnice (EU) 2019/944. Přechodná období pro Estonsko, Litvu a Lotyšsko by měla být po synchronizaci co nejdříve postupně ukončena a měla by být využita k vytvoření náležitých tržních nástrojů nabízejících krátkodobé regulační zálohy a další nezbytné podpůrné služby a měla by být omezena na dobu, která je pro daný proces nezbytně nutná.

(31)

Vzhledem k tomu, že kyperská přenosová soustava není připojena k přenosové soustavě žádného jiného členského státu, potýká se Kypr při organizaci vyrovnávacích trhů a při tržním zadávání zakázek na podpůrné služby s velmi specifickými problémy. Pokud je to nezbytné k tomu, aby byla zajištěna bezpečnost soustavy na přechodnou dobu, tj. do doby, než bude kyperská přenosová soustava připojena k přenosovým soustavám jiných členských států prostřednictvím propojovacích vedení, měl by být Kypr tudíž osvobozen od požadavků stanovených v čl. 40 odst. 4 a čl. 54 odst. 2 směrnice (EU) 2019/944.

(32)

Tato směrnice stanoví právní základ pro zpracování osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (16). Členské státy by měly zajistit, aby byly splněny všechny zásady a povinnosti v oblasti zpracování osobních údajů stanovené v nařízení (EU) 2016/679, včetně minimalizace údajů. Pokud lze cílů této směrnice dosáhnout bez zpracování osobních údajů, měli by správci údajů využívat anonymizované a agregované údaje.

(33)

V rozsahu, v jakém kterékoli z opatření stanovených touto směrnicí představuje státní podporu, není ustanoveními týkajícími se těchto opatření dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Komise má pravomoc posoudit slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem.

(34)

Směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(35)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zlepšit uspořádání integrovaného trhu s elektřinou, a zejména zamezit příliš vysokým cenám elektřiny, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

4)

Článek 11 se mění takto:

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

7)

V článku 27 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

9)

vkládá se nový článek, který zní:

10)

V článku 31 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

11)

V článku 33 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).“ "

12)

Článek 59 se mění takto:

13)

V článku 66 se doplňují nové odstavce, které znějí:

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

15)

V článku 69 se odstavec 2 nahrazuje tímto: