(EU) 2024/1265Směrnice Rady (EU) 2024/1265 ze dne 29. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států
Publikováno: | Úř. věst. L 1265, 30.4.2024 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 29. dubna 2024 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 30. dubna 2024 | Nabývá účinnosti: | 30. dubna 2024 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Úřední věstník |
CS Řada L |
2024/1265 |
30.4.2024 |
SMĚRNICE RADY (EU) 2024/1265
ze dne 29. dubna 2024,
kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
S cílem zajistit, aby členské státy plnily povinnosti vyplývající ze Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v oblasti rozpočtové politiky, a zejména pokud jde o vyvarování se nadměrným schodkům veřejných financí, stanoví směrnice Rady 2011/85/EU (3) podrobná pravidla týkající se charakteristických rysů rozpočtových rámců členských států. |
(2) |
Na základě zkušeností s hospodářskou a měnovou unií získaných od vstupu směrnice 2011/85/EU v platnost je nutné změnit požadavky této směrnice týkající se pravidel a postupů, které tvoří rozpočtové rámce členských států. |
(3) |
Ve zvláštní zprávě č. 22/2019 nazvané „Požadavky EU na vnitrostátní rozpočtové rámce: je třeba je dále posílit a lépe sledovat jejich uplatňování“ Evropský účetní dvůr přezkoumal požadavky Unie na vnitrostátní rozpočtové rámce a doporučil Komisi, aby tyto požadavky přezkoumala s ohledem na mezinárodní standardy a osvědčené postupy. Evropský účetní dvůr navrhl konkrétní opatření ke zlepšení rozsahu a účinnosti vnitrostátních rozpočtových rámců, zejména pokud jde o střednědobé rozpočtové rámce a nezávislé fiskální instituce. |
(4) |
Komise ve sdělení ze dne 5. února 2020 nazvaném „Přezkum správy ekonomických záležitostí – Zpráva o používání nařízení (EU) č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013 a o vhodnosti směrnice Rady 2011/85/EU“ poukázala na značný, avšak nerovnoměrný pokrok ve vývoji vnitrostátních rozpočtových rámců, vzhledem k tomu, že právo Unie stanoví pouze minimální požadavky a že provádění a dodržování vnitrostátních předpisů bylo velmi rozdílné. Uvedené sdělení se rovněž zabývalo tím, do jaké míry bude rámec podporovat potřeby v oblasti hospodářské, environmentální a sociální politiky v souvislosti s přechodem ke klimaticky neutrálnímu a digitálnímu evropskému hospodářství efektivně využívajícímu zdroje a doplňovat klíčovou úlohu regulačního prostředí a strukturálních reforem. |
(5) |
Komise ve sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ vyzvala k většímu využívání nástrojů zeleného rozpočtování s cílem přesměrovat veřejné investice, spotřebu a zdanění na environmentální priority a vyhnout se dotacím s nepříznivým dopadem. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (4) stanoví cíl klimatické neutrality pro celou Unii do roku 2050 a po orgánech Unie a členských státech požaduje, aby pokročily ve zvyšování adaptivních schopností. Komise se zavázala spolupracovat s členskými státy na kontrole a porovnávání postupů pro zelené rozpočtování.. Ve sdělení ze dne 24. února 2021 nazvaném „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ Komise poukázala na makrofiskální význam změny klimatu a zdůraznila potřebu zvýšit odolnost Unie vůči dopadům změny klimatu. Evropský semestr poskytuje další rámec na podporu tohoto úsilí a Nástroj pro technickou podporu, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (5), nabízí praktickou pomoc při jeho provádění. |
(6) |
Ve sdělení ze dne 9. listopadu 2022 o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU Komise zdůraznila potřebu posílit udržitelnost dluhu, snížit vysokou míru veřejného zadlužení a zároveň podpořit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech. Hlavními cíli těchto směrů je posílit odpovědnost členských států, zjednodušit rámec a více se zaměřit na střednědobý horizont, a to ve spojení s důraznějším a soudržnějším vymáhání. |
(7) |
S cílem zlepšit dodržování ustanovení Smlouvy o fungování EU a zejména předcházet nadměrným schodkům veřejných financí ve smyslu článku 126 Smlouvy o fungování EU by měly právní předpisy členských států obsahovat zvláštní ustanovení k posílení odpovědnosti členských států v souladu se sdělením Komise ze dne 9. listopadu 2022 o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU, a to nad rámec ustanovení, která jsou v současnosti vyžadována směrnicí 2011/85/EU. Na základě poznatků získaných při provádění uvedené směrnice a s cílem odstranit nedostatky zjištěné během jejího dosavadního provádění by se její změny měly týkat také ustanovení o transparentnosti, statistice, prognózách a sestavování střednědobých rozpočtů. |
(8) |
Tato pozměňující směrnice je součástí balíčku společně s nařízením Parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 (6) a nařízením Rady (EU) 2024/1264 (7), Tyto tři legislativní akty (dále společně jen „reforma rámce správy ekonomických záležitostí“) společně reformují rámec správy ekonomických záležitostí Unie a začleňují do práva Unie obsah hlavy III (Rozpočtový pakt) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (8) ze dne 2. března 2012 v souladu s článkem 16 této smlouvy. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí vychází ze zkušeností s prováděním uvedené smlouvy ze strany členských států a zachovává střednědobé zaměření rozpočtového paktu jako nástroj k dosažení rozpočtové kázně a podpory růstu. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí zahrnuje posílený rozměr specifický pro jednotlivé země, jehož cílem je zvýšit odpovědnost členských států, mimo jiné zachováním poradní úlohy nezávislých fiskálních institucí, která v zásadě vychází ze společných zásad rozpočtového paktu pro vnitrostátní mechanismy fiskální nápravy navržených Komisí ve sdělení ze dne 20. června 2012 v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Analýza výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů pro celkové posouzení souladu požadované rozpočtovým paktem je stanovena v nařízení (EU) 2024/1263. Stejně jako v rozpočtovém paktu jsou dočasné odchylky od střednědobého plánu povoleny pouze za výjimečných okolností v souladu s nařízením (EU) 2024/1263. Podobně jako u rozpočtového paktu by v případě významných odchylek od střednědobého plánu měla být provedena opatření za účelem nápravy těchto odchylek ve vymezeném časovém období. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí posiluje fiskální dohled a postupy vymáhání, aby byl naplněn závazek podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí tak zachovává základní cíle rozpočtové kázně a udržitelnosti dluhu stanovené v rozpočtovém paktu. |
(9) |
Předpokladem tvorby vysoce kvalitních statistik, které je možno porovnávat mezi všemi členskými státy, jsou kompletní a spolehlivé postupy veřejného účetnictví pro všechny subsektory sektoru vládních institucí. Dostupnost a kvalita statistik vycházejících z Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA) je zásadní pro zajištění řádného fungování rámce fiskálního dohledu Unie. Systém ESA 2010 vychází z informací poskytovaných na akruální bázi. Je proto žádoucí zlepšit sběr akruálních údajů a informací potřebných k vytváření statistik na akruální bázi, a to komplexním a konzistentním způsobem ve všech subsektorech sektoru vládních institucí. |
(10) |
Dostupnost údajů s vyšší frekvencí může odhalit vzorce, které si zaslouží bližší sledování, a zlepšit kvalitu rozpočtových prognóz. Členské státy a Komise (Eurostat) by měly zveřejňovat čtvrtletní údaje o schodku a dluhu s použitím definic uvedených v článku 2 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii (Smlouva o EU) a ke Smlouvě o fungování EU. Zveřejňování rozpočtových údajů s vyšší frekvencí přizpůsobených vnitrostátním rozpočtovým definicím by mělo být stanoveno na základě vnitrostátních požadavků na transparentnost a potřeb uživatelů s cílem zvýšit odpovědnost členských států. |
(11) |
Zkreslené a nerealistické makroekonomické a rozpočtové prognózy pro právní předpisy týkající se ročních a víceletých rozpočtů mohou značně narušit účinnost fiskálního plánování a v důsledku toho poškodit závazek k rozpočtové kázni. V zájmu zlepšení výchozích předpokladů by členské státy měly porovnávat své makroekonomické a rozpočtové prognózy s nejaktuálnějšími prognózami Komise a případně s prognózami jiných nezávislých subjektů. |
(12) |
V zájmu zvýšení jejich kvality by makroekonomické a rozpočtové prognózy pro roční a víceleté fiskální plánování sektoru vládních institucí měly být předmětem pravidelných, objektivních a komplexních následných hodnocení prováděných nezávislým subjektem nebo jinými subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné, odlišnými od subjektu, který danou prognózu sestavuje. Tato hodnocení by měla zahrnovat přezkum hospodářských předpokladů, porovnání s prognózami připravenými jinými institucemi a hodnocení úspěšnosti minulých prognóz. |
(13) |
Nezávislé subjekty pověřené sledováním veřejných financí v členských státech jsou aktivními stavebními prvky rozpočtových rámců. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (9) vyžaduje, aby členské státy, jejichž měnou je euro, měly nezávislé fiskální instituce pověřené schvalováním nebo vypracováváním makroekonomických prognóz, přičemž stanoví zvláštní záruky týkající se jejich nezávislosti a technické způsobilosti. Aniž jsou dotčeny požadavky podle uvedeného nařízení, měl by úkol nezávislých fiskálních institucí vypracovávat, posuzovat nebo schvalovat makroekonomické prognózy v souladu s touto směrnicí zohledňovat zavedené vnitrostátní postupy a praxi v členských státech, včetně postupů a praxe týkajících se okamžiku, kdy je daný úkol prováděn. |
(14) |
Aby bylo možné posílit odpovědnost ve fiskální politice, měly by mít nezávislé fiskální instituce vysokou míru provozní nezávislosti, potřebné zdroje k plnění svých úkolů a rozsáhlý a včasný přístup k potřebným informacím. Členské státy mohou zřídit více než jednu nezávislou fiskální instituci a každá z nich může plnit jeden nebo více úkolů stanovených v této pozměňující směrnici, pokud je jasně rozdělena odpovědnost a nedochází k překrývání jejich pravomocí. Je třeba se vyvarovat nadměrné roztříštěnosti pravomocí k plnění úkolů v oblasti sledování mezi různé instituce. Podoba těchto subjektů provádějících sledování by měla zohledňovat stávající institucionální uspořádání a administrativní strukturu dotčeného členského státu. |
(15) |
V zájmu zlepšení rozpočtového plánování je třeba věnovat v co největší míře náležitou pozornost makrofiskálním rizikům plynoucím ze změn klimatu, včetně jejích environmentálních a distribučních dopadů. Pochopení možných mechanismů, jejichž prostřednictvím otřesy související s klimatem dopadají na veřejné finance, je klíčové pro vnitrostátní strategie omezování a řízení fiskálních rizik plynoucích ze změny klimatu a souvisejících katastrof. |
(16) |
Ačkoli pro demokratickou odpovědnost je schvalování právních předpisů o ročním rozpočtu klíčovým krokem v rozpočtovém procesu, jednoletá perspektiva rozpočtového plánování poskytuje omezený základ pro zdravou fiskální politiku, neboť většina opatření má dopady, které značně přesahují roční rozpočtový cyklus. Účinné střednědobé fiskální plánování tak posiluje důvěryhodnost fiskální politiky a zároveň zohledňuje udržitelnost dluhu. Toto plánování by se mělo opírat o jasné a konzistentní vymezení vnitrostátních střednědobých rozpočtových cílů pro sektor vládních institucí, které jsou uvedeny v národních střednědobých plánech. V zájmu posílení víceletého rozpočtového výhledu by mělo být plánování právních předpisů o ročním rozpočtu v souladu s vnitrostátními střednědobými rozpočtovými cíli. |
(17) |
Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně pokrývat veřejné finance. Z toho důvodu by měla být zvláštní pozornost věnována operacím těch subjektů a fondů sektoru vládních institucí, které nejsou součástí řádných rozpočtů, ale jsou součástí sektoru vládních institucí, včetně subsektorů, a které mají okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států. Členské státy by měly rovněž zveřejnit hodnoty odpovídající souhrnnému dopadu těchto subjektů a fondů na saldo a dluh sektoru vládních institucí. Měly by se zveřejňovat podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy. |
(18) |
Nástroje zeleného rozpočtování mohou pomoci přesměrovat veřejné příjmy a výdaje na ekologické priority. Pravidelné podávání příslušných informací v tomto ohledu zlepšuje projednávání rozpočtu. Členské státy by mohly zveřejňovat informace o tom, jak příslušné prvky jejich rozpočtů přispívají k plnění závazků v oblasti klimatu a životního prostředí na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, a použitou metodiku. Členské státy by měly zveřejňovat údaje a popisné informace zvlášť pro položky výdajů, daňových výdajů a příjmů. Členské státy by mohly zveřejňovat informace o distribučním dopadu rozpočtových politik a v rámci zeleného rozpočtování zohledňovat aspekty související se zaměstnaností, sociální aspekty a distribuční aspekty, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 473/2013 a ve sdělení Komise ze dne 28. září 2022 nazvaném „Lepší posouzení distribučního dopadu politik členských států“. |
(19) |
Náležitá pozornost by měla být věnována existenci podmíněných závazků. Podmíněné závazky zahrnují potenciální závazky závisející na výskytu nejisté budoucí události nebo stávající závazky, u nichž není platba pravděpodobná nebo u nichž částku pravděpodobné platby nelze spolehlivě stanovit. Patří k nim například vládní záruky, úvěry v selhání, závazky vyplývající z činnosti veřejných společností a v rozsahu, v jakém je to možné, podmíněné závazky související s katastrofami a klimatem. |
(20) |
Přírodní katastrofy a extrémní povětrnostní události postihly většinu členských států a očekává se, že změna klimatu zvýší četnost a intenzitu těchto jevů. Vlády investují do opatření na přizpůsobení se změně klimatu a přispívají k pokrytí nákladů na pomoc při katastrofách, na obnovu a rekonstrukci a v některých případech působí jako pojistitel poslední instance. Vzhledem ke stávajícím a budoucím výzvám v oblasti udržitelnosti veřejných financí by zvláštní pozornost měla být věnována vládním závazkům a rizikům pro finance sektoru vládních institucí vyplývajícím z přírodních katastrof a otřesů souvisejících s klimatem, počínaje sběrem a zveřejňováním informací o fiskálních nákladech na minulé události v rozsahu, v jakém je to možné. |
(21) |
Podávání zpráv o makrofiskálních rizicích vyplývajících ze změny klimatu, podmíněných závazcích souvisejících se změnou klimatu a fiskálních nákladech ve vztahu ke katastrofám se zlepšuje, stále však zůstává v počáteční fázi a metodiky a ukazatele pro tyto zprávy se stále vyvíjejí. Podávání zpráv bude od orgánů veřejné správy vyžadovat značné úsilí. S ohledem na tyto výzvy by se mělo podávání zpráv v těchto oblastech v maximální možné míře provádět a vyvíjet souběžně s takovým metodickým pokrokem. |
(22) |
Komise by měla nadále pravidelně monitorovat provádění směrnice 2011/85/EU. Měly by být identifikovány a sdíleny osvědčené postupy týkající se provádění uvedené směrnice. |
(23) |
Směrnice 2011/85/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(24) |
Vzhledem ke stávající lhůtě uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, měla by tato směrnice z důvodu naléhavosti vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Směrnice 2011/85/EU se mění takto:
1) |
Článek 2 se mění takto:
|
2) |
Článek 3 se nahrazuje tímto: „Článek 3 „1. Pokud jde o vnitrostátní systémy veřejných účtů, v členských státech fungují systémy veřejných účtů, které komplexně a konzistentně pokrývají všechny subsektory sektoru vládních institucí a obsahují informace potřebné k vypracování akruálních údajů pro sestavení údajů založených na Evropském systému národních a regionálních účtů. Uvedené systémy veřejných účtů sektoru vládních institucí podléhají vnitřní kontrole a nezávislému auditu. 2. Členské státy zajistí, aby veřejnost měla včasný a pravidelný přístup k fiskálním údajům týkajícím se všech subsektorů sektoru vládních institucí, jak jsou stanoveny nařízením (EU) č. 549/2013. Členské státy zejména zveřejňují čtvrtletní údaje o dluhu za centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, a pokud nemají zavedeny integrované, komplexní a vnitrostátně harmonizované systémy akruálního finančního účetnictví, samostatně údaje o schodku, a to před koncem následujícího čtvrtletí nebo po zveřejnění příslušných údajů Komisí (Eurostatem). 3. Komise (Eurostat) zveřejňuje údaje čtvrtletní vládní finanční statistiky v souladu s tabulkami 25, 27 a 28 v příloze B nařízení (EU) č. 549/2013 každé tři měsíce.“ |
3) |
Článek 4 se mění takto:
|
4) |
Článek 5 se nahrazuje tímto: „Článek 5 Každý členský stát stanoví svá specifická numerická fiskální pravidla, která účinně podporují soulad s jeho povinnostmi v oblasti rozpočtové politiky vyplývajícími ze Smlouvy o fungování EU, a to ve víceletém období pro sektor vládních institucí jako celek. Tato pravidla podporují zejména:
(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. o 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj).“ " |
5) |
Článek 6 se mění takto:
|
6) |
Článek 7 se nahrazuje tímto: „Článek 7 Právní předpisy členských států o ročním rozpočtu jsou v souladu s jejich platnými specifickými numerickými fiskálními pravidly.“ |
7) |
Článek 8 se zrušuje. |
8) |
Název kapitoly V se nahrazuje slovy „NEZÁVISLÉ FISKÁLNÍ INSTITUCE“. |
9) |
V kapitole V se vkládá nový článek, který zní: „Článek 8a 1. Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátními právními nebo závaznými správními předpisy zřízeny nezávislé fiskální instituce. 2. Členské státy mohou zřídit více než jednu nezávislou fiskální instituci. 3. Nezávislé fiskální instituce se skládají z členů navržených a jmenovaných na základě jejich zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti veřejných financí, makroekonomie nebo rozpočtového řízení a na základě transparentních postupů. 4. Nezávislé fiskální instituce:
5. Aniž jsou dotčeny úkoly a funkce svěřené v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013 členským státům, jejichž měnou je euro, všechny členské státy zajistí, aby jedna z nezávislých fiskálních institucí plnila tyto úkoly:
6. Nezávislé fiskální instituce vydávají posouzení v souvislosti s úkoly uvedenými v odst. 5 písm. a), b), c) nebo d) tohoto článku, aniž jsou dotčeny úkoly a funkce svěřené v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013. Členské státy se těmito posouzeními řídí, nebo v opačném případě vysvětlí, proč se jimi neřídí. Vysvětlení je veřejné a zpřístupní se do dvou měsíců od vydání takového posouzení. (*3) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997. s. 6).“ " |
10) |
Článek 9 se mění takto:
|
11) |
Články 10 a 11 se nahrazují tímto: „Článek 10 Právní předpisy o ročním rozpočtu jsou v souladu s vnitrostátními střednědobými rozpočtovými cíli uvedenými v čl. 2 druhém pododstavci písm. e). Jakékoli odchýlení se řádně vysvětlí. Článek 11 Tato směrnice nijak nebrání členskému státu, aby, má-li nově jmenovanou vládu, aktualizoval střednědobý rozpočtový plán státu s cílem zohlednit své nové politické priority. V takovém případě členský stát uvede rozdíly mezi předchozím a novým střednědobým rozpočtovým plánem.“ |
12) |
Název kapitoly VI se nahrazuje tímto: „TRANSPARENTNOST FINANCÍ SEKTORU VLÁDNÍCH INSTITUCÍ“. |
13) |
Článek 12 se nahrazuje tímto: „Článek 12 Členské státy zajistí, aby veškerá opatření přijatá v souladu s kapitolami II, III a IV byla konzistentní v rámci celého sektoru vládních institucí a komplexně pokrývala všechny jeho subsektory. Za tím účelem členské státy zejména uplatňují konzistentní účetní pravidla a postupy sektoru vládních institucí a zajišťují spolehlivost příslušných výchozích systémů sběru a zpracování údajů.“ |
14) |
Článek 14 se nahrazuje tímto: „Článek 14 1. V rámci ročních a víceletých rozpočtových procesů zveřejňují členské státy informace o subjektech a fondech, které nejsou součástí řádných rozpočtů, ale jsou součástí sektoru vládních institucí, včetně subsektorů sektoru vládních institucí. Členské státy rovněž zveřejní částky odpovídající souhrnnému dopadu těchto subjektů a fondů na saldo a dluh sektoru vládních institucí. 2. Členské státy zveřejní podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy. 3. Členské státy zveřejní příslušné informace, týkající se všech subsektorů sektoru vládních institucí, o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje mimo jiné vládní záruky, úvěry v selhání a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností, včetně jejich rozsahu. Členské státy rovněž v rozsahu, v jakém je to možné, zveřejní informace o podmíněných závazcích souvisejících s katastrofami a klimatem. Zveřejňované informace v maximální možné míře zohlední informace o fiskálních nákladech vzniklých v důsledku katastrof a otřesů souvisejících s klimatem. Členské státy zveřejní informace o držených majetkových účastech vládních institucí v soukromých a veřejných společnostech, pokud jde o ekonomicky významné částky.“ |
15) |
Článek 16 se nahrazuje tímto: „Článek 16 1. Do 31. prosince 2025 a poté každých pět let podá Komise zprávu o aktuálním stavu:
2. Do 31. prosince 2030 a poté každých pět let zveřejní Komise přezkum účinnosti této směrnice.“ |
Článek 2
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2025.
2. Tyto právní a správní předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
3. Členské státy se vybízí k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní srovnávací tabulky, z nichž bude co nejlépe patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.
4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
5. Komise vypracuje průběžnou zprávu o pokroku při provádění hlavních ustanovení této směrnice na základě příslušných informací členských států, kterou do 30. června 2025 předloží Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
V Lucemburku dne 29. dubna 2024.
Za Radu
předseda
D. CLARINVAL
(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2024 (dosud nezveřejněné v úředním věstníku).
(2) Úř. věst. C 290, 18.8.2023, s. 17.
(3) Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj).
(7) Nařízení Rady (EU) 2024/1264 ze dne 29. dubna 2024, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L, 2024/1264, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1264/oj).
(8) https://www.consilium.europa.eu/media/20399/st00tscg26_en12.pdf
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11).
ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1265/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)