(EU) 2024/3080Rozhodnutí Komise (EU) 2024/3080 ze dne 4. prosince 2024, kterým se stanoví jednací řád Komise a kterým se mění rozhodnutí K(2000) 3614

1.   Zasedání Komise svolává předseda.

2.   Komise zasedá zpravidla jednou týdně („řádná“ zasedání). Zasedá rovněž vždy, když to předseda považuje za nezbytné („mimořádná“ zasedání).

3.   Pokud se za mimořádných okolností nemohou někteří členové nebo všichni členové Komise osobně zúčastnit zasedání Komise, může je předseda vyzvat k účasti prostřednictvím telekomunikačních systémů, které umožní jejich identifikaci a účinné zapojení.

4.   Akty mohou být přijímány na základě ústního postupu na řádných nebo mimořádných zasedáních. Pravidla pro organizaci a vedení zasedání, jakož i procesní pravidla jsou uvedena v článcích 8 až 16.

5.   Z podnětu předsedy může Komise rovněž pořádat orientační rozpravy, semináře, neformální zasedání nebo pracovní zasedání na konkrétní témata.

1.   Předseda stanoví pořad jednání každého řádného a mimořádného zasedání Komise.

2.   S cílem usnadnit plánování práce Komise a zohlednit její komunikační strategii vypracuje generální tajemník pod vedením předsedy seznam bodů, které mají být zařazeny na pořad jednání Komise.

3.   Kromě opakujících se bodů, které jsou automaticky zařazovány na pořad jednání každého zasedání Komise, jako je schválení zápisu, interinstitucionální vztahy, koordinace vnější činnosti nebo správní a rozpočtové záležitosti, se na pořad jednání zpravidla zařazují politicky citlivé a/nebo důležité záležitosti a návrhy aktů, zejména ty, které souvisejí s prioritami Komise.

4.   V zájmu zajištění účinného výkonu kolegiality se všechny body zařazené na pořad jednání zasedání Komise přesunou na pozdější zasedání, pokud:

5.   Komise může na návrh předsedy projednat záležitost, která není na pořadu jednání.

1.   Aniž je dotčen odstavec 4, jsou při žádosti o zařazení návrhu aktu podle čl. 8 odst. 3 na pořad jednání k dispozici následující informace:

2.   Podmínky uvedené v odstavci 1 se vztahují rovněž na žádosti zařadit na pořad jednání návrhy aktů obecné působnosti předložené v rámci různých správních a rozpočtových záležitostí.

3.   Články 29, 36 a 41 se použijí na žádosti o zařazení na pořad jednání, pokud jde o návrhy aktů předložené v rámci postupů zmocnění a přenesení pravomocí.

4.   Pokud předseda nerozhodne jinak, odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na:

5.   Žádost o zařazení bodu na pořad jednání zasedání Komise předloží jeden nebo více členů Komise předsedovi nejméně devět pracovních dnů před příslušným zasedáním Komise. Za výjimečných okolností může předseda přijmout i opožděnou žádost o zařazení určitého bodu na pořad jednání. O každé žádosti o zařazení na pořad jednání je informován generální tajemník.

1.   Body zařazené na pořad jednání řádného nebo mimořádného zasedání Komise se připravují na týdenním zasedání vedoucích kabinetu, kterému předsedá generální tajemník.

2.   Z podnětu předsedy se pořádají zvláštní zasedání členů kabinetu za účelem předběžného projednání konkrétních záležitostí nebo spisů. Těmto zasedáním předsedá člen kabinetu předsedy. Obvykle se konají v týdnu před zasedáním Komise.

3.   Skupina pro interinstitucionální vztahy (13) přezkoumává stanoviska, která má Komise zaujmout v interinstitucionálních záležitostech, zejména u spisů projednávaných Evropským parlamentem nebo Radou.

4.   Skupina pro vnější koordinaci (14) přezkoumává stanoviska, která má Komise zaujmout v oblasti vnějších vztahů, a zajišťuje soulad mezi vnějšími a vnitřními aspekty práce Komise.

5.   V zásadě platí, že žádná záležitost, o níž bylo dosaženo dohody na některém z přípravných zasedání, na která odkazují odstavce 1 až 4, nesmí být později znovu otevřena.

6.   Pokud je na týdenním zasedání vedoucích kabinetu dosaženo dohody o bodu pořadu jednání a tento bod je na pořadu jednání ponechán, může být dotyčný akt přijat bez rozpravy během zasedání Komise.

7.   Pokud je na týdenním zasedání vedoucích kabinetu nebo na zasedání Komise dosaženo dohody, může být dotyčný akt na návrh předsedy přijat písemným postupem „finalizace“ podle článku 22.

8.   Na všech přípravných zasedáních uvedených v odstavcích 1 až 4 vystupují členové kabinetu jménem člena Komise, kterého zastupují na základě jasného mandátu.

1.   Generální tajemník zpřístupní členům Komise návrh pořadu jednání nejpozději v pracovní den před týdenním zasedáním vedoucích kabinetu.

2.   Nejpozději den před řádným nebo mimořádným zasedáním Komise zpřístupní generální tajemník členům Komise pořad jednání stanovený předsedou. Pořad jednání se zveřejňuje v souladu s článkem 63.

3.   Dokumenty potřebné k projednání jednotlivých bodů pořadu jednání jsou zpřístupněny členům Komise nejpozději v pracovní den před týdenním zasedáním vedoucích kabinetu.

Neudělí-li předseda na základě řádně odůvodněné písemné žádosti výjimku, jsou dokumenty určené k projednání na zvláštním zasedání členů kabinetu zpřístupněny členům Komise nejméně 48 hodin před tímto zasedáním. V případě velmi dlouhých dokumentů může generální tajemník po dohodě s předsedou poskytnout více času.

Dokumenty se zpřístupní s výhradou postupu přijetí, který zahájí generální tajemník po ověření zejména souhlasu odpovědného člena Komise a případně členů Komise, kteří jsou společně odpovědní nebo spjati.

1.   Počet členů, jejichž přítomnost je nutná k tomu, aby Komise mohla přijímat platná rozhodnutí na svých řádných a mimořádných zasedáních, se rovná většině jejích členů.

2.   Pokud se za mimořádných okolností nemůže část členů nebo všichni členové Komise osobně zúčastnit zasedání Komise, může je předseda vyzvat k účasti prostřednictvím telekomunikačních systémů, které umožní jejich identifikaci a účinné zapojení. Pro účely usnášeníschopnosti se pak považují za přítomné.

3.   V souladu se zásadou kolegiality se členové Komise účastní všech řádných i mimořádných zasedání Komise v plném rozsahu.

4.   Předseda může člena Komise zprostit povinnosti účastnit se řádného nebo mimořádného zasedání Komise, pokud je to odůvodněno závažnými okolnostmi, jako jsou povinnosti vůči jiným orgánům Evropské unie nebo povinnosti související s vnějším zastoupením Evropské unie. K získání tohoto povolení zašle dotyčný člen Komise předsedovi včas řádně odůvodněnou písemnou žádost.

5.   Nepřítomné členy nelze nahradit.

1.   Rozhodnutí Komise se přijímají na základě návrhu jednoho nebo více svých členů. Přijímají se většinou hlasů svých členů.

2.   Má-li se o rozhodnutí hlasovat z podnětu předsedy nebo na žádost jednoho nebo více členů Komise, použijí se tato pravidla:

1.   Zasedání Komise nejsou veřejná.

2.   Diskuse na zasedáních jsou chráněny zásadou důvěrnosti.

1.   Předseda rozhoduje o tom, které osoby se mohou účastnit jednání Komise na jejích řádných nebo mimořádných zasedáních.

2.   Pokud předseda nerozhodne jinak, mohou se zasedání Komise účastnit tyto osoby: generální tajemník, vedoucí kabinetu předsedy, generální ředitel Právní služby, generální ředitel Generálního ředitelství pro komunikaci, vedoucí útvaru mluvčího Komise a ředitel ředitelství Generálního sekretariátu odpovědného za rozhodování a kolegialitu.

Kterákoli z těchto osob, která se nemůže zasedání zúčastnit, může být nahrazena zástupcem.

3.   Předseda může rozhodnout, že k určitému bodu pořadu jednání přizve libovolnou jinou osobu.

4.   Předseda může z vlastního podnětu nebo na žádost člena Komise omezit přítomnost zaměstnanců Komise a dalších osob na celém zasedání nebo jeho části.

5.   Generální tajemník je nápomocen předsedovi při zajišťování dodržování pravidel stanovených v odstavcích 1 až 4.

1.   Zápisy ze všech řádných a mimořádných zasedání Komise pořizuje generální tajemník.

2.   Běžné zápisy podávají zprávu o průběhu zasedání, projednání a přijetí aktů, což jsou informace, které mají být zveřejněny.

3.   K běžnému zápisu může být připojen zvláštní zápis, v němž jsou zaznamenána jednání a úkony, na něž se nevztahuje odstavec 2, uskutečněná hlasování a prohlášení, o jejichž zaznamenání do zápisu členové Komise požádali. Zvláštní zápis je utajený.

4.   Návrhy (běžných i zvláštních) zápisů jsou předloženy Komisi ke schválení při následujícím zasedání. Schválené zápisy jsou ověřeny vlastnoručními nebo elektronickými podpisy předsedy a generálního tajemníka.

5.   Běžný zápis se zveřejní po schválení Komisí v souladu s čl. 63 odst. 2.

1.   Rozhodnutí Komise se přijímají písemným postupem na základě návrhu jednoho nebo více jejích členů.

2.   Návrh aktu, který byl původně zařazen na pořad jednání zasedání Komise k přijetí ústním postupem, může být na návrh předsedy přijat písemným postupem.

3.   Každý člen Komise může zaslat předsedovi odůvodněnou žádost, aby byl návrh aktu předložený k přijetí písemným postupem zmíněn na zasedání Komise nebo zařazen na pořad jednání zasedání Komise. O těchto žádostech je informován generální tajemník.

4.   Všechny návrhy aktů, které mají být přijaty písemným postupem, se zpřístupní členům Komise s uvedením data skončení písemného postupu.

5.   V průběhu písemného postupu lze v souladu s články 24 až 28 a článkem 41 změnit původní návrh aktu, lhůtu nebo jakýkoli jiný aspekt postupu. Písemný postup může být rovněž pozastaven nebo od něj může být upuštěno.

6.   Akt je přijat po uplynutí lhůty za předpokladu, že návrh aktu splňuje všechny požadované věcné a formální podmínky.

7.   Generální tajemník zajišťuje hladký průběh písemného postupu a ověří, zda byl dokončen.

1.   Za zahájení písemných postupů je odpovědný generální tajemník. Za tímto účelem generální tajemník ověří, zda byly splněny požadované věcné a formální podmínky, včetně souhlasu odpovědného člena (odpovědných členů) Komise, případného spoluodpovědného nebo přidruženého člena (spoluodpovědných nebo přidružených členů) a případně souhlasu předsedy.

2.   Aniž je dotčen článek 22, je před zahájením písemného postupu nezbytné kladné stanovisko Právní služby s přihlédnutím k jejím případným připomínkám, které byly učiněny v souvislosti s jejím posláním popsaným v čl. 53 odst. 2, jakož i kladné stanovisko ostatních konzultovaných útvarů. Stanoviska Právní služby a ostatních konzultovaných útvarů mohou být výslovná, nebo konkludentní.

1.   Datum skončení písemných postupů stanoví generální tajemník.

2.   Lhůta pro běžný písemný postup je nejméně pět pracovních dnů ode dne, kdy byl návrh aktu zpřístupněn členům Komise.

3.   Generální tajemník však může stanovit kratší lhůtu, jak je stanoveno v článcích 20, 21 a 22.

4.   Původní datum skončení může generální tajemník v průběhu řízení posunout:

5.   Generální tajemník může původní datum skončení rovněž posunout v průběhu postupu, a to na žádost odpovědného člena Komise nebo z vlastního podnětu, vyžadují-li to zvláštní okolnosti. Pokud se posunutím data skončení mění druh písemného postupu, je nutný předchozí souhlas předsedy.

6.   Generální tajemník informuje členy Komise o každé změně data skončení.

1.   Člen Komise odpovědný za návrh aktu může požádat o zrychlený písemný postup. Tato žádost je řádně odůvodněna nepředvídanými a/nebo výjimečnými okolnostmi. Nesmí se používat jako prostředek k dohnání administrativního zpoždění.

2.   Předseda může pověřit generálního tajemníka, aby stanovil minimální lhůtu na tři pracovní dny ode dne, kdy byl návrh aktu zpřístupněn členům Komise.

1.   Člen Komise odpovědný za návrh aktu může požádat o naléhavý písemný postup. Tato žádost musí být řádně odůvodněna. Nesmí se používat jako prostředek k dohnání administrativního zpoždění.

2.   Předseda může pověřit generálního tajemníka, aby stanovil lhůtu kratší než tři pracovní dny ode dne, kdy byl návrh aktu zpřístupněn členům Komise, a umožnil tak přijetí naléhavého aktu.

3.   Naléhavý písemný postup se použije pro přijetí sdělení Komise k postoji Rady přijatému řádným legislativním postupem.

1.   Na návrh předsedy může být návrh aktu, který byl zařazen na pořad jednání řádného nebo mimořádného zasedání Komise k přijetí ústním postupem, přijat písemným postupem „finalizace“, pokud o něm bylo dosaženo dohody na týdenním zasedání vedoucích kabinetu a pokud k němu bylo obdrženo kladné stanovisko právní služby nebo pokud o něm bylo dosaženo dohody na zasedání Komise.

Pokud je na zasedání Komise dosaženo dohody o návrhu aktu, může být zahájen písemný postup „finalizace“ i v případě, že neexistuje kladné stanovisko Právní služby a ostatních konzultovaných útvarů.

2.   Lhůta pro písemný postup „finalizace“ může být stanovena na méně než pět pracovních dnů. Datum skončení je stanoveno po zasedání Komise, pro které byl návrh aktu původně zařazen na pořad jednání, a před následujícím zasedáním Komise.

3.   Návrh aktu se zařadí na seznam politicky citlivých a/nebo důležitých písemných postupů, jak je uvedeno v článku 28.

1.   Předseda může na žádost člena Komise odpovědného za návrh aktu povolit zahájení písemného postupu v oblasti koordinace hospodářských a rozpočtových politik členských států a dohledu nad nimi, zejména v eurozóně.

2.   Aniž je dotčen článek 25, zašle každý člen Komise, který si přeje tento postup pozastavit, předsedovi odůvodněnou žádost na základě nestranného a objektivního posouzení struktury, zdůvodnění nebo výsledku daného návrhu aktu.

3.   Pokud předseda po přezkoumání žádosti usoudí, že uvedené důvody nejsou opodstatněné, může pozastavení odmítnout povolit a rozhodnout, že písemný postup pokračuje.

V tom případě generální tajemník požádá o stanovisko ostatní členy Komise, aby bylo obdobně zajištěno dodržení usnášeníschopnosti podle článku 250 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.   Po uplynutí stanovené lhůty, která se v případě potřeby prodlouží o dobu potřebnou k tomu, aby předseda mohl žádost o pozastavení přezkoumat a aby generální tajemník mohl získat stanoviska ostatních členů, Komise akt přijme.

5.   Předseda rovněž může tento návrh aktu zahrnout pro účely jeho přijetí na pořad jednání některého následujícího zasedání Komise.

1.   Člen Komise odpovědný za návrh aktu může z vlastního podnětu nebo na žádost jiného člena změnit původní návrh aktu. Členové Komise mohou rovněž požádat generálního tajemníka o změnu lhůty podle čl. 19 odst. 4 a 5 nebo jakéhokoli jiného aspektu probíhajícího postupu.

2.   Generální tajemník informuje členy Komise o změnách a případně zpřístupní pozměněný návrh aktu, k němuž v případě potřeby doplní novou lhůtu.

1.   Aniž je dotčen článek 23, může kterýkoli člen Komise zaslat generálnímu tajemníkovi odůvodněnou žádost o pozastavení probíhajícího písemného postupu. Generální tajemník postup pozastaví a informuje o tom členy Komise.

2.   Generální tajemník může rovněž pozastavit postup z vlastního podnětu, pokud zjistí, že návrh aktu nesplňuje všechny požadované věcné nebo formální podmínky. Generální tajemník o tom informuje členy Komise.

1.   Generální tajemník obnoví písemný postup, pokud:

2.   Generální tajemník informuje členy Komise a případně jim zpřístupní pozměněný návrh aktu. Generální tajemník stanoví v případě potřeby novou lhůtu.

1.   Od písemného postupu se upustí:

2.   Generální tajemník informuje členy Komise, že od písemného postupu bylo upuštěno na základě odst. 1 písm. a) nebo b).

1.   Politicky citlivé a/nebo důležité návrhy aktů, které jsou v procesu přijímání písemným postupem, a návrhy aktů, které mají být přijaty písemným postupem „finalizace“, se předkládají Komisi na jejím nejbližším zasedání.

2.   S ohledem na návrhy předsedy a odpovědných členů zpřístupní generální tajemník seznam návrhů aktů na týdenním zasedání vedoucích kabinetu.

3.   Tento seznam může být aktualizován až do zasedání Komise, na němž jsou jí příslušné návrhy aktů předloženy.

1.   Komise může jednomu nebo více svým členům udělit obecné zmocnění k přijímání řídicích nebo správních aktů systematické a opakující se povahy, a to svým jménem a na svou odpovědnost.

2.   Zmocněný člen Komise je vůči Komisi odpovědný za zajištění dodržování podmínek a pravidel pro výkon obecného zmocnění.

3.   Předseda předloží Komisi návrh rozhodnutí o udělení obecného zmocnění. Je třeba předem získat souhlas dotyčného člena (členů) Komise. Rozhodnutí o udělení obecného zmocnění se přijímá ústním postupem nebo případně písemným postupem „finalizace“.

4.   Komise si ponechává právo sama vykonávat pravomoci, které udělila. Může rovněž vydávat pokyny členovi (členům) Komise vykonávajícím obecná zmocnění.

5.   Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena pravidla pro přenesení pravomocí v oblasti finančních záležitostí přijatá v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (finanční nařízení) (15), ani pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování a orgánu zmocněnému k uzavírání pracovních smluv (16).

1.   Rozhodnutí o udělení obecného zmocnění uvádí:

2.   Žádající útvar zašle generálnímu tajemníkovi předběžný návrh rozhodnutí o udělení obecného zmocnění. Generální tajemník poté provede konzultaci mezi útvary a podnikne potřené kroky k tomu, aby Komise rozhodnutí přijala.

1.   Před výkonem obecného zmocnění zmocněný člen Komise z vlastního podnětu nebo na základě analýzy provedené odpovědným útvarem určí, zda by měl být akt na základě politického posouzení nebo jiných okolností přijat ústním nebo písemným postupem. V případě pochybností konzultuje zmocněný člen Komise předsedu.

2.   Před přijetím aktů na základě obecného zmocnění je nezbytné kladné stanovisko Právní služby s přihlédnutím k jejím případným připomínkám, které byly učiněny na základě jejích povinností popsaných v čl. 53 odst. 2, jakož i kladné stanovisko ostatních konzultovaných útvarů. Stanoviska Právní služby a ostatních konzultovaných útvarů mohou být výslovná, nebo konkludentní.

3.   Odpovědný útvar si před výkonem obecného zmocnění vyžádá souhlas zmocněného člena (členů) Komise a případně všech přidružených členů Komise.

4.   Generální sekretariát před předložením návrhu aktu zmocněnému členovi Komise k přijetí ověří, zda byly splněny požadované věcné a formální podmínky.

5.   Zmocněný člen Komise přijme akt a potvrdí, že byly dodrženy podmínky a pravidla, kterými se řídí přijímané akty.

6.   Akt je přijat, jakmile je vlastnoruční nebo elektronický podpis zmocněného člena Komise připojený pro účely přijetí zaznamenán v systému informačních technologií určeném k tomuto účelu.

7.   Pokud by zmocnění členové Komise nemohli vykonávat obecné zmocnění, které jim bylo uděleno, může jej vykonávat jiný člen Komise.

1.   Člen Komise, kterému bylo uděleno obecné zmocnění, může dále přenést všechny své přenesené pravomoci nebo jejich část na generálního ředitele nebo vedoucího útvaru, není-li to výslovně zakázáno v rozhodnutí o obecném zmocnění. Člen Komise může toto další přenesení kdykoli zrušit. Odpovědný útvar oznámí rozhodnutí o dalším přenesení nebo zrušení Generálnímu sekretariátu.

2.   Generální ředitel nebo vedoucí útvaru jedná z pověření člena Komise, kterému bylo zmocnění uděleno. Zmocněný člen Komise je Komisi nadále odpovědný za zajištění dodržování podmínek a pravidel pro výkon obecného zmocnění.

3.   V rozhodnutí o přenesení zmocnění se vymezí předmět a rozsah dále přenesených pravomocí, které v žádném případě nepřekročí rozsah uvedený v rozhodnutí o obecném zmocnění.

4.   Dále přenesené pravomoci nelze přenášet dál, s výjimkou případů uvedených v článku 33.

5.   Generální ředitel nebo vedoucí útvaru přijme návrh aktu a potvrdí, že byly dodrženy podmínky a pravidla, kterými se řídí přijímané akty.

6.   Akt je přijat, jakmile je vlastnoruční nebo elektronický podpis generálního ředitele nebo vedoucího útvaru připojený pro účely přijetí zaznamenán v systému informačních technologií určeném k tomuto účelu.

1.   Generální ředitel nebo vedoucí útvaru, jemuž byly svěřeny pravomoci v rámci dalšího přenesení podle článku 32, může zároveň rozhodnout o dalším přenesení některých rozhodnutí o výběru projektů a některých individuálních rozhodnutí o udělení dotací a zadávání veřejných zakázek na zástupce generálního ředitele, ředitele nebo, po dohodě s odpovědným členem Komise, na vedoucího oddělení.

2.   Zástupce generálního ředitele, ředitel nebo vedoucí oddělení jedná z pověření generálního ředitele nebo vedoucího útvaru, který získal dále přenesené pravomoci. Zmocněný člen Komise je Komisi nadále odpovědný za zajištění dodržování podmínek a pravidel pro výkon obecného zmocnění.

3.   Další přenesení pravomocí se použije pro přijímání některých rozhodnutí o výběru projektů a jednotlivých rozhodnutí o udělení dotací a zadávání veřejných zakázek, pokud základní akt stanoví, že Komise přijme rozhodnutí buď sama, nebo po konzultaci s výborem (17) a výbor zaujal kladné stanovisko. Tato rozhodnutí nejsou předmětem konzultace mezi útvary.

4.   Zástupce generálního ředitele, ředitel nebo vedoucí oddělení, jemuž byly svěřeny pravomoci v rámci dalšího přenesení, přijme návrh aktu a potvrdí, že byly dodrženy podmínky a pravidla, kterými se řídí přijímané akty.

5.   Akt je přijat, jakmile je vlastnoruční nebo elektronický podpis osoby, která převzala dále přenesené pravomoci, připojený pro účely přijetí zaznamenán v systému informačních technologií určeném k tomuto účelu.

1.   Komise může jednomu nebo více svým členům udělit časově omezené zmocnění ad hoc, aby po dohodě s předsedou byla přijata určitá jednorázová a zvláštní opatření, jejichž podstatu určila Komise.

2.   Zmocnění ad hoc mohou být udělena za účelem formalizace výsledků jednání Komise na jejích zasedáních, zejména finalizací a přijetím aktu, který byl předtím v zásadě schválen na zasedání Komise, jakmile jsou k dispozici všechny požadované jazykové verze, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 4 písm. b).

3.   Každá žádost člena Komise o zmocnění ad hoc musí být řádně odůvodněna a zařazena na pořad jednání zasedání Komise.

4.   Zmocnění ad hoc se vykonávají obdobně v souladu s postupy popsanými v čl. 31 odst. 2 až 6 a vždy po dohodě s předsedou a v úzké spolupráci s Generálním sekretariátem.

5.   Zmocnění ad hoc nelze dále přenášet.

1.   Komise může přenášet pravomoci přímo na jednoho nebo více generálních ředitelů nebo vedoucího (vedoucí) útvaru za účelem přijímání řídicích nebo správních aktů systematické a opakující se povahy svým jménem a na svou odpovědnost.

2.   Generální ředitel nebo vedoucí útvaru, jemuž byly přenesené pravomoci svěřeny, odpovídá Komisi za dodržování podmínek a pravidel pro výkon přímého přenesení pravomocí.

3.   Předseda předloží Komisi návrh rozhodnutí o přímém přenesení pravomocí. Je třeba předem získat souhlas dotyčného člena (členů) Komise. Rozhodnutí o přímém přenesení pravomocí se přijímá ústním postupem nebo případně písemným postupem „finalizace“.

4.   Komise si ponechá právo sama vykonávat pravomoci, které udělila. Může rovněž vydávat pokyny generálnímu řediteli nebo vedoucímu útvaru, který vykonává přímé přenesení pravomocí.

5.   S výjimkou případů uvedených v článku 39 nelze pravomoci, které byly přeneseny přímo na generálního ředitele nebo vedoucího útvaru, dále přenášet.

6.   Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčena pravidla pro přenesení pravomocí v oblasti finančních záležitostí přijatá v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (finanční nařízení), ani pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování a orgánu zmocněnému k uzavírání pracovních smluv.

1.   Rozhodnutí o přímém přenesení pravomocí uvádí:

2.   Žádající útvar zašle předběžný návrh rozhodnutí o přímém přenesení pravomocí generálnímu tajemníkovi. Generální tajemník poté provede konzultaci mezi útvary a podnikne potřebné kroky k tomu, aby Komise rozhodnutí přijala.

1.   Před výkonem přímého přenesení pravomocí generální ředitel nebo vedoucí útvaru, na nějž jsou pravomoci přeneseny, určí, zda by měl být akt na základě politického posouzení nebo jiných okolností přijat ústním nebo písemným postupem. V případě pochybností konzultuje generální ředitel nebo vedoucí útvaru člena Komise, kterému byla oblast činnosti přidělena.

2.   Před přijetím aktů na základě přímého přenesení pravomocí je nezbytné kladné stanovisko Právní služby s přihlédnutím k jejím případným připomínkám, které byly učiněny na základě jejích povinností popsaných v čl. 53 odst. 2, jakož i kladné stanovisko ostatních konzultovaných útvarů. Stanoviska Právní služby a ostatních konzultovaných útvarů mohou být výslovná, nebo konkludentní.

3.   Generální ředitel nebo vedoucí útvaru, na nějž jsou přeneseny pravomoci, přijme návrh aktu a potvrdí, že byly dodrženy podmínky a pravidla, kterými se řídí přijímané akty.

4.   Akt je přijat, jakmile je vlastnoruční nebo elektronický podpis generálního ředitele nebo vedoucího útvaru připojený pro účely přijetí zaznamenán v systému informačních technologií určeném k tomuto účelu.

5.   Pokud generální ředitel nebo vedoucí útvaru, na nějž byly přímo přeneseny pravomoci, nemůže toto přenesení pravomocí vykonávat, může je vykonávat úředník určený v souladu s článkem 52.

1.   Generální ředitel nebo vedoucí útvaru, jemuž byly svěřeny přenesené pravomoci podle článku 36, může zároveň rozhodnout o dalším přenesení některých rozhodnutí o výběru projektů a některých individuálních rozhodnutí o poskytnutí dotací a zadávání veřejných zakázek na zástupce generálního ředitele, ředitele nebo, po dohodě s odpovědným členem Komise, na vedoucího oddělení.

2.   Dále pověřený zástupce generálního ředitele, ředitel nebo vedoucí oddělení jedná z pověření generálního ředitele nebo vedoucího útvaru, kterému byly přenesené pravomoci svěřeny. Generální ředitel nebo vedoucí útvaru nadále odpovídá Komisi za zajištění dodržování podmínek a pravidel pro výkon přímého přenesení pravomocí.

3.   Další přenesení pravomocí se použije pro přijímání některých rozhodnutí o výběru projektů a jednotlivých rozhodnutí o udělení dotací a zadávání veřejných zakázek, pokud základní akt stanoví, že Komise má přijmout rozhodnutí buď sama, nebo po konzultaci s výborem (18) a výbor zaujal kladné stanovisko. Tato rozhodnutí nejsou předmětem konzultace mezi útvary.

4.   Zástupce generálního ředitele, ředitel nebo vedoucí oddělení, jemuž byly svěřeny pravomoci na základě dalšího přenesení pravomocí, přijme návrh aktu a potvrdí, že byly dodrženy podmínky a pravidla, kterými se řídí přijímané akty.

5.   Akt je přijat, jakmile je vlastnoruční nebo elektronický podpis zástupce generálního ředitele, ředitele nebo vedoucího útvaru připojený pro účely přijetí zaznamenán v systému informačních technologií určeném k tomuto účelu.

1.   Všechny návrhy aktů, které mají být přijaty ústním postupem, písemným postupem, na základě obecného zmocnění či zmocnění ad hoc nebo na základě přímého přenesení pravomocí, jsou podle potřeby k dispozici v:

2.   Všechny návrhy aktů, které mají být projednány na zasedání Komise, jsou k dispozici členům Komise v jazycích požadovaných podle odstavce 1.

3.   Všechny návrhy aktů, které mají být přijaty písemným postupem, se jsou zahájení postupu k dispozici členům Komise v jazyce požadovaném (jazycích požadovaných) podle odst. 1 písm. a) a před skončením postupu v jazyce požadovaném (jazycích požadovaných) podle odst. 1 písm. b). Není-li splněna podmínka stanovená v odst. 1 písm. b), generální tajemník lhůtu prodlouží nebo písemný postup pozastaví.

4.   Pokud Právní služba provádí revizi návrhu aktu po právní a jazykové stránce, jsou všechny potřebné jazykové verze k dispozici včas.

5.   V případě návrhů aktů, které mají být přijaty ústním nebo písemným postupem, posoudí předseda každou zvláštní a/nebo výjimečnou situaci, kdy některá jazyková znění požadovaná podle odst. 1 písm. a) nemohou být z řádně opodstatněných důvodů k dispozici. Zejména v případě návrhů aktů, které mají být přijaty ústním postupem, může předseda v závislosti na okolnostech rozhodnout o přesunutí příslušného bodu na pořad jednání některého z pozdějších zasedání.

6.   V případě návrhů aktů, které mají být přijaty na základě obecného zmocnění či zmocnění ad hoc nebo na základě přímého přenesení pravomocí, může být akt přijat až poté, co je k dispozici jazyková verze (jazykové verze) podle odst. 1 písm. b).

7.   Má-li být přijatý akt oficiálně předán ostatním orgánům Unie a/nebo zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, je jeho znění k dispozici ve všech úředních jazycích.

1.   Nelegislativní akty přijaté samostatně Komisí se ověřují při jejich přijetí nebo po něm a v případě potřeby před jejich oznámením adresátovi (adresátům) nebo před jejich zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Akty uvedené v odstavci 1 se ověřují takto:

3.   Akty uvedené v odstavci 2 se připojí, případně i v elektronické podobě, v závazném jazyce (závazných jazycích) k souhrnným zápisům nebo denním zápisům uvedeným v tomto odstavci tak, aby je nebylo možné od nich oddělit.

1.   Nelegislativní akty přijaté Komisí ústním postupem a písemným postupem ve formě nařízení, směrnic nebo rozhodnutí, pokud v nich není uvedeno, komu jsou určena, se považují za podepsané předsedou Komise ve smyslu čl. 297 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud předseda připojí svůj podpis k souhrnnému zápisu podle článku 42.

2.   Pokud předseda využije ustanovení čl. 7 odst. 3 a pokud okolnosti brání podepsání souhrnného zápisu, může být jeho podpis výjimečně nahrazen jeho výslovným písemným souhlasem, který se k tomuto zápisu připojí.

3.   Nelegislativní akty přijaté Komisí ústním postupem nebo písemným postupem ve formě rozhodnutí, pokud je v nich uvedeno, komu jsou určena, se považují za podepsané členem Komise, kterému byla svěřena tato oblast činnosti, pokud generální tajemník připojí podpis podle čl. 43 odst. 2 písm. a) a b).

4.   Akty uvedené v odstavci 1 a přijaté písemným postupem, jejichž zveřejnění za účelem vstupu v platnost je tak naléhavé, že není možné vyčkat na podpis souhrnného zápisu na nejbližším zasedání Komise, se považují za podepsané předsedou ve smyslu čl. 297 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud generální tajemník připojí podpis podle čl. 43 odst. 2 písm. b).

5.   Podpisem aktů přijatých na základě zmocnění, přenesení pravomocí nebo dalšího přenesení pravomocí v jedné z podob stanovených v čl. 297 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie se pověří podle okolností člen Komise, který je k tomu zmocněn, nebo generální ředitel, zástupce generálního ředitele, ředitel nebo vedoucí oddělení, na než byly přeneseny nebo dále přeneseny pravomoci. Tento podpis se připojuje v souladu s pravidly stanovenými v čl. 43 odst. 2 písm. c) a d).

1.   Komise zřídí organizační strukturu složenou z určitého počtu generálních ředitelství a dalších útvarů Komise, jakož i úřadů, jejichž úkolem je vykonávat administrativní a podpůrné úkoly (na roveň postavené útvary). Společně tvoří jeden správní útvar a sdílejí společnou odpovědnost za soudržnost všech politik. Generální ředitelství, ostatní útvary a jim na roveň postavené útvary se v zásadě člení na ředitelství a ředitelství se člení na oddělení.

2.   Posláním všech útvarů je pomáhat Komisi při přípravě a plnění jejích úkolů a plnění jejích priorit.

1.   Za účelem plnění konkrétních úkolů a zvláštních potřeb, které nemůže optimálně zvládnout útvar zřízený Komisí, může předseda zřídit zvláštní funkce nebo struktury, například pracovní skupiny, které sdružují odborné znalosti různých útvarů.

2.   Předseda určí jejich mandát, složení, dobu trvání, odpovědného člena Komise, úroveň, na které je funkce vedoucího příslušné struktury zřízena, a administrativní připojení funkce nebo zvláštní struktury.

Rozhodnutí Komise může stanovit podmínky provádění, zejména pokud jde o zdroje a fungování dotčené zvláštní funkce nebo struktury.

1.   Členové Komise a útvary Komise dbají na to, aby přijali veškerá vhodná opatření k zajištění kontinuity činností, přičemž zohlední opatření přijatá za tímto účelem Komisí nebo jejím předsedou.

2.   V případě obecného narušení, které má dopad na útvary Komise, může předseda aktivovat plán kontinuity činností Komise.

3.   V případě narušení činnosti jen určitých útvarů mohou dotčení generální ředitelé nebo vedoucí příslušných útvarů aktivovat plány kontinuity činností vytvořené pro tento účel.

4.   Členové Komise zajistí v určitých obdobích roku nepřetržitý chod s cílem plnit základní funkce Komise, jako je vnitřní koordinace, rozhodování, zastupování a komunikace.

5.   Zaměstnanci Komise rovněž podpoří pohotovostní ujednání orgánu v průběhu celého roku s cílem zajistit kontinuitu činností útvaru a nepřetržitou pomoc Komisi při přípravě a plnění jejích úkolů.

1.   Generální tajemník je nápomocen předsedovi tak, aby Komise v rámci politických směrů, které předseda vymezil, plnila stanovené priority. Generální tajemník zajistí, aby návrhy aktů byly v souladu s těmito prioritami. Generální tajemník včas informuje předsedu o všech návrzích aktů, které si vzhledem ke svému významu nebo obsahu zasluhují jeho zvláštní pozornost.

2.   Generální tajemník je nápomocen předsedovi při přípravě práce a při zasedáních Komise. Generální tajemník je rovněž nápomocen členům Komise, kteří řídí práci skupin členů podle čl. 3 odst. 6, při přípravě a vedení jejich zasedání. Sekretariát těchto skupin zajišťuje generální tajemník.

3.   Generální tajemník přispěje k zajištění celkové soudržnosti politik. Za tímto účelem plní generální tajemník úkoly v oblasti plánování a koordinace před rozhodnutím Komise i po něm, zejména prostřednictvím zasedání mezi útvary a zasedání mezi kabinety a dotčenými útvary.

4.   Generální tajemník zajistí hladký průběh rozhodovacího procesu. Generální tajemník zejména podnikne nezbytné kroky k zajištění toho, aby byly akty Komise oznámeny dotčeným osobám a/nebo zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. Generální tajemník zajistí rovněž předávání aktů ostatním orgánům a institucím Evropské unie a vnitrostátním parlamentům.

5.   Generální tajemník zajišťuje řádné fungování koordinačních nástrojů v rámci Komise a v případě potřeby se vyjadřuje ke všem záležitostem týkajícím se koordinace mezi útvary.

6.   Generální tajemník může z pověření předsedy v případě neshody mezi útvary přijmout mediační nebo rozhodčí opatření.

7.   Generální tajemník pomáhá Komisi zajistit dodržování ustanovení o zlepšování právní úpravy, přičemž se opírá zejména o práci Výboru pro kontrolu regulace.

8.   Generální tajemník pomáhá zajistit, aby Komise pracovala kolegiálně. Generální tajemník zajistí dodržování postupů a sleduje kvalitu návrhů aktů předkládaných Komisi.

9.   Generální tajemník rovněž pomáhá zajistit, aby návrhy aktů byly v souladu s vnějšími povinnostmi a interinstitucionálními závazky Komise.

10.   Generální tajemník z pověření předsedy zajistí, aby informativní poznámky splňovaly před jejich zpřístupněním Komisi požadavky stanovené v čl. 9 odst. 4 písm. b), bez ohledu na to, zda byly zařazeny na pořad jednání.

11.   Generální tajemník koordinuje a zajišťuje celkovou soudržnost úředních vztahů s ostatními orgány a institucemi Evropské unie a s vnitrostátními parlamenty.

12.   Generální tajemník informuje Komisi o stavu vnitřních a interinstitucionálních postupů.

1.   Generální ředitelé a vedoucí útvarů jsou nápomocni předsedovi a ostatním členům Komise, do jejichž působnosti spadají, při plnění priorit stanovených Komisí, při vytváření politik, které jim byly svěřeny, a při jejich účinném provádění.

2.   Generální ředitelé a vedoucí útvarů poskytují předsedovi a ostatním členům Komise poradenství v záležitostech, za něž jsou odpovědní, a jsou pověřeni řádným řízením a organizací práce útvarů, které jsou jim podřízeny, v souladu s pravidly a normami stanovenými Komisí, mimo jiné s cílem zajistit, aby Komise mohla plnit své právní a finanční závazky.

3.   Generální ředitelé a vedoucí útvarů vytvářejí organizační struktury svých útvarů na základě organizačních schémat přijatých Komisí. Odpovídají za přidělování lidských a finančních zdrojů v rámci svých útvarů.

4.   Generální ředitelé a vedoucí útvarů odpovídají za plnění části souhrnného rozpočtu Evropské unie, která jim byla přidělena v souladu s platnými finančními pravidly.

5.   Generální ředitelé a vedoucí útvarů vypracovávají roční plány řízení s uvedením výsledků, jichž má být každý rok dosaženo, a určením prostředků, jak jich dosáhnout, a přispět tak k dosažení cílů stanovených ve víceletém strategickém plánu v souladu s prioritami Komise.

Generální ředitelé a vedoucí útvarů rovněž vypracují výroční zprávy o činnosti, které popisují každoroční pokrok dosažený při plnění strategických cílů a potvrzují legalitu a správnost finančních transakcí provedených v rámci jejich odpovědnosti.

Generální ředitelé a vedoucí útvarů určí a posoudí rizika spojená s dosažením svých cílů. V případě potřeby zavedou vhodná opatření k omezení těchto rizik.

6.   Generální ředitelé a vedoucí útvarů rovněž vykonají veškeré další podpůrné, řídicí nebo administrativní úkoly, které nespadají do působnosti kolegia, za účelem každodenního řízení nebo správy útvarů, aby byli Komisi nápomocni při přípravě a plnění jejího poslání, jakož i při provádění jejích priorit.

1.   Pokud určitý pracovník nemůže vykonávat svou funkci nebo pokud je dané pracovní místo neobsazeno:

2.   Pokud nebyla určena žádná náhrada, vykonává tyto funkce:

1.   Právní služba poskytuje Komisi právní poradenství.

2.   Právní služba zajišťuje nezávislý a objektivní přezkum legality všech návrhů právních aktů, všech návrhů aktů, které má Komise přijmout, a všech dalších dokumentů, které mohou mít právní důsledky, kontrolu jejich slučitelnosti s právem Evropské unie, včetně Listiny základních práv, a s mezinárodním právem. Dohlíží na podobu aktů a v případě potřeby zajišťuje jejich revizi po právní a jazykové stránce.

3.   Právní služba má výlučnou pravomoc zastupovat Komisi před všemi soudy a rozhodčími orgány.

1.   Koordinace mezi útvary odráží zásadu kolegiality, kterou se řídí rozhodovací proces Komise. Přispěje k dodržování politických směrů stanovených předsedou a priorit stanovených Komisí a zajistí soudržnost aktů a účinnost činnosti Komise v souladu s politikou zlepšování právní úpravy.

2.   Odpovědný útvar spolupracuje s dotčenými útvary podle oblasti činnosti nebo povahy návrhu aktu. Při přípravě tohoto návrhu od počátku úzce spolupracují a koordinují svou činnost.

3.   Útvary rovněž spolupracují v rámci meziútvarových koordinačních skupin nebo jiných vhodných struktur, které mohou připravovat důležité, komplexní nebo průřezové návrhy, včetně provádění souvisejících hodnocení, kontrol účelnosti, veřejných konzultací a posouzení dopadů.

4.   Koordinace mezi útvary se provádí před formální konzultací mezi útvary podle článku 55 a po ní. Pokračuje po přijetí aktů přijatých Komisí, zejména během interinstitucionálního procesu, a při provádění právních předpisů Unie.

5.   Odpovědný útvar zajišťuje kvalitu přípravy a podobu návrhů aktů nebo stanovisek, které jsou přezkoumávány v rámci skupiny pro interinstitucionální vztahy a skupiny pro vnější koordinaci.

6.   Aniž je dotčen čl. 2 odst. 4, útvary obdrží souhlas Právní služby, Generálního sekretariátu a všech ostatních dotčených útvarů před tím, než zástupci Komise předloží její stanovisko, jakož i „neformální dokumenty“ a jakoukoli jinou podobu příspěvků připravených jedním nebo více útvary Komise ve vztahu k vnitrostátním orgánům, orgánům Unie, mezinárodním organizacím nebo třetím zemím.

1.   Pokud je návrh aktu v dostatečně pokročilé fázi přípravy, odpovědný útvar formálně konzultuje útvary s oprávněným zájmem s ohledem na povahu, předmět nebo dopad návrhu aktu.

2.   Formální konzultační postup mezi útvary se vztahuje také na pracovní dokumenty útvarů Komise.

3.   Bez ohledu na postupy stanovené předsedou jsou všechny politicky citlivé a/nebo důležité návrhy aktů před zahájením formální konzultace mezi útvary schváleny odpovědným členem (odpovědnými členy) Komise.

1.   S Generálním sekretariátem jsou konzultovány všechny návrhy aktů, které má Komise přijmout ústním postupem, s výjimkou těch, které jsou předkládány v rámci různých správních a rozpočtových záležitostí s individuální působností, jakož i návrhy aktů, které bez ohledu na druh použitého rozhodovacího postupu:

2.   S Generálním sekretariátem jsou konzultována všechna stanoviska, která mohou Komisi zavazovat vůči jiným orgánům a institucím Unie, třetím zemím nebo mezinárodním či regionálním organizacím, a všechny společné iniciativy Komise a vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

3.   Konzultace Generálního sekretariátu je nezbytná u všech pracovních dokumentů útvarů Komise.

1.   S Právní službou se konzultují všechny návrhy aktů, pracovní dokumenty útvarů Komise a všechny dokumenty, které by mohly mít právní následky.

2.   Návrhy aktů opakující se povahy však konzultaci s Právní službou nevyžadují. Pro tyto výjimky je nutný předchozí formální souhlas Právní služby.

1.   V souladu s čl. 55 odst. 1 je vyžadována konzultace s každým útvarem, který má oprávněný zájem.

2.   Konzultace s Generálním ředitelstvím pro rozpočet se vyžaduje u všech návrhů aktů nebo dokumentů, které mohou mít dopad na rozpočet a finance, včetně podmíněných závazků, nebo na výklad a uplatňování obecných finančních pravidel EU.

3.   Konzultace s Generálním ředitelstvím pro lidské zdroje a bezpečnost se vyžaduje u všech návrhů aktů nebo pracovních dokumentů útvarů Komise, které mohou mít dopad na zaměstnance a správu.

1.   Konzultovaným útvarům se poskytne lhůta nejméně deseti pracovních dnů ode dne zpřístupnění dokumentů, během níž mohou předložit svá stanoviska s připomínkami nebo bez nich.

2.   Ve výjimečných případech se mohou dotčené útvary dohodnout na dodatečné lhůtě.

3.   Kladná stanoviska Právní služby a ostatních konzultovaných útvarů mohou být výslovná, nebo konkludentní.

Pokud se konzultovaný útvar ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že vydal kladné stanovisko (tichý souhlas).

4.   Odpovědný útvar může požádat o zkrácení lhůty za podmínek stanovených v článku 60 týkajícím se zrychlených konzultací a v článku 61 týkajícím se zvláštních konzultací mezi útvary.

1.   Ve výjimečných a řádně odůvodněných naléhavých případech může odpovědný útvar požádat Generální sekretariát o zrychlenou konzultaci mezi útvary, která umožní dokončení konzultace v kratší lhůtě, než je lhůta uvedená v čl. 59 odst. 1. Tato zrychlená konzultace může proběhnout během zasedání nebo písemně.

Odpovědný útvar zašle Generálnímu sekretariátu svou řádně odůvodněnou žádost o využití zrychlené konzultace a uvede formát, který považuje za nejvhodnější – prostřednictvím zasedání nebo písemně. Cílem této žádosti nesmí být dohnání administrativního zpoždění. O vhodnosti zrychlené konzultace rozhodne Generální sekretariát a informuje předsedu. Dohoda o textech předložených odpovědným členem (odpovědnými členy) před zahájením konzultace, jak je stanoveno v čl. 55 odst. 3, zůstane v platnosti.

Pokud se Generální sekretariát domnívá, že žádost o zrychlenou konzultaci je oprávněná, rozhodne, zda se konzultace uskuteční na zasedání nebo písemně.

2.   Pokud se zrychlená konzultace uskuteční při zasedání, dokumenty se zpřístupní konzultovaným útvarům nejméně 48 hodin před zasedáním (21), nestanoví-li Generální sekretariát jinak.

Konzultované útvary vyjádří svá stanoviska při zasedání nebo písemně před zasedáním.

Zasedání předsedá Generální sekretariát a výsledky a stanoviska konzultovaných útvarů zaznamená do zápisu ze zasedání.

Ukončením zasedání konzultace končí.

3.   Pokud se zrychlená konzultace uskuteční písemně, lhůta pro předložení stanovisek konzultovaných útvarů se stanoví po vzájemné dohodě mezi Generálním sekretariátem a odpovědným útvarem a nesmí být kratší než 48 hodin, nestanoví-li Generální sekretariát jinak.

Konzultované útvary vyjádří v této lhůtě své stanovisko písemně. Pokud konzultovaný útvar neodpoví ve stanovené lhůtě, má se za to, že jde o kladné stanovisko (tichý souhlas).

1.   V případě opakovaných konzultací může Generální sekretariát na žádost odpovědného útvaru povolit vytvoření určitého typu konzultace mezi útvary, tzv. zvláštní konzultace, jejíž pravidla se liší od pravidel konzultace uvedené v článku 55, zejména pokud jde o lhůtu a konzultované útvary.

2.   Jakmile je zvláštní konzultace povolena, vztahuje se systematicky na konzultace o všech návrzích aktů, které spadají do její působnosti.

1.   Po skončení konzultace mezi útvary přezkoumá odpovědný útvar návrh aktu a/nebo pracovní dokument útvarů s přihlédnutím k obdrženým připomínkám.

2.   Odpovědný útvar zpřístupní revidovaný návrh aktu a/nebo pracovní dokument útvarů konzultovaným útvarům v dostatečném předstihu. Před zahájením postupu přijímání je informuje o důvodech, proč jejich připomínky nebyly zohledněny.

3.   Před předložením návrhu prováděcího aktu k hlasování zástupcům členských států ve výborech zřízených za účelem sledování výkonu prováděcích pravomocí svěřených Komisi se vyžaduje kladné stanovisko Právní služby s přihlédnutím k jejím případným připomínkám, které byly učiněny na základě jejích povinností popsaných v čl. 53 odst. 2, jakož i kladné stanovisko ostatních konzultovaných útvarů.