(SZBP) 2024/2643Rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/2643 ze dne 8. října 2024 o omezujících opatřeních vzhledem k destabilizujícím činnostem Ruska
| Publikováno: | Úř. věst. L 2643, 9.10.2024 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
| Přijato: | 8. října 2024 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 10. října 2024 | Nabývá účinnosti: | 10. října 2024 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | 9. října 2025 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
|
Úřední věstník |
CS Řada L |
|
2024/2643 |
9.10.2024 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2024/2643
ze dne 8. října 2024
o omezujících opatřeních vzhledem k destabilizujícím činnostem Ruska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V roce 2013 se náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Valerij Gerasimov zasazoval o změnu způsobů vedení války používaných Ruskou federací a o použití politických, diplomatických a jiných nevojenských opatření v kombinaci s použitím vojenské síly. Gerasimov uvedl, že informační prostor otevírá široké asymetrické možnosti, jak snížit bojový potenciál nepřítele. |
|
(2) |
Dne 21. září 2021 dospěl Evropský soud pro lidská práva ve svém rozsudku ve věci Carter v. Rusko (20914/07) k závěru, že Alexandr Litviněnko byl otráven dvěma osobami jednajícími pod vedením nebo kontrolou ruských orgánů. |
|
(3) |
Dne 9. března 2022 Evropský parlament v usnesení o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, uvedl, že Rusko šířilo mimořádně zákeřné dezinformace v dosud nevídaném rozsahu již před válečnou agresí vůči Ukrajině, a to jak v tradičních sdělovacích prostředcích, tak na platformách sociálních médií, s cílem obelhat své občany doma a mezinárodní společenství a v jejich šíření pokračuje i během válečné agrese. Parlament zdůraznil, že Rusko je jednou ze zemí, které cílí na novináře a oponenty v Unii. |
|
(4) |
Dne 10. května 2022 Unie a její mezinárodní partneři důrazně odsoudili nepřátelské činnosti v kyberprostoru prováděné Ruskou federací proti Ukrajině se zaměřením na družici KA-SAT, kterou vlastní společnost Viasat. Tento kybernetický útok se odehrál hodinu před nevyprovokovanou a neodůvodněnou invazí Ruska na Ukrajinu dne 24. února 2022, což usnadnilo vojenskou agresi, a byl dalším příkladem pokračujícího modelu nezodpovědného chování Ruska v kyberprostoru. |
|
(5) |
Dne 19. července 2022 odsoudil vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) nepřátelské činnosti v kyberprostoru prováděné v souvislosti s útočnou válkou Ruska vůči Ukrajině a útoky distribuovaným odmítnutím služby proti několika členským státům a partnerům, k nimž se přihlásily proruské hackerské skupiny. |
|
(6) |
Rada Evropské unie v závěrech ze dne 21. června 2022 poznamenává, že ačkoli se definice hybridních hrozeb a kampaní mohou různit, musí zůstat pružné, tak aby umožňovaly řádnou reakci na vyvíjející se povahu těchto hrozeb. V této souvislosti vzala Rada na vědomí konceptualizaci „hybridní hrozby“ a „hybridní kampaně“, již poskytly Komise a Evropské středisko pro boj proti hybridním hrozbám v dokumentu nazvaném „Koncepční model hybridních hrozeb“. |
|
(7) |
Rada ve svých závěrech ze dne 21. června 2022 a 18. července 2022 znovu vyzvala vysokého představitele a Komisi, aby předložili možnosti, za plného respektování lidských práv a základních svobod, pro jasně vymezená opatření, která by mohla být přijata proti aktérům zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, pokud je to nezbytné pro ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti v Unii. |
|
(8) |
V únoru 2023 zveřejnila Evropská služba pro vnější činnost zprávu o hrozbách zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, v níž definovala zahraniční manipulace s informacemi a vměšování jako převážně nezákonný model chování, který ohrožuje nebo může negativně ovlivnit hodnoty, postupy a politické procesy. Taková činnost má manipulativní povahu, je prováděna záměrně a koordinovaně státními nebo nestátními subjekty, včetně jejich zástupných subjektů na jejich vlastním území i jinde. |
|
(9) |
Dne 3. února 2023 Unie v prohlášení zveřejněném po 24. summitu EU–Ukrajina znovu potvrdila svou solidaritu s Ukrajinou v boji proti hybridním hrozbám a kybernetickým útokům a svůj závazek pokračovat v podpoře v tomto ohledu. Unie a Ukrajina uznaly, že je důležité posílit spolupráci v boji proti ruské státem řízené manipulaci s informacemi a vměšování, včetně dezinformací, jakož i při budování odolnosti v rámci digitální transformace Ukrajiny. |
|
(10) |
Dne 1. června 2023 Evropský parlament v usnesení o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Unii, včetně dezinformací, zdůraznil, že Rusko používá celou řadu různých metod vměšování jakožto součást rozsáhlejší strategie s cílem poškodit, zmást, zastrašit, oslabit a rozdělit členské státy EU a sousední země. |
|
(11) |
Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaném 14. a 15. prosince 2023 odsoudila všechny hybridní útoky, včetně účelového využívání migrantů třetími zeměmi pro politické účely, a uvedla, že je i nadále odhodlána zajišťovat účinnou ochranu vnějších hranic Unie. Evropská rada zdůraznila, že Unie je rozhodnuta bojovat na svých vnějších hranicích proti probíhajícím hybridním útokům, jež zahájila Ruská federace. |
|
(12) |
Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaném 17. a 18. dubna 2024 v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu zdůraznila odhodlání Unie a jejích členských států omezovat veškerá rizika vyplývající ze zahraniční manipulace s informacemi a vměšování do volebních procesů. |
|
(13) |
Účelové využívání migrantů, jak je upraveno v čl. 1 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1359 (1), může ohrozit základní funkce členského státu, včetně udržování veřejného pořádku nebo zajištění jeho národní bezpečnosti. |
|
(14) |
Rada ve svých závěrech ze dne 21. května 2024 uznala, že státní i nestátní subjekty stále více využívají hybridní taktiky, což představuje rostoucí hrozbu pro bezpečnost Unie, jejích členských států a jejích partnerů, a vyzvala orgány Unie a členské státy, aby zintenzivnily opatření ke sledování pokusů zahraničních subjektů zasahovat do demokratického procesu Unie. |
|
(15) |
Evropská rada ve svých závěrech ze dne 27. června 2024 důrazně odsoudila všechny druhy hybridních činností, které jsou stále četnější a jsou namířeny proti Unii, jejím členským státům a jejím partnerům, přičemž zahrnují zastrašování, sabotáže, podvratné činnosti, zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, dezinformace, nepřátelské činnosti v kyberprostoru a účelové využívání migrantů ze strany třetích zemí, a zdůraznila, že Rusko své aktivity zintenzivnilo prostřednictvím nových aktivních operací na evropské půdě. Evropská rada mimo jiné vyzvala, aby se s ohledem na hybridní hrozby pokročilo v rámci Rady v práci na zavedení nového režimu sankcí. |
|
(16) |
Vzhledem k závažnosti situace by měla být uložena omezující opatření vůči osobám, subjektům nebo orgánům odpovědným za provádění nebo podporu činností nebo politik vlády Ruské federace, které narušují nebo ohrožují základní hodnoty Unie, její bezpečnost, nezávislost a celistvost, jakož i stabilitu, bezpečnost nebo nezávislost jejích členských států, mezinárodní organizace nebo třetí země či svrchovanost členských států nebo třetích zemí. Tato cílená omezující opatření budou sledovat cíle v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o Evropské unie (dále jen „Smlouva o EU“) a budou přispívat k činnosti, kterou Unie vyvíjí s cílem chránit své hodnoty, základní zájmy, svou bezpečnost, nezávislost a celistvost, upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva a předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. a) až c) Smlouvy o EU. |
|
(17) |
Tato opatření jsou v souladu se základními právy a svobodami uznanými v Listině základních práv Evropské unie, zejména s právem na svobodu projevu a informací, svobodou podnikání a právem na vlastnictví, které jsou uznány v článcích 11, 16 a 17 této Listiny. Těmito opatřeními není zejména dotčena povinnost respektovat práva, svobody a zásady uvedené v článku 6 Smlouvy o EU, v Listině základních práv a v ústavách členských států v rozsahu jejich příslušných oblastí působnosti. |
|
(18) |
S cílem zvýšit soulad mezi režimy omezujících opatření Unie a s režimy přijatými Radou bezpečnosti OSN nebo jejími výbory pro sankce a zajistit včasné poskytování humanitární pomoci nebo podporu jiných činností, které podporují základní lidské potřeby, je vhodné zavést výjimky z opatření spočívajících ve zmrazení majetku fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů označených podle tohoto rozhodnutí a v omezení zpřístupnění finančních prostředků a hospodářských zdrojů těmto osobám a subjektům či orgánům ve prospěch aktérů uvedených v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2664 (2022), organizací a agentur, jimž Unie udělila osvědčení o humanitárním partnerství, organizací a agentur, které jsou certifikovány či uznány členským státem, nebo specializovaných agentur členských států. Rada se dále domnívá, že je zapotřebí zavést další mechanismus odchylek pro ty organizace a subjekty zapojené do humanitárních činností, které výše uvedenou výjimku využívat nemohou. Rada se rovněž domnívá, že by se namísto uvedených výjimek měl použít mechanismus odchylek v případech, kdy Rada dospěla k závěru, že je nezbytná kontrola ze strany příslušných vnitrostátních orgánů vzhledem k vyššímu riziku zneužití poskytnutých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů k jiným účelům, než je humanitární pomoc. |
|
(19) |
K provedení některých opatření je nezbytná další činnost Unie, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zabránily vstupu na své území nebo průjezdu přes ně fyzickým osobám, které:
|
a) |
jsou odpovědné za činnosti nebo politiky vlády Ruské federace, které oslabují nebo ohrožují demokracii, právní stát, stabilitu nebo bezpečnost Unie, jednoho nebo více z jejích členských států, mezinárodní organizace či třetí země, nebo oslabují či ohrožují svrchovanost nebo nezávislost jednoho nebo více členských států či třetí země, nebo tyto činnosti či politiky provádějí, podporují nebo z nich mají prospěch, a to prostřednictvím jakékoli z těchto činností:
|
|
b) |
jsou spojené s fyzickými osobami uvedenými v písmenu a); |
|
c) |
podporují fyzické osoby zapojené do činností uvedených v písmenu a). |
2. Odstavec 1 nezakládá povinnost členského státu odmítnout vstup na své území svým státním příslušníkům.
3. Odstavcem 1 nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, a sice:
|
a) |
jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace; |
|
b) |
jako hostitelská země mezinárodní konference svolané Organizací spojených národů (OSN)) nebo konané pod její záštitou; |
|
c) |
podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo |
|
d) |
podle smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií. |
4. Odstavec 3 se vztahuje také na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
5. Rada musí být řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 3 nebo 4.
6. Členské státy mohou udělit výjimky z opatření stanovených v odstavci 1, pokud je cesta dotyčné osoby odůvodněna naléhavou humanitární potřebou nebo účastí na mezivládních zasedáních či na zasedáních podporovaných nebo pořádaných Unií nebo členským státem vykonávajícím předsednictví v rámci OBSE, na nichž je veden politický dialog, který přímo podporuje politické cíle sledované dotčenými opatřeními.
7. Členské státy také mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je vstup nebo průjezd nezbytný z důvodu soudního řízení.
8. Členský stát, který hodlá udělit výjimky uvedené v odstavci 6 nebo 7, tuto skutečnost oznámí písemně Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, pokud jeden nebo více členů Rady nevznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady vznese námitku, může o udělení navrhované výjimky Rada rozhodnout kvalifikovanou většinou.
9. Pokud členský stát povolí podle odstavců 3, 4, 6, 7 nebo 8 osobám uvedeným v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je povolení omezeno na účel, pro který bylo osobám, jichž se týká, uděleno.
Článek 2
1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány:
|
a) |
jež jsou odpovědné za činnosti nebo politiky vlády Ruské federace, které oslabují nebo ohrožují demokracii, právní stát, stabilitu nebo bezpečnost Unie, jednoho nebo více z jejích členských států, mezinárodní organizace či třetí země, nebo oslabují či ohrožují svrchovanost nebo nezávislost jednoho nebo více členských států či třetí země, nebo tyto činnosti či politiky provádějí, podporují nebo z nich mají prospěch, a to prostřednictvím jakékoli z těchto činností:
|
|
b) |
jsou spojeny s fyzickými či právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v písmenu a); |
|
c) |
podporují fyzické či právnické osoby, subjekty nebo orgány zapojené do činností uvedených v písmenu a), |
jak jsou uvedeny v příloze.
2. Fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným v příloze nebo v jejich prospěch nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje.
3. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud shledají, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:
|
a) |
nezbytné pro uspokojení základních potřeb osob uvedených v příloze a na nich závislých rodinných příslušníků, včetně úhrad za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby; |
|
b) |
určeny výlučně k úhradě přiměřených profesních odměn a k náhradě výdajů spojených s poskytováním právních služeb; |
|
c) |
určeny výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů; |
|
d) |
nezbytné k úhradě mimořádných výdajů, pokud dotčený příslušný orgán oznámil příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, pro něž se domnívá, že by dané povolení mělo být uděleno; |
|
e) |
určeny k platbě na účet diplomatické mise či konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva nebo k platbě z tohoto účtu, pokud mají být tyto platby použity pro služební účely diplomatické mise či konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace; |
|
f) |
nezbytné pro fungování diplomatických a konzulárních zastoupení Unie a členských států nebo partnerských zemí v Rusku, včetně delegací, velvyslanectví a misí, nebo mezinárodních organizací v Rusku požívajících výsad podle mezinárodního práva; nebo |
|
g) |
nezbytné pro poskytování služeb elektronických komunikací telekomunikačními operátory z Unie a pro poskytování přiřazených zařízení a služeb nezbytných pro provoz, údržbu a bezpečnost těchto služeb elektronických komunikací. |
4. Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 3 do dvou týdnů od jeho udělení.
5. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud jsou splněny tyto podmínky:
|
a) |
finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán přede dnem zařazení osoby, subjektu či orgánu podle odstavce 1 na seznam uvedený v příloze, nebo předmětem soudního nebo správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě, a to před tímto dnem nebo po něm; |
|
b) |
dané finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených příslušnými právními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky; |
|
c) |
nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánů uvedených v příloze a |
|
d) |
uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě. |
6. Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 5 do dvou týdnů od jeho udělení.
7. Odstavec 1 nebrání fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům zařazeným na seznam provést platbu vyplývající ze smlouvy, jež byla uzavřena před jejich zařazením na seznam uvedený v příloze, jestliže dotčený členský stát shledá, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uvedené v odstavci 1.
8. Odstavec 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:
|
a) |
úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů; |
|
b) |
platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují opatření podle odstavců 1 a 2, nebo |
|
c) |
platby splatné na základě soudních či správních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů, které byly vydány v Unii nebo jsou vykonatelné v dotčeném členském státě; |
pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle odstavce 1.
Článek 3
1. Ustanovení čl. 2 odst. 1 a 2 se nepoužijí na poskytování, zpracování nebo vyplácení finančních prostředků, jiných finančních aktiv nebo hospodářských zdrojů či poskytování zboží a služeb nezbytných k zajištění včasného poskytnutí humanitární pomoci nebo k podpoře jiných činností, které podporují základní lidské potřeby, pokud takovou pomoc poskytují a jiné činnosti provádějí:
|
a) |
OSN, včetně jejích programů, fondů a dalších subjektů a orgánů, jakož i její specializované agentury a související organizace; |
|
b) |
mezinárodní organizace; |
|
c) |
humanitární organizace se statusem pozorovatele ve Valném shromáždění OSN a členové těchto humanitárních organizací; |
|
d) |
dvoustranně nebo mnohostranně financované nevládní organizace, které se účastní plánů humanitární reakce OSN, plánů reakce OSN na podporu uprchlíků, jiných výzev OSN nebo humanitárních uskupení, jež koordinuje Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA); |
|
e) |
organizace a agentury, kterým Unie udělila osvědčení o humanitárním partnerství nebo které jsou certifikovány nebo uznány členským státem v souladu s vnitrostátními postupy; |
|
f) |
specializované agentury členských států; nebo |
|
g) |
zaměstnanci, příjemci grantů, dceřiné společnosti nebo prováděcí partneři subjektů uvedených v písmenech a) až f), pokud jednají v těchto funkcích a v rozsahu, ve kterém jednají v těchto funkcích. |
2. Výjimka uvedená v odstavci 1 se nepoužije na fyzické nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány, které jsou v příloze označeny hvězdičkou.
3. Aniž je dotčen odstavec 1, a odchylně od čl. 2 odst. 1 a 2 mohou příslušné orgány členského státu povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků či hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění určitých finančních prostředků či hospodářských zdrojů, poté co shledaly, že poskytnutí takových finančních prostředků či hospodářských zdrojů je nezbytné pro zajištění včasného poskytnutí humanitární pomoci nebo k podpoře jiných činností, které podporují základní lidské potřeby.
4. Pokud relevantní příslušný orgán do pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o povolení podle odstavce 1 nevydá zamítavé rozhodnutí, nevyžádá si informace nebo neoznámí prodloužení uvedené lhůty, považuje se povolení za udělené.
5. Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto článku do čtyř týdnů od jeho udělení.
Článek 4
1. Rada jednomyslně na návrh členského státu nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhoduje o sestavení nebo změně seznamu uvedeného v příloze.
2. Rada sdělí dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu své rozhodnutí podle odstavce 1 včetně důvodů zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa adresa, nebo zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, čímž těmto fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům umožní předložit připomínky.
3. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumá a dotčenou fyzickou či právnickou osobu, subjekt či orgán o výsledcích přezkumu informuje.
Článek 5
1. V příloze jsou uvedeny důvody pro zařazení fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článků 1 a 2 na seznam.
2. V příloze jsou uvedeny dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů. V případě fyzických osob mohou tyto informace zahrnovat: jména a přezdívky, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. Pokud jde o právnické osoby, subjekty a orgány, mohou tyto informace zahrnovat: názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.
Článek 6
1. Rada a vysoký představitel mohou zpracovávat osobní údaje za účelem plnění svých úkolů podle tohoto rozhodnutí, zejména:
|
a) |
pokud jde o Radu, za účelem přípravy a přijímání změn přílohy; |
|
b) |
pokud jde o vysokého představitele, za účelem přípravy změn přílohy. |
2. Rada a vysoký představitel mohou v příslušných případech zpracovávat příslušné údaje, které se týkají trestných činů spáchaných fyzickými osobami zařazenými na seznam, odsouzení těchto osob za spáchání trestného činu nebo bezpečnostních opatření vztahujících se na tyto osoby, pouze v takovém rozsahu, v jakém je toto zpracování nezbytné pro přípravu přílohy.
3. Pro účely tohoto rozhodnutí jsou Rada a vysoký představitel určeni „správci“ ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (2) s cílem zajistit, aby dotčené fyzické osoby mohly vykonávat svá práva podle uvedeného nařízení.
Článek 7
1. Nebude uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo transakce, jejichž plnění nebo uskutečnění bylo přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto rozhodnutím, a to včetně nároků na náhradu škody nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na kompenzaci nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:
|
a) |
fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány uvedenými v příloze; |
|
b) |
fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány jednajícími prostřednictvím nebo jménem fyzických či právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v písmenu a). |
2. Ve všech řízeních k uspokojení nároku nese důkazní břemeno ohledně toho, že uspokojení nároku není zakázáno na základě odstavce 1, fyzická nebo právnická osoba, skupina, subjekt či orgán usilující o uspokojení tohoto nároku.
3. Tímto článkem není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob, skupin, subjektů a orgánů uvedených v odstavci 1 na soudní přezkum zákonnosti neplnění smluvních závazků podle tohoto rozhodnutí.
Článek 8
Zakazuje se vědomá nebo úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo následkem je obcházení zákazů obsažených v tomto rozhodnutí, a to včetně účasti na těchto činnostech bez záměrné snahy o dosažení takového cíle nebo následku, ale s vědomím, že účast může mít takový cíl nebo následek, a se srozuměním s touto možností.
Článek 9
Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí podporuje Unie třetí státy v přijímání omezujících opatření podobných těm, která jsou stanovena v tomto rozhodnutí.
Článek 10
Toto rozhodnutí se použije do 9. října 2025.
Toto rozhodnutí je průběžně přezkoumáváno. Pokud Rada usoudí, že jeho cílů nebylo dosaženo, bude prodlouženo či změněno, podle toho, co bude vhodné.
Výjimky uvedené v článku 3 týkající se čl. 2 odst. 1 a 2 jsou přezkoumávány pravidelně alespoň každých dvanáct měsíců nebo na naléhavou žádost kteréhokoliv členského státu, vysokého představitele nebo Komise v návaznosti na významnou změnu okolností.
Článek 11
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 8. října 2024.
Za Radu
předseda
VARGA M.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1359 ze dne 14. května 2024 o řešení krizových situací a situací zásahu vyšší moci v oblasti migrace a azylu a o změně nařízení (EU) 2021/1147(Úř. věst. L, 2024/1359, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1359/oj).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
PŘÍLOHA
Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1.
(…)
ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2024/2643/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)