(EU) 2024/1514Rozhodnutí Komise (EU) 2024/1514 ze dne 7. srpna 2015 o zřízení vědeckých výborů v oblasti veřejného zdraví, bezpečnosti spotřebitele a životního prostředí

Publikováno: Úř. věst. L 1514, 31.5.2024 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 3. září 2024 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 20. června 2024 Nabývá účinnosti: 20. června 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1514

31.5.2024

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2024/1514

ze dne 7. srpna 2015

o zřízení vědeckých výborů v oblasti veřejného zdraví, bezpečnosti spotřebitele a životního prostředí

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Komise 2008/721/ES (1) byla zřízena poradní struktura pro vědecké posouzení rizik v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí, kterou tvoří Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (VVZER), Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (VVVNZZR) a skupina poradců.

(2)

Zkušenosti ukazují, že je třeba změnit a zlepšit stávající strukturu a pracovní postupy vědeckých výborů. Aby se dosáhlo účinnosti, konzistentnosti a zamezilo se zdvojován úsilí, měly by být zejména sloučeny výbory VVZER a VVVNZZR.

(3)

Vědecké výbory by měly mít možnost přizvat externí odborníky, kteří mají příslušné vědecké znalosti a zkušenosti. V důsledku této možnosti již nebude zapotřebí stávající skupina vědeckých poradců pro posouzení rizik.

(4)

Zkušenosti dále ukazují, že v zájmu zajištění kontinuity členství ve výborech by mělo být nahrazení členů prováděno z rezervního seznamu sestaveného pro tento účel.

(5)

Druhé průběžné hodnocení fungování vědeckých výborů se provádí v roce 2015 a jeho výsledky se očekávají na začátku roku 2016. V návaznosti na toto hodnocení může být provedena případná další reorganizace vědeckých výborů.

(6)

Práce výborů účinně přispívá ke zlepšení veřejného zdraví a k ochraně občanů a životního prostředí. Toho je dosaženo tím, že se hodnotí nejnovější dostupné vědecké údaje, které Komisi poskytují spolehlivé a včasné posouzení rizik založené na důkazech a vědecké poradenství pro rozvoj a monitorování politik a právních předpisů Unie v oblasti veřejného zdraví, bezpečnosti spotřebitele a environmentálních rizik. Činnosti prováděné výbory jsou pro Komisi nezbytné k tomu, aby dosáhla příslušných cílů politiky Unie. Je proto vhodné, aby byla vědeckým výborům nad rámec náhrady výdajů poskytnuta přiměřená finanční podpora ve formě zvláštního příspěvku určeného pro jejich členy a externí odborníky. Financování činností vědeckých výborů by mělo být zajištěno z příslušné rozpočtové položky, která je určena na podporu iniciativ v oblasti veřejného zdraví, bezpečnosti spotřebitele a životního prostředí.

(7)

Činnost vědeckých výborů by měla být založena na zásadách vysoké úrovně odborných znalostí, nezávislosti a transparentnosti. Musí být vykonávána v souladu s osvědčenými postupy a zásadami posouzení rizik, které je nezávislé na řízení rizik a rozhodování.

(8)

Členové výborů by měli být vysoce kvalifikovaní, specializovaní a nezávislí odborníci, kteří svou činnost vykonávají ve veřejném zájmu. Měli by být vybíráni na základě objektivních kritérií a prostřednictvím veřejné výzvy k vyjádření zájmu a měli by být jmenováni osobně. Odborné znalosti členů by měly přiměřeně pokrývat oblasti působnosti výborů a odrážet rozmanitost vědeckých otázek a přístupů. Mělo by být, co nejvíce je to možné, dosaženo vyváženého zastoupení zeměpisného původu a zastoupení žen a mužů.

(9)

Činnost vědeckých výborů by měla být organizována flexibilním způsobem, aby mohly poskytovat Komisi poradenství v záležitostech, které náležejí do stanovených oblastí působnosti, jakož i v oblasti vznikajících a nově zjištěných zdravotních rizik a v záležitostech, které nespadají do oblasti působnosti jiných subjektů Unie, a aby v případě potřeby mohly poskytovat rychlé poradenství.

(10)

Byly zřízeny různé subjekty Unie, které jsou mimo jiné odpovědné za posouzení rizik v různých oblastech. Je nezbytné zajistit konzistentnost posouzení rizik prováděného těmito subjekty Unie a podpořit koordinaci mezi vědeckými výbory a těmito dalšími subjekty. Vědecké výbory potřebují zvýšit svou efektivnost též prostřednictvím náležitých výměn informací a odborných znalostí a prostřednictvím spolupráce s ostatními vědeckými subjekty a organizacemi na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

(11)

Je důležité zaručit otevřenost a transparentnost práce vědeckých výborů díky zavedení vhodných postupů pro dialog se zúčastněnými stranami, přičemž musí být zachována jejich úplná nezávislost. Otevřenost a transparentnost, k nimž by provádění tohoto rozhodnutí mělo vést, by měly být zajištěny současně s plným dodržováním požadavků stanovených v právních předpisech Unie, které se týkají přístupu veřejnosti k dokumentům, včetně ochrany osobních údajů a ochrany obchodního tajemství.

(12)

Osobní údaje by se měly shromažďovat, zpracovávat a zveřejňovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2).

(13)

Z tohoto důvodu a v zájmu zajištění srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být rozhodnutí 2008/721/ES zrušeno a nahrazeno novým rozhodnutím,

ROZHODLA TAKTO:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Vědecké výbory

Zřizují se následující vědecké výbory:

a)

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (dále jen „VVBS“) a

b)

Vědecký výbor pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika (dále jen SCHEER).

Článek 2

Poslání

1)   Posláním vědeckých výborů je poskytovat Komisi vědecké poradenství a posouzení rizik v oblasti veřejného zdraví, bezpečnosti spotřebitele a environmentálních rizik, včetně případného stanovení potřeb v oblasti výzkumu k řešení kritického nedostatku informací, posouzení navrhovaných budoucích opatření v oblasti výzkumu a výsledků výzkumu.

2)   Oblasti působnosti vědeckých výborů jsou uvedeny v příloze I.

3)   Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny pravomoci udělené akty Unie jiným subjektům Unie provádějícím posouzení rizik, jimiž jsou zejména Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropská agentura pro léčivé přípravky, Evropská agentura pro chemické látky a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.

Článek 3

Vědecké poradenství

1)   Vědecké výbory poskytují Komisi vědecká stanoviska k posouzení rizik v případech stanovených právem Unie.

2)   Vědecké výbory dále poskytují útvarům Komise na jejich žádost vědecké poradenství v otázkách, které mají zvláštní význam pro veřejné zdraví, bezpečnost spotřebitele a environmentální rizika.

3)   Útvary Komise mohou požádat vědecké výbory o stanovení potřeb v oblasti výzkumu k řešení kritického nedostatku informací, o posouzení navrhovaného budoucího výzkumu a o posouzení výsledků výzkumu souvisejícího s otázkami spadajícími do jejich oblasti působnosti.

4)   Útvary Komise mohou rovněž v případě naléhavých rizik požádat výbory o vydání rychlého doporučení k rizikům ohledně stavu vědeckých poznatků týkajících se specifických rizik.

5)   Útvary Komise mohou požádat vědecké výbory, aby se účastnily tematických sítí nebo událostí s jinými subjekty nebo vědeckými organizacemi Unie s cílem sledovat a přispívat k rozvoji vědeckých poznatků v oblastech působnosti vymezených v příloze I.

6)   Vědecké výbory upozorní Komisi a její útvary na zvláštní nebo vznikající problémy spadající do jejich oblasti působnosti, o kterých mají za to, že mohou představovat reálné nebo potenciální riziko pro bezpečnost spotřebitele, veřejné zdraví nebo životní prostředí, prostřednictvím přijetí memorand nebo prohlášení o postoji, které předloží útvarům Komise. Útvary Komise mohou rozhodnout o zveřejnění těchto memorand a prohlášení a stanoví opatření, která mají být přijata a která případně zahrnují žádost o vědecké stanovisko k dané záležitosti.

7)   Výbory po konzultaci se sekretariátem uvedeným v článku 14 přijmou svou metodiku pro provádění a poskytování posouzení rizik a průběžně ji revidují, aby odrážela všechny relevantní vědecké faktory. Zajistí, aby tato metodika odrážela stávající praxi v oblasti posuzování rizik.

Kapitola 2

Složení vědeckých výborů

Článek 4

Jmenování členů vědeckých výborů

1)   VVBS a SCHEER se každý skládají nejvýše z devatenácti členů. Generální ředitel Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin stanoví počet členů každého výboru v souladu s vyžadovanými potřebami.

2)   Členy vědeckých výborů jmenuje generální ředitel Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin na základě prokázané vědecké odbornosti a zkušeností uchazečů pro vymezený okruh oborů, a to s ohledem na potřebu zajistit:

a)

vyvážené zastoupení odborných znalostí v jedné nebo více oblastech působnosti daného výboru s cílem společně pokrýt co možná nejširší rozpětí oborů, které jsou pro daný výbor důležité pro plnění jeho poslání, a odrážet rozmanitost vědeckých otázek a přístupů;

b)

nezávislost a neexistenci střetu zájmů;

c)

vyvážené zastoupení zeměpisného původu;

d)

vyvážené zastoupení žen a mužů.

3)   Členové vědeckých výborů jsou jmenováni ze seznamu vhodných uchazečů sestaveného po zveřejnění výzvy k vyjádření zájmu na internetových stránkách Komise; odkaz na tyto internetové stránky bude rovněž poskytnut z Rejstříku expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (dále jen „rejstřík expertních skupin“).

4)   Vhodní uchazeči, kteří byli zařazeni na seznam uvedený v odstavci 3, ale nebyli prozatím jmenováni, jsou zařazeni na rezervní seznam. Rezervní seznam může být použit k nalezení vhodných uchazečů k nahrazení členů, jejichž členství ve výboru bylo ukončeno v souladu s čl. 5 odst. 2 nebo z důvodu úmrtí.

5)   Seznam členů vědeckých výborů se zveřejňuje v rejstříku expertních skupin a je rovněž k dispozici na příslušných internetových stránkách Komise.

Článek 5

Funkční období

1)   Členové vědeckých výborů jsou jmenováni na dobu pěti let. Po uplynutí funkčního období zůstávají ve funkci, dokud nejsou nahrazeni, nebo dokud není jejich jmenování obnoveno.

2)   Pokud některý ze členů již nesplňuje podmínky stanovené v článcích 16 až 18 tohoto rozhodnutí nebo v článku 339 Smlouvy o fungování Evropské unie, přeje si odstoupit nebo již není schopen k činnosti výboru účinně přispívat, mohou útvary Komise členství tohoto člena ukončit.

3)   Pokud bylo členství některého ze členů ukončeno podle odstavce 2 nebo z důvodu úmrtí, jmenuje generální ředitel Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin na zbývající část pětiletého funkčního období náhradníka.

Kapitola 3

Fungování vědeckých výborů

Článek 6

Volba předsedů a místopředsedů

1)   Na začátku každého funkčního období si každý vědecký výbor ze svých členů volí předsedu a dva místopředsedy. Volí se prostou většinou hlasů celkového počtu členů, kteří tvoří výbor.

2)   Funkční období předsedy a místopředsedy trvá pět let a je obnovitelné. Případné nahrazení předsedy nebo místopředsedy v průběhu pětiletého funkčního období se týká zbývající části tohoto funkčního období.

3)   Postup volby předsedy a místopředsedů vědeckých výborů je stanoven v jednacím řádu uvedeném v článku 12.

Článek 7

Pravidla hlasování

1)   Každý vědecký výbor rozhoduje většinou hlasů všech svých členů.

2)   Členové výboru, kteří odstoupili nebo jejichž členství bylo ukončeno podle čl. 5 odst. 2 nebo z důvodu úmrtí, nebudou zohledněni při výpočtu většiny uvedené v odstavci 1.

Článek 8

Příprava vědeckých stanovisek

1)   Útvary Komise mohou od vědeckého výboru požadovat přijetí vědeckého stanoviska ve stanovené lhůtě.

2)   Útvary Komise mohou požadovat přijetí společného stanoviska k otázkám, které je třeba projednat v obou výborech.

3)   Útvary Komise mohou uspořádat konzultace, slyšení nebo spolupráci s jinými vědeckými subjekty, jež pro přípravu stanovisek výborů považují za nutné.

Článek 9

Externí odborníci

1)   Útvary Komise mohou přizvat externí odborníky, jakož i odborníky z jiných subjektů Unie, kteří mají specifické a relevantní vědecké znalosti a zkušenosti, aby přispěli k činnosti vědeckých výborů, včetně pracovních skupin uvedených v článku 10.

2)   Výběr externích odborníků se řídí jednacím řádem uvedeným v článku 12.

Článek 10

Pracovní skupiny

1)   Vědecké výbory mohou po dohodě s útvary Komise zřídit zvláštní pracovní skupiny, jejichž úkolem je příprava a vypracování vědeckých stanovisek výborů. Tyto pracovní skupiny se zřizují zejména tehdy, pokud je v souvislosti s určitou záležitostí nutno využít externích odborných znalostí.

2)   Pracovní skupiny se skládají z členů příslušného výboru a mohou zahrnovat i externí odborníky. Pracovním skupinám předsedá člen vědeckého výboru. Předseda pracovní skupiny odpovídá za svolání pracovní skupiny a podávání zpráv výboru a může z řad účastníků pracovní skupiny jmenovat zpravodaje. Pro obzvláště složité otázky multidisciplinární povahy může být jmenován více než jeden zpravodaj.

3)   Pokud otázka spadá do působnosti více než jednoho vědeckého výboru, zřídí se společná pracovní skupina zahrnující podle potřeby členy obou výborů a externí odborníky.

Článek 11

Účast stážistů

Vědecké výbory mohou po dohodě s útvary Komise a v souladu s jednacím řádem uvedeným v článku 12 umožnit stážistům, aby se účastnili jejich setkání s cílem přispět k posílení kapacit v oblasti posouzení rizik.

Článek 12

Jednací řád

1)   Na návrh útvarů Komise a po dohodě s nimi přijmou vědecké výbory společný jednací řád.

2)   Jednací řád zajistí, že vědecké výbory budou plnit své úkoly v souladu se zásadami odbornosti, nezávislosti a transparentnosti, jak stanoví kapitola 4, a s pravidly Komise pro expertní skupiny a s ohledem na oprávněné požadavky na zachování obchodního tajemství a na zásady posouzení rizik, které mohou útvary Komise stanovit na základě zkušeností a své politiky v dané oblasti.

3)   Jednací řád stanoví zejména:

a)

uplatňování zásad stanovených v kapitole 4;

b)

postup pro dialog se zúčastněnými stranami podle čl. 14 odst. 3;

c)

postupy pro přijetí vědeckého stanoviska a poskytnutí rychlého vědeckého poradenství podle čl. 3 odst. 4;

d)

vztahy se třetími stranami, včetně vědeckých institucí;

e)

další podrobná pravidla pro fungování vědeckých výborů včetně koordinace mezi výbory.

Článek 13

Odchylná stanoviska, koordinace a spolupráce s ostatními subjekty Unie a vnitrostátními či mezinárodními subjekty

1)   Pokud jde o vztahy s ostatními příslušnými subjekty Unie a vnitrostátními či mezinárodními subjekty, které se zabývají podobnými úkoly, pomáhají vědecké výbory útvarům Komise:

a)

včas zjišťovat potřeby a možnosti pro koordinaci činnosti a spolupráce, včetně sdílení údajů a informací, a potenciální nebo skutečné nesoulady mezi vědeckými stanovisky;

b)

zamezit odchylným stanoviskům, nalézt řešení těchto rozporů nebo je objasnit a vytvářet a udržovat vztahy spolupráce.

2)   Útvary Komise mohou požadovat a organizovat společnou práci, včetně společných stanovisek, vědeckých výborů se subjekty Unie a vnitrostátními a mezinárodními subjekty zabývajícími se podobnými úkoly.

3)   Pokud je zjištěn podstatný rozpor ve vědeckých otázkách a dotyčný subjekt je subjektem Unie, příslušný vědecký výbor na žádost útvarů Komise spolupracuje s dotyčným subjektem, aby byl rozpor buď vyřešen, nebo aby byl útvarům Komise předložen společný dokument objasňující sporné vědecké otázky a uvádějící příslušné nejistoty v údajích. Tento dokument se zveřejní.

Článek 14

Sekretariát vědeckých výborů

1)   Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin zajišťuje sekretariát pro vědecké výbory a jejich pracovní skupiny i pro další činnosti související s uplatňováním tohoto rozhodnutí.

2)   Sekretariát je odpovědný za poskytování vědecké a administrativní podpory potřebné pro usnadnění účinného fungování vědeckých výborů, pro sledování souladu s jednacím řádem, zejména pokud jde o požadavky na odbornost, nezávislost a transparentnost, pro zajištění informování o činnostech výborů a náležitého dialogu se zúčastněnými stranami, zejména včetně pořádání slyšení o činnostech výborů, a pro zveřejňování stanovisek a jiných veřejných dokumentů. Sekretariát dále poskytuje podporu výborům a organizuje a provádí kontrolu kvality stanovisek, jak je stanoveno v jednacím řádu, z hlediska jejich úplnosti, soudržnosti, jasnosti, souladu s požadavky a s redakčními standardy.

3)   Sekretariát zajišťuje vědeckou a technickou koordinaci činností vědeckých výborů a v případě potřeby včasnou koordinaci jejich činností s činnostmi ostatních subjektů Unie a vnitrostátních a mezinárodních subjektů s cílem zajistit konzistentnost posouzení rizik prováděného u otázek společného zájmu, stejně jako uplatňování postupu pro dialog se zúčastněnými stranami stanoveného v jednacím řádu a informování o činnostech výborů.

Článek 15

Zvláštní příspěvek

1)   Členové vědeckých výborů a externí odborníci mají nárok na zvláštní příspěvek za přípravnou práci a svou účast (osobní nebo na dálku s využitím elektronických prostředků) na zasedáních výborů, v rámci pracovních skupin a jiných činností souvisejících s uplatňováním tohoto rozhodnutí a pořádaných útvary Komise a za svou činnost zpravodaje v souvislosti se zvláštní otázkou, jak je stanoveno v příloze II.

2)   Výdaje na cestu a případně pobyt členů a externích odborníků v souvislosti s činností vědeckých výborů hradí v souladu s platnými předpisy Komise. Tyto výdaje se hradí v mezích ročního rozpočtu, který vědeckým výborům přidělí příslušné útvary Komise.

Kapitola 4

Zásady

Článek 16

Nezávislost

1)   Členové vědeckých výborů a externí odborníci jsou jmenováni osobně. Nesmějí svou odpovědnost přenášet na jiné osoby.

2)   Členové vědeckých výborů a externí odborníci jednají nezávisle a ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní prohlášení o zájmech, v němž uvedou veškeré zájmy, které by mohly ohrozit jejich nezávislost nebo které by takto mohly být důvodně vnímány, včetně jakýchkoliv relevantních okolností týkajících se jejich blízkých rodinných příslušníků.

3)   Prohlášení o zájmech se vyhotovují v písemné formě před jmenováním členem vědeckého výboru nebo externím odborníkem a každoročně. Tato prohlášení se aktualizují, kdykoliv si to vyžádá změna okolností.

4)   Členové vědeckých výborů a externí odborníci oznámí na každém zasedání jakýkoli zvláštní zájem, který by mohl ohrozit nebo který by mohl být důvodně považován za ohrožující jejich nezávislost ve vztahu k bodům pořadu jednání. Stejná povinnost platí obdobně v případě zahájení písemného postupu v některém z vědeckých výborů.

Článek 17

Důvěrnost údajů

1)   Členové vědeckých výborů a externí odborníci nesmějí šířit informace, které získají v rámci činnosti vědeckých výborů, pracovních skupin nebo jiných činností souvisejících s uplatňováním tohoto rozhodnutí. Za tímto účelem podepíší prohlášení o důvěrnosti.

2)   Členové vědeckých výborů a externí odborníci dodržují bezpečnostní pravidla Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, která jsou vymezena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (3) a 2015/444 (4). Pokud tyto povinnosti nejsou splněny, mohou útvary Komise přijmout veškerá odpovídající opatření.

Článek 18

Závazek

Členové vědeckých výborů a externí odborníci se zavazují jednat nezávisle, ve veřejném zájmu a aktivně přispívat k činnosti vědeckých výborů. Za tímto účelem podepíší prohlášení o závazcích.

Článek 19

Transparentnost

1)   Při činnosti vědeckých výborů musí být zachována vysoká úroveň transparentnosti. Útvary Komise zveřejní všechny příslušné dokumenty, jako jsou pořady jednání, zápisy ze zasedání a příspěvky účastníků, na zvláštních internetových stránkách; odkaz na tyto internetové stránky bude rovněž poskytnut z rejstříku expertních skupin. Útvary Komise na svých internetových stránkách zpřístupní, bez zbytečného prodlení, zejména:

a)

žádosti o stanoviska zaslané vědeckým výborům;

b)

pořady jednání a zápisy ze zasedání vědeckých výborů a zápisy ze zasedání pracovních skupin;

c)

vědecká stanoviska přijatá vědeckými výbory, včetně minoritních stanovisek a jmen účastníků pracovních skupin, kteří se na daném stanovisku podíleli; u minoritních stanovisek budou uvedena jména příslušných členů;

d)

jednací řád vědeckých výborů;

e)

jména členů vědeckých výborů společně se stručným životopisem každého člena;

f)

prohlášení o zájmech, důvěrnosti a závazcích členů vědeckých výborů a externích odborníků.

2)   Jména a prohlášení o zájmech členů pracovních skupin se zveřejňují na internetových stránkách Komise až po zveřejnění stanoviska, k němuž přispěli.

Výjimky ze zveřejňování jsou možné v případech, kdy by zveřejnění dokumentu poškodilo ochranu veřejného nebo soukromého zájmu, jak stanoví článek 4 nařízení (ES) č. 1049/2001.

3)   Odstavce 1 a 2 se použijí v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (5), zejména pokud jde o zpracování osobních údajů a zachování obchodního tajemství.

Kapitola 5

Závěrečná ustanovení

Článek 20

Nahrazení vědeckých výborů

Aniž je dotčen článek 21, vědecké výbory zřízené podle článku 1 tohoto rozhodnutí nahrazují následující stávající vědecké výbory zřízené rozhodnutím 2008/721/ES:

a)

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele nahrazuje výbor téhož názvu;

b)

Vědecký výbor pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika nahrazuje Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika a Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika.

Článek 21

Přechodná ustanovení

Všechny vědecké výbory zřízené rozhodnutím 2008/721/ES nadále fungují v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného rozhodnutí a jejich členové zůstávají ve svých funkcích, dokud nebudou jmenováni členové vědeckých výborů, které byly zřízeny tímto rozhodnutím.

Článek 22

Zrušení

1)   Zrušuje se rozhodnutí 2008/721/ES.

2)   Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí. Odkazy na výbory zřízené zrušeným rozhodnutím se považují za odkazy na výbory zřízené tímto rozhodnutím.

V Bruselu dne 7. srpna 2015.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Rozhodnutí Komise 2008/721/ES ze dne 5. září 2008 o zřízení poradní struktury vědeckých výborů a odborníků v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí a o zrušení rozhodnutí 2004/210/ES (Úř. věst. L 241, 10.9.2008, s. 21).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(4)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).


PŘÍLOHA 1

Oblast působnosti

1)

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS)

VVBS na žádost útvarů Komise poskytuje stanoviska k otázkám souvisejícím se zdravotními a bezpečnostními riziky, zejména chemickými, biologickými, mechanickými a jinými fyzikálními riziky týkajícími se:

a)

nepotravinářského spotřebního zboží, jako jsou:

kosmetické přípravky a jejich složky, včetně nanomateriálů, barvy na vlasy a vonné složky,

prostředky osobní hygieny a prostředky pro domácnost, jako jsou čisticí a prací prostředky, hračky, textil, oděvy atd.,

b)

služeb, jako jsou tetování, solária atd.

2)

Vědecký výbor pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika (SCHEER)

SCHEER na žádost útvarů Komise poskytuje stanoviska ve věcech týkajících se zdravotních, environmentálních a vznikajících rizik.

Výbor poskytuje stanoviska zejména v otázkách vznikajících nebo nově zjištěných zdravotních a environmentálních rizik a v obecných, komplexních nebo multidisciplinárních otázkách vyžadujících souhrnné posouzení rizik pro bezpečnost spotřebitele nebo veřejné zdraví, jakož i v souvisejících otázkách, kterými se nezabývají jiné subjekty Unie pro posouzení rizik.

Příklady oblastí činnosti zahrnují potenciální rizika spojená s antimikrobiální rezistencí, nové technologie jako nanotechnologie, zdravotnické prostředky včetně těch, které obsahují látky živočišného a/nebo lidského původu, tkáňové inženýrství, krevní produkty, snižování plodnosti, fyzikální nebezpečí jako hluk a elektromagnetická pole, interakce rizikových faktorů, synergické účinky, kumulativní účinky a metody pro posuzování nových rizik. Může být též požádán, aby se zabýval riziky souvisejícími s determinanty veřejného zdraví a nepřenosnými nemocemi.

SCHEER poskytuje stanoviska také ohledně rizik souvisejících se znečišťujícími látkami v jednotlivých složkách životního prostředí a s jinými biologickými a fyzikálními faktory nebo měnícími se fyzikálními podmínkami, které mohou mít negativní dopad na zdraví a životní prostředí, např. pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu, odpad a půdu, nebo na environmentální posuzování životního cyklu.

Aniž je dotčena působnost Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) a jiných subjektů Unie zabývajících se posouzením rizik, může být tento výbor rovněž požádán o to, aby se zabýval otázkami souvisejícími s posouzením toxicity a ekotoxicity chemických, biochemických a biologických sloučenin, jejichž používání může mít nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí, včetně biocidních přípravků.

Výbor se dále bude zabývat otázkami týkajícími se metodického hlediska posouzení zdravotních a environmentálních rizik chemických látek, včetně směsí chemických látek, pokud to bude třeba pro vydání řádně zpracovaných a soudržných stanovisek v jeho vlastních oblastech působnosti a s cílem přispět k příslušným otázkám v úzké spolupráci s ostatními evropskými agenturami.


Příloha II

Zvláštní příspěvek

1)

Práce výborů účinně přispívá ke zlepšení veřejného zdraví a k ochraně občanů a životního prostředí. Toho je dosaženo tím, že se hodnotí nejnovější dostupné vědecké údaje, které Komisi poskytují spolehlivé a včasné posouzení rizik založené na důkazech a vědecké poradenství pro rozvoj a monitorování politik a právních předpisů Unie v oblasti veřejného zdraví, bezpečnosti spotřebitele a environmentálních rizik. Vzhledem k tomu, že poskytované poradenství je specifické a takové povahy, že by bez něj příslušná politika Unie nemohla dosáhnout svých cílů, mají členové vědeckých výborů a externí odborníci nárok na zvláštní příspěvek, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise C(2014)2220.

2)

Členové vědeckých výborů a externí odborníci mají nárok na zvláštní příspěvek jako odměnu za účast, ať už osobní nebo na dálku, a související přípravné práce v rámci zasedání výborů, pracovních skupin a dalších činností organizovaných útvary Komise v souvislosti s uplatňováním tohoto rozhodnutí. Zvláštní příspěvek činí maximálně 450 EUR ve formě denních jednotkových nákladů za každý celý pracovní den. Celková výše příspěvku se vypočítá a zaokrouhlí nahoru s přesností na půl pracovního dne.

3)

Členové vědeckých výborů a externí odborníci mají nárok na zvláštní příspěvek jako odměnu za vykonanou práci ve funkci zpravodaje. Tento zvláštní příspěvek se vypočítává podle počtu pracovních dnů potřebných k provedení práce. Při výpočtu počtu pracovních dní se zohledňuje pracovní zátěž související se složitostí záležitosti, doba potřebná k vypracování stanoviska, množství a dostupnost údajů a odborné literatury a informací, které se shromažďují a zpracovávají, rozsah a složitost konzultací se zúčastněnými stranami a veřejností a kontakty s jinými subjekty s ohledem na tato orientační kritéria:

Pracovní dny

Orientační kritéria

1 celý pracovní den

jednoduchá a rutinní záležitost

stanovisko založené na zkoumání dokumentace, s omezeným vyhledáváním údajů a omezeným zkoumáním literatury

žádná veřejná konzultace

orientačně, šest měsíců mezi prvním a posledním setkáním

2 celé pracovní dny

složitá záležitost

stanovisko založené na vyhledávání a zkoumání údajů a literatury ve značném rozsahu

konzultace zúčastněných stran a/nebo veřejná konzultace s omezenou pracovní zátěží při zkoumání zpětné vazby

orientačně, šest až dvanáct měsíců mezi prvním a posledním setkáním

3 celé pracovní dny

velmi složitá záležitost

potřeba velmi rozsáhlého vyhledávání a analýzy údajů a literatury

rozsáhlé a složité konzultace se zúčastněnými stranami, veřejností a jinými odbornými subjekty, se zkoumáním rozsáhlé zpětné vazby

orientačně, více než dvanáct měsíců mezi prvním a posledním setkáním

a)

V každém konkrétním případě útvary Komise na základě kritérií obsažených ve výše uvedené tabulce určí celkový příspěvek pro zpravodaje. Celkový příspěvek mohou útvary Komise v průběhu přípravy vyžádaného stanoviska změnit, pokud to je opodstatněno nepředvídanými změnami týkajícími se příslušných kritérií.

b)

V případě, že je k vypracování stanoviska zapotřebí více než jeden zpravodaj, vypočítají útvary Komise celkový příspěvek pro každého zpravodaje v podobě pracovních dnů potřebných k provedení práce, přičemž zohlední výše uvedená příslušná kritéria a konkrétní úkoly přidělené každému zpravodaji.


ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2024/1514/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU