(SZBP) 2024/1484Rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/1484 ze dne 27. května 2024 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Rusku

Publikováno:	Úř. věst. L 1484, 27.5.2024	Druh předpisu:	Rozhodnutí
Přijato:	27. května 2024	Autor předpisu:	Rada Evropské unie
Platnost od:	27. května 2024	Nabývá účinnosti:	27. května 2024
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:	28. května 2025

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Úřední věstník
Evropské unie

Řada L

2024/1484

27.5.2024

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2024/1484

ze dne 27. května 2024

o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Rusku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 4. března 2022 ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který blokuje přístup na Facebook a Twitter, nyní nazývaný X, a ukládá tresty odnětí svobody osobám, o nichž se má za to, že šíří nepravdivé informace o útočné válce Ruska proti Ukrajině. Na základě tohoto zákona bylo uvězněno mnoho osob, které protestovaly proti útočné válce Ruska proti Ukrajině nebo o ní šířily informace.

(2)

Dne 17. dubna 2023 vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) prohlásil, že Unie pevně odsuzuje odsouzení opozičního politika, demokratického aktivisty a otevřeného kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzy ke 25 letům vězení na základě politicky motivovaných obvinění uložen. Vysoký představitel uvedl, že dané „soudní řízení“ nesplňovalo mezinárodní standardy týkající se spravedlivého a veřejného projednání věci před kompetentním, nestranným a nezávislým soudem a že soudní rozhodnutí znovu jasně dokládá politické zneužívání soudnictví k vytváření nátlaku na aktivisty, obránce lidských práv a všechny ty, kteří protestují proti nezákonné útočné válce Ruska proti Ukrajině.

(3)

Dne 29. října 2023 vysoký představitel prohlásil, že Unie vyjadřuje úctu obětem politických represí v Rusku, a vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů, včetně Jurije Dmitrijeva, Vladimira Kara-Murzy, Ilji Jašina, Alexeje Gorinova a Ivana Safronova. Vyslovil rovněž znepokojení nad zprávami o špatném zacházení, pronásledování a fyzickém a psychickém mučení ze strany ruských vězeňských orgánů a nad rostoucí mírou perzekuce právníků působících v oblasti lidských práv v Rusku.

(4)

Dne 30. listopadu 2023 ruský Nejvyšší soud označil to, co nazývá „mezinárodním veřejným hnutím LGBT“, za „extremistické“ a nezákonné a zakázal jeho činnost na ruském území. Dne 1. prosince 2023 vysoký představitel prohlásil, že Unie uvedené rozhodnutí pevně odsuzuje a že cílem uvedeného rozhodnutí je dále pronásledovat komunitu LGBTIQ v Rusku a umlčet občanskou společnost a ty, kteří odvážně brání lidská práva.

(5)

Dne 19. února 2024 vysoký představitel vydal jménem Unie prohlášení, v němž vyjádřil rozhořčení nad smrtí vůdce ruské opozice Alexeje Navalného a uvedl, že konečnou odpovědnost za jeho smrt nese prezident Putin a ruské orgány. Vysoký představitel apeloval na Rusko, aby umožnilo nezávislé a transparentní mezinárodní vyšetření okolností úmrtí Alexeje Navalného, přičemž uvedl, že jeho smrt je dalším důkazem rostoucích a systematických represí v Rusku.

(6)

Dne 27. února 2024 vysoký představitel prohlásil, že Unie je zděšena odsouzením významného obránce lidských práv a spolupředsedy renomované lidskoprávní organizace Memorial Olega Orlova ke dvěma a půl letům vězení na základě politicky motivovaných obvinění. Vysoký představitel vyzval ruské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny politické vězně a upustily od uplatňování represivních právních předpisů používaných k potlačování občanské společnosti a nezávislých hlasů, a prohlásil, že Unie solidarizuje se všemi ruskými občany, kteří vyjádřili svůj názor a ruskou válku kritizovali a jsou z tohoto důvodu zadržováni, stíháni nebo uvězněni.

(7)	Evropská rada ve svých závěrech ze dne 22. března 2024 mimo jiné vyzvala k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů v Rusku a k ukončení pronásledování politické opozice. Dále vyzvala Radu, aby s ohledem na situaci v Rusku pokračovala v práci na zřízení nového režimu sankcí.

(8)

Vzhledem ke zhoršení a k závažnosti situace v Rusku by měla být uložena omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům odpovědným za závažné porušování lidských práv, za potlačování občanské společnosti a demokratické opozice a za narušování demokracie a právního státu v Rusku, jakož i vůči fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům s nimi spojeným. Rada se proto domnívá, že na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů obsažený v příloze tohoto rozhodnutí by mělo být doplněno 19 fyzických osob a jedna právnická osoba.

(9)	Dále je vhodné zavést omezení vývozu vývozu zboží, které by mohlo být použito k vnitřní represi, a zboží primárně určeného k použití při sledování nebo zachycování informační bezpečnosti a telekomunikací.

(10)	K provedení některých opatření je nezbytná další činnost Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zabránily vstupu na své území nebo průjezdu přes ně fyzickým osobám, které:

a)	jsou odpovědné za závažné porušování lidských práv nebo represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici nebo jejichž činnosti jiným způsobem vážně oslabují demokracii či právní stát v Rusku;

b)	poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v písmeni a), včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;

c)	jsou spojené s fyzickými osobami uvedenými v písmeni a) nebo b),

jak jsou uvedeny v příloze.

2. Odstavec 1 nezakládá povinnost členského státu odmítnout vstup na své území svým státním příslušníkům.

3. Odstavcem 1 nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, zejména:

a)	jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace;

b)	jako hostitelská země mezinárodní konference svolané Organizací spojených národů (OSN) nebo konané pod její záštitou;

c)	podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo

d)	podle smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií.

4. Odstavec 3 se vztahuje také na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

5. Rada je řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 3 nebo 4.

6. Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je vstup nebo průjezd dotčené osoby odůvodněn naléhavými humanitárními potřebami nebo účastí na mezivládních zasedáních, zasedáních podporovaných nebo pořádaných Unií nebo zasedáních, jejichž hostitelem je členský stát vykonávající předsednictví úřadu OBSE, na nichž je veden politický dialog, který přímo podporuje politické cíle omezujících opatření, včetně podpory právního státu, demokracie a lidských práv v Rusku.

7. Členské státy také mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je vstup nebo průjezd nezbytný z důvodu soudního řízení.

8. Členský stát, který hodlá udělit výjimky uvedené v odstavci 6 nebo 7, tuto skutečnost oznámí písemně Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, pokud jeden nebo více členů Rady nevznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady vznese námitku, může o udělení navrhované výjimky Rada rozhodnout kvalifikovanou většinou.

9. Pokud členský stát povolí podle odstavců 3, 4, 6, 7 a 8 osobám uvedeným v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je toto povolení omezeno na účel, pro který bylo osobám, jichž se týká, uděleno.

Článek 2

1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům nebo jsou vlastněny, drženy či ovládány fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány, které:

a)	jsou odpovědné za závažné porušování lidských práv a represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici nebo jejichž činnosti jiným způsobem vážně oslabují demokracii či právní stát v Rusku;

b)	poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v písmeni a), včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;

c)	jsou spojené s fyzickými či právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v písmeni a) nebo b),

jak jsou uvedeny v příloze.

2. Fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným v příloze nebo v jejich prospěch nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje.

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud shledají, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

a)	nezbytné pro uspokojení základních potřeb osob uvedených v příloze a na nich závislých rodinných příslušníků, včetně úhrad za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určeny výlučně k úhradě přiměřených profesních odměn a k náhradě výdajů spojených s poskytováním právních služeb;

c)	určeny výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů;

d)	nezbytné k úhradě mimořádných výdajů, pokud dotčený příslušný orgán oznámil příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, pro něž se domnívá, že by dané povolení mělo být uděleno, nebo

e)	určeny k platbě na účet diplomatické mise či konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva nebo k platbě z tohoto účtu, pokud mají být tyto platby použity pro služební účely této diplomatické mise či konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace.

Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce do dvou týdnů od jeho udělení.

4. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud jsou splněny tyto podmínky:

dané finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán přede dnem zařazení fyzické či právnické osoby, subjektu či orgánu podle odstavce 1 na seznam obsažený v příloze, nebo předmětem soudního nebo správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě, a to před tímto dnem nebo po něm;

b)	dané finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím v mezích stanovených použitelnými právními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

c)	nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánů uvedených v příloze a

d)	uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce do dvou týdnů od jeho udělení.

5. Odstavec 1 nebrání fyzickým nebo právnickým osobám uvedeným v příloze, subjektům či orgánům zařazeným na seznam provést platbu vyplývající ze smlouvy, jež byla uzavřena před jejich zařazením na seznam obsažený v příloze, jestliže dotčený členský stát shledá, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uvedené v odstavci 1.

6. Odstavec 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

a)	úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;

b)	platby splatné na základě smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují opatření podle odstavců 1 a 2, nebo

c)	platby splatné na základě soudních či správních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů, které byly vydány v Unii nebo jsou vykonatelné v dotčeném členském státě,

pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle odstavce 1.

7. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků či hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků či hospodářských zdrojů, pokud shledají, že poskytnutí takových finančních prostředků či hospodářských zdrojů je nezbytné k zajištění včasného poskytnutí humanitární pomoci nebo na podporu jiných činností, které podporují základní lidské potřeby.

8. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených hospodářských zdrojů, pokud shledají, že je to nezbytně nutné pro:

a)	fungování diplomatických a konzulárních zastoupení Unie a členských států nebo partnerských zemí v Rusku, včetně delegací, velvyslanectví a misí, nebo mezinárodních organizací v Rusku požívajících výsad podle mezinárodního práva;

poskytování služeb elektronických komunikací telekomunikačními operátory z Unie, pro poskytování souvisejících zařízení a služeb nezbytných pro provoz, údržbu a bezpečnost těchto služeb elektronických komunikací v Rusku, na Ukrajině, v Unii, mezi Ruskem a Unií a mezi Ukrajinou a Unií a pro služby datových center v Unii, nebo

prodej a převod vlastnických práv k právnické osobě, subjektu nebo orgánu usazenému v Unii do 28. srpna 2024 nebo do šesti měsíců ode dne zařazení na seznam v příloze, podle toho, co nastane později, pokud tato vlastnická práva přímo či nepřímo svědčí fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu uvedeným v příloze a pokud shledají, že výnosy z tohoto prodeje a převodu zůstávají zmrazeny.]

9. Pokud příslušný orgán do pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o povolení podle odstavce 7 nevydá zamítavé rozhodnutí, nevyžádá si informace ani neoznámí prodloužení této lhůty, považuje se povolení za udělené.

10. Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto článku do čtyř týdnů od jeho udělení.

Článek 3

1. Rada na návrh členského státu nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) jednomyslně rozhoduje o sestavení a změně seznamu obsaženého v příloze.

2. Rada sdělí své rozhodnutí podle odstavce 1 včetně důvodů zařazení na seznam dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu buď přímo, je-li známa jejich adresa a takové sdělení lze učinit, nebo zveřejněním oznámení, čímž jim umožní předložit připomínky.

3. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumá a dotčenou fyzickou či právnickou osobu, subjekt či orgán o výsledcích přezkumu informuje.

Článek 4

1. V příloze jsou uvedeny důvody pro zařazení fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 na seznam.

2. V příloze jsou uvedeny dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů. V případě fyzických osob mohou tyto informace zahrnovat: jména a přezdívky, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. Pokud jde o právnické osoby, subjekty a orgány, mohou tyto informace zahrnovat: názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.

Článek 5

1. Rada a vysoký představitel mohou zpracovávat osobní údaje za účelem plnění svých úkolů podle tohoto rozhodnutí, zejména:

a)	pokud jde o Radu, za účelem přípravy a přijímání změn přílohy;

b)	pokud jde o vysokého představitele, za účelem přípravy změn přílohy.

2. Rada a vysoký představitel mohou v příslušných případech zpracovávat relevantní údaje, které se týkají trestných činů spáchaných fyzickými osobami uvedenými na seznamu, odsouzení těchto osob za spáchání trestného činu nebo bezpečnostních opatření vztahujících se na tyto osoby, pouze v takovém rozsahu, v jakém je toto zpracování nezbytné pro přípravu přílohy.

3. Pro účely tohoto rozhodnutí jsou Rada a vysoký představitel určeni „správci“ ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (1) s cílem zajistit, aby dotčené fyzické osoby mohly vykonávat svá práva podle uvedeného nařízení.

Článek 6

1. Zakazuje se prodej, dodávky, převod nebo vývoz vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi, do Ruska státními příslušníky členských států nebo z území členských států nebo za použití plavidel či letadel členských států, ať již toto vybavení pochází z území členských států či nikoli.

2. Rovněž se zakazuje:

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc, zprostředkovatelské služby nebo jiné služby související s položkami uvedenými v odstavci 1 nebo související s poskytováním, výrobou, údržbou a užíváním těchto položek jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku nebo pro použití v této zemi;

přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc v souvislosti s položkami uvedenými v odstavci 1, což zahrnuje zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru, pro jakýkoli prodej, dodávku, převod nebo vývoz těchto položek nebo pro poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo jiných služeb jakékoli právnické nebo fyzické osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku nebo pro použití v této zemi.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na prodej, dodávky, převod nebo vývoz vybavení, které je určeno výhradně k ochraně personálu Unie a jejích členských států v Rusku, ani na poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a jiných služeb nebo poskytování finančních prostředků a finanční pomoci v souvislosti s takovým vybavením.

4. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států za podmínek, které považují za vhodné, povolit prodej, dodávky, převod nebo vývoz vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi, a související poskytování finančních prostředků a finanční a technickou pomoc, určené výhradně pro humanitární nebo ochranné účely nebo pro programy OSN či Unie na budování institucí nebo pro operace pro řešení krizí prováděné OSN a Unií nebo regionálními či subregionálními organizacemi.

5. Unie přijme opatření nezbytná k určení příslušných položek, na které se má tento článek vztahovat.

Článek 7

1. Zakazuje se prodej, dodávky, převod nebo vývoz zařízení, technologií či softwaru primárně určených k použití ruskými orgány nebo jejich jménem při sledování nebo zachycování internetových a telefonických komunikací v mobilních či pevných sítích, včetně poskytování jakékoli služby související se sledováním nebo zachycováním internetových a telefonických komunikací, jakož i poskytování finanční a technické pomoci při instalaci, provozu nebo modernizaci takového zařízení, technologií či softwaru jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu v Rusku nebo pro použití v této zemi státními příslušníky členských států nebo z území členských států.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členských států povolit prodej, dodávky, převod nebo vývoz zařízení, technologií či softwaru, včetně poskytování jakékoli služby související se sledováním nebo zachycováním telekomunikací nebo internetu, jakož i související poskytování finanční a technické pomoci podle odstavce 1, pokud mají dostatečné důvody se domnívat, že ruská vláda, veřejné orgány, podniky nebo instituce či jakákoli fyzická nebo právnická osoba či subjekt jednající jejich jménem nebo pod jejich vedením by dané zařízení, technologie nebo software nevyužívaly k vnitřní represi.

Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce do čtyř týdnů od jeho udělení.

3. [Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členských států za podmínek, které považují za vhodné, povolit prodej, dodávky, převod, vývoz nebo poskytování služeb uvedených ve zmíněném odstavci, pokud shledají, že je to nezbytně nutné pro:

a)	fungování diplomatických a konzulárních zastoupení Unie a členských států nebo partnerských zemí v Rusku, včetně delegací, velvyslanectví a misí, nebo mezinárodních organizací v Rusku požívajících výsad podle mezinárodního práva;

b)	poskytování služeb elektronických komunikací telekomunikačními operátory z Unie nezbytných pro provoz, údržbu a bezpečnost služeb elektronických komunikací, včetně kybernetické bezpečnosti, v Rusku, na Ukrajině, v Unii, mezi Ruskem a Unií a mezi Ukrajinou a Unií a pro služby datových center v Unii.

Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce do [čtyř týdnů] od jeho udělení.]

4. Unie přijme opatření nezbytná k určení příslušných položek, na které se má tento článek vztahovat.

Článek 8

1. Nebude uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo transakce, jejichž plnění nebo uskutečnění bylo přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto rozhodnutím, včetně nároků na náhradu škody nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na kompenzaci nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:

a)	označenými fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány uvedenými v příloze;

b)	jakýmikoli fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány jednajícími prostřednictvím nebo jménem fyzických či právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v písmeni a).

2. Ve všech řízeních k uspokojení nároku nese důkazní břemeno ohledně toho, že uspokojení nároku není zakázáno na základě odstavce 1, fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán usilující o uspokojení tohoto nároku.

3. Tímto článkem není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů uvedených v odstavci 1 na soudní přezkum zákonnosti neplnění smluvních závazků v souladu s tímto rozhodnutím.

Článek 9

Zakazuje se vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo následkem je obcházení zákazů obsažených v tomto rozhodnutí.

Článek 10

Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí podporuje Unie třetí státy v přijímání omezujících opatření podobných těm, která jsou stanovena v tomto rozhodnutí.

Článek 11

Toto rozhodnutí se použije do 28. května 2025.

Toto rozhodnutí je průběžně přezkoumáváno. Pokud Rada usoudí, že jeho cílů nebylo dosaženo, bude prodlouženo či změněno, podle toho, co bude vhodné.

Výjimky uvedené v čl. 2 odst. 7, které se týkají čl. 2 odst. 1 a 2, jsou přezkoumávány pravidelně alespoň každých dvanáct měsíců nebo na naléhavou žádost kteréhokoliv členského státu, vysokého představitele nebo Komise v návaznosti na významnou změnu okolností.

Článek 12

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. května 2024.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

PŘÍLOHA

Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1

A. Fyzické osoby

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení

Nikolai Pavlovich DUBOVIK

(Николай Павлович ДУБОВИК)

Funkce: soudce Nejvyššího soudu Ruské federace

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Nikolaj Pavlovič Dubovik je soudcem Nejvyššího soudu Ruské federace. V této funkci se odmítl zabývat kasačním opravným prostředkem Alexeje Navalného proti rozsudku v procesu ve věci „pomluvy veterána“. Alexeje Navalného tak politicky diskreditoval před ústavním referendem, jež se v Rusku konalo v roce 2020.

Nikolaj Pavlovič Dubovik je tudíž odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

Eduard Borisovich ERDYNIEV

(Эдуард Борисович ЭРДЫНИЕВ)

Funkce: soudce Nejvyššího soudu Ruské federace

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Eduard Borisovič Erdyňjev je soudcem Nejvyššího soudu Ruské federace. V této funkci se odmítl zabývat kasačním opravným prostředkem Alexeje Navalného proti rozhodnutí, jímž byl podmíněný trest nahrazen trestem nepodmíněným. Alexej Navalnyj byl shledán vinným a o několik let později byl uvězněn v trestanecké kolonii se zvýšenou ostrahou, aby mu tak byla znemožněna politická činnost.

Eduard Borisovič Erdyňjev je tudíž odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

Andrey Vladimirovich FEDOROV

(Андрей Владимирович ФЕДОРОВ/ФЁДОРОВ)

Funkce: soudce Kirovského okresního soudu v Tomsku

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Andrej Vladimirovič Fjodorov je soudce ruského Kirovského okresního soudu v Tomsku. V této funkci zamítl stížnost na nečinnost příslušníků Vyšetřovacího výboru Ruské federace v Tomské oblasti v souvislosti s otravou Alexeje Navalného. Jeho rozhodnutí mělo za následek uvěznění Alexeje Navalného.

Andrej Vladimirovič Fjodorov je tudíž odpovědný za činnosti, které vážně narušují právní stát v Rusku.

27.5.2024

Ekaterina Vasilevna FEDOTOVA (NAUMOVA)

(Екатерина Васильевна ФЕДОТОВА (НАУМОВА))

Funkce: zástupkyně Ministerstva vnitra Ruské federace ve městě Chimki, Moskevská oblast

Datum narození: 6.11.1995

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: žena

Jekatěrina Vasiljevna Fědotova (Naumova) pracuje na zastoupení Ministerstva vnitra Ruské federace ve městě Chimki v Moskevské oblasti. V této funkci se 18. ledna 2021 zúčastnila soudního jednání konajícího se na policejní stanici a požádala, aby bylo protiprávní zadržení Alexeje Navalného prodlouženo o 30 dnů.

Jekatěrina Vasiljevna Fědotova (Naumova) je tudíž odpovědná za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

Inna Alexandrovna FESENKO

(Инна Александровна ФЕСЕНКО)

Funkce: soudkyně Kirovského okresního soudu v Tomsku

Datum narození: 22.12.1968

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: žena

Inna Alexandrovna Fesenko je soudkyně ruského Kirovského okresního soudu v Tomsku. Ve své funkci dvakrát zamítla stížnosti na nečinnost tomské dopravní policie v souvislosti s otravou Alexeje Navalného. Navíc uložila Xenii Fadějevové, bývalé vedoucí ústředí Navalného organizace v Tomsku, zákaz určitých činností.

Inna Alexandrovna Fesenko je tudíž odpovědná za činnosti, které vážně narušují právní stát v Rusku.

27.5.2024

Ekaterina Viktorovna GALYAUTDINOVA

(Екатерина Викторовна ГАЛЯУТДИНОВА)

Funkce: soudkyně Kirovského okresního soudu v Tomsku

Datum narození: 1969

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: žena

Jekatěrina Viktorovna Galjautdinova je ruská soudkyně pracující u Kirovského okresního soudu v Tomsku. V této funkci dvakrát zamítla stížnosti na nečinnost tomské dopravní policie při vyšetřování otravy Alexeje Navalného.

Jekatěrina Viktorovna Galjautdinova je tudíž odpovědná za činnosti, které vážně narušují právní stát v Rusku.

27.5.2024

Dmitry Evgenevich PANKRATOV

(Дмитрий Евгеньевич ПАНКРАТОВ)

Funkce: vrchní vyšetřovatel Hlavní vojenské vyšetřovací správy Vyšetřovacího výboru Ruské federace, plukovník resortu spravedlnosti

Datum narození: 29.12.1967

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Dmitrij Jevgeňjevič Pankratov je vrchní vyšetřovatel Hlavní vojenské vyšetřovací správy Vyšetřovacího výboru Ruské federace. V této funkci odmítl zahájit vyšetřování pokusu o vraždu Alexeje Navalného po jeho otravě nervově paralytickou látkou skupiny novičok.

Dmitrij Jevgeňjevič Pankratov je tudíž odpovědný za činnosti, které vážně narušují právní stát v Rusku.

27.5.2024

Evgeniy Borisovich RASTORGUEV

(Евгений Борисович РАСТОРГУЕВ)

Funkce: soudce 9. arbitrážního odvolacího soudu, Rusko

Datum narození: 20.8.1970

Místo narození: Vladimirská oblast, bývalý SSSR (nyní Ruská federace)

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Jevgenij Borisovič Rastorgujev je soudce 9. arbitrážního odvolacího soudu. V této funkci vyhověl žalobě společnosti „Družba Narodov“ proti Alexeji Navalnému. Alexej Navalnyj na základě svého vyšetřování uvedenou společnost obvinil, že je zapojena do úplatkářství s Ruskou národní gardou (Rosgvardia).

Jevgenij Borisovič Rastorgujev je tudíž odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu, a za činnosti, které vážně narušují právní stát v Rusku.

27.5.2024

Alexander Sergeevich ERMOLENKO

(Александр Сергеевич ЕРМОЛЕНКО)

Funkce: vedoucí pobočky č. 15 federálního vládního subjektu Inspekce kriminální exekutivy ředitelství Federální vězeňské služby ve městě Moskvě

Datum narození: 11.11.1993

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Alexandr Sergejevič Jermolenko je vedoucí pobočky č. 15 federálního vládního subjektu Inspekce kriminální exekutivy ředitelství Federální vězeňské služby ve městě Moskvě. V této funkci při soudním jednání ve věci „Yves Rocher“ podpořil návrh, aby byl podmíněný trest pro Alexeje Navalného změněn na trest odnětí svobody.

Alexandr Sergejevič Jermolenko je tudíž odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

10.

Irina Geroldovna KIM

(Ирина Герольдовна КИМ)

Funkce: soudkyně Kovrovského městského soudu Vladimirské oblasti

Datum narození: 14.8.1978

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: žena

Irina Geroldovna Kim je soudkyně Kovrovského městského soudu Vladimirské oblasti.

Od roku 2022 byla přímo zapojena do vytváření a udržování nesnesitelných podmínek při výkonu trestu Alexeje Navalného. Opakovaně zamítla jeho stížnosti na zacházení s ním v trestanecké kolonii IK-6, kde si odpykával trest v důsledku politicky motivovaného trestního stíhání.

Irina Geroldovna Kim je tudíž odpovědná za závažné porušování lidských práv v Rusku, včetně mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání a svévolného zadržování, a za soustavné porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

11.

Kirill Sergeevich NIKIFOROV

(Кирилл Сергеевич НИКИФОРОВ)

Funkce: soudce Kovrovského městského soudu Vladimirské oblasti

Datum narození: 14.3.1992

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Kirill Sergejevič Nikiforov je soudce Kovrovského městského soudu Vladimirské oblasti.

Od roku 2022 byl přímo zapojen do vytváření a udržování nesnesitelných podmínek při výkonu trestu Alexeje Navalného. Opakovaně zamítl jeho stížnosti na zacházení s ním v trestanecké kolonii IK-6, kde si odpykával dvanáctiletý trest odnětí svobody v důsledku politicky motivovaného trestního stíhání.

Kirill Sergejevič Nikiforov je tudíž odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, včetně mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání a svévolného zadržování, a za soustavné porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

12.

Sergey Vladimirovich BLINOV

(Сергей Владимирович БЛИНОВ)

Funkce: soudce Leninského obvodního soudu v Kirově

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Sergej Vladimirovič Blinov je soudce Leninského obvodního soudu v Kirově.

V roce 2013 odsoudil Alexeje Navalného na 5 let a podnikatele Pjotra Oficerova na 4 roky odnětí svobody za zpronevěru v politicky motivovaném procesu „kauza Kirovles“. Kromě toho oba dostali pokutu 500 000 rublů.

Sergej Vladimirovič Blinov je tudíž odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

13.

Evgeny Vladimirovich BORISOV

(Евгений Владимирович БОРИСОВ)

Funkce: soudce Nikulinského obvodního soudu města Moskvy

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Jevgenij Vladimirovič Borisov je soudce Nikulinského obvodního soudu města Moskvy.

V roce 2015 vyhověl žalobě společnosti Kirovles na vrácení 16 milionů rublů od Alexeje Navalného a dalších dvou obžalovaných v politicky motivované „kauze Kirovles“.

Jevgenij Vladimirovič Borisov je tudíž odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

14.

Tatyana Stanislavovna DODONOVA

(Татьяна Станиславовна ДОДОНОВА)

Funkce: soudkyně Moskevského městského soudu

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: žena

Taťjana Stanislavovna Dodonova je soudkyně Moskevského městského soudu.

V roce 2014 uznala rozhodnutí o uvalení domácího vězení na Alexeje Navalného ve věci „Yves Rocher“ za zákonné. Systematicky se podílela na procesech proti občanům Ruské federace, kteří se postavili proti politickému režimu v Rusku, a to tím, že odsoudila zatčené osoby v souvislosti s protesty v Moskvě v roce 2019.

Taťjana Stanislavovna Dodonovaje tudíž odpovědná za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

15.

Elena Sergeevna ASTAKHOVA

(Елена Сергеевна АСТАХОВА)

Funkce: soudkyně Golovinského obvodního soudu města Moskvy

Datum narození: 30.3.1978

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: žena

Číslo průkazu totožnosti: 45 01 525454

Osobní identifikační číslo daňového poplatníka (ИНН):

7703204586

Soudkyně Golovinského obvodního soudu města Moskvy Jelena Sergejevna Astachova odsoudila významného obránce lidských práv a spolupředsedu organizace „Memorial“ Olega Orlova ke dvěma letům a šesti měsícům v trestanecké kolonii se všeobecným režimem na základě politicky motivovaných obvinění za to, že vystupoval proti útočné válce Ruska proti Ukrajině. Sedmdesátiletý Oleg Orlov je jedním z nejuznávanějších a nejdéle působících obránců lidských práv v Rusku a jedním z vedoucích představitelů organizace Centrum pro obranu lidských práv „Memorial“, která byla v roce 2022 oceněna Nobelovou cenou za mír a zlikvidována v rámci systematického a rozsáhlého potlačování svobody projevu, pokojného shromažďování a sdružování v Rusku. Oleg Orlov byl obviněn a odsouzen za údajnou „diskreditaci“ ruské armády poté, co ve francouzských médiích zveřejnil článek proti útočné válce Ruska proti Ukrajině.

Jelena Sergejevna Astachova je tudíž odpovědná za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

16.

Olesia Jurievna VOROBYOVA

(Олеся Юрьевна ВОРОБЬЕВА)

Funkce: státní zástupkyně

Datum narození: 4.6.1981

Jako státní zástupkyně v politicky motivovaném procesu proti významnému obránci lidských práv Olegu Orlovovi požadovala Olesja Jurjevna Vorobjovová, aby byl Orlov odsouzen k trestu odnětí svobody na 2 roky a 11 měsíců s odůvodněním, že jeho protiválečný článek byl motivován „ideologickým nepřátelstvím a nenávistí“. Sedmdesátiletý Oleg Orlov je jedním z nejuznávanějších a nejdéle působících obránců lidských práv v Rusku a jedním z vedoucích představitelů organizace Centrum pro obranu lidských práv „Memorial“, která byla v roce 2022 oceněna Nobelovou cenou za mír a zlikvidována v rámci systematického a rozsáhlého potlačování svobody projevu, pokojného shromažďování a sdružování v Rusku. Oleg Orlov byl obviněn a odsouzen za údajnou „diskreditaci“ ruské armády poté, co ve francouzských médiích zveřejnil článek proti útočné válce Ruska proti Ukrajině.

Stíháním Olega Orlova na základě politicky motivovaných obvinění a požadováním trestu odnětí svobody něj je Olesja Jurjevna Vorobjovová odpovědná za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

17.

Ilya Andreevich SAVCHENKO

(Илья Андреевич САВЧЕНКО)

Funkce: vyšetřovatel ve vyšetřovacím odboru města Tver (Vyšetřovací výbor Ruské federace)

Datum narození: 18.6.1997

Místo narození: Rtiščevo, Saratovská oblast, Ruská federace

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Ilja Andrejevič Savčenko jako vyšetřovateli Vyšetřovacího výboru Ruské federace, jemuž byl přidělen případ Olega Orlova, přispěl k jeho obžalobě za to, že zveřejnil článek proti útočné válce Ruska proti Ukrajině. Savčenko došel k závěru, že Orlov byl při zveřejnění článku veden „ideologickým nepřátelstvím vůči tradičním ruským duchovním, morálním a vlasteneckým hodnotám“ a nenávistí vůči sociální skupině „ruských vojáků“.

Ilja Andrejevič Savčenko je tudíž odpovědný ta závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

18.

Oksana Vasilyevna DEMYASHEVA

(Оксана Васильевна ДЕМЯШЕВА)

Funkce: soudkyně Vasileostrovského obvodního soudu v Petrohradě

Datum narození: 10.3.1980

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: žena

Jako soudkyně Vasileostrovského obvodního soudu v Petrohradě odsoudila Oksana Vasiljevna Demjaševa umělkyni Alexandru Skočilenkovou k sedmi letům odnětí svobody na základě politicky motivovaných obvinění za šíření tzv. „falešných zpráv“ o ruské armádě. Skočilenková byla zatčena za to, že v supermarketu nahradila cenovky protiválečnými nálepkami. Stala se jednou z prvních osob obviněných na základě nově přijatého paragrafu trestního zákoníku zakazujícího takzvané „falešné zprávy“ o ruské armádě. Její proces vzbudil širokou pozornost veřejnosti kvůli bezprecedentnímu tlaku, kterému Skočilenková čelila ze strany vězeňské správy, soudu a obžaloby.

Oksana Vasiljevna Demjaševa je tudíž odpovědná za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

19.

Alexander Yurievich GLADYSHEV

(Александр Юрьевич ГЛАДЫШЕВ)

Funkce: státní zástupce na státním zastupitelství v Petrohradě

Datum narození: 28.10.1994

Státní příslušnost: ruská

Pohlaví: muž

Alexander Jurjevič Gladyšev jako státní zástupce na státním zastupitelství v Petrohradě požadoval osmiletý trest odnětí svobody pro umělkyni Alexandru Skočilenkovou na základě politicky motivovaného obvinění z šíření „falešných zpráv“ o armádě poté, co byla zatčena za to, že v supermarketu nahradila cenovky protiválečnými nálepkami. Skočilenková se stala jednou z prvních osob obviněných na základě nově přijatého paragrafu trestního zákoníku zakazujícího takzvané „falešné zprávy“ o ruské armádě. Její proces vzbudil širokou pozornost veřejnosti kvůli bezprecedentnímu tlaku, kterému Skočilenková čelila ze strany vězeňské správy, soudu a obžaloby.

Alexander Jurjevič Gladyšev je tudíž odpovědný za závažné porušování lidských práv v Rusku, a to v podobě porušování svobody přesvědčení a projevu.

27.5.2024

B. Právnické osoby, subjekty a orgány

Název

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení

„1.

FEDERAL PENITENTIARY SERVICE OF THE RUSSIAN FEDERATION

(FSIN)

ФЕДЕРАЛЬНАЯ СЛУЖБА ИСПОЛНЕНИЯ НАКАЗАНИЙ

(ФСИН) (RU)

Adresa: Žitnaja ul. 14 rajon Jakimanka District, Centralnyj administrativnyj okrug, Moskva

Internetové stránky: http://www.fsin.su/eng

Federální vězeňská služba Ruské federace (FSIN) je federální úřad spadající pod Ministerstvo spravedlnosti Ruska. FSIN je federální orgán pro zadržování podezřelých a odsouzených osob, zabezpečení a údržbu věznic v Rusku, přepravu vězňů a rehabilitační programy.

FSIN je ústředním orgánem spravujícím ruský vězeňský systém, který je známý rozsáhlým a systematickým zneužíváním politických vězňů v Rusku a špatným zacházením s nimi. FSIN je jako federální úřad zodpovědný za trestaneckou kolonii, kde byl na základě politicky motivovaných obvinění držen ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, který zde nakonec 16. února 2024 zemřel. Během svého věznění byl Alexej Navalnyj vystaven týrání, mimo jiné v podobě izolace v trestní cele a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení, což vedlo k vážnému zhoršení jeho zdravotního stavu. Také další političtí vězni, kteří jsou v ruském vězeňském systému drženi v podobně tvrdých podmínkách, jsou vystaveni týrání a špatnému zacházení, které je má fyzicky a psychicky zlomit.

Federální vězeňská služba Ruské federace je tudíž odpovědná za závažné porušování lidských práv v Rusku, včetně mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání.

27.5.2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2024/1484/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Zavřít

(SZBP) 2024/1484Rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/1484 ze dne 27. května 2024 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Rusku

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání