(EU) 2023/2842Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2842 ze dne 22. listopadu 2023, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139, (EU) 2017/2403 a (EU) 2019/473, pokud jde o kontrolu rybolovu

(1)

Cíle společné rybářské politiky a požadavky na kontrolu rybolovu a prosazování jsou stanoveny v článcích 2 a 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3). Úspěšné provádění společné rybářské politiky závisí na účinném, efektivním, moderním a transparentním režimu pro kontrolu a vynucování.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (4) zavedlo režim Unie pro kontrolu rybolovu, v jehož rámci jsou mimo jiné stanovena střediska pro sledování rybolovu, sledování rybářských plavidel, povinnosti hlášení o úlovcích, předchozí oznámení, povolení pro překládku ve třetích zemích, zveřejňování zákazu rybolovu, kontrola rybolovných kapacit, národní kontrolní programy, kontrola rekreačního rybolovu, kontrola v dodavatelském řetězci produktů rybolovu a akvakultury, vážení produktů rybolovu, přepravní doklady, prohlášení o vykládce, prodejní doklady a prohlášení o převzetí, inspekce a audity, sankce za porušení předpisů a přístup k údajům.

(3)

Nařízení (ES) č. 1224/2009 však bylo přijato před přijetím nařízení (EU) č. 1380/2013, a to za účelem kontroly a vynucování tehdy platných pravidel společné rybářské politiky. Mělo by být tedy změněno, aby byly lépe řešeny požadavky na kontrolu a prosazování společné rybářské politiky v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 a lépe se využívaly moderní a nákladově efektivnější kontrolní technologie a rovněž aby byla zohledněna nejnovější vědecká zjištění s cílem zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly z dlouhodobého hlediska environmentálně udržitelné. Změny by měly být rovněž v souladu s mezinárodními závazky Unie, včetně závazků vyplývajících z dohody Organizace pro výživu a zemědělství o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu z roku 2009, kterou Unie schválila rozhodnutím Rady 2011/443/EU (5).

(4)

Režim Unie pro kontrolu rybolovu by měl navíc podporovat spravedlivou hospodářskou soutěž mezi provozovateli napříč členskými státy a zároveň přispívat k plnění ostatních cílů společné rybářské politiky.

(5)

Nařízení (ES) č. 1224/2009 by mělo odkazovat na definice stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (6). V zájmu srozumitelnosti a souladu by měly být některé definice v nařízení (ES) č. 1224/2009 zrušeny nebo změněny a měly by být doplněny nové definice.

(6)

Definice „pravidel společné rybářské politiky“ by měla být změněna, aby bylo jasné, že pod ni spadá veškeré právo Unie v oblasti zachování, řízení a využívání biologických mořských zdrojů, akvakultury, jakož i zpracování a přepravy produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh. To zahrnuje i pravidla pro technická opatření a opatření pro zachování biologických mořských zdrojů, pro řízení a kontrolu loďstev Unie využívajících tyto zdroje a pro zpracovávání a přepravu produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, jakož i systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného (NNN) rybolovu. Tato definice by se měla vztahovat i na mezinárodní závazky v těch oblastech, které jsou pro Unii a členské státy závazné, včetně mezinárodních závazků Unie, týkajících se provozovatelů, které jsou vůči nim vymahatelné.

(7)

Definice „údajů ze systému sledování plavidel“ by měla být nahrazena termínem „údaje o poloze plavidla“, který je přesnější. Definice „údajů o poloze plavidla“ by již neměla odkazovat na přenos pomocí zařízení pro satelitní sledování, protože v současnosti jsou k dispozici různé technologie pro sledování plavidel a přenos údajů o jejich poloze.

(8)

Definice „partie“ by měla být sjednocena s definicí „šarže“ podle potravinového práva Unie.

(9)

Definice „víceletých plánů“ by měla být aktualizována tak, aby zohledňovala relevantní ustanovení nařízení (EU) č. 1380/2013.

(10)

V definicích „licence k rybolovu“, „oblasti omezeného rybolovu“ a „rekreačního rybolovu“ by měl být termín „živé vodní zdroje“ nahrazen termínem „biologické mořské zdroje“, aby byly tyto definice sjednoceny s terminologií používanou v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(11)

Za účelem zajištění souladu s pravidly pro technická opatření stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (7) by měla být zavedena definice „citlivých druhů“.

(12)

Aby bylo možno lépe pochopit nepříznivé dopady rybolovných činností na citlivé druhy a těmto dopadům zamezit, a to i s cílem omezit nebo eliminovat náhodné úlovky těchto druhů, které jsou ohroženy vyhynutím, je třeba shromažďování údajů o náhodných úlovcích citlivých druhů zlepšit. Za tímto účelem by měly být do lodního deníku rybolovu zaznamenávány další informace o náhodných úlovcích citlivých druhů.

(13)

Většina ustanovení nařízení (ES) č. 1224/2009 se týká plavidel provádějících odlov, avšak pro účinný režim Unie pro kontrolu rybolovu je zapotřebí, aby se tento režim v některých případech vztahoval rovněž na další plavidla používaná pro účely komerčního využívání biologických mořských zdrojů. Za tímto účelem by definice „rybářského plavidla“ obsažená v uvedeném nařízení měla být nahrazena podrobnější definicí, která vyjasní, že se daný termín vztahuje na plavidlo provádějící odlov, jakož i na jakékoli jiné plavidlo používané pro účely komerčního využívání biologických mořských zdrojů, včetně podpůrných plavidel, plavidel pro zpracování ryb, plavidel podílejících se na překládce, vlečných plavidel, pomocných plavidel a přepravních plavidel používaných k přepravě produktů rybolovu, avšak s výjimkou kontejnerových lodí a plavidel používaných výlučně pro účely akvakultury. Kromě toho by měla být zavedena definice „plavidla provádějícího odlov“.

(14)

Měla by být zavedena definice „rybolovné operace“ s cílem vyjasnit význam tohoto termínu a odlišit jej od termínu „rybolovné činnosti“, který je z hlediska rozsahu širší.

(15)

Uvolňování ryb je praktika, v jejímž rámci jsou ryby úmyslně vypuštěny z lovného zařízení dříve, než je úlovek přemístěn na plavidlo, což by mohlo představovat porušení povinnosti přemístit na plavidlo druhy, na něž se vztahuje povinnost vykládky, a uchovávat je tam. Měla by proto být zavedena definice „uvolňování ryb“.

(16)

Měla být aktualizována a vyjasněna ustanovení o licencích a oprávněních k rybolovu. Za účelem zajištění komplexní kontroly by jiná rybářská plavidla Unie než plavidla provádějící odlov měla mít povoleno provádět rybolovné činnosti pouze tehdy, pokud jim jejich členský stát vlajky udělil oprávnění. Mělo by proto být zavedeno nové ustanovení týkající se oprávnění k rybolovu pro jiná rybářská plavidla Unie než plavidla provádějící odlov.

(17)

Jednu z nejškodlivějších forem odpadu v moři, jakož i plastového odpadu, představují opuštěná, ztracená nebo jinak vyřazená lovná zařízení, zejména zařízení vyrobená z plastů. Aby se snížil dlouhodobý a výrazný dopad opuštěných, ztracených nebo jinak vyřazených lovných zařízení na mořský život a ekosystémy, je nezbytné zajistit, aby byla lovná zařízení na konci svého životního cyklu vrácena na břeh za účelem zpracování v přístavních zařízeních pro příjem odpadu zřízených za tímto účelem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 (8). To by členským státům rovněž umožnilo podávat Komisi zprávy o odpadních lovných zařízeních, včetně zařízení na konci jejich životního cyklu, která každoročně sbírají podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 (9). Za tímto účelem by měla být stanovena možnost přijmout postupy, které zajišťují, aby velitelé rybářských plavidel Unie svá lovná zařízení na konci životního cyklu oznamovali příslušným orgánům a vraceli je do přístavních zařízení pro příjem odpadu nebo do jiných rovnocenných systémů sběru.

(18)

S cílem zajistit dlouhodobou environmentální udržitelnost rybolovných činností a zamezit vážnému riziku pro mořské ekosystémy, biologickou rozmanitost a lidské zdraví, které představuje nezákonné zbavování se lovných zařízení a jiných zařízení nebo lodí používaných při rybolovu, zejména zařízení vyrobených z plastů, na moři, mělo by toto zbavování se uvedených zařízení prováděné z rybářských plavidel být považováno za závažné porušení předpisů podle nařízení (ES) č. 1224/2009.

(19)

Drobný rybolov hraje v Unii důležitou úlohu z biologického, ekonomického i sociálního hlediska. S ohledem na možné dopady drobného rybolovu na populace je důležité zajistit soulad rybolovných činností a intenzity rybolovu u menších plavidel s pravidly společné rybářské politiky. Členské státy by tedy měly být schopny sledovat všechna rybářská plavidla, včetně rybářských plavidel o celkové délce do 12 metrů, a v pravidelných a dostatečně krátkých intervalech od nich získávat údaje o poloze. S cílem dále usnadnit používání systémů sledování pro plavidla pro drobný rybolov by měla Komise na žádost jednoho nebo více členských států vytvořit systém sledování určený pro plavidla o celkové délce menší než 12 metrů. Členské státy by však měly mít možnost na omezenou dobu osvobodit některá plavidla pro drobný rybolov od povinnosti provádět sledování, aby byl dostatek času připravit se na používání nových nástrojů pro tato plavidla. V každém případě by uplatňování těchto opatření mělo být vyvážené a přiměřené vytyčeným cílům a nemělo by představovat nadměrnou zátěž pro dané loďstvo, zejména loďstvo pro drobný rybolov, které může čerpat podporu z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 (10).

(20)

Podle čl. 32 odst. 2 a čl. 38 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (11) má rybářské plavidlo třetí země oprávněné k rybolovu ve vodách Unie dodržovat pravidla kontroly upravující rybolovné operace plavidel Unie, včetně pravidel týkajících se systému sledování plavidel. Za účelem zajištění komplexní kontroly by se povinnost mít na plavidle instalováno plně funkční zařízení pro sledování plavidel, které umožňuje automatickou lokalizaci a identifikaci plavidla systémem sledování plavidel, která je součástí těchto pravidel kontroly, měla vztahovat na všechna rybářská plavidla třetích zemí, která jsou oprávněna provádět rybolovné činnosti ve vodách Unie, včetně těch, která provádějí jiné rybolovné činnosti než rybolovné operace a nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2017/2403.

(21)

S cílem vyjasnit úlohu středisek pro sledování rybolovu by měla být ustanovení nařízení (ES) č. 1224/2009 týkající se těchto středisek umístěna do samostatného článku.

(22)

Pro účely účinné kontroly rybolovu a dohledu nad ním v Unii by střediskům pro sledování rybolovu měla být stanovena povinnost řádného personálního zajištění a vybavení a povinnost zavést alespoň automatický výstražný systém nebo pracovní pohotovost mimo pracovní dobu.

(23)

Měla by být upřesněna pravidla pro používání systémů automatické identifikace (AIS) určených pro rybářská plavidla Unie. Aby se zohlednily výjimečné okolnosti související s bezpečností nebo ochranou posádky rybářského plavidla, měla by být za určitých podmínek stanovena výjimka z povinnosti podle článku 6a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (12) udržovat systém AIS v nepřetržitém provozu.

(24)

Nařízení (ES) č. 1224/2009 bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/812 (13) za účelem sjednocení některých jeho ustanovení s povinností vykládky, stanovenou v nařízení (EU) č. 1380/2013. Pro zajištění účinnosti režimu Unie pro kontrolu rybolovu, zejména pokud jde o sledování dodržování povinnosti vykládky, je nezbytné na základě posouzení rizik vybavit některá plavidla provádějící odlov systémy dálkového elektronického sledování (REM) umístěnými na plavidle. Tyto systémy by měly zahrnovat kamery v rámci uzavřeného televizního okruhu (CCTV). Údaje z CCTV by neměly být živě přenášeny. Za účelem zajištění práva na soukromí a ochranu osobních údajů by zaznamenávání videomateriálu prostřednictvím CCTV mělo být umožněno pouze ve vztahu k lovným zařízením a těm částem plavidel, kde se produkty rybolovu přemisťují na plavidlo, manipuluje se s nimi a skladují se nebo kde mohou být tyto produkty vhozeny zpět do moře. Pořizování záznamů by mělo být omezeno na situace, kdy je lovné zařízení aktivně provozováno, jako je shazování daného zařízení do vody nebo jeho vytahování z vody, a kdy je úlovek přemísťován na plavidlo a posádka s ním manipuluje nebo kdy může být vhozen zpět do moře. Možnost identifikovat jednotlivé osoby v zaznamenaném videomateriálu by měla být co nejvíce omezena a v případě potřeby by údaje měly být anonymizovány. Za účelem zajištění jasnosti a jednotnosti by měla být stanovena pravidla týkající se přístupu příslušných orgánů k údajům z těchto systémů REM. Záznamy ze CCTV by měly být orgánům uvedeným v nařízení (ES) č. 1224/2009 zpřístupněny výhradně pro účely kontroly a inspekce stanovené v uvedeném nařízení.

(25)

Aby se usnadnilo dobrovolné používání systémů REM, měly by mít členské státy možnost poskytovat za tímto účelem pobídky.

(26)

Pro dosažení cílů společné rybářské politiky je nejdůležitější spolehlivost a důsledný sběr údajů o úlovcích.

(27)

Předkládání údajů o registraci úlovků v tištěném formátu vede k neúplnému a nespolehlivému podávání hlášení a v konečném důsledku k nedostatečnému hlášení úlovků provozovateli členským státům a členskými státy Komisi, a brání tak výměně informací mezi členskými státy. Považuje se tedy za nutné, aby velitelé zaznamenávali údaje o úlovcích digitalizovaným způsobem a předkládali je elektronicky, zejména pokud jde o lodní deníky rybolovu, prohlášení o překládce a prohlášení o vykládce.

(28)

S cílem usnadnit kontrolu provádění víceletých plánů by měly být úlovky populací žijících při dně, na něž se tyto plány vztahují, skladovány odděleně, aby pro účely inspekce bylo jednotlivé odlovené populace možno na palubě rybářského plavidle snadno identifikovat. Zavedením dalších víceletých plánů se však zvýšil počet případů, kdy by za určitých okolností mohlo být pro velitele obtížné tuto povinnost splnit, a to z důvodů, jako jsou omezený skladovací prostor na plavidle, mnoho druhů v malých množstvích uchovávaných na plavidle, úlovky uchovávané na plavidle v chladírenských nádržích s mořskou vodou, počet různých populací ulovených v rámci určitého rybolovu nebo obavy o bezpečnost posádky. Pro takové případy by měla existovat možnost, aby byly z povinnosti skladovat úlovky odděleně stanoveny výjimky.

(29)

Neexistence povinnosti hlásit úlovky, stanovené pro velitele plavidel o celkové délce menší než 10 metrů, vede k neúplným a nespolehlivým údajům o registraci úlovků u těchto plavidel, neboť sběr údajů je v jejich případě založen zejména na plánech namátkových kontrol. Proto je důležité vyžadovat hlášení úlovků u všech rybářských plavidel bez ohledu na jejich velikost. Povede to ke zjednodušení pravidel a posílení v oblasti dodržování předpisů a kontroly.

(30)

S cílem zvýšit účinnost kontroly je důležité, aby informace v lodním deníku rybolovu byly podrobnější, a aby tedy v případě plavidel provádějících odlov o celkové délce 12 metrů nebo větší obsahovaly údaje o úlovcích za jednotlivé rybolovné operace. V případě plavidel provádějících odlov o celkové délce menší než 12 metrů by vedení elektronického lodního deníku rybolovu a předávání informací v něm obsažených neměly pro velitele těchto plavidel představovat nepřiměřenou zátěž. V případě plavidel provádějících odlov o celkové délce menší než 12 metrů by proto velitelé měli mít povinnost předkládat informace obsažené v lodním deníku rybolovu až po dokončení poslední rybolovné operace a před zahájením vykládky.

(31)

Velitelé plavidel Unie provádějících odlov o celkové délce menší než 12 metrů by měli mít možnost vyplňovat a předkládat elektronický lodní deník rybolovu zjednodušeným způsobem.

(32)

S cílem usnadnit provádění a používání elektronických lodních deníků rybolovu pro všechna plavidla by měla Komise na žádost jednoho nebo více členských států vytvořit systém pro zaznamenávání a hlášení úlovků plavidel provádějících odlov o celkové délce menší než 12 metrů, který bude přizpůsoben zvláštním okolnostem v případě menších plavidel.

(33)

S cílem zlepšit kontrolu úlovků citlivých druhů by měly být do lodního deníku rybolovu zaznamenávány další informace o výmětech těchto druhů.

(34)

Ustanovení o míře odchylky u odhadů množství ryb uchovávaných na plavidle, která se zaznamenávají v lodním deníku rybolovu, by měla být změněna tak, aby řešila problémy spojené s přesným odhadem úlovků podle jednotlivých druhů na plavidle v případě menších množství úlovků a v případě netříděných vykládek pocházejících z drobného pelagického rybolovu, průmyslového rybolovu a lovu tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů. Stejné změny by měly být provedeny v ustanoveních o míře odchylky v prohlášení o překládce. Pokud jde o výjimky udělené v případě netříděných vykládek pocházejících z drobného pelagického rybolovu, průmyslového rybolovu a lovu tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem stanovení dalších podrobností týkajících se jednotných podmínek pro vykládku a vážení produktů rybolovu v přístavech uvedených na seznamu, jako je zapojení akreditovaných nezávislých třetích stran, které mohou zaručit přesnost hlášení úlovků při vykládce, nebo jako jsou požadavky na operace týkající se odběru vzorků a vážení. Tyto podmínky by měly zajistit odpovídající kontrolu nad těmito operacemi. Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů přijmout seznam přístavů, které tyto jednotné podmínky splňují. Totéž by mohlo platit i pro zařazení na seznam v případě přístavů ve třetích zemích, včetně přístavů určených v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, a to za předpokladu, že je zajištěna nezbytná kontrola ze strany relevantních příslušných orgánů dotčené třetí země a spolupráce s těmito orgány.

(35)

Když plavidlo provádějící odlov vypluje, mělo by ihned založit elektronický lodní deník rybolovu a danému výjezdu by mělo být přiřazeno jednoznačné identifikační číslo rybářského výjezdu. Lodní deník rybolovu, prohlášení o překládce a prohlášení o vykládce by měla obsahovat odkaz na uvedené jednoznačné identifikační číslo rybářského výjezdu, aby bylo možné posílit kontrolu a zlepšit potvrzování údajů členskými státy a sledovatelnost produktů rybolovu v dodavatelském řetězci.

(36)

S cílem zlepšit a zjednodušit předávání informací o lovných zařízeních a ztrátách lovných zařízení příslušným orgánům členských států by měl lodní deník rybolovu zahrnovat informace o lovných zařízeních a o ztracených lovných zařízeních. Komise by měla na svých internetových stránkách každoročně zveřejňovat souhrn informací o ztracených lovných zařízeních poskytnutých členskými státy.

(37)

Nařízení (EU) 2017/2403 stanoví pravidla pro rybářská plavidla třetích zemí provádějící rybolovné operace ve vodách Unie. Podle čl. 38 odst. 1 uvedeného nařízení mají rybářská plavidla třetích zemí, jež mají oprávnění k rybolovu ve vodách Unie, dodržovat pravidla kontroly vztahující se na rybolovné operace plavidel Unie v rybolovné oblasti, v nichž provozují činnost. S cílem zabránit opakování a zajistit jasnost by některá ustanovení nařízení (ES) č. 1224/2009, která specificky stanoví pravidla pro rybářská plavidla třetích zemí, měla být zrušena.

(38)

Předchozí oznámení o vykládkách umožní lepší kontrolu souladu s pravidly pro registraci úlovků a rybolovné činnosti. Aby se zlepšilo dodržování pravidel pro registraci úlovků, měla by se ustanovení o předchozích oznámeních vztahovat na všechna plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší, a ne jenom na rybářská plavidla, která se zaměřují na populace zahrnuté ve víceletých plánech. Pobřežní členské státy by však měly mít možnost stanovit kratší lhůtu pro předchozí oznámení v případě některých kategorií plavidel, pokud se tím nenaruší schopnost jejich příslušných orgánů kontrolovat plavidla při vplutí.

(39)

Rybářská plavidla Unie, která vykládají produkty rybolovu ve třetích zemích, by měla svým členským státům vlajky předložit předchozí oznámení. Rybářská plavidla Unie, která překládají produkty rybolovu ve vodách třetích zemí nebo na volném moři, by měla získat povolení od svých členských států vlajky. Tato předchozí oznámení a povolení se vyžadují, protože členské státy vlajky mají povinnost předcházet tomu, aby se produkty rybolovu pocházející z rybolovu NNN dostaly na mezinárodní trhy.

(40)

Ustanovení o zaznamenávání údajů o úlovcích a intenzity rybolovu členskými státy by se měla změnit, aby zahrnovala údaje obsažené v záznamech o vážení, prohlášeních o převzetí a přepravních dokladech.

(41)

Pravidla pro předkládání souhrnných údajů o úlovcích a intenzitě rybolovu Komisi by se měla zjednodušit tak, že bude stanoven jeden termín pro veškerá podání.

(42)

S cílem zajistit, aby byly Komisi poskytovány co nejpřesnější údaje o úlovcích, by měly členské státy souhrnné údaje předložené Komisi opravit v případě, že dříve předložily pouze odhady, že po ověření údajů zjistí nesrovnalosti nebo že nesrovnalosti zjistí Komise.

(43)

Mělo by se vyjasnit, že úlovky druhu, populace nebo skupiny populací podléhající kvótě se mají do kvóty platné pro dotčený členský stát započítávat pouze v případě, že je to požadováno podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(44)

Ustanovení o zveřejňování rozhodnutí o ukončení rybolovu v lovištích, v nichž byla vyčerpána kvóta nebo bylo dosaženo maximální přípustné intenzity rybolovu, která jsou zveřejňována Komisí, by se měla zjednodušit s cílem umožnit včasné zveřejnění těchto rozhodnutí. Vedle toho by tato ustanovení měla být harmonizována s ustanoveními o povinnosti vykládky stanovenými v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(45)

Ustanovení v oblasti rybolovné kapacity by měla být aktualizována, aby odpovídala nařízení (EU) č. 1380/2013.

(46)

Pokud plavidla provádějící odlov pohání motor, jehož výkon přesahuje osvědčený výkon motoru uvedený v licenci k rybolovu a zapsaný v rejstříku rybářského loďstva Unie, není možné zajistit soulad se stropy kapacity stanovenými v nařízení (EU) č. 1380/2013. Měla by proto být vyjasněna ustanovení týkající se ověřování výkonu motoru. Kromě toho je důležité umožnit účinnou kontrolu výkonu motorů některých plavidel provádějících odlov, která představují vysoké riziko nedodržení pravidel společné rybářské politiky týkajících se výkonu motoru nebo která provozují činnost v určitých oblastech, například prostřednictvím zařízení, která průběžně sledují výkon motoru. Dále je třeba zjednodušit ustanovení týkající se ověřování prostornosti plavidel provádějících odlov za účelem kontroly kapacity.

(47)

Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky by měl mít každý členský stát povinnost vypracovat a pravidelně aktualizovat jednoletý nebo víceletý národní kontrolní program, který by se zabýval všemi pravidly společné rybářské politiky. Členské státy by měly zajistit, aby byla kontrola prováděna na základě analýzy rizik nedodržení pravidel.

(48)

Za účelem zajištění transparentnosti kontroly a inspekce rybolovu by měl každý členský stát jednou ročně na svých internetových stránkách zveřejnit výroční zprávu obsahující určité minimální informace podle nařízení (ES) č. 1224/2009, jako jsou údaje o zdrojích, které jsou pro kontrolu a inspekce k dispozici, provedených kontrolách a inspekcích, zjištěných a potvrzených porušeních předpisů a uložených sankcích. Komise by měla každý rok zveřejnit souhrn příslušných informací oznámených členskými státy.

(49)

V zájmu vyjasnění je vhodné změnit definici „oblasti omezeného rybolovu“. Tato definice by měla zahrnovat konkrétní zeměpisně vymezené mořské oblasti v rámci jedné či více mořských pánví, včetně chráněných mořských oblastí, v nichž jsou všechny nebo některé rybolovné činnosti dočasně nebo trvale omezeny nebo zakázány s cílem zlepšit zachování biologických mořských zdrojů nebo ochranu mořských ekosystémů podle pravidel společné rybářské politiky, jako jsou oblasti uvedené v článcích 12, 17 a 21 a v příloze II části C příloh V až VIII, části B přílohy XI a částech C a D přílohy XII nařízení (EU) 2019/1241 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2124 (14) a v podobných oblastech stanovených v jiných pravidlech společné rybářské politiky. Kromě toho by se měla zlepšit pravidla pro kontrolu v oblastech omezeného rybolovu, včetně požadavku, aby členské státy na svých oficiálních internetových stránkách zveřejňovaly seznam oblastí omezeného rybolovu a odpovídajících omezení.

(50)

Činnosti, které spočívají v komerčním využívání biologických mořských zdrojů bez použití plavidla provádějícího odlov, spadají do oblasti působnosti společné rybářské politiky. Tyto činnosti zahrnují například sběr měkkýšů, rybolov pod vodou, rybolov pod ledem a pobřežní rybolov, včetně rybolovu ze břehu. Za účelem harmonizace kontroly těchto činností v celé Unii by proto měla být do nařízení (ES) č. 1224/2009 zavedena definice „rybolovu bez plavidla“ a stanovena zvláštní kontrolní opatření pro tyto činnosti zohledňující případně zvláštnosti tohoto rybolovu, včetně regionálních zvláštností.

(51)

Rekreační rybolov hraje v Unii důležitou úlohu z biologického, ekonomického i sociálního hlediska. S ohledem na významné dopady rekreačního rybolovu na určité populace je nezbytné zavést zvláštní ustanovení, která umožní účinnou kontrolu rekreačního rybolovu členskými státy, včetně vhodných systémů sankcí pro případ nedodržování pravidel. Shromažďování spolehlivých údajů o úlovcích z rekreačního rybolovu určitého typu je nezbytné k tomu, aby byly členským státům a Komisi poskytnuty informace nezbytné pro účinné řízení a kontrolu biologických mořských zdrojů. Za tímto účelem by členské státy měly mít zaveden systém pro účinnou kontrolu úlovků v rekreačním rybolovu určitého typu, včetně nekomerčních činností prováděných jednotlivými osobami s rybářskými plavidly nebo činností pořádaných obchodními subjekty v odvětví cestovního ruchu nebo v oblasti sportovních soutěží.

(52)

Řada zvláštních opatření pro zachování zdrojů uplatnitelných ve vztahu rekreačnímu rybolovu již byla v rámci společné rybářské politiky zavedena, zejména v nařízeních Rady, jimiž se stanoví rybolovná práva pro některé rybí populace nebo skupiny rybích populací. Již uplatňovaná opatření pro zachování zdrojů zahrnují omezení odlovu či úlovků, zákazy rybolovu v určitých obdobích, v určitých oblastech nebo pomocí některých lovných zařízení. Ochrana některých druhů může v budoucnu vyžadovat využití i jiných opatření než opatření již uplatňovaných. Prosazování opatření pro zachování zdrojů týkajících se rekreačního rybolovu vyžaduje zavedení vhodných kontrolních opatření.

(53)

S výjimkou zákazu uvádění na trh nebo prodeje úlovků z rekreačního rybolovu, který by měly prosazovat všechny členské státy, by se pravidla pro kontrolu rekreačního rybolovu měla vztahovat pouze na pobřežní členské státy.

(54)

Ustanovení týkající se kontroly v dodavatelském řetězci by se měla vyjasnit, aby členské státy mohly provádět kontrolu a inspekce ve všech fázích uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, od prvního prodeje po maloobchodní prodej, a to včetně přepravy a pohostinství.

(55)

S cílem zlepšit kontrolu uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh by měla být vyjasněna a aktualizována pravidla pro rozdělování těchto produktů do partií a pro slučování a rozdělování partií.

(56)

V souladu s požadavky na sledovatelnost stanovenými v článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (15) stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) č. 931/2011 (16) určitá pravidla pro sledovatelnost konkrétně v odvětví potravin živočišného původu, zejména povinnost provozovatelů evidovat konkrétní soubor informací, který bude na žádost zpřístupněn příslušným orgánům a který bude poskytnut provozovateli, jemuž je produkt rybolovu nebo akvakultury dodán. Sledovatelnost je důležitá nejen pro zajištění bezpečnosti potravin, ale i pro umožnění kontroly, zajištění ochrany zájmů spotřebitelů, boj proti rybolovu NNN a přispívá k spravedlivé hospodářské soutěži.

(57)

Je tedy vhodné vycházet ze stávajících pravidel pro sledovatelnost stanovených v článku 18 nařízení (ES) č. 178/2002 a v prováděcím nařízení (EU) č. 931/2011. Provozovatelé by měli evidovat konkrétní soubor informací o produktech rybolovu a akvakultury, který bude na žádost zpřístupněn příslušným orgánům a který bude poskytnut provozovateli, jemuž jsou produkty rybolovu a akvakultury dodány. V případě produktů rybolovu, které se nedovážejí, by tyto informace zajišťující sledovatelnost měly zahrnovat jednoznačné identifikační číslo (čísla) rybářského výjezdu, neboť to umožní propojit konkrétní partii produktů rybolovu s konkrétní vykládkou z rybářského plavidla Unie nebo několika rybářských plavidel Unie v téže příslušné zeměpisné oblasti. V případě rybolovu bez plavidla by informace měly obsahovat jednoznačné identifikační číslo (čísla) dne rybolovu.

(58)

V souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 931/2011 by měly být informace významné pro kontrolu produktů rybolovu a akvakultury, které zajišťují sledovatelnost, zpřístupněny od prvního prodeje do maloobchodní fáze. Tím se zajistí především správnost informací o druhu a původu produktu rybolovu nebo akvakultury předkládaných spotřebiteli.

(59)

Stejná pravidla jako pro produkty rybolovu a akvakultury pocházející z Unie by měla platit pro produkty rybolovu a akvakultury dovážené ze třetích zemí. V případě dovážených produktů by měly povinné informace zajišťující sledovatelnost zahrnovat číslo (čísla) osvědčení o úlovku předloženého (předložených) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1005/2008 (17).

(60)

S cílem zajistit účinné a včasné předávání informací o produktech rybolovu a akvakultury zajišťujících sledovatelnost by měly hospodářské subjekty zpřístupnit v digitální podobě v rámci dodavatelského řetězce a na žádost i příslušným orgánům informace o produktech spadajících do kapitoly 3 kombinované nomenklatury stanovené nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 (18).

(61)

Za účelem zajištění účinné sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury spadajících pod čísla 1604 a 1605 kapitoly 16 kombinované nomenklatury by Komise měla provést studii zahrnující analýzu dostupných řešení nebo metod s cílem umožnit účinnou sledovatelnost těchto produktů. Na základě této studie by Komise měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijmout podrobná pravidla týkající se požadavků na sledovatelnost partií těchto produktů rybolovu a akvakultury.

(62)

V případě produktů rybolovu prodávaných koncovým spotřebitelům přímo z rybářských plavidel by se pravidla v oblasti sledovatelnosti, registrovaných odběratelů a prodejních dokladů neměla použít pro určitá množství produktů pod konkrétními prahovými hodnotami. Tyto prahové hodnoty by měly být harmonizovány a měly by být dostatečně nízké s cílem minimalizovat uvádění na trh produktů rybolovu, které nelze sledovat, a tedy ani kontrolovat, a které by mohly přispět k nezákonnému obchodu.

(63)

Za účelem dosažení cílů společné rybářské politiky je nejdůležitější spolehlivost a důsledný sběr údajů o úlovcích. Především je třeba co nejspolehlivěji zaznamenávat úlovky v okamžiku vykládky. Za tímto účelem je nezbytné posílit postupy týkající se vážení produktů rybolovu při vykládce, aniž by to pro provozovatele představovalo nepřiměřenou zátěž.

(64)

Vážení by se mělo provádět s využitím systémů schválených příslušnými orgány a měli by jej vykonávat provozovatelé zaregistrovaní členskými státy pro plnění tohoto úkolu. Všechny produkty by měly být při vykládce zpravidla váženy podle druhů, aby se zajistilo přesné hlášení úlovků. Současně by se měly záznamy o vážení uchovávat po dobu tří let.

(65)

Vážení vzorků, vážení na plavidle nebo vážení po přepravě by mělo být povoleno pouze za přísných podmínek. Po přijetí plánů namátkových kontrol, kontrolních plánů a společných kontrolních programů Komisí by členské státy měly mít možnost povolit vážení produktů rybolovu v souladu s těmito plány namátkových kontrol, kontrolními plány nebo společnými kontrolními programy.

(66)

S cílem zlepšit kontrolu a umožnit rychlé potvrzování údajů o registraci úlovků i rychlou výměnu informací mezi členskými státy je nezbytné, aby všichni provozovatelé zaznamenávali údaje digitálně a předkládali je členským státům elektronicky. To se týká zejména prohlášení o vykládce, prodejních dokladů a prohlášení o převzetí.

(67)

S ohledem na dostupnost vhodných technologických nástrojů by se měl požadavek na digitální zaznamenávání údajů a jejich elektronické předkládání členským státům vztahovat na všechny registrované odběratele produktů rybolovu.

(68)

Předávání přepravních dokladů příslušným členským státům by se mělo zjednodušit a mělo by k němu dojít před zahájením přepravy s cílem umožnit příslušným orgánům provádět kontrolu a inspekce.

(69)

Prohlášení o vykládce, prodejní doklady, prohlášení o převzetí a přepravní doklady by měly obsahovat odkaz na jednoznačné identifikační číslo rybářského výjezdu, aby bylo možné posílit kontrolu a zlepšit potvrzování údajů členskými státy a sledovatelnost produktů rybolovu v dodavatelském řetězci. V případě rybolovu bez plavidla by prodejní doklady, prohlášení o převzetí a přepravní doklady měly obsahovat jednoznačné identifikační číslo (čísla) dne rybolovu; a v jiných ustanoveních by měla být provedena řada úprav, které se týkají zahrnutí rybolovu bez plavidla.

(70)

Ustanovení nařízení (ES) č. 1224/2009 týkající se sledování organizací producentů a monitorování cenových a intervenčních pravidel již nejsou relevantní a měla by se zrušit, protože toto sledování a monitorování nyní stanoví nařízení (EU) č. 1379/2013.

(71)

Inspekce zahrnující úředníky členského státu vlajky i pobřežního členského státu by usnadnily spolupráci a výměnu informací a odborných znalostí. Pobřežní členský stát by proto měl mít možnost vyzvat úředníky členského státu vlajky k účasti na inspekcích rybářských plavidel plujících pod vlajkou daného členského státu, pokud tato plavidla působí ve vodách daného pobřežního státu nebo provádějí vykládku v jeho přístavech nebo v jeho místech vykládky.

(72)

S cílem zajistit, aby provozovatelé dodržovali pravidla společné rybářské politiky, mělo by nařízení (ES) č. 1224/2009 stanovit, jak mají úředníci postupovat v případě možného porušení těchto pravidel. To by mělo zahrnovat pravidla pro řešení zjištěných porušení předpisů, pokud mají úředníci na základě inspekcí nebo jakýchkoli relevantních údajů či informací důvod se domnívat, že k porušení pravidel společné rybářské politiky mohlo dojít, a to před rozhodnutím soudu nebo příslušného orgánu, který potvrdí, zda k takovému porušení došlo, či nikoli.

(73)

S cílem zlepšit posuzování rizik ze strany vnitrostátních orgánů při plánování kontrolní činnosti a účinnost inspekcí, je třeba posílit požadavky týkající se vnitrostátního rejstříku porušení předpisů.

(74)

Sankce a jiná opatření stanovená v nařízeních (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 by měly členské státy uplatňovat způsobem, který plně respektuje základní práva, včetně práva dané osoby nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin.

(75)

Za účelem zlepšení kontroly a vynucování v oblasti rybolovu ve vodách Unie i mimo ně by měla být posílena pravidla a postupy pro oznamování příslušných informací o přijatých opatřeních a sankcích uložených členskými státy státním příslušníkům jiných členských států nebo třetích zemí nebo rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou jiných členských států nebo třetích zemí, včetně informací týkajících se udělování bodů za závažné porušení pravidel společné rybářské politiky.

(76)

Za účelem zajištění rovných podmínek a důsledného uplatňování soudních a správních postupů v členských státech vůči osobám, které porušují pravidla společné rybářské politiky, by se měla vyjasnit a posílit ustanovení v oblasti vymezení chování, které představuje závažné porušení těchto pravidel.

(77)

S cílem zajistit v souladu s mezinárodními závazky Unie účinné odrazování od nejškodlivějšího chování, je nezbytné vypracovat úplný seznam porušení předpisů, která budou za všech okolností považována za závažná. Kromě toho existují další porušení pravidel společné rybářské politiky, která by měla být považována za závažná, jsou-li splněny určité podmínky. Pro zajištění účinného a přiměřeného prosazování a harmonizovaného přístupu v celé Unii je nezbytné vypracovat úplný seznam kritérií, podle kterých budou příslušné vnitrostátní orgány určovat závažnost těchto porušení předpisů.

(78)

Závažná porušení by měla podléhat účinným, přiměřeným a odrazujícím správním nebo trestním sankcím.

(79)

Pokud existují jasné náznaky, že obsah některého z kritérií, na jejichž základě se protiprávní jednání považuje za závažné, není dostatečný k zajištění účinného a přiměřeného prosazování pravidel společné rybářské politiky členskými státy a mezi nimi, měla by mít Komise možnost prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci tato kritéria upravit. Při výkonu pravomoci, která jí byla svěřena za účelem změny těchto kritérií, by Komise měla zohlednit zejména doporučení skupiny odborníků pro dodržování pravidel uvedené v článku 37 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo zjištění obsažená ve zprávě vypracované Komisí podle čl. 118 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009. Žádnou takovou změnou by neměla být doplněna jakákoliv nová kritéria a měla by kritéria rušit pouze ve výjimečných případech, pokud existují jasné náznaky, že je to nezbytné k zajištění účinného a přiměřeného prosazování pravidel společné rybářské politiky členskými státy a mezi nimi.

(80)

Pokud jde o závažná porušení předpisů, a aniž jsou dotčeny jiné vhodné sankce, měly by členské státy stanovit správní finanční pokuty a doprovodná opatření, a měly by být stanoveny minimální výše těchto správních finančních pokut. Alternativně by členské státy měly mít možnost stanovit standardní sazby správních finančních pokut a pro tyto standardní sazby by měly být stanoveny odpovídající úrovně. Těmito minimálními výšemi a standardními sazbami by neměla být dotčena možnost příslušných orgánů odchýlit se od těchto minimálních výší v jednotlivých případech v souladu s vnitrostátním právem, aby se zohlednily konkrétní individuální, finanční a jiné polehčující okolnosti daného případu, jako jsou spolupráce s donucovacími orgány, věk pachatele nebo snížená kapacita pachatele. Alternativně by členské státy měly mít rovněž možnost stanovit účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce a zároveň zajistit, aby tyto sankce měly rovnocenný účinek jako správní finanční pokuty. Tím by neměla být dotčena možnost soudů stanovit trestní sankce v jednotlivých případech v souladu s vnitrostátním právem a zohlednit konkrétní individuální, finanční a jiné polehčující okolnosti případu.

(81)

S cílem zvýšit míru dodržování předpisů a snížit pravděpodobnost jejich závažných porušení by měly členské státy uplatňovat bodový systém a dotčeným držitelům licencí k rybolovu a velitelům plavidel provádějících odlov v případě potvrzených závažných porušení předpisů přidělit sankční body. Sankční body by neměly být přidělovány v případě porušení předpisů plavidly bez státní příslušnosti, v případě porušení předpisů týkajících se dodávání produktů rybolovu nebo akvakultury na trh, v případě provádění komerční činnosti přímo související s rybolovem NNN a v případě porušení předpisů týkajících se činností rekreačního rybolovu. Sankční body by neměly být přidělovány v případě porušení předpisů v souvislosti s nesplněním povinnosti přesně zaznamenat, uložit a nahlásit údaje týkající se rybolovných činností, pokud se dané porušení nevztahuje k držiteli licence k rybolovu nebo velitele.

(82)

S cílem zajistit trvalý odrazující účinek bodového systému pro držitele licence k rybolovu by měly být přidělené sankční body, dojde-li k prodeji, převodu či jiné změně vlastnictví plavidla nebo licence k rybolovu po datu porušení předpisů, převedeny na nového držitele licence k rybolovu, a to i na provozovatele v jiném členském státě.

(83)

Za účelem zajištění rovných podmínek pro velitele by bodový systém pro velitele měl být harmonizován a provázán s bodovým systémem pro držitele licencí. Členské státy vlajky by proto měly přidělovat body velitelům plavidel provádějících odlov a plujících pod jejich vlajkou, která se dopustila závažného porušení předpisů podle nařízení (ES) č. 1224/2009. Kromě toho by měl být členský stát, jehož je velitel státním příslušníkem, informován o sankčních bodech přidělených tomuto veliteli a zaznamenat je v případě, že tyto body přidělil jiný členský stát.

(84)

S ohledem na lepší dosažení rovných podmínek a kultury dodržování předpisů v rámci Unie i mimo ni by mělo být velitelům, u nichž bylo pozastavení nebo odnětí práva velet rybářskému plavidlu vyvoláno přidělením sankčních bodů, zabráněno v tom, aby působili jako velitelé rybářských plavidel Unie, ať už trvale, nebo po dobu trvání pozastavení. Členské státy by za tímto účelem měly vzájemně spolupracovat.

(85)

Závažná porušení předpisů by měla zahrnovat používání zakázaných lovných zařízení nebo nedovolených metod rybolovu uvedených v článku 7 nařízení (EU) 2019/1241 nebo v jakýchkoli jiných rovnocenných pravidlech společné rybářské politiky, která obsahují podobné obecné zákazy používání určitých lovných zařízení nebo metod rybolovu.

(86)

S cílem zajistit dodržování pravidel společné rybářské politiky týkajících se rybolovné kapacity by některé činnosti spočívající v manipulaci s motory plavidla za účelem zvýšení jejich výkonu nebo v použití upravených motorů měly být považovány za závažná porušení předpisů za podmínek stanovených v nařízení (ES) č. 1224/2009.

(87)

Za účelem posílení dodržování pravidel společné rybářské politiky a zlepšení shromažďování údajů by měla být závažná porušení spočívající v porušení pravidel týkajících se míry odchylky lodních deníků rybolovu a prohlášení o překládce stanovených v nařízení (ES) č. 1224/2009 odlišena od jiných závažných porušení předpisů spočívajících v nesplnění povinností přesně zaznamenat, uložit a nahlásit údaje týkající se rybolovných činností na základě určitých podmínek. Zejména nesplnění povinnosti zaznamenat a hlásit úlovky druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, by mělo být kvalifikováno jako závažné v závislosti na závažnosti porušení předpisů, kterou určí příslušné orgány členských států podle okolností každého případu, například podle případných specifik dotčeného rybolovu. Za tímto účelem by měla být věnována zvláštní pozornost povaze a rozsahu jednání, včetně celkových úlovků, množství, druhu a podílu neohlášených úlovků, a to i s ohledem na příslušnou míru odchylky, a jakýmkoli náznakům úmyslu obejít pravidla pro vyplňování lodních deníků rybolovu nebo prohlášení o překládce.

(88)

Je vhodné upřesnit, které činnosti státních příslušníků členských států a rybářských plavidel Unie, pokud jde o zapojení do rybolovu NNN nebo jeho podporu, by měly představovat závažné porušení předpisů. Kromě jednání, které představuje závažné porušení pravidel pro rybolovné činnosti, by za závažné porušení mělo být považováno i podnikání přímo spojené s rybolovem NNN, včetně dovozu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN nebo obchodu s nimi, jako je nákup těchto produktů bez všech zákonem požadovaných dokladů.

(89)

V článku 5 Listiny základních práv Evropské unie a článku 4 Evropské úmluvy o lidských právech se stanoví, že od nikoho se nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce. Kromě toho jsou všechny členské státy smluvními stranami Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 29 o nucené práci, která vyžaduje, aby nezákonné využívání nucené nebo povinné práce bylo trestáno jako trestný čin a aby podléhalo pokutám uloženým zákonem, které jsou skutečně přiměřené a jsou přísně vymáhány. Kromě toho je provádění rybolovných činností s využitím nucené práce v rozporu s cíli společné rybářské politiky, zejména pokud jde o to, aby byly rybolovné činnosti řízeny způsobem, který je v souladu s cíli dosažení sociálních přínosů a přínosů v oblasti zaměstnanosti a má přispívat k přiměřené životní úrovni osob, které na rybolovných činnostech závisejí. Narušuje rovněž rovné podmínky pro produkty rybolovu a akvakultury uváděné na trh v Unii. Provádění rybolovných činností s využitím nucené práce by proto mělo být považováno za závažné porušení předpisů, aniž jsou dotčeny případné trestní sankce za nucenou práci v souladu s povinnostmi členských států podle úmluvy MOP č. 29 o nucené práci.

(90)

Vnitrostátní subjekty odpovědné za činnosti v rámci kontroly rybolovu a všechny příslušné soudní orgány by měly mít přístup ke vnitrostátnímu rejstříku porušení předpisů. Zcela transparentní výměna informací obsažených ve vnitrostátních rejstřících mezi členskými státy rovněž posílí účinnost a zajistí rovné podmínky pro kontrolní činnosti.

(91)

Podle mezinárodních dohod může přečerpání kvót členským státem vést ke snížení kvóty Unie podle příslušné mezinárodní dohody. V případě takového snížení by Rada měla při přidělování rybolovných práv pro danou populaci či skupinu populací podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a článku 16 nařízení (EU) č. 1380/2013 na rok, ve vztahu k němuž k danému snížení došlo, a případně na následující rok, upravit kvóty členských států tak, aby členské státy, které kvótu nepřečerpaly, nebyly snížením kvóty Unie poškozeny.

(92)

Potvrzování představuje důležitý krok pro zajištění spolehlivosti a úplnosti údajů shromažďovaných členskými státy podle nařízení (ES) č. 1224/2009. Soubor údajů, které se mají potvrzovat, a povinnosti členských států v případě nesrovnalostí by se měly vyjasnit.

(93)

Aby Komise mohla plnit své povinnosti podle pravidel společné rybářské politiky, potřebuje mít přístup k různým údajům shromažďovaným členskými státy. Je třeba vyjasnit, které údaje by měly být Komisi přístupné a které úkoly má Komise s využitím těchto údajů vykonávat.

(94)

Údaje shromažďované členskými státy jsou rovněž velmi cenné pro vědecké účely. Je třeba vyjasnit, že nezávislým vědeckým institucím, které jsou uznávány na vnitrostátní, unijní nebo mezinárodní úrovni, může být umožněn přístup k údajům shromažďovaným v souladu s nařízením (ES) č. 1224/2009, zejména k údajům o poloze plavidel a k údajům o rybolovné činnosti. Před předáním těchto údajů by členské státy měly zvážit, zda lze vědecký výzkum provést na základě pseudonymizovaných nebo anonymizovaných údajů, a pokud ano, měly by těmto vědeckým institucím poskytnout údaje, jejichž přiřaditelnost konkrétnímu subjektu údajů byla tímto způsobem znemožněna. Údaje o rybolovné činnosti shromažďované členskými státy jsou rovněž velmi cenné pro vypracovávání statistik, zejména Eurostatem, který by měl mít možnost tyto údaje použít k vytváření statistik o rybolovu.

(95)

V souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 by se u každé agentury mělo každých pět let provádět hodnocení zadané Komisí. Vzhledem k tomu, že je řada výzev v oblasti rybolovu a životního prostředí úzce propojena, Komise v souvislosti s příštím pravidelným hodnocením Evropské agentury pro životní prostředí (dále jen „EEA“) zváží, jak posílit spolupráci a příslušné sdílení údajů mezi Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (dále jen „agentura“) a agenturou EEA a v jakém formátu by tato posílená spolupráce mohla být formalizována, včetně případného předložení příslušného legislativního návrhu nebo jiných opatření za tímto účelem.

(96)

Jelikož je výměna údajů mezi členskými státy zcela zásadní pro kontrolu a vynucování povinností vyplývajících z pravidel společné rybářské politiky, měla by se vyjasnit ustanovení týkající se této výměny.

(97)

Aby mohla Komise potvrdit údaje o úlovcích poskytnuté členskými státy a plnit své povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod, měly by členské státy Komisi prostřednictvím přímé elektronické výměny zpřístupnit údaje týkající se činnosti rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou.

(98)

Soubor údajů shromažďovaných členskými státy, ke kterým by Komise měla mít přístup, například údaje o rybolovné činnosti, údaje o kontrolách a údaje o porušení předpisů, by mohl zahrnovat i osobní údaje. Jelikož jednoznačné identifikační číslo rybářského výjezdu, název rybářského plavidla nebo v případě rybolovu bez plavidla jednoznačné identifikační číslo dne rybolovu by mohly umožnit identifikaci fyzických osob, například vlastníka nebo velitele rybářského plavidla, mohou informace obsahující tyto údaje za určitých okolností představovat osobní údaje.

(99)

Při zpracování osobních údajů v souvislosti s plněním nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2008 a (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (19) se použijí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (20) a (EU) 2018/1725 (21) a ve vztahu k určitým způsobům zpracování osobních údajů se použijí vnitrostátní předpisy, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (22), a mělo by být zajištěno, aby byly povinnosti týkající se ochrany osobních údajů dodržovány vždy a na všech úrovních.

(100)

Zpracování osobních údajů obsažených v informacích shromážděných podle nařízení (ES) č. 1224/2009 je nezbytné pro zajištění účinného provádění a dodržování pravidel a cílů společné rybářské politiky. Zejména za účelem monitorování rybolovných práv, včetně čerpání kvót, zajištění souladu s dalšími opatřeními pro řízení a zachování zdrojů, sledování rybolovných činností nebo provádění posouzení umožňujícího kontrolu na základě posouzení rizik, musí členské státy zpracovávat údaje o poloze plavidla, lodní deníky rybolovu, prohlášení o vykládce, prodejní doklady a další údaje o rybolovné činnosti, aby mohly potvrzovat a provádět křížové kontroly. To je nezbytné k zajištění toho, aby údaje předkládané provozovateli byly úplné a správné a aby provozovatelé dodržovali pravidla společné rybářské politiky. Aby bylo možné provádět kontrolu a hodnocení uplatňování pravidel společné rybářské politiky prostřednictvím ověřování, inspekcí nebo auditů a sledovat kontrolní činnosti členských států, měla by mít Komise nebo subjekt jí určený kromě přístupu k údajům o rybolovné činnosti možnost přístupu k údajům obsaženým v inspekčních zprávách a kontrolních zprávách pozorovatelů a k údajům týkajícím se porušení předpisů a tyto údaje zpracovávat. V souvislosti s přípravou mezinárodních dohod a opatření pro zachování zdrojů a s monitorováním souladu s těmito dohodami a opatřeními by Komise měla mít dále možnost zpracovávat údaje o rybolovné činnosti rybářských plavidel Unie mimo vody Unie, včetně identifikačních čísel plavidel a jmen vlastníka plavidla a jeho velitele. Zpracování údajů o rybolovné činnosti by mohlo být rovněž nezbytné pro účely prokázání, ochrany nebo stanovení rybolovných práv jednotlivých rybářských plavidel, členských států nebo Unie.

(101)

Členské státy, Komise nebo subjekt jí určený by neměly uchovávat osobní údaje déle, než je nezbytné pro dosažení účelů, pro které mají být zpracovávány. Za tímto účelem by měla být stanovena maximální doba pro uchovávání osobních údajů zpracovávaných v rámci nařízení (ES) č. 1224/2009.

(102)

S cílem umožnit plnění úkolů stanovených v nařízení (ES) č. 1224/2009 by měly mít Komise, subjekt jí určený a členské státy možnost uchovávat, je-li to pro určité účely nezbytné, osobní údaje obsažené v informacích shromážděných podle uvedeného nařízení po dobu nejvýše pěti let od získání příslušných údajů. Členské státy provádějí potvrzování údajů za předchozí roky s cílem ověřit a opravit údaje, aby byla zajištěna jejich úplnost a přesnost. Členské státy rovněž posuzují údaje z předchozích let za účelem řízení rizik. Komise musí sledovat a hodnotit provádění společné rybářské politiky členskými státy a za tímto účelem musí přezkoumat údaje shromážděné podle nařízení (ES) č. 1224/2009 za několik předchozích let, například při provádění auditů a ověřování.

(103)

Pokud však jde o opatření v návaznosti na porušení předpisů, inspekce, ověřování, stížnosti nebo audity nebo pokud probíhá soudní či správní řízení, měly by mít členské státy a Komise možnost uchovávat určité údaje až do ukončení dotčeného soudního či správního řízení nebo do doby potřebné k uplatnění sankcí, s ohledem na potřebu nakládat s těmito údaji po celou dobu, kdy příslušná řízení probíhají, a kdy jsou uplatňovány sankce, jako v případě bodového systému.

(104)

Mimoto, s cílem umožnit poskytnutí důkazů o rybolovných činnostech plavidel Unie, například v případech, kdy je to nezbytné pro prokázání dodržování povinností Unie a členských států podle mezinárodních dohod nebo na podporu nároků na historická či jiná rybolovná práva, by měly mít členské státy možnost uchovávat záznamy o rybolovných činnostech po dobu až deseti let.

(105)

Některé údaje týkající se minulých rybolovných činností jsou nezbytné pro účely hodnocení politik a posouzení dopadů, jakož i vědeckého výzkumu a vědeckého poradenství, které jsou základem řízení rybolovných činností a zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Trendy a vzorce rozvoje biologických mořských zdrojů obvykle vyžadují dlouhodobější perspektivu a analýzu údajů v průběhu desetiletí. Členské státy by proto měly mít možnost uchovávat určité osobní údaje po dobu až 25 let, aby bylo možné analyzovat dopad rybolovných činností na biologické mořské zdroje a životní prostředí po delší dobu.

(106)

V souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2016/679 mají správci zavést vhodná technická a organizační opatření zajišťující záměrnou a standardní ochranu osobních údajů. Při stanovování podrobných pravidel týkajících se požadavků, technických specifikací, instalace a fungování systémů REM, včetně systémů CCTV, by měly být dodržovány zásady ochrany údajů. Tyto systémy by především měly být navrženy a provozovány tak, aby v co největší míře vyloučily zobrazení a identifikaci fyzických osob na zaznamenaném videozáznamu získaném z dálkových elektronických systémů, a pokud by bylo výjimečně zjištěno, že je taková identifikace možná, měly by být poskytnuty záruky.

(107)

Měly by být vyjasněny povinnosti členských států a Komise týkající se informací, na které se vztahuje profesní a obchodní tajemství, shromážděných, získaných a předávaných v rámci nařízení (ES) č. 1224/2009. Jiným osobám než osobám v členských státech, Komisi nebo subjektu jí určenému, jejichž funkce vyžadují, aby měly odpovídající přístup, by tyto informace měly být předávány pouze se souhlasem členského státu nebo orgánu, které informace poskytly. V případě odmítnutí udělit takový souhlas by měly být uvedeny důvody odmítnutí.

(108)

Nařízení (ES) č. 1224/2009 svěřuje Komisi pravomoci k provádění některých ustanovení uvedeného nařízení.

(109)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba pravomoci svěřené nařízením (ES) č. 1224/2009 sladit s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU.

(110)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby mohla doplnit nařízení (ES) č. 1224/2009 zvláštními pravidly pro kontrolu, která se týkají:

Na Komisi by měla být rovněž přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby mohla upravit seznam kritérií stanovený v příloze IV nařízení (ES) č. 1224/2009.

Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(111)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění nařízení (ES) č. 1224/2009 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o:

Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(112)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je nutné upravit některá ustanovení, která svěřují rozhodovací pravomoci samotné Radě, aby byla v souladu s novými postupy platnými pro společnou rybářskou politiku. Proto by se měla přepracovat ustanovení nařízení (ES) č. 1224/2009 týkající se těchto prvků: stanovení prahové hodnoty pro úlovky, při jejímž překročení je nutno použít určený přístav nebo místo vykládky, a četnosti sdělování údajů v každém víceletém plánu, a zavedení pozorovatelského kontrolního programu.

(113)

Nařízení (ES) č. 1224/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(114)

Z důvodu souladu s oblastí působnosti nařízení (ES) č. 1224/2009 by měly být rozšířeny cíle nařízení (EU) 2019/473. Poslání agentury by mělo zahrnovat harmonizaci uplatňování pravidel společné rybářské politiky. Součástí poslání by měl být výzkum a vývoj v oblasti kontrolních a inspekčních metod, a to i ve spolupráci s členskými státy, vypracovávání pilotních projektů a poskytování pomoci Komisi v konkrétních oblastech.

(115)

Je třeba zajistit, aby agentura při zpracovávání a výměně údajů plnila povinnosti týkající se ochrany osobních údajů stanovené v nařízení (EU) 2018/1725.

(116)

Správní rada agentury by měla mít možnost přizvat zástupce příslušných institucí Unie k účasti na svých schůzích.

(117)

Ustanovení nařízení (EU) 2019/473 o složení správní rady agentury by měla být změněna tak, aby do ní byl zahrnut jeden zástupce Evropského parlamentu v souladu se společným přístupem připojeným ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 19. července 2012 o decentralizovaných agenturách. Tímto zahrnutím by neměla být dotčena úloha Evropského parlamentu při udělování absolutoria za plnění rozpočtu agentury. Všichni členové správní rady by měli být jmenováni na základě svých příslušných zkušeností a odborných znalostí v oblasti kontroly a inspekce rybolovu a neměli by být v žádném přímém ani nepřímém střetu zájmů, který by mohl ohrozit jejich nezávislost. Hlasovací právo by měli mít pouze zástupci členských států a Komise.

(118)

Agentura by měla přispívat k provádění integrované námořní politiky Unie. Za tímto účelem by agentura měla mít možnost uzavírat správní dohody s jinými institucemi Unie, které se rovněž podílejí na provádění této politiky.

(119)

Je třeba vyjasnit, že návrh jednotného programového dokumentu vypracovaný výkonným ředitelem agentury má být předložen správní radě agentury.

(120)

Za účelem zajištění jednotného plánování a sladění nařízení (EU) 2019/473 s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (25) by agentura měla vypracovat jednotný programový dokument obsahující roční a víceleté programy.

(121)

Je rovněž třeba vyjasnit, že agentura by měla mít možnost přijímat finanční prostředky v podobě dohod o přiznání příspěvku či ad-hoc grantů, aniž by byly dotčeny jiné druhy příjmu.

(122)

Ustanovení týkající se pravidelného hodnocení agentury Komisí by měla být vyjasněna a sladěna se společným přístupem připojeným ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 19. července 2012 o decentralizovaných agenturách. Členské státy a agentura by měly poskytovat Komisi informace nezbytné k vypracování takového hodnocení. Pro účely tohoto hodnocení by Komise měla rovněž požadovat vstupy od všech příslušných zúčastněných stran. Při stanovení mandátu pro hodnocení by Komise měla konzultovat správní radu agentury.

(123)

Nařízení (EU) 2019/473 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(124)

S cílem zajistit soulad mezi ustanoveními upravujícími oblast kontroly je třeba změnit nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (26) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (27). Je třeba především zrušit ustanovení týkající se sportovního rybolovu, zaznamenávání a hlášení překládek a registrací úlovků obsažená v nařízení (ES) č. 1967/2006 a ustanovení týkající se lodních deníků, která jsou obsažena v nařízení (EU) 2016/1139, a použít místo nich příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1224/2009. Dále je třeba změnit ustanovení týkající se míry odchylky v odhadech zaznamenaných v lodním deníku rybolovu, která jsou obsažena v nařízení (EU) 2016/1139.

(125)

Systém osvědčení o úlovku, stanovený v kapitole III nařízení (ES) č. 1005/2008, je založen na papírových dokladech, a proto není příliš efektivní, současně není v souladu s digitalizovaným systémem sledovatelnosti produktů rybolovu. V souladu s mezinárodními závazky a za účelem zajištění účinného provádění systému je třeba změnit nařízení (ES) č. 1005/2008, aby se vytvořila databáze pro správu osvědčení o úlovku (CATCH) a souvisejících dokumentů vycházející ze systému TRACES uvedeného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (28), která umožní kontrolu na základě posouzení rizik, omezí příležitosti k podvodům při dovozu a uvolní administrativní zátěž členských států.

(126)

S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění nařízení (ES) č. 1005/2008, zejména umožnit integrovanou správu, ukládání a výměnu informací a dokumentů týkajících se prověřování, ověřování, kontroly a jiných příslušných úředních činností souvisejících s dovozem a vývozem produktů rybolovu podle nařízení (ES) č. 1005/2008 a nakládání s těmito informacemi a dokumenty, by měly být prováděcí pravomoci ve vztahu k fungování a vývoji systému CATCH vycházejícího ze systému TRACES svěřeny Komisi.

(127)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby mohla doplnit nařízení (ES) č. 1005/2008 stanovením podmínek pro veškeré výjimky z použití systému CATCH.

(128)

S cílem zvýšit sledovatelnost produktů rybolovu určených pro trh Unie by měly být v rámci systému osvědčení o úlovku zavedeny zvláštní požadavky na rozdělené zásilky. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby mohla doplnit nařízení (ES) č. 1005/2008 vytvořením vzoru dokumentu za účelem harmonizace kontroly těchto požadavků.

(129)

Za účelem posílení opatření proti nespolupracujícím třetím zemím v boji proti rybolovu NNN by mělo být zakázáno vlastnictví, a to včetně vlastnictví v postavení skutečného majitele vymezeného v čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (29), provozování nebo řízení rybářských plavidel unijními provozovateli rybářských plavidel plujících pod vlajkou těchto třetích zemí. Dále by měl být zakázán přístup k přístavním službám rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou těchto třetích zemí a provádění vykládky nebo překládky v přístavech Unie.

(130)

S cílem zajistit soulad mezi právními nástroji Unie, kterými se řídí kontrola rybolovu, je třeba zrušit ustanovení nařízení (ES) č. 1005/2008 týkající se závažných porušení předpisů, okamžitých donucovacích opatření, sankcí a doprovodných sankcí a v případě potřeby je přesunout do nařízení (ES) č. 1224/2009, které představuje hlavní právní nástroj v oblasti kontroly rybolovu. V nařízení (ES) č. 1005/2008 by tedy měl být uveden odkaz na ustanovení nařízení (ES) č. 1224/2009 o závažném porušení předpisů, okamžitých donucovacích opatřeních, sankcích a doprovodných sankcích.

(131)

Nařízení (ES) č. 1005/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(132)

Vzhledem k tomu, že pravidla pro překládku mimo Unii jsou stanovena v nařízení (ES) č. 1224/2009, stala se kapitola VI hlavy II nařízení (EU) 2017/2403, která stanoví pravidla pro překládku na volném moři a na základě přímých oprávnění, nadbytečnou a měla by být zrušena. Nařízení (EU) 2017/2403 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(133)

Změny zavedené tímto nařízením se pohybují v rozsahu od menších změn až po významné změny a pro přípravu na uplatňování nových pravidel jsou zapotřebí různá období. Data použitelnosti těchto změn by proto měla být rozlišena a měla by být přiměřená pro přípravu na uplatňování těchto pravidel. Kromě toho by měla být zavedena určitá přechodná ustanovení nezbytná k zajištění hladkého přechodu na nová pravidla.

(134)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 18. července 2018 vydal své stanovisko,

1)

Článek 4 se mění takto:

2)

Článek 5 se mění takto:

3)

Články 6 a 7 se nahrazují tímto:

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

5)

Článek 8 se mění takto:

6)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).“ "

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

9)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

10)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

11)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

12)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

14)

Článek 16 se zrušuje.

15)

Článek 17 se mění takto:

16)

Článek 18 se zrušuje.

17)

Článek 19 se nahrazuje tímto:

18)

Vkládá se nový článek, který zní:

19)

Článek 20 se mění takto:

20)

Článek 21 se nahrazuje tímto:

21)

Články 22, 23 a 24 se nahrazují tímto:

22)

Článek 25 se zrušuje.

23)

Článek 26 se mění takto:

24)

V čl. 27 odst. 1 se slova „rybářské plavidlo“ nahrazují slovy „plavidlo provádějící odlov“.

25)

Článek 28 se zrušuje.

26)

Článek 29 se mění takto:

27)

Článek 30 se mění takto:

28)

Článek 31 se nahrazuje tímto:

29)

Článek 32 se zrušuje.

30)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

(*8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).“ "

31)

Článek 34 se nahrazuje tímto:

32)

Článek 35 se mění takto:

33)

V článku 36 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

34)

Článek 37 se mění takto:

35)

V hlavě IV se název kapitoly II nahrazuje tímto:

„ Kapitola II

Kontrola rybolovné kapacity “.

36)

Článek 38 se nahrazuje tímto:

37)

V hlavě IV kapitole II se název oddílu 2 nahrazuje tímto:

„ODDÍL 2

VÝKON MOTORU A PROSTORNOST“.

38)

Článek 39 se mění takto:

39)

Vkládá se nový článek, který zní:

40)

Článek 40 se mění takto:

41)

Článek 41 se nahrazuje tímto:

(*9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47).“ "

42)

Vkládá se nový článek, který zní:

43)

Článek 42 se mění takto:

44)

Článek 43 se mění takto:

45)

Článek 44 se nahrazuje tímto:

46)

Články 45 a 46 se zrušují.

47)

Článek 48 se mění takto:

48)

Článek 49 se mění takto:

49)

Článek 50 se nahrazuje tímto:

50)

Za článek 54c se vkládá nová kapitola, která zní:

„ Kapitola IVa

Kontrola rybolovu bez plavidla

51)

Článek 55 se nahrazuje tímto:

52)

Název hlavy V se nahrazuje tímto:

„ HLAVA V

KONTROLA V DODAVATELSKÉM ŘETĚZCI “.

53)

V hlavě V se kapitola I nahrazuje tímto:

„ Kapitola I

Obecná ustanovení

(*10)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1)."

(*11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).“ "

54)

V článku 59 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

55)

Článek 60 se nahrazuje tímto:

56)

Vkládá se nový článek, který zní:

57)

Článek 61 se zrušuje.

58)

Článek 62 se nahrazuje tímto:

(*12)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).“ "

59)

Článek 63 se zrušuje.

60)

Články 64, 65 a 66 se nahrazují tímto:

61)

Článek 67 se zrušuje.

62)

Článek 68 se nahrazuje tímto:

63)

V hlavě V se zrušuje kapitola III.

64)

Článek 71 se mění takto:

65)

Článek 73 se mění takto:

66)

V hlavě VII se kapitola I nahrazuje tímto:

„ Kapitola I

Obecná ustanovení

67)

v článku 80 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

68)

v hlavě VII se název kapitoly III nahrazuje tímto:

„ Postup v případě porušení předpisů “;

69)

Článek 82 se nahrazuje tímto:

70)

Článek 84 se zrušuje.

71)

V hlavě VII se vypouští následující slova:

„ Kapitola IV

Řízení ve věci porušení předpisů zjištěných v průběhu inspekcí “.

72)

Články 85 a 86 se nahrazují tímto:

73)

Článek 87 se zrušuje.

74)

Článek 88 se nahrazuje tímto:

75)

Hlava VIII se nahrazuje tímto:

„ HLAVA VIII

VYNUCOVÁNÍ