(EU) 2023/2779Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2779 ze dne 6. září 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria pro určení subjektů stínového bankovnictví podle čl. 394 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013

(1)

Stínové bankovnictví může vést ke zvýšeným rizikům pro finanční stabilitu. Povolení a dohled v souladu s právem Unie toto riziko zmírňuje. Je proto vhodné stanovit, že subjekty, které podléhají takovému povolení a dohledu, se nepovažují za subjekty stínového bankovnictví. Za tímto účelem je nezbytné upřesnit příslušné právní předpisy Unie.

(2)

Během nedávné krize COVID-19 se fondy peněžního trhu potýkaly s vážnými problémy s likviditou. Ukázalo se, že rizika spojená s fondy peněžního trhu, zejména za napjatých tržních podmínek, nejsou v Unii plně zmírněna stávajícími obezřetnostními požadavky, a proto mohou vést ke zvýšenému riziku pro finanční stabilitu. Z tohoto důvodu by expozice vůči fondům peněžního trhu měly být považovány za expozice vůči subjektům stínového bankovnictví.

(3)

Alternativní investiční fondy, které ve velké míře využívají pákový efekt, s sebou nesou dodatečná rizika, která nejsou z obezřetnostního hlediska považována za dostatečně zmírněná požadavky kladenými na jejich správce aktiv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (2). Je proto nezbytné zajistit, aby instituce považovaly alternativní investiční fondy za subjekty stínového bankovnictví, pokud tyto podniky ve velké míře využívají pákový efekt, poskytují úvěry v rámci běžného podnikání nebo nakupují úvěrové expozice třetích stran na svůj vlastní účet.

(4)

Instituce by za subjekty stínového bankovnictví neměly považovat finanční instituce, s nimiž se při výpočtu rizikově vážených aktiv podle standardizovaného přístupu stanoveného v čl. 119 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 zachází jako s institucemi, neboť tyto finanční instituce jsou povoleny příslušnými orgány a jsou pod jejich dohledem a vztahují se na ně obezřetnostní požadavky, které jsou z hlediska spolehlivosti srovnatelné s požadavky uplatňovanými na instituce.

(5)

Určité subjekty jsou vzhledem ke své veřejné nebo poloveřejné povaze nebo statusu družstva výslovně vyloučeny z oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) a nařízení (EU) č. 575/2013. Proto by instituce tyto subjekty neměly považovat za subjekty stínového bankovnictví.

(6)

Článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (5) vylučuje z oblasti působnosti uvedené směrnice některé pojišťovny a zajišťovny z důvodu jejich velikosti. Tyto podniky jsou malé, a proto nepředstavují významné riziko pro finanční stabilitu. Instituce by proto tyto podniky neměly považovat za subjekty stínového bankovnictví.

(7)

Činnosti zprostředkování úvěrů, které subjekty patřící do nefinanční skupiny provádějí jménem jiných subjektů patřících do téže nefinanční skupiny, mají omezený rozsah. Z tohoto důvodu tyto subjekty nepředstavují významné riziko pro finanční stabilitu, a proto by také neměly být považovány za subjekty stínového bankovnictví.

(8)

Subjekty, které jsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě nad institucemi, které podléhají obezřetnostním požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 575/2013, by neměly být považovány za subjekty stínového bankovnictví, neboť rizika těchto subjektů jsou zachycena na konsolidované úrovni.

(9)

Basilejské základní zásady pro účinný bankovní dohled představují mezinárodně dohodnuté zásady a pevný základ pro regulaci, dohled, správu a řízení rizik bankovního sektoru určité země. Instituce třetí země, která získala povolení od orgánu dohledu, který uplatňuje tyto basilejské základní zásady, a podléhá jeho dohledu, by proto neměla představovat významné riziko pro finanční stabilitu a neměla by být považována za subjekt stínového bankovnictví.

(10)

Z téhož důvodu by dceřiné podniky mateřského podniku, který je povolen a podléhá dohledu v souladu s basilejskými základními zásadami, které jsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace a dohledu na konsolidovaném základě nad tímto mateřským podnikem, neměly být považovány za subjekty stínového bankovnictví.

(11)

V bodech 1, 2, 3, 6, 7, 8 a 10 přílohy I směrnice 2013/36/EU jsou některé služby a činnosti uvedeny jako bankovní služby a činnosti. Existují však další služby a činnosti prováděné některými subjekty, které jsou velmi podobné těmto bankovním službám a činnostem, pokud zahrnují transformaci splatnosti, transformaci likvidity, pákový efekt nebo převod úvěrového rizika. Tyto služby a činnosti by proto měly být pro účely určování subjektů stínového bankovnictví považovány za bankovní služby a činnosti.

(12)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(13)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil o návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6),