(EU) 2023/2776Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2776 ze dne 12. října 2023, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, pokud jde o pravidla monitorování emisí skleníkových plynů a dalších příslušných informací z odvětví námořní dopravy

„PŘÍLOHA I

METODY MONITOROVÁNÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

A.   VÝPOČET EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ (ČLÁNEK 9)

1.   Vzorce pro výpočet emisí skleníkových plynů

Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů použijí společnosti tento vzorec:

Společnosti vypočítají emise CO2 přičtením emisí CO2 veškerých používaných paliv i na základě tohoto vzorce:

Společnosti vypočítají emise CH4 přičtením emisí CH4 ze spalování veškerých používaných paliv i společně s emisemi způsobenými únikem CH4 na základě tohoto vzorce:

Společnosti vypočítají emise N2O přičtením emisí N2O veškerých používaných paliv i na základě tohoto vzorce:

Spotřeba paliva se vypočítá odděleně pro emise z plaveb mezi přístavy spadajícími do jurisdikce členského státu, z plaveb z přístavů spadajících do jurisdikce členského státu, z plaveb do přístavů spadajících do jurisdikce členského státu a pro emise v přístavech spadajících do jurisdikce členského státu. Spotřeba paliva v kotvištích v přístavech spadajících do jurisdikce členského státu se vypočítá odděleně.

Výraz	Vysvětlení
GHGMRV	Emise skleníkových plynů, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2, kde se „ekvivalentem CO2“ rozumí metrická míra používaná k výpočtu emisí CO2, CH4 a N2O na základě jejich potenciálu globálního oteplování převedením množství CH4 a N2O na ekvivalentní množství oxidu uhličitého se stejným potenciálem globálního oteplování.
	Celkové souhrnné emise CO2.
	Celkové souhrnné emise CH4.
	Celkové souhrnné emise N2O.
	Potenciál globálního oteplování CH4 za období 100 let, jak je uveden v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044 (1).
	Potenciál globálního oteplování N2O za období 100 let, jak je uveden v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1044.
i	Index odpovídající palivům spotřebovaným na lodi ve vykazovaném období.
j	Index odpovídající zdrojům emisí na lodi. Pro účely tohoto nařízení zahrnují zvažované zdroje alespoň hlavní motory, pomocné motory, plynové turbíny, kotle a generátory inertních plynů.
Mi	Spotřeba paliva jako celková hmotnost spotřebovaného specifického paliva i (celkem za všechny zdroje emisí).
Mi, j	Spotřeba paliva jako hmotnost specifického paliva i použitého ve zdroji emisí j.
Cj	Emisní faktor „od palivové nádrže lodi po brázdu za lodí“ (dále jen „TtW“) uniklého paliva (koeficient úniku paliva) vyjádřený jako procento hmotnosti paliva i použitého zdrojem emisí j [%]. Cj zahrnuje fugitivní a uniklé emise. Fugitivní a uniklé emise jsou emise způsobené množstvím paliva, které se nedostane do spalovací komory zdroje emisí nebo které nespotřebuje zdroj emisí, protože nedošlo ke spálení nebo došlo k odvětrání či úniku ze systému.
Mi, NC	Celková hmotnost paliva i, které nebylo spáleno, ale uvolněno do atmosféry.
	Množství CH4, které nebylo spáleno, ale uvolněno do atmosféry. Pro účely výpočtu tohoto množství použijí společnosti tento vzorec:
	Emisní faktor TtW CO2 u paliva i, jak je definován v tabulce v bodě 2 této části.
	Emisní faktor TtW CH4 u paliva i, jak je definován v tabulce v bodě 2 této části.
	Emisní faktor TtW N2O u paliva i, jak je definován v tabulce v bodě 2 této části.

2.   Výchozí emisní faktory

V následující tabulce:

—	TBM znamená „to be measured (změří se)“;

—	N/A znamená „not available (není k dispozici)“;

—	Pomlčka znamená „nepoužije se“.

Pro účely tohoto nařízení se použijí výchozí hodnoty uvedené v tabulce níže pro emisní faktory paliv a zdrojů emisí používaných na lodi.

Pokud buňka tabulky udává TBM nebo N/A, použije se nejvyšší výchozí hodnota třídy paliva ve stejném sloupci. Pokud u konkrétní třídy paliva uvádějí všechny články ve stejném sloupci buď TBM, nebo N/A, použije se výchozí hodnota nejméně příznivého typu fosilního paliva. Toto pravidlo se nevztahuje na sloupec 6, kde TBM nebo N/A odkazují na nedostupné hodnoty pro zdroj emisí. V případě neexistence výchozí hodnoty pro Cj se použije ověřená hodnota v souladu s čl. 10 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805*.

Společnosti se mohou odchýlit od výchozích hodnot emisních faktorů uvedených v tabulce níže po případném uplatnění podmínek a omezení stanovených v čl. 10 odst. 5 a 6 nařízení (EU).../...*+.

U nefosilních paliv, která nejsou uvedena v tabulce níže, určí společnost emisní faktory v souladu s články 32 až 35 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2066**.

Pokud se paliva mísí, posuzuje se každé palivo zvlášť.

1	2	3	4	5	6
Třída paliv	Typ paliva				Cj % hmotnosti paliva i použitého zdrojem emisí
Fosilní	Těžký topný olej (HFO) ISO 8217 třídy RME až RMK	3,114	0,00005	0,00018	–
	Lehký topný olej (LFO) ISO 8217 třídy RMA až RMD	3,151	0,00005	0,00018	–
	Lodní motorová nafta (MDO) Lodní plynový olej (MGO) ISO 8217 třídy DMX až DMB	3,206	0,00005	0,00018	–
	Zkapalněný zemní plyn (LNG)	2,750	0	0,00011	3,1 pro LNG Otto (dvoupalivový pohon, střední rychlost)
					1,7 pro LNG Otto (dvoupalivový pohon, nízká rychlost)
					0,2 pro naftu LNG (dvoupalivový pohon, nízká rychlost)
					2,6 pro plynové zážehové motory se spalováním chudé směsi (LBSI)
	LPG (butan)	3,03	TBM	TBM	N/A
	LPG (propan)	3,00	TBM	TBM	N/A
	H2 (fosilní)	0	0	— pro palivové články	–
				TBM pro spalovací motory (ICE)
	NH3 (fosilní)	0	N/A	TBM	N/A
	Methanol (fosilní)	1,375	TBM	TBM	–
Biopaliva	Ethanol	1,913	TBM	TBM	–
	Bionafta	2,834	TBM	TBM	–
	Hydrogenačně upravený rostlinný olej (HVO)	3,115	0,00005	0,00018	–
	Zkapalněný biomethan jako palivo pro dopravu (Bio-LNG)	2,750	0	0,00011	3,1 pro LNG Otto (dvoupalivový pohon, střední rychlost)
					1,7 pro LNG Otto (dvoupalivový pohon, nízká rychlost)
					0,2 pro naftu LNG (dvoupalivový pohon, nízká rychlost)
					2,6 pro plynové zážehové motory se spalováním chudé směsi (LBSI)
	Biomethanol	1,375	TBM	TBM	–
	jiná možnost	3,115	0,00005	0,00018	–
	Bio-H2	0	0	0 pro palivové články	–
				TBM pro spalovací motory
Paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu e-paliva	e-nafta	3,206	0,00005	0,00018	–
	e-methanol	1,375	TBM	TBM	–
	e-LNG	2,750	0	0,00011	3,1 pro LNG Otto (dvoupalivový pohon, střední rychlost)
					1,7 pro LNG Otto (dvoupalivový pohon, nízká rychlost)
					0,2 pro naftu LNG (dvoupalivový pohon, nízká rychlost)
					2,6 pro plynové zážehové motory se spalováním chudé směsi (LBSI)
	e-H2	0	0	0 pro palivové články	–
				TBM pro spalovací motory
	e-NH3	0	N/A	TBM	N/A
	e-LPG	N/A	N/A	N/A	N/A
	e-DME	N/A	N/A	N/A	–

Sloupec 1 označuje třídu paliv.

Sloupec 2 označuje název příslušných typů paliva pro každou třídu.

Sloupec 3 obsahuje emisní faktor EF pro oxid uhličitý v gCO2/gfuel.

Sloupec 4 obsahuje emisní faktor EF pro methan v gCH4/gfuel.

Sloupec 5 obsahuje emisní faktor EF pro oxid dusný v gN2O/gfuel.

Sloupec 6 identifikuje část paliva ztracenou jako fugitivní a uniklé emise (Cj) měřenou jako % hmotnosti paliva použitého konkrétním zdrojem emisí. U paliv, jako je LNG, u nichž existují fugitivní a uniklé emise, je množství fugitivních a uniklých emisí uvedené v tabulce vyjádřeno v % hmotnosti použitého paliva. Hodnoty Cj v tabulce jsou vypočteny při 50 % plného zatížení motoru.

*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 ze dne 13. září 2023 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 48).

**	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).

B.   METODY STANOVENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Společnost v plánu monitorování uvede, která metoda se má použít k stanovení emisí skleníkových plynů u každé lodě, za niž nese odpovědnost, a zaručí, že jakmile byla metoda zvolena, je důsledně uplatňována.

Lze použít následující metody A, B, C a D založené na postupu výpočtu nebo postupu měření.

Při postupu výpočtu (metody A, B a C) se emise vypočítají podle vzorců stanovených v části A. Pro tento účel se skutečná spotřeba paliva pro každou plavbu určí pomocí některé z níže popsaných metod A, B nebo C a použitých pro účely výpočtu. Při výběru některé z metod A, B nebo C se berou v úvahu zdroje nejistoty a související úrovně nejistoty. Společnost pravidelně provádí vhodné kontrolní činnosti, včetně křížových kontrol mezi množstvím načerpaného paliva uvedeného v dodacích listech paliva (BDN) a množstvím načerpaného paliva podle palubního měření, a pokud jsou pozorovány významné odchylky, přijme nápravná opatření.

Při postupu měření (metoda D) se používají přímá měření emisí skleníkových plynů.

Lze použít jakoukoli kombinaci metod A, B, C a D posouzenou ověřovatelem, pokud se tak zvýší celková přesnost měření.

1.   Metoda A: Dodací listy paliva a pravidelné kontroly palivových nádrží

Tato metoda je založena na množství a typu paliva, které je uvedeno v dodacím listu paliva, v kombinaci s pravidelnými kontrolami palivových nádrží na základě odečtů množství paliva. Palivo spotřebované za určité období se získá tak, že se k množství paliva na začátku období přičte doplněné palivo, odečte zůstatek paliva na konci období a palivo odčerpané z nádrží mezi počátkem a koncem období.

Obdobím se rozumí doba mezi dvěma zastávkami v přístavu nebo doba strávená v přístavu. U paliva spotřebovaného za určité období je třeba upřesnit typ paliva a obsah síry.

Tato metoda se nepoužije, nejsou-li na palubě k dispozici dodací listy paliva, zejména v případě, je-li jako palivo použit náklad, například odpařený zkapalněný zemní plyn (LNG).

Na základě stávajících předpisů podle přílohy VI úmluvy MARPOL jsou dodací listy paliva povinné, mají být uchovávány na palubě po dobu tří let od dodání lodního paliva a mají být snadno dostupné. Pravidelné kontroly palivových nádrží na lodi jsou založeny na odečtech množství paliva v palivových nádržích. K určení obsahu v době odečtu množství paliva v nádrži se využívají tabulky jednotlivých palivových nádrží. Nejistota související s touto metodou se uvede v plánu monitorování. Odečty z palivových nádrží se provádějí pomocí vhodných metod, například automatizovaných systémů, sondování a ponorných měřicích pásem. Metoda sondování nádrží a nejistota spjatá s touto metodou se uvedou v plánu monitorování.

Je-li množství doplněného paliva nebo množství paliva zbývajícího v nádržích stanoveno v jednotkách objemu (vyjádřeného v metrech krychlových), převede společnost toto množství z objemového vyjádření na hmotnostní vyjádření pomocí hodnot skutečné hustoty. Společnost stanoví skutečnou hustotu použitím buď:

a)	palubních měřicích systémů; nebo

b)	hustoty naměřené dodavatelem paliva při doplňování paliva a zaznamenané na faktuře za palivo nebo dodacím listu paliva;

c)	je-li dostupná, hustoty naměřené při zkušební analýze provedené v akreditované laboratoři pro testování paliva.

Skutečná hustota se vyjadřuje v kg/m3 a stanoví se pro příslušnou teplotu při konkrétním měření. Nejsou-li hodnoty skutečné hustoty k dispozici, použije se po posouzení ověřovatelem standardní faktor hustoty pro příslušný typ paliva.

2.   Metoda B: Monitorování palivových nádrží na lodi

Tato metoda je založena na odečtech ze všech palivových nádrží na lodi. Odečty paliva se provádějí denně, je-li loď na moři, a pokaždé, když loď doplňuje či odčerpává palivo.

Kumulativní změny úrovně paliva v nádrži mezi dvěma odečty představují palivo spotřebované za určité období.

Obdobím se rozumí doba mezi dvěma zastávkami v přístavu nebo doba strávená v přístavu. U paliva spotřebovaného za určité období je třeba upřesnit typ paliva a obsah síry.

Odečty z palivových nádrží se provádějí pomocí vhodných metod, například automatizovaných systémů, sondování a ponorných měřicích pásem. Metoda sondování nádrží a nejistota spjatá s touto metodou se uvedou v plánu monitorování.

Je-li množství doplněného paliva nebo množství paliva zbývajícího v nádržích stanoveno v jednotkách objemu (vyjádřeného v metrech krychlových), převede společnost toto množství z objemového vyjádření na hmotnostní vyjádření pomocí hodnot skutečné hustoty. Společnost stanoví skutečnou hustotu použitím buď:

a)	palubních měřicích systémů; nebo

b)	hustoty naměřené dodavatelem paliva při doplňování paliva a zaznamenané na faktuře za palivo nebo dodacím listu paliva;

c)	je-li dostupná, hustoty naměřené při zkušební analýze provedené v akreditované laboratoři pro testování paliva.

Skutečná hustota se vyjadřuje v kg/m3 a stanoví se pro příslušnou teplotu při konkrétním měření. Nejsou-li hodnoty skutečné hustoty k dispozici, použije se po posouzení ověřovatelem standardní faktor hustoty pro příslušný typ paliva.

3.   Metoda C: Průtokoměry pro příslušné procesy spalování

Tato metoda je založena na měření průtoků paliva přímo na lodi. K určení celkové spotřeby paliva za určité období se zkombinují údaje ze všech průtokoměrů spojených s relevantními zdroji emisí skleníkových plynů.

Obdobím se rozumí doba mezi dvěma zastávkami v přístavu nebo doba strávená v přístavu. U paliva spotřebovaného za určité období je třeba sledovat typ paliva a obsah síry.

Použitá metoda kalibrace a nejistota spjatá s použitými průtokoměry se uvedou v plánu monitorování.

Je-li množství spotřebovaného paliva stanoveno v jednotkách objemu (vyjádřeného v metrech krychlových), převede společnost toto množství z objemového vyjádření na hmotnostní vyjádření pomocí hodnot skutečné hustoty. Společnost stanoví skutečnou hustotu použitím buď:

a)	palubních měřicích systémů; nebo

b)	hustoty naměřené dodavatelem paliva při doplňování paliva a zaznamenané na faktuře za palivo nebo dodacím listu paliva;

c)	je-li dostupná, hustoty naměřené při zkušební analýze provedené v akreditované laboratoři pro testování paliva.

Skutečná hustota se vyjadřuje v kg/m3 a stanoví se pro příslušnou teplotu při konkrétním měření. Nejsou-li hodnoty skutečné hustoty k dispozici, použije se po posouzení ověřovatelem standardní faktor hustoty pro příslušný typ paliva.

4.   Metoda D: Přímé měření emisí skleníkových plynů

Přímé měření emisí skleníkových plynů lze použít u plaveb a pro emise skleníkových plynů, které vzniknou v přístavech spadajících do jurisdikce členských států. Pro lodě, u nichž je vykazování CO2 založeno na této metodě použité pro všechny zdroje emisí na lodi, se spotřeba paliva vypočte za použití měření emisí CO2 a použitelného emisního faktoru příslušných paliv a zdrojů emisí.

Tato metoda je založena na stanovení toků emisí skleníkových plynů ve výfukových potrubích (komínech) vynásobením koncentrace skleníkových plynů ve výfukovém plynu průtokem výfukového plynu.

Použití této metody ke stanovení emisí skleníkových plynů nebrání společnostem v použití jakékoli jiné metody popsané v této části na jakýkoli jiný skleníkový plyn.

Použitá metoda kalibrace a nejistota spjatá použitými přístroji se uvedou v plánu monitorování.

C.   SPRÁVA A KONTROLA ÚDAJŮ

1.   Kontrolní systém

1.1

Společnost provede posouzení rizik s cílem určit zdroje rizika chyb v toku dat z primárních údajů do konečných údajů ve výkazu emisí a vytvoří, zdokumentuje, provádí a udržuje účinný kontrolní systém, aby bylo zajištěno, že zprávy vyplývající z činností týkajících se toku dat neobsahují nesprávné údaje a jsou v souladu s plánem monitorování a s tímto nařízením. Společnost na požádání zpřístupní posouzení rizik uvedené v prvním pododstavci příslušnému správnímu orgánu. Společnost je také zpřístupní pro účely ověřování.

1.2

Pro účely bodu 1.1 prvního pododstavce společnost vytvoří, zdokumentuje, provádí a udržuje písemné postupy, odděleně od plánu monitorování, pro činnosti týkající se toku dat, jakož i pro kontrolní činnosti a zahrne do plánu monitorování odkazy na tyto postupy a jejich popis. Společnost na požádání zpřístupní veškeré písemné dokumenty o postupech příslušnému správnímu orgánu. Společnost zpřístupní tuto dokumentaci také pro účely ověřování.

1.3

Kontrolní činnosti podle bodu 1.2 v příslušných případech zahrnují: a) zajištění kvality příslušných měřicích zařízení; b) zabezpečení kvality systémů informačních technologií zaručující, že příslušné systémy jsou navrženy, zdokumentovány, testovány, prováděny, kontrolovány a udržovány způsobem, který umožňuje spolehlivé, přesné a včasné zpracování dat na základě rizik zjištěných v souladu s bodem 1.1; c) oddělení povinností při činnostech týkajících se toku dat a kontrolních činnostech a řízení nezbytných pravomocí; d) vnitřní přezkumy a ověřování údajů; e) opravy a nápravná opatření; f) řízení externě zajišťovaných procesů; g) vedení záznamů a dokumentace včetně správy verzí dokumentů.

1.4

Pro účely bodu 1.3 písm. a) zajistí společnost kalibraci všech příslušných měřicích zařízení, jejich nastavení a kontrolu v pravidelných intervalech i před použitím, včetně kontroly podle příslušných norem pro měření porovnatelných s mezinárodními normami pro měření, pokud jsou k dispozici, přiměřených zjištěným rizikům. Pokud součásti měřicích systémů nelze kalibrovat, uvede je společnost v plánu monitorování a navrhne alternativní kontrolní činnosti. Zjistí-li se, že vybavení nesplňuje požadavky na výkonnost, přijme společnost neprodleně nezbytná nápravná opatření.

1.5

Pro účely bodu 1.3 písm. d) společnost přezkoumá a ověří údaje vyplývající z činností týkajících se toku dat uvedených v bodě 1.2. Tento přezkum a validace údajů zahrnuje: a) kontrolu úplnosti údajů; b) porovnání údajů, které společnost získala, monitorovala a vykázala za několik let; c) porovnání údajů a hodnot vyplývajících z různých monitorovacích metod, pokud se používá více než jedna metoda monitorování.

1.6

Pro účely bodu 1.3 písm. e) společnost zajistí, aby se neprodleně přijala nápravná opatření a byly opraveny dotčené údaje, pokud se zjistí, že činnosti týkající se toku dat nebo kontrolní činnosti efektivně nefungují nebo nedodržují pravidla stanovená v dokumentaci ohledně postupů pro tyto činnosti.

1.7

Pro účely bodu 1.3 písm. f), pokud společnost zajišťuje externě jednu nebo více činností týkajících se toku dat nebo kontrolních činností uvedených v bodě 1.1, provede všechny tyto kroky: a) kontrolu kvality externě zajištěných činností týkajících se toku dat a kontrolních činností v souladu s tímto nařízením; b) stanovení příslušných požadavků na výstupy externě zajištěných procesů a metody používané v těchto procesech; c) kontrolu kvality výstupů a metod uvedených v písmenu b); d) zajištění, aby byly externě zajištěné činnosti prováděny tak, aby odpovídaly inherentním a kontrolním rizikům zjištěným při posouzení rizika uvedeného v bodě 1.1.

1.8

Společnost monitoruje účinnost kontrolního systému, zejména prostřednictvím vnitřních přezkoumání a na základě zohlednění zjištění ověřovatele během ověřování zpráv o emisích a zpráv uvedených v čl. 11 odst. 2. Pokud společnost zjistí, že kontrolní systém není efektivní nebo neodpovídá zjištěným rizikům, zajistí zlepšení kontrolního systému a podle potřeby aktualizuje plán monitorování nebo základní písemné postupy pro činnosti týkající se toku dat, posouzení rizik a kontrolních činností.

2.   Chybějící údaje

2.1.

Pokud chybějí údaje relevantní pro stanovení emisí skleníkových plynů lodě pro jednu nebo více plaveb, použije společnost náhradní údaje vypočítané v souladu s alternativními metodami uvedenými v plánu monitorování, který posoudil ověřovatel a případně schválil odpovědný správní orgán. Pokud chybějí údaje relevantní pro stanovení emisí skleníkových plynů lodi pro jednu nebo více plaveb, pro které plán monitorování neuvádí alternativní metody monitorování nebo alternativní zdroje údajů pro potvrzení údajů nebo pro odstranění chybějících údajů, použije společnost vhodnou metodu odhadu ke stanovení konzervativních náhradních údajů za příslušné časové období a chybějící parametr.

2.2.

Není-li z technických důvodů dočasně proveditelné použít plán monitorování uspokojivě posouzený ověřovatelem a případně schválený odpovědným správním orgánem, použije společnost pro účely provádění podpůrných kontrol metodu založenou na alternativních zdrojích údajů uvedených v plánu monitorování, nebo není-li taková alternativa obsažena v plánu monitorování, alternativní metodu, která poskytuje náhradní údaje nebo konzervativní odhad, dokud nebudou obnoveny podmínky pro použití schváleného plánu monitorování. Společnost přijme veškerá nezbytná opatření, aby dosáhla toho, že plán monitorování bude moci být rychle použit.

2.3.

Je-li použita metoda odhadu v souladu s bodem 2.1 nebo dojde-li k dočasné odchylce od plánu monitorování v souladu s bodem 2.2, společnost bez zbytečného odkladu vypracuje písemný postup, aby se v budoucnu zabránilo tomuto typu chybějících údajů, a upraví plán monitorování v souladu s článkem 7.“