(EU) 2023/2772Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti

PŘÍLOHA I

EVROPSKÉ STANDARDY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O UDRŽITELNOSTI (ESRS)

ESRS 1	Obecné požadavky
ESRS 2	Obecné informace
ESRS E1	Změna klimatu
ESRS E2	Znečištění
ESRS E3	Vodní a mořské zdroje
ESRS E4	Biologická rozmanitost a ekosystémy
ESRS E5	Využívání zdrojů a oběhové hospodářství
ESRS S1	Vlastní pracovní síla
ESRS S2	Pracovníci v hodnotovém řetězci
ESRS S3	Dotčené komunity
ESRS S4	Spotřebitelé a koncoví uživatelé
ESRS G1	Chování podniků

ESRS 1

OBECNÉ POŽADAVKY

OBSAH

Cíl

1.

Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování

1.1

Kategorie standardů ESRS

1.2

Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích

1.3

Pravidla pro vypracování

2.

Kvalitativní charakteristiky informací

3.

Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti

3.1

Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

3.2

Významné záležitosti a významnost informací

3.3

Dvojí významnost

3.4

Významnost dopadů

3.5

Finanční významnost

3.6

Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti

3.7

Úroveň členění

4.

Náležitá péče

5.

Hodnotový řetězec

5.1

Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec

5.2

Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

6.

Časové horizonty

6.1

Vykazované období

6.2

Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti

6.3

Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku

6.4

Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv

7

Příprava a prezentace informací o udržitelnosti

7.1

Prezentace srovnávacích informací

7.2

Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

7.3

Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období

7.4

Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

7.5

Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

7.6

Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky

7.7

Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací

7.8

Podávání zpráv o příležitostech

8.

Struktura prohlášení o udržitelnosti

8.1

Obecný požadavek na prezentaci

8.2

Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

9.

Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi

9.1

Začlenění informací formou odkazu

9.2

Propojené informace a propojení s účetními závěrkami

10.

Přechodná ustanovení

10.1

Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

10.2

Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec

10.3

Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací

10.4

Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

–

Dvojí významnost

–

Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

–

Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

Dodatek B:

Kvalitativní charakteristiky informací

Dodatek C:

Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací

Dodatek D:

Struktura prohlášení o udržitelnosti podle ESRS

Dodatek E:

Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty

Dodatek F:

Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS

Dodatek G:

Příklad začlenění informací formou odkazu

Cíl

1.

Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále také jako „ESRS“) je specifikovat informace o udržitelnosti, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, (1) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464. (2) Podávání zpráv podle ESRS nezbavuje podniky dalších povinností stanovených předpisy Unie.

2.

ESRS konkrétně specifikují informace, které podnik zveřejňuje o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech v souvislosti s environmentálními, sociálními a správními otázkami udržitelnosti. ESRS nevyžadují, aby podniky zveřejňovaly informace o environmentálních, sociálních a správních tématech, na něž se vztahují ESRS, když podnik vyhodnotil předmětné téma jako nevýznamné (viz dodatek E – vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty). Informace zveřejňované v souladu s ESRS umožňují uživatelům prohlášení o udržitelnosti pochopit významné dopady podniku na lidi a životní prostředí a významné dopady otázek udržitelnosti na rozvoj, výkonnost a postavení podniku.

3.

Cílem tohoto standardu (ESRS 1) je umožnit porozumění struktuře ESRS, používaným pravidlům pro vypracování a základním pojmům a obecným požadavkům na přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti v souladu se směrnicí 2013/34/EU, ve znění směrnice (EU) 2022/2464.

1.   Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování

1.1    Kategorie standardů ESRS

4.

Existují tři kategorie standardů ESRS: (a) průřezové standardy; (b) tematické standardy (standardy v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení) a (c) odvětvové standardy. Průřezové a tematické standardy jsou odvětvově agnostické, což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví nebo odvětvích podnik působí.

5.

Průřezové standardy ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace se vztahují na otázky udržitelnosti, které jsou předmětem tematických standardů a odvětvových standardů.

6.

Tento standard (ESRS 1) popisuje strukturu standardů ESRS, vysvětluje pravidla pro vypracování a základní pojmy a stanovuje obecné požadavky na přípravu a prezentaci informací týkajících se udržitelnosti.

7.

ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, které má podnik poskytovat na obecné úrovni o všech významných záležitostech udržitelnosti v oblastech podávání zpráv o řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a příležitostí a o ukazatelích a cílech.

8.

Tematické evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti se zabývají tématem udržitelnosti a jsou strukturovány do témat a dílčích témat, případně do podtémat. Tabulka v Požadavku na uplatňování č. 16 (AR 16) k tomuto standardu poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti (souhrnně „otázky udržitelnosti“), na které se vztahují tematické ESRS.

9.

Tematické ESRS mohou obsahovat specifické požadavky, které doplňují obecné požadavky na zveřejňování v ESRS 2. Dodatek C standardu ESRS 2 Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, obsahuje seznam dalších požadavků v tematických ESRS, které podnik použije společně s požadavky na zveřejňování na obecné úrovni ve standardu ESRS 2.

10.

Odvětvové standardy se vztahují na všechny podniky v daném odvětví. Zabývají se dopady, riziky a příležitostmi, které jsou pravděpodobně významné pro všechny podniky v určitém odvětví a které nejsou zahrnuty nebo nejsou dostatečně zahrnuty v tematických standardech. Odvětvové standardy mají více témat a zabývají se tématy, která jsou pro dané odvětví nejdůležitější. Odvětvové standardy dosahují vysoké míry srovnatelnosti.

11.

Pokud podnik dospěje k závěru, že dopad, riziko nebo příležitost nejsou zahrnuty nebo nejsou zahrnuty s dostatečnou podrobností v ESRS, ale jsou významné vzhledem k jeho specifickým skutečnostem a okolnostem, musí kromě požadavků na zveřejňování informací stanovených ve třech kategoriích standardů ESRS poskytnout další informace specifické pro daný podnik, aby uživatelé mohli porozumět dopadům, rizikům nebo příležitostem podniku souvisejícím s udržitelností. Požadavky na uplatňování AR 1 až AR 5 poskytují další pokyny týkající se zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty.

1.2    Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích

12.

Požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, v tematických ESRS a v odvětvových ESRS jsou strukturovány do následujících oblastí podávání zpráv: (a) správa a řízení (GOV): řídicí procesy, kontroly a postupy používané k monitorování a řízení dopadů, rizik a příležitostí a dohledu nad nimi (viz standard ESRS 2 kapitola 2 Správa a řízení); (b) strategie (SBM): způsob, jakým se strategie a obchodní model podniku vzájemně ovlivňují s jeho významnými dopady, riziky a příležitostmi, včetně toho, jak podnik tyto dopady, rizika a příležitosti řeší (viz standard ESRS 2 kapitola 3 Strategie); (c) řízení dopadů, rizik a příležitostí (IRO): postup(y), kterým(i) podnik: i. identifikuje dopady, rizika a příležitosti a posuzuje jejich významnost (viz IRO-1 v oddíle 4.1 ESRS 2), ii. řídí významné otázky udržitelnosti prostřednictvím politik a opatření (viz oddíl 4.2 ESRS 2); (d) ukazatele a cíle (MT): výkonnost podniku, včetně stanovených cílů a pokroku při jejich plnění (viz ESRS 2, kapitola 5 Ukazatele a cíle).

13.

Standard ESRS 2 obsahuje: (a) v oddíle 4.2 Minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách (MDR-P) a opatřeních (MDR-A); (b) v oddíle 5 Minimální požadavky na zveřejňování informací o ukazatelích (MDR-M) a cílech (MDR-T). Podnik uplatňuje minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních, ukazatelích a cílech spolu s odpovídajícími požadavky na zveřejňování informací v tematických a odvětvových evropských standardech pro podávání zpráv o udržitelnosti.

1.3    Pravidla pro vypracování

14.

Ve všech ESRS: (a) se pojem „dopady“ vztahuje na pozitivní i negativní dopady související s udržitelností, které jsou spojeny s podnikáním podniku a které byly identifikovány prostřednictvím posouzení významnosti dopadů (viz oddíl 3.4 Významnost dopadů). Vztahuje se jak na skutečné dopady, tak na potenciální budoucí dopady; (b) se pojem „rizika a příležitosti“ vztahuje na finanční rizika a příležitosti podniku související s udržitelností, včetně těch, které vyplývají ze závislosti na přírodních, lidských a sociálních zdrojích, které byly identifikovány v rámci posuzování finanční významnosti (viz oddíl 3.5). Souhrnně se označují jako „dopady, rizika a příležitosti“ (IRO). Odrážejí hledisko dvojí významnosti ESRS popsané v oddíle 3.

15.

V ESRS jsou pojmy, které jsou definovány ve slovníčku definic (příloha II), vyznačeny tučnou kurzívou, s výjimkou případů, kdy je definovaný pojem použit v jednom bodě více než jednou.

16.

ESRS strukturují informace, které mají být zveřejněny v rámci požadavků na zveřejňování informací. Každý požadavek na zveřejňování informací se skládá z jednoho nebo více různých datových bodů. Pojem „datový bod“ se může vztahovat také na popisný dílčí prvek požadavku na zveřejňování informací.

17.

Kromě požadavků na zveřejňování informací obsahuje většina ESRS také požadavky na uplatňování. Požadavky na uplatňování podporují uplatňování požadavků na zveřejňování informací a mají stejnou účinnost jako ostatní části ESRS.

18.

ESRS používají následující pojmy, aby rozlišily různé stupně povinnosti podniku zveřejňovat informace: (a) „zveřejní“ – označuje, že ustanovení je předepsáno požadavkem na zveřejňování informací nebo datovým bodem; (b) „může zveřejnit“ – označuje dobrovolné zveřejnění informací na podporu správné praxe. Kromě toho ESRS používají výraz „zohlední“, když odkazují na otázky, zdroje nebo metodiky, které má podnik při přípravě daných zveřejňovaných informací případně zohlednit nebo použít.

2.   Kvalitativní charakteristiky informací

19.

Při sestavování prohlášení o udržitelnosti podnik použije: (a) základní kvalitativní charakteristiky informací, tj. relevanci a věrný a poctivý obraz a (b) dodatečné kvalitativní charakteristiky informací, tj. srovnatelnost, ověřitelnost a srozumitelnost.

20.

Tyto kvalitativní charakteristiky informací jsou definovány a popsány v dodatku B tohoto standardu.

3.   Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti

21.

Podnik podává zprávy o otázkách udržitelnosti na základě zásady dvojí významnosti, jak je definována a vysvětlena v této kapitole.

3.1    Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

22.

Zúčastněnými stranami jsou strany, které mohou podnik ovlivnit nebo jím být ovlivněny. Existují dvě hlavní skupiny zúčastněných stran: (a) dotčené zúčastněné strany: jednotlivci nebo skupiny, jejichž zájmy jsou nebo by mohly být ovlivněny – pozitivně nebo negativně – činností podniku a jeho přímými či nepřímými obchodními vztahy v celém hodnotovém řetězci; a (b) uživatelé prohlášení o udržitelnosti: primární uživatelé účetního výkaznictví pro všeobecné účely (stávající a potenciální investoři, poskytovatelé úvěrů a další věřitelé, včetně správců aktiv, úvěrových institucí, pojišťoven) a další uživatelé prohlášení o udržitelnosti, včetně obchodních partnerů podniku, odborů a sociálních partnerů, občanské společnosti a nevládních organizací, vlád, analytiků a akademické obce.

23.

Některé zúčastněné strany (nikoli všechny) mohou patřit do obou skupin definovaných v bodě 22.

24.

Zapojení dotčených zúčastněných stran má zásadní význam pro probíhající postup podniku týkající se náležité péče (viz kapitola 4 Náležitá péče) a hodnocení významnosti z hlediska udržitelnosti. To zahrnuje jeho postupy identifikace a hodnocení skutečných a potenciálních negativních dopadů, které pak slouží jako podklad pro proces hodnocení s cílem určit významné dopady pro účely podávání zpráv o udržitelnosti (viz oddíl 3.4 tohoto standardu).

3.2    Významné záležitosti a významnost informací

25.

Provedení posouzení významnosti (viz oddíly 3.4 Významnost dopadů a 3.5 Finanční významnost) je nezbytné k tomu, aby podnik určil významné dopady, rizika a příležitosti, o nichž má být podána zpráva.

26.

Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku.

27.

Požadavky na uplatňování v dodatku A tohoto [návrhu] standardu obsahují seznam otázek udržitelnosti zahrnutých v tematických ESRS, rozdělených do kategorií podle témat, dílčích témat a podtémat na podporu posouzení významnosti. Dodatek E Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty, obsažený v tomto standardu, poskytuje ilustrativní posouzení významnosti popsané v tomto oddíle.

28.

Otázka udržitelnosti je „významná“, pokud splňuje kritéria definovaná pro významnost dopadu (viz oddíl 3.4 tohoto standardu) nebo finanční významnost (viz oddíl 3.5 tohoto standardu) nebo obojí.

29.

Bez ohledu na výsledek posouzení významnosti podnik vždy zveřejní informace požadované: ESRS 2 Obecné informace (tj. všechny požadavky na zveřejnění a datové body uvedené v ESRS 2) a požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) v aktuálním ESRS v souvislosti s požadavkem na zveřejnění IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí, jak jsou uvedeny v dodatku C ESRS 2 – Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2.

30.

Pokud podnik na základě posouzení významnosti, na jehož základě IRO-1, IRO-2 a SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, dospěje k závěru, že otázka udržitelnosti je významná, musí: (a) zveřejnit informace podle požadavků na zveřejňování informací (včetně požadavků na uplatňování) týkajících se této konkrétní otázky udržitelnosti v příslušném tematickém a odvětvovém ESRS a (b) zveřejnit další informace specifické pro daný subjekt (viz bod 11 a AR 1 až AR 5 tohoto standardu), pokud se na významnou otázku udržitelnosti nevztahuje ESRS nebo pokud není zahrnuta dostatečně podrobně.

31.

Použitelné informace předepsané v rámci požadavku na informace, včetně jeho datových bodů, nebo informace specifické pro daný subjekt se zveřejní, pokud podnik v rámci svého posouzení významných informací posoudí, že informace jsou relevantní z jednoho nebo více z těchto hledisek: (a) význam informací ve vztahu k věci, kterou mají zobrazovat nebo vysvětlovat; nebo (b) schopnost těchto informací uspokojit potřeby uživatelů při rozhodování, včetně potřeb primárních uživatelů účetního výkaznictví pro všeobecné účely popsaných v bodě 48, a/nebo potřeb uživatelů, jejichž hlavním zájmem jsou informace o dopadech podniku.

32.

Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu. Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma.

33.

Při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech v souvislosti s otázkou udržitelnosti, která byla vyhodnocena jako významná, podnik zahrne informace předepsané všemi požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických a odvětvových ESRS týkajících se této otázky a v odpovídajícím minimálnímu požadavku na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech požadovanému podle standardu ESRS 2. Pokud podnik nemůže zveřejnit informace předepsané buď požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických nebo odvětvových ESRS, nebo minimálními požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2 o politikách, opatřeních a cílech, protože nepřijal příslušné politiky, neprovedl příslušná opatření nebo nestanovil příslušné cíle, uvede tuto skutečnost a může oznámit časový rámec, v němž je hodlá zavést.

34.

Při zveřejňování informací o ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS, podnik: (a) zahrne informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací, pokud tyto informace vyhodnotí jako významné; a (b) může vynechat informace předepsané datovým bodem požadavku na zveřejňování informací, pokud vyhodnotí, že tyto informace nejsou významné, a dojde k závěru, že tyto informace nejsou potřebné pro splnění cíle požadavku na zveřejňování.

35.

Pokud podnik vynechá informace předepsané datovým bodem, který vyplývá z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B k ESRS 2, musí výslovně uvést, že dotyčné informace „nejsou významné“.

36.

Podnik stanoví, jakým způsobem uplatňuje kritéria, včetně příslušných prahových hodnot, pro určení: (a) informací, které zveřejňuje o ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS v souladu s bodem 34; a (b) informací, které mají být zveřejněny jako informace specifické pro daný subjekt.

3.3    Dvojí významnost

37.

Dvojí významnost má dva rozměry, a to: významnost dopadů a finanční významnost. Pokud není uvedeno jinak, používají se v celém standardu ESRS pojmy „významný“ a „významnost“ pro označení dvojí významnosti.

38.

Posouzení významnosti dopadů a finanční významnosti je vzájemně propojené a je třeba zvážit vzájemnou závislost mezi těmito dvěma rozměry. Obecně je výchozím bodem posouzení dopadů, ačkoli mohou existovat i významná rizika a příležitosti, které s dopady podniku nesouvisejí. Dopad na udržitelnost může být finančně významný od počátku nebo se může stát finančně významným, pokud lze důvodně očekávat, že ovlivní finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, jeho přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady jsou zachyceny z hlediska významnosti dopadů bez ohledu na to, zda jsou či nejsou finančně významné.

39.

Při identifikaci a posuzování dopadů, rizik a příležitostí v hodnotovém řetězci podniku za účelem určení jejich významnosti se podnik zaměří na oblasti, kde se na základě povahy činností, obchodních vztahů, zeměpisných oblastí nebo jiných dotčených faktorů předpokládá, že dopady, rizika a příležitosti pravděpodobně vzniknou.

40.

Podnik zváží, jak je ovlivněn svou závislostí na dostupnosti přírodních, lidských a sociálních zdrojů za odpovídající ceny a v odpovídající kvalitě, bez ohledu na své potenciální dopady na tyto zdroje.

41.

Hlavní dopady, rizika a příležitosti podniku se považují za stejné jako významné dopady, rizika a příležitosti identifikované podle zásady dvojí významnosti, a proto se uvádějí v prohlášení o udržitelnosti.

42.

Podnik použije kritéria stanovená v oddílech 3.4 a 3.5 tohoto standardu za použití vhodných kvantitativních a/nebo kvalitativních prahových hodnot. K určení toho, které dopady, rizika a příležitosti podnik identifikuje a řeší jako významné, a k určení toho, které otázky udržitelnosti jsou významné pro účely podávání zpráv, jsou nezbytné vhodné prahové hodnoty. Některé stávající standardy a rámce používají termín „nejvýznamnější dopady“, když odkazují na prahovou hodnotu používanou k identifikaci dopadů, které jsou ve standardu ESRS popsány jako „významné dopady“.

3.4    Významnost dopadů

43.

Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následným hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují vztahy v předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku a neomezují se na přímé smluvní vztahy.

44.

V těchto souvislostech dopady na lidi nebo životní prostředí zahrnují dopady související s environmentálními, sociálními a správními otázkami.

45.

Posouzení významnosti negativního dopadu vychází z postupu náležité péče definovaného v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynech OECD pro nadnárodní podniky. U skutečných negativních dopadů je významnost založena na závažnosti dopadu, zatímco u potenciálních negativních dopadů je založena na závažnosti a pravděpodobnosti dopadu. Závažnost je založena na následujících faktorech: (a) míře; (b) rozsahu a (c) nenapravitelnosti dopadu. V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností.

46.

U pozitivních dopadů je významnost založena na: (a) míře a rozsahu dopadu u skutečných dopadů a (b) míře, rozsahu a pravděpodobnosti dopadu u potenciálních dopadů.

3.5    Finanční významnost

47.

Rozsah finanční významnosti pro podávání zpráv o udržitelnosti je rozšířením rozsahu významnosti, který se používá při určování informací, jež by měly být zahrnuty do účetní závěrky podniku.

48.

Posouzení finanční významnosti odpovídá identifikaci informací, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely při rozhodování o poskytnutí zdrojů danému subjektu. Informace se považují za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely zejména tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že vynechání, zkreslení nebo zamlžení těchto informací by mohlo ovlivnit rozhodnutí, která přijmou na základě prohlášení o udržitelnosti podniku.

49.

Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vyvolává nebo lze důvodně očekávat, že vyvolá významné finanční dopady na podnik. Tak je tomu v případě, kdy otázka udržitelnosti vytváří rizika nebo příležitosti, které mají nebo mohou mít významný vliv na vývoj podniku, jeho finanční pozici, finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Rizika a příležitosti mohou vyplývat z minulých nebo budoucích událostí. Finanční významnost otázky udržitelnosti není omezena na záležitosti, které jsou pod kontrolou podniku, ale zahrnuje informace o významných rizicích a příležitostech, které lze přičíst obchodním vztahům mimo rozsah konsolidace použité při sestavování účetní závěrky.

50.

Závislost na přírodních, lidských a sociálních zdrojích může být zdrojem finančních rizik nebo příležitostí. Závislosti mohou vyvolat účinky dvěma možnými způsoby: (a) mohou ovlivnit schopnost podniku nadále využívat nebo získávat zdroje potřebné v jeho podnikových procesech, jakož i kvalitu a cenu těchto zdrojů; a (b) mohou ovlivnit schopnost podniku spoléhat se na vztahy potřebné v jeho podnikových procesech za přijatelných podmínek.

51.

Významnost rizik a příležitostí se posuzuje na základě kombinace pravděpodobnosti výskytu a potenciálního rozsahu finančních dopadů.

3.6    Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti

52.

Posuzování významnosti podniku může vést k identifikaci situací, v nichž by jeho opatření zaměřená na řešení určitých dopadů nebo rizik nebo na využití určitých příležitostí v souvislosti s otázkou udržitelnosti mohla mít významné negativní dopady nebo způsobit významná rizika ve vztahu k jedné nebo více jiným otázkám udržitelnosti. Například: (a) akční plán k dekarbonizaci výroby, který zahrnuje upuštění od některých produktů, by mohl mít významné negativní dopady na vlastní pracovní sílu podniku a vést k významným rizikům v důsledku odstupného nebo (b) akční plán dodavatele automobilů zaměřený na dodávky elektrických vozidel by mohl vést k uvíznutí aktiv pro výrobu dílů pro konvenční vozidla.

53.

V takových situacích podnik: (a) zveřejní existenci významných negativních dopadů nebo významných rizik spolu s opatřeními, která je vyvolávají, s odkazem na téma, k němuž se dopady nebo rizika vztahují; a (b) uvede popis způsobu, jakým jsou řešeny významné negativní dopady nebo významná rizika v rámci tématu, ke kterému se vztahují.

3.7    Úroveň členění

54.

Je-li to nezbytné pro správné pochopení významných dopadů, rizik a příležitostí, podnik zveřejněné informace rozčlení: (a) podle jednotlivých zemí, pokud mezi jednotlivými zeměmi existují podstatné rozdíly ve významných dopadech, rizicích a příležitostech a pokud by prezentace informací na vyšší úrovni agregace zastřela významné informace o dopadech, rizicích nebo příležitostech; nebo (b) podle důležitého místa nebo důležitého aktiva, pokud jsou významné dopady, rizika a příležitosti vysoce závislé na konkrétním místě nebo aktivu.

55.

Při určování vhodné úrovně členění pro vykazování zohlední podnik členění přijaté v rámci posouzení významnosti. V závislosti na skutečnostech a okolnostech konkrétního podniku může být nezbytné rozčlenění podle dceřiných podniků.

56.

Jsou-li údaje z různých úrovní nebo z více míst v rámci jedné úrovně agregovány, podnik zajistí, aby tato agregace nezastřela specifičnost a souvislosti nezbytné pro interpretaci informací. Podnik nesmí agregovat významné položky, které se liší svou povahou.

57.

Pokud podnik předkládá informace rozčleněné podle odvětví, přijme odvětvovou klasifikaci ESRS, která bude upřesněna v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU. Jestliže tematický nebo odvětvový ESRS vyžaduje, aby byla při přípravě konkrétní informace přijata určitá úroveň členění, má přednost požadavek uvedený v tematickém nebo odvětvovém ESRS.

4.   Náležitá péče

58.

Výsledky postupu podniku týkajícího se náležité péče v oblasti udržitelnosti (v níže uvedených mezinárodních nástrojích označované jako „náležitá péče“) slouží podniku k posouzení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí. ESRS neukládají žádné požadavky na chování v souvislosti s náležitou péčí ani nerozšiřují nebo nemění úlohu správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniku, pokud jde o provádění náležité péče.

59.

Náležitá péče je postup, který podniky používají k identifikaci, prevenci, zmírnění a zohlednění skutečných i potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a lidi spojených s jejich podnikáním. Tyto dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Náležitá péče je průběžný postup, který reaguje na změny ve strategii podniku, jeho obchodním modelu, činnostech, obchodních vztazích, provozních, dodavatelských a prodejních souvislostech a může tyto změny vyvolat. Tento postup je popsán v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a v pokynech OECD pro nadnárodní podniky.

60.

Tyto mezinárodní nástroje určují řadu kroků v postupu náležité péče, včetně identifikace a posouzení negativních dopadů spojených s vlastními činnostmi a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Pokud podnik nemůže řešit všechny dopady najednou, postup náležité péče umožňuje stanovit priority opatření na základě závažnosti a pravděpodobnosti dopadů. Právě tento aspekt postupu náležité péče je základem pro posouzení významných dopadů (viz oddíl 3.4 tohoto standardu). Identifikace významných dopadů podporuje také identifikaci významných rizik a příležitostí v oblasti udržitelnosti, jež jsou často výsledkem těchto dopadů.

61.

Základní prvky náležité péče se přímo odrážejí v požadavcích na zveřejňování informací stanovených v ESRS 2 a v tematických ESRS, jak je znázorněno níže: (a) zahrnutí náležité péče do správy a řízení, strategie a obchodního modelu (3). Tato otázka je řešena v: i. ESRS 2 GOV-2: Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají, ii. ESRS 2 GOV-3: Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek a iii. ESRS 2 SBM-3: Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem; (b) zapojení dotčených zúčastněných stran (4). Tato otázka je řešena v: i. ESRS 2 GOV-2, ii. ESRS 2 SBM-2: Zájmy a názory zúčastněných stran, iii. ESRS 2 IRO-1, iv. ESRS 2 MDR-P a v. tematických ESRS: odrážejících různé fáze a účely zapojení zúčastněných stran v průběhu postupu náležité péče; (c) identifikace a posouzení negativních dopadů na lidi a životní prostředí (5). Tato otázka je řešena v: i. ESRS 2 IRO-1 (včetně požadavků na uplatňování týkajících se konkrétních otázek udržitelnosti v příslušném ESRS) a ii. ESRS 2 SBM-3; (d) přijímání opatření k řešení negativních dopadů na lidi a životní prostředí (6). Tato otázka je řešena v: i. ESRS 2 MDR-A a ii. tematických ESRS: odrážejících rozsah opatření, včetně plánů přechodu, jejichž prostřednictvím se řeší dopady. (e) sledování účinnosti tohoto úsilí (7). Tato otázka je řešena v: i. ESRS 2 MDR-M, ii. ESRS 2 MDR-T a iii. tematických ESRS: týkajících se ukazatelů a cílů.

5.   Hodnotový řetězec

5.1    Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec

62.

Prohlášení o udržitelnosti se týká stejného podniku podávajícího zprávu jako účetní závěrka. Pokud je například podnikem podávajícím zprávu mateřský podnik, který má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, bude se prohlášení o udržitelnosti týkat skupiny. Tento požadavek se nepoužije, pokud podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU.

63.

Informace o podniku podávajícím zprávu uvedené v prohlášení o udržitelnosti se rozšíří o informace o významných dopadech, rizicích a příležitostech spojených s podnikem prostřednictvím jeho přímých a nepřímých obchodních vztahů v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce („informace o hodnotovém řetězci“). Při rozšiřování informací o podniku podávajícím zprávu musí podnik zahrnout významné dopady, rizika a příležitosti spojené s předcházejícími a navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce: (a) na základě výsledků jeho postupu náležité péče a posouzení významnosti a (b) v souladu s případnými specifickými požadavky týkajícími se hodnotového řetězce v jiných ESRS.

64.

Bod 63 nevyžaduje informace o každém účastníkovi hodnotového řetězce, ale pouze zahrnutí významných informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce. Různé otázky udržitelnosti mohou být významné ve vztahu k různým částem předcházejícího a navazujícího hodnotového řetězce podniku. Informace se rozšíří tak, aby zahrnovaly informace o hodnotovém řetězci pouze ve vztahu k těm částem hodnotového řetězce, pro které je tato otázka významná.

65.

Podnik zahrne významné informace o hodnotovém řetězci, pokud je to nezbytné s cílem: (a) umožnit uživatelům prohlášení o udržitelnosti pochopit významné dopady, rizika a příležitosti podniku a/nebo (b) vytvořit soubor informací, který splňuje kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu).

66.

Při určování, na jaké úrovni (v rámci vlastních provozních činností a v rámci předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce) se vyskytuje významná otázka udržitelnosti, použije podnik své posouzení dopadů, rizik a příležitostí podle zásady dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

67.

Pokud jsou přidružené podniky nebo společné podniky, které jsou v účetní závěrce účtovány ekvivalenční metodou nebo poměrně konsolidovány, součástí hodnotového řetězce podniku, například jako dodavatelé, podnik zahrne informace týkající se těchto přidružených podniků nebo společných podniků podle bodu 63 v souladu s přístupem přijatým pro ostatní obchodní vztahy v hodnotovém řetězci. V tomto případě se při určování ukazatelů dopadů údaje přidruženého nebo společného podniku neomezují na podíl na vlastním kapitálu, nýbrž berou se v úvahu na základě dopadů, které jsou spojeny s produkty a službami podniku prostřednictvím jeho obchodních vztahů.

5.2    Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

68.

Schopnost podniku získávat potřebné informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou smluvní ujednání podniku, úroveň kontroly, kterou vykonává nad provozními činnostmi mimo rozsah konsolidace, a jeho kupní síla. Pokud podnik nemá možnost kontrolovat činnosti předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce a své obchodní vztahy, může být získávání informací o hodnotovém řetězci náročnější.

69.

Existují okolnosti, kdy podnik nemůže shromáždit informace o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, jak požaduje bod 63, i když v souvislosti s tím vynaložil přiměřené úsilí. Za těchto okolností podnik odhadne informace, které má vykázat o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, a to s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, jako jsou průměrné údaje za odvětví a jiné zástupné údaje.

70.

Získání informací o hodnotovém řetězci by mohlo být náročné i v případě malých a středních podniků a dalších subjektů v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, které nespadají do působnosti podávání zpráv o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (viz ESRS 2 BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem).

71.

Pokud jde o politiky, opatření a cíle, musí vykazování podniku zahrnovat informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce v rozsahu, v jakém tyto politiky, opatření a cíle zahrnují účastníky hodnotového řetězce. Co se týká ukazatelů, v mnoha případech, zejména v environmentálních otázkách, pro něž jsou k dispozici zástupné údaje, může být podnik schopen splnit požadavky na podávání zpráv, aniž by shromažďoval údaje od účastníků předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce, zejména malých a středních podniků, například při výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 3 v podniku.

72.

Zahrnutí odhadů provedených pomocí průměrných údajů za odvětví nebo jiných zástupných údajů nesmí vést k informacím, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz kapitola 2 a oddíl 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků tohoto standardu).

6.   Časové horizonty

6.1    Vykazované období

73.

Vykazované období pro prohlášení podniku o udržitelnosti musí být shodné s obdobím jeho účetní závěrky.

6.2    Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti

74.

Podnik ve svém prohlášení o udržitelnosti vytvoří vhodné vazby mezi retrospektivními a výhledovými informacemi, je-li to relevantní, aby podpořil jasné pochopení toho, jak historické informace souvisejí s informacemi zaměřenými do budoucna.

6.3    Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku

75.

Referenčním rokem je historické referenční datum nebo období, pro něž jsou k dispozici informace a s nímž lze porovnávat následné informace v čase.

76.

Při vykazování vývoje a pokroku při dosahování cíle uvede podnik srovnávací informace za referenční rok pro částky vykázané ve stávajícím období, pokud příslušný požadavek na zveřejňování informací již nestanoví způsob vykazování pokroku. Podnik může rovněž zahrnout historické informace o dosažených milnících mezi referenčním rokem a vykazovaným obdobím, pokud se jedná o relevantní informace.

6.4    Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv

77.

Při sestavování prohlášení o udržitelnosti přijme podnik ke konci vykazovaného období tyto časové intervaly: (a) pro krátkodobý horizont: období, které podnik přijal jako vykazované období ve své účetní závěrce; (b) pro střednědobý horizont: od konce krátkodobého vykazovaného období definovaného v písmeni a) do pěti let a (c) pro dlouhodobý horizont: více než 5 roky.

78.

Podnik použije pro dlouhodobý horizont dodatečné členění, jestliže se dopady nebo opatření očekávají v období delším než pět let, pokud je nezbytné pro poskytnutí relevantních informací uživatelům prohlášení o udržitelnosti.

79.

Pokud jsou v jiných ESRS požadovány odlišné definice střednědobých nebo dlouhodobých horizontů pro konkrétní zveřejňované informace, mají přednost definice v těchto ESRS.

80.

Mohou nastat okolnosti, kdy použití střednědobých nebo dlouhodobých horizontů uvedených v bodě 77 vede k nerelevantním informacím, neboť podnik používá jinou definici pro i) své postupy identifikace a řízení významných dopadů, rizik a příležitostí nebo ii) stanovování svých opatření a cílů. Tyto okolnosti mohou být způsobeny charakteristikami specifickými pro dané odvětví, jako jsou peněžní toky a obchodní cykly, očekávaná doba trvání kapitálových investic, časové horizonty, v nichž uživatelé prohlášení o udržitelnosti provádějí svá hodnocení, nebo plánovací horizonty, které se v odvětví, v němž podnik působí, obvykle používají pro rozhodování. Za těchto okolností může podnik přijmout jinou definici střednědobých a/nebo dlouhodobých horizontů (viz ESRS 2 BP–2, bod 9).

81.

Odkazy na „krátkodobý“, „střednědobý“ a „dlouhodobý“ v ESRS se vztahují k časovému horizontu stanovenému podnikem podle ustanovení v bodech 77 až 80.

7.   Příprava a prezentace informací o udržitelnosti

82.

Tato kapitola obsahuje obecné požadavky, které je třeba uplatňovat při přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti.

7.1    Prezentace srovnávacích informací

83.

Podnik zveřejní srovnávací informace za předchozí období pro všechny kvantitativní ukazatele a peněžní částky zveřejněné v běžném období. Pokud je to relevantní pro porozumění prohlášení o udržitelnosti za běžné období, zveřejní podnik také srovnávací informace pro popisné informace.

84.

Jestliže podnik vykazuje srovnávací informace, které se liší od informací vykázaných v předchozím období, zveřejní: (a) rozdíl mezi údajem vykázaným v předchozím období a revidovaným srovnávacím údajem a (b) důvody pro revizi údaje.

85.

Někdy není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, aby bylo dosaženo srovnatelnosti se stávajícím obdobím. Údaje například nemusely být v předchozím období či obdobích shromážděny způsobem, který by umožnil buď zpětné použití nové definice ukazatele či cíle, nebo zpětné přepočítání za účelem opravy chyby z předchozího období, a nemusí být možné informace znovu vytvořit (viz ESRS 2 BP-2). Není-li možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní.

86.

Pokud ESRS vyžaduje, aby podnik prezentoval pro určitý ukazatel nebo datový bod více než jedno srovnávací období, mají přednost požadavky tohoto ESRS.

7.2    Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

87.

Pokud kvantitativní ukazatele a peněžní částky, včetně informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce (viz kapitola 5 tohoto standardu), nelze měřit přímo a lze je pouze odhadovat, může vzniknout nejistota měření.

88.

Podnik zveřejní informace, které uživatelům umožní pochopit nejvýznamnější nejistoty ovlivňující kvantitativní ukazatele a peněžní částky uvedené v jeho prohlášení o udržitelnosti.

89.

Použití přiměřených předpokladů a odhadů, včetně analýzy scénářů nebo citlivosti, je nezbytnou součástí přípravy informací souvisejících s udržitelností a nesnižuje užitečnost informací, pokud jsou předpoklady a odhady přesně popsány a vysvětleny. Ani vysoká míra nejistoty měření nemusí nutně bránit tomu, aby takový předpoklad nebo odhad poskytoval užitečné informace nebo splňoval kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu).

90.

Údaje a předpoklady použité při přípravě prohlášení o udržitelnosti musí být pokud možno v souladu s odpovídajícími finančními údaji a předpoklady použitými v účetní závěrce podniku.

91.

Některé ESRS vyžadují zveřejnění informací, jako jsou vysvětlivky týkající se možných budoucích událostí s nejistým výsledkem. Při posuzování, zda jsou informace o takových možných budoucích událostech významné, se podnik řídí kritérii uvedenými v kapitole 3 tohoto standardu a zváží: (a) potenciální finanční následky událostí (možný výsledek); (b) závažnost a pravděpodobnost dopadů na lidi nebo životní prostředí v důsledku možných událostí s přihlédnutím k faktorům závažnosti uvedeným v bodě 45 a (c) celý rozsah možných výsledků a pravděpodobnost možných výsledků v tomto rozsahu.

92.

Při posuzování možných výsledků podnik zváží všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, včetně informací o výsledcích s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem, které by se v souhrnu mohly stát významnými. Podnik může být například vystaven několika dopadům nebo rizikům, z nichž každé může způsobit stejný typ narušení, například narušení dodavatelského řetězce podniku. Informace o jednotlivém zdroji rizika nemusí být významná, je-li narušení z tohoto zdroje velmi nepravděpodobné. Informace o souhrnném riziku narušení dodavatelského řetězce ze všech zdrojů však mohou být významné (viz ESRS 2 BP-2).

7.3    Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období

93.

V některých případech může podnik obdržet informace po skončení vykazovaného období, avšak před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Pokud takové informace poskytují důkazy nebo poznatky o podmínkách existujících ke konci období, podnik případně aktualizuje odhady a zveřejněné informace o udržitelnosti ve světle nových informací.

94.

Jestliže tyto informace poskytují důkazy nebo poznatky o významných transakcích, jiných událostech a podmínkách, které nastaly po skončení vykazovaného období, poskytne podnik případně popisné informace uvádějící existenci, povahu a možné důsledky těchto událostí po skončení daného roku.

7.4    Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

95.

Definice a výpočet ukazatelů, včetně ukazatelů používaných ke stanovení cílů a sledování pokroku při jejich dosahování, musí být v průběhu času konzistentní. Podnik poskytne přepracovaná srovnávací čísla, pokud to je proveditelné (viz ESRS 2 BP-2), pokud: (a) nově definoval nebo nahradil ukazatel nebo cíl; (b) zjistil nové informace ve vztahu k odhadovaným údajům zveřejněným v předchozím období a nové informace poskytují důkazy o okolnostech, které existovaly v tomto období.

7.5    Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

96.

Podnik opraví významné chyby v předchozích obdobích přepočtem srovnávacích částek za zveřejněné (zveřejněná) předchozí období, ledaže to není možné. Tento požadavek se nevztahuje na vykazovaná období před prvním rokem, kdy podnik začal uplatňovat ESRS.

97.

Chyby v předchozích obdobích představují opomenutí a nepřesnosti v prohlášení podniku o udržitelnosti za jedno nebo více předchozích období. Tyto chyby vznikají v důsledku nepoužití nebo nesprávného použití spolehlivých informací, které: (a) byly k dispozici v době, kdy byla schválena k vydání zpráva vedení podniku, která obsahuje prohlášení o udržitelnosti za tato období, a (b) lze důvodně očekávat, že byly získány a zohledněny při přípravě informací o udržitelnosti obsažených v těchto zprávách.

98.

Mezi tyto chyby patří: důsledky početních chyb, chyb při použití definic ukazatelů nebo cílů, přehlédnutí nebo nesprávného výkladu skutečností a podvodů.

99.

Případné chyby ve stávajícím období zjištěné v tomto období jsou opraveny před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Významné chyby se však někdy objeví až v následujícím období.

100.

Není-li možné určit důsledek chyby pro všechna předchozí vykazovaná období, přepracuje podnik srovnávací informace tak, aby opravil chybu od nejbližšího možného data. Při opravě zveřejněných informací za předchozí období nesmí podnik používat zpětný pohled při vytváření předpokladů o tom, jaké by byly záměry vedení podniku v předchozím období, ani při odhadu částek zveřejněných v předchozím období. Tento požadavek se vztahuje na opravu retrospektivních i výhledových informací.

101.

Opravy chyb se odlišují od změn odhadů. Odhady může být potřeba revidovat, jakmile budou známé další informace (viz ESRS 2 BP-2).

7.6    Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky

102.

Pokud podnik podává zprávy na konsolidované úrovni, provede posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí pro celou konsolidovanou skupinu bez ohledu na její právní strukturu. Zajistí, aby všechny dceřiné podniky byly zahrnuty způsobem, který umožňuje nezaujatou identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí. Kritéria a prahové hodnoty pro posouzení dopadů, rizik nebo příležitostí jako významných se stanoví na základě kapitoly 3 tohoto standardu.

103.

Pokud podnik zjistí podstatné rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více svých dceřiných podniků, poskytne případně odpovídající popis dopadů, rizik a příležitostí dotčeného dceřiného podniku nebo dceřiných podniků.

104.

Při posuzování, zda jsou rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více dceřiných podniků významné, může podnik zvážit různé okolnosti, například to, zda dceřiný podnik nebo dceřiné podniky působí v jiném odvětví než zbytek skupiny, nebo okolnosti uvedené v oddíle 3.7 Úroveň členění.

7.7    Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací

105.

Podnik není povinen zveřejňovat utajované informace nebo citlivé informace, i když jsou tyto informace považovány za významné.

106.

Při zveřejňování informací o své strategii, plánech a činnostech, kdy jsou určité informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací relevantní pro splnění cíle požadavku na zveřejňování informací, může podnik tyto konkrétní informace přesto vynechat, pokud: (a) jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí obecně známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají; (b) mají komerční hodnotu, protože jsou tajné; a (c) byly předmětem přiměřených opatření ze strany podniku k zachování jejich tajnosti.

107.

Pokud podnik vynechá utajované informace nebo citlivé informace nebo konkrétní informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, protože splňují kritéria stanovená v předchozím bodě, splní daný požadavek na zveřejňování informací tím, že zveřejní všechny ostatní požadované informace.

108.

Podnik vynaloží veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby kromě vynechání utajovaných informací nebo citlivých informací nebo konkrétních informací, které odpovídají duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, nebyla narušena celková relevance daných zveřejňovaných informací.

7.8    Podávání zpráv o příležitostech

109.

Při podávání zpráv o příležitostech by měly být zveřejňovány popisné informace, které čtenáři umožní pochopit příležitost pro podnik nebo celé odvětví. Při podávání zpráv o příležitostech zváží podnik významnost informací, které mají být zveřejněny. V této souvislosti zohlední mimo jiné tyto faktory: (a) zda je příležitost v současné době využita a je začleněna do obecné strategie, na rozdíl od obecné příležitosti pro podnik nebo odvětví; a (b) zda je vhodné zahrnout kvantitativní měřítka předpokládaných finančních následků s ohledem na počet předpokladů, které by to mohlo vyžadovat, a na následnou nejistotu.

8.   Struktura prohlášení o udržitelnosti

110.

Tato kapitola je základem pro prezentaci informací o otázkách udržitelnosti připravených v souladu s články 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (tj. prohlášení o udržitelnosti) v rámci zprávy vedení podniku. Tyto informace jsou uvedeny ve zvláštním oddílu zprávy vedení označené jako prohlášení o udržitelnosti. Dodatek F Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS v tomto standardu uvádí ilustrativní příklad prohlášení o udržitelnosti strukturovaného podle požadavků této kapitoly.

8.1    Obecný požadavek na prezentaci

111.

Informace o udržitelnosti se předkládají: (a) způsobem, který umožňuje rozlišit mezi informacemi požadovanými v rámci zveřejnění v ESRS a ostatními informacemi zahrnutými ve zprávě vedení podniku, a (b) ve struktuře, která usnadňuje přístup k prohlášení o udržitelnosti a jeho pochopení, a to ve formátu, který je čitelný pro člověka i pro stroj.

8.2    Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

112.

S výjimkou možnosti začlenit informace formou odkazu v oddíle 9.1 Začlenění informací formou odkazu tohoto standardu musí podnik v rámci zvláštního oddílu zprávy vedení podniku zveřejnit všechny příslušné informace požadované ESRS podle kapitoly 1 tohoto standardu.

113.

Podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne informace podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (8) a nařízení Komise v přenesené pravomoci, které obsah a další modality těchto informací upřesňují. Podnik zajistí, aby tyto zveřejňované informace byly v rámci prohlášení o udržitelnosti samostatně identifikovatelné. Zveřejňované informace týkající se každého z environmentálních cílů definovaných v nařízení o taxonomii se uvádějí společně v jasně identifikovatelné části environmentálního oddílu prohlášení o udržitelnosti. Tyto informace nepodléhají ustanovením ESRS, s výjimkou tohoto bodu a první věty bodu 115 tohoto standardu.

114.

Pokud podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne další informace vyplývající z i) jiných právních předpisů, které vyžadují, aby podnik zveřejňoval informace o udržitelnosti, nebo ii) obecně uznávaných standardů a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně nepovinných pokynů a pokynů pro konkrétní odvětví, zveřejněných jinými subjekty stanovujícími standardy (jako jsou technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv), musí tyto informace: a) být jasně identifikovány a odpovídajícím způsobem odkazovat na související právní předpisy, standardy nebo rámec (viz ESRS 2 BP-2, bod 15); b) splňovat požadavky na kvalitativní charakteristiky informací uvedené v kapitole 2 a v dodatku B tohoto standardu.

115.

Podnik strukturuje své prohlášení o udržitelnosti do čtyř částí v následujícím pořadí: obecné informace, informace o životním prostředí (včetně informací podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852), sociální informace a informace o správě a řízení. Je-li respektováno ustanovení v oddíle 3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti tohoto standardu, může podnik v případě, že informace uvedené v jedné části zahrnují také informace, které mají být uvedeny v jiné části, v jedné části odkázat na informace uvedené v jiné části, aby se vyhnul duplicitám. Podnik může použít podrobnou strukturu znázorněnou v dodatku F tohoto standardu.

116.

Zveřejňované informace požadované v rámci odvětvových ESRS jsou seskupeny podle oblastí podávání zpráv a případně podle témat udržitelnosti. Uvádějí se spolu se zveřejněnými informacemi, které vyžaduje ESRS 2 a příslušný tematický ESRS.

117.

Pokud podnik vypracuje významné informace specifické pro daný subjekt v souladu s bodem 11, uvede tyto informace spolu s nejdůležitějšími obecnými a specifickými odvětvovými informacemi.

9.   Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi

118.

Podnik poskytne informace, které uživatelům jeho prohlášení o udržitelnosti umožní pochopit souvislosti mezi různými informacemi v prohlášení a souvislosti mezi informacemi uvedenými v prohlášení o udržitelnosti a dalšími informacemi, které podnik zveřejňuje v jiných částech svého podnikového výkaznictví.

9.1    Začlenění informací formou odkazu

119.

Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodě 120, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS, včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací, začleněny do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu na: (a) jinou část zprávy vedení podniku; (b) účetní závěrku; (c) výkaz o správě a řízení podniku (není-li součástí zprávy vedení podniku); (d) zprávu o odměňování požadovanou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES (9); (e) univerzální registrační dokument podle článku 9 nařízení (EU) 2017/1129 (10) a (f) informace zveřejněné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (zpřístupněné informace podle pilíře 3) (11). Pokud podnik zahrne formou odkazu informace zpřístupněné podle pilíře 3, zajistí, aby tyto informace odpovídaly rozsahu konsolidace použitému pro prohlášení o udržitelnosti, a to tak, že zahrnuté informace podle potřeby doplní o další prvky.

120.

Podnik může zahrnout informace prostřednictvím odkazu na dokumenty, jejich části, uvedené v bodě 119 za předpokladu, že informace začleněné formou odkazu: (a) představují samostatný prvek informací a jsou v příslušném dokumentu jasně označeny jako informace týkající se příslušného požadavku na zveřejňování informací nebo příslušného konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací; (b) jsou zveřejňovány před zprávou vedení podniku nebo současně s ní; (c) jsou ve stejném jazyce jako prohlášení o udržitelnosti; (d) podléhají přinejmenším stejné úrovni jistoty jako prohlášení o udržitelnosti a (e) splňují stejné technické požadavky na digitalizaci jako prohlášení o udržitelnosti.

121.

Jestliže jsou podmínky stanovené v bodě 120 splněny, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS (včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací) začleněny do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu na zprávu podniku vypracovanou podle nařízení (EU) č. 1221/2009 o systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (12). V takovém případě podnik zajistí, aby informace začleněné formou odkazu byly vypracovány s použitím stejného základu pro přípravu informací podle ESRS, včetně rozsahu konsolidace a zpracování informací o hodnotovém řetězci.

122.

Při přípravě prohlášení o udržitelnosti s využitím začlenění informací formou odkazu podnik zváží celkovou soudržnost vykazovaných informací a zajistí, aby začlenění formou odkazu nezhoršilo srozumitelnost prohlášení o udržitelnosti. Dodatek G Příklad začlenění informací formou odkazu tohoto standardu je ilustrativním příkladem začlenění informací formou odkazu (viz ESRS 2 BP-2).

9.2    Propojené informace a propojení s účetní závěrkou

123.

Podnik popíše vztahy mezi jednotlivými informacemi. To by mohlo vyžadovat propojení popisných informací o správě a řízení, strategii a řízení rizik se souvisejícími ukazateli a cíli. Při poskytování propojených informací může být například nutné, aby podnik vysvětlil účinek nebo pravděpodobný účinek své strategie na účetní závěrku nebo finanční plány nebo vysvětlil, jak se jeho strategie vztahuje na ukazatele a cíle používané k měření pokroku z hlediska výkonnosti. Mimoto může být nutné, aby podnik vysvětlil, jakým způsobem by využívání přírodních zdrojů a změny v jeho dodavatelském řetězci mohly zvýšit, změnit nebo snížit významné dopady, rizika a příležitosti podniku. Možná bude muset tyto informace propojit s informacemi o aktuálních nebo předpokládaných finančních následcích pro jeho výrobní náklady, strategickou reakcí ke zmírnění těchto dopadů nebo rizik a souvisejícími investicemi do nových aktiv. Podnik může rovněž potřebovat propojit popisné informace se souvisejícími ukazateli a cíli a s informacemi v účetní závěrce. Informace popisující spojení musí být jasné a stručné.

124.

Pokud prohlášení o udržitelnosti obsahuje peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou uvedeny v účetní závěrce (přímá spojitost mezi informacemi zveřejněnými v prohlášení o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce), podnik uvede odkaz na příslušný odstavec své účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt.

125.

Prohlášení o udržitelnosti může obsahovat peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou buď souhrnem peněžních částek či kvantitativních údajů uvedených v účetní závěrce podniku, nebo jsou jejich součástí (nepřímá souvislost mezi informacemi zveřejněnými v prohlášení o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce). V takovém případě podnik vysvětlí, jak se tyto částky nebo datové body v prohlášení o udržitelnosti vztahují k nejdůležitějším částkám uvedeným v účetní závěrce. Tyto zveřejněné informace obsahují odkaz na položku a/nebo na příslušné odstavce účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt. V případě potřeby může být uvedeno sesouhlasení, které může být předloženo ve formě tabulky.

126.

V případě informací, na které se nevztahují body 124 a 125, vysvětlí podnik na základě prahové hodnoty významnosti soulad významných údajů, předpokladů a kvalitativních informací zahrnutých do jeho prohlášení o udržitelnosti s odpovídajícími údaji, předpoklady a kvalitativními informacemi zahrnutými v účetní závěrce. K tomu může dojít, pokud prohlášení o udržitelnosti zahrnuje: (a) peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které souvisejí s peněžními částkami nebo jinými kvantitativními údaji uvedenými v účetní závěrce; nebo (b) kvalitativní informace, které souvisejí s kvalitativními informacemi uvedenými v účetní závěrce.

127.

Soulad podle bodu 126 musí být na úrovni jednoho datového bodu a musí obsahovat odkaz na příslušnou položku nebo odstavec poznámky v účetní závěrce. Pokud významné údaje, předpoklady a kvalitativní informace nejsou konzistentní, podnik tuto skutečnost uvede a vysvětlí důvod.

128.

Příklady položek, u nichž je vyžadováno vysvětlení podle bodu 126, jsou: (a) pokud je stejný ukazatel uveden k datu podání zprávy v účetní závěrce a v prognóze pro budoucí období v prohlášení o udržitelnosti a (b) pokud se makroekonomické nebo obchodní prognózy používají k vypracování ukazatelů v prohlášení o udržitelnosti a jsou relevantní rovněž při odhadu zpětně získatelné hodnoty aktiv, výše závazků nebo rezerv v účetní závěrce.

129.

Tematické a odvětvové ESRS mohou obsahovat požadavky na zahrnutí sesouhlasení nebo na doložení konzistence údajů a předpokladů pro konkrétní požadavky na zveřejňování informací. V takových případech mají přednost požadavky těchto ESRS.

10   Přechodná ustanovení

10.1    Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

130.

Očekává se, že rozsah, v jakém jsou otázky udržitelnosti zahrnuty v ESRS, se bude vyvíjet s tím, jak budou vypracovávány požadavky na zveřejňování informací. Proto je pravděpodobné, že potřeba zveřejňování informací specifických pro daný subjekt se časem zmenší, zejména v důsledku budoucího přijetí odvětvových standardů.

131.

Při vymezení informací specifických pro daný subjekt může podnik přijmout přechodná opatření pro jejich přípravu v prvních třech ročních prohlášeních o udržitelnosti, podle kterých může přednostně: (a) zavést do svého výkaznictví zveřejněné informace specifické pro daný subjekt, které vykázal v předchozích obdobích, pokud tyto informace splňují (nebo jsou upraveny tak, aby splňovaly) kvalitativní charakteristiky informací uvedené v kapitole 2 tohoto standardu; a (b) doplnit zveřejněné informace připravené na základě tematických ESRS o vhodný soubor dodatečných informací, které se týkají otázek udržitelnosti, jež jsou pro podnik v jeho odvětví nebo odvětvích významné, s využitím dostupných osvědčených postupů a/nebo dostupných rámců nebo standardů pro vykazování, jako jsou pokyny IFRS pro jednotlivé odvětví a odvětvové standardy GRI.

10.2    Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec

132.

V prvních třech letech podávání zpráv o udržitelnosti podniku podle ESRS v případě, že nejsou k dispozici všechny potřebné informace týkající se předcházejících a navazujících částí jeho hodnotového řetězce, podnik objasní, jaké úsilí vynaložil na získání potřebných informací o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, důvody, proč nebylo možné získat všechny potřebné informace, a své plány na získání potřebných informací v budoucnu.

133.

Po první tři roky podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS, aby se zohlednily obtíže, s nimiž se podniky mohou setkat při shromažďování informací od subjektů v celém hodnotovém řetězci, a aby se omezila zátěž pro malé a střední podniky v hodnotovém řetězci: (a) při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech v souladu s ESRS2 a dalšími ESRS může podnik omezit informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce na informace, které jsou k dispozici uvnitř podniku, jako jsou údaje, které má podnik již k dispozici, a veřejně dostupné informace a (b) při zveřejňování ukazatelů není podnik povinen uvádět informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, s výjimkou datových bodů odvozených z jiných právních předpisů EU, jak je uvedeno v dodatku B k ESRS 2.

134.

Body 132 a 133 se použijí bez ohledu na to, zda příslušný účastník hodnotového řetězce je či není malým nebo středním podnikem.

135.

Počínaje čtvrtým rokem podávání zpráv podle ESRS zahrne podnik informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63. V této souvislosti nebudou informace požadované ESRS, které mají být získány od malých a středních podniků v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku, přesahovat obsah budoucího standardu ESRS pro kótované malé a střední podniky.

10.3    Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací

136.

Aby se usnadnilo první použití tohoto standardu, nemusí podnik v prvním roce sestavování prohlášení o udržitelnosti podle ESRS zveřejňovat srovnávací informace požadované v oddíle 7.1 Prezentace srovnávacích informací. Pokud jde o požadavky na zveřejňování informací uvedené v dodatku C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací, toto přechodné ustanovení se použije s odkazem na první rok povinného uplatňování požadavku na postupné zveřejňování informací.

10.4    Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně

137.

Dodatek C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací v tomto standardu uvádí ustanovení o postupném zavádění požadavků na zveřejňování informací nebo datových bodů požadavků na zveřejňování v ESRS, které mohou být vynechány nebo které nejsou použitelné v prvním roce (prvních letech) přípravy prohlášení o udržitelnosti podle ESRS.

ESRS 2

OBECNÉ INFORMACE

Obsah

Cíl

1.

Základ pro sestavení účetní závěrky

–

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

–

Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

2.

Správa a řízení podniku

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

3.

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

–

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

4.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

4.1

Zveřejňování informací o postupu posuzování významnosti

–

Požadavek na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti

4.2

Minimální požadavek na zveřejňování informací o politikách a opatřeních

–

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

–

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

5.

Ukazatele a cíle

–

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Ukazatele MDR-M – Ukazatele v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

–

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

1.

Základ pro sestavení účetní závěrky

–

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

2.

Správa a řízení podniku

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

–

Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

3.

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

–

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

4.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti

–

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

–

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

5.

Ukazatele a cíle

–

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

Dodatek B:

Seznam datových bodů v průřezových a tematických standardech, které vyplývají z jiných právních předpisů EU

Dodatek C:

Požadavky na zveřejňování informací a uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace

Cíl

1.

Tento ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují na všechny podniky bez ohledu na odvětví jejich činnosti (tj. jsou obecné) a platí pro všechna témata udržitelnosti (tj. jsou průřezové). Tento ESRS pokrývá oblasti podávání zpráv definované v ESRS 1 Obecné požadavky oddíle 1.2 Průřezové standardy a oblasti podávání zpráv.

2.

Při přípravě informací zveřejňovaných podle tohoto standardu použije podnik požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) stanovené v tematických ESRS, jak jsou uvedeny v dodatku C Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace tohoto standardu. Podnik použije požadavky uvedené v dodatku C: (a) ve všech případech pro požadavky v tematických standardech týkajících se Požadavku na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí a (b) u všech ostatních požadavků uvedených v dodatku C pouze v případě, že téma udržitelnosti je významné na základě posouzení významnosti podniku (viz ESRS 1 kapitola 3 Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti).

1.   Základ pro přípravu

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

3.

Podnik zveřejní obecný základ pro sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.

4.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout informace o tom, jak podnik připravuje své prohlášení o udržitelnosti, včetně rozsahu konsolidace, informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce a případně o tom, zda podnik využil některou z možností vynechání informací uvedených v písmenech d) a e) následujícího bodu.

5.

Podnik zveřejní tyto informace: (a) zda bylo prohlášení o udržitelnosti sestaveno na konsolidovaném nebo individuálním základě; (b) pro konsolidované prohlášení o udržitelnosti: i. potvrzení, že rozsah konsolidace je stejný jako u účetní závěrky, nebo případně prohlášení, že podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU, a ii. případně údaj o tom, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od individuálního nebo konsolidovaného podávání zpráv o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 nebo čl. 29a odst. 8 směrnice 2013/34/EU; (c) do jaké míry se prohlášení o udržitelnosti vztahuje na předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku (viz ESRS 1 oddíl 5.1 Podnik podávající zprávy a hodnotový řetězec); (d) zda podnik využil možnosti vynechat určitou informaci týkající se duševního vlastnictví, know-how nebo výsledků inovací (viz ESRS 1 oddíl 7.7 Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací), a (e) u podniků se sídlem v členském státě EU, který povoluje osvobození od povinnosti zveřejňovat informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, jak je stanoveno v čl. 19a odst. 3 a čl. 29a odst. 3 směrnice 2013/34/EU, zda podnik tohoto osvobození využil.

Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

6.

Podnik poskytne informace související se zvláštními okolnostmi.

7.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit vliv těchto zvláštních okolností na sestavení prohlášení o udržitelnosti.

8.

Podnik může tyto údaje uvádět spolu se zveřejněnými informacemi, na které se vztahují.

Časové horizonty

9.

Pokud se podnik odchýlil od střednědobých nebo dlouhodobých časových horizontů definovaných v oddíle 6.4 ESRS 1 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv, popíše: (a) své definice střednědobého nebo dlouhodobého horizontu a (b) důvody pro použití těchto definic.

Odhad hodnotového řetězce

10.

Pokud ukazatele zahrnují údaje o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce odhadované pomocí nepřímých zdrojů, jako jsou průměrné údaje za odvětví nebo jiné zástupné údaje, podnik: (a) identifikuje ukazatele (b) popíše základ pro přípravu; (c) popíše výslednou úroveň přesnosti a (d) případně popíše plánovaná opatření ke zvýšení přesnosti v budoucnu (viz ESRS 1 kapitola 5 Hodnotový řetězec).

Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

11.

V souladu s ESRS 1 oddílem 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků musí podnik: (a) určit kvantitativní ukazatele a peněžní částky, které zveřejnil a které podléhají vysoké míře nejistoty měření; (b) ve vztahu ke každému zjištěnému kvantitativnímu ukazateli a každé zjištěné peněžní částce: i. zveřejnit informace o zdrojích nejistoty měření (například závislost částky na výsledku budoucí události, na metodě měření nebo na dostupnosti a kvalitě údajů z předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce daného subjektu);, a ii. zveřejnit předpoklady, aproximace a úsudky, které daný subjekt učinil při jejich měření.

12.

Při zveřejňování výhledových informací může podnik uvést, že tyto informace považuje za nejisté.

Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

13.

Pokud dojde ke změnám v přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (obdobími) (viz ESRS 1, oddíl 7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti), podnik: (a) vysvětlí změny a jejich důvody, včetně důvodů, proč nahrazený ukazatel poskytuje užitečnější informace, (b) zveřejní revidované srovnávací údaje, ledaže to není proveditelné. Pokud není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní. a (c) zveřejní rozdíl mezi údajem zveřejněným v předchozím období a revidovaným srovnávacím údajem

Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

14.

Pokud podnik zjistí významnou nejistotu odhadu nebo významnou nejistotu výsledku (viz ESRS 1 oddíl 7.5 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků), podnik zveřejní: (a) povahu významné chyby v předchozím období; (b) v možném rozsahu opravu za každé předchozí období zahrnuté do prohlášení o udržitelnosti a (c) není-li oprava chyby proveditelná, okolnosti, které vedly ke vzniku tohoto stavu.

Zveřejnění informací vyplývajících z jiných právních předpisů nebo obecně uznávaných výroků o udržitelnosti

15.

Pokud podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne informace vyplývající z jiných právních předpisů, které podniku ukládají povinnost zveřejňovat informace o udržitelnosti, nebo z obecně uznávaných standardů a rámců pro vykazování udržitelnosti (viz ESRS 1 oddíl 8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti), uvede tuto skutečnost navíc k informacím předepsaným ESRS. V případě částečného použití jiných standardů nebo rámců pro účely podávání zpráv uvede podnik přesný odkaz na body použitého standardu nebo rámce.

Začlenění informací formou odkazu

16.

Pokud podnik začleňuje informace formou odkazu (viz ESRS 1 oddíl 9.1 Začlenění informací formou odkazu), zveřejní seznam požadavků na zveřejňování informací podle ESRS (nebo konkrétních datových bodů stanovených požadavkem na zveřejňování informací), které byly začleněny formou odkazu.

Použití ustanovení o postupném zavádění v souladu s dodatkem C ESRS 1

17.

Pokud se podnik nebo skupina, která k rozvahovému dni nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců v průběhu účetního období, rozhodne vynechat informace požadované v ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 nebo ESRS S4 v souladu s dodatkem C k ESRS 1, musí přesto uvést, zda byla témata udržitelnosti, na která se vztahují k ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 a ESRS S4, vyhodnocena jako významná na základě posouzení významnosti podniku. Pokud bylo jedno nebo více z těchto témat vyhodnoceno jako významné, podnik navíc pro každé významné téma: (a) zveřejní seznam otázek (tj. téma, dílčí téma nebo podtéma) v AR 16 ESRS 1, dodatek A, které jsou vyhodnoceny jako významné, a způsob, jakým obchodní model a strategie podniku zohledňují dopady podniku související s těmito otázkami. Podnik může určit otázku na úrovni tématu, dílčího tématu nebo podtématu; (b) stručně popíše všechny časově omezené cíle, které si stanovil v souvislosti s danými otázkami, pokrok, kterého dosáhla při plnění těchto cílů, a zda jsou jeho cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech; (c) stručně popíše svou politiku ve vztahu k daným otázkám; (d) stručně popíše opatření, která přijal k identifikaci, monitorování, prevenci, zmírnění, nápravě nebo ukončení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů souvisejících s danými otázkami, a výsledek těchto opatření a (e) zveřejní ukazatele relevantní pro dané otázky.

2.   Správa a řízení podniku

18.

Cílem této kapitoly je stanovit požadavky na zveřejňování informací, které umožní porozumět postupům správy a řízení, kontroly a postupům zavedené za účelem sledování a řízení otázek udržitelnosti a dohledu nad nimi.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

19.

Podnik zveřejní složení správních, řídicích a dozorčích orgánů, jejich úlohu a odpovědnost a přístup k odborným znalostem a dovednostem v oblasti udržitelnosti.

20.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit: (a) složení a rozmanitost správních, řídících a dozorčích orgánů; (b) úlohu a odpovědnost správních, řídících a dozorčích orgánů při výkonu dohledu nad postupem řízení významných dopadů, rizik a příležitostí, včetně úlohy vedení podniku v těchto procesech; a (c) odborné znalosti a dovednosti svých správních, řídících a dozorčích orgánů v otázkách udržitelnosti nebo přístup k těmto znalostem a dovednostem.

21.

Podnik zveřejní níže uvedené informace o složení a rozmanitosti členů správních, řídicích a dozorčích orgánů podniku: (a) počet výkonných a nevýkonných členů; (b) zastupování zaměstnanců a dalších pracovníků; (c) zkušenosti relevantní pro odvětví, produkty a zeměpisné oblasti podniku; (d) procentní podíl podle pohlaví a dalších aspektů rozmanitosti, které podnik zohledňuje. Genderová diverzita v představenstvu (13) se vypočítá jako průměrný poměr počtu žen a mužů v představenstvu; a (e) procentní podíl nezávislých členů představenstva (14). U podniků s monistickým představenstvem to odpovídá procentnímu podílu nezávislých nevýkonných členů představenstva. U podniků s dualistickým představenstvem to odpovídá procentnímu podílu nezávislých členů dozorčího orgánu.

22.

Podnik zveřejní níže uvedené informace o úloze a odpovědnosti správních, řídicích a dozorčích orgánů: (a) totožnost správních, řídicích a dozorčích orgánů (např. výbor těchto orgánů nebo podobný subjekt) nebo jednotlivce v rámci orgánu odpovědného za dohled nad dopady, riziky a příležitostmi; (b) způsob, jak je odpovědnost jednotlivých orgánů nebo jednotlivců za dopady, rizika a příležitosti zohledněna v mandátu podniku, pověřeních těchto orgánů a dalších souvisejících politikách; (c) popis úlohy vedení v procesech správy a řízení, při kontrolách a postupech používaných ke sledování a řízení dopadů, rizik a příležitostí a dohledu nad nimi, včetně: i. toho, zda je tato úloha delegována na konkrétní pozici nebo výbor na úrovni vedení podniku a jak je nad touto pozicí nebo výborem vykonáván dohled, ii. informací o způsobu podávání zpráv správním, řídícím a dozorčím orgánům, iii. toho, zda se při řízení dopadů, rizik a příležitostí uplatňují specializované kontroly a postupy, a pokud ano, jak jsou integrovány s ostatními interními funkcemi, a (d) způsobu, jakým správní, řídicí a dozorčí orgány a vrcholné výkonné vedení dohlížejí na stanovování cílů týkajících se významných dopadů, rizik a příležitostí a jak sledují pokrok při jejich dosahování.

23.

Zveřejněné informace musí obsahovat popis toho, jak správní, řídicí a dozorčí orgány určí, zda jsou dostupné, nebo zda se vypracují vhodné dovednosti a odborné znalosti pro dohled nad otázkami udržitelnosti, včetně: (a) odborných znalostí týkajících se udržitelnosti, které orgány jako celek buď přímo mají, nebo je mohou využít, například prostřednictvím přístupu k odborníkům nebo školení; a (b) toho, jak tyto dovednosti a odborné znalosti souvisejí s významnými dopady, riziky a příležitostmi podniku.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

24.

Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jak byly tyto otázky řešeny během vykazovaného období.

25.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jakými informacemi a otázkami se během vykazovaného období zabývaly. To následně umožňuje zjistit, zda byli členové těchto orgánů dostatečně informováni a zda byli schopni plnit své úkoly.

26.

Podnik zveřejní tyto informace: (a) zda, kým a jak často jsou správní, řídicí a dozorčí orgány, včetně jejich příslušných výborů, informovány o významných dopadech, rizicích a příležitostech (viz požadavek na zveřejňování informací IRO–1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí tohoto standardu), o provádění postupu náležité péče a o výsledcích a účinnosti politik, opatření, ukazatelů a cílů přijatých k jejich řešení; (b) jak správní, řídicí a dozorčí orgány zvažují dopady, rizika a příležitosti při dohledu nad strategií podniku, jeho rozhodováním o významných transakcích a jeho procesy řízení rizik, včetně toho, zda zvážily kompromisy spojené s těmito dopady, riziky a příležitostmi, a (c) seznam významných dopadů, rizik a příležitostí, kterými se zabývaly správní, řídicí a dozorčí orgány nebo jejich příslušné výbory během vykazovaného období.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

27.

Podnik zveřejní informace o začlenění své výkonnosti v oblasti udržitelnosti do systémů pobídek.

28.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, zda jsou členům správních, řídicích a dozorčích orgánů nabízeny systémy pobídek, které souvisejí s otázkami udržitelnosti.

29.

Podnik zveřejní níže uvedené informace o systémech pobídek a politikách odměňování souvisejících s otázkami udržitelnosti pro členy správních, řídících a dozorčích orgánů podniku, pokud existují: (a) popis hlavních vlastností systémů pobídek; (b) zda je výkonnost hodnocena na základě konkrétních cílů a/nebo dopadů souvisejících s udržitelností, a pokud ano, jakých; (c) zda a jakým způsobem jsou ukazatele výkonnosti související s udržitelností zvažovány jako kritéria výkonnosti nebo zahrnuty do zásad odměňování; (d) podíl pohyblivé složky odměny závislé na cílech a/nebo dopadech souvisejících s udržitelností a (e) úroveň v podniku, na které se schvalují a aktualizují podmínky systémů pobídek.

Požadavek na zveřejňování informací GOV–4 – Prohlášení o náležité péči

30.

Podnik zveřejní přehled informací o postupu náležité péče, které uvedl ve svém prohlášení o udržitelnosti.

31.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je usnadnit pochopení postupu náležité péče podniku v souvislosti s otázkami udržitelnosti.

32.

Hlavní aspekty a kroky náležité péče uvedené v ESRS 1 kapitole 4 Náležitá péče souvisejí s řadou průřezových a tematických požadavků na zveřejňování informací podle ESRS. Podnik poskytne přehled, který objasní, jak a kde se uplatňování hlavních aspektů a kroků postupu náležité péče odráží v jeho prohlášení o udržitelnosti, aby bylo možné zobrazit skutečné postupy podniku s ohledem na náležitou péči (15).

33.

Tento požadavek na zveřejňování informací nepředepisuje žádné konkrétní požadavky na chování, pokud jde o opatření týkající se náležité péče, a nerozšiřuje ani nemění úlohu správních, řídicích a dozorčích orgánů, jak ji stanoví jiné právní nebo správní předpisy.

Požadavek na zveřejňování informací GOV–5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

34.

Podnik zveřejní informace o hlavních prvcích svého systému řízení rizik a vnitřní kontroly ve vztahu k postupům podávání zpráv o udržitelnosti.

35.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit postup podniku v oblasti řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

36.

Podnik zveřejní tyto informace: (a) rozsah, hlavní prvky a součásti postupů a systémů řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti; (b) použitý přístup k hodnocení rizik, včetně metodiky stanovení priorit rizik; (c) hlavní zjištěná rizika a strategie jejich zmírňování včetně souvisejících kontrol; (d) popis způsobu, jakým podnik začleňuje výsledky posouzení rizik a vnitřních kontrol, pokud jde o postup podávání zpráv o udržitelnosti, do příslušných interních funkcí a procesů; a (e) popis pravidelného podávání zpráv o zjištěních uvedených v písmeni d) správním, řídicím a dozorčím orgánům.

3.   Strategie

37.

Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit: (a) prvky strategie podniku, které se týkají otázek udržitelnosti nebo je ovlivňují, obchodní model a hodnotový řetězec podniku; (b) to, jak jsou zájmy a názory zúčastněných stran podniku zohledněny ve strategii a obchodním modelu podniku, a (c) výsledek posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí podniku, včetně toho, jak se z nich odvíjí strategie a obchodní model podniku.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

38.

Podnik zveřejní informace o prvcích své strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, svém obchodním modelu a svém hodnotovém řetězci.

39.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je popsat klíčové prvky obecné strategie podniku, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, a klíčové prvky obchodního modelu a hodnotového řetězce podniku, aby bylo možné pochopit, jak je podnik vystaven dopadům, rizikům a příležitostem a odkud pocházejí.

40.

Podnik zveřejní následující informace o klíčových prvcích své obecné strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují: (a) popis: i. významných skupin nabízených produktů a/nebo služeb, včetně změn ve vykazovaném období (nové/vyřazené produkty a/nebo služby), ii. významných obsluhovaných trhů a/nebo skupin zákazníků, včetně změn ve vykazovaném období (nové/zrušené trhy a/nebo skupiny zákazníků), iii. počtu zaměstnanců podle zeměpisných oblastí a iv. případně materiálů, výrobků a služeb, které jsou na určitých trzích zakázány; (b) rozdělení celkových výnosů, jak jsou uvedeny v jeho účetní závěrce, podle významných odvětví podle ESRS. Pokud podnik ve své účetní závěrce uvádí informace o segmentech podle požadavků IFRS 8 Provozní segmenty, musí být tyto informace o výnosech v dané oblasti pokud možno sladěny s informacemi podle IFRS 8; (c) seznam dalších významných odvětví podle ESRS nad rámec odvětví uvedených v bodě 40 písm. b), jako jsou činnosti, z nichž vyplývají vnitropodnikové příjmy, v nichž podnik vyvíjí významné činnosti nebo v nichž je nebo může být spojen s významnými dopady. Určení těchto dalších odvětví podle ESRS musí být v souladu se způsobem, jakým je podnik zohlednil při posuzování významnosti, a se způsobem, jakým zveřejňuje významné informace specifické pro dané odvětví; (d) případně prohlášení, že podnik působí v těchto oblastech, spolu se souvisejícími příjmy: i. odvětví fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) (16), tj. má příjmy z průzkumu, těžby, dobývání, výroby, zpracování, skladování, rafinace nebo distribuce fosilních paliv, včetně jejich přepravy a skladování a obchodování s fosilními palivy, jak jsou definována v čl. 2 bodu 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (17), včetně členění příjmů z uhlí, ropy a plynu, jakož i příjmů získaných z hospodářských činností v souladu s taxonomií souvisejících s fosilním plynem, jak vyžaduje čl. 8 odst. 7 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci 2021/2178 (18); ii. výroba chemických látek (19), tj. jeho činnosti spadají do oddílu 20.2 přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006, iii. kontroverzní zbraně (20), jako jsou protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně, a/nebo iv. pěstování a produkce tabáku (21); (e) své cíle související s udržitelností z hlediska významných skupin produktů a služeb, kategorií zákazníků, zeměpisných oblastí a vztahů se zúčastněnými stranami; (f) posouzení svých současných významných výrobků a/nebo služeb a významných trhů a skupin zákazníků ve vztahu k cílům souvisejícím s udržitelností a (g) prvky strategie podniku, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo na ně mají dopad, včetně hlavních budoucích výzev, kritických řešení nebo projektů, které mají být zavedeny, je-li to relevantní pro podávání zpráv o udržitelnosti.

41.

Pokud má podnik sídlo v členském státě EU, který umožňuje osvobození od zveřejňování informací uvedených v čl. 18 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/34/EU (22), a pokud podnik toto osvobození využil, může vynechat rozdělení výnosů podle významných odvětví podle ESRS požadované v bodě 40 písm. b). V takovém případě však podnik zveřejní seznam odvětví podle ESRS, která jsou pro podnik významná.

42.

Podnik zveřejní popis svého obchodního modelu a hodnotového řetězce, včetně: (a) svých vstupů a svého přístupu k získávání, vývoji a zajišťování těchto vstupů; (b) svých výstupů a výsledků z hlediska současných a očekávaných přínosů pro zákazníky, investory a další zúčastněné strany a (c) hlavních prvků předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce a postavení podniku v hodnotovém řetězci, včetně popisu hlavních obchodních subjektů (jako jsou klíčoví dodavatelé, zákazníci, distribuční kanály a koncoví uživatelé) a jejich vztahu k podniku. Pokud má podnik více hodnotových řetězců, musí zveřejněné informace zahrnovat klíčové hodnotové řetězce.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

43.

Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou zájmy a názory zúčastněných stran zohledněny ve strategii a obchodním modelu podniku.

44.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak zájmy a názory zúčastněných stran ovlivňují strategii a obchodní model podniku.

45.

Podnik zveřejní souhrnný popis: (a) zapojení zúčastněných stran, včetně: i. klíčových zúčastněných stran podniku, ii. toho, zda jsou zapojeny a které kategorie zúčastněných stran, iii. jak je jejich zapojení organizováno, iv. jeho účelu a v. toho, jak podnik zohledňuje jeho výsledky; (b) chápání podniku, pokud jde o zájmy a názory jeho klíčových zúčastněných stran, které se vztahují ke strategii a obchodnímu modelu podniku, v rozsahu, v jakém byly analyzovány během jeho postupu náležité péče a/nebo postupu posuzování významnosti (viz požadavek na zveřejňování informací IRO-1 tohoto standardu); (c) případných změn své strategie a/nebo obchodního modelu, včetně: i. toho, jak podnik změnil nebo předpokládá, že změní svou strategii a/nebo obchodní model, aby zohlednil zájmy a názory svých zúčastněných stran, ii. jaké další kroky se plánují a v jakém časovém horizontu, a iii. zda je pravděpodobné, že tyto kroky změní vztahy se zúčastněnými stranami a jejich názory, a (d) toho, zda a jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o názorech a zájmech dotčených zúčastněných stran s ohledem na dopady podniku související s udržitelností.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

46.

Podnik zveřejní informace o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech a jejich vzájemném vztahu se strategií a obchodním modelem.

47.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit významné dopady, rizika a příležitosti vyplývající z posouzení významnosti provedeného podnikem, a sice jak vznikají v důsledku strategie a obchodního modelu podniku a jak ovlivňují úpravu strategie nebo obchodního modelu, včetně přidělování zdrojů. Informace, které mají být zveřejněny o řízení významných dopadů, rizik a příležitostí podniku, jsou předepsány v tematických ESRS a v odvětvových standardech, které se použijí ve spojení s minimálními požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech stanovených v tomto standardu.

48.

Podnik zveřejní: (a) stručný popis významných dopadů, rizik a příležitostí vyplývajících z jeho posouzení významnosti (viz požadavek na zveřejnění IRO-1 tohoto standardu), včetně popisu toho, kde jsou tyto významné dopady, rizika a příležitosti v jeho obchodním modelu, jeho vlastních provozních činnostech a předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce soustředěny; (b) současné a očekávané účinky významných dopadů, rizik a příležitostí na jeho obchodní model, hodnotový řetězec, strategii a rozhodování a to, jak reagoval nebo hodlá reagovat na tyto účinky, včetně veškerých změn, které provedl nebo hodlá provést ve své strategii nebo obchodním modelu v rámci svých opatření k řešení konkrétních významných dopadů nebo rizik nebo k využití konkrétních významných příležitostí; (c) s odkazem na významné dopady podniku: i. jak významné negativní nebo pozitivní dopady podniku ovlivňují (nebo v případě potenciálních dopadů pravděpodobně ovlivní) lidi nebo životní prostředí, ii. to, zda a jakým způsobem dopady vyplývají ze strategie a obchodního modelu podniku nebo s nimi souvisejí, iii. přiměřeně očekávané časové horizonty těchto účinků a iv. to, zda se podnik podílí na významných dopadech prostřednictvím svých činností nebo z důvodu svých obchodních vztahů, včetně popisu povahy dotčených činností nebo obchodních vztahů; (d) aktuální finanční dopady významných rizik a příležitostí podniku na jeho finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky a významná rizika a příležitosti, u nichž existuje významné riziko významné úpravy účetních hodnot aktiv a závazků vykázaných v příslušné účetní závěrce v příštím ročním vykazovaném období; (e) předpokládané finanční dopady významných rizik a příležitostí podniku na jeho finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně přiměřeně očekávaných časových horizontů těchto účinků. To zahrnuje, jakým způsobem podnik očekává, že se změní jeho finanční pozice, finanční výkonnosti a peněžních toků v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu vzhledem k jeho strategii řízení rizik a příležitostí, s přihlédnutím k: i. jeho investičním plánům a plánům prodeje (například kapitálové výdaje, významné akvizice a odprodeje, společné podniky, transformace podniku, inovace, nové oblasti podnikání a vyřazování majetku), včetně plánů, ke kterým se podnik smluvně nezavázal, a ii. plánovaným zdrojům financování pro realizaci své strategie; (f) informacím o odolnosti strategie a obchodního modelu podniku, pokud jde o jeho schopnost řešit významné dopady a rizika a využívat významné příležitosti. Podnik zveřejní kvalitativní a případně kvantitativní analýzu odolnosti, včetně způsobu provedení analýzy a časových horizontů, které byly použity, jak je definováno v ESRS 1 (viz ESRS 1 kapitola 6 Časové horizonty). Při poskytování kvantitativních informací může podnik zveřejnit jednotlivé částky nebo rozmezí; (g) změnám významných dopadů, rizik a příležitostí ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím a (h) specifikaci těch dopadů, rizik a příležitostí, které jsou zahrnuty v ESRS o požadavcích na zveřejňování informací, na rozdíl od těch, které jsou podnikem zahrnuty v rámci zveřejňování dodatečných informací specifických pro daný subjekt.

49.

Podnik může zveřejnit popisné informace požadované v bodě 46 spolu se zveřejňovanými informacemi poskytnutými v rámci odpovídajícího aktuálního ESRS, v kterémžto případě spolu se zveřejněním připraveným podle této kapitoly ESRS 2 předloží prohlášení o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech.

4.   Řízení dopadů, rizik a příležitostí

4.1    Zveřejňování informací o postupu posuzování významnosti

50.

Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit: (a) postup k identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí a (b) informace, které podnik na základě posouzení významnosti zahrnul do svého prohlášení o udržitelnosti.

Požadavek na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí

51.

Podnik zveřejní svůj postup pro identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a pro posouzení, které z nich jsou významné.

52.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout porozumění postupu, kterým podnik identifikuje dopady, rizika a příležitosti a posuzuje jejich významnost, jako základ pro stanovení zveřejňovaných informací ve svém prohlášení o udržitelnosti (viz kapitola 3 ESRS 1 a související požadavky na uplatňování, které stanoví požadavky a zásady týkající se postupu identifikace a posuzování významných dopadů, rizik a příležitostí na základě zásady dvojí významnosti).

53.

Podnik zveřejní tyto informace: (a) popis metodik a předpokladů použitých v popsaném postupu; (b) přehled postupu identifikace, hodnocení, stanovení priorit a sledování potenciálních a skutečných dopadů podniku na lidi a životní prostředí, který je podložen postupem podniku týkajícím se náležité péče, včetně vysvětlení, zda a jakým způsobem tento postup: i. se zaměřuje na konkrétní činnosti, obchodní vztahy, geografii nebo jiné faktory, které vedou ke zvýšenému riziku nepříznivých dopadů, ii. zohledňuje dopady, na nichž se podnik podílí prostřednictvím svých vlastních činností nebo v důsledku svých obchodních vztahů, iii. zahrnuje konzultace s dotčenými zúčastněnými stranami, aby se zjistilo, jak mohou být ovlivněny, a s externími odborníky, iv. upřednostňuje negativní dopady na základě jejich relativní závažnosti a pravděpodobnosti (viz ESRS 1, oddíl 3.4 Významnost dopadů) a případně pozitivní dopady na základě jejich relativního rozsahu, dosahu a pravděpodobnosti a určuje, které otázky udržitelnosti jsou pro účely podávání zpráv významné (včetně kvalitativních nebo kvantitativních prahových hodnot a dalších kritérií používaných podle ESRS 1, oddíl 3.4 Významnost dopadů); (c) přehled postupu používaného k identifikaci, hodnocení, stanovení priorit a sledování rizik a příležitostí, jež mají nebo mohou mít finanční následky. Zveřejněné informace musí obsahovat: i. způsob, jakým podnik zohlednil propojení svých dopadů a závislostí s riziky a příležitostmi, které mohou z těchto dopadů a závislostí vyplynout; ii. způsob, jakým podnik posuzuje pravděpodobnost, rozsah a povahu následků identifikovaných rizik a příležitostí (například kvalitativní nebo kvantitativní prahové hodnoty a další použitá kritéria), jak je předepsáno v oddíle 3.3 ESRS 1 Finanční významnost); iii. způsob, jakým podnik upřednostňuje rizika související s udržitelností ve srovnání s jinými druhy rizik, včetně používání nástrojů pro hodnocení rizik; (d) popis rozhodovacího procesu a souvisejících postupů vnitřní kontroly; (e) do jaké míry a jakým způsobem je postup identifikace, hodnocení a řízení dopadů a rizik začleněn do celkového postupu řízení rizik podniku a používán k hodnocení celkového rizikového profilu podniku a postupů řízení rizik; (f) do jaké míry a jakým způsobem je postup identifikace, hodnocení a řízení příležitostí případně začleněn do celkového postupu řízení podniku; (g) použité vstupní parametry (např. zdroje dat, rozsah zahrnutých provozních činností a podrobnosti použité v předpokladech) a (h) to, zda a jak se v porovnání s předchozím vykazovaným obdobím postup změnil a kdy se postup změnil naposledy, a data budoucích revizí posouzení významnosti.

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahují prohlášení podniku o udržitelnosti

54.

Podnik podává ve svých prohlášeních o udržitelnosti zprávu o splnění požadavků na zveřejňování informací.

55.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je podat přehled o požadavcích na zveřejňování informací zahrnutých v prohlášení podniku o udržitelnosti a o tématech, která byla na základě posouzení významnosti vynechána jako nevýznamná.

56.

Podnik uvede seznam požadavků na zveřejňování informací, které byly při sestavování prohlášení o udržitelnosti dodrženy v návaznosti na výsledek posouzení významnosti (viz ESRS 1 kapitola 3), včetně čísel stránek a/nebo bodů, kde se příslušné informace v prohlášení o udržitelnosti nacházejí. To může být prezentováno jako obsahový rejstřík. Podnik rovněž uvede tabulku všech datových bodů, které vyplývají z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B této normy, a uvede, kde je lze nalézt v prohlášení o udržitelnosti, včetně těch, které podnik vyhodnotil jako nevýznamné, v kterémžto případě podnik v tabulce uvede „Nevýznamné“ v souladu s bodem 35 ESRS 1.

57.

Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu.

58.

Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma.

59.

Podnik poskytne vysvětlení způsobu, jakým určil významné informace, které mají být zveřejněny v souvislosti s dopady, riziky a příležitostmi, které vyhodnotil jako významné, včetně použití prahových hodnot a/nebo způsobu, jakým uplatnil kritéria uvedená v oddíle 3.2 ESRS 1 Významné záležitosti a významnost informací.

4.2    Minimální požadavek na zveřejňování informací o politikách a opatřeních

60.

Tento oddíl stanoví minimální požadavky na zveřejňování informací, které mají být zahrnuty, jestliže podnik zveřejňuje informace o svých politikách a opatřeních k prevenci, zmírnění a nápravě skutečných a potenciálních významných dopadů, k řešení významných rizik a/nebo k využití významných příležitostí (dále společně jen „řízení významných otázek udržitelnosti“). Uplatňují se společně s požadavky na zveřejňování informací, včetně požadavků na uplatňování, které jsou uvedeny v příslušných tematických a odvětvových ESRS. Uplatňují se rovněž v případě, že podnik připravuje zveřejnění informací specifických pro daný subjekt.

61.

Odpovídající informace se umístí vedle informací předepsaných příslušnými ESRS. Pokud se jedna politika nebo stejná opatření týkají několika vzájemně propojených otázek udržitelnosti, může podnik zveřejnit požadované informace ve svých zprávách podle jednoho tematického ESRS a uvést na ně křížový odkaz ve zprávách podle jiných tematických ESRS.

62.

Jestliže podnik nemůže zveřejnit informace o politikách a opatřeních požadované podle příslušného ESRS, neboť nepřijal politiky a/nebo opatření týkající se dané konkrétní otázky udržitelnosti, uvede tuto skutečnost a důvody nepřijetí politik a/nebo opatření. Podnik může zveřejnit časový rámec, v němž je hodlá přijmout.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

63.

Podnik použije minimální požadavky na zveřejňování informací definované v tomto ustanovení, když zveřejňuje politiky, které uplatňuje s ohledem na každou otázku udržitelnosti, která byla označena za významnou.

64.

Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o politikách, které podnik zavedl za účelem prevence, zmírnění a nápravy skutečných a potenciálních dopadů, řešení rizik a využití příležitostí.

65.

Podnik zveřejní informace o politikách přijatých k řízení významných otázek udržitelnosti. Zveřejnění musí obsahovat následující informace: (a) popis hlavního obsahu politiky, včetně jejích obecných cílů a toho, jakých významných dopadů, rizik nebo příležitostí se politika týká, a procesu monitorování; (b) popis rozsahu politiky nebo jejích výjimek z hlediska činností, předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce, zeměpisných oblastí a případně dotčených skupin zúčastněných stran; (c) nejvyšší úroveň v organizaci podniku, která je odpovědná za provádění politiky; (d) případný odkaz na standardy nebo iniciativy třetích stran, které se podnik zavazuje dodržovat prostřednictvím provádění této politiky; (e) v případě potřeby popis zohlednění zájmů klíčových zúčastněných stran při stanovování politiky a (f) případně to, zda a jak podnik zpřístupňuje politiku potenciálně dotčeným zúčastněným stranám a zúčastněným stranám, které musí pomoci s jejím prováděním.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

66.

Podnik uplatní požadavky na obsah zveřejňovaných informací podle tohoto ustanovení, když popisuje opatření, kterými řídí každou významnou otázku udržitelnosti, včetně akčních plánů a přidělených a/nebo plánovaných zdrojů.

67.

Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o klíčových opatřeních přijatých a/nebo plánovaných k prevenci, zmírnění a nápravě skutečných a potenciálních dopadů a k řešení rizik a příležitostí a případně k dosažení cílů souvisejících politik.

68.

Pokud provádění politiky vyžaduje opatření nebo komplexní akční plán k dosažení jejích cílů, jakož i v případech, kdy jsou opatření prováděna bez konkrétní politiky, zveřejní podnik tyto informace: (a) seznam klíčových opatření přijatých ve vykazovaném roce a opatření plánovaných v budoucnu, jejich očekávané výsledky a případně způsob, jakým jejich provádění přispívá k dosažení politických cílů a úkolů; (b) rozsah klíčových opatření (tj. pokrytí z hlediska činností, zeměpisných oblastí předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce a případně dotčených skupin zúčastněných stran); (c) časové horizonty, v nichž podnik hodlá provést jednotlivá klíčová opatření; (d) případně klíčová opatření přijatá (spolu s výsledky) s cílem zajistit nebo podpořit zajištění nápravy u osob poškozených skutečnými významnými dopady a spolupracovat s těmito osobami; (e) případně kvantitativní a kvalitativní informace o pokroku v opatřeních nebo akčních plánech zveřejněných v předchozích obdobích.

69.

Pokud provádění akčního plánu vyžaduje značné provozní a/nebo kapitálové výdaje, podnik: (a) popíše druh současných a budoucích finančních a jiných zdrojů přidělených na akční plán, případně včetně příslušných podmínek nástrojů udržitelného financování, jako jsou zelené dluhopisy, sociální dluhopisy a zelené úvěry, environmentálních nebo sociálních cílů a toho, zda schopnost realizovat opatření nebo akční plán závisí na konkrétních předpokladech, např. na poskytnutí finanční podpory nebo na vývoji veřejné politiky a trhu; (b) uvede výši běžných finančních zdrojů a vysvětlí, jak souvisí s nejdůležitějšími částkami uvedenými v účetní závěrce, a (c) uvede výši budoucích finančních zdrojů.

5.   Ukazatele a cíle

70.

Tato kapitola stanoví minimální požadavky na zveřejňování informací, které podnik uvede, když zveřejňuje informace o svých ukazatelích a cílech týkajících se každé významné otázky udržitelnosti. Uplatňují se společně s požadavky na zveřejňování informací, včetně požadavků na uplatňování, které jsou uvedeny v příslušných tematických ESRS. Uplatňují se rovněž v případě, že podnik připravuje zveřejnění informací specifických pro daný subjekt.

71.

Odpovídající informace se umístí vedle informací předepsaných tematickými ESRS.

72.

Jestliže podnik nemůže zveřejnit informace o cílech vyžadované podle příslušného tematického ESRS, neboť nestanovil cíle týkající se dané konkrétní otázky udržitelnosti, uvede tuto skutečnost a důvody nepřijetí cílů. Podnik může zveřejnit časový rámec, v němž je hodlá přijmout.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Ukazatele MDR-M – Ukazatele v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

73.

Podnik použije požadavky na obsah zveřejňovaných informací uvedené v tomto ustanovení, když zveřejňuje ukazatele, které má zavedeny s ohledem na každou významnou otázku udržitelnosti.

74.

Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o ukazatelích, které podnik uplatňuje při sledování účinnosti svých opatření k řízení významných otázek udržitelnosti.

75.

Podnik zveřejní všechny ukazatele, které používá k hodnocení výkonnosti a efektivity ve vztahu k významnému dopadu, riziku nebo příležitosti.

76.

Ukazatele zahrnují ukazatele definované v ESRS, jakož i ukazatele určené na základě konkrétního subjektu, ať už převzaté z jiných zdrojů nebo vytvořené samotným podnikem.

77.

Pro každý ukazatel podnik: (a) zveřejní metodiky a významné předpoklady, které jsou základem daného ukazatele, včetně omezení použitých metodik; (b) zveřejní, zda je měření daného ukazatele validováno jiným externím subjektem než poskytovatelem ověřovacích služeb, a pokud ano, jakým subjektem; (c) označí a definuje ukazatel pomocí smysluplných, jasných a přesných názvů a popisů; (d) pokud je jako měrná jednotka uvedena měna, použije měnu prezentace své účetní závěrky.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

78.

Podnik použije požadavky na obsah zveřejňovaných informací uvedené v tomto ustanovení, když zveřejňuje informace o cílech, které má stanoveny s ohledem na každou významnou otázku udržitelnosti.

79.

Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout u každé významné otázky udržitelnosti informace o: (a) tom, zda a jak podnik sleduje účinnost svých opatření k řešení významných dopadů, rizik a příležitostí, včetně ukazatelů, které k tomu používá; (b) měřitelných a časově omezených cílech orientovaných na výsledky, které si podnik stanovil k dosažení cílů politiky a které jsou definovány z hlediska očekávaných výsledků pro lidi, životní prostředí nebo podnik, pokud jde o významné dopady, rizika a příležitosti; (c) celkovém pokroku při plnění přijatých cílů v průběhu času; (d) v případě, že podnik nestanovil měřitelné a časově omezené cíle zaměřené na výsledky, tom, zda a jakým způsobem přesto sleduje účinnost svých opatření k řešení významných dopadů, rizik a příležitostí a měří pokrok při dosahování svých cílů politiky, a (e) tom, zda a jakým způsobem byly do stanovení cílů pro každou významnou otázku udržitelnosti zapojeny zúčastněné strany.

80.

Podnik zveřejní měřitelné, na výsledek zaměřené a časově omezené cíle pro významné otázky udržitelnosti, které si stanovil pro hodnocení pokroku. Pro každý cíl se zveřejní tyto informace: (a) popis vztahu cíle k cílům politiky; (b) definovaná cílová úroveň, jíž má být dosaženo, případně včetně toho, zda je cíl absolutní nebo relativní a v jaké jednotce se měří; (c) rozsah cíle, včetně činností podniku a/nebo předcházejících a/nebo navazujících částí jeho hodnotového řetězce, případně zeměpisných hranic; (d) výchozí hodnota a referenční rok, od kterého se měří pokrok; (e) období, na něž se cíl vztahuje, a případně milníky nebo průběžné cíle; (f) metodiky a významné předpoklady použité k definování cílů, včetně případného zvoleného scénáře, zdrojů údajů, souladu s vnitrostátními, unijními nebo mezinárodními politickými cíli a toho, jak cíle zohledňují širší kontext udržitelného rozvoje a/nebo místní situaci, v níž se dopady odehrávají; (g) to, zda jsou cíle podniku v oblasti životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech; (h) to, zda a jakým způsobem byly do stanovení cílů pro každou významnou otázku udržitelnosti zapojeny zúčastněné strany; (i) veškeré změny cílů a odpovídajících ukazatelů nebo základních metodik měření, významných předpokladů, omezení, zdrojů a postupů sběru údajů přijatých ve stanoveném časovém horizontu. To zahrnuje vysvětlení důvodů těchto změn a jejich vlivu na srovnatelnost (viz požadavek na zveřejňování informací BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem v tomto standardu), a (j) výkonnost při plnění zveřejněných cílů, včetně informací o tom, jak je cíl sledován a přezkoumáván a ukazatele používány, zda je pokrok v souladu s tím, co bylo plánováno původně, a analýzy trendů nebo významných změn ve výkonnosti podniku při dosahování cíle.

81.

Pokud podnik nestanovil žádné měřitelné cíle zaměřené na výsledky: (a) může zveřejnit, zda tyto cíle budou stanoveny, a časový rámec pro jejich stanovení nebo důvody, proč podnik neplánuje tyto cíle stanovit; (b) uvede, zda přesto sleduje účinnost svých politik a opatření ve vztahu k významným dopadům, rizikům a příležitostem souvisejícím s udržitelností, a pokud ano: i. všechny postupy, kterými tak činí, ii. definovanou úroveň ambicí, jíž má být dosaženo, a veškeré kvalitativní nebo kvantitativní ukazatele, které používá k hodnocení pokroku, včetně základního období, od kterého se pokrok měří.

ESRS E1

ZMĚNA KLIMATU

Obsah

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Správa a řízení podniku

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-8 – Interní stanovování cen uhlíku

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-9 – Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

–

Požadavky na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix

o

Požadavky na zveřejňování informací E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-8 – Interní stanovování cen uhlíku

–

Požadavek na zveřejňování informací E1-9 – Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět: (a) tomu, jak podnik ovlivňuje změnu klimatu z hlediska významných pozitivních a negativních skutečných a potenciálních dopadů; (b) minulému, současnému a budoucímu úsilí podniku o zmírnění změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou (nebo aktualizovanou mezinárodní dohodou o změně klimatu) a v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C; (c) plánům a schopnosti podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model v souladu s přechodem na udržitelné hospodářství a přispět k omezení globálního oteplování na 1,5 °C; (d) veškerým dalším opatřením přijatým podnikem a výsledku těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí; (e) povaze, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku vyplývajících z dopadů změny klimatu a závislostí podniku na změně klimatu a způsobu, jakým je podnik řídí, a (f) finančním následkům rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů změny klimatu a závislostí podniku s ohledem na změnu klimatu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2.

Požadavky na zveřejňování informací tohoto standardu zohledňují požadavky souvisejících právních předpisů a nařízení EU (tj. právní rámec pro klima (30), nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu (31), nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (32), taxonomie EU (33) a požadavky orgánu EBA na zveřejňování informací podle 3. pilíře (34)).

3.

Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací týkající se následujících otázek udržitelnosti: „zmírňování změny klimatu“ a „přizpůsobování se změně klimatu“. Zahrnuje také otázky související s energetikou, pokud jsou relevantní pro změnu klimatu.

4.

Zmírňování změny klimatu souvisí s úsilím podniku o omezení růstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě. Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací, které se týkají mimo jiné sedmi skleníkových plynů: oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4), oxidu dusného (N2O), hydrofluoruhlovodíků (HFC), perfluoruhlovodíků (PCF), fluoridu sírového (SF6) a fluoridu dusitého (NF3). Zahrnuje také požadavky na zveřejňování informací o tom, jak podnik řeší své emise skleníkových plynů, a o souvisejících rizicích přechodu.

5.

Přizpůsobení se změně klimatu se týká procesu přizpůsobení podniku skutečným a očekávaným změnám klimatu.

6.

Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací o nebezpečích souvisejících s klimatem, která mohou vést k fyzickým klimatickým rizikům pro podnik, a jeho adaptační řešení ke snížení těchto rizik. Zahrnuje také rizika přechodu vyplývající z nutného přizpůsobení se nebezpečím souvisejícím s klimatem.

7.

Požadavky na zveřejňování informací týkající se „energie“ zahrnují všechny druhy výroby a spotřeby energie.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

8.

Látky poškozující ozonovou vrstvu, oxidy dusíku (NOX) a oxidy síry (SOx), mimo jiné emise do ovzduší, jsou spojeny se změnou klimatu, spadají však pod požadavky na podávání zpráv v ESRS E2.

9.

Dopady na lidi, které mohou vzniknout v důsledku přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, jsou zahrnuty v ESRS S1 Vlastní pracovní síla, ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci, ESRS S3 Dotčené komunity a ESRS S4 Spotřebitelé a uživatelé.

10.

Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu úzce souvisí s tématy, kterými se zabývají zejména ESRS E3 Vodní a mořské zdroje a ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy. Pokud jde o vodu a jak je uvedeno v tabulce nebezpečí souvisejících s klimatem v AR 11, tento standard se zabývá akutními a chronickými fyzickými riziky, která vyplývají z nebezpečí souvisejících s vodou a oceány. Úbytkem biologické rozmanitosti a degradací ekosystémů, které mohou být způsobeny změnou klimatu, se zabývá ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy.

11.

Tento standard by měl být vykládán a používám společně s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

12.

Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány a používány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 kapitole 2 Správa a řízení, kapitole 3 Strategie a kapitole 4 Řízení dopadů, rizik a příležitostí. Výsledné informace se uvádějí v prohlášení o udržitelnosti spolu s informacemi vyžadovanými v ESRS 2, s výjimkou ESRS 2 SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem, u něhož podnik může v souladu s bodem 46 ESRS 2 uvést informace spolu s dalšími informacemi požadovanými v tomto tematickém standardu.

Správa a řízení podniku

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

13.

Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem jsou v odměňování členů správních, řídicích a dozorčích orgánů zohledněny aspekty související s klimatem, včetně toho, zda byla jejich výkonnost posouzena na základě cílů snižování emisí skleníkových plynů uvedených v požadavku na zveřejňování informací E1-4, a procentní podíl odměn uznaných v běžném období, který souvisí s aspekty souvisejícími s klimatem, přičemž vysvětlí, o jaké aspekty související s klimatem se jedná.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

14.

Podnik zveřejní svůj plán přechodu ke zmírňování změny klimatu (35)

15.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení minulého, současného a budoucího úsilí podniku o zmírnění dopadů změny klimatu, aby se zajistilo, že jeho strategie a obchodní model jsou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a případně s expozicí podniku vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a zemním plynem.

16.

Informace vyžadované podle bodu 14 musí obsahovat: (a) s odkazem na cíle snižování emisí skleníkových plynů (podle požadavku na zveřejňování informací E1-4) vysvětlení toho, jak jsou cíle podniku slučitelné s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou; (b) s odkazem na cíle snižování emisí skleníkových plynů (podle požadavku na zveřejňování informací E1-4) a opatření ke zmírňování změny klimatu (podle požadavku na zveřejňování informací E1-3) vysvětlení zjištěných dekarbonizačních pák a klíčových plánovaných opatření, včetně změn v portfoliu produktů a služeb podniku a zavádění nových technologií v rámci svých vlastních činností nebo do předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce; (c) s odkazem na opatření ke zmírnění změny klimatu (podle požadavku na zveřejňování informací E1-3) vysvětlení a kvantifikaci investic a finančních prostředků podniku podporujících provádění jeho plánu přechodu s odkazem na klíčové ukazatele výkonnosti kapitálových výdajů v souladu s taxonomií a případně plánů kapitálových výdajů, které podnik zveřejňuje v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178; (d) kvalitativní posouzení potenciálních nevyhnutelných emisí skleníkových plynů pocházejících z klíčových aktiv a produktů podniku. To zahrnuje vysvětlení, zda a jak mohou tyto emise ohrozit dosažení cílů podniku v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a vyvolat riziko přechodu, a případně vysvětlení plánů podniku k řízení jeho aktiv a produktů s vysokými emisemi skleníkových plynů a energeticky náročných aktiv a produktů; (e) u podniků s hospodářskou činností, na kterou se vztahují nařízení v přenesené pravomoci o přizpůsobování se změně klimatu nebo zmírňování změny klimatu podle nařízení o taxonomii, vysvětlení jakéhokoli cíle nebo plánů (kapitálové výdaje, plány kapitálových výdajů, provozní výdaje), které má podnik stanoveny pro sladění svých hospodářských činností (příjmů, kapitálových výdajů, provozních výdajů) s kritérii stanovenými v těchto nařízení Komise v přenesené pravomoci 2021/2139 (36); (f) případně zveřejnění významných částek kapitálových výdajů investovaných během vykazovaného období v souvislosti s hospodářskými činnostmi souvisejícími s uhlím, ropou a zemním plynem (37); (g) zveřejnění informace o tom, zda je podnik vyloučen z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu (38); (h) vysvětlení, jak je plán přechodu začleněn do celkové obchodní strategie a finančního plánování podniku a jak je s nimi sladěn; (i) zda je plán přechodu schválen správními, řídícími a dozorčími orgány podniku a (j) vysvětlení pokroku podniku při provádění plánu přechodu.

17.

Pokud podnik nemá plán přechodu, uvede, zda a případně kdy plán přechodu přijme.

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

18.

Podnik u každého identifikovaného významného rizika souvisejícího s klimatem vysvětlí, zda se jedná o fyzické riziko související s klimatem nebo o riziko přechodu související s klimatem.

19.

Podnik popíše odolnost své strategie a obchodního modelu ve vztahu ke změně klimatu. Popis obsahuje: (a) rozsah analýzy odolnosti; (b) to, jak a kdy byla provedena analýza odolnosti, včetně použití analýzy scénářů klimatu, jak je stanoveno v níže uvedeném požadavku na zveřejňování informací souvisejícím s ESRS 2 IRO-1 a v příslušných bodech požadavku na uplatňování, a (c) výsledky analýzy odolnosti včetně výsledků analýzy scénářů.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem

20.

Podnik popíše postup identifikace a hodnocení dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem. Tento popis zahrnuje postup vztahující se na: (a) dopady na změnu klimatu, zejména na emise skleníkových plynů podniku (podle požadavku na zveřejňování informací ESRS E1-6); (b) fyzická rizika související s klimatem, zejména v rámci vlastních provozních činností a v předchozích a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce: i. identifikaci nebezpečí souvisejících s klimatem, přičemž se zohlední přinejmenším klimatické scénáře s vysokými emisemi, a ii. posouzení toho, jak mohou být jeho aktiva a obchodní činnosti vystaveny těmto nebezpečím souvisejícím s klimatem a jak jsou na ně citlivé, což pro podnik představuje hrubá fyzická rizika; (c) rizika přechodu a příležitosti související se změnou klimatu v rámci vlastních provozních činností a zejména v rámci předchozích a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce: i. identifikace přechodných jevů souvisejících s klimatem, přičemž se zvažuje alespoň klimatický scénář, který je v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C bez překročení nebo s omezeným překročením, a ii. posouzení toho, jak mohou být jeho aktiva a podnikatelské činnosti vystaveny těmto událostem spojeným s přechodem souvisejícím se změnou klimatu a vytvářet pro podnik hrubá rizika přechodu nebo příležitosti.

21.

Při zveřejňování informací požadovaných podle bodu 20 písm. b) a 20 písm. c) podnik vysvětlí, jakým způsobem použil analýzu scénářů souvisejících s klimatem, včetně rozsahu klimatických scénářů, k identifikaci a posouzení fyzických rizik a rizik přechodu a příležitostí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Požadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

22.

Podnik popíše své politiky, které byly přijaty za účelem řízení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu.

23.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém podnik uplatňuje politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací jeho významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu.

24.

Informace požadované podle bodu 22 obsahují informace o politikách, které podnik zavedl za účelem řízení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti.

25.

Podnik uvede, zda a jak se jeho politiky týkají následujících oblastí: (a) zmírňování změny klimatu; (b) přizpůsobování se změně klimatu; (c) energetická účinnost; (d) zavádění obnovitelných zdrojů energie a (e) ostatní

Požadavek na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

26.

Podnik zveřejní svá opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a zdroje přidělené na jejich provádění.

27.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o klíčových přijatých a plánovaných opatřeních ke splnění úkolů politiky a cílů souvisejících s klimatem.

28.

Popis opatření a zdrojů souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu se řídí zásadami uvedenými v ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

29.

Kromě ESRS 2 MDR-A podnik: (a) při výčtu klíčových opatření přijatých ve vykazovaném roce a plánovaných do budoucna uvede opatření ke zmírňování změny klimatu pomocí dekarbonizační páky, včetně přírodě blízkých řešení; (b) při popisu výsledků opatření ke zmírňování změny klimatu zahrne dosažené a očekávané snížení emisí skleníkových plynů a (c) spojí významné peněžní částky kapitálových a provozních výdajů, které jsou nutné k realizaci přijatých nebo plánovaných opatření: i. s příslušnými řádky nebo poznámkami v účetní závěrce; ii. klíčovými ukazateli výkonnosti požadovanými podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 a iii. případně s plánem kapitálových výdajů požadovaným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

30.

Podnik zveřejní cíle související s klimatem, které stanovil.

31.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení cílů, které si podnik stanovil na podporu svých politik ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a k řešení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem.

32.

Informace o cílech vyžadované v bodě 30 musí obsahovat informace uvedené v ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů.

33.

Za účelem zveřejnění informací podle bodu 30 podnik uvede, zda a jak stanovil cíle snižování emisí skleníkových plynů a/nebo jakékoli jiné cíle pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem, jako je zavádění obnovitelných zdrojů energie, energetická účinnost, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování fyzických rizik nebo rizik přechodu.

34.

Pokud si podnik stanovil cíle snižování emisí skleníkových plynů (39), použije se ESRS 2 MDR-T a následující požadavky: (a) cíle snižování emisí skleníkových plynů se zveřejňují v absolutní hodnotě (buď v tunách ekvivalentu CO2, nebo jako procento emisí referenčního roku), a pokud je to relevantní, v hodnotě intenzity; (b) cíle snižování emisí skleníkových plynů se zveřejňují pro emise skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3, buď samostatně, nebo souhrnně. V případě souhrnných cílů snižování emisí skleníkových plynů podnik uvede, kterých rámců emisí skleníkových plynů (1, 2 a/nebo 3) se cíl týká, jaký podíl připadá na každý příslušný rámec emisí skleníkových plynů a kterých skleníkových plynů se týká. Podnik vysvětlí, jakým způsobem je zajištěn soulad těchto cílů s jeho hranicemi inventury skleníkových plynů (podle požadavku na zveřejňování informací E1-6). Cíle snižování emisí skleníkových plynů jsou hrubé cíle, což znamená, že podnik nezahrnuje pohlcování skleníkových plynů, uhlíkové kredity ani emise, jejichž vzniku bylo zabráněno, jako prostředek k dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů; (c) podnik zveřejní svůj stávající referenční rok a výchozí hodnotu a od roku 2030 aktualizuje referenční rok pro své cíle snižování emisí skleníkových plynů po každém následujícím pětiletém období. Podnik může zveřejnit minulý pokrok, jehož dosáhl při plnění svých cílů, před stávajícím referenčním rokem za předpokladu, že tyto informace jsou v souladu s požadavky tohoto standardu; (d) cíle snižování emisí skleníkových plynů musí zahrnovat alespoň cílové hodnoty pro rok 2030, a pokud jsou k dispozici, i pro rok 2050. Od roku 2030 se cílové hodnoty stanoví po každém následujícím pětiletém období; (e) podnik uvede, zda jsou cíle snižování emisí skleníkových plynů vědecky podložené a slučitelné s omezením globálního oteplování na 1,5 °C. Podnik uvede, jaký rámec a metodika byly použity pro stanovení těchto cílů, včetně toho, zda jsou odvozeny pomocí odvětvové dekarbonizace a jaké jsou základní klimatické a politické scénáře a zda byly cíle externě zajištěny. V rámci kritických předpokladů pro stanovení cílů snižování emisí skleníkových plynů podnik stručně vysvětlí, jak zohlednil budoucí vývoj (např. změny v objemech prodeje, změny v preferencích a poptávce zákazníků, regulační faktory a nové technologie) a jak tyto změny potenciálně ovlivní jeho emise skleníkových plynů i snižování emisí, a (f) podnik popíše očekávané dekarbonizační páky a jejich celkový kvantitativní přínos k dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů (např. energetická nebo materiálová účinnost a snížení spotřeby, přechod na jiné palivo, využívání energie z obnovitelných zdrojů, postupné vyřazování nebo nahrazování produktů a procesů).

Požadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix

35.

Podnik poskytne informace o své spotřebě energie a energetickém mixu.

36.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o celkové spotřebě energie v podniku v absolutní hodnotě, o zlepšení energetické účinnosti, o expozici vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a zemním plynem a o podílu obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém mixu.

37.

Informace požadované podle bodu 35 zahrnují celkovou spotřebu energie v MWh související s vlastní provozní činností rozčleněnou podle: (a) celkové spotřeby energie z fosilních zdrojů (40): (b) celkové spotřeby a energie z jaderných zdrojů; (c) celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v rozdělení podle: i. spotřeby paliv z obnovitelných zdrojů včetně biomasy (zahrnující také průmyslový a komunální odpad biologického původu), biopaliv, bioplynu, vodíku z obnovitelných zdrojů (41) atd.; ii. spotřeby nakoupené nebo získané elektřiny, tepla, páry a chladu z obnovitelných zdrojů a iii. spotřeby energie z nepalivových obnovitelných zdrojů, kterou podnik vyrobil sám.

38.

Podniky s činnostmi v odvětvích s vysokým dopadem na klima (42) dále rozdělí svou celkovou spotřebu energie z fosilních zdrojů podle: (a) palivové spotřeby uhlí a uhelných produktů; (b) palivové spotřeby ropy a ropných produktů; (c) palivové spotřeby zemního plynu; (d) spotřeby paliv z jiných fosilních zdrojů; (e) spotřeby nakoupené nebo získané elektřiny, tepla, páry nebo chladu z fosilních zdrojů.

39.

Podnik mimoto případně rozčlení a zveřejní odděleně svou výrobu energie z neobnovitelných zdrojů a výrobu energie z obnovitelných zdrojů v MWh. (43)

Energetická náročnost na základě čistých výnosů  (44)

40.

Podnik poskytne informace o energetické náročnosti (celková spotřeba energie na čistý výnos) spojené s činnostmi v odvětvích s vysokým dopadem na klima.

41.

Informace o energetické náročnosti podle bodu 40 jsou odvozeny pouze z celkové spotřeby energie a čistých výnosů z činností v odvětvích s vysokým dopadem na klima.

42.

Podnik upřesní odvětví s vysokým dopadem na klima, která se používají pro stanovení energetické náročnosti podle bodu 40.

43.

Podnik zveřejní sesouhlasení částky čistých výnosů z činností v odvětvích s vysokým dopadem na klima (jmenovatel při výpočtu energetické náročnosti podle bodu 40) s příslušnou položkou nebo poznámkami v účetní závěrce.

Požadavek na zveřejňování informací E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů

44.

Podnik zveřejní své údaje v metrických tunách ekvivalentu CO2 (45) : (a) hrubé emise skleníkových plynů rámce 1; (b) hrubé emise skleníkových plynů rámce 2; (c) hrubé emise skleníkových plynů rámce 3 a (d) celkové emise skleníkových plynů.

45.

Cílem požadavku na zveřejňování informací v bodě 44 s ohledem na: (a) hrubé emise skleníkových plynů rámce 1, jak je požadováno v bodě 44 písm. a), je poskytnout přehled o přímých dopadech podniku na změnu klimatu a o podílu jeho celkových emisí skleníkových plynů, které jsou regulovány v rámci systémů obchodování s emisemi; (b) hrubé emise skleníkových plynů rámce 2, jak je požadováno v bodě 44 písm. b), je poskytnout přehled o nepřímých dopadech na změnu klimatu způsobených spotřebovanou energií v podniku, ať už nakoupenou nebo získanou zvenčí; (c) hrubé emise skleníkových plynů rámce 3, jak je požadováno v bodě 44 písm. c), je poskytnout přehled o emisích skleníkových plynů, které vznikají v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce podniku nad rámec jeho emisí skleníkových plynů rámce 1 a 2. U mnoha podniků mohou být emise skleníkových plynů rámce 3 hlavní složkou inventury skleníkových plynů a jsou důležitým faktorem, který ovlivňuje rizika přechodu podniku; (d) celkové emise skleníkových plynů podle bodu 44 písm. d) je poskytnout celkový přehled o emisích skleníkových plynů v podniku a o tom, zda pocházejí z jeho vlastních provozních činností nebo z předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce. Tyto zveřejněné informace jsou předpokladem pro měření pokroku při snižování emisí skleníkových plynů v souladu s cíli podniku souvisejícími s klimatem a s cíli politiky EU. Informace podle tohoto požadavku na zveřejňování informací jsou zapotřebí rovněž k pochopení rizik přechodu podniku souvisejících s klimatem.

46.

Při zveřejňování informací o emisích skleníkových plynů požadovaných podle bodu 44 podnik odkazuje na body 62 až 67 ESRS 1. Údaje o emisích skleníkových plynů přidružených nebo společných podniků, které jsou součástí předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce podniku (ESRS 1, bod 67), se v zásadě neomezují na podíl na vlastním kapitálu. U svých přidružených podniků, společných podniků, nekonsolidovaných dceřiných podniků (investičních subjektů) a smluvních ujednání, která jsou společnými dohodami a nejsou strukturována prostřednictvím subjektu (tj. společně kontrolované činnosti a aktiva), podnik zahrne emise skleníkových plynů v souladu s rozsahem provozního řízení, které nad nimi podnik vykonává.

47.

V případě významných změn v definici toho, co představuje podnik podávající zprávu a jeho předcházejících a/nebo navazujících části hodnotového řetězce, podnik tyto změny zveřejní a vysvětlí jejich vliv na meziroční srovnatelnost vykázaných emisí skleníkových plynů (tj. vliv na srovnatelnost emisí skleníkových plynů za stávající a předchozí vykazované období).

48.

Zveřejnění hrubých emisí skleníkových plynů rámce 1 podle bodu 44 písm. a) musí obsahovat: (a) hrubé emise skleníkových plynů rámce 1 v metrických tunách ekvivalentu CO2 a (b) procentní podíl emisí skleníkových plynů rámce 1 z regulovaných systémů obchodování s emisemi.

49.

Zveřejnění hrubých emisí skleníkových plynů rámce 2 podle bodu 44 písm. b) musí obsahovat: (a) hrubé emise skleníkových plynů rámce 2 založené na lokalitě v metrických tunách ekvivalentu CO2 a (b) hrubé emise skleníkových plynů rámce 2 založené na trhu v metrických tunách ekvivalentu CO2.

50.

Pro emise rámce 1 a rámce 2 zveřejněné podle bodu 44 písm. a) a b) podnik informace rozdělí a odděleně zveřejní emise pocházející z: (a) konsolidované účetní skupiny (mateřský podnik a dceřiné podniky) a (b) podniků, do nichž se investuje, jako jsou přidružené podniky, společné podniky nebo nekonsolidované dceřiné podniky, které nejsou plně konsolidovány v účetní závěrce konsolidované účetní skupiny, a také smluvní ujednání, která jsou společnými dohodami, jež nejsou strukturována prostřednictvím účetní jednotky (tj. společně kontrolované činnosti a aktiva), nad nimiž podnik vykonává provozní řízení.

51.

Zveřejnění hrubých emisí skleníkových plynů rámce 3 podle bodu 44 písm. c) musí zahrnovat emise skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2 z každé významné kategorie rámce 3 (tj. z každé kategorie rámce 3 která je pro podnik prioritní).

52.

Údaj o celkových emisích skleníkových plynů podle bodu 44 písm. d) se rovná součtu emisí skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3 podle bodu 44 písm. a) až c). Celkové emise skleníkových plynů se zveřejňují v členění, které rozlišuje: (a) celkové emise skleníkových plynů odvozené od základních emisí skleníkových plynů rámce 2, které se měří metodou založenou na lokalitě, a (b) celkové emise skleníkových plynů odvozené od základních emisí skleníkových plynů rámce 2, které se měří metodou založenou na trhu.

Intenzita skleníkových plynů na základě čistých výnosů  (46)

53.

Podnik zveřejní intenzitu emisí skleníkových plynů (celkové emise skleníkových plynů na čistý výnos).

54.

Zveřejnění intenzity emisí skleníkových plynů podle bodu 53 udává celkové emise skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2 (požadované podle bodu 44 písm. d) na čistý výnos.

55.

Podnik zveřejní sesouhlasení částek čistých výnosů (jmenovatel při výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů podle bodu 53) s příslušnou položkou nebo poznámkami v účetní závěrce.

Požadavek na zveřejňování informací E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů

56.

Podnik zveřejní: (a) pohlcování a ukládání skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2, které vyplývají z projektů, jež mohl vyvinout v rámci své vlastní činnosti nebo k nimž přispěl v předcházejících a/nebo navazujících částech svého hodnotového řetězce, a (b) množství snížení emisí skleníkových plynů nebo jejich pohlcení z projektů ke zmírnění změny klimatu mimo jeho hodnotový řetězec, které financoval nebo hodlá financovat prostřednictvím nákupu uhlíkových kreditů.

57.

Tento požadavek na zveřejňování informací je: (a) poskytnout informace o opatřeních podniku k trvalému odstraňování nebo aktivní podpoře odstraňování skleníkových plynů z atmosféry, případně k dosažení cílů nulových čistých emisí (jak je uvedeno v bodě 60); (b) poskytnout přehled o rozsahu a kvalitě uhlíkových kreditů, které podnik nakoupil nebo hodlá nakoupit na dobrovolném trhu, případně na podporu svých tvrzení o neutralitě skleníkových plynů (jak je uvedeno v bodě 61).

58.

Zveřejnění informací o pohlcování a ukládání skleníkových plynů podle bodu 56 písm. a) musí případně obsahovat: (a) celkový objem pohlcování a ukládání skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2, a to rozčleněný a samostatně zveřejněný pro množství související s vlastními provozními činnostmi podniku a předcházejícími a/nebo navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce a rozdělený podle činností pohlcování; a (b) předpoklady, metodiky a rámce výpočtu, které podnik používá.

59.

Zveřejnění informací o uhlíkových kreditech podle bodu 56 písm. b) musí případně obsahovat: (a) celkové množství uhlíkových kreditů mimo hodnotový řetězec podniku v metrických tunách ekvivalentu CO2, které jsou ověřeny podle uznávaných norem kvality a zrušeny ve vykazovaném období, a (b) celkové množství uhlíkových kreditů mimo hodnotový řetězec podniku v metrických tunách ekvivalentu CO2, které se plánuje v budoucnu zrušit a které jsou založeny na stávajících smluvních dohodách či nikoli.

60.

V případě, že podnik vedle cílů snižování hrubých emisí skleníkových plynů zveřejní i cíl týkající se čistých nulových emisí (dle požadavku na zveřejňování informací E1-4, bodu 30), vysvětlí rozsah, použité metodiky a rámce a způsob, jakým mají být zbytkové emise skleníkových plynů (po přibližně 90–95% snížení emisí skleníkových plynů s možností odůvodněných odvětvových odchylek v souladu s uznávaným odvětvovým postupem dekarbonizace) neutralizovány například pohlcováním skleníkových plynů v rámci jeho vlastních provozních činností a v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce.

61.

V případě, že podnik veřejně prohlásil, že je neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů, a že využívá uhlíkové kredity, vysvětlí: (a) zda a jak jsou tato prohlášení doprovázena cíli snižování emisí skleníkových plynů, jak vyžaduje požadavek na zveřejňování informací ESRS E1-4; (b) zda a jak tato prohlášení a spoléhání se na uhlíkové kredity nebrání ani neomezují dosažení jeho cílů snižování emisí skleníkových plynů (47), případně jeho cíl nulových čistých emisí, a (c) důvěryhodnost a integritu použitých uhlíkových kreditů, včetně odkazu na uznávané normy kvality.

Požadavek na zveřejňování informací E1-8 – Interní stanovování cen uhlíku

62.

Podnik zveřejní, zda uplatňuje systémy interního stanovování cen uhlíku, a pokud ano, jak tyto systémy podporují jeho rozhodování a motivují k provádění politik a cílů souvisejících s klimatem.

63.

Informace požadované v bodě 62 musí zahrnovat: (a) typ systému interního stanovování cen uhlíku, například stínové ceny uplatňované při rozhodování o kapitálových výdajích nebo investicích do výzkumu a vývoje, interní poplatky za uhlík nebo interní uhlíkové fondy; (b) konkrétní oblast působnosti systémů stanovování cen uhlíku (činnosti, zeměpisné oblasti, subjekty atd.); (c) ceny uhlíku použité podle typu systému a kritické předpoklady pro stanovení cen, včetně zdroje použitých cen uhlíku a důvodů, proč jsou považovány za relevantní pro vybrané použití. Podnik může zveřejnit metodiku výpočtu cen uhlíku, včetně toho, do jaké míry byly ceny stanoveny na základě vědeckých pokynů a jak jejich budoucí vývoj souvisí s vědecky podloženými trajektoriemi stanovování cen uhlíku; a (d) přibližné hrubé objemy emisí skleníkových plynů rámce 1, 2 a případně rámce 3 v běžném roce v metrických tunách ekvivalentu CO2, na něž se tyto systémy vztahují, a jejich podíl na celkových emisích skleníkových plynů podniku pro každý příslušný rámec.

Požadavek na zveřejňování informací E1-9 – Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem

64.

Podnik zveřejní své: (a) předpokládané finanční následky významných fyzických rizik; (b) předpokládané finanční následky významných rizik přechodu a (c) potenciál k využití významných příležitostí souvisejících s klimatem.

65.

Informace požadované podle bodu 64 doplňují informace o současných finančních následcích požadované podle ESRS 2 SBM-3 bodu 48 písm. d). Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací týkajících se: (a) předpokládaných finančních následků v důsledku významných fyzických rizik a rizik přechodu je zajistit porozumění tomu, jakým způsobem tato rizika mají (nebo lze důvodně očekávat, že budou mít) významný vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Podkladem pro posouzení předpokládaných finančních následků významných fyzických rizik a rizik přechodu by měly být výsledky analýzy scénářů použité k provedení analýzy odolnosti podle požadavků bodů AR 10 až AR 13; (b) potenciálu k využití významných příležitostí souvisejících s klimatem je umožnit pochopení toho, jak může podnik finančně těžit z významných příležitostí souvisejících s klimatem. Toto zveřejnění doplňuje klíčové ukazatele výkonnosti, které mají být zveřejněny v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

66.

Zveřejnění předpokládaných finančních následků významných fyzických rizik podle bodu 64 písm. a) musí zahrnovat (48): (a) peněžní částku a podíl (procento) aktiv s významným fyzickým rizikem v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu před zvážením opatření pro přizpůsobení se změně klimatu; s peněžními částkami těchto aktiv rozdělenými podle akutních a chronických fyzických rizik (49); (b) podíl aktiv s významným fyzickým rizikem, na něž se vztahují opatření pro přizpůsobení se změně klimatu; (c) umístění významných aktiv s významným fyzickým rizikem (50) a (d) peněžní částku a podíl (procento) čistých výnosů z podnikatelských činností s významným fyzickým rizikem v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

67.

Zveřejnění předpokládaných finančních následků významného rizika přechodu podle bodu 64 písm. b) musí zahrnovat: (a) peněžní částku a podíl (procento) aktiv s významným rizikem přechodu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu před zvážením opatření ke zmírňování změny klimatu; (b) podíl aktiv s významným rizikem přechodu, na něž se vztahují opatření ke zmírňování změny klimatu; (c) rozdělení účetní hodnoty nemovitostí podniku podle tříd energetické účinnosti (51); (d) závazky, které může být nutné vykázat v účetní závěrce v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu; a (e) peněžní částku a podíl (procento) čistých výnosů z podnikatelských činností s významným rizikem přechodu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně případných čistých výnosů od zákazníků podniku vykonávajících činnosti související s uhlím, ropou a zemním plynem.

68.

Podnik zveřejní sesouhlasení příslušných položek nebo poznámek v účetní závěrce s: (a) významnými částkami aktiv a čistých výnosů s významným fyzickým rizikem (jak vyžaduje bod 66); (b) významnými částkami aktiv, závazků a čistých výnosů s významným rizikem přechodu (jak vyžaduje bod 67).

69.

Za účelem zveřejnění informací o potenciálu k využití příležitostí souvisejících s klimatem, které vyžaduje bod 64 písm. c), podnik zváží (52): (a) očekávané úspory nákladů v důsledku opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a (b) potenciální velikost trhu nebo očekávané změny čistých výnosů z nízkouhlíkových produktů a služeb nebo adaptačních řešení, ke kterým podnik má nebo může mít přístup.

70.

Vyčíslení finančních následků, které vyplývají z příležitostí, se nevyžaduje, pokud takovéto informace nesplňují kvalitativní charakteristiky užitečných informací obsažené v ESRS 1 dodatku B Kvalitativní charakteristiky informací.

ESRS E2

ZNEČIŠTĚNÍ

OBSAH

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-1 – Politiky týkající se znečištění

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-2 – Opatření a zdroje související se znečištěním

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-3 – Cíle týkající se znečištění

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-4 – Znečištění ovzduší, vody a půdy

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-5 – Látky vzbuzující obavy a látky vzbuzující mimořádné obavy

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-6 – Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

ESRS 2 Obecné informace

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-1 – Politiky týkající se znečištění

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-2 – Opatření a zdroje související se znečištěním

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-3 – Cíle týkající se znečištění

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-4 – Znečištění ovzduší, vody a půdy

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-5 – Látky vzbuzující obavy a látky vzbuzující mimořádné obavy

–

Požadavek na zveřejňování informací E2-6 – Předpokládané finanční následky z rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět: (a) tomu, jak podnik ovlivňuje znečištění ovzduší, vody a půdy z hlediska významných pozitivních i negativních skutečných nebo potenciálních dopadů; (b) Veškerým přijatým opatřením a výsledku těchto opatření k prevenci nebo zmírnění skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a řešení rizik a příležitostí; (c) plánům a schopnosti podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model v souladu s přechodem na udržitelné hospodářství a s potřebou prevence, kontroly a odstranění znečištění. Cílem je vytvořit prostředí bez toxických látek s nulovým znečištěním, a podpořit tak akční plán EU nazvaný „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“; (d) povaze, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku souvisejících s dopady a závislostmi podniku spojenými se znečištěním, jakož i prevencí, omezováním, odstraňováním nebo snižováním znečištění, a to i v případě, že to vyplývá z uplatňování předpisů, a způsobu, jakým podnik toto řídí, a (e) finančním následkům významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí podniku souvisejících se znečištěním pro podnik v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2.

Tento standard stanoví požadavky na zveřejňování informací týkající se následujících otázek udržitelnosti: znečištění ovzduší, vody, půdy, látky vzbuzující obavy, včetně látek vzbuzujících mimořádné obavy.

3.

„ Znečištění ovzduší“ se týká emisí vypouštěných podnikem do ovzduší (vnitřního i vnějšího) a prevence, omezování a snižování těchto emisí.

4.

„ Znečištění vody“ se týká emisí vypouštěných podnikem do vody a prevence, omezování a snižování těchto emisí.

5.

„ Znečištění půdy“ se týká emisí vypouštěných podnikem do půdy a prevence, omezování a snižování těchto emisí.

6.

Pokud jde o „látky vzbuzující obavy“, vztahuje se tento standard na výrobu, používání a/nebo distribuci a uvádění na trh látek vzbuzujících obavy, včetně látek vzbuzujících mimořádné obavy. Cílem požadavků na zveřejňování informací o látkách vzbuzujících obavy je poskytnout uživatelům informace o skutečných nebo potenciálních dopadech souvisejících s těmito látkami, a to i s ohledem na možná omezení jejich používání a/nebo distribuce a uvádění na trh.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

7.

Téma znečištění úzce souvisí s dalšími dílčími environmentálními tématy, jako je změna klimatu, vodní a mořské zdroje, biologická rozmanitost a oběhové hospodářství. Pro poskytnutí uceleného přehledu toho, co by mohlo být významné pro znečištění, jsou příslušné požadavky na zveřejňování informací zahrnuty v jiných standardech v oblasti životního prostředí takto: (a) v ESRS E1 Změna klimatu, který se zabývá následujícími sedmi skleníkovými plyny souvisejícími se znečištěním ovzduší: oxidem uhličitým (CO2), methanem (CH4), oxidem dusným (N2O), hydrofluoruhlovodíky (HFC), perfluoruhlovodíky (PFCs), fluoridem sírovým (SF6) a fluoridem dusitým (NF3); (b) v ESRS E3 Vodní a mořské zdroje, který se zabývá spotřebou vody, zejména v oblastech s vodním rizikem, recyklací a skladováním vody. Patří sem také odpovědné hospodaření s mořskými zdroji, včetně povahy a množství komodit souvisejících s mořskými zdroji (jako jsou štěrky, hlubokomořské minerály, mořské plody), které podnik využívá. Tento standard se zabývá negativními dopady, pokud jde o znečištění vodních a mořských zdrojů, včetně mikroplastů, které vznikají při těchto činnostech; (c) v ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy, který se zabývá ekosystémy a druhy. Tento standard se zabývá znečištěním jako faktorem přímého dopadu v podobě ztráty biologické rozmanitosti; (d) v ESRS E5 Využívání zdrojů a oběhové hospodářství, který se zabývá zejména přechodem od těžby neobnovitelných zdrojů a zaváděním postupů, jež zabraňují vzniku odpadů, včetně znečištění způsobeného odpady.

8.

Dopady podniku související se znečištěním mohou mít vliv na lidi a komunity. Významné negativní dopady na dotčené komunity v důsledku dopadů souvisejících se znečištěním, které lze přičíst podniku, jsou zahrnuty v ESRS S3 Dotčené komunity.

9.

Tento standard by měl být vykládán společně s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

10.

Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 kapitole 4 Řízení dopadů, rizik a příležitostí a měly by být vykazovány společně s těmito informacemi.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním

11.

Podnik popíše postup identifikace významných dopadů, rizik a příležitostí a poskytne informace o: (a) tom, zda podnik prověřoval umístění svého místa a obchodní činnosti s cílem určit jeho skutečné a potenciální dopady, rizika a příležitosti související se znečištěním ve své vlastní činnosti a v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, a pokud ano, metodiky, předpoklady a nástroje použité při prověřování; (b) tom, zda a jak podnik vedl konzultace, zejména s dotčenými komunitami.

Požadavek na zveřejňování informací E2-1 – Politiky týkající se znečištění

12.

Podnik popíše své politiky, které přijal za účelem řešení řízení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s prevencí a omezováním znečištění.

13.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém podnik provádí politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním.

14.

Informace požadované podle bodu 12 obsahují informace o politikách, které podnik zavedl za účelem řízení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti.

15.

Podnik s ohledem na své vlastní činnosti a předcházející a navazující části jeho hodnotového řetězce uvede, zda a jak se jeho politiky týkají následujících oblastí, pokud jsou významné: (a) zmírnění negativních dopadů souvisejících se znečištěním ovzduší, vody a půdy, včetně prevence a omezování; (b) nahrazování a minimalizace používání látek vzbuzujících obavy a postupné vyřazování látek vzbuzujících mimořádné obavy, zejména pro jiné než zbytné společenské použití a ve spotřebních výrobcích, a (c) předcházení incidentům a mimořádným situacím, a pokud k nim dojde, kontrola a omezení jejich dopadu na lidi a životní prostředí.

Požadavek na zveřejňování informací E2-2 – Opatření a zdroje související se znečištěním

16.

Podnik zveřejní svá opatření související se znečišťováním a zdroje přidělené na jejich provádění.

17.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení klíčových opatření přijatých a plánovaných k dosažení cílů a úkolů politiky v oblasti znečištění.

18.

Popis akčních plánů a zdrojů souvisejících se znečištěním musí obsahovat informace předepsané v ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

19.

Kromě ESRS 2 MDR-A může podnik specifikovat, které úrovni v následující hierarchii zmírňujících opatření lze opatření a zdroje přidělit: (a) zamezit znečištění, včetně postupného vyřazování materiálů nebo sloučenin, které mají negativní dopad (prevence znečištění u zdroje); (b) snížit znečištění, včetně: vyřazování materiálů nebo sloučenin; splnění požadavků na prosazování, jako jsou požadavky na nejlepší dostupné techniky (BAT), nebo splnění kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění podle nařízení EU o taxonomii a jeho aktů v přenesené pravomoci (minimalizace znečištění), a (c) obnovit, regenerovat a transformovat ekosystémy, kde došlo ke znečištění (kontrola dopadů vyplývajících jak z běžných činností, tak z havárií).

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací E2-3 – Cíle týkající se znečištění

20.

Podnik zveřejní cíle týkající se znečištění, které stanovil.

21.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení cílů, které podnik stanovil na podporu svých politik týkajících se znečištění a k řešení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním.

22.

Popis cílů musí obsahovat požadavky na informace definované v ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů.

23.

Informace zveřejněné podle bodu 20 udávají, zda a jak se jeho cíle vztahují k prevenci a omezování: (a) látek znečišťujících ovzduší a příslušného měrného zatížení; (b) emisí do vody a příslušného měrného zatížení; (c) znečištění půdy a příslušného měrného zatížení a (d) látek vzbuzujících obavy a látek vzbuzujících mimořádné obavy.

24.

Kromě ESRS 2 MDR-T může podnik uvést, zda byly při stanovování cílů zohledněny ekologické prahové hodnoty (např. integrita biosféry, úbytek stratosférického ozonu, zatížení atmosférickým aerosolem, vyčerpání půdy, okyselování oceánů) a příděly specifické pro jednotlivé subjekty. V takovém případě může podnik upřesnit: (a) zjištěné ekologické prahové hodnoty a metodiku použitou k jejich určení; (b) zda jsou limity specifické pro daný subjekt, a pokud ano, jak byly stanoveny a (c) to, jak je v podniku rozdělena odpovědnost za dodržování stanovených ekologických prahových hodnot;

25.

Podnik v rámci kontextových informací uvede, zda jsou cíle, které stanovil a předložil, povinné (požadované na základě právních předpisů) nebo dobrovolné.

Požadavek na zveřejňování informací E2-4 – Znečištění ovzduší, vody a půdy

26.

Podnik zveřejní znečišťující látky, které vypouští při své vlastní činnosti, a mikroplasty, které produkuje nebo používá.

27.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o emisích, které podnik při své provozní činnosti vypouští do ovzduší, vody a půdy, a o produkci a používání mikroplastů.

28.

Podnik zveřejní množství: (a) každé znečišťující látky uvedené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (64) (Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek „nařízení o E-PRTR“) uniklé do ovzduší, vody a půdy, s výjimkou emisí skleníkových plynů, které jsou zveřejňovány v souladu s ESRS E1 Změna klimatu (65); (b) mikroplastů, které podnik vytváří nebo používá.

29.

Množství uvedená v bodě 28 jsou konsolidovaná množství, včetně emisí z těch zařízení, nad nimiž má podnik finanční kontrolu, a emisí, nad nimiž má podnik provozní kontrolu. Konsolidace zahrnuje pouze emise ze zařízení, u nichž byla překročena příslušná prahová hodnota stanovená v příloze II nařízení (ES) č. 166/2006.

30.

Podnik uvede zveřejněné informace do souvislostí a popíše: (a) změny v průběhu času, (b) metodiky měření a (c) postupy shromažďování údajů pro účetnictví a vykazování související se znečištěním, včetně typu potřebných údajů a zdrojů informací.

31.

Pokud je pro kvantifikaci emisí zvolena horší metodika ve srovnání s přímým měřením emisí, podnik uvede důvody pro volbu této horší metodiky. Jestliže podnik používá odhady, zveřejní standard, odvětvovou studii nebo zdroje, které tvoří základ jeho odhadů, jakož i možný stupeň nejistoty a rozsah odhadů se zohledněním nejistoty měření.

Požadavek na zveřejňování informací E2-5 – Látky vzbuzující obavy a látky vzbuzující mimořádné obavy

32.

Podnik zveřejní informace o výrobě, používání, distribuci, uvádění na trh a dovozu/vývozu látek vzbuzujících obavy a látek vzbuzujících mimořádné obavy samotných, ve směsích nebo v předmětech.

33.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení dopadu podniku na zdraví a životní prostředí prostřednictvím látek vzbuzujících obavy a prostřednictvím látek vzbuzujících mimořádné obavy jako takových. Má rovněž umožnit pochopení významných rizik a příležitostí podniku, včetně expozice vůči těmto látkám, a rizik vyplývajících ze změn předpisů.

34.

Informace zveřejněné podle bodu 32 musí zahrnovat celkové množství látek vzbuzujících obavy, které vznikají nebo se používají při výrobě nebo které jsou pořizovány, a celkové množství látek vzbuzujících obavy, které opouštějí jeho zařízení jako emise, jako produkty nebo jako součást produktů nebo služeb, v rozdělení podle hlavních tříd nebezpečnosti látek vzbuzujících obavy.

35.

Podnik předloží odděleně informace týkající se látek vzbuzujících mimořádné obavy.

Požadavek na zveřejňování informací E2-6 – Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním

36.

Podnik zveřejní předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním.

37.

Informace požadované podle bodu 36 doplňují informace o běžných finančních následcích pro finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky podniku za vykazované období, které jsou vyžadovány podle ESRS 2 SBM-3 bodu 48 písm. d).

38.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit: (a) předpokládané finanční následky v důsledku významných rizik vyplývajících z dopadů a závislostí souvisejících se znečištěním a jak tato rizika mají (nebo lze důvodně očekávat, že budou mít) významný vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu; (b) předpokládané finanční následky v důsledku významných příležitostí souvisejících s prevencí a kontrolou znečištění.

39.

Zveřejněné informace musí obsahovat: (a) vyčíslení předpokládaných finančních následků v peněžním vyjádření před zvážením opatření souvisejících se znečištěním, nebo pokud to není možné bez zbytečných nákladů nebo úsilí, kvalitativní informace. U finančních následků vyplývajících z příležitostí se vyčíslení nevyžaduje, pokud by vedlo ke zveřejnění informací, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz ESRS 1 dodatek C Kvalitativní charakteristiky informací); (b) popis uvažovaných účinků, souvisejících dopadů a časových horizontů, v nichž se pravděpodobně projeví; a (c) kritické předpoklady použité pro kvantifikaci předpokládaných finančních následků, jakož i zdroje a míru nejistoty těchto předpokladů.

40.

Informace poskytované podle bodu 38 písm. a) musí obsahovat: (a) podíl čistých příjmů z výrobků a služeb, které jsou nebo obsahují látky vzbuzující obavy, a podíl čistých příjmů z výrobků a služeb, které jsou nebo obsahují látky vzbuzující mimořádné obavy; (b) provozní a kapitálové výdaje vynaložené ve vykazovaném období v souvislosti se závažnými haváriemi a depozicemi; (c) rezervy na náklady na ochranu životního prostředí a sanaci, například na rekultivaci kontaminovaných míst, rekultivaci skládek, odstranění znečištění životního prostředí na stávajících místech výroby nebo skladování a podobná opatření.

41.

Podnik zveřejní veškeré relevantní kontextové informace včetně popisu závažných havárií a depozicí, kdy znečištění mělo negativní vliv na životní prostředí a/nebo mělo nebo má mít negativní účinky na finanční peněžní toky podniku, jeho finanční situaci nebo finanční výsledky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

ESRS E3

VODNÍ A MOŘSKÉ ZDROJE

OBSAH

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-1 – Politiky týkající se vodních a mořských zdrojů

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-2 – Opatření a zdroje týkající se vodních a mořských zdrojů

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-3 – Cíle týkající se vodních a mořských zdrojů

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-4 – Spotřeba vody

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-5 – Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

ESRS 2 Obecné informace

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-1 – Politiky týkající se vodních a mořských zdrojů

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-2 – Opatření a zdroje týkající se politik souvisejících s vodními a mořskými zdroji

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-3 – Cíle týkající se vodních a mořských zdrojů

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-4 – Spotřeba vody

–

Požadavek na zveřejňování informací E3-5 – Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět: (a) tomu, jak podnik ovlivňuje vodní a mořské zdroje z hlediska významných pozitivních a negativních skutečných nebo potenciálních dopadů; (b) veškerým přijatým opatřením a výsledkům těchto opatření k prevenci nebo zmírnění významných skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a na ochranu vodních a mořských zdrojů, a to i s ohledem na snížení spotřeby vody, a k řešení rizik a příležitostí; (c) tomu, zda, jak a do jaké míry podnik přispívá k ambicím Zelené dohody pro Evropu v oblasti čistého vzduchu, čisté vody, zdravé půdy a biologické rozmanitosti a k zajištění udržitelnosti modré ekonomiky a odvětví rybolovu, vykazování, a to s ohledem na: směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (68) (rámcovou směrnici EU o vodě), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (69) (rámcovou směrnici EU o strategii pro mořské prostředí), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU (70) (směrnici EU o územním plánování námořních prostor, cíle udržitelného rozvoje (zejména cíl č. 6 „pitná voda a kanalizace“ a č. 14 „život ve vodě“) a respektování globálních environmentálních limitů (např. integrita biosféry, okyselování oceánů, využívání sladké vody a planetární meze biogeochemických toků); (d) plánům a schopnostem podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model v souladu s podporou udržitelného využívání vody založeného na dlouhodobé ochraně dostupných vodních zdrojů; ochraně vodních ekosystémů a obnově sladkovodních a mořských stanovišť; (e) povaze, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku vyplývajících z jeho dopadů a závislostí s ohledem na vodní a mořské zdroje a způsobu, jakým je podnik řídí, a (f) finančním následkům významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí podniku s ohledem na vodní a mořské zdroje v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2.

Tento standard stanoví požadavky na zveřejňování informací týkajících se vodních a mořských zdrojů. Pokud jde o „vodu“, tento standard se vztahuje na povrchovou, podzemní vodu. Zahrnuje požadavky na zveřejňování informací o spotřebě vody v souvislosti s činnostmi, výrobky a službami podniku, jakož i související informace o odběrech a vypouštění vody.

3.

Pokud jde o „mořské zdroje“, vztahuje se tento standard na těžbu a využívání těchto zdrojů a na související hospodářské činnosti.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

4.

Téma vodních a mořských zdrojů úzce souvisí s dalšími dílčími environmentálními tématy, jako je změna klimatu, znečištění, biologická rozmanitost a oběhové hospodářství. Pro poskytnutí uceleného přehledu toho, co by mohlo být významné pro vodní a mořské zdroje, jsou příslušné požadavky na zveřejňování informací zahrnuty v jiných environmentálních ESRS takto: (a) v ESRS E1 Změna klimatu, který se zabývá zejména akutními a chronickými fyzikálními riziky, jež vyplývají z nebezpečí souvisejících s vodou a oceány, jež jsou způsobena nebo zhoršena změnou klimatu, včetně zvyšující se teploty vody, měnících se srážkových poměrů a druhů srážek (déšť, krupobití, sníh/led), proměnlivosti srážek nebo hydrologické proměnlivosti, okyselování oceánů, zasolování, zvyšování hladiny moří, sucha, vysokého vodního stresu, silných srážek, povodní a protržení ledovcových jezer; (b) v ESRS E2 Znečištění, který se zabývá zejména emisemi do vody, což zahrnuje i emise do oceánů, a používáním a tvorbou mikroplastů; (c) v ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy, který se zabývá zejména ochranou a udržitelným využíváním sladkovodních akvatických ekosystémů a oceánů a moří a dopadem na ně; a (d) v ESRS E5 Využívání zdrojů a oběhové hospodářství, který se zabývá zejména nakládáním s odpady včetně plastů a přechodem na těžbu neobnovitelných zdrojů odpadních vod; omezení používání plastů a recyklací odpadních vod.

5.

Dopady podniku na vodní a mořské zdroje mají vliv na lidi a komunity. Významné negativní dopady na dotčené komunity v důsledku dopadů souvisejících s vodními a mořskými zdroji, které lze přičíst podniku, jsou zahrnuty v ESRS S3 Dotčené komunity.

6.

Tento standard by měl být vykládán společně s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

7.

Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 kapitole 4 Řízení dopadů, rizik a příležitostí a měly by být vykazovány společně s těmito informacemi.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji

8.

Podnik popíše postup identifikace významných dopadů, rizik a příležitostí a poskytne informace o: (a) tom, zda a jak podnik prověřoval svůj majetek a činnosti s cílem určit jeho skutečné a potenciální dopady, rizika a příležitosti související s vodními a mořskými zdroji ve své vlastní činnosti a v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, a pokud ano, metodiky, předpoklady a nástroje použité při prověřování; (b) tom, zda a jak podnik vedl konzultace, zejména s dotčenými komunitami (71).

Požadavek na zveřejňování informací E3-1 – Politiky týkající se vodních a mořských zdrojů

9.

Podnik popíše své politiky, které přijal za účelem řízení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji (72).

10.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém podnik uplatňuje politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací jeho významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti s vodními a mořskými zdroji.

11.

Informace požadované podle bodu 9 obsahují informace o politikách, které podnik zavedl za účelem řízení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti.

12.

Podnik uvede, zda a jak se jeho politiky týkají následujících otázek, pokud jsou významné: (a) vodohospodářství včetně: i. využívání a získávání vodních a mořských zdrojů v rámci jeho vlastních činností, ii. úpravy vody jako kroku k udržitelnějšímu získávání vody, a iii. předcházení a snižování znečištění vod v důsledku jeho činností. (b) navrhování výrobků a služeb s ohledem na řešení problémů souvisejících s vodou a ochranu mořských zdrojů; a (c) závazek snížit významnou spotřebu vody v oblastech s vodním rizikem v rámci vlastních provozních činností a v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce. 13. Pokud se alespoň jedno z míst podniku nachází v oblasti s vysokým vodním stresem a nevztahuje se na ně žádná politika, podnik tuto skutečnost uvede a zdůvodní, proč žádnou takovou politiku nepřijal. Podnik může zveřejnit časový rámec, v němž tuto politiku hodlá přijmout (73). 14. Podnik uvede, zda přijal politiky nebo postupy týkající se udržitelných oceánů a moří (74).

Požadavek na zveřejňování informací E3-2 – Opatření a zdroje týkající se vodních a mořských zdrojů

15.

Podnik zveřejní svá opatření týkající se vodních a mořských zdrojů a zdroje přidělené na jejich provádění.

16.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení klíčových přijatých a plánovaných opatření k dosažení cílů a úkolů politiky v oblasti vodních a mořských zdrojů.

17.

Popis opatření a zdrojů se řídí zásadami definovanými v ESRS 2 MDR-A – Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti. Kromě ESRS 2 MDR-A může podnik specifikovat, které úrovni v hierarchii zmírňujících opatření lze opatření a

18.

zdroje přidělit s cílem: (a) zabránit využívání vodních a mořských zdrojů; (b) snížit využívání vodních a mořských zdrojů, například prostřednictvím opatření ke zvýšení účinnosti; (c) zpětně získat a opětovně využívat vodu nebo (d) obnovit a regenerovat vodní ekosystémy a vodní plochy.

19.

Podnik specifikuje opatření a zdroje ve vztahu k oblastem s vodním rizikem, včetně oblastí s vysokým vodním stresem.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací E3-3 – Cíle týkající se vodních a mořských zdrojů

20.

Podnik zveřejní cíle týkající se vodních a mořských zdrojů, které stanovil.

21.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení cílů, které podnik přijal na podporu svých politik týkajících se vodních a mořských zdrojů a řešení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji.

22.

Popis cílů musí obsahovat požadavky na informace definované v ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů.

23.

Informace zveřejněné podle bodu 20 udávají, zda a jak se jeho cíle vztahují k: (a) řízení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s oblastmi s vodním rizikem, včetně zlepšování kvality vody; (b) odpovědnému řízení dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti s mořskými zdroji, včetně povahy a množství komodit souvisejících s mořskými zdroji (např. štěrk, hlubokomořské minerály, mořské plody), které podnik využívá, a (c) snížení spotřeby vody, včetně vysvětlení, jak se tyto cíle vztahují k oblastem s vodním rizikem, včetně oblastí s vysokým vodním stresem.

24.

Kromě ESRS 2 MDR-T podnik může upřesnit, zda byly při stanovení cílů zohledněny ekologické prahové hodnoty a příděly specifické pro daný subjekt. V takovém případě může podnik upřesnit: (a) zjištěné ekologické prahové hodnoty a metodiku použitou k jejich určení; (b) zda jsou limity specifické pro daný subjekt, a pokud ano, jak byly stanoveny a (c) to, jak je v podniku rozdělena odpovědnost za dodržování stanovených ekologických prahových hodnot;

25.

Podnik v rámci kontextových informací uvede, zda jsou cíle, které stanovil a předložil, povinné (na základě právních předpisů) nebo dobrovolné.

Požadavek na zveřejňování informací E3-4 – Spotřeba vody

26.

Podnik zveřejňuje informace o své spotřebě vody v souvislosti s významnými dopady, riziky a příležitostmi.

27.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o spotřebě vody v podniku a o pokroku podniku v souvislosti s jeho cíli.

28.

Informace zveřejněné podle bodu 26 se týkají vlastních provozních činností a zahrnují: (a) celkovou spotřebu vody v m3; (b) celkovou spotřebu vody v m3 v oblastech s vodním rizikem, včetně oblastí s vysokým vodním stresem; (c) celkový objem recyklované a znovu použité vody v m3 (75); (d) celkovou zásobu vody a změny zásob v m3 a (e) veškeré nezbytné kontextové informace týkající se písmen a) až d), včetně kvality a množství vody v povodích, způsobu, jakým byly údaje shromážděny, například veškeré použité normy, metodiky a předpoklady, včetně toho, zda jsou informace vypočteny, odhadnuty, modelovány nebo získány z přímých měření, a přístup, který byl při tom použit, například použití faktorů specifických pro dané odvětví.

29.

Podnik poskytne informace o své náročnosti na vodu: celková spotřeba vody: v m3 na milion EUR čistých výnosů z vlastních provozních činností (76).

Požadavek na zveřejňování informací E3-5 – Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji

30.

Podnik zveřejní předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji.

31.

Informace požadované podle bodu 30 doplňují informace o běžných finančních následcích pro finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky subjektu za vykazované období, které jsou vyžadovány podle ESRS 2 SBM-3 bodu 48 písm. d).

32.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit: (a) předpokládané finanční následky v důsledku významných rizik vyplývajících z dopadů a závislostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji a jak tato rizika mají (nebo lze důvodně očekávat, že budou mít) významný vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu; a (b) předpokládané finanční následky v důsledku významných příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji.

33.

Zveřejněné informace musí obsahovat: (a) vyčíslení předpokládaných finančních následků v peněžním vyjádření před zvážením opatření souvisejících s vodními a mořskými zdroji, nebo pokud to není možné bez zbytečných nákladů nebo úsilí, kvalitativní informace. U finančních následků vyplývajících z příležitostí se vyčíslení nevyžaduje, pokud by vedlo ke zveřejnění informací, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz ESRS 1 dodatek C Kvalitativní charakteristiky informací); (b) popis uvažovaných účinků, dopadů a závislostí, s nimiž souvisejí, a časových horizontů, v nichž se pravděpodobně projeví; a (c) kritické předpoklady použité pro kvantifikaci předpokládaných finančních následků, jakož i zdroje a míru nejistoty těchto předpokladů.

ESRS E4

BIOLOGICKÁ ROZMANITOST A EKOSYSTÉMY

OBSAH

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-1 – Plán přechodu a zohlednění biologické rozmanitosti a ekosystémů ve strategii a obchodním modelu

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-2 – Politiky týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-3 – Opatření a zdroje související s biologickou rozmanitostí a ekosystémy

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-4 – Cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-5 – Ukazatele dopadů týkající se změny biologické rozmanitosti a ekosystémů

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-6 – Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí týkajících se biologické rozmanitosti a ekosystémů

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

ESRS 2 Obecné informace

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-1 – Plán přechodu a zohlednění biologické rozmanitosti a ekosystémů ve strategii a obchodním modelu

–

Požadavky na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-2 – Politiky týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-3 – Opatření a zdroje související s biologickou rozmanitostí a ekosystémy

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-4 – Cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-5 – Ukazatele dopadů týkající se změny biologické rozmanitosti a ekosystémů

–

Požadavek na zveřejňování informací E4-6 – Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí týkajících se biologické rozmanitosti a ekosystémů

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informcí, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět: (a) tomu, jak podnik ovlivňuje biologickou rozmanitost a ekosystémy z hlediska významných pozitivních a negativních, skutečných a potenciálních dopadů, včetně míry, v jaké přispívá k faktorům, které způsobují úbytek a degradaci biologické rozmanitosti a ekosystémů; (b) veškerým přijatým opatřením k prevenci nebo zmírnění významných negativních skutečných nebo potenciálních dopadů a k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů a výsledkům těchto opatření a k řešení rizik a příležitostí a (c) plánům a schopnostem podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model: i. respektování mezí naší planety souvisejících s integritou biosféry a změnou suchozemského systému, ii. vizi celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu a jeho příslušné cíle a úkoly, iii. příslušné aspekty strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (77), iv. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES a směrnice Rady 92/43/EHS (směrnice EU o ptácích a směrnice o stanovištích) (78), a v. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES o ochraně volně žijících ptáků (79); (d) povaze, typu a rozsahu významných rizik, závislostí a příležitostí podniku souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy a způsobu, jakým je podnik řídí, a (e) finančním následkům významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí podniku s ohledem na biologickou rozmanitost a ekosystémy v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2.

Tento standard stanoví požadavky na zveřejňování informací týkajících se vztahu podniku k suchozemským, sladkovodním a mořským stanovištím, ekosystémům a populacím souvisejících druhů živočichů a rostlin, včetně různorodosti v rámci druhů, mezi druhy a ekosystémy a jejich vzájemného vztahu s původními obyvateli a jinými dotčenými komunitami.

3.

Pojmy „biodiverzita“ a  „biologická rozmanitost“ označují variabilitu všech žijících organismů včetně suchozemských, sladkovodních, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

4.

„Biologická rozmanitost a ekosystémy“ úzce souvisí s dalšími environmentálními otázkami. Hlavními přímými faktory ovlivňujícími biologickou rozmanitost a změnu ekosystémů jsou změna klimatu, znečištění, změna využívání půdy, změna využívání sladké vody a moře, přímé využívání organismů a invazní nepůvodní druhy. Tyto faktory jsou zahrnuty v tomto standardu, s výjimkou změny klimatu (zahrnuta v ESRS E1) a znečištění (zahrnuto v ESRS E2).

5.

Aby bylo možné získat komplexní pochopení významných dopadů a závislostí na biologické rozmanitosti a ekosystémech, měly by být požadavky na zveřejňování jiných environmentálních ESRS chápány a vykládány ve spojení se zvláštními požadavky na zveřejňování podle tohoto standardu. Příslušné požadavky na zveřejňování informací, na které se vztahují další environmentální ESRS, jsou: (a) v ESRS E1 Změna klimatu, který se zabývá zejména emisemi skleníkových plynů a energetickými zdroji (spotřebou energie); (b) v ESRS E2 Znečištění, který se zabývá znečištěním ovzduší, vody a půdy; (c) v ESRS E3 Vodní a mořské zdroje, který se zabývá zejména vodními zdroji (spotřebou vody) a mořskými zdroji; (d) v ESRS E5 Využívání zdrojů a oběhové hospodářství, který se zabývá zejména přechodem od těžby neobnovitelných zdrojů a zaváděním postupů, jež zabraňují vzniku odpadů, včetně znečištění způsobeného odpady.

6.

Dopady podniku na biologickou rozmanitost a ekosystémy mají vliv na lidi a komunity. Při podávání zpráv o významných negativních dopadech na dotčené komunity v důsledku změny biologické rozmanitosti a ekosystémů podle ESRS E4 podnik zohlední požadavky ESRS S3 Dotčené komunity.

7.

Tento standard by měl být vykládán společně s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

8.

Požadavky tohoto oddílu se vykládají ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 kapitole 2 Správa a řízení, kapitole 3 Strategie a kapitole 4 Řízení dopadů, rizik a příležitostí.

9.

Výsledné zveřejněné informace se uvádějí spolu se informacemi vyžadovanými v ESRS 2, s výjimkou ESRS 2 SBM-3, u něhož může podnik uvést informace spolu s tematickými informacemi.

10.

Kromě požadavků uvedených ve standardu ESRS 2 obsahuje tento standard také specifický požadavek na zveřejňování informací E4-1 – Plán přechodu a zohlednění biologické rozmanitosti a ekosystémů ve strategii a obchodním modelu

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací E4-1 – Plán přechodu a zohlednění biologické rozmanitosti a ekosystémů ve strategii a obchodním modelu

11.

Podnik zveřejní, jakým způsobem jeho dopady na biologickou rozmanitost a ekosystémy, závislosti, rizika a příležitosti vznikají a vyvolávají přizpůsobení jeho strategie a obchodního modelu.

12.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení odolnosti strategie a obchodního modelu podniku ve vztahu k biologické rozmanitosti a ekosystémům a slučitelnosti strategie a obchodního modelu podniku s ohledem na příslušné místní, národní a globální cíle veřejné politiky týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů.

13.

Podnik popíše odolnost své strategie a obchodního modelu či modelů ve vztahu k biologické rozmanitosti a ekosystémům. Popis obsahuje: (a) posouzení odolnosti současného obchodního modelu a strategie vůči fyzickým rizikům, rizikům přechodu a systémovým rizikům souvisejícím s biologickou rozmanitostí a ekosystémy; (b) rozsah analýzy odolnosti ve vztahu k vlastním činnostem podniku a předcházejícím a navazujícím částem jeho hodnotového řetězce a ve vztahu k rizikům zvažovaným v této analýze; (c) klíčové předpoklady; (d) použité časové horizonty; (e) výsledky analýzy odolnosti a (f) zapojení zúčastněných stran, případně včetně nositelů domorodých a místních znalostí.

14.

Pokud jsou informace uvedené v tomto požadavku na zveřejňování informací zveřejněny podnikem jako součást informací požadovaných podle ESRS 2 SBM-3, může podnik odkázat na informace, které zveřejnil podle ESRS 2 SBM-3.

15.

Podnik může zveřejnit svůj plán přechodu, aby zlepšil svůj obchodní model a strategii a nakonec dosáhl jejich souladu s vizí celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu a jeho příslušnými cíli a úkoly, se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a s respektováním planetárních mezí souvisejících s integritou biosféry a změnou suchozemského systému.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

16.

Podnik zveřejní: (a) seznam významných míst v rámci vlastních činností, včetně míst pod jeho provozní kontrolou, na základě výsledků bodu 17 písm. a). Podnik tyto lokality zveřejní s: i. upřesněním činností, které oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti negativně ovlivňují (80), ii. rozdělením lokalit podle zjištěných dopadů a závislostí a podle ekologického stavu oblastí (s odkazem na konkrétní základní úroveň ekosystému), kde se nacházejí, a iii. uvedením ovlivněných oblastí citlivých z hlediska biologické rozmanitosti, aby uživatelé mohli určit místo a odpovědný příslušný orgán s ohledem na činnosti uvedené v bodě 16 písm. a) bodě i); (b) to, zda zjistil významné negativní dopady, pokud jde o degradaci půdy, dezertifikaci nebo zakrývání půdy (81); a (c) to, zda má provozní činnosti, které mají vliv na ohrožené druhy (82).

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik, závislostí a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy

17.

Podnik popíše postup identifikace významných dopadů, rizik, závislostí a příležitostí. Popis postupu musí zahrnovat to, zda a jakým způsobem podnik: (a) identifikoval a vyhodnotil skutečné a potenciální dopady na biologickou rozmanitost a ekosystémy v rámci vlastního místa a v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, včetně použitých kritérií hodnocení; (b) identifikoval a posoudil závislosti na biologické rozmanitosti a ekosystémech a jejich službách v rámci vlastních lokalit a v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, včetně použitých kritérií hodnocení, a zda v tomto hodnocení zahrnul ekosystémové služby, které jsou narušeny nebo u nichž je to pravděpodobné; (c) identifikoval a posoudil rizika přechodu a fyzická rizika a příležitosti související s biologickou rozmanitostí a ekosystémy, včetně kritérií hodnocení uplatňovaných na základě dopadů a závislostí; (d) uvážil systémová rizika; (e) vedl konzultace s dotčenými komunitami ohledně posouzení udržitelnosti sdílených biologických zdrojů a ekosystémů, a zejména: i. pokud je pravděpodobné, že dané místo, výroba nebo získávání surovin bude mít negativní dopad na biologickou rozmanitost a ekosystémy, identifikace konkrétních míst, výroby nebo získávání surovin s negativními nebo potenciálně negativními dopady na dotčené komunity, ii. pokud je pravděpodobné, že budou ovlivněny dotčené komunity, podnik zveřejní, jak byly tyto komunity zapojeny do posouzení významnosti, a iii. s ohledem na dopady na ekosystémové služby, které jsou důležité pro dotčené komunity, v rámci vlastních provozních činností podnik uvede, jak lze negativním dopadům zabránit. Pokud jsou tyto dopady nevyhnutelné, může podnik uvést své plány k jejich minimalizaci a provést zmírňující opatření, jejichž cílem je zachovat hodnotu a funkčnost prioritních služeb.

18.

Podnik může zveřejnit, zda a jakým způsobem použil analýzu scénářů biologické rozmanitosti a ekosystémů pro identifikaci a posouzení významných rizik a příležitostí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Pokud podnik použil takovou analýzu scénářů, může zveřejnit následující informace: (a) proč byly vybrány uvažované scénáře; (b) jak jsou zvažované scénáře aktualizovány podle měnících se podmínek a nových trendů; a (c) zda jsou scénáře založeny na očekáváních zveřejněných autoritativními mezivládními orgány, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti, a případně na vědeckém konsenzu, který vyjádřila Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES).

19.

Podnik výslovně uvede: (a) to, zda má či nemá místa, které se nacházejí v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti, a zda činnosti související s těmito místy tyto oblasti negativně neovlivňují tím, že vedou ke zhoršení stavu přírodních stanovišť a stanovišť druhů a k vyrušování druhů, pro něž byla chráněná oblast vyhlášena, a (b) zda byl učiněn závěr, že je nezbytné provést opatření ke zmírnění biologické rozmanitosti, jako jsou opatření uvedená v: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků; směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (83)); a pro činnosti ve třetích zemích v souladu s rovnocennými vnitrostátními předpisy nebo mezinárodními normami, jako je například norma výkonnosti č. 6 Mezinárodní finanční korporace (IFC): Ochrana biologické rozmanitosti a udržitelné řízení živých přírodních zdrojů;

Požadavek na zveřejňování informací E4-2 – Politiky týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů

20.

Podnik popíše své politiky přijaté za účelem řešení významných dopadů, rizik, závislostí a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy.

21.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém podnik uplatňuje politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací jeho významných dopadů, závislostí, rizik a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy.

22.

Informace požadované podle bodu 20 obsahují informace o politikách, které podnik zavedl za účelem řízení svých významných dopadů, rizik, závislostí a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti.

23.

Kromě ustanovení ESRS 2 MDR-P podnik popíše, zda a jakým způsobem jeho politiky týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů: (a) se týkají záležitostí uvedených v požadavku č. 4 ve standardu ESRS E4; (b) souvisejí s jeho významnými dopady na biologickou rozmanitost a ekosystémy; (c) se týkají významných závislostí a významných fyzických rizik a rizik přechodu a příležitostí; (d) podporují sledovatelnost výrobků, součástí a surovin s významným skutečným nebo potenciálním dopadem na biologickou rozmanitost a ekosystémy v rámci hodnotového řetězce; (e) řeší výrobu, získávání nebo spotřebu z ekosystémů, které jsou řízeny tak, aby zachovávaly nebo zlepšovaly podmínky pro biologickou rozmanitost, což se prokazuje pravidelným sledováním a podáváním zpráv o stavu biologické rozmanitosti a o přírůstcích nebo úbytcích; a (f) zabývají se sociálními důsledky dopadů na biologickou rozmanitost a ekosystémy.

24.

Podnik výslovně uvede zda přijal: (a) politiku v oblasti biologické rozmanitosti a ochrany ekosystémů zahrnující provozní místo vlastněné, pronajaté nebo spravované v oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti nebo v její blízkosti; (b) udržitelné postupy nebo politiky v oblasti půdy/zemědělství (84); (c) udržitelné postupy nebo politiky v oblasti oceánů/moří (85) a (d) politiky pro řešení odlesňování (86).

Požadavek na zveřejňování informací E4-3 – Opatření a zdroje související s biologickou rozmanitostí a ekosystémy

25.

Podnik zveřejní svá opatření týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů a zdroje přidělené na jejich provádění.

26.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení klíčových přijatých a plánovaných opatření, která významně přispívají k dosažení cílů a úkolů politiky v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů.

27.

Popis klíčových opatření a zdrojů se řídí povinným obsahem stanoveným v ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

28.

Podnik mimoto: (a) může zveřejnit, jakým způsobem uplatňuje hierarchii zmírňujících opatření, pokud jde o dopady na životní prostředí s ohledem na svá opatření (předcházení, minimalizace, obnova/obnovení a nahrazení nebo kompenzace); (b) zveřejní, zda ve svých akčních plánech použil kompenzace za biologickou rozmanitost. Pokud opatření obsahují kompenzace za biologickou rozmanitosti, musí podnik uvést tyto informace: i. cíl kompenzace a použité klíčové ukazatele výkonnosti, ii. finanční následky (přímé a nepřímé náklady) kompenzací za biologickou rozmanitost v peněžním vyjádření a iii. popis kompenzací včetně plochy, typu, použitých kritérií kvality a norem, které kompenzace za biologickou rozmanitost splňují; (c) popíše, zda a jak do opatření týkajících se biologické rozmanitosti a ekosystémů začlenil znalosti místních a původních obyvatel a řešení blízká přírodě.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací E4-4 – Cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů

29.

Podnik zveřejní cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů, které stanovil.

30.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení cílů, které podnik přijal na podporu svých politik v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů a k řešení souvisejících významných dopadů, závislostí, rizik a příležitostí.

31.

Popis cílů se řídí povinným obsahem stanoveným v ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů.

32.

Informace zveřejněné podle bodu 29 musí obsahovat tyto údaje: (a) zda byly při stanovení cílů použity ekologické prahové hodnoty a přiřazení dopadů podniku. V takovém případě podnik upřesní: i. zjištěné ekologické prahové hodnoty a metodiku použitou k jejich určení, ii. zda jsou limity specifické pro daný subjekt, a pokud ano, jak byly stanoveny a iii. to, jak je v podniku rozdělena odpovědnost za dodržování stanovených ekologických prahových hodnot; (b) zda jsou cíle založeny na celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, příslušných aspektech strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a dalších vnitrostátních politikách a právních předpisech týkajících se biologické rozmanitosti a ekosystémů anebo zda jsou s nimi v souladu; (c) jak se cíle vztahují k dopadům na biologickou rozmanitost a ekosystémy, závislostem, rizikům a příležitostem, které podnik identifikoval v souvislosti se svými činnostmi a s předcházejícími a navazujícími částmi svého hodnotového řetězce; (d) zeměpisnou oblast působnosti cílů, je-li to relevantní; (e) zda podnik při stanovování svých cílů použil kompenzace za biologickou rozmanitost a (f) které z úrovní hierarchie zmírňujících opatření lze cíl přiřadit (tj. předcházení, minimalizace, obnova a obnovení, náhrada nebo kompenzace).

Požadavek na zveřejňování informací E4-5 – Ukazatele dopadů týkající se změny biologické rozmanitosti a ekosystémů

33.

Podnik zveřejní ukazatele týkající se jeho významných dopadů na biologickou rozmanitost a ekosystémy.

34.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení výkonnosti podniku s ohledem na dopady na biologickou rozmanitost a změny ekosystémů, které byly v rámci posouzení významnosti identifikovány jako významné.

35.

Pokud podnik identifikoval místa, které se nacházejí v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti a které negativně ovlivňuje (viz bod 19 písm. a)), zveřejní počet a rozlohu (v hektarech) míst, které vlastní, pronajímá nebo spravuje v těchto chráněných oblastech nebo klíčových oblastech biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti.

36.

Pokud podnik zjistil významné dopady, pokud jde o změny ve využívání půdy nebo dopady na rozsah a stav ekosystémů, může také zveřejnit informace o využívání půdy na základě posouzení životního cyklu.

37.

U datových bodů uvedených v bodech 38 až 41 podnik zohlední své vlastní provozní činnosti.

38.

Jestliže podnik dospěl k závěru, že přímo přispívá k dopadovým faktorům změn ve využívání půdy, změn ve využívání sladké vody a/nebo změn ve využívání moří, zveřejní příslušné ukazatele. Podnik může zveřejnit ukazatele, které měří: (a) přeměnu krajinného pokryvu v průběhu času (např. jednoho roku nebo pěti let) (jako je odlesnění nebo těžba); (b) změny v řízení ekosystému v průběhu času (např. jednoho roku nebo pěti let) (jako je zintenzivnění zemědělského hospodaření nebo uplatňování lepších způsobů hospodaření či lesní těžby); (c) změny v prostorovém uspořádání krajiny (např. fragmentace stanovišť, změny v propojení ekosystémů); (d) změny ve strukturálním propojení ekosystémů (např. prostupnost stanovišť na základě fyzických vlastností a uspořádání oblastí stanovišť) a (e) funkční propojenost (např. jak dobře se geny nebo jedinci pohybují po souši, ve sladkých vodách a mořích).

39.

Pokud podnik dospěl k závěru, že přímo přispívá k náhodnému nebo dobrovolnému zavlečení invazních nepůvodních druhů, může zveřejnit ukazatele, které používá k řízení způsobů zavlečení nebo vysazení invazních nepůvodních druhů a jejich šíření a rizika, která invazní nepůvodní druhy představují.

40.

Jestliže podnik zjistil významné dopady týkající se stavu druhů, může oznámit ukazatele, které považuje za relevantní. Podnik může: (a) odkázat na příslušné požadavky na zveřejňování informací v ESRS E1, ESRS E2, ESRS E3 a ESRS E5; (b) zohlednit velikost populace, areál rozšíření v rámci konkrétních ekosystémů a riziko vyhynutí. Tyto aspekty umožňují pochopit zdraví populace jednoho druhu a jeho relativní odolnost vůči změnám způsobeným člověkem a přirozeným změnám; (c) zveřejnit ukazatele, které měří změny v počtu jedinců určitého druhu na určitém území; (d) zveřejnit ukazatele druhů ohrožených vyhynutím (87), které měří i. stav ohrožení druhů a způsob, jakým mohou činnosti/tlaky ovlivnit stav ohrožení, nebo ii. změny příslušného stanoviště ohroženého druhu jako zástupný údaj o dopadu podniku na riziko vyhynutí místní populace.

41.

Pokud podnik zjistil významné dopady týkající se ekosystémů, může zveřejnit: (a) s ohledem na rozlohu ekosystémů ukazatele, které měří pokrytou plochu určitého ekosystému, aniž by nutně zohledňovaly kvalitu hodnocené plochy, například plochu stanoviště. Například lesní porosty jsou měřítkem rozlohy určitého typu ekosystému, aniž by zohledňovaly stav ekosystému (např. plocha bez popisu druhové rozmanitosti v lese); (b) s ohledem na stav ekosystémů: i. ukazatele, které měří kvalitu ekosystémů ve vztahu k předem stanovenému referenčnímu stavu, ii. ukazatele, které spíše měří více druhů v rámci ekosystému než počet jedinců jednoho druhu v rámci ekosystému (například vědecky stanovené ukazatele bohatství a početnosti druhů, které měří vývoj (původního) druhového složení v ekosystému ve srovnání s referenčním stavem na začátku prvního vykazovaného období a také cílovým stavem uvedeným v celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, nebo případně souhrnný stav ochrany druhů), nebo iii. ukazatele, které odrážejí strukturální složky stavu, jako je propojenost stanovišť (tj. jak jsou stanoviště vzájemně propojena).

Požadavek na zveřejňování informací E4-6 – Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí týkajících se biologické rozmanitosti a ekosystémů

42.

Podnik zveřejní předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy.

43.

Informace požadované podle bodu 42 doplňují informace o běžných finančních následcích pro finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky subjektu za vykazované období, které jsou vyžadovány podle ESRS 2 SBM-3 bodu 48 písm. d).

44.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit: (a) předpokládané finanční následky v důsledku významných rizik vyplývajících z dopadů a závislostí souvisejících s biologická rozmanitost a ekosystémy a jak tato rizika mají (nebo lze důvodně očekávat, že budou mít) významný vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, a (b) předpokládané finanční následky v důsledku významných příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy.

45.

Zveřejněné informace musí obsahovat: (a) vyčíslení předpokládaných finančních následků v peněžním vyjádření před zvážením opatření souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy, nebo pokud to není možné bez zbytečných nákladů nebo úsilí, kvalitativní informace. U finančních následků vyplývajících z významných příležitostí se vyčíslení nevyžaduje, pokud by vedlo ke zveřejnění informací, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz ESRS 1 dodatek B Kvalitativní charakteristiky informací). Vyčíslení předpokládaných finančních následků v peněžním vyjádření může mít podobu jedné částky nebo rozpětí; (b) popis uvažovaných účinků, dopadů a závislostí, s nimiž souvisejí, a časových horizontů, v nichž se pravděpodobně projeví; a (c) kritické předpoklady použité pro kvantifikaci předpokládaných finančních následků jakož i zdroje a míru nejistoty těchto předpokladů.

ESRS E5

VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ A OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

OBSAH

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-1 – Politiky týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-2 – Opatření a zdroje související s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-3 – Cíle týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-4 – Příliv zdrojů

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-5 – Odsun zdrojů

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-6 – Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

ESRS 2 Obecné informace

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-1 – Politiky týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-2 – Opatření a zdroje související s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-3 – Cíle týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-4 – Příliv zdrojů

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-5 – Odsun zdrojů

–

Požadavek na zveřejňování informací E5-6 – Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět: (a) tomu, jak podnik ovlivňuje využívání zdrojů, včetně účinného využívání zdrojů, zamezení vyčerpávání zdrojů a udržitelného získávání a využívání obnovitelných zdrojů (v tomto standardu označováno jako „využívání zdrojů a oběhové hospodářství“), pokud jde o významné pozitivní a negativní skutečné nebo potenciální dopady; (b) veškerým přijatým opatřením a výsledkům těchto opatření k prevenci nebo zmírnění skutečných nebo potenciálních negativních dopadů vyplývajících z využívání zdrojů, včetně opatření, která mají pomoci oddělit hospodářský růst od využívání materiálů, a k řešení rizik a příležitostí; (c) plánům a schopnosti podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model v souladu se zásadami oběhového hospodářství, mimo jiné včetně minimalizace odpadů, zachování co nejvyšší hodnoty výrobků, materiálů a jiných zdrojů a zvýšení jejich efektivního využívání při výrobě a spotřebě; (d) povaze, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku souvisejících s dopady a závislostmi podniku, které vyplývají z využívání zdrojů a oběhového hospodářství, a způsobu, jakým je podnik řídí, a (e) finančním následkům významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí podniku s ohledem na využívání zdrojů a oběhové hospodářství pro podnik v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu.

2.

Tento standard stanoví požadavky na zveřejňování informací týkajících se „využívání zdrojů“ a „oběhového hospodářství“, a to zejména: (a) přílivu zdrojů, včetně oběhovosti přílivu materiálových zdrojů, s ohledem na obnovitelné a neobnovitelné zdroje a (b) odsunu zdrojů včetně informací o výrobcích a materiálech a (c) odpadů.

3.

Oběhovým hospodářstvím se rozumí hospodářský systém pro zachování hodnoty výrobků, materiálů a dalších zdrojů v hospodářství po co nejdelší dobu, zvyšování jejich účinného využívání v rámci výroby a spotřeby, což vede k omezování dopadu jejich využívání na životní prostředí a k minimalizaci odpadu a uvolňování nebezpečných látek ve všech fázích jejich životního cyklu, včetně uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Cílem je maximalizovat a zachovat hodnotu technických a biologických zdrojů, výrobků a materiálů vytvořením systému, který umožňuje trvanlivost, optimální využití nebo opětovné použití, renovaci, repasování, recyklaci a koloběh živin.

4.

Tento standard vychází z příslušných právních rámců a politik EU, včetně akčního plánu EU pro oběhové hospodářství, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (90) (rámcové směrnice o odpadech) a průmyslové strategie EU.

5.

Pro vyhodnocení přechodu od obvyklého způsobu hospodaření, tj. ekonomiky, v níž se těží omezené zdroje za účelem výroby výrobků, které se používají a následně vyhazují (tzv. „take-make-waste“), k oběhovému hospodářskému systému se tento standard opírá o identifikaci fyzických toků zdrojů, materiálů a výrobků používaných a vytvářených podnikem prostřednictvím požadavku na zveřejňování informací E5-4 Přísun zdrojů a požadavku na zveřejňování informací E5-5 Odsun zdrojů.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

6.

Využívání zdrojů je hlavní příčinou dalších dopadů na životní prostředí, jako je změna klimatu, znečištění, vodní a mořské zdroje a biologická rozmanitost. Oběhové hospodářství je systém, který směřuje k udržitelnému využívání zdrojů při těžbě, zpracování, výrobě, spotřebě a nakládání s odpady. Takový systém přináší četné přínosy pro životní prostředí, zejména snížení spotřeby materiálu a energie a emisí do ovzduší (emise skleníkových plynů nebo jiné znečištění), omezení odběrů a vypouštění vod a regenerace přírody, což omezuje dopad na biologickou rozmanitost.

7.

S cílem poskytnout ucelený přehled o tom, které jiné environmentální otázky by mohly být významné pro využívání zdrojů a oběhové hospodářství, jsou příslušné požadavky na zveřejňování informací zahrnuty v dalších environmentálních ESRS takto: (a) v ESRS E1 Změna klimatu, který se zabývá zejména emisemi skleníkových plynů a energetickými zdroji (spotřebou energie); (b) v ESRS E2 Znečištění, který se zabývá zejména emisemi do vody, ovzduší a půdy a také látkami vzbuzujícími obavy; (c) v ESRS E3 Vodní a mořské zdroje, který se zabývá zejména vodními zdroji (spotřebou vody) a mořskými zdroji; a (d) v ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy, který se zabývá zejména ekosystémy a druhy a surovinami.

8.

Dopady podniku související s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím, zejména dopady související s odpady, mohou mít vliv na lidi a komunity. Významné negativní dopady na dotčené komunity vyplývající využívání zdrojů a oběhového hospodářství, které lze přičíst podniku, jsou zahrnuty v ESRS S3 Dotčené komunity. Efektivní a oběhové využívání zdrojů prospívá také konkurenceschopnosti a hospodářskému blahobytu.

9.

Tento standard by měl být vykládán společně s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

10.

Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 kapitole 4 Řízení dopadů, rizik a příležitostí a měly by být vykazovány společně s těmito informacemi.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

11.

Podnik popíše proces identifikace významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím, zejména pokud jde o přísun a odsun zdrojů a odpady, a poskytne informace o: (a) tom, zda podnik prověřoval svůj majetek a činnosti s cílem určit jeho skutečné a potenciální dopady, rizika a příležitosti ve své vlastní činnosti a v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, a pokud ano, metodiky, předpoklady a nástroje použité při prověřování; (b) tom, zda a jak podnik vedl konzultace zejména s dotčenými komunitami.

Požadavek na zveřejňování informací E5-1 – Politiky týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství

12.

Podnik popíše své politiky, které přijal za účelem řízení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím.

13.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém podnik uplatňuje politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací jeho významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím.

14.

Informace požadované podle bodu 12 obsahují informace o politikách, které podnik zavedl za účelem řízení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti.

15.

Ve shrnutí podnik uvede, zda a jak se jeho politiky zabývají níže uvedenými otázkami, pokud jsou významné: (a) přechod od využívání primárních zdrojů, včetně relativního zvýšení používání druhotných (recyklovaných) zdrojů; (b) udržitelné získávání a využívání obnovitelných zdrojů.

16.

Politiky se zabývají významnými dopady, riziky a příležitostmi v rámci vlastních provozních činností a v rámci předcházejících a navazujících částí jeho hodnotového řetězce.

Požadavek na zveřejňování informací E5-2 – Opatření a zdroje související s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

17.

Podnik zveřejní svá opatření v oblasti využívání zdrojů a oběhového hospodářství a zdroje přidělené na jejich provádění.

18.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení klíčových přijatých a plánovaných opatření k dosažení cílů a úkolů politiky v oblasti využívání zdrojů a oběhového hospodářství.

19.

Popis opatření souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím a přidělených zdrojů se řídí zásadami definovanými v ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

20.

Kromě ESRS 2 MDR-A může podnik specifikovat, zda a jak opatření a zdroje pokrývají: (a) vyšší úroveň účinnosti zdrojů při využívání technických a biologických materiálů a vody, zejména pokud jde o kritické suroviny a vzácné zeminy uvedené v informačním systému o surovinách; (b) vyšší míru využívání druhotných surovin (recyklátů); (c) používání oběhového návrhu, což vede ke zvýšení trvanlivosti výrobku a optimalizaci jeho používání a vyšší míře: opětovného používání, opravy, renovace, repasování a recyklace; (d) uplatňování oběhových obchodních postupů, jako jsou i) opatření k zachování hodnoty (údržba, opravy, renovace, repasování, sběr součástek, modernizace a reverzní logistika, systémy s uzavřenou smyčkou, maloobchodní prodej z druhé ruky), ii) opatření k maximalizaci hodnoty (systémy výrobků a služeb, obchodní modely založené na spolupráci a sdílení), iii) opatření na konci životnosti (recyklace, upcyklace, rozšířená odpovědnost výrobce) a iv) opatření k zefektivnění systémů (průmyslová symbióza); (e) opatření přijatá k předcházení vzniku odpadů v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku; a (f) optimalizaci nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací E5-3 – Cíle týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství

21.

Podnik zveřejní cíle týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství, které stanovil.

22.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení cílů, které podnik přijal na podporu své politiky v oblasti využívání zdrojů a oběhového hospodářství a k řešení svých významných dopadů, rizik a příležitostí.

23.

Popis cílů musí obsahovat požadavky na informace definované v ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů.

24.

Informace požadované podle bodu 21 uvádí, zda a jak se cíle podniku vztahují k přísunu a odsunu zdrojů, včetně odpadů a výrobků a materiálů, a konkrétně k: (a) zvýšení oběhového návrhu výrobků (včetně např. návrhu pro trvanlivost, demontovatelnost, opravitelnost, recyklovatelnost atd.); (b) zvýšení míry využití oběhového materiálu; (c) minimalizaci spotřeby primárních surovin; (d) udržitelnému získávání a využívání obnovitelných zdrojů (v souladu s kaskádovým principem); (e) nakládání s odpady, včetně přípravy na řádné zpracování a (f) dalším záležitostem týkajícím se využívání zdrojů nebo oběhového hospodářství.

25.

Podnik uvede, ke které úrovni hierarchie způsobů nakládání s odpady se cíl vztahuje.

26.

Kromě ESRS 2 MDR-T podnik může upřesnit, zda byly při stanovení cílů zohledněny ekologické prahové hodnoty a příděly specifické pro daný subjekt. V takovém případě může podnik upřesnit: (a) zjištěné ekologické prahové hodnoty a metodiku použitou k jejich určení; (b) zda jsou limity specifické pro daný subjekt, a pokud ano, jak byly stanoveny a (c) to, jak je v podniku rozdělena odpovědnost za dodržování stanovených ekologických prahových hodnot;

27.

Podnik v rámci kontextových informací uvede, zda jsou cíle, které stanovil a předložil, povinné (na základě právních předpisů) nebo dobrovolné.

Požadavek na zveřejňování informací E5-4 – Příliv zdrojů

28.

Podnik zveřejňuje informace o svém přílivu zdrojů v souvislosti s významnými dopady, riziky a příležitostmi.

29.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení využívání zdrojů v rámci vlastních provozních činností podniku a v předcházející části jeho hodnotového řetězce.

30.

Informace požadované podle bodu 28 musí obsahovat popis významných přílivů zdrojů: výrobků (včetně obalů) a materiálů (s uvedením kritických surovin a vzácných zemin), vody a pozemků, budov a zařízení používaných ve vlastních provozních činnostech podniku a v předcházející části jeho hodnotového řetězce.

31.

Pokud podnik vyhodnotí, že příliv zdrojů je významným aspektem udržitelnosti, zveřejní následující informace o materiálech použitých k výrobě výrobků a služeb podniku během vykazovaného období v tunách nebo kilogramech: (a) celkovou hmotnost výrobků a technických a biologických materiálů použitých během vykazovaného období; (b) procentní podíl biologických materiálů (a biopaliv použitých pro neenergetické účely) použitých k výrobě výrobků a služeb podniku (včetně obalů), které pocházejí z udržitelných zdrojů, s informacemi o použitém certifikačním systému a o uplatnění kaskádového principu a (c) hmotnost v absolutní hodnotě i v procentech druhotných opětovně použitých nebo recyklovaných součástí, druhotných polotovarů a druhotných materiálů použitých k výrobě výrobků a služeb podniku (včetně obalů).

32.

Podnik poskytne informace o metodikách použitých pro výpočet údajů. Uvede, zda údaje pocházejí z přímého měření nebo z odhadů, a zveřejní klíčové předpoklady, které byly použity.

Požadavek na zveřejňování informací E5-5 – Odsun zdrojů

33.

Podnik zveřejňuje informace o odsunu zdrojů, včetně odpadů, v souvislosti se svými významnými dopady, riziky a příležitostmi.

34.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit: (a) jak podnik přispívá k oběhovému hospodářství tím, že i) navrhuje výrobky a materiály v souladu se zásadami oběhového hospodářství a ii) zvyšuje nebo maximalizuje rozsah, v jakém jsou výrobky, materiály a zpracování odpadů po prvním použití v praxi recyklovány, a (b) strategii podniku pro snižování množství odpadů a nakládání s odpady a rozsah, v jakém podnik ví, jakým způsobem nakládá s odpadem před spotřebou v rámci své vlastní činnosti.

Výrobky a materiály

35.

Podnik poskytne popis klíčových výrobků a materiálů, které vycházejí z výrobního procesu podniku a které jsou navrženy podle zásady oběhovosti, včetně trvanlivosti, možnosti opětovného použití, opravitelnosti, demontáže, repasování, renovace, recyklace, recirkulace prostřednictvím biologického cyklu nebo optimalizace využití výrobku nebo materiálu prostřednictvím jiných oběhových obchodních modelů.

36.

Podniky, u nichž jsou odsuny významné, zveřejní: (a) očekávanou životnost výrobků uváděných podnikem na trh ve vztahu k průměru odvětví pro každou skupinu výrobků; (b) opravitelnost výrobků, pokud možno s využitím zavedeného systému hodnocení; (c) míry recyklovaného obsahu ve výrobcích a jejich obalech.

Odpady

37.

Podnik zveřejní následující informace o celkovém množství odpadů pocházejících z vlastních provozních činností v tunách nebo kilogramech: (a) celkové množství vyprodukovaného odpadu; (b) celkové množství odpadu podle hmotnosti přesměrovaného z odstraňování odpadu, s rozdělením na nebezpečný odpad a jiný než nebezpečný odpad a s rozdělením podle těchto typů využití: i. příprava k opětovnému použití, ii. recyklace a iii. jiné postupy využití. (c) množství odpadu podle hmotnosti přesměrovaného do zpracování odpadu podle typu využití a celkové množství v součtu všech tří typů s rozdělením na nebezpečný odpad a jiný než nebezpečný odpad. Druhy nakládání s odpady, které mají být zveřejněny, jsou tyto: i. spalování, ii. skládkování a iii. jiné postupy odstraňování; (d) celkové množství a procento nerecyklovaného odpadu (91).

38.

Při zveřejňování informací o složení odpadu podnik uvede následující údaje: (a) toky odpadů, které jsou relevantní pro jeho odvětví nebo činnosti (např. hlušina pro podnik v těžebním odvětví, elektronický odpad pro podnik v odvětví spotřební elektroniky nebo potravinový odpad pro podnik v zemědělství nebo v pohostinství), a (b) materiály, které se v odpadu nacházejí (např. biomasa, kovy, nekovové minerály, plasty, textil, kritické suroviny a vzácné zeminy).

39.

Podnik zveřejní rovněž celkové množství nebezpečného odpadu a radioaktivního odpadu vyprodukovaného podnikem, přičemž radioaktivní odpad je definován v čl. 3 bodu 7 směrnice Rady 2011/70/Euratom (92).

40.

Podnik poskytne kontextové informace o metodikách použitých k výpočtu údajů, a zejména o kritériích a předpokladech použitých k určení a klasifikaci výrobků navržených podle zásad oběhovosti podle bodu 35. Uvede, zda údaje pocházejí z přímého měření nebo z odhadů, a zveřejní klíčové předpoklady, které byly použity.

Požadavek na zveřejňování informací E5-6 – Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím

41.

Podnik zveřejní předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím.

42.

Informace požadované podle bodu 41 doplňují informace o běžných finančních následcích pro finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky subjektu za vykazované období, které jsou vyžadovány podle ESRS 2 SBM-3 bodu 48 písm. d). Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit: (a) předpokládané finanční následky v důsledku významných rizik vyplývajících z významných dopadů a závislostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím a jak tato rizika mají (nebo lze důvodně očekávat, že budou mít) významný vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, a (b) předpokládané finanční následky v důsledku významných příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím.

43.

Zveřejněné informace musí obsahovat: (a) vyčíslení předpokládaných finančních následků v peněžním vyjádření před zvážením opatření souvisejících využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím, nebo pokud to není možné bez zbytečných nákladů nebo úsilí, kvalitativní informace. U finančních následků vyplývajících z významných příležitostí se vyčíslení nevyžaduje, pokud by vedlo ke zveřejnění informací, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz ESRS 1 dodatek C Kvalitativní charakteristiky informací); (b) popis uvažovaných účinků, dopadů a závislostí, s nimiž souvisejí, a časových horizontů, v nichž se pravděpodobně projeví; (c) kritické předpoklady použité pro kvantifikaci předpokládaných finančních následků, jakož i zdroje a míru nejistoty těchto předpokladů.

ESRS S1

VLASTNÍ PRACOVNÍ SÍLA

OBSAH

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-1 – Politiky týkající se vlastní pracovní síly

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-2 – Postupy spolupráce s vlastními pracovníky a zástupci pracovníků s ohledem na dopady

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro vlastní pracovníky za účelem vyslovování obav

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na vlastní pracovní sílu a přístupů ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s vlastní pracovní silou a účinnost těchto opatření

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-6 – Charakteristika zaměstnanců podniku

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-7 – Charakteristiky pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly podniku

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-8 – Míra pokrytí kolektivními smlouvami a sociální dialog

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-9 – Ukazatele rozmanitosti

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-10 – Přiměřené mzdy

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-11 – Sociální ochrana

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-12 – Osoby se zdravotním postižením

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-13 – Ukazatele odborné přípravy a rozvoje dovedností

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-14 – Ukazatele zdraví a bezpečnosti

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-15 – Ukazatele rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-16 – Ukazatele odměňování (rozdíly v odměňování a celková odměna)

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-17 – Incidenty, stížnosti a závažné dopady v oblasti lidských práv

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

Cíl

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-1 – Politiky týkající se vlastní pracovní síly

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-2 – Postupy spolupráce s vlastními pracovníky a zástupci pracovníků s ohledem na dopady

–

Požadavek na zveřejňování informací S1- 3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro vlastní pracovníky za účelem vyslovování obav

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na vlastní pracovní sílu a přístupů ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s vlastní pracovní silou a účinnost těchto opatření a přístupů

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-5 – Cíle týkající se řízení významných dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-6 – Charakteristika zaměstnanců podniku

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-7 – Charakteristiky pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly podniku

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-8 – Míra pokrytí kolektivními smlouvami a sociální dialog

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-9 – Ukazatele rozmanitosti

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-10 – Přiměřené mzdy

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-11 – Sociální ochrana

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-12 – Osoby se zdravotním postižením

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-13 – Ukazatele odborné přípravy a rozvoje dovedností

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-14 – Ukazatele zdraví a bezpečnosti

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-15 – Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-16 – Ukazatele odměňování (rozdíly v odměňování a celková odměna)

–

Požadavek na zveřejňování informací S1-17 – Incidenty, stížnosti a závažné dopady v oblasti lidských práv

Dodatek A.1:

Požadavky na uplatňování pro zveřejňování informací souvisejících s ESRS 2

Dodatek A.2:

Požadavky na uplatňování pro ESRS S1-1 Politiky týkající se vlastní pracovní síly

Dodatek A.3:

Požadavky na uplatňování pro ESRS S1-4 Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na vlastní pracovní sílu a přístupů ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s vlastní pracovní sílou a účinnost těchto opatření

Dodatek A.4:

Požadavky na uplatňování pro ESRS S1-5 Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní pochopit významné dopady podniku na jeho pracovní sílu, jakož i související významná rizika a příležitosti, včetně: (a) toho, jak podnik ovlivňuje své vlastní pracovní síly, pokud jde o významné pozitivní a negativní skutečné nebo potenciální dopady; (b) veškerých přijatých opatření a výsledku těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí; (c) povahy, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku souvisejících s jeho dopady a závislostmi s ohledem na vlastní pracovní sílu a způsobu, jakým je podnik řídí, a (d) finančních následků významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí podniku s ohledem na jeho vlastní pracovní sílu pro podnik v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2.

Ke splnění tohoto cíle standard rovněž vyžaduje vysvětlení obecného přístupu, který podnik používá k identifikaci a řízení všech významných skutečných a potenciálních dopadů na vlastní pracovní sílu v souvislosti s následujícími sociálními faktory nebo záležitostmi, včetně lidských práv: (a) pracovní podmínky, včetně: i. bezpečného zaměstnání, ii. pracovní doby, iii. přiměřených mezd, iv. sociálního dialogu, v. svobody sdružování, existence rad zaměstnanců a práva zaměstnanců na informace, konzultace a účast, vi. kolektivního vyjednávání, mimo jiné podílu a pracovníků podniku, na které se vztahují kolektivní smlouvy, vii. rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a viii. zdraví a bezpečnosti; (b) rovné zacházení a příležitosti pro všechny, včetně: i. rovnosti žen a mužů a stejné odměny za rovnocennou práci, ii. odborné přípravy a rozvoje dovedností, iii. zaměstnávání a začleňování osob se zdravotním postižením, iv. opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti a v. rozmanitosti; (c) další práva související s prací, včetně těch, která se týkají: i. dětské práce, ii. nucené práce, iii. přiměřeného bydlení a iv. soukromí.

3.

Tento standard vyžaduje rovněž vysvětlení toho, jak tyto dopady, stejně jako závislosti podniku na jeho vlastní pracovní síle mohou pro podnik vytvářet významná rizika nebo příležitosti. Například v oblasti rovných příležitostí může diskriminace žen při přijímání do zaměstnání a v kariérním postupu omezit přístup podniku ke kvalifikované pracovní síle a poškodit jeho dobrou pověst. Naopak politiky zaměřené na zvýšení zastoupení žen mezi pracovníky a na vyšších úrovních řízení mohou mít pozitivní účinky, například zvýšení počtu kvalifikovaných pracovních sil a zlepšení pověsti podniku.

4.

Tento standard se vztahuje na vlastní pracovní sílu podniku, která zahrnuje jak osoby, které jsou s podnikem v pracovním poměru ( „zaměstnanci“ ), tak i osoby, které nejsou zaměstnanci a které jsou buď osobami, jež mají s podnikem uzavřenou smlouvu za účelem poskytnutí pracovní síly („osoby samostatně výdělečně činné“), nebo osobami poskytovanými podniky, které se zabývají především „činnostmi souvisejícími se zaměstnáním“ (kód NACE N78). Příklady osob, které spadají pod vlastní pracovní sílu, jsou uvedeny v požadavku na uplatňování č. 3. Informace, které je třeba zveřejnit o osobách, které nejsou zaměstnanci, nemají vliv na jejich postavení podle platných pracovněprávních předpisů.

5.

Tento standard se nevztahuje na pracovníky v předcházejících nebo navazujících částech hodnotového řetězce podniku; tyto kategorie pracovníků jsou zahrnuty v ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci.

6.

Tento standard vyžaduje, aby podniky popsaly své vlastní pracovní síly, včetně klíčových charakteristik zaměstnanců a osob, které nejsou zaměstnanci, jsou však součástí pracovních sil. Tento popis umožňuje uživatelům pochopit strukturu vlastní pracovní síly podniku a pomáhá dát do souvislosti údaje poskytované prostřednictvím jiných zveřejňovaných informací.

7.

Cílem standardu je rovněž umožnit uživatelům porozumět tomu, do jaké míry je podnik v souladu s mezinárodními a evropskými nástroji a úmluvami v oblasti lidských práv, včetně Mezinárodní listiny lidských práv, obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynů OECD pro nadnárodní podniky, Deklarace Mezinárodní organizace práce o základních zásadách a právech při práci a základních úmluv MOP, Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, Evropské úmluvy o lidských právech, revidované Evropské sociální charty, Listiny základních práv Evropské unie, politických priorit EU stanovených v evropském pilíři sociálních práv a právních předpisů EU, mimo jiné acquis EU v oblasti pracovního práva.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

8.

Tento standard je třeba vykládat ve spojení s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2

9.

Tento standard musí být vykládán ve spojení s ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci, ESRS S3 Dotčené komunity a ESRS S4 Spotřebitelé a koncoví uživatelé.

10.

Podávání zpráv podle tohoto standardu musí být konzistentní, soudržné a v případě potřeby jednoznačně propojené s podáváním zpráv o vlastní pracovní síle podniku podle ESRS S2, aby bylo zajištěno účinné vykazování.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

11.

Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 týkajícím se strategie (SBM). Výsledné zveřejněné informace se uvádějí spolu s informacemi vyžadovanými v ESRS 2, s výjimkou ESRS 2 SBM-3, u něhož může podnik uvést informace spolu s tematickými informacemi.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

12.

S ohledem na ESRS 2 SBM-2 podnik zveřejní, jakým způsobem jsou zájmy, názory a práva lidí z řad jeho zaměstnanců, včetně dodržování jejich lidských práv, součástí jeho strategie a obchodního modelu. Klíčovou skupinou dotčených zúčastněných stran je vlastní pracovní síla podniku.

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

13.

S ohledem na ESRS 2 SBM-3 bod 48 podnik uvede: (a) to, zda a jak skutečné a potenciální dopady na vlastní pracovní sílu, jak je uvedeno v ESRS 2 IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí: i) vycházejí ze strategie a obchodních modelů podniku nebo s nimi souvisejí a ii) poskytují informace pro úpravu strategie a obchodních modelů podniku a přispívají k této úpravě a (b) vztah mezi jeho významnými riziky a příležitostmi vyplývajícími z dopadů a závislostí s ohledem na vlastní pracovní sílu a jeho strategií a obchodním modelem.

14.

Při plnění požadavků podle bodu 48 podnik zveřejní, zda je celá jeho vlastní pracovní síla, která by mohla být podnikem významně ovlivněna, zahrnuta v informacích zveřejněných podle ESRS 2. Tyto významné dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Podnik mimoto poskytne tyto informace: (a) stručný popis typů zaměstnanců a osob, které nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly, na které mají její činnosti významný dopad, a upřesnění, zda se jedná o zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby poskytované podniky, které jsou třetí stranou a vykonávají především činnosti související se zaměstnáním; (b) to, zda jsou významné negativní dopady i) rozšířené nebo systémové v kontextech, v nichž podnik působí (např. dětská práce nebo nucená práce či povinná práce v konkrétních zemích nebo regionech mimo EU), nebo zda ii) souvisejí s jednotlivými incidenty (např. průmyslová havárie nebo únik ropy); (c) v případě významných pozitivních dopadů stručný popis činností, které vedou k pozitivním dopadům, typy zaměstnanců a osob, které nejsou zaměstnanci, v rámci jeho vlastní pracovní síly, kteří jsou pozitivně ovlivněni nebo by mohli být pozitivně ovlivněni; podnik může rovněž zveřejnit, zda se pozitivní dopady projevují v konkrétních zemích nebo regionech; (d) veškerá významná rizika a příležitosti pro podnik vyplývající z dopadů a závislostí s ohledem na jeho vlastní pracovní sílu; (e) veškeré významné dopady na vlastní pracovní sílu, které mohou vyplynout z plánů přechodu ke snížení negativních dopadů na životní prostředí a dosažení ekologičtějších a klimaticky neutrálních provozních činností, včetně informací o dopadech na vlastní pracovní sílu způsobených plány a opatřeními podniku ke snížení emisí uhlíku v souladu s mezinárodními dohodami. Dopady, rizika a příležitosti zahrnují restrukturalizaci a úbytek pracovních míst, jakož i příležitosti vyplývající z vytváření pracovních příležitostí a změny kvalifikace nebo prohlubování dovedností; (f) provozní činnosti s významným rizikem případů nucené práce nebo povinné práce (94) buď z hlediska: i. typu provozu (např. výrobní závod), nebo ii. země nebo zeměpisné oblasti s činnostmi považovanými za rizikové; (g) provozní činnosti s významným rizikem výskytu dětské práce (95) buď z hlediska: i. typu provozu (např. výrobní závod), nebo ii. země nebo zeměpisné oblasti s činnostmi považovanými za rizikové.

15.

Při popisu hlavních typů osob v rámci vlastní pracovní síly podniku, které jsou nebo by mohly být negativně ovlivněny, a to na základě posouzení významnosti stanoveného v ESRS 2 IRO-1, podnik zveřejní, zda a jak dospěl k poznatku, že osoby určitými charakteristikami, osoby vykonávající činnost v určitém kontextu nebo osoby vykonávající určité činnosti mohou být vystaveni většímu riziku újmy.

16.

Podnik zveřejní, která z jeho významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí na lidech v rámci jeho vlastní pracovní síly se týkají spíše specifických skupin lidí (například určitých věkových skupin nebo lidí pracujících v určitém závodě nebo zemi) než celé jeho vlastní pracovní síly (například obecné snížení mezd nebo odborné přípravy nabízené všem lidem z jeho vlastní pracovní síly).

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací S1-1 – Politiky týkající se vlastní pracovní síly

17.

Podnik popíše své politiky, které přijal za účelem řízení významných dopadů na jeho vlastní pracovní sílu, jakož i souvisejících významných rizik a příležitostí.

18.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, do jaké míry má podnik politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací významných dopadů na vlastní pracovní sílu podniku, a rovněž politiky, které se týkají významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s jeho vlastní pracovní silou.

19.

Informace požadované podle bodu 17 musí obsahovat informace o politikách podniku pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí týkajících se jeho vlastní pracovní síly v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti. Podnik dále uvede, zda se tyto politiky vztahují na určité skupiny v rámci jeho vlastní pracovní síly nebo na celou jeho pracovní sílu.

20.

Podnik popíše své závazky v oblasti politiky lidských práv (96), které se týkají jeho vlastní pracovní síly, včetně procesů a mechanismů pro sledování dodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci a pokynů OECD pro nadnárodní podniky (97). Při zveřejňování informací se zaměří na otázky, které jsou významné ve vztahu k následujícím oblastem, jakož i na svůj obecný přístup k nim: (a) dodržování lidských práv, včetně pracovních práv, osob z řad jeho vlastní pracovní síly; (b) zapojení osob z řad jeho vlastní pracovní síly a (c) opatření k zajištění a/nebo umožnění nápravy dopadů na lidská práva.

21.

Podnik zveřejní, zda a jak jsou jeho politiky týkající se vlastní pracovní síly v souladu s příslušnými mezinárodně uznávanými nástroji, včetně obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv (98).

22.

Podnik uvede, zda se jeho politiky ve vztahu k vlastní pracovní síle výslovně zabývají obchodováním s lidmi (99), nucenou prací nebo povinnou prací a dětskou prací.

23.

Podnik uvede, zda má zavedenu politiku prevence pracovních úrazů nebo systém řízení (100).

24.

Podnik zveřejní: (a) zda má konkrétní politiky zaměřené na vyloučení diskriminace, včetně obtěžování, podporu rovných příležitostí a další způsoby podpory rozmanitosti a začleňování; (b) zda jsou v politice výslovně uvedeny následující důvody diskriminace: rasový a etnický původ, barva pleti, pohlaví, sexuální orientace, genderová identita, zdravotní postižení, věk, náboženství, politické přesvědčení, národnostní nebo sociální původ a další formy diskriminace, na které se vztahují právní předpisy Unie a vnitrostátní právo; (c) zda má podnik konkrétní politické závazky týkající se začleňování nebo pozitivních opatření pro osoby ze skupin, které jsou obzvláště ohroženy zranitelností, v rámci své vlastní pracovní síly, a pokud ano, jaké jsou tyto závazky, a (d) zda a jak jsou tyto politiky prováděny prostřednictvím konkrétních postupů, aby se zajistilo předcházení diskriminaci, její zmírnění a přijetí opatření po jejím zjištění, jakož i podpora rozmanitosti a začleňování obecně.

Požadavek na zveřejňování informací S1-2 – Postupy spolupráce s vlastní pracovní silou a zástupci pracovníků s ohledem na dopady

25.

Podnik zveřejní své obecné postupy pro spolupráci s osobami v rámci vlastní pracovní síly a zástupci pracovníků ohledně skutečných a potenciálních dopadů na vlastní pracovní sílu.

26.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, jak podnik v rámci probíhajícího postupu náležité péče spolupracuje s osobami v rámci vlastní pracovní síly a zástupci pracovníků s ohledem na významné, skutečné a potenciální, pozitivní a/nebo negativní dopady, které se jich týkají nebo je pravděpodobné, že se jich budou týkat, a zda a jak jsou v rozhodovacích procesech podniku zohledněny názory jeho vlastní pracovní síly.

27.

Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem se hlediska jeho vlastní pracovní síly promítají do jeho rozhodnutí nebo činností zaměřených na řízení skutečných a potenciálních dopadů na jeho vlastní pracovní sílu. V případě potřeby vysvětlí: (a) to, zda ke spolupráci dochází přímo s vlastní pracovní silou podniku nebo se zástupci pracovníků; (b) fáze, v nichž dochází ke spolupráci, druh spolupráce a četnost; (c) funkci a nejvyšší pozici v podniku, která má provozní odpovědnost za zajištění této spolupráce a toho, aby její výsledky byly zohledněny v postupu podniku; (d) případně globální rámcovou dohodu nebo jiné dohody, které podnik uzavřel se zástupci pracovníků v souvislosti s dodržováním lidských práv vlastní pracovní síly, včetně vysvětlení, jak tato dohoda umožňuje podniku získat přehled o perspektivách své vlastní pracovní síly, a (e) případně to, jak podnik hodnotí účinnost své spolupráce s vlastní pracovní silou, včetně případných dohod nebo výsledků, které z toho vyplývají.

28.

Podnik případně zveřejní kroky, které podniká k tomu, aby získal přehled o perspektivách osob v rámci své vlastní pracovní síly, kteří mohou být obzvláště zranitelní vůči dopadům a/nebo marginalizovaní (např. ženy, migranti, osoby se zdravotním postižením).

29.

Pokud podnik nemůže výše požadované informace zveřejnit, protože nepřijal obecný postup pro zapojení své vlastní pracovní síly, musí tuto skutečnost oznámit. Může zveřejnit časový rámec, v němž chce takový postup zavést.

Požadavek na zveřejňování informací S1-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro vlastní pracovní sílu za účelem vyslovování obav

30.

Podnik popíše postupy, které zavedl pro zajištění nápravy negativních dopadů, které se s podnikem pojí, na osoby v rámci jeho vlastní pracovní síly, nebo pro spolupráci při jejich sanaci, a rovněž kanály, které má jeho vlastní pracovní síla k dispozici, aby mohli vyjádřit obavy a požadovat jejich řešení.

31.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení formálních prostředků, kterými může vlastní pracovní síla podniku sdělit své obavy a potřeby přímo podniku a/nebo kterými podnik podporuje dostupnost takových kanálů (např. mechanismů pro podávání stížností) na pracovišti, a způsobu, jakým jsou s dotčenými osobami prováděna následná opatření týkající se vznesených problémů, a účinnosti těchto kanálů.

32.

Podnik popíše zavedené postupy, které se týkají záležitostí definovaných v bodě 2 oddílu „Cíl“, a to zveřejněním následujících informací: (a) svůj obecný přístup a postupy pro zajišťování nápravy nebo přispívání k ní, pokud podnik způsobil nebo přispěl k významnému negativnímu dopadu na osoby v rámci jeho vlastní pracovní síly, včetně toho, zda a jak podnik posuzuje, je-li zjednaná náprava účinná; (b) všechny konkrétní kanály, které zavedl pro svou vlastní pracovní sílu, aby mohli své obavy nebo potřeby sdělit přímo podniku a nechat je řešit, včetně toho, zda jsou tyto kanály zřízeny samotným podnikem a/nebo prostřednictvím účasti v mechanismech třetích stran; (c) zda podnik má či nemá zaveden mechanismus pro vyřizování stížností týkajících se záležitostí zaměstnanců (101), a (d) postupy, kterými podnik podporuje dostupnost těchto kanálů na pracovišti své vlastní pracovní síly, a (e) to, jak sleduje a monitoruje vznesené a řešené problémy a jak zajišťuje účinnost kanálů, a to i prostřednictvím zapojení zúčastněných stran, které jsou zamýšlenými uživateli.

33.

Podnik zveřejní, zda a jak posuzuje, že osoby v rámci jeho vlastní pracovní síly znají tyto struktury nebo postupy a důvěřují jim jako způsobu, jak vyjádřit své obavy nebo potřeby a jak je řešit. Podnik mimoto zveřejní, zda má zavedeny politiky týkající se ochrany osob, které je využívají, včetně zástupců pracovníků, před odvetnými opatřeními. Pokud byly takové informace zveřejněny v souladu s ESRS G1-1, může podnik na tyto informace odkázat.

34.

Pokud podnik nemůže výše uvedené informace zveřejnit, neboť nezavedl kanál pro vyslovování obav a/nebo nepodporuje dostupnost takového kanálu na pracovišti pro svou vlastní pracovní sílu, musí tuto skutečnost oznámit. Může zveřejnit časový rámec, v němž chce takový kanál zavést.

Požadavek na zveřejňování informací S1-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na vlastní pracovní sílu a přístupů k řízení významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s vlastní pracovní silou a účinnost těchto opatření

35.

Podnik zveřejní, jakým způsobem přijímá opatření k řešení významných negativních a pozitivních dopadů, k řízení významných rizik a k využívání významných příležitostí týkajících se jeho vlastní pracovní síly a jaká je účinnost těchto opatření.

36.

Tento požadavek na zveřejňování informací má dva cíle. Zaprvé má umožnit pochopení všech opatření a iniciativ, kterými se podnik snaží: (a) o prevenci, zmírnění a nápravu negativních významných dopadů na vlastní pracovní sílu a/nebo (b) o dosažení pozitivních významných dopadů na vlastní pracovní sílu. Za druhé má umožnit přehled o tom, jak podnik řeší významná rizika a využívá významné příležitosti související s jeho vlastní pracovní silou.

37.

Podnik poskytne souhrnný popis akčních plánů a zdrojů pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti s vlastní pracovní silou v souladu s ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

38.

V souvislosti s významnými dopady týkajícími se vlastní pracovní síly podnik popíše: (a) přijatá, plánovaná nebo prováděná opatření k prevenci nebo zmírnění významných negativních dopadů na vlastní pracovní sílu; (b) zda a jak přijal opatření k zajištění nebo umožnění nápravy v souvislosti se skutečným významným dopadem; (c) veškerá další opatření nebo iniciativy, které zavedl především s cílem dosáhnout pozitivních dopadů na vlastní pracovní sílu, a (d) to, jak sleduje a vyhodnocuje účinnost těchto opatření a iniciativ při dosahování výsledků pro vlastní pracovní sílu.

39.

V souvislosti s bodem 36 podnik popíše postupy, kterými zjišťuje, jaká opatření jsou potřebná a vhodná v reakci na konkrétní skutečný nebo potenciální negativní dopad na vlastní pracovní sílu.

40.

V souvislosti s významnými riziky a příležitostmi podnik popíše: (a) jaká opatření jsou plánována nebo prováděna ke zmírnění významných rizik pro podnik vyplývajících z jeho dopadů a závislostí s ohledem na vlastní pracovní sílu a jak sleduje jejich účinnost v praxi, a (b) jaká opatření se plánují nebo provádějí za účelem využití významných příležitostí pro podnik v souvislosti s vlastními pracovní silou.

41.

Podnik zveřejní, zda a jak zajišťuje, aby jeho vlastní postupy nezpůsobovaly významné negativní dopady na vlastní pracovní sílu nebo k nim nepřispívaly, včetně případných postupů v souvislosti se zadáváním zakázek, prodejem a používáním údajů. To může zahrnovat zveřejnění přístupu, který je uplatňován v případě, že vzniká napětí mezi prevencí nebo zmírňováním významných negativních dopadů a jinými obchodními tlaky.

42.

Při zveřejňování informací požadovaných podle bodu 40 podnik zohlední ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů, pokud hodnotí účinnost opatření prostřednictvím stanovení cíle.

43.

Podnik zveřejní, jaké zdroje jsou přiděleny na řízení jeho významných dopadů, a to s informacemi, které uživatelům umožní pochopit, jak jsou významné dopady řízeny.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací S1-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

44.

Podnik zveřejní časově omezené cíle orientované na výsledky, které mohl stanovit za účelem: (a) snížení negativních dopadů na vlastní pracovníky a/nebo (b) prosazování pozitivních dopadů na vlastní pracovníky a/nebo (c) řízení významných rizik a příležitostí souvisejících s vlastní pracovní silou.

45.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, do jaké míry podnik využívá cíle orientované na výsledky k řízení a měření pokroku při řešení svých významných negativních dopadů a/nebo při prosazování pozitivních dopadů na vlastní pracovní sílu a/nebo při řízení významných rizik a příležitostí souvisejících s vlastní pracovní silou.

46.

Souhrnný popis cílů pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti s vlastní pracovní silou podniku musí splňovat požadavky na informace stanovené v ESRS 2 MDR-T.

47.

Podnik zveřejní postup stanovení cílů, včetně toho, zda a jakým způsobem podnik přímo spolupracoval s vlastní pracovní silou nebo zástupci pracovníků při: (a) stanovování takových cílů; (b) sledování výsledků podniku v porovnání s těmito cíli a (c) zjištění případných poznatků nebo zlepšení, které vyplývají z činnosti podniku.

Požadavek na zveřejňování informací S1-6 – Charakteristika zaměstnanců podniku

48.

Podnik popíše klíčové charakteristiky zaměstnanců v rámci své vlastní pracovní síly.

49.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o přístupu podniku k zaměstnanosti, včetně rozsahu a povahy dopadů vyplývajících z jeho postupů v oblasti zaměstnanosti, poskytnout kontextové informace, které napomáhají pochopení údajů uváděných v jiných zveřejňovaných informacích, a sloužit jako základ pro výpočet kvantitativních ukazatelů, které mají být zveřejněny v rámci jiných požadavků na zveřejňování informací stanovených v tomto standardu.

50.

Kromě informací požadovaných v bodě 40 písm. a) bodě iii) ESRS 2 Obecné informace, podnik zveřejní: (a) celkový počet zaměstnanců podle počtu zaměstnanců a rozdělení podle pohlaví a podle zemí, v nichž má podnik 50 a více zaměstnanců, což představuje alespoň 10 % z celkového počtu zaměstnanců; (b) celkový počet zaměstnanců nebo ekvivalentů plného pracovního úvazku, pokud jde o: i. stálé zaměstnance a rozdělení podle pohlaví, ii. dočasné zaměstnance a rozdělení podle pohlaví a iii. zaměstnance s nezaručenou pracovní dobou a rozdělení podle pohlaví; (c) celkový počet zaměstnanců, kteří opustili podnik během vykazovaného období, a míru obratu zaměstnanců ve vykazovaném období. (d) popis metodik a předpokladů použitých k sestavení údajů, včetně toho, zda jsou čísla uváděna: i. v počtu osob nebo v ekvivalentech plného pracovního úvazku (včetně vysvětlení definice ekvivalentu plného pracovního úvazku), a ii. na konci vykazovaného období, jako průměr za celé vykazované období, nebo za použití jiné metodiky; (e) případně poskytnutí kontextových informací nezbytných pro pochopení údajů (například k pochopení kolísání počtu zaměstnanců během vykazovaného období) a (f) křížový odkaz na informace vykázané v písmenu a) výše, pokud jde o nejreprezentativnější číslo v účetní závěrce.

51.

U informací uvedených v bodě 50 písm. b) může podnik navíc zveřejnit rozdělení podle regionů.

52.

Podnik může zveřejnit následující informace podle počtu osob nebo ekvivalentů plného pracovního úvazku: (a) zaměstnanci na plný úvazek a rozdělení podle pohlaví a regionů a (b) zaměstnanci na částečný úvazek a rozdělení podle pohlaví a regionů.

Požadavek na zveřejňování informací S1-7 – Charakteristiky osob, které nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly podniku

53.

Podnik popíše klíčové charakteristiky osob, které nejsou zaměstnanci, v rámci své vlastní pracovní síly.

54.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o přístupu podniku k zaměstnanosti, včetně rozsahu a povahy dopadů vyplývajících z jeho postupů v oblasti zaměstnanosti, poskytnout kontextové informace, které napomáhají pochopení údajů uváděných v jiných zveřejňovaných informacích, a sloužit jako základ pro výpočet kvantitativních ukazatelů, které mají být zveřejněny v rámci jiných požadavků na zveřejňování informací stanovených v tomto standardu. Umožňuje také zjistit, do jaké míry podnik spoléhá na osoby, které nejsou jeho zaměstnanci v rámci jeho pracovní síly.

55.

Informace zveřejněné podle bodu 53 musí obsahovat: (a) zveřejnění celkového počtu osob, které nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly podniku, tj. buď osob, které mají s podnikem uzavřenou smlouvu za účelem poskytnutí pracovní síly („osoby samostatně výdělečně činné“), nebo osob poskytovaných podniky, které se zabývají především „činnostmi souvisejícími se zaměstnáním“ (kód NACE N78); (b) vysvětlení metodik a předpokladů použitých při sestavování údajů, včetně toho, zda je uváděn počet osob, které nejsou zaměstnanci: i. v počtu osob nebo v ekvivalentech plného pracovního úvazku (včetně definice ekvivalentu plného pracovního úvazku), a ii. na konci vykazovaného období, jako průměr za celé vykazované období, nebo za použití jiné metodiky; (c) případně poskytnutí kontextových informací nezbytných pro pochopení údajů (např. významné výkyvy v počtu osob, které nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly podniku během vykazovaného období a mezi stávajícím a předchozím vykazovaným obdobím).

56.

V případě informací uvedených v bodě 55 písm. a) může podnik zveřejnit nejběžnější typy osob, které nejsou zaměstnanci (například osoby samostatně výdělečně činné, osoby poskytované podniky, které se zabývají především činnostmi souvisejícími se zaměstnáním, a další typy relevantní pro podnik), jejich vztah k podniku a druh práce, kterou vykonávají.

57.

Pokud údaje nejsou k dispozici, podnik jejich počet odhadne a uvede, že tak učinil. Jestliže podnik provádí odhady, popíše základ pro jejich vypracování.

Požadavek na zveřejňování informací S1-8 – Míra pokrytí kolektivními smlouvami a sociální dialog

58.

Podnik zveřejní informace o tom, do jaké míry jsou pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání jeho vlastních zaměstnanců určovány nebo ovlivňovány kolektivními smlouvami a do jaké míry jsou jeho zaměstnanci zastoupeni v sociálním dialogu v EHP na úrovni provozovny a na evropské úrovni.

59.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení míry pokrytí kolektivními smlouvami a zapojení do sociálního dialogu, pokud jde o vlastní zaměstnance podniku.

60.

Podnik zveřejní: (a) procento všech svých zaměstnanců, na které se vztahují kolektivní smlouvy; (b) v Evropském hospodářském prostoru, zda má uzavřenou jednu nebo více kolektivních smluv, a pokud ano, celkový procentní podíl zaměstnanců, na které se taková smlouva (smlouvy) vztahuje, pro každou zemi, ve které má významný počet zaměstnanců, definovaný jako nejméně 50 zaměstnanců podle počtu zaměstnanců představujících nejméně 10 % celkového počtu zaměstnanců, a (c) mimo Evropský hospodářský prostor, procento vlastních zaměstnanců, na které se vztahují kolektivní smlouvy, podle regionů.

61.

U zaměstnanců, na něž se kolektivní smlouvy nevztahují, podniku může zveřejnit, zda určuje jejich pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání na základě kolektivních smluv, jež se vztahují na jeho ostatní zaměstnance, nebo na základě kolektivních smluv jiných podniků.

62.

Podnik může zveřejnit, do jaké míry jsou pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání osob, které nejsou jeho zaměstnanci v rámci vlastní pracovní síly, určovány nebo ovlivňovány kolektivními smlouvami, včetně odhadu míry pokrytí.

63.

Podnik zveřejní následující informace týkající se sociálního dialogu: (a) celkový procentní podíl zaměstnanců, kteří jsou zastoupeni zástupci pracovníků, vykázaný na úrovni jednotlivých zemí EHP, v nichž podnik zaměstnává významný počet zaměstnanců, a (b) existenci dohody se zaměstnanci ohledně zastupování evropskou radou zaměstnanců, radou zaměstnanců evropské společnosti (SE) nebo radou zaměstnanců evropské družstevní společnosti (SCE).

Požadavek na zveřejňování informací S1-9 – Ukazatele rozmanitosti

64.

Podnik zveřejní zastoupení žen a mužů ve vrcholném vedení a věkové rozložení svých zaměstnanců.

65.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení genderové diverzity na úrovni vrcholného vedení a věkového rozložení zaměstnanců.

66.

Podnik zveřejní: (a) početní a procentuální zastoupení žen a mužů ve vrcholném vedení mezi svými zaměstnanci a (b) rozdělení zaměstnanců podle věkových skupin: do 30 let 30–50 let starší 50 let.

Požadavek na zveřejňování informací S1-10 – Přiměřené mzdy

67.

Podnik zveřejní, zda jeho zaměstnanci dostávají přiměřenou mzdu, a pokud ne všichni dostávají přiměřenou mzdu, uvede země a procento dotčených zaměstnanců.

68.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, zda je všem zaměstnancům podniku vyplácena přiměřená mzda v souladu s platnými referenčními hodnotami.

69.

Podnik zveřejní, zda je všem jeho zaměstnancům vyplácena přiměřená mzda v souladu s platnými referenčními hodnotami. Pokud ano, ke splnění tohoto požadavku na zveřejňování informací postačí uvést tuto skutečnost a není třeba dalších informací.

70.

Pokud ne všichni jeho zaměstnanci dostávají odpovídající mzdu v souladu s platnými referenčními hodnotami, podnik zveřejní země, ve kterých zaměstnanci pobírají mzdu nižší než platná referenční hodnota pro přiměřenou mzdu, a procento zaměstnanců, kteří pobírají mzdu nižší než platná referenční hodnota pro přiměřenou mzdu, pro každou z těchto zemí.

71.

Podnik může zveřejnit informace uvedené v tomto požadavku na zveřejňování informací také s ohledem na osoby, které nejsou jeho zaměstnanci.

Požadavek na zveřejňování informací S1-11 – Sociální ochrana

72.

Podnik zveřejní, zda se na jeho zaměstnance vztahuje sociální ochrana proti ztrátě příjmu v důsledku závažných životních událostí, a pokud nikoli, uvede země, kde tomu tak není.

73.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, zda se na zaměstnance podniku vztahuje sociální ochrana proti ztrátě příjmu v důsledku závažných životních událostí, a pokud nikoli, určit země, kde tomu tak není.

74.

Podnik zveřejní, zda se na všechny jeho zaměstnance vztahuje sociální ochrana prostřednictvím veřejných programů nebo dávek nabízených podnikem v případě ztráty příjmu v důsledku některé z následujících závažných životních událostí: (a) nemoc; (b) nezaměstnanost od doby, kdy vlastní pracovník pracuje pro podnik; (c) pracovní úraz a získané zdravotní postižení; (d) rodičovská dovolená; a (e) odchod do důchodu. Pokud ano, ke splnění tohoto požadavku na zveřejňování informací postačí uvést tuto skutečnost a není třeba dalších informací.

75.

Pokud se na všechny zaměstnance nevztahuje sociální ochrana podle bodu 72, podnik navíc uvede země, v nichž zaměstnanci nepožívají sociální ochrany s ohledem na jeden nebo více typů událostí uvedených v bodě 72, a pro každou z těchto zemí typy zaměstnanců, kteří nepožívají sociální ochrany s ohledem na každou příslušnou závažnou životní událost.

76.

Podnik může zveřejnit informace uvedené v tomto požadavku na zveřejňování informací také s ohledem na osoby, které nejsou jeho zaměstnanci.

Požadavek na zveřejňování informací S1-12 – Osoby se zdravotním postižením

77.

Podnik zveřejní procento vlastních zaměstnanců se zdravotním postižením.

78.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, do jaké míry jsou mezi zaměstnanci podniku zahrnuty osoby se zdravotním postižením.

79.

Podnik zveřejní procentní podíl osob se zdravotním postižením mezi svými zaměstnanci s výhradou zákonných omezení týkajících se shromažďování údajů.

80.

Podnik může zveřejnit procento zaměstnanců se zdravotním postižením v členění podle pohlaví.

Požadavek na zveřejňování informací S1-13 – Ukazatele odborné přípravy a rozvoje dovedností

81.

Podnik zveřejní, v jakém rozsahu zajišťuje pro své zaměstnance odbornou přípravu a rozvoj dovedností.

82.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení činností souvisejících s odbornou přípravou a rozvojem dovedností, které byly zaměstnancům nabídnuty v rámci dalšího profesního rozvoje s cílem zvýšit kvalifikaci zaměstnanců a usnadnit jejich trvalou zaměstnatelnost.

83.

Informace zveřejněné podle bodu 81 musí obsahovat: (a) procento zaměstnanců, kteří se účastnili pravidelných hodnocení výkonu a kariérního rozvoje; tyto informace jsou rozděleny podle pohlaví; (b) průměrný počet hodin odborné přípravy na zaměstnance a podle pohlaví.

84.

Podnik může zveřejnit rozdělení podle kategorií zaměstnanců, pokud jde o procento zaměstnanců, kteří se účastnili pravidelného rozvoje výkonu a kariérního rozvoje, a průměrný počet hodin školení na jednoho zaměstnance.

85.

Podnik může zveřejnit informace uvedené v tomto požadavku na zveřejňování informací také s ohledem na osoby, které nejsou jeho zaměstnanci.

Požadavek na zveřejňování informací S1-14 – Ukazatele zdraví a bezpečnosti

86.

Podnik zveřejní informace o rozsahu, v jakém se na jeho vlastní pracovní sílu vztahuje systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a o počtu incidentů souvisejících s pracovními úrazy, zdravotními potížemi a smrtelnými úrazy jeho vlastní pracovní síly. Podnik navíc zveřejní počet úmrtí v důsledku pracovních úrazů a zdravotních potíží souvisejících s prací u ostatních pracovníků vykonávajících činnost na pracovištích podniku.

87.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, kvality a výkonnosti systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zavedeného za účelem prevence pracovních úrazů.

88.

Informace požadované podle bodu 86 zahrnují následující informace, případně v členění na zaměstnance a osoby, které nejsou zaměstnanci podniku v rámci vlastní pracovní síly podniku: (a) procento osob v rámci vlastní pracovní síly, na něž se vztahuje systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podniku na základě právních požadavků a/nebo uznávaných norem nebo pokynů; (b) počet úmrtí v důsledku (102) pracovních úrazů a nemocí souvisejících s prací; (c) počet a míru pracovních úrazů, o nichž je třeba vést záznamy; (d) u zaměstnanců podniku počet případů nemocí souvisejících s prací, o nichž je třeba vést záznamy, s výhradou zákonných omezení týkajících se shromažďování údajů a (e) u zaměstnanců podniku počet dnů pracovní neschopnosti kvůli pracovním úrazům a úmrtím v důsledku pracovních úrazů, nemocem souvisejícím s prací a úmrtím v důsledku nemocí souvisejících s prací (103). Informace podle písmene b) se uvádějí i pro ostatní pracovníky vykonávající činnost na pracovištích podniku, jako jsou pracovníci v hodnotovém řetězci, pokud pracují na pracovištích podniku.

89.

Podnik může rovněž zveřejnit informace uvedené v bodě 88 písm. d) a e), pokud jde o osoby, které nejsou zaměstnanci.

90.

Podnik může mimoto uvést následující doplňující informace o záležitostech týkajících se zdraví a bezpečnosti: procento vlastních zaměstnanců, na které se vztahuje systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který je založen na právních požadavcích a/nebo uznávaných normách či pokynech a který byl předmětem interního auditu a/nebo auditu a certifikace externí stranou.

Požadavek na zveřejňování informací S1-15 – Ukazatele rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem

91.

Podnik zveřejní, v jakém rozsahu mají zaměstnanci nárok na dovolenou z rodinných důvodů a v jakém rozsahu ji využívají.

92.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout informace o nároku zaměstnanců a o skutečné praxi, pokud jde o čerpání dovolené z rodinných důvodů genderově vyváženým způsobem, neboť se jedná o jeden z rozměrů rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

93.

Informace zveřejněné podle bodu 91 musí obsahovat: (a) procento zaměstnanců, kteří mají nárok na čerpání dovolené z rodinných důvodů, a (b) procento oprávněných zaměstnanců, kteří čerpali dovolenou z rodinných důvodů, a rozdělení podle pohlaví.

94.

Pokud mají všichni zaměstnanci podniku nárok na dovolenou z rodinných důvodů na základě sociální politiky a/nebo kolektivních smluv, postačí tuto skutečnost uvést, a tím bude splněn požadavek bodu 93 písm. a).

Požadavek na zveřejňování informací S1-16 – Ukazatele odměňování (rozdíly v odměňování a celková odměna)

95.

Podnik zveřejní procentní rozdíl v odměňování zaměstnanců a zaměstnankyň a poměr mezi odměnou nejlépe placeného zaměstnance a mediánem odměn zaměstnanců.

96.

Tento požadavek na zveřejňování informací má dva cíle: umožnit pochopit rozsah případných rozdílů v odměňování žen a mužů mezi zaměstnanci podniku a poskytnout přehled o míře nerovnosti v odměňování uvnitř podniku a o tom, zda existují velké rozdíly v odměňování.

97.

Informace zveřejněné podle bodu 95 musí obsahovat: (a) rozdíl v odměňování žen a mužů, který je definován jako rozdíl průměrných úrovní odměňování zaměstnanců a zaměstnankyň vyjádřený jako procento průměrné úrovně odměňování mužů (104); (b) poměr celkové roční odměny nejlépe placeného zaměstnance k mediánu celkové roční odměny všech zaměstnanců (s výjimkou nejlépe placeného zaměstnance) (105) a (c) případně veškeré kontextové informace nezbytné k pochopení údajů a způsobu, jakým byly údaje sestaveny, a další změny podkladových údajů, které je třeba vzít v úvahu.

98.

Podnik může zveřejnit rozčlenění rozdílů v odměňování žen a mužů podle definice v bodě 97 písm. a) podle kategorií zaměstnanců a/nebo podle zemí/segmentů. Podnik může rovněž zveřejnit rozdíly v odměňování žen a mužů podle kategorií zaměstnanců v členění podle běžného základního platu a doplňkových nebo pohyblivých složek.

99.

V souvislosti s bodem 97 písm. b) může podnik zveřejnit tento údaj očištěný o rozdíly v kupní síle mezi zeměmi; přičemž v takovém případě uvede metodiku použitou pro výpočet.

Požadavek na zveřejňování informací S1-17 – Incidenty, stížnosti a závažné dopady v oblasti lidských práv

100.

Podnik zveřejní počet incidentů a/nebo stížností souvisejících s prací a závažné dopady v oblasti lidských práv v rámci vlastní pracovní síly a všechny související významné pokuty, sankce nebo náhrady za vykazované období.

101.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém incidenty související s prací a závažné případy dopadů na oblast lidských práv ovlivňují vlastní pracovní sílu.

102.

Informace zveřejněné podle bodu 100 musí s výhradou příslušných předpisů o ochraně osobních údajů zahrnovat případy diskriminace na pracovišti z důvodu pohlaví, rasového nebo etnického původu, národnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiných relevantních forem diskriminace, které se týkají interních a/nebo externích zúčastněných stran v rámci provozních činností ve vykazovaném období. To zahrnuje i případy obtěžování jako zvláštní formy diskriminace.

103.

Podnik zveřejní: (a) celkový počet případů diskriminace, včetně obtěžování, nahlášených ve vykazovaném období (106); (b) počet stížností podaných prostřednictvím kanálů, kterými mohou lidé z řad vlastní pracovní síly podniku vznášet obavy (včetně mechanismů pro podávání stížností), a případně národním kontaktním místům OECD v případě nadnárodních podniků, které se týkají záležitostí definovaných v bodě 2 tohoto standardu, s výjimkou těch, které již byly vykázány v písmenu a) výše; (c) celkovou výši pokut, penále a náhrad škod v důsledku výše uvedených incidentů a stížností a porovnání těchto zveřejněných peněžních částek s nejvýznamnější částkou uvedenou v účetní závěrce a (d) případné kontextové informace nezbytné pro pochopení údajů a způsobu, jakým byly tyto údaje sestaveny.

104.

Podnik zveřejní následující informace týkající se zjištěných případů závažných incidentů v oblasti lidských práv (např. nucená práce, obchodování s lidmi nebo dětská práce): (a) počet závažných případů porušení lidských práv v souvislosti s pracovníky podniku ve vykazovaném období, včetně uvedení, kolik z nich představuje případy nedodržení obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci nebo pokynů OECD pro nadnárodní podniky. Pokud k žádným takovým událostem nedošlo, podnik uvede tuto skutečnost (107) a (b) celkovou výši pokut, penále a náhrad škod v souvislosti s incidenty popsanými v písmenu a) a sesouhlasení zveřejněných peněžních částek s nejvýznamnější částkou v účetní závěrce.

ESRS S2

PRACOVNÍCI V HODNOTOVÉM ŘETĚZCI

OBSAH

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-1 – Politiky týkající se pracovníků v hodnotovém řetězci

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-2 – Postupy spolupráce s pracovníky v hodnotovém řetězci s ohledem na dopady

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro pracovníky v hodnotovém řetězci za účelem vyslovování obav

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci a přístupů k řízení významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s pracovníky v hodnotovém řetězci a účinnost těchto opatření

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

Cíl

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-1 – Politiky týkající se pracovníků v hodnotovém řetězci

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-2 – Postupy spolupráce s pracovníky v hodnotovém řetězci s ohledem na dopady

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro pracovníky v hodnotovém řetězci za účelem vyslovování obav

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů a přístupů ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s pracovníky v hodnotovém řetězci a účinnost těchto opatření a přístupů

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací S2-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní pochopit významné dopady na pracovníky v hodnotovém řetězci související s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů, a související významná rizika a příležitosti, včetně: (a) toho, jak podnik ovlivňuje pracovníky ve svém hodnotovém řetězci, pokud jde o významné pozitivní a negativní skutečné nebo potenciální dopady; (b) veškerých přijatých opatření a výsledku těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí; (c) povahy, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku, včetně těch souvisejících s jeho dopady a závislostmi s ohledem na pracovníky v hodnotovém řetězci a způsobu, jakým je podnik řídí, a (d) finančních následků významných rizik a příležitostí, včetně těch vyplývajících z dopadů a závislostí podniku s ohledem na pracovníky v hodnotovém řetězci v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2.

Ke splnění tohoto cíle tento standard vyžaduje vysvětlení obecného přístupu, který podnik používá k identifikaci a řízení všech významných skutečných a potenciálních dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci v souvislosti s: (a) pracovními podmínkami (např. bezpečné zaměstnání, pracovní doba, přiměřené mzdy, sociální dialog, svoboda sdružování, včetně existence rad zaměstnanců, kolektivní vyjednávání, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a bezpečnost a ochrana zdraví); (b) rovným zacházením a příležitostmi pro všechny (např. rovnost žen a mužů a stejná odměna za rovnocennou práci, odborná příprava a rozvoj dovedností, zaměstnávání a začleňování osob se zdravotním postižením, opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti a rozmanitost); (c) dalšími právy souvisejícími s prací (např. dětská práce, nucená práce, přiměřené bydlení, voda a sanitační zařízení a soukromí).

3.

Tento standard vyžaduje rovněž vysvětlení toho, jak tyto dopady, jakož i závislosti podniku na pracovnících v hodnotovém řetězci, mohou pro podnik vytvářet významná rizika nebo příležitosti. Negativní dopady na pracovníky v hodnotovém řetězci mohou například narušit provozní činnosti podniku (tím, že zákazníci odmítnou kupovat jeho výrobky nebo státní orgány zabaví jeho zboží) a poškodit jeho dobrou pověst. Naopak dodržování práv pracovníků a programy aktivní podpory (např. prostřednictvím iniciativ zaměřených na finanční gramotnost) mohou přinést obchodní příležitosti, například spolehlivější dodávky nebo rozšíření budoucí spotřebitelské základny.

4.

Tento standard se vztahuje na všechny pracovníky v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku, kteří jsou nebo mohou být podnikem významně ovlivněni, včetně dopadů, které souvisejí s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, a také prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Patří sem všichni pracovníci, kteří nejsou zahrnuti do „vlastní pracovní síly“ („vlastní pracovní síla“ zahrnuje zaměstnance, jednotlivé osoby pracující na základě smlouvy, tj. osoby samostatně výdělečně činné, a pracovníky poskytované podniky, které jsou třetí stranou a které se zabývají především „činnostmi souvisejícími se zaměstnáním“). Vlastní pracovní síla je zahrnuta v ESRS S1 Vlastní pracovní síla. Příklady toho, co je zahrnuto v oblasti působnosti tohoto standardu, jsou uvedeny v bodě AR 3.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

5.

Tento standard se použije, pokud byly v rámci postupu posuzování významnosti stanoveném v ESRS 2 Obecné informace identifikovány významné dopady a/nebo významná rizika a příležitosti související s pracovníky v hodnotovém řetězci.

6.

Tento standard je třeba vykládat ve spojení s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2, jakož i s ESRS S1, ESRS S3 Dotčené komunity a ESRS S4 Spotřebitelé a koncoví uživatelé.

7.

Podávání zpráv podle tohoto standardu musí být konzistentní, soudržné a v případě potřeby jednoznačně propojené s podáváním zpráv o vlastní pracovní síle podniku podle ESRS S1, aby bylo zajištěno účinné vykazování.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

8.

Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 týkajícím se strategie (SBM). Výsledné informace se uvádějí spolu s informacemi vyžadovanými v ESRS 2, s výjimkou SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem, u něhož může uvést informace spolu s tematickými informacemi.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

9.

S ohledem na ESRS 2 SBM-2 bod 43 podnik zveřejní, jakým způsobem zohledňuje zájmy, názory a práva pracovníků ve svém hodnotovém řetězci, kteří by mohli být podnikem významně ovlivněni, a to i v oblasti dodržování jejich lidských práv, a podá informace o své strategii a obchodním modelu. Klíčovou skupinou dotčených zúčastněných stran jsou pracovníci v hodnotovém řetězci.

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

10.

S ohledem na ESRS 2 SBM-3 bod 48 podnik uvede: (a) to, zda a jak skutečné a potenciální dopady na pracovníky v hodnotovém řetězci, jak je uvedeno v ESRS 2 IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí: i) vycházejí ze strategie a obchodního modelu podniku nebo s nimi souvisejí a ii) poskytují informace pro úpravu strategie a obchodních modelů podniku a přispívají k této úpravě a (b) vztah mezi jeho významnými riziky a příležitostmi vyplývajícími z dopadů a závislostí s ohledem na pracovníky v hodnotovém řetězci na jedné straně a jeho strategií a obchodním modelem na straně druhé.

11.

Při plnění požadavků ESRS 2 SBM-3 bodu 48 podnik zveřejní, zda jsou do rozsahu zveřejňovaných informací podle ESRS 2 zahrnuti všichni pracovníci v hodnotovém řetězci, kteří mohou být podnikem významně ovlivněni, včetně dopadů, které jsou spojeny s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Podnik mimoto poskytne tyto informace: (a) stručný popis typů pracovníků v hodnotovém řetězci, kteří by mohli být podnikem významně ovlivněni, včetně dopadů, které souvisejí s vlastními operacemi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů, a uvede, zda se jedná o: i. pracovníky, kteří pracují v místě podniku, nejsou však součástí vlastní pracovní síly, tj. nejsou osoby samostatně výdělečně činné, nebo pracovníky, které poskytují podniky, které jsou třetí stranou a které se zabývají především činnostmi souvisejícími se zaměstnáním (zahrnuto v ESRS S1), ii. pracovníky pracující pro subjekty v předcházejícím hodnotovém řetězci podniku (např. pracovníci podílející se na těžbě kovů nebo nerostů nebo na sklizni komodit, na rafinaci, výrobě nebo jiných formách zpracování), iii. pracovníky pracující pro subjekty v navazujícím hodnotovém řetězci podniku (např. pracovníci zapojení do činností poskytovatelů logistických nebo distribučních služeb, nabyvatelé franšízy, maloobchodníci), iv. pracovníky, kteří pracují v rámci společného podniku nebo zvláštní účelové jednotky, jejichž součástí je i podnik podávající zprávu, v. pracovníky, kteří jsou (v rámci předchozích kategorií nebo navíc) obzvláště zranitelní, pokud jde o negativní dopady, ať už kvůli svým přirozeným vlastnostem nebo konkrétnímu kontextu, jako jsou odboráři, migrující pracovníci, pracovníci z domova, ženy nebo mladí pracovníci; (b) všechny zeměpisné oblasti, na úrovni země nebo na jiných úrovních, nebo komodity, u nichž existuje značné riziko dětské práce nebo nucená práce či povinná práce pracovníků v hodnotovém řetězci podniku (111); (c) to, zda jsou významné negativní dopady i) rozšířené nebo systémové v kontextech, v nichž podnik působí nebo má dodavatelské či jiné obchodní vztahy (např. dětská práce nebo nucená práce v konkrétních dodavatelských řetězcích komodit v určitých zemích nebo regionech), nebo ii) zda souvisejí s jednotlivými incidenty (např. průmyslová havárie nebo únik ropy) nebo konkrétními obchodními vztahy. To zahrnuje zvážení dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci, které mohou vzniknout v důsledku přechodu na ekologičtější a klimaticky neutrální provozní činnosti. Potenciální dopady zahrnují dopady spojené s inovacemi a restrukturalizací, uzavíráním dolů, zvýšenou těžbou nerostných surovin potřebných pro přechod na udržitelné hospodářství a výrobou solárních panelů; (d) v případě významných pozitivních dopadů stručný popis činností, které vedou k pozitivním dopadům (např. aktualizované nákupní postupy, budování kapacit pracovníků v dodavatelském řetězci), včetně poskytování příležitostí pro pracovní sílu, jako je vytváření pracovních míst a prohlubování dovedností v rámci „spravedlivého přechodu“, a typů pracovníků v hodnotovém řetězci, kteří jsou pozitivně ovlivněni nebo by mohli být pozitivně ovlivněni; podnik může rovněž zveřejnit, zda se pozitivní dopady projevují v konkrétních zemích nebo regionech; a (e) veškerá významná rizika a příležitosti pro podnik vyplývající z dopadů a závislostí s ohledem na pracovníky v hodnotovém řetězci.

12.

Při popisu hlavních typů pracovníků v hodnotovém řetězci, kteří jsou nebo mohou být negativně ovlivněni, na základě posouzení významnosti stanoveného v ESRS 2 IRO-1, podnik zveřejní, zda a jakým způsobem dospěl k poznatku, že pracovníci s určitými charakteristikami vykonávající činnost v určitém kontextu nebo pracovníci vykonávající určité činnosti mohou být vystaveni většímu riziku újmy.

13.

Podnik zveřejní, které z jeho případných významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí s ohledem na pracovníky v hodnotovém řetězci se vztahují na konkrétní skupiny pracovníků v hodnotovém řetězci (např. určité věkové skupiny, zaměstnance nebo jiné dočasné pracovníky nebo pracovníky v určitém závodě či zemi) než na všechny pracovníky v hodnotovém řetězci.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací S2-1 – Politiky týkající se pracovníků v hodnotovém řetězci

14.

Podnik popíše své politiky, které se týkají řízení významných dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci, jakož i souvisejících významných rizik a příležitostí.

15.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, do jaké míry má podnik politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací významných dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci, a rovněž politiky, které se týkají významných rizik nebo příležitostí souvisejících s pracovníky v hodnotovém řetězci.

16.

Informace požadované podle bodu 14 musí obsahovat informace o politikách podniku pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí týkajících se pracovníků v hodnotovém řetězci v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti. Kromě toho podnik uvede, zda se tyto politiky vztahují na konkrétní skupiny pracovníků v hodnotovém řetězci nebo na všechny pracovníky v hodnotovém řetězci.

17.

Podnik popíše své závazky v oblasti politiky lidských práv (112), které se týkají pracovníků v hodnotovém řetězci, včetně procesů a mechanismů pro sledování dodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci a pokynů OECD pro nadnárodní podniky (113). Při zveřejňování informací se zaměří na otázky, které jsou významné ve vztahu k následujícím oblastem, jakož i na svůj obecný přístup k nim: (a) dodržování lidských práv, včetně pracovních práv pracovníků; (b) zapojení pracovníků v hodnotovém řetězci a (c) opatření k zajištění a/nebo umožnění nápravy dopadů na lidská práva.

18.

Podnik uvede, zda se jeho politiky ve vztahu k pracovníkům v hodnotovém řetězci výslovně zabývají obchodováním s lidmi (114), nucenou prací nebo povinnou prací a dětskou prací. Podnik rovněž uvede, zda má kodex chování dodavatele (115).

19.

Podnik zveřejní, zda a jak jsou jeho politiky týkající se pracovníků v hodnotovém řetězci v souladu s mezinárodně uznávanými nástroji, které se týkají pracovníků v hodnotovém řetězci, včetně obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv (116). Podnik rovněž zveřejní, v jakém rozsahu byly v jeho předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce zaznamenány případy nedodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci a pokynů OECD pro nadnárodní podniky, které se týkají pracovníků v hodnotovém řetězci, a případně uvede povahu těchto případů (117).

Požadavek na zveřejňování informací S2-2 – Postupy spolupráce s pracovníky v hodnotovém řetězci s ohledem na dopady

20.

Podnik zveřejní své obecné postupy pro spolupráci s pracovníky v hodnotovém řetězci a jejich zástupci ohledně skutečných a potenciálních dopadů na ně.

21.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, zda a jakým způsobem podnik v rámci probíhajícího postupu náležité péče spolupracuje s pracovníky v hodnotovém řetězci, jejich oprávněnými zástupci nebo důvěryhodnými zmocněnci s ohledem na významné skutečné a potenciální a/nebo negativní dopady, které se jich týkají nebo se jich pravděpodobně budou týkat, a zda a jak jsou v rozhodovacích procesech podniku zohledněny názory pracovníků v hodnotovém řetězci.

22.

Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem se hlediska pracovníků v hodnotovém řetězci promítají do jeho rozhodnutí nebo činností zaměřených na řízení skutečných a potenciálních dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci. V případě potřeby vysvětlí: (a) to, zda ke spolupráci dochází přímo s pracovníky v hodnotovém řetězci nebo s jejich oprávněnými zástupci, nebo s důvěryhodnými zmocněnci, kteří mají přehled o jejich situaci; (b) fáze, v nichž dochází ke spolupráci, druh spolupráce a četnost; (c) funkci a nejvyšší pozici v podniku, která má provozní odpovědnost za zajištění této spolupráce a toho, aby její výsledky byly zohledněny v postupu podniku; (d) případně globální rámcové dohody nebo dohody, které podnik uzavřel s globálními odborovými federacemi v souvislosti s dodržováním lidských práv pracovníků v hodnotovém řetězci, včetně jejich práva na kolektivní vyjednávání, a včetně vysvětlení, jak dohoda umožňuje podniku získat přehled o perspektivách těchto pracovníků, a (e) případně to, jak podnik hodnotí účinnost své spolupráce s pracovníky v hodnotovém řetězci, včetně případných dohod nebo výsledků, které z toho vyplývají.

23.

Podnik případně zveřejní kroky, které podniká k tomu, aby získal přehled o perspektivách pracovníků, kteří mohou být obzvláště zranitelní vůči dopadům a/nebo marginalizovaní (např. pracující ženy, migrující pracovníci, pracovníci se zdravotním postižením).

24.

Pokud podnik nemůže výše uvedené informace zveřejnit, neboť nepřijal obecný postup pro spolupráci s pracovníky v hodnotovém řetězci, musí tuto skutečnost uvést. Může zveřejnit časový rámec, v němž chce takový postup zavést.

Požadavek na zveřejňování informací S2-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro pracovníky v hodnotovém řetězci za účelem vyslovování obav

25.

Podnik popíše postupy, které zavedl pro zajištění nápravy negativních dopadů, které se s podnikem pojí, na osoby v rámci pracovníků v hodnotovém řetězci, nebo pro spolupráci při jejich sanaci, a rovněž kanály, které mají pracovníci v hodnotovém řetězci k dispozici, aby mohli vyjádřit obavy a požadovat jejich řešení.

26.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení formálních prostředků, kterými mohou pracovníci v hodnotovém řetězci sdělit své obavy a potřeby přímo podniku a/nebo kterými podnik podporuje dostupnost takových kanálů (např. mechanismů pro podávání stížností) na pracovišti pracovníků v hodnotovém řetězci, způsobu, jakým jsou s těmito zaměstnanci prováděna následná opatření týkající se vznesených problémů, a účinnosti těchto kanálů.

27.

Podnik popíše: (a) svůj obecný přístup k nápravě a postupy pro zajišťování nápravy nebo přispívání k ní, pokud podnik zjistí, že se s ním pojí významný negativní dopad na pracovníky v hodnotovém řetězci, včetně toho, zda a jak podnik posuzuje, je-li zjednaná náprava účinná; (b) všechny konkrétní kanály, které zavedl pro pracovníky v hodnotovém řetězci, aby mohli své obavy nebo potřeby sdělit přímo podniku a nechat je řešit, včetně toho, zda jsou tyto kanály zřízeny samotným podnikem a/nebo zda se jedná o mechanismy třetích stran; (c) postupy, kterými podnik podporuje nebo vyžaduje dostupnost těchto kanálů na pracovišti pracovníků v hodnotovém řetězci, a (d) to, jak sleduje a monitoruje vznesené a řešené problémy a jak zajišťuje účinnost kanálů, a to i prostřednictvím zapojení zúčastněných stran, které jsou zamýšlenými uživateli.

28.

Podnik zveřejní, zda a jak posuzuje, že pracovníci v hodnotovém řetězci znají tyto struktury nebo postupy a důvěřují jim jako způsobu, jak vyjádřit své obavy nebo potřeby a jak je řešit. Podnik mimoto zveřejní, zda má zavedeny politiky týkající se ochrany osob, které je využívají, před odvetnými opatřeními. Pokud byly takové informace zveřejněny v souladu s ESRS G1-1, může podnik na tyto informace odkázat.

29.

Pokud podnik nemůže výše uvedené informace zveřejnit, neboť nezavedl kanál pro vyslovování obav a/nebo nepodporuje dostupnost takového kanálu na pracovišti pracovníků v hodnotovém řetězci, musí tuto skutečnost oznámit. Může zveřejnit časový rámec, v němž chce takový kanál nebo postupy zavést.

Požadavek na zveřejňování informací S2-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci a přístupů k řízení významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s pracovníky v hodnotovém řetězci a účinnost těchto opatření

30.

Podnik zveřejní, jakým způsobem přijímá opatření k řešení významných dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci, k řízení významných rizik a k využívání významných příležitostí týkajících se pracovníků v hodnotovém řetězci a jaká je účinnost těchto opatření.

31.

Tento požadavek na zveřejňování informací má dva cíle. Zaprvé má umožnit pochopení všech opatření nebo iniciativ, kterými se podnik snaží: (a) o prevenci, zmírnění a nápravu negativních významných dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci a/nebo (b) o dosažení pozitivních významných dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci. Za druhé má umožnit přehled o tom, jak podnik řeší významná rizika a využívá významné příležitosti související s pracovníky v hodnotovém řetězci. Podnik poskytne souhrnný popis akčních plánů a zdrojů pro řízení svých významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti s pracovníky v hodnotovém řetězci podle ESRS 2 MDR-A Opatřenía zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

32.

V souvislosti s významnými dopady podnik popíše: (a) přijatá, plánovaná nebo prováděná opatření k prevenci nebo zmírnění významných negativních dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci; (b) zda a jak přijal opatření k zajištění nebo umožnění nápravy v souvislosti se skutečným významným dopadem; (c) veškerá další opatření nebo iniciativy, které zavedl především s cílem dosáhnout pozitivních dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci, a (d) to, jak sleduje a vyhodnocuje účinnost těchto opatření a iniciativ při dosahování zamýšlených výsledků pro pracovníky v hodnotovém řetězci.

33.

V souvislosti s bodem 30 podnik popíše: (a) postupy, jejichž prostřednictvím určuje, jaká opatření jsou potřebná a vhodná v reakci na konkrétní skutečný nebo potenciální negativní dopad na pracovníky v hodnotovém řetězci; (b) svůj přístup k přijímání opatření v souvislosti s konkrétními významnými negativními dopady na pracovníky v hodnotovém řetězci, včetně opatření týkajících se vlastních nákupních nebo jiných interních postupů, jakož i budování kapacit nebo jiných forem zapojení subjektů v hodnotovém řetězci nebo forem spolupráce s partnery v odvětví nebo jinými příslušnými stranami, a (c) jak zajišťuje, aby byly k dispozici postupy, které zajistí nebo umožní zjednání nápravy v případě významných negativních dopadů, aby byly tyto postupy účinně prováděny a aby bylo dosaženo výsledků.

34.

V souvislosti s významnými riziky a příležitostmi podnik popíše: (a) jaká opatření jsou plánována nebo prováděna ke zmírnění významných rizik pro podnik vyplývajících z jeho dopadů a závislostí s ohledem na pracovníky v hodnotovém řetězci a jak sleduje jejich účinnost v praxi, a (b) jaká opatření se plánují nebo provádějí za účelem využití významných příležitostí pro podnik v souvislosti s pracovníky v hodnotovém řetězci.

35.

Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem přijímá opatření, aby svými vlastními postupy, včetně případného zadávání zakázek, prodeje a využívání údajů, nezpůsobil nebo nepřispěl k významným negativním dopadům na pracovníky v hodnotovém řetězci. To může zahrnovat zveřejnění přístupu, který je uplatňován v případě, že vzniká napětí mezi prevencí nebo zmírňováním významných negativních dopadů a jinými obchodními tlaky.

36.

Podnik rovněž uvede, zda byly nahlášeny závažné problémy a incidenty v oblasti lidských práv související s předcházejícími a navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce, a případně je zveřejní (118).

37.

Při zveřejňování informací požadovaných podle bodu 32 písm. c) podnik zohlední ESRS 2 (viz ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů), pokud hodnotí účinnost opatření prostřednictvím stanovení cíle.

38.

Podnik zveřejní, jaké zdroje jsou přiděleny na řízení jeho významných dopadů, a to s informacemi, které uživatelům umožní pochopit, jak jsou významné dopady řízeny.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací S2-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

39.

Podnik zveřejní časově omezené cíle orientované na výsledky, které mohl stanovit za účelem: (a) snížení negativních dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci a/nebo (b) prosazování pozitivních dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci a/nebo (c) řízení významných rizik a příležitostí souvisejících s pracovníky v hodnotovém řetězci.

40.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, do jaké míry podnik používá časově omezené cíle orientované na výsledky k řízení a měření svého pokroku při řešení významných negativních dopadů a/nebo při prosazování pozitivních dopadů na pracovníky v hodnotovém řetězci a/nebo při řízení významných rizik a příležitostí souvisejících s pracovníky v hodnotovém řetězci.

41.

Souhrnný popis cílů pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti s pracovníky v hodnotovém řetězci musí splňovat požadavky na informace definované v ESRS 2 MDR-T.

42.

Podnik zveřejní postup stanovení cílů, včetně toho, zda a jakým způsobem podnik přímo spolupracoval s pracovníky v hodnotovém řetězci, s jejich oprávněnými zástupci nebo s důvěryhodnými zmocněnci, kteří mají přehled o jejich situaci, při: (a) stanovování takových cílů; (b) sledování výsledků podniku v porovnání s těmito cíli a (c) zjištění případných poznatků nebo zlepšení, které vyplývají z činnosti podniku.

ESRS S3

DOTČENÉ KOMUNITY

OBSAH

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-1 – Politiky týkající se dotčených komunit

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-2 – Postupy spolupráce s dotčenými komunitami s ohledem na řešení dopadů

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro dotčené komunity za účelem vyslovování obav

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na dotčené komunity a přístupů k řízení významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s dotčenými komunitami a účinnost těchto opatření

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

Cíl

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-1 – Politiky týkající se dotčených komunit

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-2 – Postupy spolupráce s dotčenými komunitami s ohledem na řešení dopadů

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro dotčené komunity za účelem vyslovování obav

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů a přístupů ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s dotčenými komunitami a účinnost těchto opatření a přístupů

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací S3-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní pochopit významné dopady na dotčené komunity související s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů, a související významná rizika a příležitosti, včetně: (a) toho, jak podnik ovlivňuje komunity v oblastech, v nichž se dopady vyskytují nejpravděpodobněji a jsou závažné, pokud jde o pozitivní a negativní skutečné nebo potenciální dopady; (b) veškerých přijatých opatření a výsledku těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí; (c) povahy, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku souvisejících s jeho dopady a závislostmi s ohledem na dotčené komunity a způsobu, jakým je podnik řídí, a (d) finančních následků významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí podniku s ohledem na dotčené komunity v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2.

Ke splnění tohoto cíle vyžaduje tento standard vysvětlení obecného přístupu, který podnik používá k identifikaci a řízení všech významných skutečných a potenciálních dopadů na dotčené komunity v souvislosti s: (a) hospodářskými, sociálními a kulturními právy komunit (např. přiměřené bydlení, dostatek potravin, voda a sanitační zařízení, dopady související s půdou a bezpečností); (b) občanskými a politickými právy komunit (např. svoboda projevu, svoboda shromažďování, dopady na obránce lidských práv) a (c) konkrétními právy původních obyvatel (např. svobodný, předběžný a informovaný souhlas, sebeurčení, kulturní práva).

3.

Tento standard vyžaduje rovněž vysvětlení toho, jak tyto dopady, jakož i závislosti podniku s ohledem na dotčené komunity mohou pro podnik vytvářet významná rizika nebo příležitosti. Negativní vztahy s dotčenými komunitami mohou například narušit vlastní provozní činnosti podniku nebo poškodit jeho pověst, zatímco konstruktivní vztahy mohou zajistit přínosy pro podnikání, jako je stabilní a bezkonfliktní činnost a snazší nábor pracovníků na místě.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

4.

Tento standard se použije, pokud byly v rámci postupu posuzování významnosti stanoveném v ESRS 2 Obecné informace identifikovány významné dopady a/nebo významná rizika a příležitosti související s dotčenými komunitami.

5.

Tento standard je třeba vykládat ve spojení s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2, jakož i s ESRS S1 Vlastní pracovní síla, ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci a ESRS S4 Spotřebitelé a koncoví uživatelé.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

6.

Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 týkajícím se strategie (SBM). Výsledné informace se uvádějí spolu s informacemi vyžadovanými v ESRS 2, s výjimkou SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem, u něhož může uvést informace spolu s tematickými informacemi.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

7.

S ohledem na ESRS 2 SBM-2 bod 43 podnik uvede, jakým způsobem jsou názory, zájmy a práva dotčených komunit, včetně dodržování jejich lidských práv (a případně jejich práv jako původního obyvatelstva), zohledněny v jeho strategii a obchodním modelu. Klíčovou skupinou dotčených zúčastněných stran jsou dotčené komunity.

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

8.

S ohledem na ESRS 2 SBM-3 bod 48 podnik uvede: (a) to, zda a jak skutečné a potenciální dopady na dotčené komunity, jak je uvedeno v ESRS 2 IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí: i) vycházejí ze strategie a obchodního modelu podniku nebo s nimi souvisejí a ii) poskytují informace pro úpravu strategie a obchodních modelů podniku a přispívají k této úpravě a (b) vztah mezi jeho významnými riziky a příležitostmi vyplývajícími z dopadů a závislostí s ohledem na dotčené komunity a jeho strategií a obchodním modelem.

9.

Při plnění požadavků bodu 48 podnik zveřejní, zda jsou do rozsahu zveřejňovaných informací podle ESRS 2 zahrnuty všechny dotčené komunity, které mohou být podnikem významně ovlivněny, včetně dopadů, které jsou spojeny s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Podnik mimoto poskytne tyto informace: (a) stručný popis typů komunit, na něž mají významný dopad jeho provozní činnosti nebo které jsou významně ovlivněny prostřednictvím předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce, a uvede, zda se jedná o: i. komunity, které žijí nebo pracují v okolí provozoven, továren, zařízení nebo jiných fyzických operací podniku, nebo vzdálenější komunity ovlivněné činnostmi v těchto lokalitách (např. znečištěním vody po proudu), ii. komunity v hodnotovém řetězci podniku (např. komunity, které jsou ovlivněny provozními činnostmi zařízení dodavatelů nebo činností poskytovatelů logistických či distribučních služeb), iii. komunity v jednom nebo obou koncových bodech hodnotového řetězce (např. v místě těžby kovů nebo nerostů nebo sklizně komodit nebo komunity v okolí míst, kde se nakládá s odpady nebo kde se recyklují), iv. komunity původních obyvatel; (b) zda jsou významné negativní dopady i) rozšířené nebo systémové v kontextech, v nichž podnik působí nebo má dodavatelské či jiné obchodní vztahy (např. marginalizované obyvatelstvo ovlivněné dopady na zdraví a kvalitu života ve vysoce industrializované oblasti), nebo ii) zda souvisejí s jednotlivými incidenty v rámci samotné činnosti podniku (např. únik toxického odpadu, který ovlivnil přístup komunity k čisté pitné vodě) nebo s konkrétním obchodním vztahem (např. pokojný protest komunit proti podnikatelským činnostem, který se setkal s násilnou reakcí bezpečnostních služeb podniku). To zahrnuje zvážení dopadů na dotčené komunity, které mohou vzniknout v důsledku přechodu na ekologičtější a klimaticky neutrální provozní činnosti. Potenciální dopady zahrnují dopady spojené s inovacemi a restrukturalizací, uzavíráním dolů, zvýšenou těžbou nerostných surovin potřebných pro přechod na udržitelné hospodářství a výrobou solárních panelů; (c) v případě významných pozitivních dopadů stručný popis činností, které vedou k pozitivním dopadům (např. budování kapacit na podporu více a nových forem místních zdrojů obživy) typů komunit, které jsou nebo by mohly být pozitivně ovlivněny; podnik může rovněž zveřejnit, zda se pozitivní dopady projevují v konkrétních zemích nebo regionech; a (d) veškerá významná rizika a příležitosti pro podnikání vyplývající z dopadů a závislostí s ohledem na dotčené komunity.

10.

Při popisu hlavních typů komunit, které jsou nebo by mohly být negativně ovlivněny, na základě posouzení významnosti stanoveného v požadavku na zveřejňování informací ESRS 2 IRO-1, podnik zveřejní, zda a jakým způsobem dospěl k poznatku, že dotčené komunity s určitými charakteristikami nebo komunity žijící v určitém kontextu nebo komunity provádějící určité činnosti mohou být vystaveny většímu riziku újmy.

11.

Podnik zveřejní, která z jeho případných významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí na dotčených komunitách se týkají spíše konkrétních skupin dotčených komunit než všech dotčených komunit.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací S3-1 – Politiky týkající se dotčených komunit

12.

Podnik popíše své politiky, které se týkají řízení významných dopadů na dotčené komunity, jakož i souvisejících významných rizik a příležitostí.

13.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, do jaké míry má podnik politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací významných dopadů na dotčené komunity, a rovněž politiky, které se týkají významných rizik nebo příležitostí souvisejících s dotčenými komunitami.

14.

Informace požadované podle bodu 12 musí obsahovat informace o politikách podniku pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí týkajících dotčených komunit v hodnotovém řetězci v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti. Podnik mimoto uvede, zda se tyto politiky vztahují na konkrétní dotčené komunity nebo na všechny dotčené komunity.

15.

Podnik zveřejní veškerá zvláštní ustanovení politik týkající se prevence a řešení dopadů na původní obyvatele.

16.

Podnik popíše své závazky v oblasti politiky lidských práv (119), které se týkají dotčených komunit, včetně procesů a mechanismů pro sledování dodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci a pokynů OECD pro nadnárodní podniky. Při zveřejňování informací se zaměří na otázky, které jsou významné ve vztahu k následujícím oblastem (120), jakož i na svůj obecný přístup k nim: (a) dodržování lidských práv komunit, a zejména původních obyvatel; (b) zapojení dotčených komunit a (c) opatření k zajištění a/nebo umožnění nápravy dopadů na lidská práva.

17.

Podnik zveřejní, zda a jak jsou jeho politiky týkající se dotčených komunit v souladu s mezinárodně uznávanými normami, které se týkají konkrétně komunit a původních obyvatel, včetně obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Podnik rovněž zveřejní, v jakém rozsahu byly v rámci jeho činností nebo v jeho předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce zaznamenány případy nedodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci a pokynů OECD pro nadnárodní podniky, které se týkají dotčených komunit, a případně uvede povahu těchto případů (121).

18.

Tato politika může mít podobu samostatné politiky týkající se komunit nebo může být součástí širšího dokumentu, jako je etický kodex nebo obecná politika udržitelnosti, kterou podnik již zveřejnil jako součást jiného ESRS. V těchto případech podnik uvede přesný křížový odkaz, aby bylo možné určit aspekty politiky, které splňují požadavky tohoto požadavku na zveřejňování informací.

Požadavek na zveřejňování informací S3-2 – Postupy spolupráce s dotčenými komunitami s ohledem na řešení dopadů

19.

Podnik zveřejní své obecné postupy pro spolupráci s dotčenými komunitami a jejich zástupci ohledně skutečných a potenciálních dopadů na ně.

20.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, zda a jakým způsobem podnik v rámci probíhajícího postupu náležité péče spolupracuje s dotčenými komunitami, jejich oprávněnými zástupci nebo důvěryhodnými zmocněnci s ohledem na významné skutečné a potenciální a/nebo negativní dopady, které se jich týkají nebo se jich pravděpodobně budou týkat, a zda a jak jsou v rozhodovacích procesech podniku zohledněny názory dotčených komunit.

21.

Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem se hlediska dotčených komunit promítají do jeho rozhodnutí nebo činností zaměřených na řízení skutečných a potenciálních dopadů na komunity. V případě potřeby vysvětlí: (a) to, zda ke spolupráci dochází přímo s dotčenými komunitami nebo jejich oprávněnými zástupci, nebo s důvěryhodnými zmocněnci, kteří mají přehled o jejich situaci; (b) fáze, v nichž dochází ke spolupráci, druh spolupráce a četnost; (c) funkci a nejvyšší pozici v podniku, která má provozní odpovědnost za zajištění této spolupráce a toho, aby její výsledky byly zohledněny v postupu podniku; (d) případně to, jak podnik hodnotí účinnost své spolupráce s dotčenými komunitami, včetně případných dohod nebo výsledků, které z toho vyplývají.

22.

Podnik případně zveřejní kroky, které podniká k tomu, aby získal přehled o perspektivách dotčených komunit, které mohou být obzvláště zranitelné vůči dopadům a/nebo marginalizované, a o perspektivách konkrétních skupin v rámci dotčených komunit, jako jsou ženy a dívky.

23.

Pokud jsou dotčenými komunitami původní obyvatelé, podnik rovněž zveřejní, jak ve svém přístupu k zapojení zúčastněných stran zohledňuje a zajišťuje dodržování jejich zvláštních práv, včetně jejich práva na svobodný, předběžný a informovaný souhlas s ohledem na: i) jejich kulturní, intelektuální, náboženské a duchovní vlastnictví; ii) činností, které ovlivňují jejich pozemky a území, a iii) právní nebo správní opatření, která se jich týkají. Zejména v případě zapojení původních obyvatel podnik rovněž zveřejní, zda a jakým způsobem byly s původními obyvateli konzultovány způsob a parametry zapojení (např. při navrhování programu, povahy a časového harmonogramu spolupráce).

24.

Pokud podnik nemůže výše uvedené informace zveřejnit, neboť nepřijal obecný postup pro spolupráci s dotčenými komunitami, musí tuto skutečnost uvést. Může zveřejnit časový rámec, v němž chce takový postup zavést.

Požadavek na zveřejňování informací S3-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro dotčené komunity za účelem vyslovování obav

25.

Podnik popíše postupy, které zavedl pro zajištění nápravy negativních dopadů, které se s podnikem pojí, na dotčené komunity, nebo pro spolupráci při jejich sanaci, a rovněž kanály, které mají dotčené komunity k dispozici, aby mohli vyjádřit obavy a požadovat jejich řešení.

26.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení formálních prostředků, kterými mohou dotčené komunity sdělit své obavy a potřeby přímo podniku a/nebo kterými podnik podporuje dostupnost takových kanálů (např. mechanismů pro podávání stížností) prostřednictvím svých obchodních vztahů, způsobu, jakým jsou s těmito komunitami prováděna následná opatření týkající se vznesených problémů, a účinnosti těchto kanálů.

27.

Podnik popíše: (a) svůj obecný přístup k nápravě a postupy pro zajišťování nápravy nebo přispívání k ní, pokud podnik zjistí, že způsobil nebo přispěl k významnému negativnímu dopadu na dotčené komunity, včetně toho, zda a jak podnik posuzuje, je-li zjednaná náprava účinná; (b) všechny konkrétní kanály, které zavedl pro dotčené komunity, aby mohly své obavy nebo potřeby sdělit přímo podniku a nechat je řešit, včetně toho, zda jsou tyto kanály zřízeny samotným podnikem a/nebo prostřednictvím účasti v mechanismech třetích stran; (c) postupy, kterými podnik podporuje dostupnost těchto kanálů prostřednictvím svých obchodních vztahů, a (d) to, jak sleduje a monitoruje vznesené a řešené problémy a jak zajišťuje účinnost kanálů, a to i prostřednictvím zapojení zúčastněných stran, které jsou zamýšlenými uživateli těchto kanálů.

28.

Podnik zveřejní, zda a jak posuzuje, že dotčené komunity znají tyto struktury nebo procesy a důvěřují jim jako způsobu, jak vyjádřit své obavy nebo potřeby a jak je řešit. Podnik mimoto zveřejní, zda má zavedeny politiky týkající se ochrany osob, které je využívají, před odvetnými opatřeními. Pokud byly takové informace zveřejněny v souladu s ESRS G1-1, může podnik na tyto informace odkázat.

29.

Pokud podnik nemůže výše uvedené informace zveřejnit, neboť nezavedl kanál pro vyslovování obav a/nebo nepodporuje dostupnost takového kanálu prostřednictvím svých obchodních vztahů, musí tuto skutečnost oznámit. Může zveřejnit časový rámec, v němž chce takový kanál nebo postupy zavést.

Požadavek na zveřejňování informací S3-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na dotčené komunity a přístupů k řízení významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s dotčenými komunitami a účinnost těchto opatření

30.

Podnik zveřejní, jakým způsobem přijímá opatření k řešení významných dopadů na dotčené komunity, k řízení významných rizik a k využívání významných příležitostí týkajících se dotčených komunit a jaká je účinnost těchto opatření.

31.

Tento požadavek na zveřejňování informací má dva cíle. Zaprvé má poskytnout pochopení všech opatření a iniciativ, kterými se podnik snaží: (a) usilovat o prevenci, zmírnění a nápravu negativních významných dopadů na dotčené komunity a/nebo (b) dosáhnout pozitivních významných dopadů na dotčené komunity. Za druhé má umožnit přehled o tom, jak podnik řeší významná rizika a využívá významné příležitosti související s dotčenými komunitami. Podnik poskytne souhrnný popis akčních plánů a zdrojů pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti s dotčenými komunitami podle ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

32.

V souvislosti s významnými dopady podnik popíše: (a) přijatá, plánovaná nebo prováděná opatření k prevenci nebo zmírnění významných negativních dopadů na dotčené komunity; (b) zda a jak přijal opatření k zajištění nebo umožnění nápravy v souvislosti se skutečným významným dopadem; (c) veškerá další opatření nebo iniciativy, které zavedl především s cílem zajistit pozitivní dopady na dotčené komunity; a (d) to, jak sleduje a vyhodnocuje účinnost těchto opatření a iniciativ při dosahování zamýšlených výsledků pro dotčené komunity.

33.

V souvislosti s bodem 29 podnik popíše: (a) postupy, jejichž prostřednictvím určuje, jaká opatření jsou potřebná a vhodná v reakci na konkrétní skutečný nebo potenciální negativní dopad na dotčené komunity; (b) svůj přístup k přijímání opatření v souvislosti s konkrétními významnými negativními dopady na komunity, včetně opatření v souvislosti s vlastními postupy týkajícími se získávání půdy, plánování a výstavby, provozu nebo uzavírání, a také to, zda bude zapotřebí širší odvětvové opatření nebo spolupráce s jinými příslušnými stranami, a (c) jak zajišťuje, aby byly k dispozici postupy, které zajistí nebo umožní zjednání nápravy v případě významných negativních dopadů, aby byly tyto postupy účinně prováděny a aby bylo dosaženo výsledků.

34.

V souvislosti s významnými riziky a příležitostmi podnik popíše: (a) jaká opatření jsou plánována nebo prováděna ke zmírnění významných rizik pro podnik vyplývajících z jeho dopadů a závislostí s ohledem na dotčené komunity a jak sleduje jejich účinnost v praxi, a (b) jaká opatření se plánují nebo provádějí za účelem využití významných příležitostí pro podnik v souvislosti s dotčenými komunitami.

35.

Podnik zveřejní, zda a jak přijímá opatření, aby zabránil významným negativním dopadům na dotčené komunity nebo k nim nepřispíval prostřednictvím svých vlastních postupů, a to i případně v souvislosti s plánováním, získáváním a využíváním půdy, financováním, těžbou nebo výrobou surovin, využíváním přírodních zdrojů a řízením dopadů na životní prostředí. To může zahrnovat zveřejnění přístupu, který je uplatňován v případě, že vzniká napětí mezi prevencí nebo zmírňováním významných negativních dopadů a jinými obchodními tlaky.

36.

Podnik rovněž uvede, zda byly nahlášeny závažné problémy a incidenty v oblasti lidských práv související s dotčenými komunitami, a případně je zveřejní (122).

37.

Při zveřejňování informací požadovaných podle bodu 31 písm. c) podnik zohlední ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů, pokud hodnotí účinnost opatření prostřednictvím stanovení cíle.

38.

Podnik zveřejní, jaké zdroje jsou přiděleny na řízení jeho významných dopadů, a to s informacemi, které uživatelům umožní pochopit, jak jsou významné dopady řízeny.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací S3-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

39.

Podnik zveřejní časově omezené cíle orientované na výsledky, které mohl stanovit za účelem: (a) snížení negativních dopadů na dotčené komunity a/nebo (b) prosazování pozitivních dopadů na dotčené komunity a/nebo (c) řízení významných rizik a příležitostí souvisejících s dotčenými komunitami.

40.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, do jaké míry podnik používá časově omezené cíle orientované na výsledky k řízení a měření svého pokroku při řešení významných negativních dopadů a/nebo při prosazování pozitivních dopadů na dotčené komunity a/nebo při řízení významných rizik a příležitostí souvisejících s dotčenými komunitami.

41.

Souhrnný popis cílů pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti s dotčenými komunitami musí splňovat požadavky na informace definované v ESRS 2 MDR-T.

42.

Podnik zveřejní postup stanovení cílů, včetně toho, zda a jakým způsobem podnik přímo spolupracoval s dotčenými komunitami, jejich oprávněnými zástupci nebo s důvěryhodnými zmocněnci, kteří mají přehled o jejich situaci, při: (a) stanovování takových cílů; (b) sledování výsledků podniku v porovnání s těmito cíli a (c) zjištění případných poznatků nebo zlepšení, které vyplývají z činnosti podniku.

ESRS S4

SPOTŘEBITELÉ A KONCOVÍ UŽIVATELÉ

OBSAH

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S4-1 – Politiky týkající se spotřebitelů a koncových uživatelů

–

Požadavek na zveřejňování S4-2 – Postupy spolupráce se spotřebiteli a koncovými uživateli s ohledem na dopady

–

Požadavek na zveřejňování informací S4-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro spotřebitele a koncové uživatele za účelem vyslovování obav

–

Požadavek na zveřejňování informací S4-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na spotřebitele a koncové uživatele a přístupů k řízení významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících se spotřebiteli a koncovými uživateli a účinnost těchto opatření

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací S4-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

–

Cíl

–

ESRS 2 Obecné informace

Strategie

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací S4-1 – Politiky týkající se spotřebitelů a koncových uživatelů

–

Požadavek na zveřejňování S4-2 – Postupy spolupráce se spotřebiteli a koncovými uživateli s ohledem na dopady

–

Požadavek na zveřejňování informací S4-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro spotřebitele a koncové uživatele za účelem vyslovování obav

–

Požadavek na zveřejňování informací S4-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů a přístupů ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících se spotřebiteli a koncovými uživateli a účinnost těchto opatření a přístupů

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací S4-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní pochopit významné dopady na spotřebitele a koncové uživatele související s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů, a související významná rizika a příležitosti, včetně: (a) toho, jak podnik ovlivňuje spotřebitele a/nebo koncové uživatele svých výrobků a/nebo služeb (v tomto standardu označované jako „spotřebitelé a koncoví uživatelé“), pokud jde o významné pozitivní a negativní skutečné nebo potenciální dopady; (b) veškerých přijatých opatření a výsledku těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí; (c) povahy, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku souvisejících s jeho dopady a závislostmi s ohledem na spotřebitele a koncové uživatele a způsobu, jakým podnik řídí tyto rizika a příležitosti, a (d) finančních následků významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí podniku s ohledem na spotřebitele a/nebo koncové uživatele v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2.

Ke splnění tohoto cíle tento standard vyžaduje vysvětlení obecného přístupu, který podnik používá k identifikaci a řízení všech významných skutečných a potenciálních dopadů na spotřebitele a/nebo koncové uživatele v souvislosti se svými výrobky a/nebo službami, a to ve vztahu k: (a) dopadům souvisejícím s informacemi pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele (např. soukromí, svoboda projevu a přístup ke (kvalitním) informacím); (b) osobní bezpečnosti spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů (např. zdraví a bezpečnost, bezpečnost osob a ochrana dětí); (c) sociálnímu začleňování spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů (např. zákaz diskriminace, přístup k výrobkům a službám a odpovědné marketingové postupy).

3.

Tento standard vyžaduje rovněž vysvětlení toho, jak tyto dopady, jakož i závislosti podniku na spotřebitelích a/nebo koncových uživatelích mohou pro podnik vytvářet významná rizika nebo příležitosti. Negativní dopady na pověst výrobků a/nebo služeb podniku mohou například zhoršit jeho obchodní výsledky, zatímco důvěra ve výrobky a/nebo služby může zajistit přínosy pro podnikání, jako je zvýšení prodeje nebo rozšíření budoucí spotřebitelské základny.

4.

Nezákonné používání nebo zneužívání výrobků a služeb podniku spotřebiteli a koncovými uživateli nespadá do oblasti působnosti tohoto standardu.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

5.

Tento standard se použije, pokud byly v rámci postupu posuzování významnosti stanoveném v ESRS 2 Obecné informace identifikovány významné dopady a/nebo významná rizika a příležitosti související se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli.

6.

Tento standard je třeba vykládat ve spojení s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2, jakož i s ESRS S1 Vlastní pracovní síla, ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci a ESRS S3 Dotčené komunity.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

7.

Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 týkajícím se strategie (SBM). Výsledné informace se uvádějí spolu s informacemi vyžadovanými v ESRS 2, s výjimkou SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem, u něhož může uvést informace spolu s tematickými informacemi.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

8.

S ohledem na ESRS 2 SBM-2 bod 43 podnik uvede, jakým způsobem jsou zájmy, názory a práva jeho spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů, včetně dodržování jejich lidských zohledněny v jeho strategii a obchodním modelu. Klíčovou skupinou zúčastněných subjektů jsou spotřebitelé a/nebo koncoví uživatelé.

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

9.

S ohledem na ESRS 2 SBM-3 bod 48 podnik uvede: (a) to, zda a jak skutečné a potenciální dopady na spotřebitele a/nebo koncové uživatele, jak bylo zjištěno v rámci požadavků na do zveřejňování informací v ESRS 2 IRO-1 Popis postupů identifikace a posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí: i) vycházejí ze strategie a obchodního modelu podniku nebo s nimi souvisejí a ii) poskytují informace pro úpravu strategie a obchodního modelu podniku a přispívají k této úpravě a (b) vztah mezi jeho významnými riziky a příležitostmi vyplývajícími z dopadů a závislostí s ohledem na spotřebitele a/nebo koncové uživatele a jeho strategií a obchodním modelem.

10.

Při plnění požadavků bodu 48 podnik zveřejní, zda jsou do rozsahu zveřejňovaných informací podle ESRS 2 zahrnuti všichni spotřebitelé a/nebo koncoví uživatelé, kteří mohou být podnikem významně ovlivněni, včetně dopadů, které jsou spojeny s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Kromě toho podnik zveřejní tyto informace: (a) stručný popis typů spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů, na něž mají významný dopad jeho provozní činnosti nebo kteří jsou významně ovlivněni prostřednictvím jeho hodnotového řetězce, a uvede, zda se jedná o: i. spotřebitele a/nebo koncové uživatele výrobků, které jsou ze své podstaty škodlivé pro lidi a/nebo zvyšují rizika chronických onemocnění, ii. spotřebitele a/nebo koncové uživatele služeb, které mohou mít negativní dopad na jejich práva na soukromí, ochranu osobních údajů, svobodu projevu a nediskriminaci, iii. spotřebitele a/nebo koncové uživatele, kteří jsou závislí na přesných a dostupných informacích o výrobcích nebo službách, jako jsou návody a etikety výrobků, aby se zabránilo potenciálně škodlivému používání výrobku nebo služby, iv. spotřebitele a/nebo koncové uživatele, kteří jsou obzvláště zranitelní, pokud jde o dopady na zdraví nebo soukromí nebo dopady marketingových a prodejních strategií, jako jsou děti nebo finančně zranitelné osoby; (b) to, zda jsou významné negativní dopady i) rozšířené nebo systémové v kontextech, v nichž podnik prodává či poskytuje své výrobky nebo služby (např. státní dohled, který ovlivňuje soukromí uživatelů služeb), nebo zda ii) souvisejí s jednotlivými incidenty (např. závada spojená s konkrétním výrobkem) nebo konkrétními obchodními vztahy (např. obchodní partner používá marketing, který se nevhodně zaměřuje na mladé spotřebitele); (c) v případě významných pozitivních dopadů stručný popis činností, které vedou k pozitivním dopadům (např. design výrobku, který zlepšuje jeho přístupnost pro osoby se zdravotním postižením) typů spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů, kteří jsou nebo by mohli být pozitivně ovlivněni; podnik může rovněž zveřejnit, zda se pozitivní dopady projevují v konkrétních zemích nebo regionech; a (d) veškerá významná rizika a příležitosti pro podnik vyplývající z dopadů a závislostí s ohledem na spotřebitele a/nebo koncové uživatele.

11.

Při popisu hlavních typů spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů, kteří jsou nebo by mohli být negativně ovlivněni, na základě posouzení významnosti stanoveného v ESRS 2 IRO-1, podnik zveřejní, zda a jakým způsobem získal poznatky o tom, jak mohou být spotřebitelé a/nebo koncoví uživatelé s určitými charakteristikami nebo ti, kteří používají určité produkty nebo služby, vystaveni většímu riziku újmy.

12.

Podnik zveřejní, které z jeho případných významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí s ohledem na spotřebitele a/nebo koncové uživatele se týkají spíše konkrétních skupin spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů (např. určité věkové skupiny) než všech spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací S4-1 – Politiky týkající se spotřebitelů a koncových uživatelů

13.

Podnik popíše své politiky, které přijal za účelem řízení významných dopadů jeho výrobků a/nebo služeb na spotřebitele a koncové uživatele, jakož i souvisejících významných rizik a příležitostí.

14.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, do jaké míry má podnik politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací významných dopadů na spotřebitele a/nebo koncové uživatele, a rovněž politiky, které se týkají významných rizik nebo příležitostí souvisejících se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli.

15.

Informace požadované podle bodu 13 musí obsahovat informace o politikách podniku pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí týkajících se spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti. Podnik mimoto uvede, zda se tyto politiky vztahují na konkrétní skupiny nebo na všechny spotřebitele a/nebo koncové uživatele.

16.

Podnik popíše své závazky v oblasti politiky lidských práv (123), které se týkají spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů, včetně procesů a mechanismů pro sledování dodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci a pokynů OECD pro nadnárodní podniky. Při zveřejňování informací se zaměří na otázky, které jsou významné, jakož i na svůj obecný přístup ve vztahu k (124): (a) dodržování lidských práv spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů; (b) zapojení spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů a (c) opatření k zajištění a/nebo umožnění nápravy dopadů na lidská práva.

17.

Podnik zveřejní, zda a jak jsou jeho politiky týkající se spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů v souladu s mezinárodně uznávanými nástroji týkajícími se spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů, včetně obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Podnik rovněž zveřejní, v jakém rozsahu byly v jeho navazujících částech hodnotového řetězce zaznamenány případy nedodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci a pokynů OECD pro nadnárodní podniky, které se týkají spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů, a případně uvede povahu těchto případů (125).

Požadavek na zveřejňování S4-2 – Postupy spolupráce se spotřebiteli a koncovými uživateli s ohledem na dopady

18.

Podnik zveřejní své obecné postupy pro spolupráci se spotřebiteli a koncovými uživateli a jejich zástupci ohledně skutečných a potenciálních dopadů na ně.

19.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, zda a jakým způsobem podnik v rámci probíhajícího postupu náležité péče spolupracuje se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli, jejich oprávněnými zástupci nebo důvěryhodnými zmocněnci s ohledem na významné, skutečné a potenciální, pozitivní a/nebo negativní dopady, které se jich týkají nebo se jich pravděpodobně budou týkat, a zda a jak jsou v rozhodovacích procesech podniku zohledněny názory spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů.

20.

Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem se hlediska spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů promítají do jeho rozhodnutí nebo činností zaměřených na řízení skutečných a potenciálních dopadů na spotřebitele a/nebo koncové uživatele. V případě potřeby vysvětlí: (a) to, zda ke spolupráci dochází přímo s dotčenými spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli nebo jejich oprávněnými zástupci, nebo s důvěryhodnými zmocněnci, kteří mají přehled o jejich situaci; (b) fáze, v nichž dochází ke spolupráci, druh spolupráce a četnost; (c) funkci a nejvyšší pozici v podniku, která má provozní odpovědnost za zajištění této spolupráce a toho, aby její výsledky byly zohledněny v postupu podniku, a (d) případně to, jak podnik hodnotí účinnost své spolupráce se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli, a případně veškeré dohody nebo výsledky, které z této spolupráce vyplývají.

21.

Podnik případně zveřejní kroky, které podniká k tomu, aby získal přehled o perspektivách spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů, kteří mohou být obzvláště zranitelní vůči dopadům a/nebo marginalizovaní (např. osoby se zdravotním postižením, děti atd.).

22.

Pokud podnik nemůže výše uvedené informace zveřejnit, neboť nepřijal obecný postup pro spolupráci se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli, uvede tuto skutečnost. Může zveřejnit časový rámec, v němž chce takový postup zavést.

Požadavek na zveřejňování informací S4-3 – Postupy pro nápravu negativních dopadů a kanály určené pro spotřebitele a koncové uživatele za účelem vyslovování obav

23.

Podnik popíše postupy, které zavedl pro zajištění nápravy negativních dopadů na spotřebitele a koncové uživatele, se kterými je podnik spojen, nebo pro spolupráci při jejich sanaci, a rovněž kanály, které mají spotřebitelé a koncoví uživatelé k dispozici, aby mohli vyjádřit obavy a požadovat jejich řešení.

24.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení formálních prostředků, kterými mohou spotřebitelé a/nebo koncoví uživatelé sdělit své obavy a potřeby přímo podniku a/nebo kterými podnik podporuje dostupnost takových kanálů (např. mechanismů pro podávání stížností) prostřednictvím svých obchodních vztahů, způsobu, jakým jsou s těmito spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli prováděná následná opatření týkající se vznesených problémů, a účinnosti těchto kanálů.

25.

Podnik popíše: (a) svůj obecný přístup k nápravě a postupy pro zajišťování nápravy nebo přispívání k ní, pokud podnik zjistí, že způsobil nebo přispěl k významnému negativnímu dopadu na spotřebitele a/nebo koncové uživatele, včetně toho, zda a jak podnik posuzuje, je-li zjednaná náprava účinná; (b) všechny konkrétní kanály, které zavedl pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele, aby mohli své obavy nebo potřeby sdělit přímo podniku a nechat je řešit, včetně toho, zda jsou tyto kanály zřízeny samotným podnikem a/nebo prostřednictvím účasti v mechanismech třetích stran; (c) postupy, kterými podnik podporuje nebo vyžaduje dostupnost těchto kanálů prostřednictvím svých obchodních vztahů, a (d) to, jak sleduje a monitoruje vznesené a řešené problémy a jak zajišťuje účinnost kanálů, a to i prostřednictvím zapojení zúčastněných stran, které jsou zamýšlenými uživateli.

26.

Podnik zveřejní, zda a jak posuzuje, že spotřebitelé a/nebo koncoví uživatelé znají tyto struktury nebo postupy a důvěřují jim jako způsobu, jak vyjádřit své obavy nebo potřeby a jak je řešit. Kromě toho podnik zveřejní, zda má zavedeny politiky na ochranu osob před odvetnými opatřeními, pokud tyto struktury nebo postupy využívají. Pokud byly takové informace zveřejněny v souladu s ESRS G1-1, může podnik na tyto informace odkázat.

27.

Pokud podnik nemůže výše uvedené informace zveřejnit, neboť nezavedl kanál pro vyslovování obav a/nebo nepodporuje dostupnost mechanismu prostřednictvím svých obchodních vztahů, musí tuto skutečnost oznámit. Může zveřejnit časový rámec, v němž chce takový kanál nebo postupy zavést.

Požadavek na zveřejňování informací S4-4 – Přijímání opatření týkajících se významných dopadů na spotřebitele a koncové uživatele a přístupů k řízení významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících se spotřebiteli a koncovými uživateli a účinnost těchto opatření

28.

Podnik zveřejní, jakým způsobem přijímá opatření k řešení významných dopadů na spotřebitele a koncové uživatele a k řízení významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících se spotřebiteli a koncovými uživateli a účinnost těchto opatření.

29.

Tento požadavek na zveřejňování informací má dva cíle. Zaprvé má poskytnout pochopení všech opatření a iniciativ, kterými se podnik snaží: (a) o prevenci, zmírnění a nápravu negativních významných dopadů na spotřebitele a/nebo koncové uživatele a/nebo (b) o dosažení pozitivních významných dopadů na spotřebitele a/nebo koncové uživatele. Zadruhé má umožnit přehled o tom, jak podnik řeší významná rizika a využívá významné příležitosti související se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli.

30.

Podnik poskytne souhrnný popis akčních plánů a zdrojů pro řízení svých významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti se spotřebiteli a koncovými uživateli podle ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

31.

V souvislosti s významnými dopady podnik popíše: (a) opatření přijatá, plánovaná nebo prováděná k prevenci, zmírnění nebo nápravě významných negativních dopadů na spotřebitele a/nebo koncové uživatele; (b) zda a jak přijal opatření k zajištění nebo umožnění nápravy v souvislosti se skutečným významným dopadem; (c) veškerá další opatření nebo iniciativy, které zavedl především s cílem pozitivně přispět ke zlepšení sociálních výsledků pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele, a (d) to, jak sleduje a vyhodnocuje účinnost těchto opatření a iniciativ při dosahování zamýšlených výsledků pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele.

32.

V souvislosti s bodem 28 podnik popíše: (a) postupy, jejichž prostřednictvím určuje, jaká opatření jsou potřebná a vhodná v reakci na konkrétní skutečný nebo potenciální negativní dopad na spotřebitele a/nebo koncové uživatele; (b) své přístupy k přijímání opatření v souvislosti s konkrétními významnými negativními dopady na spotřebitele a/nebo koncové uživatele, včetně opatření týkajících se vlastních postupů při navrhování, uvádění na trh nebo prodeji výrobků, a také ho, zda bude zapotřebí širší odvětvové opatření nebo spolupráce s jinými příslušnými stranami, a (c) jak zajišťuje, aby byly k dispozici postupy, které zajistí nebo umožní zjednání nápravy v případě významných negativních dopadů, aby byly tyto postupy účinně prováděny a aby bylo dosaženo výsledků.

33.

V souvislosti s významnými riziky a příležitostmi podnik popíše: (a) jaká opatření jsou plánována nebo prováděna ke zmírnění významných rizik pro podnik vyplývajících z jeho dopadů a závislostí s ohledem na spotřebitele a/nebo koncové uživatele a jak se sleduje jejich účinnost v praxi, a (b) jaká opatření se plánují nebo provádějí za účelem využití významných příležitostí pro podnik v souvislosti se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli.

34.

Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem přijímá opatření, aby svými vlastními postupy, včetně případného uvádění na trh, prodeje a využívání údajů, nezpůsobil nebo nepřispěl k významným negativním dopadům na spotřebitele a/nebo koncové uživatele. To může zahrnovat zveřejnění přístupu, který je uplatňován v případě, že vzniká napětí mezi prevencí nebo zmírňováním významných negativních dopadů a jinými obchodními tlaky.

35.

Při přípravě tohoto zveřejnění podnik zváží, zda byly nahlášeny závažné problémy v oblasti lidských práv a incidenty související s jeho spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli, a případně je zveřejní (126).

36.

Pokud podnik hodnotí účinnost opatření prostřednictvím stanovení cíle, musí při zveřejňování informací požadovaných podle bodu 32 písm. c) zohlednit ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů.

37.

Podnik zveřejní, jaké zdroje jsou přiděleny na řízení jeho významných dopadů, a to s informacemi, které uživatelům umožní pochopit, jak jsou významné dopady řízeny.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací S4-5 – Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, prosazování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí

38.

Podnik zveřejní časově omezené cíle orientované na výsledky, které mohl stanovit za účelem: (a) snížení negativních dopadů na spotřebitele a/nebo koncové uživatele a/nebo (b) prosazování pozitivních dopadů na spotřebitele a/nebo koncové uživatele a/nebo (c) řízení významných rizik a příležitostí souvisejících se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli.

39.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení toho, do jaké míry podnik používá časově omezené cíle orientované na výsledky k řízení a měření pokroku při řešení významných negativních dopadů a/nebo při prosazování pozitivních dopadů na spotřebitele a/nebo koncové uživatele a/nebo při řízení významných rizik a příležitostí souvisejících se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli.

40.

Souhrnný popis cílů pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí na spotřebitele a/nebo koncové uživatele musí splňovat požadavky na informace definované v ESRS 2 MDR-T.

41.

Podnik zveřejní postup stanovení cílů, včetně toho, zda a jakým způsobem podnik přímo spolupracoval se spotřebiteli a/nebo koncovými uživateli, s jejich oprávněnými zástupci nebo s důvěryhodnými zmocněnci, kteří mají přehled o jejich situaci, při: (a) stanovování takových cílů; (b) sledování výsledků podniku v porovnání s těmito cíli a (c) zjištění případných poznatků nebo zlepšení, které vyplývají z činnosti podniku.

ESRS G1

CHOVÁNÍ PODNIKŮ

OBSAH

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS

Požadavky na zveřejňování informací

–

ESRS 2 Obecné informace

Správa a řízení podniku

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 GOV-1 – Úloha správních, dozorčích a řídicích orgánů

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-1 – Politiky v oblasti chování podniků a podnikové kultury

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-2 – Řízení vztahů s dodavateli

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-3 – Prevence a odhalování korupce a úplatkářství

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-4 – Potvrzené případy korupce nebo úplatkářství

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-5 – Politický vliv a lobbistické činnosti

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-6 – Platební praktiky

Dodatek A:

Požadavky na uplatňování

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-1 – Podniková kultura a zásady chování podniku

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-2 – Řízení vztahů s dodavateli

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-3 – Prevence a odhalování korupce a úplatkářství

Ukazatele a cíle

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-5 – Politický vliv a lobbistické činnosti

–

Požadavek na zveřejňování informací G1-6 – Platební praktiky

Cíl

1.

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení podniku o udržitelnosti umožní pochopit strategii a přístup podniku, jeho procesy a postupy, jakož i jeho výsledky v oblasti chování podniku.

2.

Tento standard se zaměřuje na následující otázky, které jsou v tomto standardu souhrnně označovány jako „chování podniků nebo otázky chování podniku“: (a) etika v podnikání a firemní kultura, včetně boje proti korupci a úplatkářství, ochrany oznamovatelů a dobrých životních podmínek zvířat; (b) řízení vztahů s dodavateli včetně platebních postupů, zejména s ohledem na opožděné platby malým a středním podnikům; (c) činnosti a závazky podniku související s uplatňováním jeho politického vlivu, včetně lobbistických činností.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

3.

Obsah tohoto standardu týkající se obecných informací, jakož i řízení dopadů, rizik a příležitostí a ukazatelů a cílů je třeba vykládat ve spojení s ESRS 1 Obecné zásady a ESRS 2 Obecné požadavky.

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

4.

Požadavky tohoto oddílu je třeba číst společně s informacemi požadovanými v ESRS 2 o správě a řízení (GOV), strategii (SBM) a řízení dopadů, rizik a příležitostí (IRO) a příslušné informace zveřejňovat společně se zmíněnými údaji.

Správa a řízení podniku

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

5.

Při zveřejňování informací o úloze správních, řídicích a dozorčích orgánů se podnik zabývá následujícími aspekty: (a) úlohou správních, řídicích a dozorčích orgánů v souvislosti s chováním podniku a (b) odbornými znalostmi správních, řídicích a dozorčích orgánů v otázkách chování podniku.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí

6.

Při popisu postupu identifikace významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti s otázkami chování podniku podnik zveřejní všechna relevantní kritéria použitá v tomto postupu, včetně místa, činnosti, odvětví a struktury transakce.

Požadavek na zveřejňování informací G1-1 – Politiky v oblasti chování podniků a podnikové kultury

7.

Podnik zveřejní své politiky týkající se otázek chování podniku a způsobu, jakým podporuje svou podnikovou kulturu.

8.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém podnik uplatňuje politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací jeho významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s otázkami chování podniku. Jeho cílem je také umožnit porozumět přístupu podniku k podnikové kultuře.

9.

Informace požadované podle bodu 7 zahrnují způsob, jakým podnik vytváří, rozvíjí, podporuje a hodnotí svou podnikovou kulturu.

10.

Informace zveřejněné podle bodu 7 zahrnují níže uvedené aspekty související s politikami podniku týkajícími se otázek chování podniku: (a) popis mechanismů pro identifikaci, oznámení a prověřování obav z protiprávního jednání nebo jednání, které je v rozporu s kodexem chování nebo podobnými interními pravidly a to, zda jsou zohledněny zprávy od interních a/nebo externích zúčastněných stran; (b) pokud podnik nemá politiku boje proti korupci nebo úplatkářství v souladu s Úmluvou OSN proti korupci (127), uvede tuto skutečnost a sdělí, zda má v úmyslu ji zavést a časový plán jejího zavedení; (c) způsob, jakým podnik chrání oznamovatele, včetně: i. podrobností o zřízení interních kanálů pro oznamovatele, včetně toho, zda podnik poskytuje informace a školení svým vlastním pracovníkům, a informací o určení a školení pracovníků, kteří přijímají oznámení, a ii. opatření na ochranu proti odvetným opatřením vůči vlastním zaměstnancům, kteří jsou oznamovateli, v souladu s platnými právními předpisy, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (128); (d) pokud podnik nemá žádné zásady ochrany oznamovatelů (129), uvede tuto skutečnost a sdělí, zda má v úmyslu je zavést a časový plán jejich zavedení; (e) nad rámec postupů pro následná opatření v souvislosti s oznámeními oznamovatelů v souladu s platnými právními předpisy, kterými se provádí směrnice (EU)2019/1937, zda má podnik zavedeny postupy pro rychlé, nezávislé a objektivní vyšetřování incidentů týkajících se chování podniků, včetně případů korupce a úplatkářství; (f) případně to, zda má podnik zavedeny zásady týkající se dobrých životních podmínek zvířat; (g) politiku podniku v oblasti odborné přípravy v rámci organizace týkající se chování podniku, včetně cílové skupiny, četnosti a hloubky pokrytí a (h) funkce v rámci podniku, které jsou nejvíce ohroženy korupcí a úplatkářstvím.

11.

Podniky, na které se vztahují právní požadavky podle vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnici (EU)2019/1937 nebo rovnocenné právní požadavky, pokud jde o ochranu oznamovatelů, mohou splnit požadavek na zveřejňování informací uvedený v bodě 10 písm. d) tím, že uvedou, že se na ně tyto právní požadavky vztahují.

Požadavek na zveřejňování informací G1-2 – Řízení vztahů s dodavateli

12.

Podnik poskytne informace o řízení svých vztahů s dodavateli a o dopadech na jeho dodavatelský řetězec.

13.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout informace o tom, jak podnik řídí postup zadávání zakázek, včetně korektního jednání s dodavateli.

14.

Podnik poskytne popis své politiky prevence opožděných plateb, zejména malým a středním podnikům.

15.

Informace zveřejněné podle bodu 12 musí obsahovat tyto údaje: (a) přístup podniku ke vztahům s jeho dodavateli, přičemž se zohlední rizika pro podnik související s jeho dodavatelským řetězcem a dopady na otázky udržitelnosti; a (b) to, zda a jak zohledňuje při výběru svých dodavatelů sociální a environmentální kritéria,

Požadavek na zveřejňování informací G1-3 – Prevence a odhalování korupce a úplatkářství

16.

Podnik poskytne informace o svém systému prevence a odhalování a vyšetřování tvrzení nebo případů týkajících se korupce a úplatkářství a reakce na ně, včetně souvisejícího školení.

17.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je zajistit transparentnost klíčových postupů podniku při prevenci, odhalování a řešení tvrzení týkajících se korupce a úplatkářství. To zahrnuje školení poskytované vlastním pracovníkům a/nebo informace poskytované interně či dodavatelům.

18.

Informace zveřejněné podle bodu 16 musí obsahovat tyto údaje: (a) popis postupů pro prevenci, odhalování a řešení tvrzení nebo případů týkajících se korupce a úplatkářství; (b) to, zda jsou vyšetřovatelé nebo vyšetřovací komise odděleni od řetězce řízení, který se na záležitosti podílí; a (c) postup podávání zpráv o výsledcích správním, řídicím a dozorčím orgánům.

19.

Pokud podnik takové postupy nezavedl, musí tuto skutečnost oznámit a případně uvést své plány na jejich zavedení.

20.

Informace zveřejněné podle bodu 16 musí obsahovat informace o tom, jak podnik sděluje své politiky subjektům, pro něž jsou relevantní, aby zajistil, že politiky jsou dostupné a že dotyčné subjekty chápou jejich důsledky.

21.

Informace zveřejněné podle bodu 16 musí obsahovat informace o následujících skutečnostech týkajících se školení: (a) povaha, rozsah a hloubka vzdělávacích programů v oblasti boje proti korupci a úplatkářství, které podnik nabízí nebo vyžaduje; (b) procento rizikových funkcí, na něž se vzdělávací programy vztahují; a (c) rozsah vzdělávání členů správních, řídicích a dozorčích orgánů.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací G1-4 – Případy korupce nebo úplatkářství

22.

Podnik poskytne informace o případech korupce nebo úplatkářství během vykazovaného období.

23.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je zajistit transparentnost ohledně případů korupce nebo úplatkářství během vykazovaného období a souvisejících výsledků.

24.

Podnik zveřejní: (a) počet odsouzení a výše pokut za porušení protikorupčních a protiúplatkářských zákonů (130); a (b) veškerá opatření přijatá k řešení porušení postupů a standardů týkajících se boje proti korupci a úplatkářství (131).

25.

Podnik může zveřejnit informace o: (a) celkovém počtu a povaze potvrzených případů korupce nebo úplatkářství; (b) počtu potvrzených případů, kdy byli vlastní pracovníci propuštěni nebo potrestáni za korupci nebo úplatkářství; (c) počtu potvrzených případů týkajících se smluv s obchodními partnery, které byly ukončeny nebo nebyly obnoveny z důvodu porušení zákonů proti korupci nebo úplatkářství, a (d) veřejných soudních řízeních týkajících se korupce nebo úplatkářství vedených proti podniku a jeho vlastním pracovníkům během vykazovaného období a výsledcích těchto případů. To zahrnuje případy, které byly zahájeny v předchozích letech a jejichž výsledek byl zjištěn až v současném vykazovaném období.

26.

Požadované zveřejněné informace musí zahrnovat pouze ty případy týkající se subjektů v hodnotovém řetězci, na nichž se podnik nebo jeho zaměstnanci přímo podílejí.

Požadavek na zveřejňování informací G1-5 – Politický vliv a lobbistické činnosti

27.

Podnik poskytne informace o činnostech a závazcích týkajících se uplatňování svého politického vlivu, včetně lobbistických činností souvisejících s jeho významnými dopady, riziky a příležitostmi.

28.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je zajistit transparentnost činností a závazků podniku souvisejících s uplatňováním jeho politického vlivu prostřednictvím příspěvků politickým stranám, včetně druhů a účelu lobbistické činnosti.

29.

Informace zveřejněné podle bodu 27 musí obsahovat: (a) v příslušných případech zástupce ve správních, řídicích a dozorčích orgánech, kteří odpovídají za dohled nad těmito činnostmi; (b) v případě finančních nebo věcných příspěvků politickým stranám: i. celkovou peněžní hodnotu finančních a věcných příspěvků politickým stranám, které podnik poskytl přímo i nepřímo, agregovanou podle země nebo zeměpisné oblasti, je-li to relevantní, a také podle typu příjemce, a ii. případně to, jak se odhaduje peněžní hodnota věcných příspěvků; (c) hlavní témata, jichž se týkají lobbistické činnosti, a stručné hlavní postoje podniku k těmto tématům. To zahrnuje vysvětlení toho, jak to souvisí s jeho významnými dopady, riziky a příležitostmi zjištěnými v rámci posouzení významnosti podle ESRS 2, a (d) pokud je podnik zapsán v rejstříku transparentnosti v EU nebo v jakémkoli jiném rovnocenném rejstříku transparentnosti v některém členském státě, název tohoto rejstříku a příslušné identifikační číslo v rejstříku.

30.

Zveřejněné informace obsahují rovněž údaje o jmenování všech členů správních, řídicích a dozorčích orgánů, kteří ve stávajícím vykazovaném období zastávali srovnatelnou funkci ve veřejné správě (včetně regulačních orgánů) v posledních dvou letech před tímto jmenováním.

Požadavek na zveřejňování informací G1-6 – Platební praktiky

31.

Podnik poskytne informace o svých platebních praktikách, zejména pokud jde o opožděné platby malým a středním podnikům (MSP).

32.

Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o smluvních platebních podmínkách a jeho výkonnosti z pohledu plateb, zejména pokud jde o jejich dopad na malé a střední podniky, a to především s ohledem na opožděné platby malým a středním podnikům.

33.

Informace zveřejněné podle bodu 31 musí obsahovat: (a) průměrnou dobu, kterou podnik potřebuje k úhradě faktury od data, kdy se začne počítat smluvní nebo zákonná lhůta splatnosti, v počtu dnů; (b) popis standardních platebních podmínek podniku v počtu dnů podle hlavních kategorií dodavatelů a procento jeho plateb, které jsou v souladu s těmito standardními podmínkami; (c) počet soudních řízení dosud neukončených kvůli opožděným platbám a (d) doplňující informace nezbytné pro poskytnutí dostatečného kontextu. Pokud podnik použil k výpočtu informací požadovaných podle písmene a) reprezentativní výběr vzorků, uvede tuto skutečnost a stručně popíše použitou metodiku.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).

(3)  Obecná zásada OSN č. 16 a její komentář a výkladová příručka OSN, otázky 21 a 25, jakož i pokyny OECD, kapitola II o obecných politikách (odstavec A.10) a kapitola IV o lidských právech (odstavec 4 a bod 44 komentáře) a pokynech OECD pro náležitou péči, oddíle II (1.1 a 1.2) a příloze, otázkách 14 a 15.

(4)  Obecná zásada OSN č. 18 a její komentář, obecná zásada OSN č. 20, komentář k obecným zásadám OSN č. 21 a 29 a obecná zásada OSN č. 31 písm. h) a její komentář a výkladová příručka OSN, otázky 30, 33, 42 a 76, jakož i b) pokyny OECD, kapitola II o obecných politikách (odstavec A.14 a odstavec 25 komentáře) a pokyny OECD pro náležitou péči, oddíl II (2.1.c, 2.3, 2.4.a, 3.1.b a 3.1.f) a příloha, otázky 8 až 11.

(5)  Obecné zásady OSN č. 17, 18 a 24 a jejich komentáře a komentář k obecné zásadě OSN č. 29 a výkladová příručka OSN, otázky 9, 12–13, 27–28, 36–42 a 85–89 a pokyny OECD, kapitola II o obecných politikách (odstavce A.10–11 a odstavec 14 komentáře) a kapitola IV o lidských právech (odstavce 1–2 a odstavce 41–43 komentáře) a pokyny OECD pro náležitou péči, oddíle II (2.1–2.4) a příloha, otázky 3–5 a 19–31).

(6)  Obecné zásady OSN č. 19, 22 a 23 a jejich komentáře a výkladová příručka OSN, otázky 11, 32, 46–47, 64–68 a 82–83 a pokyny OECD, kapitola II o obecných politikách (odstavec A.12 a odstavce 18–22 komentáře) a kapitola IV o lidských právech (odstavce 3 a 42–43 komentáře) a pokyny OECD pro náležitou péči, oddíl II (3.1–3.2) a příloha, otázky 32–40).

(7)  Obecné zásady OSN č. 20 a 31 písm. g) a jejich komentáře a výkladová příručka OSN, otázky 49–53 a 80 a pokyny OECD pro náležitou péči, oddíl II (4.1 a 5.1) a příloha, otázky 41–47.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(13)  Tyto informace podporují informační potřeby: účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 13 v tabulce I přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („genderová diverzita v představenstvu“), a administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, jak stanoví ukazatel „vážený průměrný poměr žen a mužů v představenstvu“ v oddílech 1 a 2 přílohy II.

(14)  Tyto informace podporují informační potřeby administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „vážený průměrný procentuální podíl nezávislých členů představenstva“ v oddíle I přílohy II.

(15)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 10 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící náležitá péče“).

(16)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 4 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („expozice vůči společnostem působícím v odvětví fosilních paliv“).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(18)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

(19)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 9 v tabulce II přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („investice do společností vyrábějících chemické výrobky“).

(20)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 14 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („expozice vůči kontroverzním zbraním (protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně)“).

(21)  Tyto informace podporují potřeby administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1818, jak je stanoveno v čl. 12 odst. 1 písm. b).

(22)  Ustanovení čl. 18 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/34/EU: „ čistý obrat rozčleněný podle kategorií činnosti a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej výrobků a poskytování služeb “.

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování) (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (nařízení o kapitálových požadavcích, „CRR“) (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(27)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 1).

(28)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453 ze dne 30. listopadu 2022, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (Úř. věst. L 324,19.12.2022, s.1.).

(29)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(31)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování) (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(34)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453 ze dne 30. listopadu 2022, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (Úř. věst. L 324,19.12.2022, s.1.).

(35)  Tyto informace jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima), čl. 2 odst. 1, a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu), článkem 2.

(36)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(37)  Uvažované částky kapitálových výdajů se vztahují k těmto kódům NACE:

(a)	B.05 Těžba černého uhlí a hnědého uhlí, B.06 Těžba ropy a zemního plynu (omezeno na ropu), B.09.1 Podpůrné činnosti při těžbě ropy a zemního plynu (omezeno na ropu),

(b)	C.19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů,

(c)	D.35.1 Výroba, přenos a rozvod elektřiny

(d)	D.35.3 – Dodávání páry a klimatizovaného vzduchu (omezeno na výrobu elektřiny a/nebo tepla z uhlí a ropy),

(e)	G.46.71 Velkoobchod s pevnými, kapalnými a plynnými palivy a příbuznými výrobky (omezeno na pevná a kapalná paliva).

V případě činností souvisejících se zemním plynem se definice kódu NACE zabývá činnostmi s přímými emisemi skleníkových plynů, které jsou vyšší než 270 g CO2/KWh.

(38)  Tento požadavek na zveřejňování informací je zahrnut v souladu s požadavky na zveřejňování informací podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/2453, šablona 1: Změna klimatu rizika přechodu a je v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu), čl. 12 odst. 1 písm. d) až g) a čl. 12 odst. 2.

(39)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 4 v tabulce II přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („investice do společností bez iniciativ na snížení emisí uhlíku“), a je v souladu s článkem 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu).

(40)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 5 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („podíl spotřeby a výroby energie z neobnovitelných zdrojů“). Toto rozdělení slouží jako referenční údaj pro dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 5 v tabulce II téže přílohy („rozdělení spotřeby energie podle druhů neobnovitelných zdrojů energie“).

(41)  V souladu s požadavky aktů v přenesené pravomoci na vodík z obnovitelných zdrojů: nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, a nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.

(42)  Odvětví s vysokým dopadem na klima jsou odvětví uvedená v částech A až H a v části L klasifikace NACE (podle definice v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288).

(43)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z povinného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 5 v tabulce I přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („podíl spotřeby a výroby energie z neobnovitelných zdrojů“).

(44)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 6 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („intenzita spotřeby energie podle odvětví s vysokým dopadem na klima“).

(45)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatele č. 1 a č. 2 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („emise skleníkových plynů“ a „uhlíková stopa“). Tyto informace jsou v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu), čl. 5 odst. 1, článkem 6 a čl. 8 odst. 1.

(46)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 3 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („intenzita skleníkových plynů společností, do nichž je investováno“). Tyto informace jsou v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu), čl. 8 odst. 1.

(47)  Tyto informace jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima), čl. 2 odst. 1.

(48)  Tyto informace jsou v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu).

(49)  Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky obsaženými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 5: Bankovní portfolio – fyzické riziko v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku

(50)  Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky obsaženými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 5: Bankovní portfolio – fyzické riziko v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku

(51)  Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky obsaženými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 2: Bankovní portfolio - riziko přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu.

(52)  Tyto informace jsou v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu).

(53)  Ustanovení čl. 12 odst. 1 nařízení o normách pro referenční hodnoty v oblasti klimatu stanoví, že „administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu vyloučí následující společnosti:

a)	společnosti, kterým plyne nejméně 1 % příjmů z průzkumu, těžby, získávání, distribuce nebo rafinace černého a hnědého uhlí; nebo

b)	společnosti, kterým plyne nejméně 10 % příjmů z průzkumu, těžby, distribuce nebo rafinace ropných paliv; nebo

c)	společnosti, kterým plyne nejméně 50 % příjmů z průzkumu, těžby, výroby nebo distribuce plynných paliv; nebo

d)	společnosti, kterým plyne nejméně 50 % příjmů z výroby elektřiny s intenzitou emisí skleníkových plynů vyšší než 100 g CO2 e/kWh.“

V čl. 12 odst. 2 se uvádí, že „administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu vyloučí z těchto referenčních hodnot všechny společnosti, u nichž buď oni, nebo externí poskytovatelé údajů zjistí nebo odhadnou v souladu s pravidly pro odhady stanovenými v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení, že významně poškozují jeden nebo více environmentálních cílů uvedených v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 “.

(54)  Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 1, změna klimatu – riziko přechodu.

(55)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(56)  V souladu s požadavky aktů v přenesené pravomoci na vodík z obnovitelných zdrojů: nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, a nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.

(57)  Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

(58)  Doporučení Komise (EU) 2021/2279 ze dne 15. prosince 2021 o používání metod stanovení environmentální stopy pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 471, 30.12.2021, s. 1).

(59)  Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 5 – expozice podléhající fyzickému riziku.

(60)  Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 5 – expozice podléhající fyzickému riziku.

(61)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(62)  Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 2 – nemovitý majetek, energetická účinnost kolaterálu.

(63)  Sazba nákladů je faktor, který se používá k přepočtu nepeněžních dopadů, jako jsou tuny, hektary, m3 atd., na peněžní jednotky. Sazby nákladů by měly být založeny na studiích peněžního ocenění, musí být vědecky podložené, a metody použité k jejich získání musí být transparentní. Pokyny k těmto metodám lze získat např. z projektu TRANSPARENT financovaného z programu EU-LIFE.

(64)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 033, 4.2.2006, s. 1).

(65)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť jejím původem je: a) dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 2 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („emise látek znečišťujících ovzduší“); b) ukazatel č. 8 v tabulce I přílohy I („emise do vody“); c) ukazatel č. 1 v tabulce II přílohy I („emise anorganických znečišťujících látek“) a d) ukazatel č. 3 v tabulce II přílohy I („Emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu“).

(66)  Podle Eurostatu je stupeň urbanizace (DEGURBA) klasifikace, která udává charakter oblasti. Na základě podílu místního obyvatelstva žijícího v městských shlucích a v městských centrech rozděluje místní správní jednotky (LAU nebo obce) do tří typů oblastí: i) města (hustě osídlené oblasti), ii) města a předměstí (oblasti se střední hustotou osídlení) a iii) venkovské oblasti (řídce osídlené oblasti).

(67)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(68)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky („rámcová směrnice o vodě“, Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(69)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(70)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).

(71)  Zdroj: norma výkonnosti IFC č. 6, 2012.

(72)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 7 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („investice do společností bez vodohospodářské politiky“).

(73)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 8 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („expozice vůči oblastem s vysokým vodním stresem“).

(74)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 12 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („investice do společností bez udržitelných postupů v oblasti oceánů/moří“).

(75)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 6.2 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („spotřeba a recyklace vody“, 2). „vážené průměrné procento recyklované a opětovně používané vody ve společnostech, do nichž je investováno“).

(76)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 6.1 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („spotřeba a recyklace vody“, 1). průměrné množství vody spotřebované společnostmi, do nichž je investováno (v metrech krychlových), na milion eur výnosů společností, do nichž je investováno).

(77)  Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM(2020) 380 final.

(78)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků ( Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7 ) a směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7 ).

(79)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) ( Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(80)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančních trhů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 7 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení v přenesené pravomoci s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („činnosti s negativním dopadem na oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti“).

(81)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavního nepříznivého dopadu, jak stanoví ukazatel č. 10 v tabulce II přílohy I souvisejícího nařízení v přenesené pravomoci s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („degradace půdy, dezertifikace, zakrývání půdy“).

(82)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavního nepříznivého dopadu, jak stanoví ukazatel č. 14 v tabulce II přílohy I souvisejícího nařízení v přenesené pravomoci s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („přírodní druhy a chráněné oblasti“).

(83)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(84)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 11 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („investice do společností bez udržitelných postupů v oblasti půdy/zemědělství“).

(85)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 12 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („investice do společností bez udržitelných postupů v oblasti oceánů/moří“).

(86)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavního nepříznivého dopadu, jak stanoví ukazatel č. 15 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („odlesňování“).

(87)  Jak je uvedeno v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN a v Evropském červeném seznamu, který vydává Evropská komise.

(88)  Přímá příčina změny klimatu se vykazuje podle ESRS E1 Změna klimatu a znečištění podle ESRS E2 Znečištění.

(89)  Podle nařízení Komise (EU) 2018/2026 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 325, 20.12.2018, s. 18).

(90)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(91)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 13 v tabulce II přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („podíl nerecyklovaného odpadu“).

(92)  Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48). Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z povinného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 9 v tabulce I přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („podíl nebezpečného odpadu a radioaktivního odpadu“).

(93)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(94)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečných ukazatelů týkajících se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 13 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („provozy a dodavatelé, u nichž existuje významné riziko případů nucené nebo povinné práce“).

(95)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečných ukazatelů týkajících se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 12 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („provozy a dodavatelé, u nichž existuje významné riziko případů dětské práce“).

(96)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 9 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící politika v oblasti lidských práv“).

(97)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z povinného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 11 v tabulce I přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích.

(98)  Tyto informace podporují potřeby administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „expozice portfolia referenční hodnoty vůči společnostem neuplatňujícím politiky náležité péče v otázkách, na které se vztahují základní úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 1 až 8“ v oddíle 1 a 2 přílohy II.

(99)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 11 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící postupy a opatření bránící obchodování s lidmi“).

(100)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavního nepříznivého dopadu, jak stanoví ukazatel č. 1 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („investice do společností bez politik prevence pracovních úrazů“).

(101)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 5 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící mechanismus pro vyřizování stížností týkajících se zaměstnaneckých otázek“).

(102)  Tyto informace podporují informační potřeby administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „vážený průměrný poměr nehod, zranění, úmrtí“ v oddíle 1 a 2 přílohy II. Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 2 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („míra úrazů“), a administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na než se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „vážený průměrný poměr nehod, zranění, úmrtí“ v oddíle 1 a 2 přílohy II.

(103)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 3 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („počet dnů pracovní neschopnosti v důsledku zranění, úrazů, smrtelných úrazů nebo onemocnění“).

(104)  Tyto informace podporují informační potřeby: účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z povinného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 12 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („neupravený rozdíl v odměňování žen a mužů“) a administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „vážený průměrný v odměňování žen a mužů“ v oddíle 1 a 2 přílohy II.

(105)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 8 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („poměr nadměrných odměn výkonných ředitelů“).

(106)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 7 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („případy diskriminace“).

(107)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na které se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 10 v tabulce I přílohy I a ukazatel č. 14 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („porušení zásad UNGC a OECD“ a „počet zjištěných případů závažných problémů a incidentů v oblasti lidských práv“), a informační potřeby správců referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na které se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816 , jak stanoví ukazatel „počet složek referenční hodnoty, u nichž dochází k porušování sociálních práv uvedených v mezinárodních smlouvách a úmluvách, v zásadách Organizace spojených národů a případně ve vnitrostátním právu (absolutní počet a relativní počet dělený všemi složkami referenční hodnoty)“ v oddíle 1 a 2 přílohy II.

(108)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28).

(109)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).

(*1)   Pohlaví uvedené samotnými zaměstnanci.

(110)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33).

(111)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatele č. 12 a č. 13 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („provozy a dodavatelé, u nichž existuje významné riziko případů dětské práce“ a „provozy a dodavatelé, u nichž existuje významné riziko případů nucené nebo povinné práce“).

(112)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 9 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící politika v oblasti lidských práv“).

(113)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z povinného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 11 v tabulce I přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící postupy a mechanismy pro sledování dodržování zásad globálního paktu OSN a pokynů OECD pro nadnárodní podniky“).

(114)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 11 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící postupy a opatření bránící obchodování s lidmi“).

(115)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 4 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící kodex chování dodavatele“).

(116)  Tyto informace podporují potřeby administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „expozice portfolia referenční hodnoty vůči společnostem neuplatňujícím politiky náležité péče v otázkách, na které se vztahují základní úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 1 až 8“ v oddíle 1 a 2 přílohy II.

(117)  Tyto informace podporují informační potřeby: účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 10 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích a správců referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na které se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816 , jak stanoví ukazatel „počet složek referenční hodnoty, u nichž dochází k porušování sociálních práv uvedených v mezinárodních smlouvách a úmluvách, v zásadách Organizace spojených národů a případně ve vnitrostátním právu“ a ukazatel „expozice portfolia referenční hodnoty vůči společnostem neuplatňujícím politiky náležité péče v otázkách, na které se vztahují základní úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 1 až 8“ v oddílech 1 a 2 přílohy II.

(118)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 14 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („počet zjištěných případů závažných problémů a incidentů v oblasti lidských práv“).

(119)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 9 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící politika v oblasti lidských práv“).

(120)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z povinného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 11 v tabulce I přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící postupy a mechanismy pro sledování dodržování zásad globálního paktu OSN a pokynů OECD pro nadnárodní podniky“).

(121)  Tyto informace podporují informační potřeby: účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 10 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („porušování zásad globálního paktu Organizace spojených národů a pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky“); a správců referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na které se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „počet složek referenční hodnoty, u nichž dochází k porušování sociálních práv uvedených v mezinárodních smlouvách a úmluvách, v zásadách Organizace spojených národů a případně ve vnitrostátním právu“ (absolutní počet a relativní počet dělený všemi složkami referenční hodnoty)“ v oddílech 1 a 2 přílohy II.

(122)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 14 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („počet zjištěných případů závažných problémů a incidentů v oblasti lidských práv“).

(123)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 9 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící politika v oblasti lidských práv“).

(124)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z povinného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 11 v tabulce I přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích.

(125)  Tyto informace podporují informační potřeby: účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 10 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („porušování zásad globálního paktu Organizace spojených národů a pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky“); a správců referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na které se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „počet složek referenční hodnoty, u nichž dochází k porušování sociálních práv uvedených v mezinárodních smlouvách a úmluvách, v zásadách Organizace spojených národů a případně ve vnitrostátním právu“ (absolutní počet a relativní počet dělený všemi složkami referenční hodnoty)“ v oddílech 1 a 2 přílohy II.

(126)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť plyne z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 14 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („počet zjištěných případů závažných problémů a incidentů v oblasti lidských práv“).

(127)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť plyne z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 15 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící politiky v oblasti boje proti korupci a úplatkářství“).

(128)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(129)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 6 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („nedostatečná ochrana oznamovatelů“).

(130)  Tyto informace podporují informační potřeby: účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť plyne z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 17 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („počet odsouzení a výše pokut za porušení zákonů proti úplatkářství a korupci“). a administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „počet odsouzení a výše pokut za porušení zákonů proti úplatkářství a korupci“ v oddílech 1 a 2 přílohy II.

(131)  Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť plyne z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 16 tabulky III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („případy nedostatečných opatření přijatých k řešení porušení standardů v oblasti boje proti korupci a úplatkářství“).

(132)  Správní, řídicí a dozorčí orgány