(EU) 2023/2757Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2757 ze dne 13. prosince 2023 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1631/2005 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové (dále jen „TCCA“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a ze Spojených států amerických (dále jen „USA“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení snížila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 855/2010 (3) individuální clo platné pro jednu společnost ze 14,1 % na 3,2 %.

(3)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti opatření omezených na dovoz TCCA pocházející z ČLR (dále jen „první přezkum před pozbytím platnosti“) Rada opětovně uložila konečná antidumpingová cla použitelná na dovoz TCCA pocházející z této země prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1389/2011 (4).

(4)

Ve dnech 28. srpna 2013 a 1. července 2014 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) dva přezkumy pro nové vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Prováděcím nařízením (EU) č. 569/2014 (5) Komise uložila individuální clo ve výši 32,8 % na TCCA vyráběnou jedním novým čínským vyvážejícím výrobcem (6). Druhý čínský vyvážející výrobce (7) v průběhu šetření svou žádost formálně stáhl, a proto Komise šetření prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/392 (8) ukončila.

(5)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti Komise nařízením (EU) 2017/2230 (9) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz TCCA pocházející z ČLR (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(6)

V současnosti platná individuální antidumpingová cla na dovoz TCCA pocházející z ČLR se pohybují mezi 8,1 % a 32,8 %. Antidumpingová cla platná pro všechny ostatní vyvážející výrobce činí 42,6 %.

(7)

Komise zahájila prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1209 (10) tři přezkumy pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádosti podaly společnosti Hebei Xingfei Chemical Co., Ltd (Hebei Xingfei), Inner Mongolia Likang Bio-Tech Co., Ltd (Mongolia Likang) a Shandong Lantian Disinfection Technology Co., Ltd (Shandong Lantian) (dále jen „žadatelé“). Dne 13. dubna 2022 bylo šetření u všech žadatelů ukončeno prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/619 (11).

(8)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 5. prosince 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu TCCA pocházející z ČLR do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (12) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(9)

Dne 30. března 2023 zahájila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/712 (13) přezkum pro „nového vývozce“ týkající se konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz TCCA pocházející z ČLR prováděcím nařízením (EU) 2017/2230 pro jednoho čínského vyvážejícího výrobce, kterým se zrušuje clo na dovoz uvedeného vyvážejícího výrobce a zavádí celní evidence tohoto dovozu. Tento přezkum pro nového vývozce si vyžádala společnost Hebei Xingfei a jeho rozsah je omezen na posouzení dumpingu ve vztahu k žadateli.

(10)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (14) opatření obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podaly dne 5. září 2022 společnosti ERCROS S.A a Electroquímica de Hernani S.A. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího kyselinu trichlorisokyanurovou ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žadatelé jsou jedinými výrobci TCCA v Unii. Jejich výroba během období přezkumného šetření představovala 100 % výroby TCCA v Unii.

(11)

Žádost o přezkum vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(12)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2021 do 30. září 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii i čínské orgány a vyzvala je k účasti.

(14)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(15)

Po zahájení přezkumu společnosti Hebei Jiheng Chemical Co., Ltd (dále jen „Hebei Jiheng“), Heze Huayi Chemical Co., Ltd (dále jen „Heze Huayi“) a Puyang Cleanway Chemicals Co., Ltd (dále jen „Puyang Cleanway“), které byly zaregistrovány jako zúčastněné strany v řízení, tvrdily, že žádost o přezkum neposkytla skutečné důkazy prokazující pravděpodobnost obnovení dumpingu. Tyto tři zúčastněné strany tvrdily, že údaje použité v žádosti o výpočet poplatků za dopravu a pojištění nepředstavují skutečné náklady vzniklé čínským vývozcům a výrobcům a že žadatel nezveřejnil dostatek údajů o vybraných obchodních fakturách použitých pro výpočet vývozní ceny, což ovlivnilo výkon jejich práva na obhajobu v řízení. Čínští výrobci proto tvrdili, že žádost o přezkum neposkytla přiměřený výpočet vývozní ceny a jejího dumpingového rozpětí. Zúčastněné strany rovněž obecně tvrdily, že použití údajů z reprezentativní země pro výpočet běžné hodnoty není odůvodněné, protože odvětví v Číně není zkreslené.

(16)

Komise měla za to, že tři metody výpočtu vývozní ceny poskytnuté žadatelem na základě databáze Comext, TARIC a vybraných vývozních faktur do EU poskytují přiměřený základ pro výpočet vývozní ceny použité při posouzení pravděpodobnosti obnovení dumpingu. Kromě toho, pokud jde o metodu na základě vybraných faktur, má se za to, že znění žádosti určené zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí údajů poskytnutých jako důvěrné, která nemají důvěrnou povahu, aby mohly zúčastněné strany uplatňovat v průběhu celého řízení svá práva na obhajobu. Připomíná se, že článek 19 základního nařízení a čl. 6 odst. 5 dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu umožňují ochranu důvěrných informací v případech, kdy by jejich zpřístupnění znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž tyto informace získal. Informace poskytnuté jako důvěrné do těchto kategorií spadají. V každém případě žadatel poskytl shrnutí obsahu důvěrných částí žádosti a příslušných číselných údajů uvedených v závorkách. Právo stran na obhajobu bylo proto dodrženo poskytnutím znění žádosti, která byla zúčastněným stranám přístupná k nahlédnutí a která obsahovala všechny podstatné důkazy. Tvrzení týkající se použití údajů, včetně nákladů na přepravu, byla obecná a netýkala se konkrétních okolností dotčených společností nebo odvětví. Zatímco žadatel vycházel ze světového kontejnerového indexu Drewry, který poskytuje spolehlivou referenční hodnotu pro výpočet nákladů na mezinárodní přepravu, nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že tyto náklady na přepravu byly nepřiměřené. Navíc vzhledem k vysokému dumpingovému rozpětí vypočtenému žadatelem (nad 110 %) nebyly specifické náklady na vnitrostátní přepravu v Číně považovány za nedostatek, který by narušil úroveň dostatečných důkazů pro zahájení řízení. Tato tvrzení zúčastněných stran byla proto zamítnuta.

(17)

Pokud jde o tvrzení, že se výrobní odvětví Unie zotavilo z údajné újmy a že tvrzení o přetrvání a obnovení újmy jsou nepodložená, je třeba připomenout, že zjištění podstatné újmy vyžaduje mimo jiné přezkoumání relevantních činitelů popsaných v čl. 5 odst. 2 písm. d) základního nařízení. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že žádost musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a v čl. 3 odst. 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. To platí obdobně pro analýzu pravděpodobnosti.

(18)

Stejně tak nemusí všechny činitele vykazovat zhoršení, aby bylo možné prokázat podstatnou újmu (a tedy pravděpodobnost jejího přetrvání nebo obnovení). Kromě toho existence jiných činitelů, které mohou mít vliv na situaci výrobního odvětví Unie, nemusí nutně znamenat, že účinek dumpingového dovozu na toto výrobní odvětví není podstatný (to platí obdobně i pro analýzu pravděpodobnosti). To platí tím spíše v případě přezkumu před pozbytím platnosti, kdy se pozornost soustřeďuje na to, co by se stalo, kdyby byla opatření zrušena. Kromě toho v případě přezkumů před pozbytím platnosti mohou mít antidumpingová opatření určitý pozitivní účinek (např. na jednotkovou hodnotu prodeje v Unii ze závodu, do určité míry na zásoby a příspěvková rozpětí), a to i v případě, že újma celkově pokračuje.

(19)

Pokud jde o tvrzení, že zachování antidumpingových opatření uložených na výrobek, který je předmětem přezkumu, není v zájmu Unie, Komise připomněla, že v souvislosti s žádostmi o přezkum před pozbytím platnosti neexistuje žádná právní povinnost přezkoumat zájem Unie. Ustanovení čl. 11 odst. 2 základního antidumpingového nařízení stanoví, že „[p]řezkum opatření před pozbytím jejich platnosti se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti.“ Závěrem se útvary Komise domnívají, že žadatel poskytl dostatek důkazů ve formě tří výpočtů vývozních cen, aby poukázal na situaci pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy vyplývající z dovozu TCCA pocházející z ČLR, což podle zákona odůvodňovalo zahájení šetření.

(20)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(22)

Přihlásili se tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, a poskytli požadované informace, společnosti Productos QP S.A., Fluidra Comercial Portugal a Chimigien SRL. S ohledem na malý počet spolupracujících dovozců Komise rozhodla, že provádět výběr vzorku není nutné.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(24)

Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(25)

Žádný vyvážející výrobce se nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

(26)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník.

(27)

Komise zaslala dotazníky dvěma známým výrobcům v Unii, jejichž výroba během období přezkumného šetření představovala 100 % výroby TCCA v Unii. V den zahájení byly tytéž dotazníky zpřístupněny online na internetových stránkách GŘ pro obchod (15). Dotazníky byly rovněž zpřístupněny dovozcům a uživatelům, kteří nejsou ve spojení, a to na stejných internetových stránkách GŘ pro obchod.

(28)

Od dvou výrobců v Unii byly obdrženy vyplněné dotazníky. Vyvážející výrobci odpověď na dotazník nepředložili. Na dotazník odpověděli tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, a jeden uživatel.

(29)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci ani čínská vláda nespolupracovali, byla zjištění týkající se dumpingu a újmy založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení. O této skutečnosti bylo informováno zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(30)

Komise si opatřila a ověřila informace poskytnuté spolupracujícími stranami ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(31)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(32)

Dne 26. října 2023 Komise zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(33)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(34)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je kyselina trichlorisokyanurová a přípravky z ní, rovněž uváděná pod mezinárodním nechráněným názvem (INN) „symklosen“.

(35)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum před pozbytím platnosti, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 2933 69 80 a ex 3808 94 20 (kódy TARIC 2933698070 a 3808942020).

(36)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(37)

Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(38)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(39)

Během období přezkumného šetření statistické údaje ukázaly, že dovoz TCCA z ČLR do Unie činil méně než 40 000 tun. Komise dospěla k závěru, že toto množství je reprezentativní, protože představovalo 60 až 70 % celkového dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost přetrvání dumpingu.

(40)

Jak bylo uvedeno v 29. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce z Číny při přezkumném šetření před pozbytím platnosti nespolupracoval. Komise proto dne 16. ledna 2023 čínské orgány informovala, že vzhledem k absenci spolupráce vyvážejících výrobců v ČLR zamýšlí pro svá zjištění použít článek 18 základního nařízení. Komise ČLR vyzvala, aby se k tomu vyjádřila. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(41)

V důsledku toho, a tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení, byla zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum a na statistických údajích Eurostatu, databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (16), databáze USITC DataWeb (17), Comisión Federal de Electricidad (18), Comisión Reguladora de Energía (19), Instituto Nacional de Estadística y Geografía (20), z internetových stránek společnosti Rot Química (21) a veřejně dostupných informací z oficiálních internetových stránek mexické společnosti CYDSA (22).

(42)

Dne 5. prosince 2022 zaslala Komise čínské vládě antidumpingový dotazník určený orgánům ČLR. Tento dotazník byl čínské vládě poskytnut proto, aby se mohla vyjádřit k důkazům obsaženým v žádosti, které byly podkladem tvrzení, že na čínském domácím trhu existují v případě výrobku, který je předmětem přezkumu, podstatná zkreslení odůvodňující použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Jak je zdůrazněno ve 26. bodě odůvodnění, čínská vláda neposkytla na dotazník žádnou odpověď ani nereagovala na důkazy ze spisu předloženého žadatelem, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu“ (dále jen „zpráva“).

(43)

Dne 16. ledna 2023 Komise informovala orgány ČLR o svém záměru použít článek 18 základního nařízení a vycházet ve svých zjištěních týkajících se uvedených zkreslení v ČLR z dostupných údajů. Komise žádné připomínky neobdržela.

(44)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení byla proto níže uvedená zjištění týkající se existence podstatných zkreslení založena na dostupných údajích. Komise se opírala zejména o informace obsažené v žádosti o přezkum a dalších zdrojích veřejně dostupných informací, jako jsou databáze a příslušné webové stránky.

(45)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(46)

Aby Komise získala potřebné informace pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie (23). Jak se uvádí ve 26. bodě odůvodnění, nebyla od čínské vlády obdržena žádná odpověď na dotazník a nebylo ve stanovené lhůtě obdrženo žádné podání zúčastněných stran týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(47)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na důkazy, které má k dispozici, je pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot možnou reprezentativní zemí pro ČLR v tomto případě Mexiko, a to podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(48)

Dne 10. března 2023 Komise poznámkou informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země bylo zvoleno Mexiko. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost CYDSA, mexického výrobce, který vyrábí výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu. Pro jediného mexického výrobce TCCA, společnost ROT Química, nebyly k dispozici žádné veřejně dostupné informace o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Připomínky byly obdrženy od tří čínských zúčastněných stran a zabývá se jimi oddíl 3.4.3 níže.

(49)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(50)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a  „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ .

(51)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(52)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(53)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(54)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(55)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (24), která obsahuje informace o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla do vyšetřovacího spisu připojena ve fázi zahájení řízení a zúčastněné strany byly vyzvány, aby vyvrátily, připomínkovaly nebo doplnily důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu v době zahájení řízení.

(56)

Žádost poskytla další důkazy o podstatných zkresleních v odvětví TCCA ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu. Konkrétně žádost uváděla, že čínské odvětví výroby kyseliny trichlorisokyanurátové se vyznačuje masivními zásahy státu a že existují významná zkreslení, pokud jde o všechny prvky výrobních nákladů TCCA. Žádost se týkala zejména zkreslení týkajících se těchto položek:

(57)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytli žadatelé – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc, přičemž Komise neobdržela ani žádné připomínky od čínských vyvážejících výrobců.

(58)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Součástí této analýzy bylo zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví zahrnujícím výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(59)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“ . Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“  (25). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž zde k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (26).

(60)

Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (27) To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(61)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (28). Čínské orgány uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, jakož i úrovně právního prostředí.

(62)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.4.1.5 níže) (29).

(63)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.4.1.8 níže) (30). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (31).

(64)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (32). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (33).

(65)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (34).

(66)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem či se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR. V odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zůstává míra státního vlastnictví značná, přičemž řada výrobců TCCA je zcela nebo částečně ve vlastnictví státu, například: společnost Sinopec Jianghan Salt Chemical Hubei (v konečném důsledku ve 100 % vlastnictví Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (SASAC) (35)), společnost China Salt Changzhou Chemical (v konečném důsledku částečně vlastněná skupinou Changzhou City Investment Group a finančním úřadem provincie Ťiang-su (36)) nebo společnost Nanning Chemical Industry Co (jejím většinovým akcionářem je 100 % státem vlastněná skupina Nanning Chemical Industry Group (37)). Vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých podnicích (38) a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení prakticky všech aspektů hospodářství země, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích navíc za následek to, že hospodářské subjekty podléhají kontrole a politickému dohledu vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(67)

Podobnou úroveň kontroly a politického dohledu lze pozorovat na úrovni příslušných průmyslových sdružení, jako je odvětvové průmyslové sdružení Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu. Podle článku 3 jejích stanov tato organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (39). Čínské sdružení pro řízení chemických podniků, které samo sebe charakterizuje jako organizace zahrnující „více než 200 členských jednotek sdružení, které jsou klíčovými podniky chemického průmyslu“ (40), v článku 2 svých stanov uvádí, že „respektuje ústavu, zákony, nařízení a vnitrostátní politiky, uplatňuje základní hodnoty socialismu, podporuje ducha vlastenectví, dodržuje sociální morálku a vědomě posiluje budování integrity a sebekázeň“. Kromě toho podle článku 3 stanov Čínské sdružení pro řízení chemických podniků „založí organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a stanoví nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ a – stejně jako v případě Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu – „přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních útvarů odpovědných za řízení odvětví“ (41).

(68)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno níže v oddíle 3.4.1.5.

(69)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (42), avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (43)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (44), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (45). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (46). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatelů jejich vstupů.

(70)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou, éru (dále jen „pokyny“) (47), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“; a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (48).

(71)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí je v odvětví TCCA běžné. Pro použití příkladu výše uvedené společnosti Sinopec Jianghan Salt Chemical Hubei zastává až sedm členů vedení této společnosti současně pozice Komunistické strany Číny (49).

(72)

Zasahování Komunistické strany Číny do podnikatelských rozhodnutí je zjevné i na úrovni skupiny, jak vyplývá z dostupných podnikových podání. Ve výroční zprávě skupiny Sinopec za rok 2022 se uvádí, že „společnost neustále zlepšuje kvalitu práce v oblasti budování strany, posiluje ducha zaměstnanců, posiluje kontrolu kázně a dohled, pomáhá správní radě účinně provádět různá rozhodnutí a ujednání a podporuje vysoce kvalitní rozvoj společnosti“ (50), zatímco internetové stránky společnosti Sinopec popisují úlohu strany ve skupině takto: „posílit vedení strany v procesu zlepšování správy a řízení společnosti, […] podporovat stranickou organizaci, aby rozhodovala o celé řadě důležitých otázek týkajících se budování strany a dalších aspektů, a umožnit stranické organizaci, aby provedla předběžný průzkum a projednala seznam hlavních otázek týkajících se podnikání a řízení, které jsou současně zahrnuty do řízení vnitřní kontroly, jež mají být začleněny do […] seznamu rozhodovacích otázek, vypracovat rozhodovací a informační systém ústředí, který podporuje vytvoření seznamu rozhodovacích kompetencí, začlenění tohoto seznamu do rozhodovacího procesu a elektronizaci tohoto procesu. Považovat předběžný výzkum a diskusi o hlavních otázkách řízení podniku za důležitý aspekt plného výkonu vedoucích funkcí stranické skupiny[…]“ (51).

(73)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.4.1.8 níže) jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (52). Přítomnost státu ve firmách, v chemickém odvětví úpravy vody a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(74)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (53).

(75)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu. Čtrnáctý pětiletý plán týkající se surovin (54) se přímo týká odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, a uvádí, že „[z]výšení výrobní kapacity v odvětvích močoviny, fosforečnanu amonného, karbidu vápenatého, hydroxidu sodného a žlutého fosforu bude přísně kontrolováno. Nové projekty se budou řídit zásadou nahrazení stejného množství stávající výrobní kapacity nebo nahrazení větší výrobní kapacity.“ (55) Kromě toho je podle Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu z roku 2019 (56) hydroxid sodný, jedna z hlavních surovin pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, uvedena mezi omezenými odvětvími: „[n]ově vytvořená výroba uhličitanu sodného (s výjimkou sody z podzemního oběhu a kmenové výroby), hydroxidu sodného (s výjimkou zařízení na výrobu hydroxidu sodného s iontovou membránou pro plné využití zbytků soli) a kyseliny sírové s roční produkcí nižší než 300 000 tun“ (57).

(76)

Na úrovni provincie Šan-tung vyzývá 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu místní orgány (58), aby „plně využily výhod výrobní kapacity hydroxidu sodného při společné výrobě chloru a vodíku, urychlily vertikální expanzi a horizontální propojení solného chemického průmyslu a zlepšily hloubkové zpracování alkalického chloru, uhličitanu sodného a bromu, […] nasměrovaly tradiční navazující průmysl výroby chloru a alkalických hydroxidů k expanzi do oblasti čistých chemických látek a zaváděly projekty hloubkového zpracování subchloridu chloru v navazujících odvětvích “. (59) Oddíl III.2.3 plánu se zaměřuje na solný chemický průmysl a předpokládá následující vládní opatření: „Podporovat nahrazení výrobní kapacity chloru a alkalických hydroxidů a přísně kontrolovat výrobní kapacitu. […] Podporovat komplexní využívání odpadní kyseliny chlorovodíkové k výrobě chloru a vodíku“ (60)

(77)

Podobně podle 14. pětiletého plánu provincie Ťiang-su týkajícího se špičkového rozvoje chemického průmyslu (61): „vzhledem k průmyslové základně a výhodám se výrazně zlepší přínosy průmyslové koncentrace, míry využití půdy a vstupních a výstupních faktorů, a to přizpůsobením a optimalizací […] a rozšířením průmyslového řetězce směrem ke špičkovým výrobkům se dosáhne vysoce kvalitního rozvoje odvětví výroby chloru a alkalických hydroxidů v provincii“. (62) Kromě toho mají vládní orgány utvářet průmyslové uspořádání tohoto odvětví takto: „v souladu s požadavky vnitrostátní průmyslové politiky na přísnou kontrolu nové výrobní kapacity v průmyslových odvětvích s nadměrnými kapacitami a provádění rovnocenné nebo snížené náhrady za projekty pokročilé technologické transformace a modernizace, které splňují požadavky politiky, se kontroluje celkový objem výrobní kapacity výrobků, jako je hydroxid sodný, a celkový rozsah zůstane na současné úrovni. Prostřednictvím fúzí a reorganizací, odstraněním zastaralého vybavení, výměnou kapacity a horizontálními aliancemi provádět vládní a podnikové dobrovolné operace založené na přilákání investic a tržní orientaci indexových transakcí na nahrazování kapacit a směrovat výrobní kapacitu, zdroje a trhy k silným společnostem a integrovat je. V odvětví výroby chloru a alkalických hydroxidů budou vytvořeny hlavní klíčové společnosti, bude optimalizována průmyslová struktura a alokace zdrojů a zvýší se úroveň koncentrace“ (63).

(78)

Dalším příkladem veřejných politik ovlivňujících volné působení tržních sil je 14. pětiletý plán provincie Ťiang-si pro vysoce kvalitní rozvoj petrochemického průmyslu (64), který stanoví konkrétní cíle v oblasti výstupů pro toto odvětví: „[c]elkový cíl. Do roku 2025 usilovat o dosažení úrovně přibližně 500 miliard RMB v průmyslovém měřítku. Patří k nim: 150 miliard RMB v petrochemickém průmyslu, 100 miliard RMB v odvětví čistých chemikálií, 80 miliard juanů v chemickém průmyslu nových materiálů a 80 miliard juanů pro chemický průmysl chloru a alkalických hydroxidů“ (65) a nastiňuje další cíle průmyslové politiky: „Plné využití výhod zdrojů kamenné soli provincie Ťiang-si, zlepšení kvality výrobků z chloru a alkalických hydroxidů provincie Ťiang-si, zvýšení podílu výrobků spotřebovávajících chlor a vodík v navazujícím průmyslu chloru a alkalických hydroxidů, optimalizace výrobkové struktury průmyslu chloru a alkalických hydroxidů a přeměna výhod zdrojů na konkurenční výhody na trhu“ (66).

(79)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, jakož i předcházející vstupy.

(80)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o chemický průmysl úpravy vody. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(81)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v ČLR, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (67).

(82)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (68). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (69). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (70).

(83)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví chemických látek na úpravu vody. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(84)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví.

(85)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (71). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (72). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (73). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(86)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by chemické odvětví úpravy vody nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví je tedy ovlivněno zkresleními mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(87)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními. Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (74), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (75) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (76). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (77).

(88)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu (78), vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(89)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti (79). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“. (80)

(90)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (81).

(91)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (82). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(92)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(93)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (83). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (84). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(94)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(95)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(96)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(97)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.4.1.2 až 3.4.1.5, jakož i v části I zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí pro popis výrobních faktorů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.4.1.6 až 3.4.1.8 a v části II zprávy.

(98)

Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci TCCA tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(99)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(100)

Po poskytnutí informací předložily společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway řadu připomínek týkajících se existence podstatných zkreslení.

(101)

Za prvé, společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway tvrdily, že zpráva již není aktuální, zejména s ohledem na významný hospodářský vývoj v EU i v Číně od jejího zveřejnění, včetně poskytování subvencí výrobním odvětvím EU na podporu dodržování nových cílů průmyslové politiky EU nebo zásahů do podnikových investic a rozhodování.

(102)

Tvrzení, že zpráva je údajně zastaralá, nelze přijmout. Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskými orgány, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Ačkoli byla zpráva zveřejněna v prosinci 2017, zjištění zprávy zůstávají z velké části platná a v každém případě byla doplněna dalšími důkazy shromážděnými v rámci tohoto šetření, jak je uvedeno zejména v 66. – 67., 69. – 72. či 75. – 78. bodě odůvodnění. Navíc měla každá zúčastněná strana dostatek příležitostí zprávu vyvrátit, doplnit nebo se vyjádřit k ní a k důkazům, na nichž je založena, přičemž žádná ze stran nepředložila argumenty nebo důkazy vyvracející zdroje a informace obsažené ve zprávě. Pokud jde o argumenty týkající se průmyslových politik a dotací EU, Komise uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se analyzuje možný dopad jednoho nebo více rušivých prvků uvedených ve zmíněném ustanovení na ceny a náklady ve vyvážející zemi. Struktura nákladů a mechanismy tvorby cen na jiných trzích, například v EU, nemají v kontextu tohoto šetření žádný význam. Také toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(103)

Za druhé, společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway tvrdily, že Komise nesprávně vyložila povahu čínské doktríny socialistické tržní ekonomiky, když rovněž neprovedla komplexní analýzu týkající se struktury čínského hospodářství, jakož i vztahu mezi volným trhem a vedoucím postavením Komunistické strany Číny. Společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway podpořily svůj argument tvrzením, že stanovisko ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady k urychlení zlepšení systému socialistické tržní ekonomiky v nové éře z května 2020 mimo jiné zopakovalo, že reforma socialistického tržního hospodářství by měla projevit velký respekt k obecnému pravidlu tržního hospodářství, minimalizovat přímé přidělování tržních zdrojů ze strany vlády, jakož i přímé zásahy do mikroekonomických činností, plně využít rozhodující úlohu trhu při přidělování zdrojů a posílit úlohu vlády při účinném řešení selhání trhu.

(104)

Tento argument musel být zamítnut. Koncepce socialistické tržní ekonomiky proniká do celé legislativní a hospodářské struktury ČLR a fakticky dává Komunistické straně Číny vedoucí postavení ve všech významných hospodářských otázkách, včetně kontroly finančního systému a kapitálových zdrojů, určování hospodářských odvětví na základě jejich strategického významu, kontroly personálních otázek včetně všech nezbytných jmenování, koordinace hospodářských politik prostřednictvím formální sítě stranických subjektů/výborů napříč státními orgány a hospodářstvím atd. Z kontextu vytržené citace vybraných politických dokumentů nemohou změnit závěr, že strana/stát plně ovládá hospodářství země, jak vyplývá nejen z důkazů uvedených v oddílech 3.4.1.2 až 3.4.1.9 výše, ale také ze samotných politických dokumentů, které odkazují na dodržování tržních sil, přičemž se podřizují strategickým cílům Komunistické strany Číny (85).

(105)

Za třetí, společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway zpochybnily zjištění Komise, že čínské hospodářství podléhá celkové správní kontrole prostřednictvím systému průmyslového plánování. Vyvážející výrobci uvedli, že plány jsou pouze pokyny a nemají pro čínské společnosti závazné účinky. Komise rovněž podle názoru vyvážejících výrobců nezaznamenala základní zásady, které zdůrazňují význam tržně orientované povahy plánů. Podle vyvážejících výrobců navíc 14. pětiletý plán zdůrazňuje, že by měla být dodržována základní tržní pravidla, zatímco vláda by měla plně hrát rozhodující úlohu při přidělování zdrojů a posilovat hlavní postavení podniků v rozhodovacím procesu. Komise by proto měla provést komplexní analýzu kontextu 14. pětiletého plánu a dalších průmyslových plánů namísto toho, aby citovala jednotlivá a ojedinělá prohlášení k vyvozování zkreslených závěrů.

(106)

V reakci na argument týkající se povahy čínských plánovacích dokumentů Komise zdůrazňuje, že čínské hospodářství se řídí spletitou sítí pětiletých plánů, které ovlivňují rozhodnutí veřejných orgánů na všech úrovních. Na rozdíl od tvrzení vyvážejících výrobců považuje Komise pětileté plány za závazné. To vyplývá z platných právních předpisů uvedených v oddíle 4.3 zprávy, jakož i ze samotných plánovacích dokumentů. 14. pětiletý plán kupříkladu obsahuje oddíl věnovaný zlepšení mechanismu provádění plánování, kde se uvádí, že: „Pokud jde o závazné ukazatele, velké technické projekty a úkoly v oblasti veřejných služeb, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a dalších oblastech uvedených v tomto plánu, je třeba vyjasnit úkoly jednotlivých subjektů a požadavky na harmonogram, rozdělit veřejné zdroje, řídit a kontrolovat společenské zdroje a zajistit dokončení podle harmonogramu. Pokud jde o očekávané ukazatele a úkoly v oblasti průmyslového rozvoje a strukturálních změn stanovené v tomto plánu, je nezbytné se při jejich dosažení spoléhat především na úlohu účastníků trhu. Vlády na všech úrovních musí vytvořit příznivé politické, institucionální a právní prostředí.“ (86)

(107)

Za čtvrté, společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway tvrdily, že ne všichni výrobci TCCA jsou státními podniky a že i když stát některé společnosti vlastní nebo do nich investuje, neprokazuje to zásahy státu do činnosti těchto společností. Vyvážející výrobci dále s odkazem na článek 11 čínského práva obchodních společností dodali, že vazby mezi Komunistickou stranou Číny a dotčenými společnostmi nemusí nutně sloužit jako ukazatel kontroly vlády nad činností společnosti.

(108)

Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je jedním z prvků, jejichž dopad je třeba vzít v úvahu při posuzování existence podstatných zkreslení, skutečnost, že dotčený trh je do značné míry zásobován podniky, které jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou pod jejich kontrolou nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či pokyny. Současně i kdyby v daném odvětví nebyla převaha státem vlastněných podniků, státní vlastnictví je pouze jedním z ukazatelů podstatných zkreslení. Zásahy státu mohou mít jiné formy – v souladu s ukazateli uvedenými v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení – které jsou popsány v oddílech 3.4.1.2. a 3.4.1.4. – 3.4.1.9. Ačkoli význam článku 11 čínského zákona o obchodních společnostech není v tomto kontextu zcela jasný, poukázala Komise na to, že i článek 1 uvedeného zákona o obchodních společnostech odkazuje na cíl spočívající v ochraně sociálního a hospodářského řádu a podpoře rozvoje socialistického tržního hospodářství. Tento argument byl proto zamítnut.

(109)

Za páté, společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway tvrdily, že Komise neposkytla dostatečné důkazy, které by odůvodňovaly jakákoli zjištění o nedostatečném provádění právních předpisů týkajících se společností, vlastnictví a úpadku v Číně. Vyvážející výrobci zejména tvrdili, že Čína provádí pravidelný dohled nad prováděním zákona o úpadku, včetně soudního řízení v případech úpadku a návrhů na změny, a proto neplatí, že řádně neuplatňuje a nevymáhá právní předpisy. Kromě toho tři vyvážející výrobci tvrdí, že nebyly uvedeny žádné případy, které by prokazovaly zkreslený přístup ke kapitálu a investicím. Kromě toho společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway zpochybnily závěr Komise, pokud jde o podstatná zkreslení týkající se mezd. Vyvážející výrobci v tomto ohledu konstatovali, že ČLR ratifikovala řadu úmluv MOP, a tvrdili, že Komise neprovedla odvětvovou analýzu, která by prokázala, že pracovníci v odvětví TCCA se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a dostávají zkreslené mzdy.

(110)

Tyto argumenty nebylo možné přijmout. Pokud jde o provádění právních předpisů o úpadku, Komise poukázala na to, že i když Čína možná provedla určité reformy insolvenčního řízení, dostupné informace naznačují přetrvávající státní zásahy a další problémy poukazující na nedostatečné uplatňování právních předpisů o úpadku. I když poměrně nízký počet případů insolvenčních řízení sám o sobě svědčí o tom, že tržní síly nemohou vyloučit neživotaschopné hospodářské subjekty, probíhající státní zásah je obzvláště dobrým příkladem různých výkladových kroků Nejvyššího lidového soudu, které zdůrazňují hospodářskou kontinuitu a sociální stabilitu jako priority, které by soudy nižších stupňů měly zohlednit v souvislosti s řízením o úpadku. Pokud jde o zkreslení mezd, kromě dalších faktorů popsaných v oddíle 3.4.1.7 výše Komise zdůraznila, zdůraznila, že v tomto kontextu není relevantní skutečnost, že Čína ratifikovala některé základní úmluvy MOP. Na zkreslení mezd naopak ukazuje skutečnost, že Čína dosud řadu základních úmluv MOP neratifikovala.

(111)

Za šesté, společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway uvedly, že metodika a odůvodnění šetření Komise musí splňovat normy stanovené zásadami a postupy zavedenými v rámci WTO. Vyvážející výrobci tvrdili, že Komise musí nést větší důkazní břemeno, pokud jde o určení narušujícího trhu, zejména pokud jde o vysvětlení, jak se vládní pravomoci nebo pověření promítají do skutečných a prokazatelných zkreslení výrobních nákladů.

(112)

Argumenty vznesené vyvážejícími výrobci nemohly být přijaty. Komise se domnívá, že metodika podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení je plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO a vyvážející výrobci nedoložili, které zásady a postupy údajně Komise nesplnila. V každém případě oddíly 3.4.1.2. až 3.4.1.9. obsahují podrobné vysvětlení, jak různé typy zkreslení – ať už průřezové, a tudíž ovlivňující celé čínské hospodářství, nebo přítomné konkrétně v odvětví TCCA – ovlivňují fungování trhu, a tudíž i výrobní náklady výrobku, který je předmětem přezkumu.

(113)

Analýza uvedená v oddílech 3.3.2.1 až 3.3.2.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(114)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej v Mexiku, vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(115)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(116)

Jak je vysvětleno ve 48. bodě odůvodnění, dne 10. března 2023 Komise zveřejnila poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a rovněž byly informovány zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Mexiko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(117)

Komise analyzovala dvě další možné reprezentativní země: Jihoafrickou republiku a Turecko. Za účelem určení výrobců TCCA v těchto zemích se Komise obrátila na delegace Evropské unie v Mexiku, Jihoafrické republice a Turecku. Komise nedokázala určit žádné výrobce TCCA v Jihoafrické republice a Turecku a nemohla stanovit, že tyto země jsou skutečnými výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu. Mexiko bylo určeno jako jediná země, v níž se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběl po celé období přezkumného šetření. Jediným potvrzeným výrobcem TCCA v Mexiku byla společnost ROT Química. Žádné finanční informace o výše uvedené společnosti však nebyly veřejně dostupné. Komise proto zkoumala a vybrala společnost vyrábějící chemické látky na úpravu vody, což je výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise určila společnost CYDSA jako ziskového výrobce chemických látek a při výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vycházela z její zveřejněné, auditované účetní závěrky za rok 2021.

(118)

Společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi and Puyang Cleanway, tři čínské zúčastněné strany uvedly, že vhodnou reprezentativní zemí by mělo být Turecko. Za prvé byl identifikován jeden turecký výrobce TCCA s veřejně dostupnými údaji. Za druhé, zúčastněné strany uvedly, že údaje o dovozu surovin z Turecka jsou reprezentativnější než údaje z Mexika. Za třetí, Turecko má podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína a náležitou úroveň sociální a environmentální ochrany. Čínské zúčastněné strany toto tvrzení zopakovaly po poskytnutí informací a dodaly, že Mexiko nesplnilo kritérium výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komise proto nebyla schopna vypočítat prodejní, správní a režijní náklady a zisk, které by přesně odrážely výrobní náklady v zemi původu.

(119)

Komise zvážila připomínky zúčastněných stran. Na základě dalšího výzkumu bylo zjištěno, že turecká společnost určená třemi zúčastněnými stranami TCCA během celého období přezkumného šetření nevyráběla. Tvrzení, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, bylo proto zamítnuto. Pokud jde o tvrzení týkající se výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, jak je vysvětleno ve 117. bodě odůvodnění, Komise zvážila další dvě možné reprezentativní země. Mexiko bylo nakonec určeno jako jediná země, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběl po celé období přezkumného šetření. Jelikož však o společnosti vyrábějící TCCA nebyly snadno dostupné žádné finanční informace, Komise zvažovala, zda v Mexiku existuje výroba výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem přezkumu. Zjištěná mexická společnost (CYDSA) vyráběla chemické látky pro úpravu vody a byla určena jako vhodný zdroj prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(120)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise označila Mexiko za zemi s podobnou úrovní ekonomického rozvoje jako ČLR. Mexiko je na základě hrubého národního důchodu klasifikováno Světovou bankou jako země s „vyššími středními příjmy“. Mexiko bylo dále určeno jako jediná země, kde je potvrzeno, že se zde výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběl po celé období přezkumného šetření.

(121)

A konečně, poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Mexiko vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty první odrážky čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(122)

Vzhledem k neexistenci spolupráce a vzhledem k tomu, že Mexiko splňovalo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi.

(123)

V poznámce o relevantních zdrojích pro stanovení běžné hodnoty Komise uvedla seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, které žadatel uvedl v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména surovin, databáze GTA a USITC DataWeb. Kromě toho Komise uvedla, že použije informace od mexického Instituto Nacional de Estadística y Geografía (Národní statistický a geografický ústav) (89) ke stanovení nezkreslených nákladů práce v odvětví průmyslové výroby a veřejné sazby za elektřinu od Comisión Federal de Electricidad (Federální komise pro elektřinu) (90) a za zemní plyn od Comisión Reguladora de Energía (Regulační komise pro energie) (91).

(124)

Komise nakonec uvedla, že v Mexiku byl identifikován pouze jeden výrobce TCCA, společnost ROT Química. Jelikož však nebyly k dispozici žádné finanční informace o výše uvedené společnosti, určila Komise za účelem stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku na přiměřené úrovni výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu, konkrétně chemické látky na úpravu vody. Komise určila společnost CYDSA jako ziskového výrobce výrobku ve stejné obecné kategorii a při výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vycházela z její zveřejněné, auditované účetní závěrky za rok 2021. Byly obdrženy připomínky od zúčastněných stran k řadě bodů, o nichž se hovoří ve výše uvedené poznámce týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty, jak je popsáno níže.

(125)

Zúčastněné strany tvrdily, že mexické dovozní ceny chloru a kyseliny kyanurové z USA nejsou reprezentativní, protože jsou ovlivněny faktory, jako je vzdálenost, poptávka a nabídka, jakož i množství a kvalita zboží. Strany proto tvrdily, že ceny ze Spojených států by neměly být považovány za zástupné hodnoty dovozní ceny ze zbytku světa a z Číny. Toto tvrzení bylo po poskytnutí informací zopakováno.

(126)

Komise měla za to, že v daném případě bylo použití vývozních cen chloru a kyseliny kyanurové ze Spojených států do Mexika vhodné vzhledem k neexistenci nezkreslených údajů pocházejících z databáze GTA. Tvrzení zúčastněných stran bylo obecné a nepodložené. Komise jej proto zamítla.

(127)

Tři čínské zúčastněné strany uvedly, že výpočet běžné hodnoty nebyl správný. Za prvé tvrdily, že údaje o dovozu na úrovni šestimístného číselného kódu zahrnují širokou škálu typů výrobku, které by se mohly značně lišit od kyseliny kyanurové a chloru používaných k výrobě TCCA. Za druhé strany tvrdily, že by od dovozní ceny hlavních výrobních faktorů (kyselina kyanurová, hydroxid sodný a chlor) měly být odečteny poplatky za námořní dopravu a pojištění. V případě hydroxidu sodného použila Komise ceny CIF, neboť se jedná o široce obchodovaný materiál. V případě kyseliny kyanurové a chloru byly použity vývozní ceny ze Spojených států. V případě chloru a kyseliny kyanurové vycházela Komise z cen FOB. K těmto cenám by běžně měly být připočteny také náklady na dopravu. Avšak s ohledem na nedostatečnou spolupráci i na povahu přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(128)

Komise uvedla, že extrakce z databáze USITC DataWeb byly provedeny na úrovni šestimístného kódu, což je nejvyšší možná úroveň extrakce. Za účelem ověření přesnosti cenového rozpětí posuzovaných výrobků je Komise porovnala s dovozními cenami týchž výrobků pro jiné možné reprezentativní země (tj. Brazílii, Jihoafrickou republiku a Turecko, s hrubým národním důchodem podobným ČLR na základě databáze Světové banky). Dále bylo potvrzeno, že ceny získané z databáze USITC DataWeb se pohybovaly v rozmezí získaném z databáze GTA.

(129)

S ohledem na všechny informace založené na žádosti a následné informace shromážděné během řízení a po analýze připomínek zúčastněných stran byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory kyseliny trichlorisokyanurové

(130)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny hydroxidu sodného v Mexiku použila Komise jako základ vážený průměr ceny zaplacené za clo do reprezentativní země, jak je uvedeno v GTA. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (97). Za účelem stanovení nezkreslené ceny chloru a kyseliny kyanurové v Mexiku použila Komise jako základ váženou průměrnou vývozní cenu těchto výrobků ze Spojených států do Mexika v období přezkumného šetření.

(131)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve výše uvedeném 130. bodě dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. V případě hydroxidu sodného vycházela Komise z nezkreslených cen získaných z databáze GTA. V Mexiku pocházelo více než 98 % dovozu kyseliny kyanurové během období přezkumného šetření z Číny a jeho cena byla považována za zkreslenou. Zbývajících 1,92 % dovozu ze zbytku světa zaznamenaného v databázi GTA, s výjimkou zemí, které nejsou členy WTO, vedlo k mimořádně vysokým cenám. Komise proto získala ceny dovozu kyseliny kyanurové do Mexika v období přezkumného šetření ze statistických údajů USA o vývozu za použití databáze USITC DataWeb, která poskytuje údaje o obchodu a o clech USA (98). Pokud jde o chlor, nebyly v databázi GTA zaznamenány žádné údaje o dovozu do Mexika během období přezkumného šetření. Komise proto použila informace založené na vývozních cenách do Mexika ze Spojených států v období přezkumného šetření s použitím databáze USITC DataWeb.

(132)

V případě pracovní síly byly ke stanovení mezd v Mexiku použity statistiky nákladů od Instituto Nacional de Estadística y Geografía. Komise použila průměrné hodinové náklady na zaměstnance v odvětví průmyslové výroby v Mexiku v období přezkumného šetření. Na tomto základě byla vypočtena hodinová sazba 4,89 EUR/za hodinu.

(133)

Cenu elektřiny v Mexiku zveřejňuje Comisión Federal de Electricidad. Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny z roku 2021 a 2022 a stanovila cenu na úrovni 0,05986 EUR/kWh (platnou během období přezkumného šetření).

(134)

Ke stanovení referenční hodnoty pro náklady na plyn použila Komise cenu plynu, kterou zveřejnila Comisión Reguladora de Energia. Použitá cena je průměrná jednotková cena plynu pro průmyslové uživatele v Mexiku stanovená na úrovni 0,020 EUR/kWh (platná během období přezkumného šetření).

(135)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(136)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů, včetně nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(137)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů společnosti CYDSA (99) (rozpočtový rok 2021).

(138)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(139)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(140)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů včetně nákladů práce Komise přičetla náklady na výrobní režii a balení. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly připočteny k celkovým výrobním nákladům, jak se uvádí ve 136. a 137. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadateli. Náklady práce byly stanoveny na základě informací získaných od Instituto Nacional de Estadística y Geografía. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě hodnot uvedených v účetní závěrce společnosti CYDSA za rok 2021, jak je uvedeno v auditované účetní závěrce společnosti. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(141)

Na tomto základě a v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a při neexistenci spolupráce Komise početně stanovila běžnou hodnotu na úrovni výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě ceny ze závodu. Běžná hodnota stanovená na tomto základě činila 8 367,76 EUR/t v případě tablet TCCA a 9 709,68 EUR/t v případě volně loženého výrobku.

(142)

Vývozní ceny z Číny byly stanoveny na základě hodnot dovozu do Unie z databáze Comext upravených na úroveň ceny ze závodu. Za tímto účelem byly na základě informací poskytnutých žadatelem v žádosti odečteny náklady na přepravu, ostatní poplatky a pojištění.

(143)

Komise porovnala běžnou hodnotu a vývozní ceny na základě ceny ze závodu.

(144)

Srovnání ukázalo významné celostátní dumpingové rozpětí pro čínský vývoz TCCA volně loženého výrobku a ve formě tablet v rozmezí 240 až 275 %.

(145)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by došlo k pozbytí platnosti opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a atraktivita trhu Unie. Jak je vysvětleno v 25. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval a Komise se musela uchýlit k dostupným informacím, aby určila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu. Podle Eurostatu činil čínský vývoz do Unie více než 42 000 tun, což představovalo více než 60 % celkového dovozu do Unie v období přezkumného šetření. Komise zjistila, že tento objem je pro analýzu přetrvání dumpingu dostatečným spolehlivým základem.

(146)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti dospěla Komise k závěru, že výrobní kapacita v ČLR činí 278 000 tun ročně. V té době činila volná kapacita na výrobu TCCA v ČLR přibližně 130 000 tun. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se výrobní kapacita v Číně mezitím snížila. Podle žádosti o přezkum činila čínská výrobní kapacita v roce 2022 na základě výpočtu výrobců v USA předloženého Komisi USA pro mezinárodní obchod ze dne 2. listopadu 2021 a poskytnutého žadatelem v příloze alespoň 755 000 tun ročně. Z čínských vývozních statistik vyplývá, že celkový vývoz z Číny činil 225 334,50 tun ročně. Pouze zlomek rozdílu mezi kapacitou a vývozem, který činí přibližně 530 000 tun ročně, může být absorbován domácím trhem, neboť domácí spotřeba v ČLR byla v posledním přezkumu odhadnuta na 20 000 tun ročně (100). Zbytek je k dispozici pro vývoz do třetích zemí, zejména do Unie, neboť trh Spojených států je nyní uzavřen a dobře zásobován (151. bod odůvodnění).

(147)

Statistiky (101) ukazují, že trh Unie, druhý největší trh TCCA po Spojených státech, je pro čínský vývoz atraktivní z hlediska cen. V roce 2023 byla úroveň cen čínského vývozu do Unie výrazně vyšší ve srovnání s čínskými průměrnými vývozními cenami do jiných destinací, USA, Spojeného království, Saúdské Arábie atd.

(148)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci pokračovali ve svém prodeji na vývoz za dumpingové ceny na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto analyzovala vývozní a cenové chování čínských vyvážejících výrobců.

(149)

Atraktivitu trhu Unie dokládala skutečnost, že přes platná antidumpingová opatření se objem čínského vývozu na trh Unie v posuzovaném období dále zvyšoval. ČLR v období přezkumného šetření vyvezla do Unie více než 42 000 tun TCCA oproti více než 26 000 tunám v roce 2018, tj. v době posledního přezkumu před pozbytím platnosti.

(150)

Kromě toho byly vývozní ceny čínských vyvážejících výrobců na trh Unie nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie a prodejní ceny jiných vyvážejících zemí na trhu Unie. V důsledku toho byli čínští vyvážející výrobci schopni zvýšit svůj podíl na trhu Unie. Čínští výrobci byli i nadále motivováni k tomu, aby trh Unie zaplavovali TCCA za dumpingové ceny a vytlačili výrobce v Unii a další vývozce z tohoto trhu, protože i když ceny čínského vývozu byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, do Unie vstupoval za výrazně vyšší ceny ve srovnání s průměrnou cenou čínského vývozu do jiných destinací.

(151)

Obnovení výroby TCCA v USA společností KIK/BIO LAB (dále jen „BioLab“) po opětovném otevření jejího výrobního zařízení po požáru, k němuž došlo na konci srpna 2020, a rozhodnutí USA ze dne 22. února 2023 zachovat antidumpingová cla na TCCA z ČLR přesměruje do Unie část čínské TCCA, která je v současnosti prodávána v USA (110 000 tun celkového čínského vývozu do USA ročně).

(152)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že trh Unie představuje atraktivní trh pro čínské vyvážející výrobce TCCA jak z hlediska cen, tak z hlediska jeho velikosti ([60 000–70 000] tun v období přezkumného šetření).

(153)

Šetření ukázalo, že během období přezkumného šetření dovoz z ČLR nadále vstupoval na trh Unie ve vysokých objemech (ve srovnání s velikostí trhu) za dumpingové ceny.

(154)

Volná kapacita v ČLR byla navíc významná ve srovnání se spotřebou v Unii (146. bod odůvodnění) během období přezkumného šetření. Atraktivita trhu Unie z hlediska velikosti a cen kromě toho jen podtrhuje pravděpodobnost, že by čínský vývoz směřoval na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a že by byla rovněž využita volná kapacita ke zvýšení výroby a vývozu do Unie.

(155)

Komise proto dospěla k závěru, že je pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR do Unie v důsledku velké volné kapacity v ČLR, relativně velké nabídky na největším trhu pro čínskou TCCA, v USA, a vysoké cenové úrovně na trhu Unie ve srovnání s jinými vývozními destinacemi.

(156)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu.

(157)

Vzhledem k tomu, že v Unii existují pouze dva výrobci, nejsou údaje týkající se spotřeby v Unii, podílu na trhu, cen Unie a výpočtů rozpětí cenového podbízení z důvodu důvěrnosti uváděny v přesných číslech, aby byla zachována důvěrnost podle článku 19 základního nařízení. Místo toho Komise uvedla rozpětí a indexovaná rozpětí, aby zúčastněným stranám přesto zaručila právo na obhajobu a umožnila jim porozumět základním údajům a metodice, kterou použila.

(158)

Obdobný výrobek vyráběli v Unii v posuzovaném období dva výrobci, Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(159)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na [30 000–40 000] tun na základě údajů poskytnutých dvěma jedinými výrobci v Unii, kteří představovali 100 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(160)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na údajích Eurostatu o dovozu.

(161)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(162)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o [10–20] % a v období přezkumného šetření dosáhla výše [60 000–70 000] tun. V roce 2020 se spotřeba zvýšila o [5–10] %, následovaná dalším prudkým nárůstem o [15–20] % v roce 2021 a poté v období přezkumného šetření klesla o [10–15] %.

(163)

Podrobnější analýza ukazuje, že se spotřeba v letech 2020 a 2021 zvýšila, neboť bylo postaveno mnoho bazénů. Trvalá poptávka a celosvětové logistické problémy (jako je uzavření Suezského průplavu, nedostatek dostupných kontejnerů) vedly v roce 2021 k hromadění zásob a umělému zvýšení spotřeby. Tento trend se v období přezkumného šetření zastavil, neboť se poptávka po TCCA normalizovala.

(164)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu z dotčené země na trhu byl stanoven na základě ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobním odvětvím Unie a údajů Eurostatu. Údaje Eurostatu byly předem porovnány s dostupnými informacemi.

(165)

Dovoz z dotčené země do Unie se u vývozců, na které se v současnosti vztahují cla, vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(166)

Během posuzovaného období čínský objem dovozu celkově vzrostl o 76 %. Nejprve se mezi lety 2019 a 2020 zvýšil o 22 %, poté o 61 % v roce 2021 a nakonec se v období přezkumného šetření snížil o 11 %, což odráželo pokles spotřeby na trhu Unie v uvedeném roce, jak ukazuje tabulka 2 výše.

(167)

Podíl čínského dovozu na trhu se mezi lety 2019 a 2020 zvýšil o [10–30] procentních bodů. V roce 2021 se dále zvýšil o [15–35] procentních bodů. V období přezkumného šetření zůstal podíl čínského dovozu na trhu na úrovni roku 2021, a to navzdory poklesu spotřeby. Podíl čínských vývozců na trhu se v posuzovaném období celkově zvýšil přibližně o [25–45] procentních bodů a v období přezkumného šetření dosáhl významného podílu na trhu ve výši [50–70] %.

(168)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(169)

Během posuzovaného období čínské dovozní ceny výrazně vzrostly o 52 %. Ceny se nejprve mezi lety 2019 a 2020 snížily o 22 % a poté se zvýšily, nejprve o 15 % v roce 2021 a o dalších 71 % v období přezkumného šetření.

(170)

Toto zvýšení cen je však výjimečné, neboť souvisí s kaskádou událostí začínající požárem u významného výrobce TCCA v USA, který ukončil svou činnost v srpnu 2020 (102) (viz bod 5.2.2 níže), čímž ve střednědobém horizontu způsobil nedostatek dodávek na trhu USA. V této souvislosti a s ohledem na mnohem nižší ceny použité na trhu Unie ve srovnání s trhem USA výrobní odvětví Unie postupně přerozdělilo část svého objemu výroby na trh USA na úkor svých dodávek na trh Unie, čímž rovněž vytvořilo postupný nedostatek na trhu EU. V této souvislosti čínští vyvážející výrobci využili nedostatku převládajícího v Unii a během období přezkumného šetření prodávali TCCA za vyšší ceny než výrobní odvětví Unie.

(171)

Tyto výjimečné okolnosti nejsou trvalé povahy, neboť výrobce v USA po období přezkumného šetření obnovil svou činnost. V této normalizované situaci jsme mohli pozorovat významný pokles čínských vývozních cen do Unie. V období od konce období přezkumného šetření (září 2022) do května 2023 klesla průměrná čínská vývozní cena do Unie z 2 559 EUR/t na 1 501 EUR/t, a to v souladu s průměrnými dovozními cenami před obdobím přezkumného šetření (viz oddíl 6.4).

(172)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním:

(173)

Toto srovnání neprokázalo žádné cenové podbízení čínského dovozu na trhu Unie během období přezkumného šetření bez ohledu na to, zda byla antidumpingová cla zohledněna, či nikoli.

(174)

Z informací ve spisu vyplývá, že výrobní odvětví Unie prodávalo významnou část své výroby na základě dlouhodobých smluv za ceny, které bylo možné zvýšit pouze proto, aby odrážely významné zvýšení nákladů týkajících se některých surovin (hlavně hydroxidu sodného a kyseliny kyanurové) a dopravy (dále jen „mechanismus stanovování cen“). V období přezkumného šetření mohlo výrobní odvětví Unie rovněž do mechanismu stanovování cen začlenit významné zvýšení nákladů na elektřinu. Dlouhodobé smlouvy jsou výsledkem stávajících a minulých dumpingových praktik a dovozních cen, které se podbízejí cenám v Unii. Výrobci v Unii museli uzavřít takové smlouvy, aby zachytili významný objem prodeje na úkor plné cenové flexibility.

(175)

Čínský dovoz se často uskutečňoval na základě spotového prodeje nebo krátkodobě, přičemž jeho ceny mohly odrážet neočekávané okolnosti na trhu, jako je nedostatek dodávek a zvýšení cen.

(176)

Tyto rozdíly ve stanovování cen a smluvních podmínkách vysvětlují neexistenci cenového podbízení v období přezkumného šetření.

(177)

Dovoz TCCA z jiných třetích zemí než ČLR představoval v roce 2019 podíl na trhu ve výši [5–7] % a pocházel především z Japonska.

(178)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu TCCA z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(179)

Celkový objem dovozu do Unie z jiných zemí než z ČLR se v posuzovaném období snížil a zůstal na velmi nízké úrovni, což se odráží v jeho celkovém podílu na trhu (mezi [1–3]%). Průměrné ceny tohoto dovozu byly vyšší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie.

(180)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(181)

Pro účely stanovení újmy Komise nerozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy, jelikož výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení představují pouze dva výrobci. Ekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů týkajících se těchto dvou výrobců v Unii.

(182)

Ekonomickými ukazateli jsou výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, náklady práce, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, prodejní jednotkové ceny, jednotkové náklady, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, vývozní výkonnost a celková ziskovost výrobního odvětví Unie. Jsou analyzovány níže.

(183)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(184)

Výroba TCCA vzrostla během posuzovaného období o [30–35]%. Konkrétně se v roce 2020 zvýšila o [10–15] %, poté o [5–10] % v roce 2021 a nakonec o dalších [5–10] % v období přezkumného šetření. Nárůst výroby byl způsoben vysokou poptávkou na trhu Unie a nedostatkem TCCA na trhu USA.

(185)

Výrobci v Unii v roce 2020 zvýšili svou instalovanou kapacitu, aby uspokojili zvýšenou poptávku v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2 výše. Celkově se výrobní kapacita zvýšila o [10–15] %.

(186)

Během posuzovaného období bylo využití kapacity vysoké. V období přezkumného šetření se výrobní odvětví Unie přiblížilo plnému využití kapacity. Toto optimální využití výrobních zařízení je důležitým faktorem dlouhodobé životaschopnosti tohoto odvětví.

(187)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(188)

Během posuzovaného období objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie klesl o [15–20]%. Nejprve se mezi lety 2019 a 2020 zvýšil o [10–15 %], což bylo způsobeno nárůstem spotřeby. Objem prodeje poté v roce 2021 prudce poklesl o [15–25 %] a v období přezkumného šetření se dále snížil o [5–15 %].

(189)

Ačkoli spotřeba rostla, podíl výrobního odvětví Unie na trhu Unie se od roku 2019 výrazně snížil o [6–31] procentních bodů. To ukazuje, že výrobní odvětví Unie nemělo z růstu spotřeby v Unii prospěch, zatímco čínští dovozci TCCA prospěch měli. Výrobní odvětví Unie si ve skutečnosti v období přezkumného šetření drželo přibližně [34–44] % trhu Unie, zatímco podíl ČLR na trhu vzrostl na [50–70] %, čímž se její podíl na trhu celkově zvýšil o [25–45] procentních bodů.

(190)

Podíl ostatních třetích zemí na trhu se snížil, přičemž všechny byly v období přezkumného šetření jednotlivě pod úrovní de minimis.

(191)

Růst spotřeby v Unii během posuzovaného období činil [10–20] %. Výrobní odvětví Unie nemohlo z tohoto nárůstu spotřeby těžit a ztratilo významný podíl na trhu. Tím, kdo z tohoto vývoje na trhu Unie nejvíce těžil, byli čínští vyvážející výrobci.

(192)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(193)

V průběhu posuzovaného období se počet zaměstnanců zvýšil o [15–20] %. Toto zvýšení odráží zvýšení výroby a výrobní kapacity výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření, jak je vysvětleno v odstavci 4.6.2.1. Kromě toho výrobní odvětví Unie ve stejném období rovněž optimalizovalo svou produkci a zvýšilo produktivitu (vyjádřenou jako výstup (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok) o [10–15] %.

(194)

Zjištěná dumpingová rozpětí podstatně převyšovala nepatrnou hodnotu (de minimis) a současnou úroveň opatření (viz 144. bod odůvodnění).

(195)

V letech 2019 a 2020 vykazovalo výrobní odvětví Unie známky překonání účinků dřívějšího dumpingu. Tyto známky oživení však klesly v roce 2021, kdy se cenový tlak vyvíjený zvýšeným objemem čínského dovozu stal neudržitelný, jelikož tento dovoz vstupoval na trh Unie za ceny mnohem nižší, než jsou výrobní náklady výrobců TCCA v Unii.

(196)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(197)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie účtovaná odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, nejprve v roce 2020 klesla o [5–10] % a v roce 2021 vzrostla o [5–15] %. Poté v období přezkumného šetření prudce vzrostla o více než [25–30] % a v období přezkumného šetření dosáhla průměrné ceny [2 000 EUR za tunu – 2 500 EUR za tunu].

(198)

Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšily o [55–60] %. Nejprve se mezi lety 2019 a 2020 snížily o [5–10] % a poté zahájily svůj rostoucí trend, nejprve o [20–30] % mezi lety 2020 a 2021 a poté o dalších [35–45] % mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření.

(199)

Jak je uvedeno ve 174. bodě odůvodnění, významná část prodeje výrobního odvětví Unie je založena na dlouhodobých smlouvách, které zajišťují objem prodeje po dobu několika let a definují mechanismus stanovování cen. Tento mechanismus umožňuje výrobnímu odvětví Unie přizpůsobit jeho ceny pouze tehdy, dojde-li k významným změnám v nákladech na určité proměnné (náklady na určité suroviny a logistické náklady). V období přezkumného šetření byla jako další proměnná v mechanismu stanovování cen přidána také elektřina.

(200)

Výrobní odvětví Unie by mohlo zvýšit svou cenu na trhu Unie začleněním významného nárůstu variabilních nákladů, pokud by tyto proměnné byly součástí mechanismů stanovování cen a pokud by zvýšení nákladů bylo dostatečně významné. Zvýšení prodejní ceny však bylo pouze částečné a nepostačovalo by k vyrovnání ještě významnějšího nárůstu výrobních nákladů, k němuž došlo v roce 2021 a který pokračoval i v období přezkumného šetření. Zvýšení výrobních nákladů bylo způsobeno celkovým nárůstem nákladů a zejména cen surovin a elektřiny.

(201)

Ceny výrobního odvětví Unie zůstaly až do roku 2020 vyšší než náklady. Poté ceny výrobního odvětví Unie klesly pod úroveň nákladů.

(202)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(203)

Průměrné náklady práce na zaměstnance byly v posuzovaném období stálé.

(204)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

(205)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o [65–70] % a odráží nejen nárůst poptávky na trhu Unie, ale také důsledek dočasného uzavření závodu společnosti BioLab v USA, které otevřelo výrobnímu odvětví Unie nové vývozní příležitosti.

(206)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(207)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(208)

Během posuzovaném období ziskovost výrobního odvětví Unie prudce poklesla. Výrobní odvětví Unie bylo ziskové v letech 2019 a 2020. Ziskovost výrobního odvětví Unie se prudce zhoršila v roce 2021 a ještě více v období přezkumného šetření, neboť jednotkové výrobní náklady rostly mnohem více než jednotková prodejní cena, což vedlo k vysokým ztrátám.

(209)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unie samofinancovat svoji činnost. Během posuzovaného období odrážel trend peněžního toku vývoj ziskovosti, přičemž nejlepším rokem byl rok 2020 a nejhorším období přezkumného šetření.

(210)

Během posuzovaného období byly investice prováděny pravidelně. Výrobci v Unii v roce 2020 zvýšili svou instalovanou kapacitu. Potřebné investice byly zaznamenány v letech 2019 a 2020. V roce 2021 byly provedeny pouze investice do údržby. Investice v období přezkumného šetření se týkaly zejména životního prostředí.

(211)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Ten se mezi lety 2019 a 2020 zvýšil a poté se po vývoji ziskovosti v roce 2021 a v období přezkumného šetření dostal do záporných hodnot.

(212)

Objem vývozu a průměrná jednotková prodejní cena na trzích mimo Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Vývoz výrobního odvětví Unie

(213)

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie byla ovlivněna výjimečnými okolnostmi v USA, jak je vysvětleno ve 170. bodě odůvodnění. V kontextu nedostatku výrobní odvětví Unie mohlo během posuzovaného období výrazně zvýšit svůj objem prodeje na vývoz. Průměrná jednotková prodejní cena na trzích mimo Unii rovněž vykazovala pozitivní trend a po celé období přezkumného šetření zůstala nad cenou použitelnou v Unii. Tento cenový rozdíl lze vysvětlit existencí přísných obchodních opatření proti dovozu pocházejícímu z ČLR (103) na trh USA, který je hlavním vývozním trhem pro výrobní odvětví Unie.

(214)

Celková ziskovost výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii a na trzích mimo Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 14

Celková ziskovost výrobního odvětví Unie

(215)

Celkovou ziskovost výrobců v Unii v případě výrobku, který je předmětem přezkumu, stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii i mimo ni, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(216)

Během posuzovaného období mohlo výrobní odvětví Unie podstatně zvýšit svůj objem vývozu za ceny výrazně vyšší, než jsou ceny použitelné v Unii. Zisky z tohoto prodeje zlepšily celkovou výkonnost výrobců v Unii.

(217)

Podíl čínských vývozců na trhu se v posuzovaném období zvýšil přibližně o [25–45] procentních bodů a v období přezkumného šetření dosáhl významného podílu na trhu ve výši [50–70] %. K nejvýznamnějšímu nárůstu došlo mezi lety 2020 a 2021 (+[15–35] procentních bodů).

(218)

Zatímco spotřeba v Unii během posuzovaného období vzrostla o [10–20] %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se ve stejném období snížil o [30–40] % na podíl na trhu ve výši [34–44] % v období přezkumného šetření.

(219)

V této souvislosti klesly čínské dovozní ceny v průběhu posuzovaného období (2020–2021) na úroveň nižší než průměrné náklady a prodejní cena výrobního odvětví Unie. Tento pokles se časově shodoval s náhlým nárůstem podílu čínského dovozu na trhu. Čínský dovoz si navzdory významnému zvýšení cen v období přezkumného šetření zachoval svůj podíl na trhu.

(220)

Ačkoli některé ukazatele újmy vykazují příznivý trend způsobený převážně vývozními činnostmi (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zaměstnanost, produktivita, zásoby a průměrná jednotková prodejní cena v Unii i mimo Unii), hospodářská situace výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období výrazně zhoršila, jak ukazují ukazatele, jako je podíl na trhu, objem prodeje v Unii, průměrné jednotkové výrobní náklady, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic.

(221)

Zejména se situace výrobního odvětví Unie začala zhoršovat v roce 2021, kdy čínský dovoz vstoupil na trh Unie v mnohem větším množství za ceny nižší než průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii a nižší než průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie. V této souvislosti se výrobní odvětví Unie, které nebylo schopno konkurovat, stalo na trhu Unie ztrátovým.

(222)

I přes změnu mechanismu stanovování cen (zahrnutí elektřiny) svých hlavních dlouhodobých smluv v období přezkumného šetření mohlo výrobní odvětví Unie přenést stálý nárůst nákladů na své odběratele pouze částečně. V důsledku toho se situace v období přezkumného šetření zhoršila.

(223)

V zájmu zajištění udržitelnosti se výrobní odvětví Unie rozhodlo snížit svůj prodej na trhu Unie a přesunout část objemu výroby na vývozní trhy, kde by mohlo dosáhnout vyšších cen.

(224)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla v průběhu období přezkumného šetření nadále působena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(225)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu.

(226)

Během posuzovaného období představoval čínský dovoz TCCA převážnou většinu dovozu do Unie. Čínští vyvážející výrobci měli z růstu na trhu Unie značný prospěch a podařilo se jim zvýšit objem dovozu o 76 %, čímž se zvýšil jejich podíl na trhu o [25–450] procentních bodů na úkor výrobního odvětví Unie a dalších výrobců ze třetích zemí. V období přezkumného šetření měli čínští vyvážející výrobci vedoucí postavení na trhu s více než [50–70 %] podílem na trhu.

(227)

Kombinovaná analýza vývoje čínského dovozu a ukazatelů újmy mezi lety 2019 a 2021 ukazuje jasnou příčinnou souvislost mezi kombinovaným poklesem cen čínského dovozu, který byly nižší než náklady výrobního odvětví Unie, a masivním nárůstem jeho objemu v roce 2021 na jedné straně a výrazným zhoršením situace výrobního odvětví Unie, které ztratilo objem prodeje, podíl na trhu a rovněž se stalo ztrátovým, na straně druhé.

(228)

Období přezkumného šetření rovněž odráží pokračující újmu působící chování čínských vyvážejících výrobců. Jak je vysvětleno ve 174. bodě odůvodnění, vzhledem k současným a minulým dumpingovým praktikám a historickým dovozním cenám podbízejícím se cenám v Unii se výrobci v Unii rozhodli podepsat dlouhodobé smlouvy pokrývající značné objemy, ale omezující cenovou flexibilitu. Tyto smlouvy bránily výrobcům v Unii zvýšit ceny natolik, aby přenesli prudký nárůst výrobních nákladů, což vedlo k dalšímu zhoršení jejich situace v období přezkumného šetření. Skutečnost, že navzdory zhoršení situace výrobního odvětví Unie nebylo zjištěno žádné cenové podbízení, lze vysvětlit chováním čínských vyvážejících výrobců, kteří využili svého vedoucího postavení na trhu a zvýšili své ceny nad průměrnou prodejní cenu výrobního odvětví Unie, která byla omezena dlouhodobými smlouvami.

(229)

Pokračující zhoršování situace výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření tedy úzce souvisí s neustálým cenovým tlakem, který v předchozích letech vyvíjeli čínští dovozci, a s nárůstem objemu dovozu pocházejícího z ČLR.

(230)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(231)

Celkový objem dovozu do Unie z jiných zemí než z ČLR se v posuzovaném období výrazně snížil a zůstal na velmi nízké úrovni (viz oddíl 4.5 výše). Průměrné ceny tohoto dovozu byly vyšší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie. Dovoz ze třetích zemí proto k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nepřispěl.

(232)

Jak bylo uvedeno v oddíle 4.6.2.10, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie byla ovlivněna výjimečnými okolnostmi ve Spojených státech.

(233)

Požár u jednoho významného výrobce TCCA v USA snížil dodávky v USA o 30 % a vedl k nedostatku dodávek na trhu USA, což vytvořilo příležitosti pro výrobce ze zemí mimo USA, včetně výrobního odvětví Unie. K tomuto nedostatku, který byl většinou viditelný ve druhé polovině roku 2021, rovněž přispěla zvýšená poptávka po TCCA v důsledku nárůstu instalací bazénů v USA a globálních logistických problémů (uzavření Suezského průplavu, nedostatek dostupných kontejnerů). Výroba ve společnosti BioLab byla obnovena po skončení posuzovaného období, v listopadu 2022, což vedlo k pravděpodobné „normalizaci“ trhu USA.

(234)

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie byla ovlivněna výše uvedenými výjimečnými okolnostmi. V souvislosti s nedostatkem v USA mohlo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období výrazně zvýšit objem svého vývozu na trh chráněný přísnými obchodními opatřeními vůči Číně.

(235)

Prodej na vývoz se uskutečňoval za ceny výrazně vyšší, než je průměrná prodejní cena na trhu Unie, a byl ziskový. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie proto nepřispěla k újmě, ale naopak přispěla k vyrovnání ztrát vzniklých na trhu Unie. Pokud by výrobní odvětví Unie prodávalo další množství na trhu Unie na základě spotového prodeje, nedosáhlo by stejné cenové úrovně jako na trhu USA, protože by čelilo čínské konkurenci.

(236)

Jak je vysvětleno ve 174. a 228. bodě odůvodnění, výrobci v Unii ve snaze zachovat si konkurenceschopnost vzhledem k minulým a současným dumpingovým praktikám a následnému cenovému tlaku ze strany čínského dovozu podepsali se svými hlavními odběrateli dlouhodobé smlouvy. Ceny se sjednávaly každoročně na začátku prodejní kampaně (na podzim roku 1) a mohly být upraveny pouze tak, aby odrážely značné výkyvy nákladů na suroviny, dopravu a elektřinu. V kontextu pokračujícího tlaku cen a objemu dovozu z Číny tyto smlouvy zajistily nejen daný objem prodeje, ale také zvýšení objemu prodeje výrobního odvětví Unie. Nevýhodou byla snížená flexibilita, pokud jde o cenovou politiku.

(237)

V období přezkumného šetření se v důsledku nepředvídatelné události – bezprecedentního nárůstu cen elektřiny – zvýšily výrobní náklady o [35–45] % ve srovnání s rokem 2021. Výrobci v Unii uvalili na své zákazníky výjimečné zvýšení cen, ale tato zvýšení nepostačovala k tomu, aby vyrovnala trvalý nárůst výrobních nákladů způsobený pokračující inflací.

(238)

Komise proto dospěla k závěru, že dlouhodobé smlouvy mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření. Žádný jiný faktor nesnižuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem pocházejícím z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(239)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz pocházející z ČLR působí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(240)

Ve oddíle 4.7 dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(241)

V tomto ohledu Komise zkoumala volnou kapacitu v ČLR, opatření na trzích třetích zemí, atraktivitu trhu Unie, vývoj po období přezkumného šetření a dopad dovozu z ČLR na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(242)

Jak je uvedeno v oddíle 3.8.1, ČLR je největším výrobcem TCCA na světě s volnou kapacitou 550 000 tun za rok, což je více než osminásobek spotřeby v Unii. Proto by čínské odvětví TCCA, které je orientováno na vývoz a vždy hledá příležitosti k prodeji svého zboží v zahraničí, mohlo snadno zvýšit vývoz TCCA do Unie, pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti. To by dále zhoršilo hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie a v krátkodobém až střednědobém horizontu vedlo k úplnému zániku výrobního odvětví Unie.

(243)

Trh USA je největším trhem TCCA na světě před Unií. Je chráněn přísnými opatřeními na ochranu obchodu vůči Číně. Tato opatření byla přezkoumána v únoru 2023 a prodloužena o dalších pět let (104). Vzhledem k vysoké úrovni těchto opatření nejsou čínští vyvážející výrobci obvykle na trhu USA přítomni v podstatném množství. Přesto v roce 2021, po nedostatku na americkém trhu v souvislosti s požárem u amerického výrobce BioLab, vyvezla Čína do USA přibližně 47 600 tun TCCA a v roce 2022 39 700 tun (105).

(244)

V listopadu 2022 společnost BioLab obnovila výrobu, takže poptávka po nedomácí TCCA na trhu USA výrazně poklesne. V této souvislosti již trh USA nebude představovat příležitost pro výrobce TCCA ve třetích zemích, a zejména v ČLR. Tato změna na trhu USA zvýší volnou kapacitu ČLR a pravděpodobně povede k dalšímu dovoznímu tlaku na trh Unie, neboť je velmi pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci přesměrují svůj vývoz za dumpingové ceny do Unie.

(245)

Trh Unie je atraktivní vzhledem ke své velké velikosti, neboť je druhým největším trhem TCCA na světě po USA.

(246)

Statistiky (106) ukazují, že trh Unie je pro čínský vývoz atraktivní, i pokud jde o ceny. V roce 2023 vstoupil čínský vývoz do Unie za výrazně vyšší ceny než čínská průměrná vývozní cena do jiných destinací.

(247)

Čínské vývozní ceny do Unie po období přezkumného šetření prudce poklesly a ve druhém čtvrtletí roku 2023 činily přibližně 1 500 EUR/t. Současně výrobní náklady výrobců v Unii, zejména náklady na energii, zůstaly vysoké a pravděpodobně ještě nějakou dobu vysoké zůstanou. Výrobní odvětví Unie proto není schopno snížit ceny, aby mohlo konkurovat levnému čínskému dovozu TCCA. Šetření rovněž odhalilo, že někteří odběratelé se již od výrobců v Unii odvrátili s tvrzením, že ceny se ve srovnání s čínským vývozem značně liší.

(248)

Vývozní ceny čínských vyvážejících výrobců na trhu Unie se skutečně podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie v celém období po skončení období přezkumného šetření. Ve druhém čtvrtletí 2023 o [30 %–40 %] a v průměru o [20 %–25 %] v období po období přezkumného šetření. V případě, že by dovoz do Unie pokračoval za tak nízké ceny, situace výrobního odvětví Unie, které již nyní trpí podstatnou újmou, by se pravděpodobně dále zhoršila.

(249)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, by totiž čínský dumpingový dovoz za ceny působící újmu pravděpodobně vyvíjel další tlak na snižování prodejních cen na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie velmi pravděpodobně zaznamená další ztráty a se vší pravděpodobností ztratí odběratele a může být případně vyřazeno z trhu Unie.

(250)

Po poskytnutí konečných informací tři čínské zúčastněné strany: společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway tvrdily, že výrobní odvětví Unie se z údajné újmy zotavilo, neboť některé ukazatele újmy vykazovaly příznivý trend (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zaměstnanost, produktivita, zásoby a průměrná jednotková prodejní cena v Unii i mimo Unii). Tyto tři čínské zúčastněné strany rovněž uvedly, že tyto ukazatele byly většinou ovlivněny vývozními činnostmi.

(251)

Jak tři čínské zúčastněné strany uznaly, pozitivní vývoj některých ukazatelů byl způsoben zejména výkonností výrobního odvětví Unie na vývozních trzích, kde nastaly výjimečné okolnosti a kde platí obchodní opatření proti dovozu pocházejícímu z ČLR (viz oddíl 4.6.2.10), a neodráží tak situaci na trhu Unie. Kromě toho, jak je uvedeno v oddílech 4.7 a 5 a jak dokládá většina ukazatelů týkajících se trhu Unie, situace výrobního odvětví Unie se během období přezkumného šetření výrazně zhoršila, takže výrobní odvětví Unie utrpělo v důsledku zvýšeného čínského dovozu podstatnou újmu. Kromě toho další prvky uvedené v oddílech 6.1 až 6,47 poukazují na pravděpodobnost přetrvání a obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(252)

Kromě toho Komise zjistila, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení další újmy. I kdyby trvalou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebylo možné přičíst předmětnému dovozu, Komise zjistila, že existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy na základě značné úrovně volné kapacity v ČLR (viz bod 6.1), atraktivity trhu Unie (viz bod 6.3) a analýzy vývoje po období přezkumného šetření (viz bod 6.4). Po poskytnutí konečných informací se žádná zúčastněná strana k tomuto zjištění nevyjádřila. Komise proto tvrdila, že i kdyby se výrobní odvětví Unie podle svého tvrzení zotavilo ze situace působící újmu, podstatná újma by se obnovila, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(253)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, situace výrobního odvětví Unie by se dále zhoršila. Při neexistenci opatření by totiž čínští vyvážející výrobci měli dostatečnou kapacitu ke zvýšení svého dumpingového vývozu do Unie. Rovněž nedávný vývoj dovozních cen po skončení období přezkumného šetření potvrzuje, že tyto dumpingové ceny by se rovněž podbízely cenám v Unii. Takový dovoz by vyvíjel tlak na snižování cen v Unii, čímž by výrobní odvětví Unie bylo nuceno snížit své prodejní ceny, aby neztratilo podíl na trhu. Snížením cen by se ziskovost výrobního odvětví Unie ještě více zhoršila. V krátkodobém až střednědobém horizontu by tento vývoj nebyl udržitelný a nutil by výrobní odvětví Unie potenciálně ukončit svoji činnost.

(254)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k přetrvání nebo obnovení újmy. To dále zhorší nepříznivou a v každém případě křehkou situaci výrobního odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(255)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo zjevně v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, kteří nejsou ve spojení, obchodníků a uživatelů.

(256)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu a bylo ve zranitelné situaci. Jak je uvedeno ve 253. bodě odůvodnění, situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně dále zhoršila, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Zachování opatření by proto pro výrobní odvětví Unie bylo přínosné.

(257)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je integrované, vyrábí na místě také výchozí suroviny, které se používají v procesu výroby TCCA. Tak je tomu v případě chloru, velmi nestabilní sloučeniny, která se obtížně skladuje a přepravuje. Omezení činnosti v odvětví výroby TCCA by proto přímo negativně ovlivnilo i předcházející činnosti. Jejich produkce by totiž nemohla být absorbována, a proto by se snížil objem výroby, což by vedlo ke zvýšení fixních nákladů a celkovému negativnímu dopadu na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(258)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(259)

Po zveřejnění oznámení o zahájení šetření předložili odpověď na dotazník tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Zatímco jeden přestal spolupracovat, ostatní dva při šetření plně spolupracovali tím, že předložili úplnou odpověď na dotazník a reakce na nedostatky vznesené během šetření.

(260)

Dovozci (107) během období přezkumného šetření nakupovali hlavně TCCA z ČLR. Rovněž nakoupili menší množství TCCA od výrobců v Unii. TCCA představovala 20 % až 30 % jejich celkového obratu. Šetření dále odhalilo, že dovozci byli navzdory platným opatřením ziskoví.

(261)

Jeden dovozce se vyslovil pro pokračování opatření, druhý se k tomu nevyjádřil.

(262)

Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že pokračování opatření nebude mít na dovozce žádný významný negativní dopad.

(263)

Odpověď na dotazník poskytl jeden uživatel. Tato společnost byla výrobcem TCCA do roku 2017, kdy změnila svůj obchodní model z výroby TCCA na transformování TCCA do tablet.

(264)

Tento uživatel se vyslovil pro rozšíření opatření, neboť umožňují rovné podmínky.

(265)

Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu a během šetření se nepřihlásil žádný jiný uživatel. Závěry předchozích šetření jsou proto stále platné. Zachování opatření by nemělo negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu Unie.

(266)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz TCCA pocházející z Číny nebyla zachována.

(267)

Po poskytnutí konečných informací tři čínské zúčastněné strany, společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway, tvrdily, že pokračující ukládání opatření posílí monopolní postavení výrobního odvětví Unie a umožní mu prodávat za neobvykle vysoké ceny na úkor uživatelů.

(268)

Trh Unie se vyznačuje tím, že na něm působí několik subjektů se sídlem v Unii, ale také v jiných zemích. Vzhledem k podílu jednotlivých účastníků na trhu v posuzovaném období se Komise domnívala, že úroveň hospodářské soutěže na trhu EU je vysoká a že výrobní odvětví Unie nemá monopolní postavení. To dokládá i cenový rozdíl zjištěný během posuzovaného období a po něm mezi čínskými dovozními cenami a cenami účtovanými výrobním odvětvím Unie. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(269)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, přetrvání újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se TCCA z Číny zachována.

(270)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(271)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(272)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(273)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právními subjekty. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(274)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (108). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(275)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním.

(276)

Komise obdržela podání od výrobního odvětví Unie, které dále doložilo zjištění Komise, že čínští vyvážející výrobci byli schopni prodávat za ceny nižší než cílová cena v Unii. Proto se nepovažovalo za nutné změnit znění tohoto nařízení.

(277)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (109), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(278)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,