(EU) 2023/2659Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2659 ze dne 27. listopadu 2023 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých polyethylentereftalátů pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 30. března 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu polyethylentereftalátu (dále jen „PET“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 14. února 2023 společnost PET Europe (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího PET ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné hrozbě újmy, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Dne 31. května 2023 podal žadatel žádost o celní evidenci dovozu PET pocházejícího z ČLR podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Jak je patrné z tabulky 1, v tomto případě při srovnání dovozu po zahájení šetření (tj. od dubna do července 2023) s obdobím šetření (tj. kalendářním rokem 2022) a stejnými měsíci v období šetření na základě statistik Eurostatu nedošlo k žádnému zvýšení dovozu, a proto nebyla splněna zákonná podmínka podle čl. 10 odst. 4 písm. d). Komise se proto rozhodla neevidovat dovoz PET pocházejícího z ČLR.

Tabulka 1

Dovoz z Číny v období šetření a po zahájení šetření (v tunách)

(4)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací celně evidovat dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 písm. c) nebo d) nejsou splněny. Vzhledem k tomu, že nedošlo k žádnému zvýšení dovozu, jak je uvedeno výše, rozhodla se Komise neevidovat v období předběžného poskytování informací dovoz PET pocházejícího z ČLR.

(5)

V oznámení o zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a dále čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

Po zahájení šetření byly obdrženy připomínky od čínského sdružení China Petroleum and Chemical Industry Federation (dále jen „CPCIF“), sdružení uživatelů Union of European Soft Drinks Associations (dále jen „UNESDA“) a dovozce, který není ve spojení (Svepol). Žadatel na tyto připomínky předložil odpovědi.

(8)

Obě sdružení tvrdila, že žadatel neposkytl smysluplná nedůvěrná shrnutí konkrétních informací, zejména pokud jde o zprávu ICIS o vývoji cen paraxylenu, jedné ze surovin pro výrobu PET, a o ukončování provozu a nečinnosti výroben v Unii. Sdružení UNESDA dále tvrdilo, že chyběly některé přílohy.

(9)

Ve veřejně přístupné verzi podnětu byly závěry zprávy ICIS o vývoji cen paraxylenu uvedeny v bodě 141, kde bylo vysvětleno, že cena paraxylenu se v průběhu roku 2022 výrazně zvýšila, což ovlivnilo dovozní cenu PET ze všech míst dovozu. Ve shrnutí příslušné veřejně přístupné přílohy podnětu bylo uvedeno, že tato příloha obsahuje informace o nečinnosti a ukončování provozu některých výrobců v Unii během posuzovaného období a období šetření tohoto podnětu. Sdružení UNESDA neuvedlo, které konkrétní přílohy chyběly. Komise proto usoudila, že podnět obsahoval smysluplné shrnutí všech informací obsažených v podnětu, které neměly důvěrný charakter, a tvrzení zamítla.

(10)

Obě sdružení dále tvrdila, že podnět je nekonzistentní a nesprávný, pokud jde o počet výrobců PET v Unii, neboť v části podnětu se tvrdí, že existuje dvanáct výrobců, a v jiné části podnětu, že existuje přibližně čtyřicet výrobců.

(11)

Jak vysvětlil žadatel, tento nesoulad byl způsoben tiskovou chybou. Žadatel vysvětlil, že průmysl Unie sestává z dvanácti společností, které vyrábějí prvotní PET („vPET“), a že kromě nich existuje přibližně čtyřicet menších výrobců v Unii, kteří vyrábějí pouze recyklovaný PET („rPET“). Společnosti, které jsou žadateli známy, byly uvedeny ve veřejně přístupné příloze podnětu.

(12)

Sdružení UNESDA tvrdilo, že ekonomické ukazatele týkající se situace domácího průmyslu nejsou předkládány jednotným způsobem. Podobné informace odkazují na „žadatele“; „výrobce v EU“; „strany ve spojení“; „strany, které nejsou ve spojení“ bez vysvětlení, koho se jednotlivé označení týká, což činí informace nesrozumitelnými. Odhadované údaje jsou uvedeny bez vysvětlení použité metodiky.

(13)

Jelikož sdružení UNESDA neupřesnilo, ve kterých částech podnětu byly odkazy na různé subjekty na trhu Unie nesrozumitelné a které údaje byly poskytnuty bez vysvětlení, nemohla Komise toto tvrzení posoudit a zamítla je.

(14)

Sdružení UNESDA tvrdilo, že informace poskytnuté v podnětu na podporu tvrzení o hrozbě újmy neobsahovaly údaje o výrobním odvětví rPET, které by po jejich zohlednění změnily závěry o základních činitelích újmy.

(15)

Podnět zahrnoval odhadované údaje o výrobním odvětví rPET do posouzení hrozby újmy. Tyto informace vycházely z podrobných údajů o kapacitě jednotlivých výrobců recyklovaného PET, které byly získány na základě tržních znalostí společnosti PET Europe a výrobců, kteří podali podnět, a které byly extrapolovány pro další ukazatele újmy (jako jsou výroba a prodeje). Žadatel zastupoval jedenáct výrobců, kteří vyráběli především vPET. Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat informace, které má žadatel v rozumné míře k dispozici. Komise proto považovala odhadované údaje o výrobním odvětví rPET za dostatečný důkaz ve fázi podnětu.

(16)

Dovozce Svepol tvrdil, že šetření bylo zahájeno pouze za účelem odstranění hospodářské soutěže a ochrany mezinárodních investic do PET jednoho z výrobců, který podal podnět.

(17)

Komise považovala toto tvrzení za pouhou spekulaci, ke které dovozce neposkytl žádné podstatné důkazy. Proto toto tvrzení zamítla.

(18)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(19)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby obdobného výrobku v Unii během období šetření, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Tento vzorek se skládal ze tří výrobců v Unii, na které připadalo více než 35 % odhadované celkové výroby v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(20)

Jeden z uživatelů, společnost Refresco, uvedl, že výběr se týkal pouze malé části výroby PET. Uživatel dále požádal, aby byl vzorek rozšířen o další dva výrobce (společnosti JBF a Plastiverd), jež mají moderní zařízení, které by mělo být schopno hospodárně vyrábět, jsou blíže uživatelům ve Francii a Španělsku, a pokrývali by tak větší část evropské výroby a zeměpisně širší zákaznickou základnu, kterou výrobci obsluhují.

(21)

Výběrem tří největších výrobců a prodejců v Unii v období šetření, kteří se nacházeli ve třech různých členských státech, Komise v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení zahrnula největší reprezentativní objem výroby a prodeje, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vybrané společnosti představují 35 % odhadované celkové výroby v Unii, tedy podstatnou a reprezentativní část výroby v Unii. Výběr výrobců ze tří různých členských států zajišťuje široké zeměpisné pokrytí. Kromě toho společnost Refresco nepředložila žádné důkazy o tom, že vybrané společnosti nemají moderní zařízení schopné vyrábět výrobek hospodárněji, ani nevysvětlila, jak by to mohlo být relevantním kritériem při výběru reprezentativního vzorku. Žádost společnosti Refresco o revizi vzorku byla proto zamítnuta.

(22)

Komise dospěla k názoru, že tento vzorek výrobců v Unii je proto pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(24)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k tomu, že odpověděla pouze jedna společnost, Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(25)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(26)

Požadované informace poskytlo devět vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(27)

Jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společnost Hainan Yisheng Petrochemical Co Ltd, od spolupráce odstoupil. Komise se proto rozhodla, že tuto společnost nahradí ve vzorku skupinou China Resources Chemical Innovative Materials, jejíž množství vyváženého výrobku, který je předmětem šetření, do Unie, jak je uvedeno v dotazníku pro výběr vzorku, bylo mezi ostatními spolupracujícími vyvážejícími výrobci největší. Konečný vzorek vyvážejících výrobců představoval přibližně 65 % vývozu vykázaného spolupracujícími vyvážejícími výrobci z ČLR do Unie během období šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(28)

Pět vyvážejících výrobců v ČLR požádalo o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Žádný z nich však neposkytl na dotazník odpověď.

(29)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(30)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (3).

(31)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(32)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2019 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(33)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je polyetylentereftalát („PET“) s viskozitou 78 ml/g nebo vyšší, podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 3907 61 00 („výrobek, který je předmětem šetření“).

(34)

PET je chemický výrobek, který se obvykle používá v odvětví plastů k výrobě lahví a fólií. Patří do skupiny termoplastů, tj. skupiny plastů, které se po zahřátí taví a po ochlazení tvrdnou. Tyto vlastnosti jsou vratné. To znamená, že PET lze opakovaně ohřívat, tvarovat a zmrazovat, takže je plně recyklovatelný.

(35)

Dotčeným výrobkem je PET pocházející z Čínské lidové republiky („dotčený výrobek“).

(36)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(37)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(38)

Společnost Jiangsu Ceville New Materials Technology Co., Ltd. (dále jen „Ceville“) předložila tvrzení týkající se rozsahu šetření vyvážejícího výrobce, který recykluje PET vznikající po spotřebě, a to pro výrobu PET pelet pro přímý styk s potravinami. Ve svém podání společnost Ceville požadovala vyloučení rPET z výrobku, který je předmětem šetření, přičemž tvrdila, že fyzické a chemické vlastnosti, použití, suroviny, výrobní proces a výrobci se v případě rPET a vPET výrazně liší.

(39)

Za prvé je třeba poznamenat, že v závislosti na kvalitě recyklačního procesu mohou mít rPET a vPET naprosto stejné fyzikální, technické a chemické vlastnosti a pro stejné konečné použití jsou zaměnitelné. Za druhé (v případě vPET i rPET) se v konečném důsledku jedná o molekulu stejného složení, přičemž výrobní proces není podstatný, neboť oba druhy PET mají stejné fyzické a chemické vlastnosti. Za třetí, výrobci rPET mohou být odlišní než výrobci vPET, a ačkoli dovozy rPET z ČLR mohly být omezeny, Komise zjistila, že řada spolupracujících čínských vyvážejících výrobců měla výrobní kapacitu v oblasti vPET i rPET a že v období šetření byli schopni vyvážet a v některých případech vyváželi rPET do Unie. Za čtvrté, vPET a rPET jsou vzájemně zaměnitelné a navzájem si konkurují. Navíc případná změna ceny vPET ovlivňuje cenu rPET a naopak. Tvrzení společnosti Ceville bylo proto zamítnuto.

(40)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(41)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Příslušné informace poskytlo deset vyvážejících výrobců.

(42)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Čínská vláda neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(43)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(44)

Dne 12. května 2023 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít ke zjištění běžné hodnoty.

(45)

V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě PET, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Komise dále na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila dvě možné reprezentativní země, a to Turecko a Malajsii. Komise obdržela připomínky k první poznámce od sdružení čínských výrobců CPCIF, dovozce Svepol, který není ve spojení, vyvážejícího výrobce skupiny Wankai a žadatele.

(46)

Dne 27. července 2023 se Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zabývala připomínkami, které obdržela od zúčastněných stran k první poznámce, přičemž informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Malajsií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že na základě dostupných informací o společnosti MPI Polyester Industries Sdn. Bhd. („MPI“), výrobci v reprezentativní zemi, stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk.

(47)

Komise obdržela připomínky ke druhé poznámce od jednoho dovozce, který není ve spojení (Svepol JSC), sdružení čínských výrobců (CPCIF) a dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (skupina Wankai a skupina Sanfame).

(48)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Malajsie je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobněji popsány v oddíle 3.2.2 níže.

(49)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(50)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(51)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(52)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování existence podstatných zkreslení se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(53)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(54)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(55)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (4), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla do vyšetřovacího spisu připojena ve fázi zahájení řízení a zúčastněné strany byly vyzvány, aby vyvrátily, připomínkovaly nebo doplnily důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu v době zahájení řízení.

(56)

Podnět poskytl další důkazy o podstatných zkresleních v odvětví PET ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu. V podnětu bylo konkrétně uvedeno, že převaha státních podniků v ČLR a vliv a kontrola, kterou má Komunistická strana Číny nad soukromými podniky, znamená, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, nejsou určovány působením tržních sil. V podnětu bylo rovněž prohlášeno, že státní intervenční politika uměle snižuje domácí ceny surovin v ČLR, což vede ke snížení nákladů na výrobu hotových výrobků, například PET.

(57)

V podnětu bylo rovněž uvedeno, že dominantní státní vlastnictví a intervenční vládní politika Komunistické strany Číny v soukromém sektoru vedly k netržnímu přidělování zdrojů a k neexistenci spravedlivé hospodářské soutěže. Podle žadatele právní prostředí v ČLR podporuje narušující praktiky, jako je preferenční přístup k financování, půdě, energii a omezení přístupu na trh, což vede k nadměrné kapacitě v podporovaných odvětvích. Kromě toho stát a Komunistická strana Číny kontrolují podmínky hospodářské soutěže v ČLR a podporují přidělování zdrojů do strategických odvětví. V podnětu se dále tvrdilo, že Komunistická strana Číny má přímý vliv na rozhodování soukromých a státních podniků a že všechny jejich investice podléhají schválení Národní komise pro rozvoj a reformy.

(58)

V podnětu se zejména odkázalo na zkreslení týkající se:

(59)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc. Jedna vyvážející skupina výrobců ve své odpovědi na dotazník tvrdila, že společnosti této skupiny nakupovaly suroviny od zahraničních dodavatelů opakovaně, takže tyto nákupy byly prováděny za nezkreslené hodnoty. Tento argument však nezpochybňuje existenci významných zkreslení, která se týkají nejen surovin, ale celého výrobního procesu PET. Kromě toho dotčený vyvážející výrobce nakupoval suroviny také na domácím trhu a neposkytl žádné další podrobnosti, kterými by své tvrzení doložil.

(60)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Učinila tak na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou významná pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(61)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (5). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (6).

(62)

Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (7) To dokládá nespornou a neustále narůstající kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem v ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(63)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (8). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(64)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.1.5 níže) (9).

(65)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.2.1.8 níže) (10). To samé platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy vlastního kapitálu společností atd. Tyto části finančního sektoru jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (11).

(66)

Za třetí, pokud jde o úroveň právního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek se běžně využívají k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (12). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (13).

(67)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takové významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (14).

(68)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR. V odvětví výrobku, který je předmětem šetření, je míra státního vlastnictví i nadále významná, přičemž řada výrobců PET je plně nebo částečně vlastněna státem, např.: společnost Zhuhai China Resources Chemical Innovative MATERIALS Co., Ltd (ze 100 % vlastněná skupinou China Resources, centrálním podnikem ve vlastnictví státu (15)) nebo společnost Sinopec, výrobce PTA (v konečném důsledku ve 100 % vlastnictví společnosti SASAC (16)). Vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých společnostech (17), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, vezmeme-li v úvahu, jak dalece jsou státní a stranické struktury v ČLR vzájemně propojeny.

(69)

Podobnou úroveň kontroly a politického dohledu lze pozorovat i na úrovni příslušných průmyslových sdružení, jako je Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu, která je odvětvovým průmyslovým sdružením. Podle článku 3 jejích stanov tato organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (18). Také Čínské sdružení pro řízení chemických podniků, která samo sebe charakterizuje jako organizaci zahrnující „více než 200 členských subjektů sdružení, které jsou páteřními podniky chemického průmyslu“ (19), uvádí v článku 2 svých stanov, že „dodržuje ústavu, zákony, předpisy a národní politiky, uplatňuje základní hodnoty socialismu, podporuje ducha vlastenectví, řídí se společenskou morálkou a vědomě posiluje budování integrity a sebekázeň“. Kromě toho podle článku 3 svých stanov Čínské sdružení pro řízení chemických podniků „tvoří organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a stanoví nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ a – stejně jako v případě Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu – „akceptuje obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“ (20).

(70)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno v oddíle 3.2.1.5 níže.

(71)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu v podnicích. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (21), avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (22)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny posiluje své nároky na ovládání obchodních rozhodnutí v podnicích jako politický princip (23), včetně vyvíjení tlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (24). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (25). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců výrobku, který je předmětem šetření, a dodavatelů vstupů.

(72)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (26), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzivnit práci v této oblasti“; a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (27).

(73)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí je v odvětví PET běžné. Generální ředitel společnosti Chongqing Wankai New Materials je zároveň tajemníkem stranické organizace Komunistické strany Číny. Místopředseda představenstva a generální ředitel společnosti Jiangsu Sanfame Ltd je členem Komunistické strany Číny. Společnost také podepsala dohodu s výborem Komunistické strany Číny města Čou-čuang (Ťiang-su). Společnost Chongqing Wankai New Materials je rovněž účastníkem společného výboru Komunistické strany Číny, a to spolu s dalšími společnostmi z celého průmyslového řetězce a oblastními orgány, což ukazuje, jak mohou orgány veřejné moci prostřednictvím organizací Komunistické strany Číny utvářet celý průmyslový řetězec (28).

(74)

Jak vyplývá z dostupných podnikových dokumentů, zásahy Komunistické strany Číny do obchodních rozhodnutí jsou patrné i na úrovni skupiny. Ve výroční zprávě za rok 2022 skupiny Sinopec, výrobce PTA, se uvádí, že „[s]polečnost neustále zlepšuje kvalitu práce při budování strany, posiluje ducha zaměstnanců, posiluje kázeňskou kontrolu a dohled, pomáhá představenstvu účinně provádět různá rozhodnutí a opatření a podporuje kvalitní rozvoj společnosti“ (29), zatímco na internetových stránkách společnosti Sinopec je úloha strany ve skupině popsána následovně: „[p]osílit vedení strany v procesu zdokonalování podnikového řízení, […] podporovat stranickou organizaci, aby rozhodovala o souboru hlavních otázek týkajících se budování strany a dalších hledisek, a umožnit stranické organizaci, aby předběžně zkoumala a projednala soubor hlavních otázek týkajících se podnikání a řízení, na něž se současně vztahuje řízení vnitřní kontroly, aby byl zakotven v […] souboru rozhodovacích záležitostí, vytvořit ústřední rozhodovací a informační systém podporující vytvoření souboru rozhodovacích kompetencí, začlenění tohoto souboru do rozhodovacího procesu a informování o tomto procesu. Předběžný průzkum a projednávání hlavních otázek řízení podniku považujte za důležité hledisko plného výkonu vedoucích povinností stranické skupiny […]“ (30).

(75)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (31). Přítomnost státu ve firmách, v chemickém a petrochemickém odvětví a v dalších odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětví dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(76)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (32).

(77)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví výrobku, který je předmětem šetření. Nejprve je PET zařazen mezi pokročilé petrochemické materiály a pokročilé materiály pro lehký průmysl, na které se vztahuje plán „Made in China 2025“ (33). Dále je výrobní odvětví PET uvedeno v Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu na rok 2019 mezi odvětvími, která mají být podporována, a to v kategoriích lehkého a textilního průmyslu. To signalizuje záměry orgánů vytvořit regulatorní prostředí příznivé pro rozvoj odvětví, které rovněž potenciálně otevře průmyslu cestu k financím (34). Katalog pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu na rok 2019 rovněž uvádí konkrétní tradiční výrobní jednotky PET (kontinuální polymerační výroba s kapacitou jedné linky nižší než 200 000 tun/rok) jako průmyslový segment, u něhož má dojít k omezení, což znamená, že čínská vláda usiluje o přísnou kontrolu jeho rozvoje (35). Současně je mezi výrobními odvětvími, která mají být zrušena, uveden i PET (výrobní technologie a zařízení pro konvenční dávkovou polymeraci polyesterů), což znamená, že čínská vláda podpoří odstranění tohoto výrobního odvětví s cílem zajistit jeho modernizaci, a dále to dokládá angažování se čínské vlády v tomto odvětví. Kromě toho se 14. pětiletý plán pro suroviny (36) přímo zabývá petrochemickým odvětvím, když uvádí, že „[v] odvětvích, včetně petrochemie a chemie, oceli, neželezných kovů a stavebních materiálů, budeme podporovat určitý počet průkopnických podniků průmyslového řetězce, které budou mít vedoucí postavení v ekosystému a budou se vyznačovat klíčovou konkurenceschopností, (…). Vedoucí úloha předních podniků v odvětví chemického průmyslu a stavebních materiálů bude využita k podpoře podnikových reforem a restrukturalizace“.

(78)

Ve 14. pětiletém plánu se rovněž uvádí, že „[p]etrochemický a chemický průmysl, ocelářský průmysl a další klíčová odvětví formulují konkrétní prováděcí stanoviska zaměřená na cíle a úkoly tohoto plánu a skutečné podmínky ve výše uvedených odvětvích“. Řídící stanovisko k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu (37) navíc stanoví posílení kapacity dodávek kvalitních polymerů a speciálních chemických látek, jakož i urychlení rušení neefektivních a zaostalých výrobních kapacit.

(79)

Na úrovni provincie vyzývá 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung (38) místní orgány, aby „[z]výšily technologickou transformaci stávajících podniků, zlepšily účinnost využívání energie a zdrojů a posílily klíčovou konkurenceschopnost podniků. Vytvoření mechanismu, který podnikům umožní vystoupit z parků, rázné odstranění zastaralé výrobní kapacity, přísná kontrola omezené výrobní kapacity a provádění diferencované politiky a opatření pro přidělování zdrojových faktorů, jako je půda, elektřina a voda, s cílem přimět podniky k transformaci a rozvoji.“ Vyzývá také ke „[z]výšení finanční podpory. Posílení pobídek fiskální politiky, koordinace a zapojení zvláštních fondů, podpora chemických společností při urychlování technologické transformace, inteligentní transformace, průmyslové transfery, přemisťování do parků, odstraňování zastaralého vybavení atd. a provádění osvobození od daně u dováženého důležitého technického vybavení, vracení DPH, politiky výzkumu a vývoje, například dodatečný odpočet výdajů na výzkum a vývoj a pojistné náhrady za první sadu technického vybavení. Aktivní podpora různých druhů finančních institucí a sociálního kapitálu při investování do chemického průmyslu, využití výhod financování politiky, financování rozvoje a komerční financování a zvýšení finanční podpory klíčovým oblastem chemické technologie“.

(80)

Stejně tak 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu v provincii Ťiang-su (39) podporuje intenzivní zpracování základních surovin, včetně navazujícího rozvoje PTA.

(81)

Dalším příkladem veřejných politik, které ovlivňují volné působení tržních sil, je prováděcí stanovisko Národní komise pro rozvoj a reformy provincie Fu-ťien k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu a urychlení vytvoření průmyslového pilíře v hodnotě bilionu dolarů (40), které stanoví, že „[d]o roku 2025 dosáhnou určené petrochemické a chemické podniky provincie provozního příjmu přesahujícího 1 bilion RMB, urychlí vytvoření šesti charakteristických průmyslových klastrů a budou usilovat o to, aby čtyři parky chemického průmyslu (oblasti koncentrace) měly provozní příjem přesahující 100 miliard RMB a osm parků chemického průmyslu (oblastí koncentrace) mělo provozní příjem přesahující 10 miliard RMB“ a že „[d]o roku 2025 se zvýší podíl hodnoty výroby parků chemického průmyslu (oblastí koncentrace) na více než 70 %. Řetězec petrochemického průmyslu se bude nadále rozšiřovat a zdokonalovat, bude se rozvíjet směrem k novým chemickým materiálům, petrochemickým výrobkům vysoké jakosti a čistým chemickým látkám, přičemž podíl výrobků s vysokou přidanou hodnotou se bude dále zvyšovat.“ Dále stanoví, že orgány „[e]nergicky zkultivují skupinu předních podniků s klíčovou konkurenceschopností. Podpora předních petrochemických a chemických společností, aby se dále koncentrovaly, zlepšení účinnosti přidělování zdrojů prostřednictvím fúzí a reorganizací a další rozšíření průmyslového řetězce. Podpora způsobilých podniků, aby se ucházely o zařazení mezi klíčové rezervní podniky provincie a zaměření se na ně, a poskytování odměny za postupné zařazení se do této skupiny v souladu s politikou finančních pobídek provincie pro klíčové rezervní podniky provincie; jakmile roční provozní příjem podniku poprvé překročí 10 miliard RMB, poskytne finanční správa provincie jednorázovou odměnu ve výši 3 milionů RMB. Podpora způsobilých podniků při vydávání různých nástrojů dluhopisového financování, jako jsou střednědobé dluhopisy, dluhopisy krátkodobého financování, podnikové dluhopisy a firemní dluhopisy. Podpora kótování na burze, financování a refinancování způsobilých kvalitních klíčových podniků“.

(82)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví výrobku, který je předmětem šetření, jakož i předcházející vstupy.

(83)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se chemického průmyslu a výrobního odvětví PET. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(84)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou podobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (41).

(85)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (42). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní předpisy zaměřené na udělování práv k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například zavedením dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (43). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (44).

(86)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci výrobku, který je předmětem šetření, běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví chemického průmyslu. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(87)

Vzhledem k výše uvedenému dospěla Komise k závěru, že v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví.

(88)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (45). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (46). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (47). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(89)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by chemický průmysl a výrobní odvětví PET nepodléhaly výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví je tedy zasaženo zkresleními mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(90)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními. Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (48), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (49) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (50). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (51).

(91)

Přestože Komise uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu (52), vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(92)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti (53). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (54).

(93)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (55).

(94)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (56). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(95)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(96)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (57). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (58). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(97)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(98)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(99)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(100)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.8, jakož i v části I zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.1 a 3.2 a v části II zprávy.

(101)

Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci PET tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(102)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(103)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví výrobku, který je předmětem šetření, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(104)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej v Malajsii, ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(105)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(106)

Jak je vysvětleno ve 44. až 48. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(107)

V období šetření klasifikovala Světová banka země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyššími středními příjmy“. V první poznámce bylo zjištěno, že velký objem výroby výrobku, který je předmětem šetření, produkuje pouze sedm z těchto zemí, a to Argentina, Brazílie, Malajsie, Mexiko, Thajsko, Turecko a Jihoafrická republika.

(108)

Společnosti Svepol, CPCIF a skupina Wankai navrhly, aby byl za nejvhodnější reprezentativní zemi považován Vietnam, přestože Vietnam není klasifikován jako země s vyššími středními příjmy, ale argumentovaly tím, že vzhledem k nedávnému růstu HND na obyvatele se Vietnam blíží spodní hranici pro zařazení mezi země s vyššími středními příjmy.

(109)

Základní nařízení vyžaduje, aby reprezentativní země měla podobnou úroveň rozvoje jako vyvážející země. Při uplatňování tohoto ustanovení Komise rozhodla, že nejvhodnějším zdrojem pro splnění tohoto požadavku je databáze Světové banky. Díky této databázi měla Komise dostatečný počet potenciálně vhodných reprezentativních zemí, aby si mohla v každém případě vybrat a nalézt nejvhodnější zdroj nezkreslených nákladů a cen. Kromě toho se jedná o pořadí, které je založené na objektivním kritériu a používá se soustavně ve všech antidumpingových případech, kdy určení běžné hodnoty vychází z ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise v tomto případě neshledala důvod odchýlit se od své praxe posuzovat pouze země v rámci definice ekonomiky s vyššími středními příjmy od Světové banky. Komise proto nepovažovala Vietnam za vhodnou reprezentativní zemi.

(110)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřila dostupnost veřejných údajů, včetně údajů o dovozu výrobních faktorů a finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v potenciálních reprezentativních zemích.

(111)

Analýza dovozů hlavních výrobních faktorů ukázala, že na rozdíl od Argentiny, Brazílie, Mexika, Thajska, Turecka a Jihoafrické republiky byly k dispozici pouze údaje o reprezentativních nezkreslených objemech klíčových vstupů pro výrobu PET (konkrétně čištěné kyseliny tereftalové neboli „PTA“) a reprezentativní údaje o společnostech za období šetření.

(112)

Analýza dále ukázala, že malajsijský dovoz nebyl významně ovlivněn dovozem z ČLR ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (60). Kromě toho je výroba a výrobní kapacita PET v Malajsii významná a v zemi nedochází k žádnému zvláštnímu narušování obchodu s výrobními faktory ani s PET.

(113)

Pokud jde o výrobce v reprezentativních zemích a dostupnost jejich údajů, Komise zjistila výrobce PET, společnost MPI, pro niž byly k dispozici finanční výsledky za finanční rok od 3. čtvrtletí 2021 do 2. čtvrtletí 2022, což pokrývá dvě čtvrtletí v období šetření.

(114)

Zjistilo se, že společnost MPI nevyrábí pouze PET, ale výroba PET je její hlavní činností. Konsolidované prodejní, správní a režijní náklady a zisk zjištěné pro společnost MPI se proto považují za reprezentativní, aby mohly být použity pro účely tohoto šetření.

(115)

Komise obdržela připomínky ke druhé poznámce od jednoho dovozce, který není ve spojení (Svepol JSC), sdružení čínských výrobců (CPCIF) a dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (skupina Wankai a skupina Sanfame).

(116)

Společnost Svepol JSC souhlasila s výběrem Malajsie jako reprezentativní země, avšak požádala Komisi, aby stanovila přiměřenou výši zisku a prodejní, správní a režijní náklady na základě společnosti Recron Malaysia SDN (dále jen „Recron“). Společnosti Svepol JSC a skupina Sanfame tvrdily, že hospodářský rozsah společnosti Recron je bližší rozsahu, který realizují výrobci PET v ČLR, než rozsah společnosti MPI, která je menším výrobcem PET s méně vývozními činnostmi. Údaje společnosti Recron byly také reprezentativnější, protože pokrývaly celé období šetření, zatímco údaje společnosti MPI pokrývaly pouze první polovinu období šetření. Dále skupina Sanfame tvrdila, že společnost Recron, stejně jako skupina Sanfame, začíná svou výrobu od paraxylenu („PX“). Sdružení CPCIF a skupina Wankai vyjádřily souhlas s tím, že Malajsie je vhodnou reprezentativní zemí i z hlediska dostupnosti příslušných údajů o společnostech, například údajů o společnosti MPI.

(117)

Komise konstatovala, že žádná ze stran nevznesla námitky proti použití Malajsie jako reprezentativní země. Pokud jde o údaje malajsijských společností, které mají být použity, Komise analyzovala údaje společností Recron a MPI. Z těchto údajů však vyplynulo, že správní, prodejní a režijní náklady společnosti Recron činily pouze 1,4 %, což nelze považovat za přiměřenou částku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že skupina Sanfame ve svém podání připustila, že veřejně dostupné údaje společnosti Recron neumožňují přesně určit význam PET ve srovnání s celkovým obratem společnosti. Jak je uvedeno výše ve 114. bodě odůvodnění, Komise hledá nejbližší snadno dostupnou zástupnou společnost, včetně konsolidovaných informací o výrobci (výrobcích) působícím (působících) mimo jiné v oblasti podnikání týkající se výrobku, který je předmětem šetření. Vzhledem k tomu, že je společnost Recron skutečně velkým podnikem, uvádí na svých internetových stránkách, že patří mezi největší světové společnosti působící v oblasti integrovaného polyesteru a textilu, která se zaměřuje na složité výrobky, které jsou deriváty polyesteru. Společnost MPI se naopak zaměřuje především na výrobu PET pryskyřice. Komise proto dospěla k závěru, že společnost MPI je nejbližší, snadno dostupnou zástupnou společností, a rozhodla se nepoužít údaje společnosti Recron. Komise tedy potvrdila své rozhodnutí použít údaje MPI.

(118)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Malajsie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(119)

V první poznámce Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených v této poznámce.

(120)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (61) (dále jen „GTA“). Komise dále uvedla, že použije ke stanovení nezkreslených nákladů práce (62) údaje Statistického úřadu ministerstva hospodářství malajsijské vlády a ke stanovení nezkreslených nákladů energií údaje poskytovatele elektřiny, společnosti Tenaga Nasional Berhad, a Malajsijské energetické komise (63).

(121)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních faktorů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala o tom, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(122)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 2

Výrobní faktory PET

(123)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA na úrovni osmimístného kódu, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (68). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 103. a 104. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že v tomto případě není vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Zbývající objemy byly považovány za reprezentativní.

(124)

Komise vyjádřila dopravní náklady spolupracujících vyvážejících výrobců na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(125)

K malému počtu výrobních činitelů Komise přistupovala vzhledem k jejich zanedbatelnému podílu na celkových nákladech na suroviny v období šetření jako ke spotřebnímu materiálu. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu, včetně zanedbatelného množství surovin, na výrobních nákladech u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Toto procento se v závislosti na vyvážejícím výrobci pohybovalo v rozmezí od přibližně 1 % do přibližně 7 %. Komise použila tento procentní podíl pro výpočet běžné hodnoty vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(126)

Zdroj, který Komise použila pro stanovení referenční hodnoty nákladů práce, vychází z nejnovějších statistik zveřejněných statistickým úřadem ministerstva hospodářství malajsijské vlády (69). Tento zdroj byl použit ke stanovení mzdy pobírané zaměstnanci (70), včetně sociálních dávek a příspěvků na sociální zabezpečení na straně zaměstnanců v odvětví ropy, chemického kaučuku a plastů v Malajsii za období šetření. Průměrná hodinová mzda pobíraná zaměstnanci byla vypočtena vydělením průměrných hodin za týden připadajících na každou zaměstnanou osobu v roce 2022 (71) a následným vydělením 52 (72) pracovními týdny v Malajsii. Mzdové náklady za hodinu byly vypočteny připočtením podílu zaměstnavatelů na příspěvcích na sociální zabezpečení (73).

(127)

Komise stanovila referenční hodnotu pro elektřinu s použitím cenových nabídek pro společnosti (průmyslové uživatele) v Malajsii, které zveřejnila energetická společnost Tenaga Nasional Berhad (74). Referenční hodnota pro elektřinu byla stanovena na základě ceny elektřiny zveřejněné za zúčtovací měsíc leden 2014 a upravena na období šetření pomocí míry inflace v energetice platné pro Malajsii, kterou zveřejnila Světová banka (75). Stanovení nákladů na elektřinu za kWh:

Referenční hodnota pro každou společnost byla stanovena na základě příslušné spotřeby ve špičce a mimo špičku vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, pokud byla k dispozici. Výsledný procentní podíl byl přiřazen k sazbám ve špičce a mimo špičku. Pokud vyvážející výrobce zařazený do vzorku nerozlišoval spotřebu ve špičce a mimo špičku, byly na jeho celou spotřebu uplatněny obecné sazby.

(128)

Ke stanovení referenční hodnoty pro plyn použila Komise ceny plynu pro společnosti (průmyslové uživatele) v Malajsii zveřejněné Malajsijskou energetickou komisí (Suruhanjaya Tenaga) (76).

(129)

Měsíční průměry pro rok 2021 dostupné ze zdroje (77) byly upraveny o roční míru inflace spotřebitelských cen energií (78) pro Malajsii za období šetření.

(130)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech. Kromě toho byl u každého výrobce vypočítán z výrobních nákladů procentní podíl spotřebního materiálu včetně určitého počtu surovin, které představují pouze nevýznamný podíl na celkových nákladech na suroviny.

(131)

Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(132)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky nákladů na výrobní režii, správních, prodejních a režijních nákladů, zisku a odpisů vycházela Komise z finančních údajů společnosti MPI za 3. čtvrtletí 2021 až 2. čtvrtletí 2022, jak byly získány z databáze Orbis (79).

(133)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(134)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.4.1.

(135)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů uplatnila Komise náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady, zisk a snížení hodnoty, jak je uvedeno ve 130. až 132. bodě odůvodnění. Tyto náklady byly určeny na základě účetních závěrek společnosti MPI, jak je vysvětleno ve 132. bodě odůvodnění.

(136)

Výrobní režijní náklady nebyly v dostupných údajích ve výkazu zisků a ztrát společnosti MPI samostatně uvedeny, a proto se má za to, že jsou zahrnuty v nákladech na prodané zboží.

(137)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti MPI. Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 2,51 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 14,84 %.

(138)

Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(139)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(140)

Všichni vyvážející výrobci dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, proto byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(141)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(142)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, slevy, provizi, náklady na úvěry a bankovní poplatky, jakož i o rozdíly v prodejních kanálech.

(143)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(144)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(145)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(146)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 19,7 %.

(147)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců.

(148)

Úroveň spolupráce je v tomto případě nízká, neboť dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření podle statistik Eurostatu asi 76 % celkového vývozu do Unie. Na základě toho se Komise domnívala, že je vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni nejvyššího rozpětí zjištěného u subjektů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(149)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(150)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v období šetření přibližně 60 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(151)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 3 250 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací o průmyslu Unie od žadatele, sdružení výrobců Plastic Recyclers Europe („PRE“) a odborníků z odvětví průmyslu, společnosti Wood Mackenzie (Woodmac). Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 35 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(152)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě:

(153)

Komise rovněž zjistila, že přibližně 2 % celkové výroby výrobců v Unii (která není zohledněna ve spotřebě Unie a dalších hospodářských ukazatelích uvedených v tomto nařízení) byla v posuzovaném období určena pro vlastní spotřebu.

(154)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

(155)

Podle těchto informací se spotřeba v Unii během posuzovaného období mírně zvýšila.

(156)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu čínského dovozu se spotřebou na trhu v Unii (viz tabulka 3 výše).

(157)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(158)

Z výše uvedené tabulky je patrné, že v absolutních číslech se dovoz z ČLR během posuzovaného období zvýšil o 112 115 tun. Souběžně s tím vzrostl celkový podíl na trhu v případě čínského dovozu do Unie během posuzovaného období o 2,7 procentního bodu (nebo o 53 %). V roce 2020 byl čínský dovoz nepříznivě ovlivněn pandemií COVID-19, ale v roce 2021 došlo k jeho oživení a během období šetření se v porovnání s předchozím rokem téměř ztrojnásobil. Většinu tohoto dovozu představoval vPET, nicméně čtyři z osmi spolupracujících vyvážejících výrobců uvedli ve své odpovědi k výběru vzorku, že měli kapacity vyrábět rPET. Někteří spolupracující vyvážející výrobci uvedli, že v období šetření vyváželi rPET do Unie, tento dovoz však představoval méně než 1 % vývozu Unie realizovaného spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(159)

Jeden z výrobců v Unii dále prodával na trhu Unie PET, který v posuzovaném období dovezl z ČLR (dále jen „dovoz výrobního odvětví Unie“). Níže uvedená tabulka uvádí velikost tohoto dovozu v posuzovaném období a podíl čínského dovozu na trhu bez tohoto dovozu. Ukazuje, že i při vyloučení čínského dovozu výrobním odvětvím Unie se podíl čínského dovozu na trhu během posuzovaného období zvýšil o 1,0–1,5 % procentního bodu.

Tabulka 5

Dovoz výrobního odvětví Unie (v tunách) a podíl Číny na trhu bez dovozu výrobního odvětví Unie

(160)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu.

(161)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 6

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(162)

Průměrná cena čínského dovozu se nejprve v roce 2020 snížila na 778 EUR/t (z 1 013 EUR/t v roce 2019) a poté se v roce 2021 zvýšila na 884 EUR/t a na 1 276 EUR/t během období šetření. Během posuzovaného období dosáhl nárůst průměrné jednotkové ceny dumpingového dovozu 26 %. V roce 2021 a v období šetření byly dovozní ceny v porovnání s cenami v Unii o přibližně 9 % a 13 % nižší, jak uvádí tabulka 10.

(163)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

(164)

Srovnání cen bylo provedeno pro stejný typ výrobku (v tomto případě výhradně vPET) pro transakce na stejné úrovni obchodu. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že dumpingový dovoz z Číny se podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 9,5 %.

(165)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(166)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(167)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů z podnětu a odpovědi žadatele na specifický dotazník. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(168)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(169)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(170)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(171)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie zvýšil o 2 %, a to navzdory skutečnosti, že několik výrobců (převážně) vPET v Unii ke konci posuzovaného období snížilo svůj provozní poměr. Toto snížení výroby vPET bylo vykompenzováno vzestupnou tendencí výroby rPET, která v posuzovaném období dosáhla 63 % (nárůst na 632 000 tun v období šetření z 388 000 tun v roce 2019), což představuje přibližně 20 % kapacity a výroby Unie v oblasti PET v období šetření.

(172)

Vykazované údaje o kapacitě platí pro instalovanou kapacitu, která se v posuzovaném období zvýšila o 9 %. Tento trend byl způsoben stálým zvyšováním výrobní kapacity ve výrobních zařízeních pro rPET, zatímco výrobní kapacita výrobců vPET zůstala stabilní.

(173)

Pokles míry využití kapacity o 6 % v posuzovaném období byl způsoben zejména prudkým poklesem míry využití v posledním čtvrtletí období šetření.

(174)

Sdružení CPCIF tvrdilo, že výrobní kapacita PET v Unii se zvyšuje, neboť řada výrobců v Unii rozšířila svá zařízení nebo to plánovala.

(175)

Zvýšení výrobní kapacity nemusí nutně znamenat odpovídající nárůst výroby. Jak je patrné z tabulky 7, zvýšení výroby neodpovídalo míře zvýšení kapacity, a údaje o využití kapacity měly v posuzovaném období dokonce klesající tendenci.

(176)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje a podíl na trhu

(177)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstal během posuzovaného období relativně stabilní, tj. mezi 2 750 a 2 950 tisíci tun. Objem prodeje v Unii byl v roce 2019 srovnatelný s objemem prodeje v období šetření.

(178)

Během posuzovaného období tržní podíl průmyslu Unie, pokud jde o spotřebu Unie, poklesl o 2,7 procentního bodu, tj. ze 73,5 % na 70,8 %, přičemž mezi rokem 2021 a obdobím šetření došlo k výraznému poklesu o 7,7 procentního bodu.

(179)

Spotřeba v Unii během posuzovaného období mírně vzrostla, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstal stabilní. Výrobnímu odvětví Unie tak podíl na trhu klesl, na rozdíl od podílu, který měl na trhu dovoz z dotčené země a jenž se během posuzovaného období zvýšil o 2,7 procentního bodu.

(180)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

(181)

Během posuzovaného období se zaměstnanost v Unii zvýšila o 12 %, zatímco produktivita během posuzovaného období klesla o 9 %, vzhledem k tomu, že nárůst zaměstnanosti neodpovídal tempu růstu výroby.

(182)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země nebyl dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(183)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Prodejní ceny v Unii

(184)

Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj jednotkové prodejní ceny na trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími náklady na výrobu. Prodejní ceny byly v průměru vyšší než jednotkové výrobní náklady.

(185)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení (80), se od roku 2019 do období šetření zvýšila o 49 %, což je způsobeno zejména omezenou nabídkou PET a úspěšným přenesením zvýšení cen surovin v průběhu roku 2022.

(186)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšily, i když v menší míře než prodejní ceny (o 46 %). Vývoj výrobních nákladů však obecně sledoval stejný trend jako prodejní ceny. Hlavním činitelem, který ovlivnil zvýšení jednotkových výrobních nákladů, bylo zvýšení ceny surovin (81) v posuzovaném období.

(187)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(188)

Během posuzovaného období se průměrná mzda na jednoho zaměstnance zvýšila o 18 %.

(189)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Zásoby

(190)

V posuzovaném období došlo k nárůstu zásob o 23 %. Zatímco v letech 2020 a 2021 byly zásoby nižší než v roce 2019, nárůst zásob v roce 2022 je do značné míry způsoben hromaděním zásob ze strany výrobců v druhé polovině roku 2022, kdy poptávka po PET klesla.

(191)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(192)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost byla po celé posuzované období kladná, přičemž nejvyšší zisky byly zaznamenány v letech 2021 s 8% ziskovostí a 2022 se 7% ziskovostí. Jak je však uvedeno ve 197. bodě odůvodnění, průmyslu Unie vznikla v posledním čtvrtletí období šetření ztráta (–12 %), s ohledem na trvalý růst dumpingového dovozu za nižší ceny, který vedl ke stlačení cen.

(193)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku zůstal celkově převážně kladný a měl podobný trend jako ziskovost v celém posuzovaném období.

(194)

Investice, které byly na začátku posuzovaného období relativně nízké, se během posuzovaného období zvýšily o 453 %. Většina investic souvisela s údržbou výrobních linek s cílem zvýšit životnost zařízení. Výrobci v Unii zařazení do vzorku neinvestovali v posuzovaném období do nové kapacity PET.

(195)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. V souladu se ziskovostí byla návratnost investic v posuzovaném období kladná a v období šetření se zvýšila o 166 %.

(196)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál nebyla v posuzovaném období ovlivněna.

(197)

V průběhu posuzovaného období vykazovaly ukazatele újmy stabilní trend. Při posuzování ukazatelů za období šetření a první čtvrtletí 2023 na podrobnější úrovni je však vidět negativní trend. Potvrzení tohoto trendu, s přihlédnutím k vývoji v roce 2023, je však předmětem dalšího šetření v konečné fázi řízení.

(198)

Jak je uvedeno v tabulce 14 níže, spotřeba, výroba a prodej výrobního odvětví Unie vykázaly v posledních dvou čtvrtletích období šetření pokles. Po zvýšení tržního podílu v letech 2020 a 2021 navíc Unii v období šetření poklesl o 4 procentní body tržní podíl a o dalších 7 procentních bodů pak klesl koncem roku 2022 a v samotném prvním čtvrtletí 2023. Toto zhoršení se rovněž odráží v ziskovosti průmyslu Unie, který se stal v prvním čtvrtletí období šetření ztrátovým, přičemž tento trend pokračoval také v prvním čtvrtletí 2023.

Tabulka 14

Spotřeba /výroba / prodej / tržní podíl / ziskovost / čínský dovoz v Unii v roce 2022 a v prvním čtvrtletí 2023

(199)

Průmyslové odvětví dosáhlo v posuzovaném období dobrých výsledků, přičemž ukazatele a trendy v oblasti újmy dosahovaly stabilních nebo kladných hodnot, zejména na mikroekonomické úrovni.

(200)

Koncem období šetření však řada ukazatelů újmy (zejména tržní podíl a ziskovost) ukazovala na prudké zhoršení situace na trhu, pokud jde o průmyslové odvětví Unie, přesahující to, co by bylo možné očekávat jako návrat k obvyklým tržním podmínkám, jichž jsme byli svědky v letech 2019 a 2020. V posledním čtvrtletí roku 2022 došlo ke ztrátám, které byly na neudržitelné úrovni (–12 %). Průmysl Unie, který čelil v období šetření cenovému podbízení a rostoucím nákladům, musel s ohledem na nižší poptávku snížit provozní sazby a jeho objemy prodeje začaly koncem roku 2022 klesal, což se rovněž projevilo i ztrátou tržního podílu v roce 2022.

(201)

Dovoz z ČLR byl v letech 2020 a 2021 ovlivněn vysokými náklady na lodní dopravu a hospodářskými podmínkami během pandemie COVID-19 a po jejím skončení. Srovnáme-li však začátek posuzovaného období s obdobím šetření, je vidět nárůst o 58 %. Dumpingový dovoz vykazoval rostoucí trend zejména během období šetření, kdy došlo k návratu k normálním tržním podmínkám po pandemii COVID-19. Na konci období šetření i v prvním čtvrtletí 2023 byly ceny výrobního odvětví Unie stlačovány dumpingovým dovozem. Vzhledem k takto nízkým cenám čínského dovozu průmyslové odvětví Unie nemohlo prodávat nad svými výrobními náklady, a zaznamenalo tedy ztrátu i v prvním čtvrtletí 2023 (–11 %). V porovnání s dotčeným obdobím dochází ke změně okolností plynoucí z obnovení normálních tržních podmínek na trhu Unie, který je ovlivněn nárůstem čínského dovozu, což vedlo k tomu, že se průmyslové odvětví Unie nacházelo až do prvního čtvrtletí 2023 ve zranitelné situaci.

(202)

Na základě výše uvedených skutečností se v této fázi vyvozuje závěr, že výrobní odvětví Unie bylo negativně ovlivněno dovozem z ČLR, zejména na konci období šetření, ale ne do takové míry, aby výrobní odvětví Unie během posuzovaného období utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Komise proto přistoupila k analýze hrozby podstatné újmy v souladu s čl. 3 odst. 9 základního nařízení.

(203)

Sdružení CPCIF tvrdilo, že s ohledem na vývoj ukazatelů v posuzovaném období, jako je ziskovost, prodej, podíl na trhu, výroba v Unii a výrobní kapacita Unie, investice a zaměstnanost, neutrpělo výrobní odvětví Unie v uvedeném období podstatnou újmu. Společnost Svepol rovněž s odkazem na dlouhodobé trendy ukazatelů újmy v posuzovaném období tvrdila, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu.

(204)

K tomu, aby Komise uložila antidumpingové clo, stačí, aby šetření dospělo k závěru, že hrozí podstatná újma. Ačkoli v posuzovaném období nebyla zjištěna žádná podstatná újma, je třeba konstatovat, že skutkové okolnosti případu jsou posuzovány podle čl. 3 odst. 9 základního nařízení pro stanovení hrozby újmy.

(205)

V rámci analýzy rizika podstatné újmy působené výrobnímu odvětví Unie v souladu s čl. 3 odst. 9 druhým pododstavcem základního nařízení jsou níže zvažovány následující činitele:

(206)

Jak naznačuje slovní spojení „jako jsou“ v čl. 3 odst. 9 druhém pododstavci, vedle těchto čtyř činitelů lze pro stanovení hrozby újmy analyzovat i další činitele. Komise především dále analyzovala činitele, jako je nedávný vývoj ziskovosti, pro něž jsou k dispozici údaje z období šetření a po období šetření.

(207)

Vzhledem k posuzovanému období Komise znovu prostudovala údaje shromážděné za období 2019 do konce období šetření, protože stanovení existence hrozby újmy pro výrobní odvětví Unie vyžaduje pochopení jeho aktuální situace v posuzovaném období (82). Následně provedla analýzu perspektivy všech činitelů. Kromě toho shromáždila údaje o objemech dumpingového dovozu a dovozních cenách za první dvě čtvrtletí roku 2023, aby potvrdila nebo zneplatnila prognózy, jak požaduje Soudní dvůr (83). Pokud jde o stav zásob a ziskovost, byly do konce března 2023 shromážděny komplexní údaje. Tyto údaje budou aktualizovány za účelem konečného stanovení a pokud možno budou analyzovány i další činitele. V této fázi byly nejlepšími dostupnými údaji údaje o volné kapacitě v ČLR a o stavu zásob.

(208)

V čl. 3 odst. 9 prvním pododstavci druhé větě základního nařízení se stanoví, že změna okolností musí být zřetelně předvídatelná a bezprostřední.

(209)

Všechny tyto skutečnosti a shromážděné údaje jsou analyzovány v dalších částech.

(210)

Dovoz z dotčené země podstatně vzrostl z 192 941 na 305 055 tun v období mezi rokem 2019 a obdobím šetření, jak ukazuje tabulka 4. Tento nárůst byl mezi rokem 2021 a obdobím šetření výrazný. Stejný trend byl zaznamenán v prvním čtvrtletí 2023. V průběhu roku 2021 a v období šetření se tento dovoz uskutečnil za cenu nižší, než je cena výrobního odvětví Unie. Podíl tohoto čínského dumpingového dovozu na trhu (+53 %) potvrzuje výrazný nárůst dovozu, zatímco poptávka zůstala stabilní (+3 %). Čínští vyvážející výrobci získali podíl na trhu díky levnému dovozu na úkor výrobců v Unii. Objem čínského dovozu se v první polovině roku 2023 dále zvýšil (o 60 %) (223 558 tun) (zdroj: Eurostat) ve srovnání s prvním pololetím roku 2022 (139 672 tun). Dostupné údaje naznačují, že nejen čínský dumpingový dovoz vykázal významný nárůst během posuzovaného období, ale že tento trend nebyl zastaven nebo zvrácen v období po šetření.

(211)

Jak je uvedeno níže, čínská nadměrná kapacita a atraktivita trhu v Unii pro čínský dovoz z důvodu absence opatření na ochranu obchodu v Unii spolu s existencí opatření proti čínskému dovozu PET v mnoha dalších zemích naznačují, že existuje pravděpodobnost podstatného nárůstu čínského dovozu do Unie.

(212)

Pokud jde o čínskou kapacitu v oblasti PET, dostupné informace (Woodmac) ukazují, že výrobní kapacita PET v ČLR vzrostla v období šetření z [11,3–12,3] milionu tun v roce 2020 na [11,6–12,6] milionu tun, zatímco volná kapacita v období šetření činila [1,5–2,5] milionu tun, což představuje nejméně [40–60] % spotřeby v Unii. Očekává se, že jak výrobní kapacita, tak kapacita, která je volně k dispozici, se v roce 2026 výrazně zvýší na [21,0–23,0] milionu tun, resp. na [10,5–11,5] milionu tun.

(213)

Čínská domácí poptávka v posuzovaném období vzrostla v souladu se zvýšením kapacity a tvořila přibližně [50–60] % čínské kapacity. V nadcházejících letech se však očekává, že růst kapacity výrazně předstihne růst domácí poptávky, která by měla v roce 2026 klesnout pod [35–45] % kapacity. V důsledku toho by se čínská vývozní kapacita zvýšila z úrovně [5–6] milionů tun v roce 2022 na [7,5–8,5] milionů tun v roce 2023 a na více než [13–15] milionů tun v roce 2026, zatímco spotřeba v Unii byla během posuzovaného období stabilní na úrovni přibližně 3,8 milionu tun.

(214)

Sdružení CPCIF tvrdilo, že poptávka po PET na čínském trhu se výrazně zvýšila, což vedlo k odpovídajícímu zvýšení výrobní kapacity s cílem uspokojit potřeby čínských spotřebitelů. Jak je konstatováno, očekává se, že růst kapacit výrazně předstihne růst domácí poptávky. Tvrzení sdružení CPCIF proto muselo být zamítnuto.

(215)

Sdružení UNESDA uvedlo, že se neočekává, že by výroba v ČLR rostla v souladu s odhadovaným nárůstem instalované kapacity. Podle sdružení UNESDA jsou odhady výroby realističtější než prognózy budoucí instalované kapacity, protože odhady výroby vychází ze závodů, které jsou v provozu, a míry využití upravené podle poptávky. Kromě toho sdružení UNESDA tvrdilo, že poměr výroby a poptávky pro roky 2023 až 2026 je podobný poměru existujícímu v posuzovaném období, kdy nadměrná kapacita ČLR nezpůsobila výrobcům v Unii újmu.

(216)

Jak je uvedeno v 212. bodě odůvodnění, očekává se, že kapacita PET v ČLR v nadcházejících letech výrazně vzroste, zatímco domácí spotřeba v ČLR se podle očekávání nezvýší stejným tempem jako kapacita. Zvýšení výrobní kapacity nevyhnutelně znamená tlak na čínská zařízení na výrobu PET, aby zvýšily úroveň výroby, a vzhledem k omezením domácí poptávky je bude motivovat k hledání tržních příležitostí mimo ČLR. Vzhledem k minulosti čínského vývozu a atraktivitě trhu Unie (viz 218. až 221. bod odůvodnění) je pravděpodobné, že značná část čínské výroby bude směřovat na trh Unie. Tvrzení sdružení UNESDA bylo proto zamítnuto.

(217)

V souladu s čl. 3 odst. 9 druhým pododstavcem písm. b) základního nařízení Komise analyzovala dostupnost jiných vývozních trhů pro čínské vyvážející výrobce, které by mohly vstřebat další vývoz, a zjistila, že některé (hlavní) vyvážející trhy jsou pro čínské vyvážející výrobce stále obtížněji dostupné, a to z důvodu opatření na ochranu obchodu, včetně Argentiny, Turecka, Brazílie, Indonésie, Spojených států, Japonska, Indie a Jihoafrické republiky. Mexiko uložilo v srpnu 2023 clo na dovoz PET pocházejícího z ČLR. Dále bylo zjištěno, že v prvním čtvrtletí roku 2023 rostl čínský vývoz do Unie rychlejším tempem než celkový celosvětový čínský vývoz PET.

(218)

Sdružení UNESDA tvrdilo, že ke všem změnám obchodu, které by mohly nastat v důsledku přijetí opatření na ochranu obchodu ze strany třetích zemí, již došlo, neboť tato opatření jsou v platnosti již několik let. Konstatuje se, že existenci opatření na ochranu obchodu je třeba chápat s ohledem na nedávný nárůst čínské kapacity PET. Vzhledem k tomu, že na jiných vývozních trzích platí opatření na ochranu obchodu, bude čínská vývozní kapacita pravděpodobně směřovat do zemí bez opatření na ochranu obchodu, například do Unie.

(219)

Sdružení CPCIF tvrdilo, že během období šetření bylo největší destinací čínského vývozu PET Rusko a že klíčovými destinacemi pro čínský vývoz byly i nadále země Latinské Ameriky. Sdružení UNESDA rovněž uvedlo, že existuje široký okruh zemí, které nejsou předmětem zvláštního zaměření, které by mohlo být neobvyklé, a že v poměru k počtu obyvatel je vývoz z ČLR do Unie menší než vývoz do Ruska, Filipín, Turecka a Alžírska, což jsou další čtyři největší dovozci z Číny.

(220)

Komise zjistila, že vývoz do Unie byl během období šetření větší než vývoz do Ruska, tj. 305 000 tun oproti 274 000 tun, což ukazuje atraktivitu trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce. Žádná z ostatních čínských destinací pro vývoz PET se neblížila objemu vývozu do Unie během období šetření. Tento trend navíc pokračoval i v době po období šetření. Statistické údaje týkající se dovozu ukazují, že Unie je hlavním místem určení pro vývoz PET z ČLR a že velká část čínské nadbytečné kapacity bude velmi pravděpodobně zaměřena na vývoz do Unie.

(221)

Závěrem lze říci, že je pravděpodobné, že značný objem stávající nadměrné kapacity PET bude i nadále směřovat na trh Unie. Současné nadměrné kapacity a nedostatečná schopnost jejich vstřebání ve třetích státech nebo v samotné ČLR naznačují pravděpodobnost dalšího výrazného nárůstu čínského vývozu do Unie, kde se mu v posuzovaném období, a zejména v období šetření a v prvním čtvrtletí roku 2023, poměrně snadno dařilo zvyšovat podíl na trhu.

(222)

Během posuzovaného období vykazovala průměrná dovozní cena z dotčené země nárůst o 26 %, a to během celého posuzovaného období. Je vysvětleno v 164. bodě odůvodnění, Komise pro období šetření stanovila, že čínské ceny se podbízejí cenám průmyslového odvětví Unie. Čínské ceny začaly v posledním čtvrtletí období šetření klesat a tento trend pokračoval i ve dvou čtvrtletích následujících po období šetření.

Tabulka 15

Dovozní cena čínského dovozu po období šetření

(223)

Prodejní cena výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 49 %, zatímco výrobní náklady vzrostly o 46 %. Vedlo to ke zvýšení ziskového rozpětí pro rok 2021 a období šetření. Vzhledem k velkému přílivu čínského dumpingového dovozu v období šetření za ceny podbízející se cenám výrobního odvětví Unie však bylo výrobní odvětví Unie nuceno snížit v posledním čtvrtletí období šetření a v prvním čtvrtletí po období šetření své ceny, což vedlo ke ztrátové situaci v těchto dvou čtvrtletích.

(224)

Pokračující velký objem čínského dovozu za klesající ceny po období šetření ukazuje další posun k tomuto dumpingovému dovozu za ceny, které stlačují ceny nabízené výrobci v Unii.

(225)

Jeden obchodník, který není ve spojení, tvrdil, že dovozní ceny z ČLR se v druhé polovině období šetření zvýšily, zatímco cena výrobního odvětví Unie ve stejném období klesla. Tato skutečnost vedla k tomu, že čínské dovozní ceny byly v posledním čtvrtletí období šetření vyšší než ceny výrobního odvětví Unie.

(226)

Komise zjistila, že v průběhu období šetření se čínská dovozní cena podbízela cenám výrobního odvětví Unie a že čínská dovozní cena rostla v menší míře, než byl celkový nárůst výrobních nákladů. Pokud jde o poslední čtvrtletí období šetření, rostoucí čínský dovoz v předchozích čtvrtletích přinutil výrobní odvětví Unie snížit ceny na neudržitelnou ztrátovou úroveň, aby si udrželo konkurenceschopnost, jak je uvedeno v 223. bodě odůvodnění.

(227)

Sdružení CPCIF tvrdilo, že náklady na dopravu se od začátku období šetření stabilizovaly poté, co dosáhly historicky nejvyšších hodnot.

(228)

Posouzení Komise ukázalo, že extrémní nárůst přepravních nákladů představoval od roku 2021 do poloviny roku 2022 překážku pro čínský vývoz do Unie. Nyní, když náklady klesly na předchozí úroveň, tato překážka již neexistuje a čínský dumpingový dovoz může zaplavit evropský trh. Právě tento návrat k obvyklé úrovni nákladů na dopravu po vymizení předchozího nárůstu přispívá k hrozbě újmy.

(229)

Vývoj stavu zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku byl podrobně popsán ve 189. a 190. bodě odůvodnění. Komise se domnívala, že tento činitel nemá pro analýzu zvláštní význam, protože výrobci jsou schopni poměrně rychle reagovat na změny v poptávce, a udržovat tak stav zásob na udržitelné úrovni. Nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by výrobní odvětví Unie nebo čínští vyvážející výrobci hromadili zásoby v rozsahu, který by mohl v blízké budoucnosti významně ovlivnit trh Unie.

(230)

Zatímco výrobní odvětví Unie vykazovalo během posuzovaného období nárůst ziskovosti, v posledním čtvrtletí období šetření došlo k výraznému zhoršení, a to v důsledku poklesu prodejních cen na trhu Unie způsobenému dumpingovým dovozem z Číny. Zhoršení situace ve výrobním odvětví Unie prokázaly i další ukazatele újmy. Objem prodeje v Unii, výroba v Unii a využití kapacity v průběhu období šetření výrazně poklesly, což způsobilo pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Tato situace způsobila, že výrobní odvětví Unie v posledním čtvrtletí období šetření snížilo své prodejní ceny, zatímco výrobní náklady nadále rostly, což vedlo ke ztrátové situaci. Tento negativní trend pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2023 (podrobněji viz tabulka 14).

(231)

Komise navíc zjistila existenci stlačování cen. Výrobní odvětví Unie skutečně prodávalo v posledním čtvrtletí období šetření a v prvním čtvrtletí po období šetření pod výrobními náklady. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem z ČLR bylo výrobnímu odvětví Unie bráněno zvýšit své prodejní ceny, aby dosáhlo ziskové situace, což vedlo ke ztrátě na konci období šetření, která pokračovala i po období šetření.

(232)

V čl. 3 odst. 9 základního nařízení se uvádí, že “[…] změna okolností, jež by přivodila stav, v němž by dumping působil újmu, musí být zřetelně předvídatelná a musí hrozit bezprostředně“.

(233)

Všechny výše uvedené činitele byly analyzovány a ověřeny s ohledem na období šetření. Zejména ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 neudržitelné úrovně –12 %, kdy byl čínský cenový tlak po neustálém nárůstu cenového podbízení čínského dovozu během prvních tří čtvrtletí období šetření pociťován nejvíce. Údaje z doby po období šetření navíc ukázaly, že tato negativní situace přetrvávala i v prvním čtvrtletí roku 2023. Pokud bude tento trend pokračovat, křehká situace výrobního odvětví Unie se okamžitě změní na podstatnou újmu. Navíc skutečnost, že se očekává, že se čínská kapacita v období 2020–2026 téměř zdvojnásobí, což nemůže být absorbováno domácí čínskou poptávkou ani jinými čínskými vývozními trhy, činí trh Unie pro levné čínské dovozy stále atraktivnějším. Na základě údajů pro období šetření tedy Komise dospěla k názoru, že došlo k zřetelně předvídatelné a bezprostřední změně okolností na konci období šetření, což vytvoří situaci, v níž dumping způsobí újmu. Když se po pandemii COVID-19 změnily podmínky na trhu, čínský dovoz se začal na trh Unie vracet a vytlačil prodeje výrobního odvětví Unie, které muselo začít snižovat ceny a na konci období šetření a prvního čtvrtletí 2023 utrpělo ztráty, kdy muselo prodávat se ztrátou, aby mohlo konkurovat dumpingovému dovozu.

(234)

Společnost Svepol tvrdila, že žadatele nelze na základě údajů předložených v podnětu považovat za subjekt ve zranitelné situaci, ale že tyto údaje ukazují návrat k normálním tržním podmínkám po boomu následujícím po pandemii COVID-19. Společnost Svepol dále uvedla, že ziskové rozpětí výrobců v Unii ve skutečnosti vykazuje známky stabilizace výrobního odvětví po období s mimořádně vysokou ziskovostí, kdy výrobci v Unii mohli zvýšit ceny nad jednotkové náklady, realizovat velké investice a udržet si dominantní podíl na trhu.

(235)

Komise uznala, že úroveň zisku výrobního odvětví Unie byla v posuzovaném období, zejména v roce 2021 a v prvních třech čtvrtletích období šetření, mnohem vyšší než v předchozích letech. Řada ukazatelů újmy, jako je výroba, prodej a ziskovost, však na konci období šetření vykazuje masivní a mimořádný pokles na neudržitelnou úroveň. Komise proto dospěla k závěru, že situaci na konci období šetření nelze jednoduše považovat za návrat k běžným tržním podmínkám.

(236)

Sdružení CPCIF a společnost Svepol tvrdily, že čínský dovoz neznamenal předpokládanou nebo hrozící újmu, protože v posledním čtvrtletí období šetření klesl o více než polovinu a zvýšený dovoz ve třetím čtvrtletí období šetření byl výjimkou. Společnost Svepol navíc tvrdila, že mezi poklesem prodeje výrobního odvětví Unie a trendem objemu čínského dovozu neexistuje časová shoda.

(237)

Komise zjistila, že čínský dovoz se během celého posuzovaného období výrazně zvýšil. Kromě toho pokles dovozu v posledním čtvrtletí období šetření následoval po nepřetržitém a prudkém nárůstu dumpingového dovozu v předchozích čtvrtletích, přičemž v prvním čtvrtletí po období šetření následoval další nárůst. Na rozdíl od tvrzení společnosti Svepol se to časově shodovalo s trvalým poklesem prodeje výrobního odvětví Unie během období šetření. Komise proto dospěla k závěru, že došlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu, což znamená pravděpodobnost podstatného zvýšení dovozu.

(238)

Zatímco do třetího čtvrtletí roku 2022 mělo výrobní odvětví Unie dobré výsledky, v posledním čtvrtletí roku 2022 začaly téměř všechny ukazatele újmy dramaticky klesat. Šetřením bylo předběžně zjištěno, že tato nepříznivá situace pokračovala i v prvním čtvrtletí roku 2023.

(239)

Zatímco průměrné náklady výrobců v Unii a prodejní ceny výrobců v Unii spolu v posuzovaném období úzce souvisely, přičemž nárůstu nákladů o 46 % odpovídal nárůst průměrné prodejní ceny v období šetření o 49 % ve srovnání s rokem 2019, čínské ceny vzrostly pouze o přibližně 26 %. V roce 2019 a 2020 byly průměrné čínské dovozní ceny vyšší než ceny výrobního odvětví Unie, zatímco v období šetření byly čínské dovozy cenově podhodnoceny.

(240)

Ačkoli dovoz z jiných zemí rovněž vykazoval v období šetření mírný nárůst, zejména z Turecka, Egypta a Vietnamu, průměrné ceny tohoto dovozu byly v průměru o 1,2 % nižší až o 2,0 % vyšší než průměrné prodejní ceny v Unii. Při kumulativním posouzení byl tento dovoz mírně vyšší než ceny v Unii.

(241)

Předpověď týkající se výrobního odvětví Unie ohledně budoucí ziskovosti a budoucího prodeje je negativní. Snížení prodeje a záporné marže velmi pravděpodobně povedou k velkým ztrátám, ztraceným objednávkám a úbytku pracovních míst. Všechny činitele hodnocené v rámci čl. 3 odst. 9 základního nařízení, především výrazné zvýšení dumpingového dovozu v roce 2022, který pokračoval v první polovině roku 2023 za stále se snižující ceny, přebytek kapacity v ČLR a negativní vývoj ziskovosti výrobního odvětví Unie, tudíž ukazují stejným směrem.

(242)

S ohledem na tuto analýzu Komise v této fázi dospěla k závěru, že na konci období šetření existovala hrozba zřetelně předvídatelné a bezprostřední újmy pro výrobní odvětví Unie.

(243)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda hrozba podstatné újmy výrobnímu odvětví Unie byla způsobena stávajícím a budoucím dumpingovým dovozem z dotčené země. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohla hrozit újma zapříčiněná i jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz žadatelů a společností, které jsou s nimi ve spojení, zvýšené používání recyklovaného PET uživateli PET, dovoz z jiných třetích zemí, zvýšení nákladů na suroviny a ceny energie a zvýšení investičních nákladů.

(244)

Jak je uvedeno ve 210. bodě odůvodnění, objem dovozu PET z ČLR se během posuzovaného období výrazně zvýšil a během období šetření a prvního čtvrtletí po období šetření, s výjimkou posledního čtvrtletí období šetření, vykazoval rostoucí trend. Jak je uvedeno v 164. bodě odůvodnění, dovoz Číny se podbízel cenám výrobního odvětví Unie. Komise rovněž zjistila, že čínský dovoz PET stlačoval ceny výrobního odvětví Unie, zejména na konci období šetření.

(245)

Vzhledem k výraznému nárůstu čínského dovozu PET během období šetření za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie ztratilo výrobní odvětví Unie podíl na trhu ve prospěch čínského dovozu a v posledním čtvrtletí období šetření ztratilo i ziskovost.

(246)

Komise proto vyvodila předběžný závěr, že tento dumpingový dovoz měl negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(247)

Kromě toho mají čínští výrobci PET nejen značnou volnou kapacitu, jak je uvedeno ve 212. bodě odůvodnění, u níž se předpokládá, že v nadcházejících letech ještě poroste, ale Unie byla rovněž nejatraktivnějším místem určení pro dumpingový čínský dovoz během období šetření, a to ke škodě výrobního odvětví Unie, a žádná jiná třetí země by nebyla schopna absorbovat čínskou volnou kapacitu v oblasti PET.

(248)

CPCIF s odkazem na zdůvodnění Komise ve věcech týkajících se silikomanganu a styren-butadien-styrenu tvrdil, že mezi ziskovostí a trendem využití kapacity výrobního odvětví Unie a nárůstem dumpingového dovozu z ČLR neexistuje časová shoda, což bylo tvrzení, které zopakovala společnost Svepol, a dále že nárůst podílu čínského dovozu na trhu a úroveň cenového podbízení byly příliš omezené na to, aby měly podstatný dopad na výrobní odvětví Unie. V případě srovnání údajů Eurostatu o dovozních cenách z ČLR s údaji o prodeji výrobního odvětví Unie uvedenými v podnětu dovozce, který není ve spojení, rovněž tvrdila, že výrobní odvětví Unie nemohlo být ohroženo dovozem z ČLR, když dovozní ceny z ČLR od září 2022 skutečně vzrostly a byly vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(249)

Komise zjistila, že úroveň výroby a využití kapacity výrobního odvětví Unie vykazovaly během období šetření významný pokles, a to bezprostředně po období, kdy bylo zaznamenáno významné zvýšení čínského dovozu. Čínské ceny, které byly v prvních třech čtvrtletích období šetření nižší než cena výrobního odvětví Unie a cena z jiných třetích zemí, snížily v posledním čtvrtletí období šetření ceny výrobního odvětví Unie a třetích zemí na úroveň cen čínského dovozu v předchozím čtvrtletí, což mělo pro výrobní odvětví Unie za následek ztrátovou úroveň. Ukázalo to, že čínské ceny mohou negativně ovlivnit cenovou úroveň na trhu Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(250)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že čínský dumpingový dovoz má negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie a způsobuje výrobnímu odvětví Unie hrozbu podstatné újmy.

(251)

Komise rovněž zkoumala, zda mohly jiné známé činitele jednotlivě nebo společně oslabit příčinnou souvislost, která byla předběžně zjištěna mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou hrozbou újmy, takže tato souvislost již není skutečná a podstatná.

(252)

Sdružení UNESDA tvrdilo, že Indorama a NEO, výrobci v Unii zařazení do vzorku, uskutečňovali dovoz PET z ČLR. Komise ve skutečnosti zjistila, že část dovozu z ČLR uskutečnily společnosti podávající podnět, které představovaly [15–25] % dovozu z ČLR v roce 2022 a [25–35] % v samotném posledním čtvrtletí roku 2022. Avšak i při posouzení dovozních trendů bez tohoto dovozu došlo v posuzovaném období k výraznému nárůstu čínského dovozu. Existence dovozu ze strany žadatele proto příčinnou souvislost neoslabila.

(253)

Sdružení UNESDA tvrdilo, že politiky Evropské unie týkající se nakládání s odpady a snižování používání plastů vedly k tomu, že vPET jsou stále více nahrazovány rPET (navzdory systémově vyšším cenám rPET oproti vPET), což vede k vysoké míře využívání rPET.

(254)

Při podrobnější analýze ukazatelů újmy lze během posuzovaného období vysledovat rostoucí trend v oblasti kapacity, výroby a prodeje rPET. Toto zvýšení o přibližně 250 000 tun v oblasti výroby a přibližně 200 000 tun v oblasti prodeje, což představuje přibližně 20 % kapacity a výroby PET v případě výrobního odvětví Unie, však nenahradilo ztrátu výroby v důsledku dumpingového dovozu z Číny a stagnace prodeje, a tudíž nezmírnilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a hrozbou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Navíc žadatel předložil údaje o tom, že výrobci rPET snižovali svou výrobu v období šetření kvůli nízkým cenám vPET na trhu Unie způsobeným dumpingovým dovozem z ČLR.

(255)

Sdružení CPCIF a UNESDA uvedly, že objem dovozu z Egypta, Turecka a Vietnamu se během posuzovaného období značně zvýšil, avšak v posledním čtvrtletí období šetření všechny tyto země vykázaly významný pokles objemu dovozu. Pokles objemu dovozu z ČLR byl však v tomto čtvrtletí mnohem větší než u ostatních třetích zemí. Sdružení CPCIF dále zjistilo, že dovoz z Indie byl v posuzovaném období nadále významný a stabilní, přičemž dovoz z Jižní Koreje se v posledním čtvrtletí období šetření zvýšil. Sdružení CPCIF proto tvrdilo, že jakákoli újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je způsobena dovozem z jiných zemí, a nikoli dovozem z ČLR, zejména proto, že dovoz z těchto jiných zemí se rovněž podbízel cenám výrobního odvětví Unie v podobné míře jako čínský dovoz. Kromě toho by do této analýzy mělo být zahrnuto clo ve výši 6,5 % vybírané z čínského dovozu při vstupu do Unie.

(256)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 16

Dovoz z třetích zemí

(257)

Jak je uvedeno v tabulce ve 157. bodě odůvodnění, dovoz z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 58 %. Ačkoli tempo růstu v Egyptě, Turecku a Vietnamu bylo kumulativně vyšší, jejich jednotlivé úrovně dovozu byly mnohem nižší než dovoz z ČLR vyjádřený v absolutních číslech.

(258)

Kromě toho byly průměrné ceny všech ostatních třetích zemí v období šetření vyšší než dovozní cena z ČLR a pohybovaly se kolem ceny výrobního odvětví Unie. Na základě souhrnného posouzení byl tento dovoz vyšší než cena výrobního odvětví Unie.

(259)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že kromě skutečnosti, že tyto dovozy nebyly uskutečněny za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie, nebyly ani objemy dovozu takové, aby oslabily příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a hrozbou újmy pro výrobní odvětví Unie.

(260)

Objem vývozu výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 17

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(261)

Vývoz výrobního odvětví Unie se od roku 2019 do roku 2021 zvýšil, poté klesl, avšak zůstal výrazně nad množstvím prodávaným na začátku posuzovaného období.

(262)

Vývoz tvořil pouze malou část celkového prodeje výrobního odvětví Unie a v roce 2019 představoval 7 až 10 % jeho výroby. Průměrná prodejní cena pro vývoz kopírovala kolísání výrobních nákladů výrobního odvětví Unie.

(263)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a zjištěnou hrozbou újmy.

(264)

Sdružení UNESDA tvrdilo, že cena PET ve druhém pololetí roku 2022 byla ovlivněna energetickou krizí, která se rozvinula v důsledku války Ruska s Ukrajinou. Sdružení CPCIF rovněž tvrdilo, že činiteli, které způsobily výrobnímu odvětví Unie újmu, bylo zvýšení nákladů na suroviny, nákladů na energii a inflační tlak, přičemž tvrdilo, že pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie se časově shoduje s vysokou mírou inflace způsobenou rostoucími náklady na energii. V důsledku války na Ukrajině se v Evropě výrazně zvýšily ceny ropy, což ovlivnilo cenu surovin paraxylenu, čištěné kyseliny tereftalové a monoethylenglykolu, zatímco čínští výrobci PET byli růstem cen energií zasaženi méně.

(265)

Jak je uvedeno ve 183. bodě odůvodnění, výrobní náklady výrobního odvětví Unie nejprve vykázaly v roce 2020 pokles a poté se v období šetření výrazně zvýšily. Výrobní odvětví Unie však mohlo rovněž zvýšit své ceny v souladu s nárůstem výrobních nákladů po většinu roku 2021 a období šetření. Při posuzování těchto údajů na čtvrtletní úrovni za období šetření je zřejmé, že výrobní odvětví Unie muselo v posledním čtvrtletí období šetření snížit své ceny na úroveň pod svými výrobními náklady v reakci na nekalou konkurenci dumpingového dovozu. Zvýšení nákladů tedy příčinnou souvislost neoslabilo.

(266)

Sdružení CPCIF tvrdilo, že výše investic výrobního odvětví Unie vzrostla během posuzovaného období více než čtyřnásobně, což bylo způsobeno zvýšením provozního kapitálu v důsledku vyšších zásob a splnění regulačních povinností podle směrnice o plastech na jedno použití.

(267)

Jak je uvedeno v 191. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že investice se skutečně výrazně zvýšily. Ve srovnání s hodnotou prodeje na trhu Unie však byly investiční náklady omezené a u výrobců v Unii zařazených do vzorku nikdy nepřesáhly 2,1 % obratu. Kromě toho byly provedeny investice za účelem zajištění souladu se stávajícími předpisy Unie, pokud jde o údržbu zařízení a zvýšení jejich životnosti. Tato úroveň investičních nákladů proto nemohla oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým čínským dovozem a zjištěnou hrozbou újmy.

(268)

Společnost Svepol tvrdila, že klesající objemy výroby a prodeje jsou reakcí na změny nákupních preferencí zákazníků (včetně přechodu z dlouhodobých smluv na pružnější spotové smlouvy) a na rozsáhlé snížení stavu zásob zákazníky v oblasti PET.

(269)

Komise proto dospěla k závěru, že v průběhu období šetření se spotřeba v Unii v porovnání s počátkem posuzovaného období zvýšila a zůstala na průměrné čtvrtletní úrovni v období šetření, a to i v prvním čtvrtletí roku 2023 (viz tabulka 3 a tabulka 14), zatímco spotřeba v Unii přechodně v prvním čtvrtletí 2022 klesla. Tvrzení, že zákazníci snížily své zásoby, není proto řádně zdůvodněno. Kromě toho samotná potenciální změna preferenčních nákupních podmínek nemůže být považována za faktor, který by měl automaticky vést ke snížení výroby nebo prodeje výrobců v Unii. Z tohoto důvodu je třeba uvést, že v období přezkumného šetření bylo předběžně zjištěno, že čínský dovoz se uskutečňoval na základě spotových smluv, zatímco v minulosti výrobní odvětví Unie prodávalo hlavně na základě dlouhodobých smluv. Dovoz z Číny však probíhal za dumpingové ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie, a tím potenciálně dokonce zhoršily tento přechod z dlouhodobých smluv na spotové smlouvy. Rozdíl v kupních smlouvách tedy mohl zhoršit účinek mezi dumpingovým dovozem z Číny a zjištěnou hrozbou újmy.

(270)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv těchto dalších činitelů na negativní vývoj výrobního odvětví Unie byl však pouze omezený, pokud vůbec nějaký.

(271)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k předběžnému závěru, že dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie hrozbu podstatné újmy a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(272)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(273)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(274)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z ČLR, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(275)

Zisk v prvních dvou letech posuzovaného období dosahoval méně než 6 % (v roce 2019 nebo 2020) a tržní podmínky v roce 2021 nebyly obvyklé, a to vzhledem k pandemii COVID-19, k níž se připojil bezprecedentní nárůst nákladů na dopravu spojený s celkovým poklesem dovozu z třetích zemí v roce 2021. Žádný z uvedených roků proto nelze považovat za období, kdy by bylo dosaženo cílového zisku v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení. Žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku nepředložil odůvodněný podnět týkající se minulých investičních nákladů nebo nákladů na výzkum a vývoj a inovace. S ohledem na uvedené skutečnosti se Komise uchýlila k použití minimálního cílového zisku ve výši 6 %, který byl za účelem stanovení ceny nepůsobící újmu přičten ke skutečným výrobním nákladům výrobního odvětví Unie.

(276)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné odůvodněné podněty podle čl. 7 odst. 2d ohledně současných nebo budoucích nákladů, které vyplývají z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů či z uvedených úmluv MOP, nebyly k této stanovené ceně nepůsobící újmu připočteny žádné další náklady.

(277)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny jednotlivých spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(278)

Společnost Svepol navrhla, že pokud by Komise uložila cla, mělo by se při stanovení rozpětí újmy vycházet ze skutečných cen a zisku dosahovaných výrobci v Unii v druhé polovině roku 2022, protože prodejní ceny výrobního odvětví Unie nebyly v roce 2022 ani snížené, ani stlačené. Je třeba uvést, že rok 2022 byl rokem, kdy došlo k podstatnému zvýšení dovozu z ČLR, a proto nebylo považováno za vhodné použít zisk dosažený výrobci v Unii v období šetření nebo v jakémkoli období v roce 2022 jako cílový zisk.

(279)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz oddíl 3.5).

(280)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(281)

Komise zkoumala, zda by navzdory zjištění dumpingu působícího újmu nebylo uložení opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení v rozporu se zájmem Unie. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a spotřebitelů.

(282)

V celé Unii vyrábělo PET přibližně 60 společností, které zaměstnávaly asi 1 500 zaměstnanců. Při šetření spolupracovalo šestnáct výrobců. Žádný ze známých výrobců nevznesl proti zahájení šetření námitku. Jak je uvedeno výše při analýze ukazatelů újmy, výrobní odvětví Unie vykazovalo na konci období šetření zhoršující se trend. Závažně ovlivněny byly zejména ukazatele újmy související s finančními výsledky výrobců v Unii zařazených do vzorku, jako je například ziskovost. Situace výrobního odvětví Unie se na konci období šetření zhoršila a byla negativně ovlivněna dumpingovým dovozem z ČLR, což na konci období šetření způsobilo hrozbu újmy.

(283)

Očekává se, že uložení prozatímních antidumpingových cel obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie, ukončí stlačování cen a umožní výrobnímu odvětví Unie, aby se zotavilo. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie. Pokud opatření nebudou přijata, je velmi pravděpodobné, že se hrozba újmy naplní a že dojde k dalšímu zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie a k nečinnosti nebo uzavření závodů výrobního odvětví Unie.

(284)

V této fázi proto Komise dospěla k závěru, že uložení antidumpingových cel bude v zájmu výrobního odvětví Unie.

(285)

K vyšetřování se přihlásil a spolupracoval dovozce, který není ve spojení (společnost Svepol), a řada velkých uživatelských společností, jako jsou Danone, Nestle Waters, Coca-Cola a Refresco, spolu se sdruženími, například Soft Drinks Europe (UNESDA) a Natural Mineral Waters Europe (NWME). Sdružení UNESDA zastupuje hlavní podnikové uživatele, vnitrostátní výrobce nealkoholických nápojů, stáčírny a distributory, zatímco sdružení NWME zastupuje výrobce přírodních minerálních vod. Společnost Svepol a čtyři skupiny uživatelů (Refresco, Danone, Nestlé a Retal) poskytly strukturované odpovědi na dotazník Komise (v této fázi ověřené u společnosti Svepol). Kromě toho se přihlásilo více než třicet dalších uživatelů (zejména stáčíren) a národních sdružení z Rakouska, Bulharska, Německa, Francie, Itálie, Španělska a Polska, kteří předložili své připomínky a vyjádřili nesouhlas s případným clem na dovoz PET.

(286)

Odvětví stáčení do PET lahví je významné z hlediska zaměstnanosti, neboť v 1 000 stáčírnách je přímo zaměstnáno více než 300 000 lidí. Důležité je, že většina těchto podniků jsou malé a střední podniky, které často zaměstnávají méně než padesát osob. Mnoho uživatelů tvrdilo, že již nyní mají nízké marže a čelí rostoucím nákladům v důsledku regulačních opatření EU týkajících se plastů na jedno použití a dalších povinností v oblasti obalů. Dále tvrdili, že PET je komodita, která se v Unii nevyrábí v dostatečném množství, a proto je dovoz nezbytnou součástí spotřeby Unie.

(287)

Uživatelé a společnost Svepol (dovozce) dále tvrdili, že uložení antidumpingových opatření na dovoz PET z ČLR by tyto evropské podniky nepříznivě ovlivnilo, a to několika způsoby, které jsou uvedeny níže.

(288)

Uživatelé tvrdili, že opatření pravděpodobně zvýší ceny vPET. Je to zdokumentováno na příkladu Spojených států, které mají výrazně vyšší ceny PET ve srovnání se zeměmi s nižšími nebo žádnými cly, jako je Unie nebo Jižní Korea. Mělo by to dopad na malé a střední podniky, které by tyto zvýšené náklady nemohly snadno přenést na své zákazníky, což by ztížilo situaci v nápojovém průmyslu, kde je PET významnou složkou nákladů. Uživatelé uvedli (bez bližšího zdůvodnění), že podíl ceny PET na konečném výrobku se pohybuje mezi 8 a 15 % a že zvýšení ceny nelze plně přenést na kupující.

(289)

Odvětví nealkoholických nápojů uvedlo, že se snaží přejít z vPET na rPET, který je v současné době dražší. Vyšší ceny vPET by mohly tento přechod zpomalit, což by ohrozilo iniciativy průmyslu v oblasti udržitelnosti.

(290)

Několik uživatelů uvedlo, že antidumpingová opatření na dovoz PET z ČLR by dále posílila kontrolu trhu s PET výrobcem v Unii, společností Indorama, a to i vzhledem k výrobním zařízením na výrobu PET, které společnost Indorama vlastní v Turecku a Egyptě, což jsou další významní vývozci PET do Unie, přičemž tito uživatelé tvrdili, že tato konstelace na trhu by mohla mít negativní dopad na hospodářskou soutěž a nemusela by být v souladu s širšími zájmy Unie.

(291)

Ačkoli antidumpingová opatření pravděpodobně skutečně zvýší cenu PET a budou mít negativní dopad na uživatelská odvětví a konečné uživatele výrobků balených do PET, nemusí to nutně vést ke ztrátě pracovních míst u uživatelů PET, protože náklady na PET tvoří maximálně 15 % konečné ceny výrobku. Z dostupných faktických poznatků dále vyplývá, že nejenže jsou plně využívána výrobní zařízení na výrobu PET výrobců v Unii, ale že i řada dalších zemí, například Turecko, Egypt a Vietnam, má kapacitu dodávat PET uživatelskému průmyslu v Unii.

(292)

Evropská unie v rámci svého závazku bojovat proti znečištění a plastům na jedno použití přijala v roce 2015 akční plán EU pro oběhové hospodářství. Tento plán označil plasty za prioritu a zaměřil se na strategie, které zohledňují celý životní cyklus plastů. PET, plně recyklovatelný plast, stojí v čele těchto snah. V roce 2016 bylo v Unii sběrem získáno 72,7 % plastového odpadu, recyklováno však bylo pouze 31,1 %, což podtrhuje význam čistých plastů, jako je PET.

(293)

Směrnice Unie o plastech na jedno použití stanovila pro nadcházející desetiletí ambiciózní cíle v oblasti recyklace, čímž nutí výrobce PET v Unii investovat do technologií rPET. Tento pokrok je však ohrožen přílivem dumpingového vPET z ČLR. Tento dumpingový dovoz snížil konkurenceschopnost rPET vyráběného v Evropě, což vedlo k přechodu zpět na vPET, zejména při vysokých nákladech na energii při výrobě rPET. Dumpingový dovoz může bránit inovacím a budování výrobní kapacity rPET a oslabovat recyklační cyklus PET, který je nezbytný pro dosažení cílů Unie v oblasti snižování emisí uhlíku a recyklace.

(294)

Cla (viz oddíl 9 níže) jsou navíc stanovena na úrovni, která by umožnila dovoz čínského PET za spravedlivé ceny.

(295)

Závazek Unie k ochraně životního prostředí, který je patrný ze směrnice o plastech na jednou použití a který klade důraz na investice do recyklace, by byl levným vPET potenciálně ztížen.

(296)

Celkově bylo předběžně zjištěno, že přínosy opatření převažují nad možným negativním dopadem na dovozce, uživatele a spotřebitele.

(297)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz PET pocházející z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(298)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, aby se zabránilo splnění bezprostřední hrozby podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu.

(299)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz PET pocházejícího z ČLR uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí ve 279. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(300)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF na hranici Unie před proclením měly být následující:

(301)

Sazby antidumpingových cel pro individuální společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(302)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(303)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(304)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(305)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(306)

K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(307)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(308)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,