(EU) 2023/2653Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2653 ze dne 27. listopadu 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/1776 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 2653, 28.11.2023 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 27. listopadu 2023 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 29. listopadu 2023 Nabývá účinnosti: 29. listopadu 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti: 16. září 2028
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2023/2653

28.11.2023

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/2653

ze dne 27. listopadu 2023,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/1776 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1776 ze dne 14. září 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (2),

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 457/2011 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „první přezkum před pozbytím platnosti“) Evropská komise v červenci 2017 prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1171 (4) opětovně uložila konečné antidumpingové clo na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky.

(3)

Na základě druhého přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „druhý přezkum před pozbytím platnosti“) Komise dne 15. září 2023 prováděcím nařízením (EU) 2023/1776 opětovně uložila konečné antidumpingové clo na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky.

(4)

V současnosti platná opatření mají podobu pevně stanoveného cla ve výši 415 EUR/t na veškerý dovoz z ČLR s výjimkou tří spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, jejichž vývoz podléhá minimální dovozní ceně ve výši 1 153 EUR/t.

1.2.   Žádost o přezkum pro nového vývozce

(5)

Dne 26. dubna 2022 obdržela Komise žádost o přezkum pro „nového vývozce“ (dále jen „žádost“) podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádost podala společnost Xinjiang Xinlianxin Energy Chemical Co., Ltd. (dále jen „žadatel“ nebo „společnost Xinjiang XLX“), vyvážející výrobce melaminu v ČLR.

(6)

Žádost obsahovala důkazy o tom, že žadatel je novým vyvážejícím výrobcem podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, konkrétně: 1) v období šetření, z něhož antidumpingová opatření vycházejí, tj. od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období původního šetření“), nevyvážel do Unie výrobek, který je předmětem přezkumu; 2) není ve spojení s žádnými vyvážejícími výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, na něž se vztahují platná antidumpingová cla; 3) výrobek, který je předmětem přezkumu, začal do Unie vyvážet po skončení období původního šetření.

(7)

Komise shledala, že žádost obsahuje dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, aby mohlo být pro žadatele stanoveno individuální dumpingové rozpětí.

1.3.   Zahájení přezkumu pro nového vývozce

(8)

Dne 1. března 2023 zahájila Komise prováděcím nařízením (EU) 2023/442 (5) přezkum za účelem stanovení individuálního dumpingového rozpětí pro žadatele (dále jen „nařízení o zahájení přezkumu“).

(9)

Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se do přezkumného šetření zapojily. Všechny zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a ve lhůtách stanovených v nařízení o zahájení přezkumu požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyly obdrženy žádné připomínky ani žádosti o slyšení.

1.4.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(10)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je melamin, v současnosti kódu KN 2933 61 00, pocházející z ČLR.

(11)

Melamin je bílý krystalický prášek vyráběný převážně z močoviny a používá se zejména k výrobě laminátů, pryskyřic, lepidel na dřevo, tvarovacích směsí a při zpracování papíru/textilu.

1.5.   Období přezkumného šetření

(12)

Šetření se týkalo období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Komise si však vyhradila právo rovněž přezkoumat, zda k transakcím mohlo dojít v následujícím období, a ve světle zjištění takového šetření období přezkumného šetření náležitě změnit.

1.6.   Šetření

(13)

Komise požádala žadatele, aby vyplnil dotazník, s cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné. Žadatel předložil odpověď na dotazník dne 13. dubna 2023.

(14)

V červnu 2023 provedla Komise inspekci v prostorách žadatele. Komise se snažila ověřit veškeré informace, které považovala za nezbytné k rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje kritéria pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce a stanovení individuálního dumpingového rozpětí.

1.7.   Následný postup

(15)

Dne 18. srpna 2023 zveřejnila Komise základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala pro žadatele stanovit individuální dumpingové rozpětí. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(16)

Žadatel zaslal své připomínky. Komise je zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(17)

V návaznosti na připomínky k poskytnutí informací Komise dne 7. října 2023 zveřejnila revidovaná zjištění (dále jen „poskytnutí dodatečných informací“). Zúčastněné strany dostaly příležitost vyjádřit se k poskytnutí dodatečných informací a požádat o slyšení.

(18)

Své připomínky k poskytnutí dodatečných informací zaslal žadatel. Komise je zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

2.   STATUS „NOVÉHO VÝVOZCE“

(19)

Společnost Xinjiang XLX byla založena v roce 2011 společností Henan Xinlianxin Chemicals Group Co., Ltd. (dále jen „Henan XLX“) (6). Výrobu melaminu zahájila, jakmile si v letech 2016 a 2018 opatřila nezbytnou výrobní technologii pro dvě výrobní linky od italské společnosti Eurotecnica (7). Komise proto dospěla k závěru, že žadatel během období původního šetření nevyráběl a/nebo nevyvážel do Unie výrobek, který je předmětem přezkumu.

(20)

Šetřením byl zjištěn značný počet společností, jež jsou ve spojení s žadatelem (8). Konečným vlastníkem žadatele je společnost China XLX Fertiliser Ltd. (dále jen „China XLX“). Tato společnost zahrnuje více než 40 podniků. China XLX má kontrolní podíl ve výši více než 75 % ve společnosti Henan Xinlianxin Chemical Group Co., Ltd. (dále jen „Henan XLX“), která je přímou mateřskou společností žadatele. Žadatel je 100 % dceřinou společností Henan XLX. Při šetření se zjistilo, že kromě žadatele nevyráběla melamin žádná ze společností skupiny China XLX. Komise tudíž dospěla k závěru, že žadatel není ve spojení s žádnými vyvážejícími výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, na něž se vztahují platná antidumpingová cla.

(21)

Šetřením se potvrdilo, že žadatel v období přezkumného šetření vyvážel výrobek, který je předmětem šetření, [1–4] nezávislým odběratelům v Unii. Komise proto dospěla k závěru, že žadatel po skončení období původního šetření skutečně do Unie vyvážel.

(22)

Komise proto dospěla k závěru, že žadatel splňuje podmínky pro to, aby byl považován za nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, neboť 1) během období původního šetření do Unie nevyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu; 2) není ve spojení s žádnými vyvážejícími výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, na něž se vztahují platná antidumpingová cla; 3) po skončení období původního šetření skutečně vyvážel do Unie.

3.   DUMPING

3.1.   Postup pro určení běžné hodnoty

(23)

V rámci druhého přezkumu před pozbytím platnosti zjistila Komise existenci podstatných zkreslení, pokud jde o výrobu a prodej melaminu v ČLR podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Přezkum před pozbytím platnosti a tento přezkum se týkaly téhož výrobku a rovněž období přezkumného šetření se u nich překrývala (9). Komise proto považovala za vhodné zohlednit zjištění podstatných zkreslení v ČLR pro účely stanovení běžné hodnoty v tomto přezkumu pro nového vývozce.

(24)

Aby Komise získala informace nezbytné ke stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, vycházela z výběru vhodné reprezentativní země provedeného při druhém přezkumu před pozbytím platnosti. Bylo zjištěno, že kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení splňuje Turecko.

(25)

Dne 17. července 2023 vydala Komise poznámku ohledně zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka ke zdrojům“), které hodlá u žadatele použít ke stanovení běžné hodnoty.

(26)

V poznámce ke zdrojům Komise informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu řídit se analýzou z druhého přezkumu před pozbytím platnosti a jako reprezentativní zemi použít Turecko. V poznámce byly rovněž uvedeny příslušné zdroje, které Komise zamýšlela použít ke stanovení běžné hodnoty u Turecka jako reprezentativní země.

(27)

Dále informovala zúčastněné strany, že na základě veřejně dostupných informací stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk tureckých výrobců výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, do něhož patří i melamin.

(28)

Komise prostřednictvím poznámky ke zdrojům vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a tomu, zda je Turecko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o příslušných kritériích.

(29)

Žadatel zaslal Komisi své připomínky k referenčním hodnotám, jež Komise zamýšlela použít. Těmto připomínkám se věnuje oddíl 3.2.3 tohoto nařízení.

3.2.   Běžná hodnota

(30)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(31)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“.

(32)

Jak je dále vysvětleno v oddíle 3.2.1, dospěla Komise v tomto šetření k závěru, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení je namístě.

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení byla proto běžná hodnota zjištěna početně na základě ověřeného seznamu a objemu spotřeby vstupů poskytnutých žadatelem a nezkreslených nákladů a zisku z vhodné reprezentativní země.

3.2.1.   Existence podstatných zkreslení

(34)

Analýza uvedená v oddíle 3.2.2.1 prováděcího nařízení (EU) 2023/1776, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů k zásahům ČLR do svého hospodářství obecně, jakož i do odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že ke stanovení běžné hodnoty pro účely druhého přezkumu před pozbytím platnosti není vhodné použít domácí ceny a náklady. Z důvodů vysvětlených v 23. bodě odůvodnění považovala Komise tyto závěry za případné i pro tento přezkum pro nového vývozce.

(35)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.2.2.   Reprezentativní země

(36)

Při druhém přezkumu před pozbytím platnosti byla volba reprezentativní země založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLR (10),

výroba melaminu v této zemi (11),

dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi,

je-li reprezentativních třetích zemí více, měla by být případně upřednostněna země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(37)

Jak je vysvětleno v 25. bodě odůvodnění, Komise v tomto přezkumu vydala poznámku ke zdrojům, která popisuje skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria. Kromě toho informovala zúčastněné strany, že v tomto případě stejně jako ve druhém přezkumu před pozbytím platnosti (12) hodlá použít jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko.

(38)

Pokud jde o výrobu melaminu, bylo v rámci druhého přezkumu před pozbytím platnosti posuzováno sedm zemí (Indie, Írán, Japonsko, Katar, Rusko, Trinidad a Tobago a Spojené státy americké), kde se melamin vyráběl.

(39)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, pouze Rusko se v období přezkumného šetření kvalifikovalo jako země na podobné úrovni rozvoje jako ČLR. Ovšem vzhledem k tomu, že hlavní surovinou pro výrobu melaminu je zemní plyn, u něhož v Rusku existují zkreslení, dále k platným sankcím, jakož i skutečnosti, že se Rusko rozhodlo od dubna 2022 nezveřejňovat podrobné údaje o dovozu a vývozu, se však Komise nedomnívala, že by Rusko bylo vhodnou reprezentativní zemí.

(40)

Proto bylo v rámci druhého přezkumu před pozbytím platnosti Turecko určeno jako země, která je na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako ČLR a kde výroba spadá do stejné obecné kategorie výrobků, tj. výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, jehož součástí je i melamin.

(41)

Pokud jde o dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi, byly údaje o důležitých výrobních faktorech v případě Turecka snadno dostupné. Kromě toho byly pro stejnou obecnou kategorii výrobků veřejně dostupné příslušné údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku. Při druhém přezkumu před pozbytím platnosti byli určeni tři výrobci v téže obecné kategorii výrobků, společnost Ege Gübre Sanayii A.Ș. (dále jen „Ege Gübre“), společnost Tekfen Holding A.Ş. (dále jen „Tekfen“) a společnost Bagfaş Bandirma Gübre Fabrikalari A.Ş. (dále jen „Bagfaş“). Všechny tři společnosti byly výrobci dusíkatých hnojiv (13).

3.2.3.   Nezkreslené náklady a referenční hodnoty a zdroje použité k jejich stanovení.

(42)

S ohledem na všechny ověřené informace předložené žadatelem a po analýze jeho připomínek k poznámce ke zdrojům byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory, jejich zdroje a nezkreslené hodnoty:

Tabulka 1

Výrobní faktory melaminu

Výrobní faktor

Kód zboží v Turecku/kód HS (14)

Nezkreslená hodnota (v CNY)

Měrná jednotka

Zdroj informací

Suroviny

Bituminózní uhlí pro nemetalurgické účely

2701 12 90

1 339,49

tuny

Databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (15)

Ostatní uhlí

2701 19

798,24

tuny

GTA

Kyslík

2804 40

1,21

m3

GTA

Energetika/veřejné služby

Elektrická energie

nepoužije se

0,55

kWh

mezinárodní ceny

Zemní plyn

nepoužije se

2,83

m3

mezinárodní ceny

Voda (odsolená)

nepoužije se

8,78

tuny

Generální ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli

Voda (surová)

nepoužije se

6,60

tuny

Generální ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli

Pracovní síla

Pracovní síla

nepoužije se

37,03

hodiny

Turecký statistický úřad

3.2.3.1.   Suroviny

(43)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla (16) a náklady na přepravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace (dále jen „země, které nejsou členy WTO“), uvedených (17) v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755. (18)

(44)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1 tohoto nařízení dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené k vývozu, usoudila Komise, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu bituminózního uhlí pro nemetalurgické účely z jiných třetích zemí reprezentativní.

(45)

Komise nicméně zjistila, že Turecko v období přezkumného šetření dováželo poměrně malá množství „ostatního uhlí“ a kyslíku. Komise proto považovala za vhodné založit nezkreslené náklady na tyto suroviny na mezinárodních cenách nebo referenčních hodnotách podle čl. 2 odst. 6a písm. a) druhé odrážky základního nařízení.

(46)

Komise v tomto ohledu použila u „ostatního uhlí“ průměrnou vývozní cenu v období přezkumného šetření, a to z Indonésie do všech zemí kromě ČLR a zemí, jež nejsou členy WTO. Indonésie byla v roce 2022 největším vývozcem „ostatního uhlí“, její podíl na celkovém vývozu v uvedeném období činil 92 %. U kyslíku vycházela Komise z vážené průměrné vývozní ceny v období přezkumného šetření z Jižní Afriky, Srbska a Turecka do všech zemí kromě ČLR a zemí, jež nejsou členy WTO. Jižní Afrika, Srbsko a Turecko byly v roce 2022 největšími vývozci kyslíku, v uvedeném období na ně připadalo 35 % celkového vývozu. Vývoz z Evropské unie a Švýcarska, které jsou dalšími předními vývozci kyslíku, se Komise rozhodla nepoužít jako zdroje nezkreslených nákladů vzhledem k tomu, že úroveň hospodářského rozvoje je v jejich případě vyšší.

(47)

Komise zkoumala, zda bituminózní uhlí pro nemetalurgické účely, u něhož byly jako zdroj nezkreslených nákladů použity turecké dovozní statistiky, podléhalo v Turecku vývozním omezením, která by mohla potenciálně zkreslit domácí ceny, a tudíž i dovozní ceny (19). Komise zjistila, že Turecko v období přezkumného šetření neuplatnilo žádná vývozní omezení na vývoz bituminózního uhlí pro nemetalurgické účely.

(48)

Komise dále zkoumala, zda mohly být dovozní ceny zkresleny dovozem z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO. Komise zjistila, že v období přezkumného šetření pocházelo z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO, méně než 0,1 % dovozu bituminózního uhlí pro nemetalurgické účely.

(49)

Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům žadatel tvrdil, že by Komise neměla používat jednu z referenčních hodnot pro uhlí, protože neodpovídá druhu uhlí, který společnost používá při výrobě melaminu.

(50)

Komise s tím nesouhlasila. Žadatel poskytl informace o veškerých nákupech uhlí v období přezkumného šetření včetně specifikací, zejména výhřevnosti a obsahu popela. Tyto informace byly ověřeny na místě a žadatel je dostatečně podložil důkazy. Komise konstatovala, že pokud jde o výhřevnost, žadatel skutečně používal dva různé druhy uhlí. Žadatelovo tvrzení bylo proto zamítnuto.

(51)

Po poskytnutí informací žadatel zopakoval, že uhlí používané jako surovina při výrobě melaminu se liší od uhlí zařazeného do kódu HS 2701 12. Tvrdil, že aby mohlo být uhlí zařazeno do tohoto kódu, musí splňovat obě kritéria – spalné teplo 5 833 kcal/kg nebo vyšší a mezní hodnotu těkavých látek (v sušině, bez minerálních látek) vyšší než 14 %.

(52)

Komise toto tvrzení zamítla. Jak je vysvětleno v 50. bodě odůvodnění, žadatel u veškerých nákupů uhlí během období přezkumného šetření uvedl výhřevnost a obsah popela (nikoli však obsah těkavých látek). Výsledky laboratorního rozboru vzorku odebraného jako důkaz při inspekci na místě však ukázaly, že u nakoupeného uhlí s výhřevností vyšší než 5 833 kcal/kg byl obsah těkavých látek rovněž vyšší než 14 %.

(53)

Kromě toho v návaznosti na tvrzení, které obsahovalo citlivé informace o konkrétní společnosti, a jež bylo proto podrobně rozebráno v rámci samostatného poskytnutí dodatečných informací, Komise zjistila, že před použitím uhlí jako suroviny anebo paliva společnost uhlí s různou výhřevností míchala. Ačkoli vážená průměrná výhřevnost byla u surovinového uhlí vyšší než 5 833 kcal/kg, kdežto u palivového uhlí pod touto mezní hodnotou, přepočítala Komise referenční hodnotu, aby zohlednila směšování různých druhů uhlí v nezkreslené hodnotě surovinového a palivového uhlí. Komise přiřadila příslušnou výši nezkreslených nákladů buď bituminózního uhlí pro nemetalurgické účely, nebo „ostatního uhlí“ podle dané hodnoty výhřevnosti konkrétně ke každé nákupní transakci.

(54)

U řady výrobních faktorů představovaly skutečné náklady vzniklé žadateli v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu. Hodnota spotřebního materiálu, kterou žadatel vynaložil, byla vyjádřena jako podíl jeho skutečných nákladů na přímé vstupní suroviny. Za účelem stanovení nezkreslené hodnoty spotřebního materiálu byl tento procentní podíl aplikován na nezkreslené náklady na přímé vstupní suroviny.

(55)

Po poskytnutí informací žadatel připomněl, že kyslík považuje za spotřební materiál a takto ho uvedl ve své odpovědi na dotazník. Žadatel tvrdil, že kyslík by měl být považován za spotřební materiál, zejména proto, že Komise během inspekce na místě konkrétně neověřila spotřebované množství, ani neudělila společnosti pokyn vést kyslík jako surovinu. Žadatel toto tvrzení zopakoval ve svých připomínkách k poskytnutí dodatečných informací.

(56)

Komise objasnila, že vykázaná hodnota spotřebního materiálu se značnou měrou podílela na celkových nákladech na suroviny. Po inspekci na místě proto Komise shromážděné informace dále analyzovala a rozhodla se, že kyslík bude považovat za jednotlivou surovinovou položku. Podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny tím klesl na nevýznamnou hodnotu. Spotřebované množství kyslíku bylo navíc zahrnuto do nákladových tabulek předložených společností a ověřených na místě. Komise proto považovala vykázanou spotřebu kyslíku za dostatečně spolehlivou. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(57)

Co se týče přepravních nákladů zmíněných ve 43. bodě odůvodnění, vyjádřila Komise přepravní náklady na dodávky surovin u žadatele jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na přepravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

3.2.3.2.   Voda

(58)

V poznámce ke zdrojům informovala Komise zúčastněné strany, že hodlá použít ceny, které v Turecku účtuje průmyslovým uživatelům Generální ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli (20), jež je odpovědné za dodávky vody, odvod a čištění odpadních vod v provincii Kocaeli. Platné ceny byly veřejně dostupné na internetových stránkách příslušného orgánu.

(59)

Turecký orgán rozlišuje mezi dvěma typy průmyslových uživatelů: 1) pravidelní průmysloví uživatelé, na něž se vztahují sazby za vodné a stočné, a 2) průmysloví uživatelé působící v organizovaných průmyslových zónách se společným zařízením na úpravu vody. Průmyslovým uživatelům v těchto zónách nebyl účtován poplatek za stočné.

(60)

Vzhledem k tomu, že žadatel používal výrobní technologii, která neprodukovala odpadní vodu, použila Komise jako nezkreslené náklady na surovou vodu sazby vodného (tj. bez sazby za stočné). Při stanovení nezkreslených nákladů na odsolenou vodu, kterou žadatel sám vyráběl zpracováním surové vody, vycházela Komise z poměru mezi náklady na surovou a odsolenou vodu, jak je uvedl žadatel. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze tento poměr rozumně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na odsolenou vodu.

3.2.3.3.   Elektřina a zemní plyn

(61)

Při druhém přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že ceny elektřiny a zemního plynu se v Turecku během první poloviny roku 2022 zvýšily o více, než kolik činila míra inflace v zemi (21). Turecký statistický úřad navíc nezveřejnil informace o cenách elektřiny a zemního plynu ve druhé polovině roku 2022. Vzhledem k tomu, že se období přezkumného šetření druhého přezkumu před pozbytím platnosti a tohoto přezkumu pro nového vývozce částečně lišila a vzhledem k neexistenci údajů za druhou polovinu roku 2022 proto Komise založila nezkreslené náklady na elektřinu a zemní plyn na koši zemí, jejichž úroveň hospodářského rozvoje je podobná ČLR a jež se obvykle používají jako reprezentativní země při jiných šetřeních a zároveň vyrábějí výrobky v hodnotovém řetězci amoniaku, zejména dusíkatá hnojiva.

(62)

Na základě statistik Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) určila Komise Brazílii a Malajsii jakožto dva největší výrobce dusíkatých hnojiv (22).

(63)

V Brazílii byly ceny elektřiny veřejně k dispozici na internetových stránkách elektroenergetické společnosti CEMIG (23). Komise použila sazby platné pro zákazníky v kategorii „střední/vysoké napětí“. Konečná cena elektřiny sestávala z poplatku za elektrickou energii (kW) a poplatku za spotřebu (kWh). V Malajsii byly ceny elektřiny veřejně k dispozici na internetových stránkách elektroenergetické společnosti TNB (24). Komise použila sazby platné pro zákazníky v kategorii „střední napětí“. Konečná cena elektřiny sestávala z poplatku za elektrickou energii (kW) a poplatku za spotřebu (kWh). Referenční hodnota byla stanovena jako prostý průměr cen elektřiny v Brazílii a Malajsii.

(64)

V Brazílii byl historický vývoj cen zemního plynu veřejně k dispozici na internetových stránkách distributora zemního plynu GASMIG (25). Veškeré úpravy cen v období přezkumného šetření byly veřejně dostupné na stránkách LegisWeb (26). Komise použila sazby za zemní plyn platné pro průmyslové uživatele a zvolila pásmo spotřeby odpovídající spotřebě zemního plynu u žadatele. V Malajsii byl historický vývoj cen zemního plynu veřejně k dispozici ve statistikách zveřejněných energetickou komisí (27). Nejčerstvější dostupné informace byly za rok 2019. Komise proto aktualizovala sazby platné pro průmyslové odběratele za použití míry inflace cen energií (28). Referenční hodnota byla stanovena jako prostý průměr cen zemního plynu v Brazílii a Malajsii.

3.2.3.4.   Pracovní síla

(65)

Komise použila informace o nákladech práce v příslušném průmyslovém odvětví, které jsou veřejně k dispozici od Tureckého statistického úřadu (29). Komise použila nejnovější hodinové náklady práce (30) zaznamenané v oddíle 20 – Výroba chemických látek a chemických přípravků Statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE Rev. 2) (31). Vzhledem k tomu, že nejnovější údaje byly pouze za rok 2020, upravila Komise náklady práce pomocí indexu nákladů práce použitelného na výrobní odvětví v každém čtvrtletí roku 2022 (32), jak jej zveřejnil Turecký statistický úřad.

3.2.3.5.   Výrobní režijní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk

(66)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(67)

Výrobní režijní náklady, které vznikly žadateli, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých této společnosti. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(68)

Jak je vysvětleno v 37. až 41. bodě odůvodnění, v Turecku nebyli žádní výrobci melaminu. Byly proto přezkoumány finanční informace tří tureckých výrobců ve stejné obecné kategorii výrobků, aby bylo možné stanovit nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Stejně jako při druhém přezkumu před pozbytím platnosti se i v tomto šetření jedná o výrobce výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, do něhož patří i melamin, konkrétně o výrobce dusíkatých hnojiv.

(69)

Komise prostudovala finanční údaje za období přezkumného šetření zveřejněné společnostmi Ege Gübre (33), Tekfen (34) a Bagfaș (35) na jejich internetových stránkách nebo prostřednictvím on-line platformy pro zveřejňování informací. Pokud byly k dispozici, vycházela Komise z údajů vykázaných pro segment, který se co nejvíce blíží melaminu. K výnosům a nákladům z investičních činností se nepřihlíželo.

(70)

Všechny tři společnosti zveřejnily finanční informace za období přezkumného šetření a všechny příslušné účetní závěrky byly předmětem auditu. V období přezkumného šetření byly společnosti Tekfen a Bagfaş ziskové (uvedena byla případně i ziskovost podle segmentů). Ačkoli byla společnost Ege Gübre celkově v zisku, segment relevantní pro melamin byl ztrátový. Komise proto na základě finančních informací od společností Tekfen a Bagfaş vypočítala vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, aby mohla stanovit nezkreslenou výši prodejních, správních a režijních nákladů a zisků v reprezentativní zemi.

(71)

Použitelný vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku byl stanoven jako procentní podíl nákladů na prodané zboží ve výši 11,2 % pro prodejní, správní a režijní náklady a 12,7 % pro zisk.

3.2.4.   Výpočet běžné hodnoty

(72)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(73)

Vzhledem k tomu, že melamin je komodita bez dalších typů výrobku, byla běžná hodnota početně zjištěna pouze pro jeden výrobek (typ).

(74)

Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů žadatele. Tato spotřebovaná množství byla ověřena při inspekci na místě. Spotřebované množství Komise vynásobila nezkreslenými jednotkovými náklady zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.3. K nezkresleným nákladům na jednotlivé výrobní faktory přičetla Komise spotřební materiál, jak je popsáno v 54. bodě odůvodnění.

(75)

Komise poté k nezkresleným nákladům na zpracování připočetla výrobní režijní náklady, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům, jak je popsáno v 67. bodě odůvodnění.

(76)

Dále Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady ve výši 11,2 % a zisk ve výši 12,7 %.

(77)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu založenou na ceně ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.3.   Vývozní cena

(78)

Žadatel vyvážel do Unie buď přímo nezávislým odběratelům v Unii, nebo prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem v ČLR.

(79)

Vývozní cena byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.4.   Srovnání a dumpingová rozpětí

(80)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou žadatele jako cenou ze závodu, jak je stanoveno výše.

(81)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na dopravu, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady podle čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení, balení podle čl. 2 odst. 10 písm. f) základního nařízení a bankovní poplatky podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(82)

Komise zjistila, že obchodník ve spojení uvedený v 78. bodě odůvodnění plnil funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize a obdržel za tyto funkce přirážku. Z důvodu zachování důvěrnosti sdělila Komise podrobnosti své analýzy žadateli v samostatném poskytnutí informací. Žadatel se nevyjádřil.

(83)

Pokud se tudíž prodej do Unie uskutečnil prostřednictvím obchodníka ve spojení, Komise rovněž upravila vývozní cenu o prodejní, správní a režijní náklady skutečně vynaložené obchodníkem ve spojení a o nezávislý zisk podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(84)

Pokud jde o nezávislý zisk, měla Komise za to, že v souvislosti s tímto šetřením lze zisk nezávislého dovozce přiměřeně použít jako ukazatel k odhadu vhodné míry úpravy. Jelikož v tomto šetření nespolupracovali žádní dovozci, vycházela Komise v případě nezávislého zisku z předchozích šetření. V prvním přezkumu před pozbytím platnosti dosáhl spolupracující dovozce ziskového rozpětí [2–4] % (přesný údaj nemohl být zveřejněn v zájmu zachování důvěrnosti) (36). Antidumpingové šetření týkající se dovozu dusičnanu amonného s močovinou pocházejícího z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických stanovilo zisk nezávislého dovozce ve výši 4 % (37). S ohledem na informace ze dvou výše uvedených šetření proto Komise považovala za vhodné odečíst nezávislý zisk ve výši 4 %.

(85)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala Komise váženou průměrnou početně zjištěnou běžnou hodnotu výrobku, který je předmětem přezkumu, s váženou průměrnou vývozní cenou tohoto výrobku.

(86)

Na tomto základě vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činilo 12,0 %.

4.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(87)

Jak je uvedeno v 86. bodě odůvodnění, individuální dumpingové rozpětí stanovené pro žadatele činilo 12,0 %.

(88)

V původním šetření byla konečná opatření uložená na dovoz od spolupracujících vyvážejících výrobců založena na jejich individuálních dumpingových rozpětích, jež byla nižší než individuální rozpětí újmy pro všechny tři společnosti. Individuální dumpingová rozpětí stanovená v původním šetření se pohybovala od 44,9 % do 49,0 % (38).

(89)

Na druhé straně bylo zbytkové clo platné pro všechny ostatní společnosti založeno na zbytkovém rozpětí újmy, které bylo nižší než zbytkové dumpingové rozpětí. Zbytkové rozpětí újmy bylo stanoveno na úrovni 65,2 % (39).

(90)

Vzhledem k tomu, že úroveň individuálního dumpingového rozpětí stanovená pro žadatele byla nižší než zbytkové rozpětí újmy z původního šetření, vychází individuální antidumpingové clo na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného žadatelem, z úrovně jeho individuálního dumpingového rozpětí.

(91)

V původním šetření měla individuální antidumpingová opatření na dovoz melaminu vyráběného spolupracujícími vyvážejícími výrobci podobu minimální dovozní ceny, která odstranila zjištěný dumping. Tato minimální dovozní cena byla založena na běžné hodnotě zvýšené na úroveň cen CIF s dodáním na hranice Unie (40).

(92)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací žadatel poukázal na to, že podle čl. 9 odst. 2 Dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dále jen „antidumpingová dohoda WTO z roku 1994“) „bude […] antidumpingové clo, jehož výše bude v každém případě přiměřená, vybíráno na nediskriminační bázi z dovozu tohoto výrobku ze všech zdrojů, o nichž bylo zjištěno, že jsou dumpingové a působí újmu“. Z tohoto důvodu žadatel tvrdil, že by se mu mělo dostat stejného zacházení jako třem vyvážejícím výrobcům, kteří spolupracovali v původním šetření, a měla by se na něj proto vztahovat stejná minimální dovozní cena.

(93)

Žadatel trval na tom, že minimální dovozní cena vypočtená pro něj individuálně neodrážela přiměřenou částku, neboť v původním šetření Komise ke stanovení minimální dovozní ceny pro spolupracující společnosti zohlednila běžnou hodnotu, vývozní cenu a rozpětí újmy, kdežto v tomto přezkumu vzala v úvahu pouze běžnou hodnotu.

(94)

Žadatel dále uvedl, že minimální dovozní cena nebyla stanovena na nediskriminačním základě. Žadatel uvedl paralelu se zacházením s novými vývozci v případech, kdy je použit výběr vzorku vyvážejících výrobců. V takovém případě se na nového vývozce vztahuje celní sazba pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Žadatel proto tvrdil, že by se na něj měla vztahovat minimální dovozní cena platná pro tři vyvážející výrobce, kteří spolupracovali při původním šetření.

(95)

Dodal, že uložení vyšší minimální dovozní ceny by nebylo v zájmu Unie.

(96)

Ve svých připomínkách k poskytnutí dodatečných informací žadatel zopakoval argumenty shrnuté v 92. až 95. bodě odůvodnění.

(97)

Komise připomněla, že stejně jako v původním šetření byla při stanovení antidumpingového cla pro společnost Xinjiang XLX zohledněna běžná hodnota, vývozní cena a rozpětí újmy. Ke stanovení dumpingového rozpětí byla použita běžná hodnota a vývozní cena společnosti. K rozpětí újmy zjištěnému v původním šetření bylo přihlédnuto, aby bylo možné stanovit, zda by individuální antidumpingové clo pro žadatele mělo být založeno na dumpingovém rozpětí nebo rozpětí újmy podle ustanovení tzv. pravidla nižšího cla. Stejně jako při původním šetření byla jako základ ke stanovení výše minimální dovozní ceny použita běžná hodnota.

(98)

Kromě toho čl. 11 odst. 4 základního nařízení výslovně stanoví, že pro nové vývozce se stanoví individuální dumpingové rozpětí. Komise proto usoudila, že argumenty žadatele ohledně zacházení s novými vývozci v šetřeních, v nichž byl proveden výběr vzorku vyvážejících výrobců, nejsou relevantní. Toto zacházení není založeno na čl. 11 odst. 4 základního nařízení, nýbrž na zvláštních ustanoveních příslušných nařízení, jimiž se ukládají daná cla. Jedná se o odlišný právní základ, který se řídí jinými pravidly.

(99)

Zájem Unie se v rámci přezkumu podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení samostatně neposuzuje. V tomto případě byl analyzován v původním šetření a výsledky této analýzy se promítly do zvolené formy opatření.

(100)

Na základě argumentů vysvětlených v 97. až 99. bodě odůvodnění byla žadatelova tvrzení popsaná v 92. až 95. bodě odůvodnění zamítnuta.

(101)

Po poskytnutí informací a opakovaně po poskytnutí dodatečných informací žadatel rovněž tvrdil, že pro účely stanovení minimální dovozní ceny by měla být revidována cena námořní nákladní dopravy použitá k úpravě běžné hodnoty na úroveň CIF na hranice Unie. Podle žadatele byla cena námořní nákladní dopravy v období přezkumného šetření nepřiměřeně vysoká, ve skutečnosti čtyřikrát až pětkrát vyšší než za běžných okolností. Žadatel v této souvislosti odkázal na zprávu ICIS o melaminu ze dne 23. srpna 2023 (41) a na čínský index sazeb kontejnerové přepravy (42) zveřejňovaný Ministerstvem dopravy Čínské lidové republiky.

(102)

Komise toto tvrzení zamítla. Ke stanovení použitelné minimální dovozní ceny Komise nejprve stanovila běžnou hodnotu pro žadatele na základě spotřebovaného množství výrobních faktorů, které společnost vykázala. Zadruhé, úprava běžné hodnoty za účelem stanovení úrovně CIF s dodáním na hranice Unie byla v úplnosti založena na skutečných přepravních nákladech vynaložených žadatelem, jak je uvedl ve svých odpovědích na dotazník a jak byly ověřeny na místě. Kromě toho v původním šetření byla tato úprava rovněž založena na skutečných přepravních nákladech, jak je šetřené společnosti vykázaly v průběhu celého období šetření. Komise proto považovala za vhodné použít stejný přístup i při tomto přezkumu pro nového vývozce v souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení.

(103)

V tomto ohledu minimální dovozní cena použitelná na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného žadatelem, stanovená jako běžná hodnota upravená na úroveň CIF s dodáním na hranice Unie činí 1 346 EUR/t čisté hmotnosti produktu.

(104)

Prováděcí nařízení (EU) 2023/1776 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(105)

Pokud se dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného žadatelem uskutečnil za cenu CIF s dodáním na hranice Unie, jež byla nižší než minimální dovozní cena stanovená v 103. bodě odůvodnění, z dovozu evidovaného v souladu s článkem 3 nařízení o zahájení přezkumu se vybere clo rovnající se rozdílu mezi minimální dovozní cenou a cenou CIF s dodáním na hranice Unie. Celní orgány ukončí celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného žadatelem.

(106)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby se na žadatele vztahovalo individuální antidumpingové clo. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(107)

Tento přezkum nemá vliv na datum, kdy opatření uložená prováděcím nařízením (EU) 2023/1776 pozbudou platnosti na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(108)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2023/1776 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Sazby konečného antidumpingového cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Minimální dovozní cena (EUR/t čisté hmotnosti produktu)

Clo (EUR/t čisté hmotnosti produktu)

Doplňkový kód TARIC

Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemical Co., Ltd

1 153

 

A 986

Shandong Holitech Chemical Industry Co., Ltd

1 153

 

A 987

Henan Junhua Development Company Ltd

1 153

 

A 988

Xinjiang Xinlianxin Energy Chemical Co., Ltd.

1 346

 

8 99B

Všechny ostatní společnosti

415

A 999“

Článek 2

1.   Clo uložené článkem 1 na dovoz melaminu, v současnosti kódu KN 2933 61 00, pocházejícího z ČLR, vyráběného na vývoz do Unie společností Xinjiang Xinlianxin Energy Chemical Co., Ltd. se vybírá z dovozu evidovaného v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) 2023/442. Částka antidumpingového cla, jež se má vybrat z evidovaného dovozu, se rovná rozdílu mezi minimální dovozní cenou a čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením ve všech případech, kdy je tato cena nižší než minimální dovozní cena. Clo se z evidovaného dovozu nevybírá, pokud se čistá cena s dodáním na hranice Unie před proclením rovná minimální dovozní ceně nebo je vyšší.

2.   Celním orgánům se tímto ukládá, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) 2023/442, které se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. listopadu 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)   Úř. věst. L 228, 15.9.2023, s. 199.

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 457/2011 ze dne 10. května 2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 124, 13.5.2011, s. 2).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1171 ze dne 30. června 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 170, 1.7.2017, s. 62).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/442 ze dne 28. února 2023, kterým se zahajuje přezkum pro „nového vývozce“ prováděcího nařízení (EU) 2017/1171 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky pro jednoho čínského vyvážejícího výrobce, zrušuje clo na dovoz uvedeného vyvážejícího výrobce a zavádí celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 64, 1.3.2023, s. 12).

(6)  Dostupné na https://www.xlxchemicals.com/index/company (naposledy zobrazeno 25. července 2023).

(7)  Eurotecnica, Referenční seznam 2023, s. 3. Dostupné na https://www.eurotecnica.it/images/PDF/reflist.pdf (naposledy zobrazeno 25. července 2023).

(8)  China XLX Fertiliser Ltd., výroční zpráva za rok 2022, s. 228–233. K dispozici na https://www.hnxlx.com.cn/Uploads/PdfPic/2023-04-26/6449105b6c7b5.pdf (naposledy zobrazeno 25. července 2023).

(9)  Období přezkumného šetření druhého přezkumu před pozbytím platnosti trvalo od 1. července 2021 do 30. června 2022 a v případě přezkumu pro nového vývozce od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022.

(10)  Veřejně přístupná data Světové banky – vyšší střední příjem. Dostupné na https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income (naposledy zobrazeno 3. července 2023).

(11)  Pokud se melamin v žádné zemi s obdobnou úrovní rozvoje nevyrábí, lze zvážit výrobu výrobku ze stejné obecné kategorie a/nebo odvětví, jako je melamin.

(12)  Úplná analýza reprezentativní země v rámci druhého přezkumu před pozbytím platnosti viz oddíl 3.2.2.2 prováděcího nařízení 2023/1776.

(13)  Výchozími surovinami při výrobě melaminu a dusíkatých hnojiv jsou zemní plyn nebo uhlí. Zemní plyn nebo uhlí se používají také k výrobě amoniaku. Amoniak lze dále zpracovávat na močovinu nebo kyselinu dusičnou. Kyselina dusičná se používá k výrobě dusičnanu amonného, což je dusíkaté hnojivo. Lze ji dále mísit a vyrábět z ní jiné druhy dusíkatých hnojiv, např. dusičnan amonný s močovinou („UAN“; dusičnan amonný smíchaný s močovinou) nebo dusičnan amonno-vápenatý („CAN“; dusičnan amonný smíchaný s vápníkem z vápence). Močovinu s přídavkem amoniaku lze rovněž použít k výrobě melaminu. Dusíkatá hnojiva, močovinu a melamin často vyrábějí tytéž vertikálně integrované společnosti.

(14)  V případě „ostatního uhlí“ a kyslíku byl kód zboží založen na nomenklatuře stanovené Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží.

(15)  Dostupné na https://connect.ihsmarkit.com/gta/home (naposledy zobrazeno 27. července 2023).

(16)  International Trade Centre, Market Access Map (Mezinárodní obchodní centrum, Mapa přístupu na trh). Dostupné na https://www.macmap.org/en/query/customs-duties (naposledy zobrazeno 5. dubna 2023).

(17)  Ázerbájdžán, Bělorusko, Severní Korea, Turkmenistán, Uzbekistán.

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze k stanovení běžné hodnoty použít domácí ceny v uvedených zemích.

(19)  Databáze Global Trade Alert. Dostupné na https://www.globaltradealert.org/data_extraction (naposledy zobrazeno 29. června 2023).

(20)  Dostupné na https://www.isu.gov.tr/sufiyatlari/ (naposledy zobrazeno 30. ledna 2023).

(21)  Viz 171. bod odůvodnění prováděcího nařízení 2023/1776.

(22)  Komise analyzovala vyrobená množství dusíkatých hnojiv za rok 2021, tj. za poslední dostupné období. Rusko nebylo vzato v potaz z důvodů vysvětlených v oddíle 3.2.2 tohoto nařízení a Bělorusko proto, že není členem WTO. Dostupné na https://www.fao.org/faostat/en/#data/RFN (naposledy zobrazeno 14. července 2023).

(23)  Dostupné na https://www.cemig.com.br/atendimento/valores-de-tarifas-e-servicos/ (naposledy zobrazeno 13. července 2023).

(24)  Dostupné na https://www.tnb.com.my/commercial-industrial/pricing-tariffs1 (naposledy zobrazeno 13. července 2023).

(25)  Dostupné na https://gasmig.com.br/historico-de-tarifas/ (naposledy zobrazeno 13. července 2023).

(26)  Dostupné na https://www.legisweb.com.br (naposledy zobrazeno 13. července 2023).

(27)  Dostupné na https://www.st.gov.my/en/web/consumer/details/6/1 (naposledy zobrazeno 13. července 2023).

(28)  Dostupné na https://www.worldbank.org/en/research/brief/inflation-database (naposledy zobrazeno 30. června 2023).

(29)  Dostupné na https://data.tuik.gov.tr/Kategori/GetKategori?p=istihdam-issizlik-ve-ucret-108&dil=2 (naposledy zobrazeno 30. června 2023).

(30)  Tabulka Měsíční průměrné náklady práce a jejich složky podle ekonomických činností, rok 2020, dostupná na https://data.tuik.gov.tr/Kategori/GetKategori?p=istihdam-issizlik-ve-ucret-108&dil=2 (naposledy zobrazeno 30. června 2023).

(31)  Statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství dostupná na https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3859598/5902521/KS-RA-07-015-EN.PDF (naposledy zobrazeno 30. června 2023).

(32)  Tabulka Indexy nákladů práce (2015 = 100) je dostupná na https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Labour-Input-Indices-Quarter-I:-January-March,-2023-49451 (naposledy zobrazeno 30. června 2023).

(33)  Dostupné na http://www.egegubre.com.tr/mali.html (naposledy zobrazeno 30. června 2023).

(34)  Dostupné na https://www.tekfen.com.tr/en/financial-statements-4-22 (naposledy zobrazeno 30. června 2023).

(35)  Dostupné na https://www.kap.org.tr/tr/Bildirim/1123000 (naposledy zobrazeno 30. června 2023).

(36)  Viz 156. bod odůvodnění prováděcího nařízení 2017/1171.

(37)  Viz 56. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1688 ze dne 8. října 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Ruska, Trinidadu a Tobaga a ze Spojených států amerických (Úř. věst. L 258, 9.10.2019, s. 21).

(38)  Viz 132. bod odůvodnění nařízení Komise (EU) č. 1035/2010 ze dne 15. listopadu 2010 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 298, 16.11.2010, s. 10).

(39)  Tamtéž.

(40)  Viz 78. a 79. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 457/2011.

(41)  Zpráva byla předložena jako příloha 1 k připomínce žadatele k poskytnutí informací. Zpráva obsahovala informace od společnosti Xeneta o sazbách za přepravu 20stopového kontejneru na suchý náklad ze severní Číny do severní Evropy v období od ledna 2020 do srpna 2023. Určité informace k cenové historii jsou k dispozici na https://xsi.xeneta.com/ (naposledy zobrazeno 8. září 2023).

(42)  Dostupné na https://www.mot.gov.cn/yunjiazhishu/ (naposledy zobrazeno 8. září 2023).


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/2653/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU