(EU) 2023/2631Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost

Publikováno: Úř. věst. L 2631, 30.11.2023 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 22. listopadu 2023 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 20. prosince 2023 Nabývá účinnosti: 21. prosince 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 9. ledna 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2631

ze dne 22. listopadu 2023

o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 30.11.2023, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023,

  L 

1

20.12.2023




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2631

ze dne 22. listopadu 2023

o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost

(Text s významem pro EHP)



HLAVA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení:

a) 

stanoví jednotné požadavky pro emitenty dluhopisů, kteří chtějí používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ pro své dluhopisy zpřístupňované investorům v Unii;

b) 

zavádí systém registrace a dohledu pro externí posuzovatele evropských zelených dluhopisů a

c) 

stanoví šablony pro volitelné zveřejňování informací pro dluhopisy nabízené jako environmentálně udržitelné a pro dluhopisy vázané na udržitelnost v Unii.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„emitentem“ subjekt, který vydává dluhopisy;

2) 

„veřejnoprávním subjektem“ subjekt uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/1129;

3) 

„taxonomickými požadavky“ kritéria pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti stanovená v článku 3 nařízení (EU) 2020/852;

4) 

„regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 1 );

5) 

„dluhopisem nabízeným jako environmentálně udržitelný“ dluhopis, jehož emitent se vůči investorům zavazuje nebo jim poskytuje jakoukoli formu předsmluvních tvrzení, že peněžní prostředky získané vydáním tohoto dluhopisu budou alokovány na hospodářské činnosti, které přispívají k některému environmentálnímu cíli;

6) 

„dluhopisem vázaným na udržitelnost“ dluhopis, jehož finanční nebo strukturální charakteristiky se liší v závislosti na tom, nakolik emitent dosáhne předem stanovených cílů environmentální udržitelnosti;

7) 

„domovským členským státem“ domovský členský stát ve smyslu čl. 2 písm. m) nařízení (EU) 2017/1129;

8) 

„hostitelským členským státem“ hostitelský členský stát ve smyslu čl. 2 písm. n) nařízení (EU) 2017/1129;

9) 

„finančním aktivem“ dluh, vlastní kapitál, nebo jejich kombinace;

10) 

„zpřístupněním investorům v Unii“:

a) 

veřejná nabídka v Unii nebo

b) 

přijetí dluhopisů k obchodování v obchodním systému nacházejícím se v Unii;

11) 

„veřejnou nabídkou“ veřejná nabídka cenných papírů ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (EU) 2017/1129;

12) 

„obchodním systémem“ obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU;

13) 

„plánem kapitálových výdajů“ plán kapitálových výdajů stanovený v bodě 1.1.2.2 písm. b) a bodě 1.1.3.2 písm. b) přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178;

14) 

„emisními náklady“ náklady, které přímo souvisejí s vydáním dluhopisů, včetně nákladů na odborné poradenství, právní služby, rating, externí posouzení, upisování a umístění;

15) 

„technickými screeningovými kritérii“ technická screeningová kritéria stanovená v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852;

16) 

„přechodnou hospodářskou činností“ hospodářská činnost, která je v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852;

17) 

„podpůrnou hospodářskou činností“ hospodářská činnost, která je v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2020/852;

18) 

„sekuritizací“ sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/2402;

19) 

„původcem“ původce ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2017/2402;

20) 

„sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ sekuritizační jednotka pro speciální účel ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2017/2402;

21) 

„sekuritizovanou expozicí“ expozice zahrnutá do sekuritizace;

22) 

„sekuritizačním dluhopisem“ dluhopis vydaný sekuritizační jednotkou pro speciální účel v souladu s hlavou II kapitolou 3;

23) 

„syntetickou sekuritizací“ syntetická sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2017/2402;

24) 

„fosilním palivem“ fosilní palivo ve smyslu čl. 2 bodu 62 nařízení (EU) 2018/1999.



HLAVA II

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE POUŽÍVÁNÍ OZNAČENÍ „EVROPSKÝ ZELENÝ DLUHOPIS“ NEBO „EUGB“



KAPITOLA 1

Požadavky související s dluhopisy

Článek 3

Označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“

Označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ se používá pouze pro dluhopisy, které splňují požadavky stanovené v této hlavě.

Článek 4

Použití peněžních prostředků získaných vydáním evropských zelených dluhopisů

1.  

Před splatností evropského zeleného dluhopisu se peněžní prostředky jeho vydáním získané alokují v plné výši v souladu s taxonomickými požadavky do jedné nebo více z těchto kategorií (tzv. „postupný přístup“):

a) 

dlouhodobá aktiva, která nejsou finančními aktivy;

b) 

kapitálové výdaje podle bodu 1.1.2.2. přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178;

c) 

provozní výdaje podle bodu 1.1.3.2. přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, které vznikly nejdříve tři roky před vydáním evropského zeleného dluhopisu;

d) 

finanční aktiva, která byla vytvořena nejpozději pět let po vydání evropského zeleného dluhopisu;

e) 

aktiva a výdaje domácností.

Odchylně od prvního pododstavce mohou emitenti odečíst emisní náklady od peněžních prostředků získaných vydáním evropských zelených dluhopisů před alokací těchto peněžních prostředků.

2.  
Odchylně od odstavce 1 mohou emitenti alokovat peněžní prostředky získané vydáním jednoho nebo více nesplacených evropských zelených dluhopisů na portfolio dlouhodobých aktiv nebo finančních aktiv v souladu s taxonomickými požadavky (tzv. „portfoliový přístup“).

Pokud emitenti alokují získané peněžní prostředky v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, prokáží ve zprávách o alokaci podle článku 11, že celková hodnota aktiv uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v jejich portfoliu přesahuje celkovou hodnotu jejich portfolia nesplacených evropských zelených dluhopisů.

3.  
Odchylně od odstavce 1 může veřejnoprávní emitent nebo emitent ze třetí země, který je státem, členem federace v případě federálního státu nebo regionálním či obecním subjektem, alokovat peněžní prostředky získané vydáním jím vydaných evropských zelených dluhopisů rovněž na daňové úlevy, subvence, mezispotřebu, běžné převody v rámci vládních institucí, běžnou mezinárodní spolupráci nebo jiné druhy veřejných výdajů, pokud jsou získané peněžní prostředky alokovány v souladu s taxonomickými požadavky.

Článek 5

Flexibilita při využívání peněžních prostředků získaných vydáním evropských zelených dluhopisů

1.  

Odchylně od čl. 4 odst. 1 mohou emitenti alokovat až 15 % peněžních prostředků získaných vydáním evropských zelených dluhopisů na hospodářské činnosti, které splňují taxonomické požadavky, s výjimkou technických screeningových kritérií, za předpokladu, že tyto činnosti jsou:

a) 

hospodářskými činnostmi, pro které k datu emise evropského zeleného dluhopisu neexistují žádná technická screeningová kritéria, nebo

b) 

činnostmi v rámci mezinárodní podpory vykazovanými v souladu s mezinárodně dohodnutými pokyny, kritérii a cykly podávání zpráv, včetně financování opatření v oblasti klimatu oznámených Komisi podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999, a oficiální rozvojové pomoci oznámené Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

2.  
Pokud emitent alokuje peněžní prostředky získané vydáním evropského zeleného dluhopisu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, popíše v přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedeném v článku 10 dotčené činnosti a odhadovaný procentní podíl získaných peněžních prostředků určených k financování těchto činností jako celku a rovněž podle jednotlivých činností.
3.  
Pokud emitent alokuje peněžní prostředky získané vydáním evropského zeleného dluhopisu na hospodářské činnosti uvedené v odst. 1 písm. a), musí zajistit, aby tyto činnosti splňovaly obecná kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ stanovená v dodatcích A, B, C a D přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, která se na danou činnost vztahují.
4.  
Pokud emitent alokuje peněžní prostředky získané vydáním evropského zeleného dluhopisu na činnosti uvedené v odst. 1 písm. b), musí vynaložit maximální úsilí k zajištění toho, aby tyto činnosti splňovaly příslušná technická screeningová kritéria.

Článek 6

Finanční aktiva

1.  
Peněžní prostředky získané z finančních aktiv se alokují pouze k použití stanovenému v čl. 4 odst. 1 nebo v příslušných případech k použití stanovenému v čl. 4 odst. 2 a 3.
2.  

Peněžní prostředky získané z finančních aktiv lze alokovat na jiná, další finanční aktiva za podmínky, že:

a) 

neexistují více než tři další po sobě jdoucí finanční aktiva;

b) 

peněžní prostředky získané z posledních finančních aktiv v řadě se alokují k použití stanovenému v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) c) nebo e) nebo v příslušných případech k použití stanovenému v čl. 4 odst. 3 a

c) 

emitent zajistí, aby externí posuzovatelé měli možnost konečnou alokaci získaných peněžních prostředků efektivně posoudit.

Článek 7

Plány kapitálových výdajů

1.  
Pokud se použití získaných peněžních prostředků podle čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) vztahují na hospodářské činnosti, které splňují taxonomické požadavky, uveřejní emitent plán kapitálových výdajů.
2.  
Plán kapitálových výdajů stanoví lhůtu, která uplyne před splatností evropského zeleného dluhopisu a po jejímž uplynutí mají být všechny kapitálové a provozní výdaje financované z evropského zeleného dluhopisu v souladu s taxonomií.
3.  
Emitent si do 60 dnů od uplynutí lhůty stanovené v plánu kapitálových výdajů obstará od externího posuzovatele posouzení souladu kapitálových a provozních výdajů, které jsou zahrnuty v tomto plánu kapitálových výdajů a financovány z peněžních prostředků získaných vydáním evropského zeleného dluhopisu, s taxonomií.

Článek 8

Uplatňování technických screeningových kritérií a ochrana předchozího stavu

1.  

Pokud emitenti alokují peněžní prostředky získané vydáním evropských zelených dluhopisů na použití uvedená v čl. 4 odst. 1 a 3, zajistí, aby:

a) 

byly tyto získané peněžní prostředky alokovány v souladu s technickými screeningovými kritérii platnými v době vydání dluhopisu,

b) 

pokud jsou technická screeningová kritéria po vydání dluhopisu změněna, byly následující získané peněžní prostředky alokovány v souladu se změněnými technickými screeningovými kritérii nejpozději sedm let po dni počátku uplatňování těchto změněných kritérií:

i) 

získané peněžní prostředky, které ještě nejsou alokovány, nebo

ii) 

získané peněžní prostředky, na něž se vztahuje plán kapitálových výdajů v souladu s článkem 7 a které dosud nesplnily taxonomické požadavky.

2.  
Pokud emitenti alokují získané peněžní prostředky v souladu s portfoliovým přístupem, zahrnou do svého portfolia pouze ta aktiva, u nichž je podkladová hospodářská činnost v souladu s technickými screeningovými kritérii, která byla použitelná kdykoli během sedmi let přede dnem uveřejnění zprávy o alokaci.
3.  
Pokud existuje riziko, že peněžní prostředky získané vydáním nesplaceného dluhopisu nebudou v souladu s odst. 1 písm. b) bodem ii), emitent vypracuje, předloží externímu posuzovateli k externímu posouzení a uveřejní plán pro jejich co největší sladění se změněnými technickými screeningovými kritérii a pro co největší zmírnění negativních důsledků nedostatečného souladu se změněnými technickými screeningovými kritérii. Emitent tento plán uveřejní před uplynutím lhůty stanovené v odst. 1 písm. b).
4.  
Soulad s příslušnými technickými screeningovými kritérii se prokazuje ve zprávě o alokaci uvedené v článku 11.

Článek 9

Vyloučení jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti

Příslušné orgány uvedené v čl. 44 odst. 1 tohoto nařízení neschválí prospekt vydaný jurisdikcí uvedenou v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, vysoce rizikovou zemí uvedenou v příloze nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 nebo emitenty usazenými v těchto jurisdikcích nebo zemích, pokud tento prospekt odkazuje na toto nařízení nebo na označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“.



Kapitola 2

Požadavky na transparentnost a externí posouzení

Článek 10

Přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu a předemisní posouzení

1.  

Před vydáním evropského zeleného dluhopisu emitenti:

a) 

vyplní přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu obsažený v příloze I;

b) 

zajistí, aby byl vyplněný přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu podroben předemisnímu posouzení, které provede externí posuzovatel a které vyústí v kladné stanovisko.

2.  
Přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedený v odstavci 1 se může týkat více než jedné emise evropských zelených dluhopisů.
3.  

Předemisní posouzení podle odst. 1 písm. b) musí obsahovat:

a) 

posouzení toho, zda emitent vyplnil přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu v souladu s články 4 až 8 a přílohou I, a

b) 

prvky uvedené v příloze IV.

Článek 11

Zprávy o alokaci a poemisní posouzení zpráv o alokaci

1.  
Emitenti evropských zelených dluhopisů vypracují každých dvanáct měsíců až do dne úplné alokace peněžních prostředků získaných vydáním jejich evropských zelených dluhopisů a do splnění případného plánu kapitálových výdajů zprávu o alokaci peněžních prostředků získaných vydáním evropského zeleného dluhopisu za použití šablony obsažené v příloze II, v níž prokáží, že peněžní prostředky získané vydáním evropských zelených dluhopisů od data jejich emise až do konce období uvedeného ve zprávě byly alokovány v souladu s články 4 až 8.

První dvanáctiměsíční období začíná datem emise.

Odchylně od druhého pododstavce mohou emitenti stanovit konečné datum prvního vykazovaného období jako poslední den kalendářního roku nebo účetního roku vydání.

2.  
Zprávy o alokaci musí obsahovat informace o pokroku dosaženém při provádění případného plánu kapitálových výdajů.

Emitenti ve svých výročních zprávách o alokaci zveřejní důvody jakéhokoli zpoždění nebo odchylky, které mají významný dopad na provádění plánu kapitálových výdajů.

3.  
Zpráva o alokaci se může týkat více než jedné emise evropských zelených dluhopisů.
4.  
Emitenti evropských zelených dluhopisů si u externího posuzovatele obstarají poemisní posouzení zprávy o alokaci vypracované po úplné alokaci peněžních prostředků získaných vydáním evropských zelených dluhopisů.
5.  
Pokud po uveřejnění zprávy o alokaci podle čl. 15 odst. 1 písm. d) dojde k opravě alokace získaných peněžních prostředků, emitenti dotčených evropských zelených dluhopisů bez zbytečného odkladu zprávu o alokaci změní a obstarají si u externího posuzovatele poemisní posouzení této změněné zprávy o alokaci.
6.  
Odchylně od odstavce 4 podléhá každá zpráva o alokaci vypracovaná emitenty, kteří alokují peněžní prostředky získané vydáním jednoho nebo více evropských zelených dluhopisů na portfolio aktiv, poemisnímu posouzení, které provádí externí posuzovatel. Externí posuzovatel věnuje zvláštní pozornost těm aktivům, která nebyla zahrnuta do žádné dříve uveřejněné zprávy o alokaci.

Toto poemisní posouzení se nevyžaduje, pokud během období, na které se vztahuje zpráva o alokaci, nedošlo ke změně v alokaci portfolia aktiv a žádné aktivum v portfoliu nebylo ve srovnání s obdobím, na které se vztahovala předchozí zpráva o alokaci, změněno ani nebyla změněna jeho alokace. V takových případech se do příslušné zprávy o alokaci zahrne prohlášení o tom, že poemisní posouzení nebylo provedeno z důvodu neexistence takových změn.

7.  
Emitenti evropských zelených dluhopisů zajistí, aby výroční zprávy o alokaci a případné poemisní posouzení požadované podle tohoto článku byly do 270 dnů od konce každého dvanáctiměsíčního období uvedeného v odstavci 1 uveřejněny. Emitenti zajistí, aby měl v rámci tohoto období 270 dnů externí posuzovatel na posouzení zprávy o alokaci alespoň 90 dnů.
8.  

Poemisní posouzení podle odstavců 4, 5 a 6 tohoto článku musí obsahovat tyto údaje:

a) 

posouzení toho, zda emitent alokoval peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu v souladu s články 4 až 8, na základě informací poskytnutých externímu posuzovateli;

b) 

posouzení toho, zda emitent alokoval peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu podle přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedeného v článku 10, na základě informací poskytnutých externímu posuzovateli;

c) 

prvky uvedené v příloze IV.

Článek 12

Zpráva o dopadu evropského zeleného dluhopisu

1.  
Emitenti evropských zelených dluhopisů po úplné alokaci získaných peněžních prostředků a alespoň jednou během doby platnosti těchto dluhopisů vypracují a uveřejní zprávu o dopadu evropského zeleného dluhopisu, popisující dopad použití peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu na životní prostředí, za použití šablony obsažené v příloze III.
2.  
Zprávy o dopadu evropského zeleného dluhopisu se mohou týkat více než jedné emise evropských zelených dluhopisů.
3.  

Emitenti evropských zelených dluhopisů mohou požádat externího posuzovatele o posouzení zprávy o dopadu. Taková posouzení musí obsahovat tyto údaje:

a) 

posouzení toho, zda je emise dluhopisu v souladu se širší strategií emitenta v oblasti životního prostředí;

b) 

posouzení uvedeného dopadu peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu na životní prostředí;

c) 

prvky uvedené v příloze IV.

Článek 13

Veřejnoprávní emitenti

1.  

Veřejnoprávní subjekt si obstará poemisní posouzení svých evropských zelených dluhopisů od:

a) 

externího posuzovatele, nebo

b) 

externího posuzovatele a státního auditora.

2.  
Pokud si veřejnoprávní subjekt obstarává poemisní posouzení od externího posuzovatele a státního auditora, posuzuje státní auditor alokaci peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu a externí posuzovatel ověřuje, zda jsou hospodářské činnosti financované prostřednictvím dluhopisu v souladu s taxonomickými požadavky.

Článek 14

Prospekt evropských zelených dluhopisů

1.  

K tomu, aby mohl eminent používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“, musí uveřejnit prospekt podle nařízení (EU) 2017/1129, který splňuje tyto podmínky:

a) 

dluhopisy jsou v celém prospektu označeny jako „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“;

b) 

v oddíle prospektu obsahujícím informace o použití získaných peněžních prostředků se uvádí, že evropský zelený dluhopis je vydáván v souladu s tímto nařízením.

2.  
Odchylně od odstavce 1 lze označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ používat pro dluhopisy, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (EU) 2017/1129.
3.  
Pro účely tohoto nařízení pojem „regulované informace“ uvedený v čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1129 zahrnuje informace obsažené v přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedeném v článku 10 tohoto nařízení.
4.  
Pokud je uveřejňován prospekt podle nařízení (EU) 2017/1129, musí obsahovat shrnutí plánu kapitálových výdajů. Toto shrnutí musí obsahovat seznam nejvýznamnějších projektů realizovaných emitentem, měřených jako podíl celkových kapitálových výdajů, na něž se vztahuje plán kapitálových výdajů, a uvádět druh, odvětví, umístění a očekávaný rok dokončení těchto projektů.

Článek 15

Uveřejnění na internetových stránkách emitenta a oznámení orgánu ESMA a příslušným orgánům

1.  

Emitenti evropských zelených dluhopisů uveřejní na svých internetových stránkách a bezplatně a v souladu s čl. 21 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2017/1129 zpřístupní nejméně do uplynutí dvanácti měsíců po splatnosti těchto dluhopisů tyto údaje, včetně jejich případných změn nebo oprav:

a) 

před vydáním dluhopisu vyplněný přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedený v článku 10 tohoto nařízení;

b) 

před vydáním dluhopisu předemisní posouzení týkající se přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedeného v článku 10 tohoto nařízení;

c) 

před vydáním dluhopisu odkaz na internetové stránky, na nichž je možné nahlédnout do prospektu v případech, kdy je prospekt uveřejněn podle nařízení (EU) 2017/1129;

d) 

bez zbytečného odkladu po jejich vypracování v souladu s čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení zprávy o alokaci peněžních prostředků získaných vydáním evropského zeleného dluhopisu;

e) 

bez zbytečného odkladu po jejich obdržení poemisní posouzení zpráv o alokaci peněžních prostředků získaných vydáním evropského zeleného dluhopisu podle článku 11 tohoto nařízení;

f) 

bez zbytečného odkladu po jejím vypracování v souladu s článkem 12 tohoto nařízení zprávu o dopadu evropského zeleného dluhopisu;

g) 

případný plán kapitálových výdajů;

h) 

případné posouzení zprávy o dopadu podle čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení.

Odchylně od prvního pododstavce písm. d) se v případě, že je provedeno poemisní posouzení zprávy o alokaci týkající se evropského zeleného dluhopisu, tato zpráva uveřejní bez zbytečného odkladu po obdržení tohoto posouzení.

2.  

Informace obsažené v dokumentech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), d) a f) se poskytují podle výběru emitenta buď v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, nebo:

a) 

pokud jsou evropské zelené dluhopisy nabízeny veřejnosti nebo jsou přijaty k obchodování pouze v jednom členském státě, v jazyce, který akceptuje příslušný orgán tohoto členského státu;

b) 

pokud jsou evropské zelené dluhopisy nabízeny veřejnosti nebo jsou přijaty k obchodování ve dvou nebo více členských státech, v jazyce, který akceptuje příslušný orgán každého z těchto členských států.

3.  
Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se v případě, že má být prospekt evropského zeleného dluhopisu uveřejněn v souladu s nařízením (EU) 2017/1129, informace obsažené v dokumentech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), d) a f) tohoto článku poskytují v jazyce nebo jazycích uvedeného prospektu.
4.  
Emitenti v příslušných případech oznámí příslušným orgánům uvedeným v čl. 44 odst. 1 a 2 uveřejnění každého z dokumentů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku bez zbytečného odkladu po každém uveřejnění.
5.  
Emitenti oznámí orgánu ESMA uveřejnění všech dokumentů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci do 30 dnů po jejich uveřejnění.

▼M1

Článek 15a

Zpřístupnění informací v jednotném evropském přístupovém místě

1.  

Od 10. ledna 2030 při zveřejňování:

a) 

přehledu údajů, předemisního posouzení týkajícího se přehledu údajů, výročních zpráv o alokaci, poemisního posouzení jedné nebo více zpráv o alokaci, zprávy o dopadu a posouzení zprávy o dopadu uvedených v článku 15;

b) 

předemisních informací uvedených v článku 20 a pravidelném zveřejňování poemisních informací uvedených v článku 21;

emitent předloží tyto informace za účelem jejich zpřístupnění v jednotném evropském přístupovém místě zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ( 2 )současně relevantnímu orgánu shromažďujícímu informace, který je uveden v odstavci 3 nebo 4 tohoto článku.

Tyto informace musí splňovat tyto požadavky:

a) 

předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859, nebo, vyžaduje-li to právo Unie, ve strojově čitelném formátu ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) 2023/2859;

b) 

jsou k nim připojena tato metadata:

i) 

všechna jména a všechny názvy emitenta, jehož se informace týkají;

ii) 

identifikační kód právnické osoby patřící emitentovi upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;

iii) 

velikost emitenta podle kategorií uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. d) uvedeného nařízení;

iv) 

druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení;

v) 

poznámka, zda informace obsahují osobní údaje.

2.  
Pro účely odst. 1 druhého pododstavce písm. b) bodu ii) získá emitent identifikační kód právnické osoby.
3.  
Pro účely zpřístupnění informací uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku v jednotném evropském přístupovém místě je orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2023/2859 orgán ESMA.
4.  
Do 9. ledna 2030 určí členské státy pro účely zpřístupnění informací uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku v jednotném evropském přístupovém místě alespoň jeden orgán shromažďující informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2023/2859 a oznámí to orgánu ESMA.
5.  

Pro účely zajištění účinného shromažďování a správy informací předkládaných v souladu s odstavcem 1 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

a) 

všechna ostatní metadata, která mají být připojena k informacím;

b) 

strukturování údajů v informacích;

c) 

informace, pro které je vyžadován strojově čitelný formát, a to, jaký strojově čitelný formát se má v takovýchto případech používat.

Pro účely písmene c) orgán ESMA posoudí výhody a nevýhody různých strojově čitelných formátů a provede vhodné praktické zkoušky.

Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.  
V případě potřeby přijme orgán ESMA obecné pokyny pro subjekty k zajištění správnosti metadat předkládaných v souladu s odst. 5 prvním pododstavcem písm. a).

▼B



KAPITOLA 3

Podmínky pro používání označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ v souvislosti se sekuritizačními dluhopisy

Článek 16

Použití označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ na sekuritizační dluhopisy

1.  

V případě sekuritizačního dluhopisu označeného jako „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ se:

a) 

odkazy na „emitenta“ v tomto nařízení považují za odkazy na „původce“;

b) 

odkazy na „získané peněžní prostředky“ v článku 4 považují za odkazy na peněžní prostředky získané původcem z prodeje sekuritizovaných expozic sekuritizační jednotce pro speciální účel.

2.  
Odchylně od odst. 1 písm. a) se odkazy na „emitenta“ v článcích 9 a 15, čl. 44 odst. 3, čl. 45 odst. 1, článku 48 a čl. 49 odst. 1 považují za odkazy na „původce“ nebo „sekuritizační jednotku pro speciální účel“ a odkazy na „emitenta“ v čl. 14 odst. 1 a čl. 44 odst. 1 se považují za odkazy na „sekuritizační jednotku pro speciální účel“.
3.  

Pokud jsou sekuritizované expozice vytvořeny více původci:

a) 

požadavky na použití získaných peněžních prostředků stanovené v článcích 4 až 8 musí splnit každý původce na poměrném základě s ohledem na svůj podíl v portfoliu sekuritizovaných expozic;

b) 

požadavky stanovené v článcích 10, 11, 12, 15, 18 a 19 musí původci splnit společně a jasně uvést, nakolik každý původce splnil požadavky, které se ho týkají;

c) 

požadavky na obstarání externího posouzení stanovené v článcích 10 a 11 musí původci splnit společně;

d) 

pokud se více původců rozhodne požádat o posouzení zprávy o dopadu uvedené v čl. 12 odst. 3, musí požadavky s tím spojené splnit společně.

Článek 17

Vyloučení dluhopisů vydaných pro účely syntetické sekuritizace

Dluhopisy vydané pro účely syntetické sekuritizace nejsou způsobilé k tomu, aby používaly označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“.

Článek 18

Vyloučení některých sekuritizovaných expozic

1.  
Pro účely tohoto nařízení sekuritizované expozice nezahrnují expozice financující průzkum, těžbu, extrakci, výrobu, zpracování, skladování, rafinaci či distribuci, včetně přepravy, fosilních paliv a obchodování s nimi.
2.  
Pro účely tohoto nařízení mohou být do portfolia sekuritizovaných expozic zahrnuty expozice financující výrobu elektřiny z fosilních paliv, kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny z fosilních paliv nebo výrobu tepla/chladu z fosilních paliv, pokud tato činnost splňuje kritéria zásady „významně nepoškozovat“ stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.
3.  
Původce vysvětlí, do jaké míry byl dodržen odstavec 1 tohoto článku, v přehledu údajů o evropských zelených dluhopisech uvedeném v článku 10.
4.  
Na žádost příslušného orgánu uvedeného v článku 44 prokáže původce soulad s odstavcem 1 tohoto článku.

Článek 19

Dodatečné požadavky na zveřejňování informací v případě sekuritizace

1.  
V případě sekuritizačního dluhopisu označeného jako „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ musí prospekt uveřejněný podle nařízení (EU) 2017/1129 obsahovat prohlášení, že dluhopis je sekuritizačním dluhopisem a že původce odpovídá za splnění závazků přijatých v prospektu ohledně použití získaných peněžních prostředků.
2.  

K zajištění transparentnosti ohledně environmentálních charakteristik sekuritizovaných expozic musí být v prospektu, na základě dostupných údajů při vynaložení maximálního úsilí a podle nejlepší schopnosti původce, uvedeny informace o:

a) 

podílu sekuritizovaných expozic v portfoliu sekuritizovaných expozic, které financují hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii ve smyslu čl. 1 bodu 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178;

b) 

podílu sekuritizovaných expozic v souladu s taxonomií podle příslušných hospodářských činností uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 v portfoliu expozic způsobilých pro taxonomii podle písmene a) tohoto odstavce;

c) 

podílu sekuritizovaných expozic, které nesplňují cíle zásady „významně nepoškozovat“ uvedené v čl. 3 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, podle příslušných hospodářských činností uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 v portfoliu expozic způsobilých pro taxonomii podle písmene a) tohoto odstavce.

3.  
Informace obsažené v prospektu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku se rovněž zahrnou do přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedeného v článku 10 a na základě každoročních aktualizací, které provede původce, do zprávy o alokaci týkající se evropského zeleného dluhopisu uvedené v článku 11.



HLAVA III

ŠABLONY PRO VOLITELNÉ ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ PRO DLUHOPISY NABÍZENÉ JAKO ENVIRONMENTÁLNĚ UDRŽITELNÉ A PRO DLUHOPISY VÁZANÉ NA UDRŽITELNOST

Článek 20

Zveřejňování předemisních informací pro emitenty dluhopisů nabízených jako environmentálně udržitelné nebo dluhopisů vázaných na udržitelnost

1.  
Do 21. prosince 2024 zveřejní Komise pokyny, které stanoví šablony pro dobrovolné zveřejňování předemisních informací pro emitenty dluhopisů nabízených jako environmentálně udržitelné a dluhopisů vázaných na udržitelnost.
2.  
V šablonách uvedených v odstavci 1 tohoto článku se uvede, zda emitent hodlá využít externího posuzovatele a společnou šablonu pro pravidelné zveřejňování informací uvedenou v článku 21.
3.  

V případě emitentů dluhopisů nabízených jako environmentálně udržitelné musí šablony uvedené v odstavci 1 tohoto článku vedle údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku obsahovat alespoň tyto prvky, které odrážejí záměr emitenta na základě dostupných údajů v době emise dluhopisu:

a) 

pokud se na emitenta vztahuje povinnost uveřejňovat plány podle čl. 19a odst. 2 písm. a) bodu iii) nebo čl. 29a odst. 2 písm. a) bodu iii) směrnice 2013/34/EU, nebo pokud emitent tyto plány uveřejnil dobrovolně, způsob, jakým mají peněžní prostředky získané vydáním dluhopisů přispět k jejich provádění;

b) 

pokud se na emitenta vztahuje povinnost zveřejňovat informace podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852, způsob, jakým se očekává, že peněžní prostředky získané vydáním dluhopisů přispějí k jeho obratu, kapitálovým výdajům a provozním výdajům v souladu s taxonomií;

c) 

minimální podíl peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisů, které mají být použity na činnosti, které jsou environmentálně udržitelné podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852.

4.  

V případě emitentů dluhopisů vázaných na udržitelnost musí šablony uvedené v odstavci 1 tohoto článku vedle údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku obsahovat alespoň tyto prvky, které odrážejí záměr emitenta na základě dostupných údajů v době emise dluhopisu:

a) 

odůvodnění, úroveň ambicí, významnost a metodiku výpočtu klíčových ukazatelů výkonnosti stanovených emitentem;

b) 

pokud se na emitenta vztahuje povinnost uveřejňovat plány podle čl. 19a odst. 2 písm. a) bodu iii) nebo čl. 29a odst. 2 písm. a) bodu iii) směrnice 2013/34/EU, nebo pokud emitent tyto plány uveřejnil dobrovolně, způsob, jakým mají peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu přispět k jejich provádění;

c) 

v relevantních případech způsob, jakým je dluhopis vázán na emitentův obrat, kapitálové výdaje a provozní výdaje v souladu s taxonomií za použití nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178;

d) 

popis struktury dluhopisu, včetně mechanismu úpravy kupónu.

Článek 21

Pravidelné zveřejňování poemisních informací pro emitenty dluhopisů nabízených jako environmentálně udržitelné nebo dluhopisů vázaných na udržitelnost

1.  
Emitenti dluhopisů nabízených jako environmentálně udržitelné a dluhopisů vázaných na udržitelnost mohou pravidelně zveřejňovat poemisní informace prostřednictvím společných šablon.

Pokud emitent pravidelně zveřejňuje poemisní informace v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, použije se článek 44 až do splatnosti dluhopisu.

2.  

V případě emitenta dluhopisů nabízených jako environmentálně udržitelné musí šablony uvedené v odstavci 1 obsahovat alespoň tyto prvky:

a) 

pokud se na emitenta vztahuje povinnost uveřejňovat plány podle čl. 19a odst. 2 písm. a) bodu iii) nebo čl. 29a odst. 2 písm. a) bodu iii) směrnice 2013/34/EU, nebo pokud emitent tyto plány uveřejnil dobrovolně, způsob, jakým peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu přispívají k jejich provádění;

b) 

pokud se na emitenta vztahuje povinnost zveřejňovat informace podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852, způsob, jakým peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu přispívají k jeho obratu, kapitálovým výdajům a provozním výdajům v souladu s taxonomií;

c) 

minimální podíl peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisů, které jsou použity na činnosti, které jsou environmentálně udržitelné podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852.

3.  

V případě emitenta dluhopisů vázaných na udržitelnost musí šablony uvedené v odstavci 1 obsahovat alespoň tyto prvky:

a) 

odůvodnění, úroveň ambicí, významnost a metodiku výpočtu klíčových ukazatelů výkonnosti stanovených emitentem;

b) 

pokud se na emitenta vztahuje povinnost uveřejňovat plány podle čl. 19a odst. 2 písm. a) bodu iii) nebo čl. 29a odst. 2 písm. a) bodu iii) směrnice 2013/34/EU, nebo pokud emitent tyto plány uveřejnil dobrovolně, způsob, jakým mají peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu přispět k jejich provádění;

c) 

v relevantních případech způsob, jakým jsou peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu vázány na emitentův obrat, kapitálové výdaje a provozní výdaje v souladu s taxonomií za použití nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178;

d) 

popis struktury dluhopisu, včetně mechanismu úpravy kupónu.

4.  
Komise přijme do 21. prosince 2024 v souladu s článkem 68 akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení stanovením obsahu, metodiky a struktury informací, které mají být zveřejněny v šablonách uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

Při vypracovávání tohoto aktu v přenesené pravomoci Komise zohlední informace o environmentálních, sociálních a správních a řídicích aspektech, které musí být zveřejněny podle jiných příslušných legislativních aktů, včetně nařízení (EU) 2017/1129, s cílem zabránit překrývání zveřejňovaných informací pro emitenty.

Při vypracovávání tohoto aktu v přenesené pravomoci Komise rovněž zohlední informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahují požadavky na zveřejňování informací podle nařízení (EU) 2019/2088.



HLAVA IV

EXTERNÍ POSUZOVATELÉ EVROPSKÝCH ZELENÝCH DLUHOPISŮ



KAPITOLA 1

Podmínky externího posuzování evropských zelených dluhopisů

Článek 22

Registrace

1.  
Externí posuzovatelé evropských zelených dluhopisů se před zahájením své činnosti zaregistrují u orgánu ESMA.
2.  
Externí posuzovatelé registrovaní u orgánu ESMA musí vždy splňovat podmínky registrace stanovené v čl. 23 odst. 2.
3.  
Hlavy IV a V tohoto nařízení se nevztahují na státní auditory.

Článek 23

Žádost o registraci externího posuzovatele evropských zelených dluhopisů

1.  

Žádost o registraci externího posuzovatele evropských zelených dluhopisů musí obsahovat tyto informace:

a) 

úplný název žadatele, adresu jeho sídla v Unii, internetové stránky žadatele, a pokud je k dispozici, identifikační kód právnické osoby;

b) 

název a kontaktní údaje kontaktní osoby;

c) 

právní formu žadatele;

d) 

vlastnickou strukturu žadatele;

e) 

totožnost členů vrcholného vedení a správní, dozorčí nebo řídící rady žadatele s jejich životopisy, z nichž vyplývá přinejmenším úroveň jejich kvalifikace, zkušeností a vzdělání;

f) 

počet analytiků, zaměstnanců a dalších osob, kteří se přímo podílejí na posuzovacích činnostech, a úroveň jejich znalostí, zkušeností a odborné přípravy získaných před prací pro žadatele a během ní v oblasti poskytování externích posouzení nebo podobných služeb;

g) 

popis postupů a metodik používaných žadatelem při vydávání posouzení;

h) 

podnikové řídicí struktury a politiky nebo postupy používané žadatelem k identifikaci, vyloučení nebo řízení skutečných nebo případných střetů zájmů podle článku 35 a jejich transparentnímu zveřejňování;

i) 

dokumenty a informace týkající se všech případných stávajících nebo plánovaných smluv o externím zajišťování činností externího posuzovatele, na které se vztahuje toto nařízení, včetně informací o subjektech, které přebírají externě zajišťované funkce;

j) 

informace o případných dalších činnostech, které žadatel vykonává.

2.  

Orgán ESMA zaregistruje žadatele jako externího posuzovatele pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a) 

vrcholné vedení a členové správní, dozorčí nebo řídící rady žadatele mají:

i) 

dostatečně dobrou pověst;

ii) 

dostatečné dovednosti k zajištění toho, aby žadatel mohl plnit úkoly vyžadované od externích posuzovatelů podle tohoto nařízení;

iii) 

dostatečnou odbornou kvalifikaci;

iv) 

relevantní zkušenosti s činnostmi, jako jsou zajišťování kvality, kontrola kvality, provádění předemisních a poemisních posouzení a posouzení zpráv o dopadu, poskytování stanovisek druhé strany nebo finanční služby;

b) 

počet analytiků, zaměstnanců a dalších osob, které se přímo podílejí na posuzovacích činnostech žadatele, a úroveň jejich znalostí, zkušeností a odborné přípravy je dostatečná pro to, aby mohl žadatel plnit úkoly, které se po externích posuzovatelích vyžadují podle tohoto nařízení;

c) 

vnitřní opatření žadatele zavedená k zajištění souladu s kapitolou 2 této hlavy jsou vhodná a účinná.

Při posuzování podmínek stanovených v prvním pododstavci tohoto odstavce může orgán ESMA zohlednit, zda žadatel, který poskytl služby podle článků 69 a 70, vynaložil maximální úsilí k dosažení souladu s články 24 až 38. Za tímto účelem může orgán ESMA požadovat, aby mu žadatel poskytl nezbytné informace.

3.  
Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, orgán ESMA o tom žadatele vyrozumí a stanoví mu lhůtu, v níž má poskytnout další informace.

Je-li žádost úplná, orgán ESMA o tom žadatele vyrozumí.

4.  
Do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti orgán ESMA žadatele zaregistruje nebo odmítne zaregistrovat.

Orgán ESMA může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci prodloužit o 15 pracovních dnů, pokud žadatel hodlá některé činnosti externího posuzovatele zajišťovat externě.

5.  
Orgán ESMA písemně oznámí žadateli jeho registraci jakožto externího posuzovatele nebo odmítnutí jeho registrace. Rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí registrace žadatele musí být odůvodněno a nabývá účinnosti pátým pracovním dnem po přijetí.
6.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovících kritéria uvedená v odst. 2 prvním pododstavci písm. a) a b).

Předloží je Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací uvedených v odstavci 1.

Při jejich vypracovávání zohlední digitální způsoby registrace.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 24

Podstatné změny důležité pro registraci

1.  
Externí posuzovatel oznámí orgánu ESMA veškeré podstatné změny informací poskytnutých podle čl. 23 odst. 1 před jejich provedením.

Má-li orgán ESMA námitku proti těmto podstatným změnám, informuje o tom externího posuzovatele do 45 pracovních dnů od jejich oznámení a svou námitku odůvodní. Změny uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nesmějí být provedeny, pokud orgán ESMA v uvedené lhůtě vysloví námitku.

2.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací uvedených v odstavci 1.

Při jejich vypracovávání zohlední digitální způsoby registrace.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 25

Jazykový režim

Žadatel předloží žádost o registraci uvedenou v článku 23 v jednom z úředních jazyků orgánů Unie. Na veškerou další komunikaci mezi orgánem ESMA a žadatelem a jeho pracovníky se obdobně použije nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 ( 3 ).



KAPITOLA 2

Organizační požadavky, procesy a dokumenty týkající se správy a řízení

Článek 26

Obecné zásady

1.  
Externí posuzovatelé používají vhodné systémy, zdroje a postupy, aby splnili své povinnosti podle tohoto nařízení.
2.  
Externí posuzovatelé alespoň jednou ročně sledují a hodnotí přiměřenost a účinnost svých systémů, zdrojů a postupů zavedených v souladu s tímto nařízením a přijímají vhodná opatření k odstranění veškerých nedostatků v tomto ohledu.
3.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kritéria pro posuzování vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti systémů, zdrojů a postupů externích posuzovatelů uvedených v odstavcích 1 a 2.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 27

Vrcholné vedení a členové správní, dozorčí nebo řídící rady

1.  

Vrcholné vedení externího posuzovatele zajišťují plnění následujících požadavků a členové jeho správní, dozorčí nebo řídící rady na jejich plnění dohlížejí:

a) 

řádné a obezřetné řízení externího posuzovatele;

b) 

nezávislost posuzovacích činností;

c) 

aby veškeré skutečné nebo potenciální střety zájmů byly řádně identifikovány, vyloučeny nebo řízeny a transparentně zveřejňovány;

d) 

aby externí posuzovatel vždy dodržoval toto nařízení.

2.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kritéria pro posouzení řádného a obezřetného řízení externího posuzovatele uvedeného v odst. 1 písm. a) a řízení střetů zájmů uvedeného v odst. 1 písm. c).

Předloží je Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 28

Analytici a zaměstnanci externích posuzovatelů a další osoby přímo zapojené do posuzovacích činností externích posuzovatelů

1.  
Externí posuzovatelé zajistí, aby jejich analytici a zaměstnanci, jakož i všechny ostatní fyzické osoby, které poskytují služby externím posuzovatelům nebo podle jejich příkazů a které se přímo podílejí na posuzovacích činnostech, měli nezbytné znalosti, zkušenosti a odbornou přípravu pro jim přidělované úkoly.
2.  
Externí posuzovatelé zajistí, aby osoby uvedené v odstavci 1 nesměly vyvolat jednání o poplatcích nebo platbách s posuzovaným subjektem, spřízněnou třetí osobou nebo jakoukoli osobou přímo či nepřímo spojenou s posuzovaným subjektem prostřednictvím kontroly ani se těchto jednání účastnit.
3.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria pro posouzení přiměřenosti znalostí, zkušeností a odborné přípravy osob uvedených v odstavci 1.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 29

Útvar compliance

1.  
Externí posuzovatelé zřídí a udržují stálý útvar compliance, který nezávisle a účinně zajišťuje soulad s předpisy u činností vykonávaných podle tohoto nařízení.
2.  

Externí posuzovatelé zajistí, aby útvar compliance splňoval tyto podmínky:

a) 

měl pravomoci k řádnému a nezávislému plnění svých povinností;

b) 

měl nezbytné zdroje, odborné znalosti a přístup ke všem relevantním informacím;

c) 

nesledoval ani nehodnotil své vlastní činnosti;

d) 

nebyl odměňován ve vztahu k podnikatelské výkonnosti externího posuzovatele.

3.  
Zjištění útvaru compliance se zpřístupní dozorčímu orgánu nebo správnímu orgánu externího posuzovatele.
4.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví kritéria pro posouzení toho, zda má útvar compliance pravomoci k řádnému a nezávislému plnění svých povinností, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a), a a kritéria pro posouzení toho, zda má útvar compliance potřebné zdroje, odborné znalosti a přístup ke všem relevantním informacím, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b).

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 30

Vnitřní zásady a postupy

1.  
Externí posuzovatelé přijmou a zavedou vnitřní zásady a postupy hloubkové kontroly, které zajistí, aby jejich obchodní zájmy nenarušovaly nezávislost nebo přesnost posuzovacích činností.
2.  
Externí posuzovatelé přijmou a zavedou řádné administrativní a účetní postupy, mechanismy vnitřní kontroly a účinná kontrolní a ochranná opatření pro systémy zpracování informací.
3.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kritéria pro posuzování řádnosti administrativních a účetních postupů a mechanismů vnitřní kontroly uvedených v odstavci 2, jakož i účinnost kontrolních a ochranných opatření pro systémy zpracování informací uvedených v odstavci 2.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 31

Metodiky posuzování a informace používané pro posouzení

1.  
Externí posuzovatelé přijmou a zavedou opatření, která zajistí, aby jejich posouzení poskytovala stanoviska vycházející z důkladné analýzy všech informací, které mají k dispozici a které jsou podle jejich metodik pro jejich analýzu podstatné.
2.  
Externí posuzovatelé zveřejní klíčové kroky své argumentace, které je dovedly k závěrům každého z provedených posouzení.
3.  
Externí posuzovatelé při provádění posouzení používají dostatečně kvalitní informace ze spolehlivých zdrojů.
4.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kritéria pro posouzení toho, zda jsou informace uvedené v odstavci 3 dostatečně kvalitní a zda jsou zdroje uvedené v uvedeném odstavci spolehlivé.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 32

Chyby v metodikách hodnocení nebo při jejich uplatňování

1.  
Zjistí-li externí posuzovatelé chyby ve svých metodikách posuzování nebo v jejich uplatňování, jež měly podstatný dopad na posouzení, neprodleně je oznámí orgánu ESMA a emitentům dotčených evropských zelených dluhopisů a vysvětlí jim je.
2.  
Externí posuzovatelé se chybami včas zabývají a chyby uvedené v odstavci 1 co nejdříve zveřejní na svých internetových stránkách, v příslušných případech společně s revidovaným a opraveným posouzením. V revidovaných dokumentech se uvedou důvody změn.

Článek 33

Externí zajišťování činností

1.  
Externí posuzovatelé, kteří zadávají své posuzovací činnosti poskytovatelům služeb, kteří jsou třetími stranami, zajistí, aby každý takový poskytovatel služeb měl schopnosti a kapacitu tyto posuzovací činnosti spolehlivě a profesionálně vykonávat. Rovněž zajistí, aby externí zajišťování činností podstatně nesnižovalo kvalitu jejich vnitřní kontroly ani schopnost orgánu ESMA dohlížet na to, jak dodržují toto nařízení.
2.  
Externí posuzovatelé nesmějí externě zajišťovat všechny své posuzovací činnosti nebo činnosti svého útvaru compliance.
3.  
Externí posuzovatelé oznámí orgánu ESMA ty ze svých posuzovacích činností, které hodlají zajišťovat externě, včetně upřesnění úrovně lidských a technických zdrojů potřebných k výkonu každé z těchto činností a důvodů pro externí zajišťování.
4.  
Externí posuzovatelé, kteří zajišťují posuzovací činnosti externě, zajistí, aby toto externí zajišťování neomezilo ani nezhoršilo schopnost členů vrcholného vedení nebo řídícího orgánu externího posuzovatele vykonávat svou funkci nebo role.
5.  
Externí posuzovatelé zajistí, aby poskytovatelé služeb, kteří jsou třetími stranami, spolupracovali s orgánem ESMA v souvislosti s jakýmikoli externě zajišťovanými posuzovacími činnostmi a plnili veškeré jeho požadavky v oblasti dohledu.
6.  

Externí posuzovatelé zůstávají odpovědní za všechny externě zajišťované činnosti a přijmou opatření, kterými splní tyto podmínky:

a) 

posouzení toho, zda poskytovatelé služeb, kteří jsou třetími stranami, vykonávají externě zajišťované posuzovací činnosti účinně a v souladu s požadavky použitelných unijních a vnitrostátních právních předpisů a vhodným způsobem řeší zjištěné nedostatky;

b) 

identifikaci potenciálních rizik v souvislosti s externě zajišťovanými posuzovacími činnostmi;

c) 

náležité pravidelné monitorování externě zajišťovaných posuzovacích činností;

d) 

náležité kontrolní postupy týkající se externě zajišťovaných posuzovacích činností, včetně účinného dohledu nad těmito činnostmi a nad případnými riziky ve vztahu k poskytovateli služeb, který je třetí stranou;

e) 

náležitou kontinuitu externě zajišťovaných posuzovacích činností.

Pro účely prvního pododstavce písm. e) si externí posuzovatelé od poskytovatelů služeb, kteří jsou třetími stranami, obstarají informace o opatřeních pro zajištění kontinuity činností, posoudí jejich kvalitu a v případě potřeby požádají o zlepšení těchto opatření.

7.  

Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících kritéria pro:

a) 

posouzení schopnosti a způsobilosti poskytovatelů služeb, kteří jsou třetími stranami, spolehlivě a odborně vykonávat posuzovací činnosti a

b) 

zajištění toho, aby výkon posuzovacích činností podstatně nezhoršil kvalitu vnitřní kontroly externích posuzovatelů ani schopnost orgánu ESMA dohlížet na dodržování tohoto nařízení externími posuzovateli.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 34

Požadavky na uchovávání záznamů

1.  

Externí posuzovatelé vedou náležité záznamy o:

a) 

totožnosti osob podílejících se na stanovení a schválení posouzení a dni přijetí rozhodnutí o schválení posouzení;

b) 

dokumentaci k zavedeným postupům a metodikám, které externí posuzovatelé používají k provádění a vypracovávání posouzení;

c) 

interních dokumentech, včetně neveřejných informací a pracovních dokumentů, které byly použity jako základ pro každé uveřejněné posouzení;

d) 

záznamech o postupech a opatřeních, které externí posuzovatelé přijali pro zajištění souladu s požadavky tohoto nařízení;

e) 

kopiích vnitřních i vnějších sdělení, která se týkají posuzovacích činností, včetně elektronických sdělení přijímaných a odesílaných externím posuzovatelem a jeho zaměstnanci;

f) 

dokumentaci obsahující předsmluvní posouzení podle čl. 35 odst. 2.

2.  
Záznamy a dokumenty uvedené v odstavci 1 se uchovávají po dobu končící nejméně pět let po splatnosti dotčeného dluhopisu a zpřístupní se orgánu ESMA na jeho žádost.
3.  
Pokud orgán ESMA zruší registraci externího posuzovatele v souladu s čl. 59 odst. 1, zajistí tento externí posuzovatel uchovávání záznamů a dokumentů po dobu dalších pěti let. Záznamy a dokumenty, které stanoví příslušná práva a povinnosti externího posuzovatele a emitenta evropského zeleného dluhopisu podle dohody o poskytování posuzovacích služeb, se uchovávají po dobu trvání vztahu s tímto emitentem.

Článek 35

Střet zájmů a důvěrnost informací

1.  

Externí posuzovatelé ve svých posouzeních identifikují, vyloučí nebo řídí a transparentně zveřejňují každý skutečný nebo potenciální střet zájmů, který se týká:

a) 

jejich analytiků nebo zaměstnanců;

b) 

akcionářů držících alespoň 10 % kapitálu nebo hlasovacích práv externích posuzovatelů nebo ve společnosti, která má pravomoc vykonávat kontrolu nebo dominantní vliv nad externími posuzovateli;

c) 

jakékoli osoby, která má s externími posuzovateli smluvní vztah a která se přímo podílí na posuzovacích činnostech;

d) 

jakýchkoli osob schvalujících posouzení.

2.  
Externí posuzovatel před tím, než uzavře s emitentem smlouvu o poskytování služeb, provede předsmluvní posouzení toho, zda existuje skutečný nebo potenciální střet zájmů, a toto posouzení zdokumentuje. Dojde-li po uzavření smlouvy mezi externím posuzovatelem a emitentem k podstatné změně rizika střetu zájmů, externí posuzovatel předsmluvní posouzení a související dokumentaci aktualizuje.

Pokud externí posuzovatel zjistí, že skutečně dochází ke střetu zájmů, a není schopen zavést opatření k vyloučení nebo řízení tohoto střetu zájmů, posouzení nevydá.

3.  
Poplatky účtované externími posuzovateli za posuzovací služby nesmějí záviset na výsledku posouzení ani na žádném jiném výsledku nebo výstupu provedené práce.
4.  
Analytici, zaměstnanci externího posuzovatele a všechny ostatní osoby, které mají s externími posuzovateli smluvní vztahy a přímo se podílejí na posuzovacích činnostech, jsou vázáni povinností zachovávat profesní tajemství.
5.  

Externí posuzovatelé zajistí, aby jejich analytici a zaměstnanci nebo jiné fyzické osoby, které jsou smluvně spojeny s externími posuzovateli a přímo se podílejí na posuzovacích činnostech:

a) 

přijali veškerá přiměřená opatření na ochranu majetku a záznamů v držení externího posuzovatele před podvodem, krádeží nebo zneužitím, s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti jejich obchodních činností a k povaze a rozsahu jejich posuzovacích činností;

b) 

nesdělovali žádné informace o posouzeních ani případných budoucích posouzeních žádným jiným stranám než emitentům, kteří požádali o posouzení externím posuzovatelem;

c) 

nepoužívali ani nesdělovali důvěrné informace k jiným účelům než k posuzovacím činnostem.

Článek 36

Poskytování dalších služeb

Externí posuzovatelé, kteří poskytují jiné služby než posuzovací činnosti, zajistí, aby tyto jiné služby nepůsobily střet zájmů s jejich posuzovacími činnostmi evropských zelených dluhopisů. Ve svých posouzeních uvedou veškeré další služby poskytnuté posuzovanému subjektu nebo jakékoli spřízněné třetí straně.



Kapitola 3

Posouzení

Článek 37

Odkazy na orgán ESMA nebo jiné příslušné orgány

Ve svých posouzeních nesmějí externí posuzovatelé odkazovat na orgán ESMA ani na žádný příslušný orgán způsobem, který by mohl udávat nebo naznačovat, že dotyčný orgán toto posouzení nebo jakékoli posuzovací činnosti vykonávané externím posuzovatelem potvrzuje nebo schvaluje.

Článek 38

Uveřejnění posouzení

1.  

Externí posuzovatelé uveřejní a bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách:

a) 

v přiměřené době před vydáním dotčeného dluhopisu předemisní posouzení, která vydali;

b) 

neprodleně po tom, co dokončí posouzení zpráv o alokaci, poemisní posouzení, která vydali;

c) 

neprodleně po tom, co provedou posouzení zpráv o dopadu, posouzení zpráv o dopadu, která vydali.

2.  
Posouzení zůstanou na internetových stránkách externího posuzovatele veřejně dostupná nejméně do splatnosti dotčeného dluhopisu.
3.  
Externí posuzovatelé, kteří se rozhodnou ukončit poskytování posouzení, uvedou na svých internetových stránkách informace o důvodech tohoto rozhodnutí neprodleně poté, co je učiní.



KAPITOLA 4

Poskytování služeb externími posuzovateli ze třetích zemí

Článek 39

Obecná ustanovení

1.  
Externí posuzovatel ze třetí země může poskytovat své služby v souladu s tímto nařízením emitentům evropských zelených dluhopisů, pokud je zapsán v rejstříku externích posuzovatelů ze třetích zemí vedeném orgánem ESMA v souladu s článkem 67.
2.  

Orgán ESMA zaregistruje externího posuzovatele ze třetí země, který zažádal o poskytování služeb externího posuzovatele v souladu s tímto nařízením v celé Unii podle odstavce 1, (dále jen „žádající externí posuzovatel ze třetí země“) pouze tehdy, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

Komise přijala rozhodnutí podle čl. 40 odst. 1;

b) 

žádající externí posuzovatel ze třetí země je registrován nebo má povolení poskytovat služby externího posuzování, které mají být poskytovány v Unii, a podléhá účinnému dohledu a vymáhání práva zajišťujícímu plný soulad s požadavky platnými v uvedené třetí zemi;

c) 

byla uzavřena ujednání o spolupráci v souladu s čl. 40 odst. 3.

3.  
Pokud je externí posuzovatel ze třetí země registrován v souladu s tímto článkem, nejsou na něj kladeny žádné další požadavky na externího posuzovatele ze třetí země týkající se záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení.
4.  
Poté, co Komise přijme rozhodnutí uvedené v čl. 40 odst. 1, podá žádající externí posuzovatel ze třetí země žádost orgánu ESMA s použitím formulářů a šablon uvedených v čl. 23 odst. 7 ve vztahu ke třetí zemi, ve které je tento posuzovatel registrován nebo má povolení.
5.  
Žádající externí posuzovatel ze třetí země poskytne orgánu ESMA všechny informace, které jsou nezbytné pro jeho registraci.
6.  
Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, orgán ESMA o tom žádajícího externího posuzovatele ze třetí země vyrozumí a stanoví mu lhůtu, v níž má poskytnout další informace.

Je-li žádost úplná, orgán ESMA o tom žádajícího externího posuzovatele ze třetí země vyrozumí.

7.  
Do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti orgán ESMA žádajícího externího posuzovatele ze třetí země zaregistruje nebo odmítne zaregistrovat.

Orgán ESMA může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci prodloužit o 15 pracovních dnů, pokud žádající externí posuzovatel ze třetí země hodlá některé činnosti externího posuzovatele zajišťovat externě.

8.  
Orgán ESMA písemně oznámí žádajícímu externímu posuzovateli ze třetí země jeho registraci jakožto externího posuzovatele ze třetí země nebo odmítnutí jeho registrace. Toto rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí registrace žádajícího externího posuzovatele ze třetí země musí být odůvodněno a nabývá účinnosti pátým pracovním dnem po přijetí.
9.  
Externí posuzovatelé ze třetích zemí před poskytnutím jakékoli služby ve vztahu k emitentům evropských zelených dluhopisů usazeným v Unii nabídnou, že případné spory týkající se těchto služeb předají do pravomoci soudu členského státu nebo rozhodčího soudu se sídlem v členském státě.

Článek 40

Rozhodnutí o rovnocennosti

1.  

Komise může ve vztahu ke třetí zemi přijmout rozhodnutí, v němž uvede, že právní a dohledový rámec v uvedené třetí zemi zajišťují, že jsou splněny tyto skutečnosti:

a) 

externí posuzovatelé registrovaní nebo povolení v této třetí zemi splňují právně závazné požadavky na organizaci a obchodní činnost, které mají rovnocenný účinek jako požadavky stanovené tímto nařízením a prováděcími opatřeními přijatými podle něj;

b) 

právní rámec dané třetí země stanoví fakticky rovnocenný systém pro uznávání externích posuzovatelů registrovaných nebo povolených v souladu s právem této třetí země.

2.  

Komise může mít za to, že organizační rámec třetí země a rámec třetí země upravující obchodní činnost má rovnocenný účinek jako požadavky tohoto nařízení, pokud v tomto rámci subjekty poskytující služby externího posuzování podléhají těmto povinnostem:

a) 

registraci nebo povolování a průběžnému účinnému dohledu a vymáhání práva;

b) 

přiměřeným organizačním požadavkům v oblasti vnitřních kontrolních funkcí;

c) 

vhodným pravidlům pro výkon obchodní činnosti.

3.  

Orgán ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 1 uznány jako fakticky rovnocenné, ujednání o spolupráci. V těchto ujednáních se vymezí:

a) 

mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí, včetně přístupu ke všem informacím o externích posuzovatelích z těchto třetích zemí registrovaných nebo povolených ve třetích zemích, které si orgán ESMA vyžádá;

b) 

mechanismus rychlého oznámení orgánu ESMA, pokud se příslušný orgán třetí země domnívá, že externí posuzovatel ze třetí země, na který dohlíží a který orgán ESMA zaregistroval podle článku 67, porušuje podmínky registrace nebo povolení či použitelné právo;

c) 

postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně kontrol na místě ve vhodných případech.

4.  
Externí posuzovatel ze třetí země usazený v zemi, jejíž právní a dohledový rámec byl uznán za fakticky rovnocenný v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, a zapsaný v rejstříku uvedeném v článku 67 může poskytovat služby, na něž se vztahuje registrace, emitentům evropských zelených dluhopisů v celé Unii.
5.  
Externí posuzovatel ze třetí země přestane požívat práv podle článku 39, pokud Komise ve vztahu k této třetí zemi zruší své rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 41

Zrušení registrace externího posuzovatele ze třetí země

1.  

Orgán ESMA zruší registraci externího posuzovatele ze třetí země výmazem tohoto externího posuzovatele z rejstříku uvedeného v článku 67, pokud má na základě doložených důkazů oprávněné důvody se domnívat, že tento posuzovatel při poskytování služeb podle tohoto nařízení v Unii:

a) 

jedná způsobem, který jasně poškozuje zájmy investorů nebo řádné fungování trhů, nebo

b) 

závažným způsobem porušuje právní předpisy, kterým podléhá v dotčené třetí zemi a na jejichž základě Komise přijala rozhodnutí podle čl. 40 odst. 1.

2.  

Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 poté, co:

a) 

předal záležitost orgánu dohledu z dotčené třetí země a tento orgán dohledu nepřijal opatření nezbytná pro ochranu investorů a řádné fungováni trhů v Unii nebo neprokázal, že dotčený externí posuzovatel ze třetí země plní požadavky použitelné v dané třetí zemi, a

b) 

informoval orgán dohledu dotčené třetí země o svém záměru zrušit registraci tohoto externího posuzovatele ze třetí země nejméně 30 dní před zrušením.

3.  
Orgán ESMA bezodkladně informuje Komisi o rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 a zveřejní své rozhodnutí na svých internetových stránkách.
4.  
Pokud je registrace externího posuzovatele ze třetí země zrušena, Komise posoudí, zda ve vztahu k dotčené třetí zemi nadále existují podmínky, za kterých bylo přijato rozhodnutí podle čl. 40 odst. 1.

Článek 42

Uznání externího posuzovatele ze třetí země

1.  
Až do přijetí rozhodnutí podle čl. 40 odst. 1 může externí posuzovatel ze třetí země poskytovat své služby v souladu s tímto nařízením, pokud získá od orgánu ESMA uznání v souladu s tímto článkem.
2.  
Externí posuzovatel ze třetí země, který hodlá získat uznání podle odstavce 1 tohoto článku (dále jen „externí posuzovatel ze třetí země žádající o uznání“), musí splňovat požadavky stanovené v článcích 23 až 38 a článcích 54 až 56.
3.  

Externí posuzovatel ze třetí země žádající o uznání musí mít právního zástupce usazeného v Unii. Tento právní zástupce:

a) 

odpovídá společně s externím posuzovatelem ze třetí země žádajícím o uznání za zajištění toho, aby tento posuzovatel poskytoval služby podle tohoto nařízení v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 2, a v tomto ohledu odpovídá orgánu ESMA za jednání externího posuzovatele ze třetí země žádajícího o uznání v Unii;

b) 

jedná jménem externího posuzovatele ze třetí země žádajícího o uznání jako hlavního kontaktního místa pro styk s orgánem ESMA a jakoukoli jinou osobou v Unii, pokud jde o povinnosti externího posuzovatele podle tohoto nařízení, a

c) 

musí mít dostatečné znalosti, odbornost a zdroje k plnění svých povinností podle tohoto odstavce.

4.  
Žádost o uznání orgánem ESMA podle odstavce 1 musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby se orgán ESMA mohl přesvědčit, že externí posuzovatel ze třetí země žádající o uznání zavedl veškerá opatření nezbytná ke splnění požadavků uvedených v odstavcích 2 a 3, a v relevantních případech uvést příslušný orgán odpovědný za dohled nad externím posuzovatelem ze třetí země žádajícím o uznání v této třetí zemi.
5.  
Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti o uznání orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, orgán ESMA o tom externího posuzovatele ze třetí země žádajícího o uznání vyrozumí a stanoví mu lhůtu, v níž má poskytnout další informace.

Je-li žádost úplná, orgán ESMA o tom externího posuzovatele ze třetí země žádajícího o uznání vyrozumí.

6.  
Do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o uznání orgán ESMA ověří, zda jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3.

Orgán ESMA může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce prodloužit o 15 pracovních dnů, pokud externí posuzovatel ze třetí země žádající o uznání hodlá některé činnosti externího posuzovatele zajišťovat externě.

7.  
Orgán ESMA písemně oznámí externímu posuzovateli ze třetí země žádajícímu o uznání své rozhodnutí uznat ho za externího posuzovatele ze třetí země nebo odmítnout toto uznání. Rozhodnutí o uznání nebo o odmítnutí uznání externího posuzovatele ze třetí země žádajícího o uznání musí být odůvodněno a nabývá účinnosti pátým pracovním dnem po přijetí.
8.  
Orgán ESMA pozastaví, nebo ve vhodných případech zruší, uznání udělené v souladu s odstavcem 7, jestliže má na základě podložených důkazů oprávněné důvody domnívat se, že externí posuzovatel ze třetí země jedná způsobem, který poškozuje zájmy uživatelů jeho služeb či řádné fungování trhů, že hrubě porušil toto nařízení nebo že ve snaze o získání uznání učinil nepravdivá prohlášení či použil jakýchkoli jiných nedovolených prostředků.
9.  
Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících informace a formu a obsah žádosti uvedené v odstavci 4.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 43

Potvrzení služeb podle tohoto nařízení poskytovaných ve třetí zemi

1.  

Externí posuzovatel usazený v Unii, který je registrován v souladu s článkem 23, může požádat orgán ESMA o povolení k potvrzení služeb, které externí posuzovatel ze třetí země průběžně poskytuje v Unii, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

externí posuzovatel ověřil a je schopen orgánu ESMA průběžně prokazovat, že poskytování služeb podle tohoto nařízení externím posuzovatelem ze třetí země splňuje požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené v tomto nařízení;

b) 

externí posuzovatel má nezbytné odborné znalosti pro účinné sledování činnosti týkající se poskytování služeb podle tohoto nařízení externím posuzovatelem ze třetí země a k řízení s ním spojených rizik;

c) 

služby externího posuzovatele ze třetí země jsou využívány z některého z těchto objektivních důvodů:

i) 

specifika podkladových trhů nebo investic;

ii) 

blízkost externího posuzovatele ze třetí země k trhům třetích zemí, emitentům nebo investorům;

iii) 

odbornost externího posuzovatele ze třetí země v oblasti poskytování služeb externího posuzování nebo v oblasti specifických trhů či investic.

2.  
Externí posuzovatel, který podává žádost podle odstavce 1 (dále jen „potvrzující externí posuzovatel“), poskytne veškeré informace nezbytné k tomu, aby se orgán ESMA přesvědčil, že v době podání žádosti jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedeném odstavci.
3.  
Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti podle odstavce 1 orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, orgán ESMA o tom potvrzujícího externího posuzovatele vyrozumí a stanoví mu lhůtu, v níž má poskytnout další informace.

Je-li žádost úplná, orgán ESMA o tom potvrzujícího externího posuzovatele vyrozumí.

Do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti orgán ESMA tuto žádost přezkoumá a přijme rozhodnutí o povolení potvrzení nebo o jeho odmítnutí. Toto rozhodnutí oznámí potvrzujícímu externímu posuzovateli. Rozhodnutí musí být odůvodněno a nabývá účinnosti pátým pracovním dnem po přijetí.

4.  
Služby poskytované podle tohoto nařízení externím posuzovatelem ze třetí země, jehož služby byly potvrzeny, se považují za služby poskytované potvrzujícím externím posuzovatelem. Potvrzující externí posuzovatel nesmí toto potvrzení použít s úmyslem vyhnout se požadavkům tohoto nařízení.
5.  
Potvrzující externí posuzovatel nadále plně odpovídá za služby poskytované podle tohoto nařízení externím posuzovatelem ze třetí země, jehož služby byly potvrzeny, a za dodržování tohoto nařízení.
6.  
Jestliže má orgán ESMA oprávněné důvody domnívat se, že podmínky stanovené v odstavci 1 již nejsou plněny, je oprávněn požadovat od tohoto potvrzujícího externího posuzovatele, aby ukončil platnost potvrzení.
7.  
Potvrzující externí posuzovatel zveřejní na svých internetových stránkách informace uvedené v článku 38.
8.  
Potvrzující externí posuzovatel podává orgánu ESMA každoročně zprávu o službách, které potvrdil v předchozích dvanácti měsících.



HLAVA V

DOHLED VYKONÁVANÝ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY A ORGÁNEM ESMA



KAPITOLA 1

Příslušné orgány

Článek 44

Dohled vykonávaný příslušnými orgány

1.  

Příslušný orgán domovského členského státu určený podle článku 31 nařízení (EU) 2017/1129 dohlíží na:

a) 

emitenty evropských zelených dluhopisů, pokud jde o plnění jejich povinností podle hlavy II kapitoly 2 a článků 18 a 19;

b) 

emitenty, kteří používají společné šablony stanovené v článku 21, pokud jde o dodržování těchto šablon.

2.  
Příslušné orgány určené v souladu s čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402 dohlížejí na původce, pokud jde o plnění jejich povinností podle hlavy II kapitoly 2 a článků 18 a 19 tohoto nařízení.
3.  
Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku příslušné orgány nedohlížejí na emitenty evropských zelených dluhopisů, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (EU) 2017/1129.

Článek 45

Pravomoci příslušných orgánů

1.  

K tomu, aby mohly příslušné orgány plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, musí mít v souladu s vnitrostátním právem alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:

a) 

požadovat, aby emitenti uveřejnili přehledy údajů o evropských zelených dluhopisech uvedené v článku 10 nebo aby do nich zahrnuli informace uvedené v příloze I;

b) 

požadovat, aby emitenti uveřejňovali posouzení;

c) 

požadovat, aby emitenti uveřejňovali výroční zprávy o alokaci nebo aby do nich zahrnuli informace uvedené v příloze II;

d) 

požadovat, aby emitenti uveřejnili zprávu o dopadu nebo aby do ní zahrnuli informace uvedené v příloze III;

e) 

požadovat, aby emitenti oznámili příslušnému orgánu uveřejnění v souladu s čl. 15 odst. 4;

f) 

požadovat, aby emitenti používající společné šablony stanovené v článku 21, zahrnuli prvky v nich uvedené do svého pravidelného zveřejňování poemisních informací;

g) 

požadovat od auditorů a vrcholného vedení emitenta poskytnutí příslušných informací a dokumentů;

h) 

pozastavit nabídku evropských zelených dluhopisů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu na dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů v každém jednotlivém případě, pokud existuje důvodné podezření, že emitent nesplnil některou povinnost podle hlavy II kapitoly 2 nebo článků 18 nebo 19;

i) 

zakázat nabídku evropských zelených dluhopisů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu, pokud existuje důvodné podezření, že emitent nadále neplní některou povinnost podle hlavy II kapitoly 2 nebo článků 18 nebo 19;

j) 

pozastavit na dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů reklamu nebo požadovat, aby emitenti evropských zelených dluhopisů nebo příslušní finanční zprostředkovatelé pozastavili na dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů reklamu v každém jednotlivém případě, pokud existuje důvodné podezření, že emitent nesplnil některou povinnost podle hlavy II kapitoly 2 nebo článků 18 nebo 19;

k) 

zakázat reklamu nebo požadovat, aby emitenti evropských zelených dluhopisů nebo příslušní finanční zprostředkovatelé zastavili reklamu, pokud existuje důvodné podezření, že emitent nadále neplní některou povinnost podle hlavy II kapitoly 2 nebo článků 18 nebo 19;

l) 

zveřejnit skutečnost, že emitent evropských zelených dluhopisů nedodržuje toto nařízení, a požadovat, aby tento emitent tuto informaci zveřejnil na svých internetových stránkách;

m) 

zakázat emitentovi vydávat evropské zelené dluhopisy po dobu nepřesahující jeden rok v případě, že emitent opakovaně a závažným způsobem porušil hlavu II kapitolu 2 nebo články 18 nebo 19;

n) 

po uplynutí tříměsíční lhůty po požadavku uvedeném v písmenu l) tohoto pododstavce zveřejnit skutečnost, že daný emitent evropských zelených dluhopisů již nesplňuje článek 3, pokud jde o používání označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“, a požadovat, aby tento emitent tuto informaci zveřejnil na svých internetových stránkách;

o) 

provádět kontroly nebo šetření na místě jinde než v soukromých obydlích fyzických osob a za tímto účelem vstupovat do prostor s cílem získat přístup k dokumentům a dalším údajům v jakékoli formě, pokud existuje důvodné podezření, že dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu kontroly nebo šetření mohou být významné pro účely prokázání, že došlo k porušení tohoto nařízení.

Pokud to vyžaduje vnitrostátní právo, mohou se příslušné orgány obrátit na příslušný justiční orgán, aby rozhodl o výkonu pravomocí uvedených v prvním pododstavci.

2.  

Příslušné orgány plní své funkce a vykonávají své pravomoci uvedené v odstavci 1 kterýmkoli z těchto způsobů:

a) 

přímo;

b) 

ve spolupráci s jinými orgány;

c) 

na svou odpovědnost přenesením pravomocí na orgány uvedené v písmenu b);

d) 

prostřednictvím dožádání u příslušných justičních orgánů.

3.  
Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.
4.  
Platí, že osoba předávající informace příslušnému orgánu podle tohoto nařízení neporušuje žádné omezení týkající se zpřístupňování informací vyplývající ze smlouvy nebo právního či správního předpisu a nevzniká jí odpovědnost žádného druhu za poskytnutí takových informací příslušnému orgánu.

Článek 46

Spolupráce příslušných orgánů

1.  
Příslušné orgány vzájemně spolupracují pro účely tohoto nařízení. Bez zbytečného odkladu si vyměňují informace a spolupracují při šetření, dohledu a vymáhání práva.

Členské státy, které se v souladu s čl. 49 odst. 5 rozhodly stanovit za porušení tohoto nařízení trestní sankce, zajistí, aby byla přijata vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci s justičními orgány ve své jurisdikci s cílem získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či soudního řízení zahájeného z důvodu údajného porušení tohoto nařízení a poskytnout tyto informace ostatním příslušným orgánům, aby mohly splnit svou povinnost vzájemné spolupráce pro účely tohoto nařízení.

2.  

Příslušný orgán může odmítnout žádost o poskytnutí informací či žádost o spolupráci při šetření pouze za některé z těchto výjimečných okolností:

a) 

pokud vyhovění žádosti pravděpodobně nepříznivě ovlivní jeho vlastní šetření či vymáhání práva nebo trestní vyšetřování;

b) 

pokud před relevantními orgány v jeho členském státě již bylo zahájeno soudní řízení ve vztahu ke stejným činům a proti stejným osobám;

c) 

pokud již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí ve vztahu k osobám uvedeným v písmenu b) za stejné činy v jeho členském státě.

3.  
Příslušné orgány mohou pro účely kontroly nebo šetření na místě požádat o pomoc příslušný orgán jiného členského státu.

Pokud některý příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu nebo šetření na místě, může provést kterýkoli z těchto kroků:

a) 

provést kontrolu nebo šetření na místě sám;

b) 

umožnit příslušnému orgánu, který žádost podal, účastnit se kontroly nebo šetření na místě;

c) 

umožnit příslušnému orgánu, který žádost podal, aby kontrolu nebo šetření na místě provedl sám;

d) 

jmenovat auditory nebo odborníky, kteří provedou kontrolu nebo šetření na místě;

e) 

podělit se o konkrétní úkoly související s dohledovými činnostmi s ostatními příslušnými orgány.

4.  
Pokud příslušný orgán uvedený v čl. 44 odst. 2 zjistí nebo má důvod se domnívat, že v případě sekuritizačního dluhopisu nebyla splněna některá povinnost podle hlavy II kapitoly 2 nebo článků 18 nebo 19, informuje o svých zjištěních dostatečně podrobně příslušný orgán členského státu subjektu nebo subjektů podezřelých z tohoto nesouladu. Po obdržení těchto informací přijme příslušný orgán členského státu subjektu podezřelého z nesouladu do 15 pracovních dnů veškerá nezbytná opatření k řešení zjištěného nesouladu a uvědomí o tom druhý dotčený příslušný orgán. Jestliže příslušný orgán uvedený v čl. 44 odst. 2 nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření nebo nečinností jiného příslušného orgánu, oznámí to bez zbytečného odkladu všem ostatním dotčeným příslušným orgánům.
5.  
Příslušné orgány mohou orgán ESMA upozornit na případy, kdy byla žádost o spolupráci, zejména pokud jde o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může orgán ESMA v takových situacích jednat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
6.  
Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž určí, které informace je třeba si v souladu s odstavcem 1 vyměňovat.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.  
Orgán ESMA může vypracovat návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, šablony a postupy pro účely spolupráce a výměny informací podle odstavce 1.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 47

Služební tajemství

1.  
Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměňované mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení jsou důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán při jejich výměně s jiným příslušným orgánem uvede, že dané informace mohou být sděleny, nebo pokud je jejich sdělení nezbytné pro účely soudního řízení.
2.  
Povinnost zachovat služební tajemství platí pro všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán nebo pro třetí osobu, na kterou příslušný orgán přenesl své pravomoci. Informace, které podléhají služebnímu tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě ani orgánu jinak než na základě práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Článek 48

Předběžná opatření

1.  
Příslušný orgán hostitelského členského státu, který má jasné a prokazatelné důvody domnívat se, že se emitent evropského zeleného dluhopisu dopustil nesrovnalostí nebo že porušil toto nařízení, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA.
2.  
Pokud emitent evropského zeleného dluhopisu i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nadále porušuje toto nařízení, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA veškerá vhodná opatření k ochraně investorů a bez zbytečného odkladu o tom informuje Komisi a orgán ESMA.
3.  
Příslušný orgán, který nesouhlasí s kterýmkoli z opatření, jež přijal jiný příslušný orgán podle odstavce 2, může věc předložit orgánu ESMA. Ten může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 49

Správní sankce a jiná správní opatření

1.  

Aniž jsou dotčeny dohledové a vyšetřovací pravomoci příslušných orgánů podle článku 45 a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, zajistí členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem, aby příslušné orgány měly pravomoc ukládat správní sankce a přijímat jiná vhodná správní opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. Tyto správní sankce a jiná správní opatření se vztahují na:

a) 

porušení povinností emitentů podle hlavy II kapitoly 2 nebo článků 18, 19 nebo 21;

b) 

nedostatečnou spolupráci či nevyhovění v souvislosti se šetřením, kontrolou nebo požadavkem podle čl. 45 odst. 1.

2.  
Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla o pravomoci příslušných orgánů ukládat správní sankce a přijímat jiná vhodná správní opatření podle odstavce 1, pokud jsou k 21. prosinci 2024 porušení uvedená v písmenech a) nebo b) uvedeného odstavce již předmětem trestních sankcí podle jejich vnitrostátního práva. V takovém případě členské státy oznámí Komisi a orgánu ESMA podrobně příslušné části svého trestního práva.
3.  
Do 21. prosince 2024 členské státy podrobně oznámí Komisi a orgánu ESMA pravidla uvedená v odstavcích 1 a 2. Oznámí jim neprodleně i každou jejich následnou změnu.
4.  

Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc uložit ve vztahu k porušením uvedeným v odst. 1 písm. a) tyto správní sankce a jiná správní opatření:

a) 

veřejné oznámení, v němž je uvedena odpovědná fyzická nebo právnická osoba a povaha porušení v souladu s čl. 45 odst. 1 písm. l);

b) 

příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba, která je za porušení odpovědná, od chování představujícího porušení upustila;

c) 

příkaz zakazující odpovědné fyzické nebo právnické osobě vydávat evropské zelené dluhopisy po dobu nepřesahující jeden rok;

d) 

nejvyšší správní pokuty ve výši alespoň dvojnásobku výše zisku, kterého bylo porušením pravidel dosaženo, nebo ztráty, které bylo porušením pravidel zabráněno, jestliže je lze určit;

e) 

v případě právnické osoby nejvyšší správní pokuty ve výši alespoň 500 000  EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 20. prosince 2023, nebo 0,5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem;

f) 

v případě fyzické osoby nejvyšší správní pokuty ve výši alespoň 50 000  EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 20. prosince 2023.

Pro účely prvního pododstavce písm. e), je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s platným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku.

5.  
Členské státy mohou stanovit další sankce nebo opatření a vyšší úrovně správních pokut, než jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 50

Výkon pravomocí dohledu a pravomocí ukládat sankce

1.  

Příslušné orgány při určování druhu a výše správních sankcí a jiných správních opatření vezmou v úvahu veškeré relevantní okolnosti, jež ve vhodných případech zahrnují:

a) 

závažnost a dobu trvání porušení;

b) 

míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

c) 

finanční sílu osoby odpovědné za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

d) 

dopad porušení na zájmy investorů;

e) 

výši zisku, kterého osoba odpovědná za porušení dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, případně ztráty, která porušením vznikla třetím stranám, v rozsahu, v jakém je lze určit;

f) 

míru spolupráce osoby odpovědné za porušení s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

g) 

předchozí případy porušení tohoto nařízení osobou odpovědnou za porušení;

h) 

jakákoli opatření, která po porušení přijala osoba odpovědná za porušení, aby zabránila jeho opakování.

2.  
Příslušné orgány při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 49 navzájem úzce spolupracují s cílem zajistit, aby byly výkon jejich dohledových a vyšetřovacích pravomocí a správní sankce a jiná správní opatření, které ukládají, účinné a přiměřené. Při výkonu svých dohledových a vyšetřovacích pravomocí a při ukládání správních sankcí a jiných správních opatření v přeshraničních případech příslušné orgány koordinují své kroky, aby zabránily zdvojování a překrývání.

Článek 51

Právo na soudní přezkum

Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá podle tohoto nařízení byla řádně odůvodněna a aby podléhala soudnímu přezkumu.

Článek 52

Zveřejňování rozhodnutí

1.  
Rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření za porušení tohoto nařízení příslušné orgány zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách bezprostředně poté, co o něm byla vyrozuměna osoba, jíž se toto rozhodnutí týká. Zveřejní se informace o druhu a povaze porušení a o totožnosti odpovědných osob. Tato povinnost se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.
2.  

Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, příslušné orgány podniknou jeden z těchto kroků:

a) 

odloží zveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;

b) 

zveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření anonymně způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto anonymní zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;

c) 

rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření nezveřejní, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i) 

to, že nebude ohrožena stabilita finančních trhů nebo

ii) 

přiměřenost zveřejnění takového rozhodnutí s ohledem na opatření, která jsou považována za méně významná.

V případě rozhodnutí zveřejnit správní sankci nebo jiné správní opatření anonymně podle prvního pododstavce písm. b) může být zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud se očekává, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí této doby pominou.

3.  
Je-li proti rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření podán opravný prostředek k příslušnému soudu či správnímu orgánu, příslušný orgán uvedený v čl. 44 odst. 1 a 2 rovněž tuto informaci okamžitě zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace týkající se výsledku řízení o tomto opravném prostředku. Rovněž se zveřejní jakékoli rozhodnutí, kterým se dřívější rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření ruší.
4.  
Příslušné orgány zajistí, aby jakákoli informace zveřejněná v souladu s tímto článkem zůstala dostupná na jejich oficiálních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, se omezují na to, co je nezbytné pro účely konkrétního případu, a jsou na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po dobu, která je nezbytná v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

Článek 53

Oznamování správních sankcí a jiných správních opatření orgánu ESMA

1.  
Příslušné orgány každoročně poskytují orgánu ESMA souhrnné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních, které byly uloženy podle článku 49. Orgán ESMA tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě.
2.  
Pokud se členské státy v souladu s čl. 49 odst. 5 rozhodly stanovit za porušení ustanovení podle uvedeného odstavce trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány orgánu ESMA každoročně anonymizované souhrnné údaje o veškerém provedeném trestním vyšetřování a uložených trestních sankcích. Orgán ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve své výroční zprávě.
3.  
Příslušný orgán, který zveřejnil správní sankce, jiná správní opatření či trestní sankce, je souběžně oznámí orgánu ESMA.
4.  
Příslušné orgány informují orgán ESMA o všech uložených správních sankcích nebo jiných správních opatřeních, které nebyly zveřejněny v souladu s čl. 52 odst. 2 prvním pododstavcem písm. c), i o jakémkoli případném opravném prostředku, který byl vůči nim podán, a o jeho výsledku. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a konečné rozhodnutí ve věci uložení jakékoli trestní sankce a předaly je orgánu ESMA. Orgán ESMA spravuje centrální databázi sdělených sankcí výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány.



KAPITOLA 2

Orgán ESMA

Článek 54

Žádosti o informace

1.  

Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností podle tohoto nařízení, od těchto osob:

a) 

osoby, které fakticky vykonávají činnost externího posuzovatele;

b) 

členové dozorčích, řídících nebo správních orgánů externího posuzovatele;

c) 

členové vrcholného vedení externího posuzovatele;

d) 

jakákoli osoba, která se přímo podílí na posuzovacích činnostech prováděných externím posuzovatelem;

e) 

právní zástupci a zaměstnanci subjektů, které pro externího posuzovatele externě zajišťují určité funkce v souladu s článkem 33;

f) 

osoby jinak úzce a významně spřízněné nebo propojené s procesem řízení externího poskytovatele, včetně akcionářů držících alespoň 10 % kapitálu nebo hlasovacích práv externího posuzovatele nebo ve společnosti, která má pravomoc vykonávat nad ním kontrolu nebo dominantní vliv;

g) 

každý, kdo jedná jako externí posuzovatel nebo se za něj vydává, aniž by byl jako externí posuzovatel registrován, a každá osoba, která jeho jménem vykonává některou z funkcí uvedených v písmenech a) až f).

2.  

Při podání prosté žádosti o informace podle odstavce 1 orgán ESMA:

a) 

odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) 

uvede účel žádosti;

c) 

upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d) 

stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) 

upozorní osobu, od níž informace žádá, že nemá povinnost informace poskytnout, avšak rozhodne-li se dobrovolně žádosti vyhovět, musí být poskytnuté informace pravdivé a nesmějí být zavádějící, a

f) 

upozorní na případnou pokutu stanovenou v článku 60, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nesprávné nebo zavádějící.

3.  

Při vyžádání poskytnutí informací rozhodnutím podle odstavce 1 orgán ESMA:

a) 

odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) 

uvede účel žádosti;

c) 

upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d) 

stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) 

upozorní na penále stanovené v článku 61, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;

f) 

upozorní na pokutu stanovenou v článku 60, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící;

g) 

upozorní na možnost podat odvolání proti rozhodnutí k odvolacímu senátu v souladu s články 58 a 59 nařízení (EU) č. 1095/2010 a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 uvedeného nařízení.

4.  
Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona. Za své klienty mohou poskytnout informace řádně zmocnění právníci. Klienti zůstávají plně odpovědní, jestliže se prokáže, že poskytnuté informace jsou neúplné, nesprávné nebo zavádějící.
5.  
Orgán ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo sídlo nebo jsou usazeny osoby, jimž jsou taková žádost nebo rozhodnutí adresovány.

Článek 55

Obecná šetření

1.  

Za účelem plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 54 odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) 

zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) 

pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) 

předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 54 odst. 1 nebo její zástupce či pracovníky a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) 

vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) 

požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2.  
Úředníci orgánu ESMA a jiné osoby jím pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 tohoto článku vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 61, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 54 odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 60, jestliže se ukáže, že odpovědi osob uvedených v čl. 54 odst. 1 na položené otázky jsou nesprávné nebo zavádějící.
3.  
Osoby uvedené v čl. 54 odst. 1 se podrobí šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 61, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.
4.  
S přiměřeným předstihem před šetřením informuje orgán ESMA o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území má šetření probíhat, uvedený v článku 44. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci příslušného orgánu se šetření mohou na požádání také účastnit.
5.  
Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje v souladu s vnitrostátním právem, aby příslušný orgán obdržel povolení justičního orgánu, požádá o toto povolení orgán ESMA. O toto povolení může orgán ESMA žádat jako o předběžné opatření.
6.  
Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 5, vnitrostátní justiční orgán ověří, zda je rozhodnutí orgánu ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu šetření svévolná ani nepřiměřená. Při ověřování přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 56

Kontroly na místě

1.  
Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách, na pozemcích či v budovách právnických osob uvedených v čl. 54 odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může orgán ESMA provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.
2.  
Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor, na pozemky či do budov právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 55 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory, budovy a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.
3.  
Úředníci orgánu ESMA a jiné osoby jím pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 61 pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán ESMA o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území má kontrola probíhat.
4.  
Osoby uvedené v čl. 54 odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, den, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 61, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem. Orgán ESMA přijímá taková rozhodnutí po konzultaci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat.
5.  
Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i jiným osobám jím pověřeným. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 2. Úředníci uvedeného příslušného orgánu se kontrol na místě mohou na požádání také účastnit.
6.  
Orgán ESMA může požádat, aby příslušné orgány členského státu, v němž má být provedena kontrola, provedly určité vyšetřovací úkony a kontroly na místě jeho jménem, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 55 odst. 1. Za tímto účelem mají příslušné orgány stejné pravomoci jako orgán ESMA, jak je uvedeno v tomto článku a v čl. 55 odst. 1.
7.  
Pokud úředníci orgánu ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.
8.  
Pokud kontrola na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7 vyžadují podle použitelného vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, požádá o takové povolení orgán ESMA. O toto povolení může orgán ESMA žádat jako o předběžné opatření.
9.  
Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 8, vnitrostátní justiční orgán ověří, zda je rozhodnutí orgánu ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při ověřování přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména ohledně důvodů, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, závažnosti tohoto údajného porušení a povahy účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 57

Výkon pravomocí uvedených v článcích 54, 55 a 56

Pravomoci svěřené orgánu ESMA, kterémukoli z jeho úředníků nebo jakékoli jiné osobě pověřené orgánem ESMA podle článků 54, 55 nebo 56 nesmějí být použity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti.

Článek 58

Výměna informací

1.  
Příslušné orgány uvedené v článku 44, orgán ESMA a další relevantní orgány si navzájem neprodleně poskytují informace vyžadované pro účely plnění svých povinností podle tohoto nařízení.
2.  
Příslušné orgány uvedené v článku 44, orgán ESMA, další relevantní orgány a jiné subjekty nebo fyzické a právnické osoby, které získají důvěrné informace při plnění svých povinností podle tohoto nařízení, takové informace použijí pouze k plnění svých povinností.

Článek 59

Opatření v oblasti dohledu přijímaná orgánem ESMA

1.  

Pokud orgán ESMA v souladu s čl. 63 odst. 8 zjistí, že se některá osoba dopustila některého z porušení uvedených v čl. 60 odst. 1, přijme rozhodnutím jedno nebo více těchto opatření:

a) 

zruší registraci externího posuzovatele;

b) 

zruší uznání externího posuzovatele ze třetí země;

c) 

dočasně zakáže externímu posuzovateli vykonávat činnosti podle tohoto nařízení v celé Unii, dokud nebude porušování ukončeno;

d) 

pozastaví registraci externího posuzovatele ze třetí země;

e) 

nařídí této osobě porušování ukončit;

f) 

uloží pokutu podle článku 60;

g) 

uloží penále podle článku 61;

h) 

vydá veřejné oznámení.

2.  

Orgán ESMA zruší registraci nebo uznání externího posuzovatele za kterékoli z těchto okolností:

a) 

externí posuzovatel se výslovně vzdal registrace nebo uznání nebo nevyužil registraci nebo uznání do 36 měsíců od jejich udělení;

b) 

externí posuzovatel získal registraci nebo uznání na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c) 

externí posuzovatel již nesplňuje podmínky, za nichž byl zaregistrován nebo uznán.

Pokud orgán ESMA registraci nebo uznání externího posuzovatele zruší, své rozhodnutí plně odůvodní.

Zrušení má okamžitý účinek.

3.  

Pro účely odstavce 1 orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a) 

trvání a četnost případů porušení;

b) 

zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením;

c) 

zda k porušení pravidel došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

d) 

míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

e) 

finanční sílu osoby odpovědné za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

f) 

dopad porušení na zájmy investorů;

g) 

výši zisku, kterého osoba odpovědná za porušení dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, případně ztráty, která porušením vznikla třetím stranám, v rozsahu, v jakém je lze určit;

h) 

míru spolupráce osoby odpovědné za porušení pravidel s orgánem ESMA, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

i) 

předchozí porušení tohoto nařízení osobou odpovědnou za porušení;

j) 

jakákoli opatření, která po porušení přijala osoba odpovědná za porušení, aby zabránila jeho opakování.

4.  
Orgán ESMA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za porušení a sdělí je příslušným orgánům členských států a Komisi. Veškerá tato opatření zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.

Zveřejněné informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují:

a) 

prohlášení potvrzující právo osoby odpovědné za porušení pravidel se proti rozhodnutí odvolat;

b) 

v příslušných případech prohlášení potvrzující, že odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že toto odvolání nemá odkladný účinek;

c) 

prohlášení potvrzující, že odvolací senát orgánu ESMA může pozastavit uplatňování rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 60

Pokuty

1.  

Orgán ESMA přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku, pokud v souladu s čl. 63 odst. 8 zjistí, že se externí posuzovatel nebo kterákoli z osob uvedených v čl. 54 odst. 1 úmyslně nebo z nedbalosti dopustili jednoho nebo více z těchto porušení:

a) 

nedodržení čl. 24 odst. 1 nebo kteréhokoli ustanovení hlavy IV kapitol 2 a 3;

b) 

předložení nepravdivých prohlášení při podání žádosti o registraci externího posuzovatele nebo použití jakýchkoli jiných nedovolených prostředků k získání této registrace;

c) 

neposkytnutí informací v odpovědi na rozhodnutí vyžadující informace podle článku 54 nebo poskytnutí nesprávných nebo zavádějících informací v odpovědi na žádost o informace nebo rozhodnutí;

d) 

maření vyšetřování nebo neposkytnutí součinnosti podle čl. 55 odst. 1 písm. a), b), c) nebo e);

e) 

porušení článku 56 neposkytnutím vysvětlení o skutečnostech nebo dokumentech souvisejících s předmětem a účelem kontroly nebo poskytnutím nesprávného nebo zavádějícího vysvětlení;

f) 

vykonávání činnosti externích posuzovatelů nebo vydávání se za externího posuzovatele, aniž by osoba byla jako externí posuzovatel zaregistrována.

Porušení pravidel se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že daná osoba jednala úmyslně s cílem porušit pravidla.

2.  
Aniž je dotčen odstavec 3, činí minimální výše pokuty uvedené v odstavci 1 20 000  EUR. Maximální výše činí 200 000  EUR.

Při stanovování výše pokuty podle odstavce 1 tohoto článku orgán ESMA zohlední kritéria uvedená v čl. 59 odst. 3.

3.  
Pokud se daná osoba dopustila některého z porušení uvedených v odstavci 1 a měla z něj přímo či nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty přinejmenším rovna tomuto prospěchu.
4.  
Představuje-li jednání nebo opomenutí kombinaci několika porušení, uloží orgán ESMA pouze jednu pokutu. Tato pokuta je nejvyšší z použitelných pokut za dané jednání nebo opomenutí.

Článek 61

Penále

1.  

Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a) 

osobu, aby ukončila porušování v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 59 odst. 1 písm. e);

b) 

osobu uvedenou v čl. 54 odst. 1, aby:

i) 

poskytla úplné informace, které byly vyžádány rozhodnutím podle článku 54;

ii) 

se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném rozhodnutím podle článku 55, nebo

iii) 

se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 56.

2.  
Penále se ukládá za každý den prodlení.
3.  
Výše penále činí 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.
4.  
Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá.

Článek 62

Zveřejňování, povaha, vymáhání a alokace pokut a penále

1.  
Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 60 a 61 s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 4 ).
2.  
Pokuty a penále uložené podle článků 60 a 61 jsou správní povahy.
3.  
Pokuty a penále uložené podle článků 60 a 61 jsou vymahatelné.

Pro účely vymáhání pokut a penále použije orgán ESMA pravidla občanského soudního řízení členského státu nebo třetí země, na jejichž území jsou pokuty či penále vymáhány.

4.  
Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Unie.
5.  
Rozhodne-li se orgán ESMA neuložit po ukončení vyšetřování žádnou pokutu ani penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány dotčeného členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.

Článek 63

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1.  
Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinnosti uvedených v čl. 60 odst. 1, jmenuje ze svého personálu nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Vyšetřující úředník se nesmí účastnit ani se nesměl v minulosti účastnit přímého nebo nepřímého dohledu nad dotčeným externím posuzovatelem ani řízení o registraci tohoto externího posuzovatele a své funkce plní nezávisle na radě orgánů dohledu orgánu ESMA.
2.  
Vyšetřující úředník vyšetří údajná porušení povinností, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob a kompletní spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu orgánu ESMA.
3.  
Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 54 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 55 a 56. Při využívání těchto pravomocí jedná v souladu s článkem 57.
4.  
Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.
5.  
Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly vyšetřované osoby příležitost se vyjádřit.
6.  
V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.
7.  
Po předání spisu s nálezem radě orgánů dohledu orgánu ESMA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Tyto osoby mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich profesních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, jež mají vliv na třetí strany.
8.  
Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, rozhodne orgán ESMA po vyslechnutí těchto osob v souladu s článkem 64, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho nebo více případů porušení povinností uvedených v čl. 60 odst. 1, a pokud ano, přijme opatření v oblasti dohledu v souladu s článkem 59 a uloží pokutu v souladu s článkem 60.
9.  
Vyšetřující úředník se jednání rady orgánů dohledu orgánu ESMA neúčastní ani do jejího rozhodování jinak nezasahuje.
10.  
Komise přijme v souladu s článkem 68 do 21. prosince 2024 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení bližším upřesněním postupu pro výkon pravomoci orgánu ESMA ukládat pokuty a penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, o lhůtách a o výběru pokut a penále, a přijme podrobná pravidla o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a výkonu sankcí.
11.  
Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán ESMA dále neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v trestním řízení podle vnitrostátního práva k předchozímu osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 64

Vyjádření osob, na něž se vztahují rozhodnutí podle článků 59, 60 a 61

1.  
Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 59, 60 a 61 poskytne orgán ESMA osobám, na něž se dané rozhodnutí vztahuje, příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli tyto osoby příležitost se vyjádřit.
2.  
Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije, je-li třeba přijmout naléhavé opatření podle článku 59 s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V takovém případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.
3.  
V průběhu řízení musí být plně respektováno právo osob, na něž se rozhodnutí orgánu ESMA vztahuje, na obhajobu. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu ESMA s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich profesních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.

Článek 65

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále podle tohoto nařízení. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 66

Poplatky za registraci, uznání a dohled

1.  
Orgán ESMA účtuje externím posuzovatelům poplatky, které pokrývají výdaje spojené s jejich registrací, uznáním a dohledem a veškeré náklady, které mohou orgánu ESMA vzniknout při výkonu jeho úkolů podle tohoto nařízení.
2.  
Celkové poplatky, které orgán ESMA účtuje žádajícím externím posuzovatelům, registrovaným externím posuzovatelům či uznaným externím posuzovatelům v souladu s tímto nařízením, pokrývají administrativní náklady, které orgánu ESMA vznikly v souvislosti s registrací všech externích posuzovatelů a dohledem nad nimi. Současně musí být každý poplatek úměrný obratu daného externího posuzovatele.

Odchylně od prvního pododstavce mohou být externí posuzovatelé, jejichž roční obrat je nižší než určitá částka, osvobozeni od povinnosti platit poplatek, jak je dále upřesněno v aktu v přenesené pravomoci, který má Komise přijmout podle odstavce 3.

3.  
Komise přijme v souladu s článkem 68 do 21. prosince 2024 akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení upřesněním zejména typu poplatků, úkonů, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu, jakým mají být uhrazeny.

Při vypracovávání tohoto aktu v přenesené pravomoci Komise upřesní prahovou hodnotu ročního obratu externích posuzovatelů na úrovni skupiny, pod kterou se poplatek neúčtuje, a rovněž upřesní způsob výpočtu ročního obratu pro účely použití této prahové hodnoty.

4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 3 Komise konzultuje orgán ESMA ohledně poplatků stanovených v uvedeném odstavci.

Článek 67

Rejstřík externích posuzovatelů a externích posuzovatelů ze třetích zemí vedený orgánem ESMA

1.  

Orgán ESMA vede na svých internetových stránkách veřejně přístupný rejstřík, který obsahuje tyto údaje:

a) 

externí posuzovatele registrované podle článku 23;

b) 

externí posuzovatele, kteří mají dočasně zakázáno vykonávat svou činnost podle článku 59;

c) 

externí posuzovatele, jejichž registrace byla zrušena v souladu s článkem 59;

d) 

externí posuzovatele ze třetích zemí, kteří mohou poskytovat služby v Unii v souladu s článkem 39;

e) 

externí posuzovatele ze třetích zemí uznané v souladu s článkem 42;

f) 

externí posuzovatele registrované podle článku 23, kteří potvrzují služby poskytované externími posuzovateli ze třetích zemí podle článku 43;

g) 

externí posuzovatele ze třetí země, jejichž registrace byla zrušena a kteří již nepožívají práv podle článku 39, pokud Komise ve vztahu k této třetí zemi zruší své rozhodnutí podle čl. 40 odst. 1;

h) 

externí posuzovatele ze třetích zemí, jejichž uznání bylo pozastaveno nebo zrušeno;

i) 

externí posuzovatele registrované podle článku 23, kteří již nemohou potvrzovat služby externích posuzovatelů ze třetích zemí podle článku 43.

2.  
Rejstřík obsahuje kontaktní údaje externích posuzovatelů, jejich internetové stránky a data, kdy rozhodnutí orgánu ESMA týkající se těchto externích posuzovatelů nabývají účinnosti.
3.  
V případě externích posuzovatelů ze třetích zemí obsahuje rejstřík rovněž informace o službách, které externí posuzovatelé ze třetích zemí poskytují, a kontaktní údaje příslušného orgánu odpovědného za dohled nad nimi ve třetí zemi.



HLAVA VI

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 68

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 21 odst. 4, čl. 63 odst. 10 a čl. 66 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 20. prosince 2023.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 21 odst. 4, čl. 63 odst. 10 a čl. 66 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 21 odst. 4, čl. 63 odst. 10 a čl. 66 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.



HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 69

Přechodná ustanovení týkající se externích posuzovatelů

1.  
Externí posuzovatel, který má v úmyslu poskytovat služby v souladu s tímto nařízením od 21. prosince 2024 do 21. června 2026, může tyto služby poskytovat pouze poté, co to oznámil orgánu ESMA a poskytl informace uvedené v čl. 23 odst. 1.
2.  
Do 21. června 2026 vyvinou externí posuzovatelé uvedení v odstavci 1 tohoto článku maximální úsilí k dosažení souladu s články 24 až 38, s výjimkou požadavků stanovených prováděcími akty uvedenými v čl. 24 odst. 2 a akty v přenesené pravomoci uvedenými v čl. 26 odst. 3, čl. 27 odst. 2, čl. 28 odst. 3, čl. 29 odst. 4, čl. 30 odst. 3, čl. 31 odst. 4 a čl. 33 odst. 7.
3.  
Po 21. červnu 2026 mohou externí posuzovatelé uvedení v odstavci 1 tohoto článku poskytovat služby v souladu s tímto nařízením pouze poté, co byli zaregistrováni v souladu s článkem 23, a za podmínky, že splňují požadavky článku 22 a článků 24 až 38 doplněných akty v přenesené pravomoci uvedenými v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 70

Přechodná ustanovení týkající se externích posuzovatelů ze třetích zemí

1.  
Externí posuzovatel ze třetí země, který má v úmyslu poskytovat služby v souladu s tímto nařízením od 21. prosince 2024 do 21. června 2026, může tyto služby poskytovat pouze poté, co to oznámil orgánu ESMA a poskytl informace uvedené v čl. 23 odst. 1.
2.  

Externí posuzovatelé ze třetích zemí uvedení v odstavci 1:

a) 

vyvinou maximální úsilí k dosažení souladu s články 24 až 38, s výjimkou požadavků stanovených prováděcími akty uvedenými v čl. 24 odst. 2 a akty v přenesené pravomoci uvedenými v čl. 26 odst. 3, čl. 27 odst. 2, čl. 28 odst. 3, čl. 29 odst. 4, čl. 30 odst. 3, čl. 31 odst. 4 a čl. 33 odst. 7;

b) 

musí mít právního zástupce usazeného v Unii, který splňuje požadavky čl. 42 odst. 3.

3.  
Orgán ESMA může kdykoli od 21. prosince 2024 do 21. června 2026 dodržování odst. 2 písm. b) externími posuzovateli ze třetích zemí vymáhat uložením opatření dohledu v souladu s hlavou V.

Článek 71

Přezkum

1.  

Do 21. prosince 2028 a poté každé tři roky předloží Komise po konzultaci s orgánem ESMA a platformou pro udržitelné financování zřízenou článkem 20 nařízení (EU) 2020/852 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Ve zprávě v možném rozsahu posoudí alespoň:

a) 

zavádění standardu evropského zeleného dluhopisu a jeho podíl na trhu v Unii i ve světě, zejména u malých a středních podniků;

b) 

dopad tohoto nařízení na přechod k udržitelnému hospodářství, na nedostatek investic potřebných k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ( 5 ) a na přesměrování toků soukromého kapitálu k udržitelným investicím;

c) 

fungování trhu externích posuzovatelů a dohled orgánu ESMA nad ním;

d) 

vhodnost aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 66 odst. 3 a jejich dopad na externí posuzovatele a rozpočet orgánu ESMA;

e) 

důvěryhodnost a všechny případy zneužívání tvrzení o udržitelnosti na trhu se zelenými dluhopisy;

f) 

fungování trhu dluhopisů vázaných na udržitelnost, včetně důvěryhodnosti a kvality příslušných tvrzení;

g) 

potřebu uznat kritéria třetí země pro určení environmentálně udržitelných hospodářských činností za rovnocenná taxonomickým požadavkům za podmínky, že existují zvláštní záruky pro zajištění rovnocenných cílů, pro účely povolení alokace peněžních prostředků získaných vydáním evropských zelených dluhopisů v souladu s těmito kritérii třetí země;

h) 

praktický dopad článku 5 na využívání evropských zelených dluhopisů, environmentální kvalitu využití získaných peněžních prostředků a důvody, proč flexibilita stanovená v uvedeném článku nebrání přechodu k financování environmentálně udržitelných činností;

i) 

provádění hlavy III tohoto nařízení, včetně používání v ní uvedených šablon emitenty dluhopisů, které jsou nabízeny jako environmentálně udržitelné, nebo dluhopisů vázaných na udržitelnost, bez ohledu na to, zda jsou tyto dluhopisy nabízeny v Evropském hospodářském prostoru, analýzu využívání těchto šablon, vývoje trhu a souladu těchto šablon s relevantním právem Unie, včetně nařízení (EU) 2019/2088.

2.  
Ke zprávám uvedeným v odstavci 1 se případně připojí legislativní návrh, a to i pokud jde o zveřejňování informací pro emitenty dluhopisů nabízených jako environmentálně udržitelné a dluhopisů vázaných na udržitelnost.
3.  
Do 21. prosince 2026 Komise zveřejní zprávu o potřebě regulovat dluhopisy vázané na udržitelnost, a bude-li to vhodné, připojí k ní legislativní návrh.
4.  
Komise do 31. prosince 2024 a poté každé tři roky zveřejní zprávu, v níž informuje emitenty evropských zelených dluhopisů o přezkumu provedeném podle čl. 19 odst. 5 třetího pododstavce nařízení (EU) 2020/852, včetně souladu technických screeningových kritérií s kritérii stanovenými v čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení, s přihlédnutím k pravidlům pro ochranu předchozího stavu stanoveným v článku 8 tohoto nařízení.
5.  
Do 21. prosince 2028 zveřejní orgán EBA v úzké spolupráci s orgánem ESMA a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 6 ) (dále společně jen „evropské orgány dohledu“) zprávu o proveditelnosti rozšíření způsobilosti používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ pro účely syntetických sekuritizací.
6.  
Do 21. prosince 2029 může Komise na základě zprávy uvedené v odstavci 5 předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Bude-li to vhodné, může k ní připojit legislativní návrh.
7.  
Do 21. prosince 2028, a bude-li to vhodné, poté každé tři roky zveřejní evropské orgány dohledu prostřednictvím společného výboru uvedeného v článku 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 zprávu o vývoji trhu se sekuritizačními dluhopisy. V těchto zprávách se mimo jiné posoudí, zda se dostatečně zvýšil objem aktiv v souladu s taxonomií pro účely přezkumu uplatňování pravidel pro použití získaných peněžních prostředků u sekuritizačních dluhopisů, jejichž emitenti chtějí používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“.
8.  
Komise na základě zprávy uvedené v odstavci 7 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Bude-li to vhodné, připojí k ní legislativní návrh.

Článek 72

Vstup v platnost a použitelnost

1.  
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2.  
Toto nařízení se použije ode dne 21. prosince 2024.
3.  
Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se článek 20, čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 6 a 7, čl. 24 odst. 2, čl. 26 odst. 3, čl. 27 odst. 2, čl. 28 odst. 3, čl. 29 odst. 4, čl. 30 odst. 3, čl. 31 odst. 4, čl. 33 odst. 7, čl. 42 odst. 9, čl. 46 odst. 6 a 7, čl. 49 odst. 1, 2 a 3, čl. 63 odst. 10, čl. 66 odst. 3 a články 68, 69 a 70 použijí ode dne 20. prosince 2023.
4.  
Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se článek 40, čl. 42 odst. 1 až 8 a článek 43 použijí ode dne 21. června 2026.
5.  
Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s články 45 a 49 do dne 21. prosince 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

PŘEHLED ÚDAJŮ O EVROPSKÉM ZELENÉM DLUHOPISU

Tento dokument a jeho obsah nepodléhají schválení ani potvrzení orgánem ESMA ani jiným příslušným orgánem.



1.  Obecné informace

— [Datum uveřejnění přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu]

— [Oficiální název emitenta]

— [Identifikační kód právnické osoby (LEI) emitenta, je-li k dispozici]

— [Adresa internetových stránek, na nichž jsou investorům k dispozici informace o tom, jak se spojit s emitentem]

— [Název dluhopisu (dluhopisů) přidělený (přidělených) emitentem, je-li (jsou-li) k dispozici]

— [Mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN) dluhopisu (dluhopisů), jsou-li k dispozici]

— [Plánované datum emise nebo lhůta pro upisování, jsou-li k dispozici]

— [Totožnost a kontaktní údaje externího posuzovatele]

— [Název případného příslušného orgánu, který schválil prospekt dluhopisu (prospekty dluhopisů)]

2.  Důležité informace

— [Následující prohlášení: „[Tento dluhopis používá] [Tyto dluhopisy používají] označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 (1).“]

— [Pokud mají být peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány v souladu s článkem 5 uvedeného nařízení, toto prohlášení: „[Tento evropský zelený dluhopis využívá] [Tyto evropské zelené dluhopisy využívají] flexibility umožňující částečný nesoulad s technickými screeningovými kritérii stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (2) (dále jen „technická screeningová kritéria“), jak je podrobněji popsáno v oddíle 4 tohoto přehledu údajů.“]

3.  Environmentální strategie a odůvodnění

[Prohlášení o tom, zda emitent hodlá získat externí posouzení informací předložených podle tohoto oddílu prostřednictvím posouzení zprávy o dopadu.]

Přehled

— [Informace o způsobu, jakým má (mají) dluhopis (dluhopisy) přispívat k širší environmentální strategii emitenta, včetně environmentálních cílů uvedených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, které dluhopis (dluhopisy) sleduje (sledují).]

Propojení s klíčovými ukazateli výkonnosti u aktiv, obratu, kapitálových výdajů a provozních výdajů

— [V rozsahu dostupném emitentovi v době emise, a pokud se na emitenta vztahuje článek 8 nařízení (EU) 2020/852, popis toho, jak a v jakém rozsahu (například vyjádřeno jako odhadovaná procentní změna meziročně) se očekává, že peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) přispějí ke klíčovým ukazatelům výkonnosti emitenta u aktiv, která jsou v souladu s taxonomií, obratu, kapitálových výdajů a provozních výdajů.]

Odkaz na plány přechodu

— [Pokud se na emitenta vztahuje povinnost uveřejnit plány podle čl. 19a odst. 2 písm. a) bodu iii) nebo čl. 29a odst. 2 písm. a) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (3) nebo pokud emitent uveřejňuje plány přechodu dobrovolně:

— 

— způsob, jakým peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) přispěly k financování a provádění těchto plánů. Tyto informace mohou být poskytovány na úrovni hospodářské činnosti nebo na úrovni jednotlivých projektů; a

— odkaz na internetové stránky, na nichž jsou tyto plány uveřejněny.]

Sekuritizace

[Je-li to relevantní, v případě sekuritizace popis způsobu, jakým je dodržen čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631, a informace požadované v čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.]

4.  Zamýšlená alokace peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů)

[Informace uvedené níže se poskytují alespoň na úrovni hospodářské činnosti a v ideálním případě na úrovni projektu nebo skupiny projektů. Omezení množství podrobností, které jsou poskytnuty, mohou odůvodnit dohody o důvěrnosti, konkurenční důvody nebo velký počet podkladových způsobilých projektů a podobné ohledy. Pokud jsou peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány na výdaje uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2631, mohou být informace poskytnuty na úrovni programu.]

Zamýšlená alokace na hospodářské činnosti v souladu s taxonomií

— [Zda emitent alokuje získané peněžní prostředky v souladu s postupným nebo portfoliovým přístupem a zda se jedná o sekuritizovaný dluhopis (sekuritizované dluhopisy).]

— [Minimální podíl peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů), který musí být podle plánů emitenta použit na činnosti, které jsou environmentálně udržitelné podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852, podle metodiky uvedené ve zprávě o alokaci (podíl musí být alespoň 85 %)]: [XX] % peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů).]

— [Je-li k dispozici, údaj o podílu peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů), který má být použit k financování (v roce emise nebo po roce emise) a refinancování.]

— [Pokud je emitentem veřejnoprávní subjekt a peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) se mají alokovat na daňové úlevy uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2631, odhad očekávaného objemu ztráty příjmů související se způsobilými daňovými úlevami.]

— [Je-li (Jsou-li) k dispozici, plánovaný environmentální cíl (plánované environmentální cíle) podle článku 9 nařízení (EU) 2020/852.]

— [Pro každou z hospodářských činností, na které mají být alokovány získané peněžní prostředky, informace o jejich typech, odvětvích a příslušných kódech NACE podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (4).]

Zamýšlená alokace na konkrétní hospodářské činnosti v souladu s taxonomií

— [Pokud mají být peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány na podpůrnou nebo přechodnou hospodářskou činnost, jaký druh podpůrné nebo přechodné hospodářské činnosti má být financován, a případně částky a podílu získaných peněžních prostředků, které mají být alokovány na každý druh podpůrné nebo přechodné hospodářské činnosti.]

— [Případná částka a podíl získaných peněžních prostředků, které mají být podle záměru emitenta alokovány na činnosti, které jsou v souladu s taxonomií a které souvisejí s jadernou energií a fosilním plynem podle čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2020/852.

Zamýšlená alokace na hospodářské činnosti, které nejsou v souladu s technickými screeningovými kritérii

— [Pokud mají být peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2023/2631, prohlášení, že [čisté] peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) mají být podle záměru emitenta částečně alokovány na hospodářské činnosti, které nejsou v souladu s technickými screeningovými kritérii. Emitent popíše tento nesoulad, dotčené činnosti, a je-li k dispozici, odhadovaný procentní podíl získaných peněžních prostředků, které mají podle jeho záměru financovat tyto činnosti celkem a podle jednotlivých činností, včetně rozpisu popisujícího, který bod (které body) čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631 se použije (použijí). Dále vysvětlení, proč nelze použít technická screeningová kritéria, a vysvětlení způsobu, jakým emitent hodlá zajistit, aby tyto činnosti byly v souladu s čl. 5 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2023/2631 a čl. 3 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2020/852.]

Postup a harmonogram alokace

[Odhadovaný čas po emisi dluhopisu (dluhopisů) až do úplné alokace peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů).]

[Popis postupů, kterými emitent určí, jak projekty odpovídají kritériím pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti stanoveným v článku 3 nařízení (EU) 2020/852 (dále jen „taxonomické požadavky“.]

Emisní náklady

[Odhad výše kumulativních emisních nákladů, které jsou odečteny od získaných peněžních prostředků, jak je povoleno podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631, s doprovodným vysvětlením.]

5.  Dopad peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) na životní prostředí

[Je-li k dispozici, odhad očekávaných dopadů peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) na životní prostředí. Pokud tyto informace nejsou k dispozici, je třeba to odůvodnit.]

6.  Informace o předkládání zpráv

[Odkaz na internetové stránky emitenta, jak vyžaduje čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631.]

[Odkaz na případné relevantní zprávy emitenta, jako jsou konsolidovaná zpráva vedení podniku nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti podle směrnice 2013/34/EU.]

Datum, kdy začíná první vykazované období, pokud se liší od data emise, jak je stanoven v čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631.

— [Uvedení toho, zda budou zprávy o alokaci obsahovat informace o alokovaných částkách a očekávaných dopadech na životní prostředí podle jednotlivých projektů.]

7.  Plán kapitálových výdajů

— [Podrobný popis případného plánu kapitálových výdajů uvedeného v článku 7 nařízení (EU) 2023/2631, včetně hlavních parametrů používaných emitentem k určení souladu příslušných aktiv nebo činností s taxonomickými požadavky do konce lhůty stanovené v uvedeném článku.]

8.  Další důležité informace

(1)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (Úř. věst. L, 2023/2631, 30.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2631/oj).

(2)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(3)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(4)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

[V případě sekuritizačního dluhopisu se v tomto dokumentu odkazy na emitenta považují za odkazy na původce a tam, kde je to vhodné, se nahradí odkazy na původce.]




PŘÍLOHA II

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ALOKACI PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ ZÍSKANÝCH VYDÁNÍM EVROPSKÉHO ZELENÉHO DLUHOPISU

[pokud je zpráva o alokaci změněna, musí to být uvedeno v názvu]

Tento dokument a jeho obsah nepodléhají schválení ani potvrzení orgánem ESMA ani jiným příslušným orgánem.



1.  Obecné informace

— [Datum emise dluhopisu (dluhopisů) nebo tranší dluhopisu (dluhopisů)]

— [Datum uveřejnění zprávy o alokaci]

— [První a poslední den období, na které se výroční zpráva o alokaci vztahuje: [datum – datum]]

— [Oficiální název emitenta]

— [Identifikační kód právnické osoby (LEI) emitenta, je-li k dispozici]

— [Adresa internetových stránek, na nichž jsou investorům k dispozici informace o tom, jak se spojit s emitentem]

— [Název dluhopisu (dluhopisů) přidělený emitentem, je-li k dispozici].

— [Mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN) dluhopisu (dluhopisů) a jeho (jejich) tranší, jsou-li k dispozici]

— [Byla-li zpráva o alokaci podrobena poemisnímu posouzení, totožnost a kontaktní údaje externího posuzovatele]

— [Název případného příslušného orgánu, který schválil prospekt dluhopisu (prospekty dluhopisů)]

2.  Důležité informace

[Následující prohlášení: „[Tento dluhopis používá] [Tyto dluhopisy používají] označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/… (1).“]

[Pokud peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) [mají být] [byly] alokovány v souladu s článkem 5 uvedeného nařízení, toto prohlášení: „[Tento evropský zelený dluhopis využívá] [Tyto evropské zelené dluhopisy využívají] flexibility umožňující částečný nesoulad s technickými screeningovými kritérii stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (2) (dále jen „technická screeningová kritéria“), jak je dále popsáno v oddíle 4 této zprávy o alokaci.“]

3.  Environmentální strategie a odůvodnění

Přehled

[Environmentální cíle uvedené v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, které dluhopis(y) sleduje (sledují)]

Propojení s klíčovými ukazateli výkonnosti u aktiv, obratu, kapitálových výdajů a provozních výdajů

[Pokud se na emitenta vztahuje článek 8 nařízení (EU) 2020/852, popis toho, jak, v jakém rozsahu (například vyjádřeno jako procentní změna meziročně) a v jakých finančních obdobích peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) přispívají ke klíčovým ukazatelům výkonnosti emitenta u aktiv, která jsou v souladu s taxonomií, obratu, kapitálových výdajů a provozních výdajů, případně s přihlédnutím k částkám v tabulce „Celkem“ v tabulce A.]

Odkaz na plány přechodu

[Pokud se na emitenta vztahuje povinnost uveřejnit plány podle čl. 19a odst. 2 písm. a) bodu iii) nebo čl. 29a odst. 2 písm. a) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (3) nebo pokud emitent uveřejňuje plány přechodu dobrovolně:

— způsob, jakým peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) přispívají k financování a provádění těchto plánů. Tyto informace mohou být poskytovány na úrovni hospodářské činnosti nebo na úrovni jednotlivých projektů; a

— odkaz na internetové stránky, na nichž jsou tyto plány uveřejněny.]

Sekuritizace

[Je-li to relevantní, v případě sekuritizace informace požadované v čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2631.]

4.  Alokace peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů)

[Informace uvedené níže se poskytují alespoň na úrovni hospodářské činnosti a v ideálním případě na úrovni projektu nebo skupiny projektů. Omezení množství podrobností, které jsou poskytnuty, mohou odůvodnit dohody o důvěrnosti, konkurenční důvody nebo velký počet podkladových způsobilých projektů a podobné aspekty. Pokud jsou peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány na výdaje uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2631, mohou být informace poskytnuty na úrovni programu.]

Alokace na hospodářské činnosti, které jsou v souladu s taxonomií

— [Zda emitent alokuje získané peněžní prostředky v souladu s postupným přístupem nebo portfoliovým přístupem a zda se jedná o sekuritizační dluhopis (dluhopisy).]

— [V příslušných případech v souladu s čl. 11 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2631 prohlášení, že se složení portfolia finančních aktiv nebo dlouhodobých aktiv ve srovnání s rokem, na který se vztahovala předchozí zpráva o alokaci, nezměnilo.]

— [Emitent vyplní buď tabulku A, nebo tabulku B níže, v závislosti na tom, zda se k alokaci získaných peněžních prostředků použije postupný přístup, nebo portfoliový přístup. Musí být rovněž vyplněny odpovídající součty.]

— [Potvrzení souladu s čl. 3 písm. c) nařízení (EU) 2020/852 (minimální záruky).]

— [Pokud je emitentem veřejnoprávní subjekt a peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) byly alokovány na daňové úlevy uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2631, odhad objemu ztráty příjmů související se způsobilými daňovými úlevami

Alokace na konkrétní hospodářské činnosti, které jsou v souladu s taxonomií

— [Pokud jsou peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány na podpůrnou nebo přechodnou hospodářskou činnost, jaký druh podpůrné nebo přechodné hospodářské činnosti je financován, a částka a podíl získaných peněžních prostředků alokovaných na každý druh podpůrné nebo přechodné hospodářské činnosti.]

— [Případná částka a podíl aktiv souvisejících s činnostmi, které jsou v souladu s taxonomií a související s jadernou energií a fosilním plynem podle čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2020/852.]

Alokace na hospodářské činnosti, které nejsou v souladu s technickými screeningovými kritérii

— [Pokud jsou peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2023/2631, prohlášení, že [čisté] peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) jsou částečně alokovány na hospodářské činnosti, které nejsou v souladu s technickými screeningovými kritérii. Emitent popíše tento nesoulad, dotčené činnosti a procentní podíl získaných peněžních prostředků, které byly na tyto činnosti alokovány, celkem a na základě jednotlivých činností, včetně rozpisu popisujícího, který bod (které body) čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631 se použije (použijí). Dále vysvětlení, proč nelze použít technická screeningová kritéria, a vysvětlení způsobu, jakým emitent zajistil, aby tyto činnosti byly v souladu s čl. 5 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2023/2631 a čl. 3 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2020/852.]

Emisní náklady

— [Odhad výše kumulativních emisních nákladů, které jsou odečteny od získaných peněžních prostředků, jak je povoleno podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631, s doprovodným vysvětlením.]

5.  Dopad peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) na životní prostředí

[V této položce se pro tuto zprávu nevyžadují žádné informace.]

6.  Informace o předkládání zpráv

— [Odkaz na internetové stránky emitenta podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631]

— [Odkaz na případné relevantní zprávy emitenta, jako jsou konsolidovaná zpráva vedení podniku nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti podle směrnice 2013/34/EU.]

7.  Plán kapitálových výdajů

— [Pokrok dosažený při provádění případného plánu kapitálových výdajů uvedeného v článku 7 nařízení (EU) 2023/2631 a odhadované datum dokončení v něm uvedených projektů.]

— [Pokud došlo ke zpoždění nebo odchylce, které mají významný dopad na provádění plánu kapitálových výdajů, uvede emitent příslušné důvody v souladu s čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení.]

— [Případně plán uvedený v čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení.]

8.  Další důležité informace

(1)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (Úř. věst. L. 2023/2631, 30.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2631/oj).

(2)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(3)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

[V případě sekuritizačního dluhopisu se v tomto dokumentu odkazy na emitenta považují za odkazy na původce a tam, kde je to vhodné, se nahradí odkazy na původce.]

Tabulka A: Informace o souladu peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) s taxonomií za použití postupného přístupu k alokaci peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů)

[Informace uvedené v následující tabulce se poskytují alespoň na úrovni hospodářské činnosti a v ideálním případě na úrovni projektu nebo skupiny projektů. Omezení množství podrobností, které jsou poskytnuty, mohou odůvodnit dohody o důvěrnosti, konkurenční důvody nebo velký počet podkladových způsobilých projektů a podobné aspekty. Pokud jsou peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány na výdaje uvedené v čl. 4 odst. 3, mohou být informace poskytnuty na úrovni programu.]

Informace v následující tabulce se vztahují na období od emise dotčeného dluhopisu (dotčených dluhopisů) do data vykázání.



1.  Název, umístění a popis projektu (nebo skupiny projektů nebo ekonomické činnosti)

1.1.  (pro každý projekt/skupinu projektů/hospodářskou činnost, podle okolností) [Název]

1.2.  [Umístění]

1.3.  [Základní popis]

2.  Výše alokovaných peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů)

2.1.  [peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokované na tento projekt/skupinu projektů/hospodářskou činnost od data emise]

2.2.  [peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokované na tento projekt/skupinu projektů/hospodářskou činnost ve vykazovaném období.]

2.3.  Podíl projektu, který je financován z dluhopisu (dluhopisů)

3.  Podíl celkových získaných peněžních prostředků použitých na financování (v roce emise nebo po roce emise) nebo refinancování (dříve)

3.1.  [podíl částky v řádku 2.1 použitý na financování a refinancování]

3.2.  [podíl částky v řádku 2.2 použitý na financování a refinancování]

4.  Druh a odvětví hospodářských činností financovaných vydáním dluhopisu (dluhopisů)

4.1.  [Pro každou z hospodářských činností souvisejících s projektem financovaným z dluhopisu (dluhopisů): druhy/odvětví]

4.2.  [Pro každou z hospodářských činností souvisejících s projektem financovaným z dluhopisu (dluhopisů): případné příslušné kódy NACE podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (1)]

5.  Výše alokovaných peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů), které jsou v souladu s taxonomií

5.1.  [částka z celkových peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) a alokovaných na projekt, která je alokována na činnost, jež je v souladu s taxonomií od data emise]

5.2.  [procentní podíl částky uvedené v řádku 2.1]

5.3.  [částka z peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) a alokovaných na projekt ve vykazovaném období, která je alokována na činnost, jež je v souladu s taxonomií ve vykazovaném období]

5.4.  [procentní podíl částky uvedené v řádku 2.2]

6.  Environmentální cíle a technická screeningová kritéria

6.1.  [plánovaný environmentální cíl (plánované environmentální cíle) podle článku 9 nařízení (EU) 2020/852]

6.2.  [Údaj o tom, které akty v přenesené pravomoci přijaté v souladu s čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 byly použity pro stanovení technických screeningových kritérií, a jejich data použití]

6.3.  [Informace o metodice a předpokladech, které se použijí pro výpočet klíčových metrik hodnocení dopadů v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 a pro případné další metriky hodnocení dopadů.]

7.  Povaha environmentálně udržitelných aktiv a výdajů

7.1.  [z částky alokované ve vykazovaném období v řádku 5.3, výše kapitálových výdajů]

7.2.  [z částky alokované ve vykazovaném období v řádku 5.3, výše provozních výdajů]

7.3.  [z částky alokované ve vykazovaném období v řádku 5.3, výše dlouhodobých aktiv]

7.4.  [z částky alokované ve vykazovaném období v řádku 5.3, výše finančních aktiv]

8.  Další důležité informace

8.1.  [Další důležité informace, jako jsou příslušné klíčové ukazatele výkonnosti v oblasti životního prostředí, a rovněž odkazy na internetové stránky s příslušnými informacemi a odkazy na relevantní veřejné dokumenty s podrobnějšími informacemi, jako jsou internetové stránky společnosti popisující projekt nebo zpráva poradenské společnosti v oblasti životního prostředí]

(1)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

Celkem:



Od emise

[vykazované období]

Celková výše peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) a alokovaných od emise: [X]

Z toho celková výše peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) a alokovaných na hospodářské činnosti v souladu s taxonomií od emise: [X]

Celková výše peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) a alokovaných ve vykazovaném období: [X]

Z toho celková výše peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) a alokovaných na hospodářské činnosti v souladu s taxonomií ve vykazovaném období: [X]

Z toho:

— Celková výše peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) a alokovaných na kapitálové výdaje v souladu s taxonomií ve vykazovaném období: [X]

— Celková výše peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) a alokovaných na provozní výdaje v souladu s taxonomií ve vykazovaném období: [X]

— Celková výše peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) a alokovaných na [ostatní] v souladu s taxonomií ve vykazovaném období: [X]

Tabulka B: Informace o souladu získaných peněžních prostředků s taxonomií (u dluhopisů využívajících portfoliový přístup k alokaci peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisů)

[Informace uvedené v následující tabulce se poskytují alespoň na úrovni hospodářské činnosti a v ideálním případě na úrovni projektu nebo skupiny projektů. Omezení množství podrobností, které jsou poskytnuty, mohou odůvodnit dohody o důvěrnosti, konkurenční důvody nebo velký počet podkladových způsobilých projektů a podobné aspekty. Některé nebo všechny požadované informace mohou být poskytnuty mimo formát tabulky.]

Informace v následující tabulce se týkají vykazovaného období.



Nesplacené evropské zelené dluhopisy

Portfolio environmentálně udržitelných aktiv

[Přehled všech nesplacených evropských zelených dluhopisů s uvedením jejich individuální a kombinované hodnoty

[Přehled způsobilých finančních aktiv a aktiv uvedených v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2631 v rozvaze emitenta s uvedením:

1.  [Název, umístění a základní popis projektu]

2.  [Údaj o získaných peněžních prostředcích získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů), které mají být alokovány na tento projekt, je-li tento údaj k dispozici]

3.  [Údaj o podílu částky uvedené v bodu 2, který má být použit na financování a refinancování, je-li tento údaj k dispozici]

4.  [Pro každou z hospodářských činností souvisejících s projektem financovaným z dluhopisu (dluhopisů): druhy/odvětví a případné příslušné kódy NACE podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006]

5.  [Výše získaných peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) na financování daného projektu, které jsou alokovány na činnost, jež je v souladu s taxonomií, je-li tento údaj k dispozici] [procentní podíl částky uvedené v bodě 2]

6.  [Plánovaný environmentální cíl (plánované environmentální cíle) podle článku 9 nařízení (EU) 2020/852] [Uvedení toho, které akty v přenesené pravomoci přijaté v souladu s čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 se použily ke stanovení technických screeningových kritérií, a jejich data použitelnosti] [Informace o metodice a předpokladech použitých pro výpočet klíčových ukazatelů dopadů v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 a pro jakékoli další měření dopadu.]

7.  [Rozpis částky uvedené v bodě 5 podle toho, zda jsou získané peněžní prostředky alokovány na dlouhodobá aktiva nebo finanční aktiva, je-li tento údaj k dispozici.]

8.  [Případné doplnění nebo odstranění z projektového portfolia v případě, že jsou do portfolia přidány nové evropské zelené dluhopisy nebo jsou z portfolia odstraněny (splatné) evropské zelené dluhopisy].

9.  [Částka nebo počet nových projektů v porovnání s objemem emise nových evropských zelených dluhopisů v kalendářním roce emise, je-li tento údaj k dispozici.]

10.  [Další relevantní informace, jako jsou příslušné klíčové ukazatele výkonnosti v oblasti životního prostředí, a rovněž odkazy na internetové stránky s příslušnými informacemi a odkazy na relevantní veřejné dokumenty s podrobnějšími informacemi.]

Celková hodnota portfolia nesplacených evropských zelených dluhopisů:

Celková hodnota portfolia environmentálně udržitelných aktiv:

Celková hodnota portfolia environmentálně udržitelných aktiv souvisejících s činností, která je v souladu s taxonomií:




PŘÍLOHA III

ZPRÁVA O DOPADU EVROPSKÉHO ZELENÉHO DLUHOPISU

[Pokud je zpráva o dopadu revidována, musí to být uvedeno v názvu.]

Tento dokument a jeho obsah nepodléhají schválení ani potvrzení orgánem ESMA ani jiným příslušným orgánem.



1.  Obecné informace

— [Den uveřejnění zprávy o dopadu]

— [Den uveřejnění případné revidované zprávy o dopadu]

— [Datum emise dluhopisu (dluhopisů) nebo tranší dluhopisu (dluhopisů)]

— [Oficiální název emitenta]

— [Identifikační kód právnické osoby (LEI) emitenta, je-li k dispozici]

— [Adresa internetových stránek, na nichž jsou investorům k dispozici informace o tom, jak se spojit s emitentem]

— [Název dluhopisu (dluhopisů) přidělený emitentem, je-li k dispozici]

— [Mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN) dluhopisu (dluhopisů) a jeho (jejich) tranší, jsou-li k dispozici]

— [V případě, že zpráva o dopadu byla posouzena externím posuzovatelem, totožnost a kontaktní údaje externího posuzovatele]

— [Název případného příslušného orgánu, který schválil prospekt(y) pro dluhopis(y)]

2.  Důležité informace

— [Následující prohlášení: „[Tento dluhopis používá] [Tyto dluhopisy používají] označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 (1)].“]

— [Pokud byly peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány v souladu s článkem 5 uvedeného nařízení, toto prohlášení: „[Tento evropský zelený dluhopis využívá] [Tyto evropské zelené dluhopisy využívají] flexibility umožňující částečný nesoulad s technickými screeningovými kritérii stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (2) (dále jen „technická screeningová kritéria“), jak je podrobněji popsáno v oddíle 4 této zprávy o dopadu.“]

3.  Environmentální strategie a odůvodnění

Přehled

— [Informace o způsobu, jakým dluhopis (dluhopisy) přispěl (přispěly) k širší environmentální strategii emitenta.]

— [V příslušných případech vysvětlení jakýchkoli změn širší environmentální strategie emitenta od uveřejnění přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu]

— [Environmentální cíle uvedené v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, které dluhopis (dluhopisy) sleduje (sledují).]

Klíčové ukazatele výkonnosti kapitálových výdajů a provozních výdajů

— [Pokud se na emitenta vztahuje článek 8 nařízení (EU) 2020/852, popis toho, jak, v jakém rozsahu (například vyjádřeno jako procentní změna meziročně) a v jakých finančních obdobích peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) přispěly ke klíčovým ukazatelům výkonnosti emitenta pro aktiva v souladu s taxonomií, obrat, kapitálové výdaje a provozní výdaje.]

Odkaz na plán přechodu

— [Pokud se na emitenta vztahuje povinnost uveřejnit plány podle čl. 19a odst. 2 písm. a) bodu iii) nebo čl. 29a odst. 2 písm. a) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (3) nebo pokud emitent plány přechodu uveřejňuje dobrovolně:

— 

— způsob, jakým peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) přispěly k financování a provádění těchto plánů. Tyto informace mohou být poskytovány na úrovni souhrnné hospodářské činnosti nebo na úrovni jednotlivých projektů; a

— odkaz na internetové stránky, kde jsou tyto plány uveřejněny.]

4.  Alokace peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů)

[Informace uvedené níže se poskytují alespoň na úrovni hospodářské činnosti a v ideálním případě na úrovni projektu nebo skupiny projektů. Omezení množství podrobností, které jsou poskytnuty, mohou odůvodnit dohody o důvěrnosti, konkurenční důvody nebo velký počet podkladových způsobilých projektů a podobné aspekty. Pokud jsou peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány na výdaje uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2631, mohou být informace poskytnuty na úrovni programu.]

Alokace na konkrétní hospodářské činnosti v souladu s taxonomií

[Podíl peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů), který byl alokován na činnosti, jež jsou environmentálně udržitelné podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852, podle metodiky stanovené v příloze II nařízení (EU) 2023/2631:] [XX] % peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů).]

[Pokud byly peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány na podpůrnou nebo přechodnou hospodářskou činnost, s upřesněním druhu podpůrné nebo přechodné hospodářské činnosti a částky a podílu získaných peněžních prostředků, které byly alokovány na každý druh podpůrné nebo přechodné hospodářské činnosti.]

[Případně částka a podíl aktiv spojených s činnostmi souvisejícími s jadernou energií a fosilním plynem, které jsou v souladu s taxonomií, podle čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2020/852.]

Alokace na hospodářské činnosti, které nejsou v souladu s technickými screeningovými kritérii

[Pokud byly peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2023/2631, prohlášení, že [čisté] peněžní prostředky získané z dluhopisu (dluhopisů) byly částečně alokovány na hospodářské činnosti, které nejsou v souladu s technickými screeningovými kritérii. Emitent popíše tento nesoulad, dotčené činnosti a procentní podíl získaných peněžních prostředků, které byly na tyto činnosti alokovány, celkem a podle jednotlivých činností, včetně rozpisu popisujícího, které body čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631 byly použity. Dále vysvětlení, proč nelze použít technická screeningová kritéria, a vysvětlení, jak emitent zajistil, aby tyto činnosti byly v souladu s čl. 5 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2023/2631 a čl. 3 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2020/852.]

5.  Dopad peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) na životní prostředí

— [Odhad očekávaných pozitivních a negativních dopadů na životní prostředí v souhrnné podobě]

— [Informace o metodice a předpokladech použitých pro hodnocení dopadů projektů, pokud tyto informace neobsahoval přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu.]

— [Informace o pozitivních a negativních dopadech projektů na životní prostředí, a jsou-li k dispozici, související metriky. Pokud tyto informace nejsou na úrovni projektu k dispozici, je třeba to vysvětlit]

— [Pokud si je emitent přeje zahrnout, informace o tom, zda a jak projekt přispěl k dalším aspektům udržitelnosti dluhopisu (dluhopisů), včetně sociálních aspektů přechodu na klimatickou neutralitu, například tím, že poskytl nová pracovní místa, rekvalifikaci a místní infrastrukturu komunitám dotčeným transformací hospodářských činností směrem k udržitelnosti.]

— [Pokud jsou peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2023/2631, vykáže emitent tyto informace zvlášť pro tyto projekty a činnosti.]

6.  Informace o předkládání zpráv

— [Odkaz na internetové stránky emitenta podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2631.]

— [Odkaz na případné relevantní zprávy emitenta, jako jsou konsolidovaná zpráva vedení podniku nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti podle směrnice 2013/34/EU.]

7.  Plán kapitálových výdajů

[Pokrok dosažený při provádění případného plánu kapitálových výdajů uvedeného v článku 7 nařízení (EU) 2023/2631.]

8.  Další důležité informace

(1)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (Úř. věst. L, 2023/2631, 30.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2631/oj).

(2)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(3)   

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

[V případě sekuritizačního dluhopisu se v tomto dokumentu odkazy na emitenta považují za odkazy na původce a tam, kde je to vhodné, je nahradí odkazy na původce.]




PŘÍLOHA IV

OBSAH PŘEDEMISNÍCH POSOUZENÍ, POEMISNÍCH POSOUZENÍ NEBO POSOUZENÍ ZPRÁV O DOPADU

Tento dokument a jeho obsah nepodléhají schválení ani potvrzení orgánem ESMA ani jiným příslušným orgánem.



V horní části první strany dokumentu musí být výrazně uveden název „Předemisní posouzení“, „Poemisní posouzení“ nebo „Posouzení zprávy o dopadu“

1.  Obecné informace

— [Den uveřejnění posouzení]

— [Datum emise dluhopisu (dluhopisů) nebo tranší dluhopisu (dluhopisů)]

— [Den uveřejnění souvisejícího přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu a případně související zprávy o alokaci nebo zprávy o dopadu]

— [Oficiální název emitenta]

— [Identifikační kód právnické osoby (LEI) emitenta, je-li k dispozici]

— [Název dluhopisu (dluhopisů) přidělený emitentem, je-li k dispozici]

— [Mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN) dluhopisu (dluhopisů) a jeho (jejich) tranší, jsou-li k dispozici]

— [Totožnost a kontaktní údaje externího posuzovatele, včetně jeho internetových stránek]

— [Jméno a pracovní zařazení vedoucího analytika v rámci dané posuzovací činnosti]

— [Jméno a funkce osoby primárně odpovědné za schválení posouzení]

— [Je-li to relevantní, den, kdy bylo posouzení naposledy aktualizováno, a vysvětlení s uvedením důvodů aktualizace]

— [Případně další služby poskytnuté externím posuzovatelem hodnocenému subjektu spolu s popisem případných skutečných nebo potenciálních střetů zájmů]

2.  Úvodní prohlášení

[U předemisních posouzení: Prohlášení, že externí posuzovatel posoudil vyplněný přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedený v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 (1)]

[U poemisních posouzení: Prohlášení, že externí posuzovatel posoudil vyplněnou zprávu o alokaci týkající se evropského zeleného dluhopisu uvedenou v příloze II nařízení (EU) 2023/2631]

[U posouzení zpráv o dopadu: Prohlášení, že externí posuzovatel posoudil vyplněnou zprávu o dopadu týkající se evropského zeleného dluhopisu uvedenou v příloze III nařízení (EU) 2023/2631]

[Prohlášení, že toto posouzení představuje nezávislé stanovisko externího posuzovatele a že se na něj má spoléhat pouze v omezené míře]

3.  Prohlášení o souladu použití získaných peněžních prostředků s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (2)

[Tento oddíl se vyplní pouze v případě předemisního nebo poemisního posouzení.]

[Prohlášení o souladu použití peněžních prostředků získaných vydáním evropského zeleného dluhopisu (evropských zelených dluhopisů) s nařízením (EU) 2020/852 na základě informací poskytnutých emitentem externímu posuzovateli:

— v případě kladného stanoviska nezávislého posuzovatele prohlášení, že dluhopis (dluhopisy) splňuje (splňují) – nebo se případně očekává, že splní – požadavky nařízení (EU) 2023/2631, pokud jde o použití získaných peněžních prostředků;

— v případě záporného stanoviska nezávislého posuzovatele prohlášení, že dluhopis (dluhopisy) nesplňuje (nesplňují) – nebo se případně neočekává, že splní – požadavky nařízení (EU) 2023/2631, pokud jde o použití získaných peněžních prostředků, a že označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ lze použít pouze tehdy, bude-li (budou-li) dluhopis (dluhopisy) předložen (předloženy) k novému posouzení a získá (získají) kladné stanovisko]

4.  Zdroje, metodiky posuzování a klíčové předpoklady

— [Informace o zdrojích, z nichž se vycházelo při přípravě posouzení, včetně odkazů na údaje o ocenění a použitou metodiku, jsou-li k dispozici]

— [Vysvětlení metodik hodnocení a klíčových předpokladů]

— [Vysvětlení použitých předpokladů a taxonomických požadavků, omezení a nejistot spojených s použitými metodikami a jasné prohlášení, že externí posuzovatel považuje kvalitu informací poskytnutých emitentem anebo související třetí stranou za dostatečnou pro provedení posouzení a rozsah, v jakém se externí posuzovatel případně pokusil takto poskytnuté informace ověřit.]

5.  Posouzení a stanovisko

[V každém případě na základě informací poskytnutých emitentem externímu posuzovateli – případně se upřesní]

[U předemisních posouzení:

— podrobné posouzení toho, zda je vyplněný přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu v souladu s články 4 až 8 nařízení (EU) 2023/2631;

— stanovisko externího posuzovatele k výše uvedenému posouzení;

— pokud mají být peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány podle článku 5 nařízení (EU) 2023/2631, uvedou se posouzení a stanovisko ve zvláštním oddílu.]

[U poemisních posouzení:

— podrobné posouzení toho, zda emitent alokoval peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) v souladu s články 4 až 8 nařízení (EU) 2023/2631;

— posouzení toho, zda emitent dodržel zamýšlené použití získaných peněžních prostředků uvedené v přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu;

— stanovisko externího posuzovatele k posouzením uvedeným v první a druhé odrážce;

— u aktiv nebo činností, na něž se vztahuje plán kapitálových výdajů, posouzení toho, zda tato aktiva nebo činnosti splňují taxonomické požadavky, provedené po dokončení plánu;

— pokud jsou peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu (dluhopisů) alokovány v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2023/2631, uvedou se posouzení a stanovisko ve zvláštním oddílu. V posouzení se uvede, zda byly splněny všechny příslušné požadavky uvedeného článku.]

[U posouzení zpráv o dopadu:

— posouzení toho, zda je emise dluhopisu (dluhopisů) v souladu se širší strategií a odůvodněním emitenta v oblasti životního prostředí;

— posouzení uvedeného dopadu peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu (dluhopisů) na životní prostředí;

— stanovisko externího posuzovatele k posouzením uvedeným v první a druhé odrážce.]

6.  Případné další informace

[Jakékoli další informace, které může posuzovatel považovat za důležité pro posouzení]

(1)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (Úř. věst. L, 2023/2631, 30.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2631/oj).

(2)   

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

[V případě sekuritizačního dluhopisu se odkazy na emitenta v tomto dokumentu považují za odkazy na původce a tam, kde je to vhodné, je nahradí odkazy na původce.]



( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2859/oj).

( 3 ) Nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU