(EU) 2023/2590Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2590 ze dne 13. července 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 stanovením podrobných pravidel týkajících se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu některých motorových vozidel z hlediska jejich systémů vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče a kterým se mění uvedené nařízení

Publikováno: Úř. věst. L 2590, 22.11.2023 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 13. července 2023 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 12. prosince 2023 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2023/2590

22.11.2023

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2590

ze dne 13. července 2023,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 stanovením podrobných pravidel týkajících se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu některých motorových vozidel z hlediska jejich systémů vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče a kterým se mění uvedené nařízení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166 (1), a zejména na čl. 4 odst. 6 a čl. 6 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 6 nařízení (EU) 2019/2144 musí být motorová vozidla kategorií M a N vybavena některými vyspělými systémy vozidel, včetně systémů vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče („ADDW“). Příloha II uvedeného nařízení stanoví požadavky na schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o systémy ADDW.

(2)

V souladu s čl. 3 bodem 6 nařízení (EU) 2019/2144 je systém ADDW systémem, který je napomáhá řidiči v tom, aby i nadále věnoval pozornost dopravní situaci, a který jej upozorní řidiče, pokud je rozptýlen. S ohledem na širokou škálu vlastností řidičů, variabilitu míst k sezení a relativní nezralost trhu stávajících technologií by měly být výkonnostní požadavky na systémy ADDW stanoveny na úrovni, která je realistická a dosažitelná s ohledem na omezené zkušenosti získané ze systémů na trhu a na prostor potřebný pro další inovace těchto systémů. Zároveň by tyto požadavky měly být technologicky neutrální, aby se podpořil rozvoj nových technologií. Toto nařízení se proto zaměřuje na upozorňování řidičů v případě dlouhého vizuálního rozptýlení.

(3)

V další fázi bude Komise v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2019/2144 do července 2027 pokračovat v práci na dalším šetření, vývoji a přijetí požadavků, které budou sledovat technologický pokrok v oblasti systémů ADDW. Tento pokrok zahrnuje přerušované rozptylování, posouzení jiných typů rozptýlení řidiče než vizuálního (např. kognitivní rozptýlení), pohyb těla řidiče (např. pohled dozadu) a zabránění rozptýlení pomocí technických prostředků.

(4)

Toto nařízení by mělo stanovit přiměřená očekávání, pokud jde o rozsah vlastností řidiče a míst k sezení, ve kterých by měly být systémy ADDW účinné. Výrobci by měli předložit důkazy o tom, že jejich systém ADDW je účinný ve vymezeném rozsahu vlastností řidiče a míst k sezení.

(5)

Tabulka v příloze II nařízení (EU) 2019/2144 se seznamem požadavků uvedených v čl. 4 odst. 5 a čl. 6 odst. 3 zmíněného nařízení neobsahuje žádný odkaz na regulační akty, pokud jde o systémy vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče. Proto je třeba vložit do uvedené přílohy odkaz na toto nařízení. Nařízení (EU) 2019/2144 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Jelikož se požadavek na systémy ADDW podle nařízení (EU) 2019/2144 použije ode dne 7. července 2024 (jak je popsáno v příloze II nařízení (EU) 2019/2144), mělo by se toto nařízení použít od téhož data.

(7)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, neboť se zabývají pravidly pro zvláštní zkušební postupy a technické požadavky na schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich systémů vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče. V důsledku pravidel stanovených v tomto nařízení je nutné vložit odkaz na toto nařízení do přílohy II nařízení (EU) 2019/2144. Je proto vhodné stanovit tato ustanovení v rámci jediného nařízení v přenesené pravomoci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na motorová vozidla kategorií M a N, jak jsou definovány v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 (2).

Článek 2

Technické požadavky na systém vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče

Technické požadavky pro schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o systémy vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče, jsou stanoveny v části 1 přílohy I.

Článek 3

Zvláštní zkušební postupy pro validaci systému vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče

Zvláštní zkušební postupy pro validaci systémů vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče technickou zkušebnou jsou stanoveny v části 2 přílohy I.

Článek 4

Změna nařízení (EU) 2019/2144

Příloha II nařízení (EU) 2019/2144 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 5

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 7. července 2024. Avšak ode dne 1. ledna 2024 nesmí vnitrostátní orgány odmítnout udělit EU schválení typu pro nový typ vozidla ani udělit rozšíření pro stávající typ, pokud o to výrobce požádá, splňuje-li předmětné vozidlo požadavky tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).


PŘÍLOHA I

ČÁST 1

Technické požadavky na systémy vyspělého upozorňování na rozptýlenost řidiče (ADDW)

1.    Definice

Pro účely této přílohy (1) se použijí tyto definice:

1.1

„typem vozidla z hlediska systému ADDW“ se rozumí vozidla, jež se neodlišují v takových základních hlediscích, jako jsou vlastnosti a funkčnost systému ADDW, jakož i systém zpětné vazby, který pomáhá řidiči.

1.2

„nenominální situací“ se rozumí situace, ve které je systém ADDW ovlivňován prvky souvisejícími se řidičem, vozidlem, prostředím nebo jinými prvky a která zůstává v mezích hranic systému deklarovaných v dokumentaci výrobce popsané v části 3 této přílohy.

1.3

„referenčním zorným bodem“ se rozumí jedinečný vztažný bod očí používaný při navrhování vozidel.

2.    Obecné technické požadavky

2.1

Systém ADDW rozpozná, kdy vizuální pozornost řidiče není zaměřena na úkoly řízení, a upozorní řidiče prostřednictvím rozhraní člověk-stroj vozidla.

2.2

Systém ADDW musí být navržen tak, aby v podmínkách skutečného provozu minimalizoval chybovost (falešnou pozitivitu) systému.

2.3   Ochrana soukromí a údajů

2.3.1

Systém ADDW při své činnosti nevyužívá biometrické osobní údaje žádného z cestujících ve vozidle. V této souvislosti jsou biometrickými údaji osobní údaje vyplývající z konkrétního technického zpracování týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňuje nebo potvrzuje jedinečnou identifikaci, například zobrazení obličeje nebo daktyloskopické údaje. Tento požadavek nezakazuje, aby systém ADDW využíval údaje z kamery (kamer), jíž (jimiž) je vozidlo vybaveno, zakazuje však identifikaci osoby systémem ADDW.

2.3.2

Systém ADDW musí být navržen tak, aby nepřetržitě zaznamenával a uchovával pouze údaje, které jsou nezbytné k tomu, aby fungování a činnost systému probíhaly v uzavřeném systému.

2.3.3

Veškeré zpracování osobních údajů musí probíhat v souladu s právními předpisy Unie zaměřenými na ochranu údajů.

3.    Zvláštní technické požadavky

3.1   Ovládání systému ADDW

3.1.1

Systém ADDW se automaticky aktivuje při rychlosti 20 km/h, nestanoví-li požadavky stanovené v bodech 3.1.2 až 3.1.6 jinak. Výrobce vozidla se může rozhodnout nastavit automatickou aktivaci systému ADDW při nižší rychlosti.

K tomu, aby systém zahájil měření stavu řidiče a zkalibroval se, je povolena celková doba až 1 minuta jízdy při rychlostech ≥ 20 km/h.

3.1.2

Řidič musí mít možnost ručně deaktivovat upozornění ADDW nebo systém ADDW, v závislosti na tom, kterou ze dvou možností (nebo obě) se výrobce vozidla rozhodl umožnit.

3.1.3

Systém ADDW se smí automaticky deaktivovat v situacích předem definovaných výrobcem, a to konkrétně v těchto situacích:

a)

pokud jiný systém trvale převezme celou dynamickou funkci řízení a je podporován vhodným systémem sledování řidiče;

b)

pokud systém vozidla ovládaný řidičem, který řidiči pomáhá při trvalém řízení podélného a bočního pohybu, je aktivní a obsahuje vhodný systém sledování řidiče.

Systém ADDW se automaticky znovu aktivuje, jakmile pominou podmínky, které vedly k jeho automatické deaktivaci.

V této souvislosti dynamická funkce řízení zahrnuje všechny provozní funkce v reálném čase a taktické funkce potřebné k provozu vozidla, s výjimkou strategických funkcí, jako je plánování jízd a výběr cílů a trasových bodů a včetně následujících dílčích úkolů:

a)

ovládání příčného pohybu vozidla řízením (provozní);

b)

ovládání podélného pohybu vozidla zrychlováním a zpomalováním (provozní);

c)

monitorování prostředí, v němž se vozidlo pohybuje, prostřednictvím detekce předmětů a událostí, jejich rozpoznávání a klasifikace a příprava odezvy (provozní a taktické);

d)

provedení odezvy na předmět a událost (provozní a taktické);

e)

plánování manévrů (taktické);

f)

zvýšení nápadnosti prostřednictvím osvětlení, zatroubení, signalizace nebo gestikulace (taktické).

3.1.4

Systém ADDW se nesmí automaticky deaktivovat za podmínek stanovených v bodě 3.5, avšak upozornění na rozptýlenost systému ADDW smí být automaticky deaktivována. Vydávání upozornění na rozptýlenost by mělo být automaticky znovu aktivováno, jakmile pominou podmínky, které vedly k jeho deaktivaci.

3.1.5

Vydávání upozornění na rozptýlenost systémem ADDW může být automaticky deaktivováno za podmínek, ve kterých jiný asistenční systém řízení varuje před bezprostředním nebezpečím nebo kritickou situací, avšak není podmínkou pro automatickou deaktivaci systému ADDW. Vydávání upozornění na rozptýlenost by mělo být automaticky znovu aktivováno, jakmile pominou podmínky, které vedly k jeho deaktivaci.

3.1.6

Systém ADDW, včetně upozornění rozhraní člověk-stroj, se po každé aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla automaticky přepne do běžného provozního režimu. Výrobce vozidla smí zavést a doplnit další podmínky automatického obnovení.

3.2   Podmínky prostředí

3.2.1

Systém ADDW musí účinně fungovat jak ve dne, tak v noci.

3.3   Monitorování rozptýlenosti řidiče

3.3.1

Přítomnost pohledu řidiče musí být sledována systémem ADDW v oblastech zájmu uvedených v bodech 3.3.1.1 až 3.3.1.3.

Má se za to, že pohled řidiče začíná referenčním zorným bodem definovaným takto:

U vozidel kategorií M a N je referenčním zorným bodem střed zorných bodů řidiče podle definice v předpisu OSN č. 46 (2) (o zařízeních pro nepřímý výhled). Souřadnice bodu očí je tedy 635 mm svisle nad bodem R sedadla řidiče (bod „R“ je již stanoven ve vztahu k výchozím značkám definovaným výrobcem vozidla).

Alternativně u vozidel kategorií M2, M3, N2 a N3, která nejsou založena na platformě M1, může být referenčním zorným bodem bod očí E2 podle definice v předpisu OSN č. 167 o přímém výhledu (3). Bod očí E2 je bod, který představuje středový bod mezi středem levého a pravého oka řidiče, E2 je definován odchylkou patního bodu o 1 163,25 mm v ose Z a o 678 mm dozadu v ose X. Poloha E2 v ose Y je ve svislé rovině rovnoběžné se střední podélnou rovinou a procházející středem sedadla řidiče.

3.3.1.1

Jako oblast 1 se označuje průnik těchto zón:

a)

střecha vozidla

b)

jakákoli oblast ve vozidle, která se nachází mimo (z hlediska dopředného směru řidiče uvažovaného při orientaci 0°) dvou svislých rovin, jedné pootočené +55° (doprava) a jedné pootočené –55° (doleva) vzhledem k podélnému směru vozidla, přičemž obě roviny se protínají v níže definovaném referenčním zorném bodě.

Níže uvedené obrázky znázorňují situaci s levostranným řízením.

Image 1

3.3.1.2

Jako oblast 2 se označuje spojení níže uvedených zón:

a)

oblast čelního skla a oken;

b)

10° kolem oblasti čelního skla a okna při pohledu z referenčního zorného bodu.

Níže uvedený obrázek znázorňuje situaci s levostranným řízením.

Image 2

3.3.1.3

Jako oblast 3 se označuje jakákoli oblast pod rovinou, která probíhá pod úhlem 30° směrem dolů od referenčního zorného bodu řidiče a protíná níže popsané oblasti 1 a 2.

a)

standardně je každá oblast posuzovaná v oblasti 1 vyloučena z oblasti 3;

b)

standardně je každá oblast posuzovaná v oblasti 2 vyloučena z oblasti 3;

c)

výrobce vozidla se může rozhodnout zahrnout část oblasti z oblasti 1 a/nebo oblasti 2 do oblasti 3.

Níže uvedený obrázek znázorňuje situaci s levostranným řízením.

Image 3

Image 4

(Spodní obrázek ilustruje případ, kdy nejnižší část oblasti 2 (čelní sklo plus 10°) je pod svislým úhlem pohledu 30°.)

3.3.1.4

Přidání nebo vyloučení oblasti z jiné oblasti se vždy provádí z pohledu referenčního zorného bodu řidiče. To znamená, že je to úhlová souřadnice, která musí být použita při promítání oblasti do jiné oblasti, a nikoli prostorová souřadnice.

Po promítnutí může být k popisu výsledné oblasti a zjednodušení jejího popisu použita prostorová souřadnice.

3.3.2   Aktivační události upozornění a situace, na které se vztahuje systém ADDW

3.3.2.1

Řidič musí být upozorněn, jakmile jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

rychlost vozidla 50 km/h nebo vyšší;

b)

pohled řidiče do oblasti 3 trvá v nominálním stavu maximálně 3,5 sekund. Nenominální situace uvedené v části 3 bodě 1.3 mohou prodloužit maximální časový limit nominální situace o dalších 1,5 sekundy.

Kdykoli jsou zkoušeny podmínky uvedené v písmeni b), použije se dodatečná časová rezerva, která kompenzuje technické nejistoty měření.

3.3.2.2

Řidič musí být upozorněn, jakmile jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

rychlost vozidla 20 km/h nebo vyšší;

b)

pohled řidiče do oblasti 3 trvá v nominálním stavu maximálně 6 sekund. Nenominální situace uvedené v části 3 bodě 1.3 mohou prodloužit maximální časový limit nominální situace o dalších 1,5 sekundy.

Kdykoli jsou zkoušeny podmínky uvedené v písmeni b), použije se dodatečná časová rezerva, která kompenzuje technické nejistoty měření.

3.3.2.3

Doba, po kterou je pohled řidiče nasměrován do oblasti 3, se počítá, když je systém ADDW aktivován. Tato doba se měří bez ohledu na rychlost vozidla, pokud je systém ADDW aktivován a schopen ji změřit.

3.3.2.4

Doba, po kterou je pohled řidiče v oblasti 3, nesmí být vynulována v důsledku možného artefaktu při zpracování obrazu nebo krátké změny směru pohledu „do, z a opět do“ oblasti 3. Povolenou časovou odchylku pro popsané události stanoví výrobce vozidla, přičemž minimální časová odchylka činí 50 milisekund (sakadické pohyby očí).

3.3.2.5

Výrobce vozidla se může rozhodnout, že v situacích uvedených v bodech 3.3.2.1 a 3.3.2.2 stanoví požadavek na nižší minimální rychlost.

3.3.2.6

Výrobce vozidla může na základě dodatečných vstupních informací použít další strategie upozornění, které systému pomohou pochopit chování řidiče, kognitivní rozptýlení nebo bezprostřední prostředí ve vozidle.

3.4   Požadavky na rozhraní člověk-stroj

3.4.1   Povaha upozornění

3.4.1.1

Co nejdříve po výskytu aktivačního chování vyšle systém ADDW vizuální upozornění k informování řidiče a akustické a/nebo hmatové upozornění k upozornění řidiče, přičemž toto upozornění se může stupňovat a zesilovat do okamžiku, kdy aktivační podmínka stanovená v bodech 3.3.2.1, 3.3.2.2 nebo 3.3.2.6 přestane být splněna.

Za začátek upozornění se považuje okamžik, kdy je vydáno zvukové nebo hmatové upozornění pro řidiče.

3.4.1.2

Upozornění signalizované řidiči může být upraveno tak, aby umožňovalo strategii upozornění založenou na předchozích událostech, chování řidiče, silničních podmínkám, počasí a dalších relevantních kontextových informacích. Jakákoli úprava upozornění musí splňovat technická kritéria stanovená v bodech 3.4.2 až 3.4.4.2.

3.4.2   Vizuální upozornění

3.4.2.1

Vizuální upozornění musí být umístěno tak, aby bylo pro řidiče snadno viditelné a rozeznatelné za denního světla i v noci, a může být používáno pro jakákoli upozornění týkající se pozornosti za předpokladu, že nebude matoucí pro řidiče.

3.4.2.2

Vizuální upozornění musí mít podobu stálé nebo přerušované indikace (např. kontrolka, zobrazení zprávy atd.).

3.4.3   Akustické upozornění

3.4.3.1

Akustické upozornění musí být pro řidiče snadno rozpoznatelné.

3.4.3.2

Většina akustických upozornění musí spadat do kmitočtového spektra 200–8 000 Hz a mít amplitudu v rozmezí 50–90 dB. Výrobce vozidla může amplitudu upravit v závislosti na hladině okolního hluku.

3.4.3.3

Použije-li se hlasové upozornění, musí zvolené výrazy odpovídat textu, který byl použit v rámci vizuálního upozornění.

3.4.3.4

Slyšitelná část upozornění musí trvat alespoň tak dlouho, aby jí řidič mohl porozumět.

3.4.4   Hmatové upozornění

3.4.4.1

Hmatové upozornění musí být pro řidiče znatelné a musí být signalizováno přímo nebo nepřímo prostřednictvím jakéhokoli rozhraní, u něhož se očekává, že obrátí pozornost řidiče zpět k řízení.

3.5   Upozornění na poruchu systému ADDW

3.5.1   Trvalé poruchy

3.5.1.1

Po zjištění trvalé poruchy v systému ADDW musí být vydáváno stálé vizuální upozornění na poruchu.

3.5.1.2

Před zahájením provozu systému ADDW musí být dokončena alespoň jedna počáteční vlastní kontrola systému ADDW. V případě elektricky zjistitelné poruchy musí být řidiči následně signalizováno upozornění na poruchu.

3.5.1.3

Systém rozpozná zakrytí čidla, které není dočasné, a zobrazí upozornění na poruchu podle bodu 3.5.1.1. Zakrytí čidla zahrnuje přinejmenším událost, kdy čidlo neměří žádné světlo, když je aktivován systém ADDW.

3.5.1.4

Poruchy, které aktivují upozornění, avšak nejsou zjištěny, když je systém ADDW deaktivován, se po zjištění uchovají a nadále se zobrazují, a to od nastartování vozidla po každé aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla tak dlouho, dokud porucha nebo závada trvá.

3.5.2   Dočasné poruchy

3.5.2.1

Při zjištění dočasné neelektrické poruchy se smí zobrazit varování na poruchu podle bodu 3.5.1.

3.5.2.2

Řidiči se poskytnou informace o aktuálním omezení systému ADDW a/nebo o typických omezeních systému ADDW. Dotčenými omezeními jsou omezení, která způsobují, že systém ADDW dočasně nefunguje dostatečně, protože nejsou zjistitelné dostatečné rysy obličeje řidiče v důsledku nadměrných prvků souvisejících s řidičem, vozidlem, prostředím nebo jiných prvků, které ovlivňují výkonnost systému ADDW a k nimž nelze přistupovat jako k nenominální situaci. Výrobce vozidla může použít aktivní přístup prostřednictvím dodatečného vizuálního upozornění a/nebo pasivní přistup prostřednictvím písemných informací.

3.6   Ustanovení o pravidelných technických prohlídkách

3.6.1

Pro účely pravidelných technických prohlídek vozidel musí být možné ověřit tyto vlastnosti systému ADDW:

a)

jeho řádný provozní stav, a to vizuálním pozorováním stavu výstražného signálu poruchy po aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla a případnou kontrolou žárovek. Zobrazuje-li se signál upozornění na poruchu na společné ploše (plocha, na níž mohou být zobrazeny nejméně dvě informační funkce/symboly, nikoli však současně), musí se nejprve zkontrolovat, zda je společná plocha funkční, a teprve potom se zkontroluje stav výstražného signálu poruchy;

b)

jeho správná funkčnost a integrita softwaru, a to použitím elektronického rozhraní vozidla, jako je rozhraní stanovené ve 14. položce bodu I přílohy III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU (4), pokud to technické vlastnosti vozidla umožňují a jsou k dispozici potřebné údaje. Výrobci vozidel zajistí, aby pro používání elektronického rozhraní vozidla byly k dispozici technické informace v souladu s článkem 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/621 (5).

3.6.2

Při schvalování typu musí být v důvěrném posouzení technické dokumentace podle části 3 popsány prostředky, které výrobce zvolil k ochraně před jednoduchou neoprávněnou změnou funkce signálu upozornění na poruchu. Tento požadavek na ochranu je alternativně splněn tím, že existuje další prostředek ke kontrole řádného provozního stavu systému ADDW.

ČÁST 2

Zkušební postupy pro namátkové zkoušky systémů ADDW prováděné schvalovacími orgány a technickými zkušebnami

1.    Obecné požadavky na namátkové zkoušky

1.1

Namátkové zkoušky se provádí za podmínek, které zajistí, aby byl systém ADDW funkční a schopen zobrazit veškerá upozornění. Podmínky mohou být simulovány, aby se usnadnilo zkoušení.

1.2   Zkušební zařízení

1.2.1

Vozidlo uvažované pro schválení typu nastavené ve standardní konfiguraci.

V této souvislosti se výchozí konfigurace použije pro vozidlo s pohyblivými částmi (tj. částmi, jež může řidič měnit, aniž by potřeboval vnější pomoc), které mohou změnit viditelnost řidiče nebo díky kterým získá řidič více místa v předním prostoru (včetně střechy).

Výchozí konfigurace pro zkoušku musí řidiči umožnit vidět nejvíce fixačních bodů v oblasti 3, jak je stanoveno v bodě 1.4.2, a interagovat s nimi a minimalizovat vliv prostředí, jako je sluneční světlo, vítr a déšť.

1.2.2

Vybavení schopné určit zobrazovanou rychlost zkušebního vozidla (skutečné nebo simulované) s přesností ± 1 km/h za účelem zaznamenání a potvrzení požadavku na rychlosti stanoveného v bodě 1.5.1.

1.2.3

Dostatečný počet dodatečných kamer, které jsou umístěny tak, aby poskytly přehled o zkušebních podmínkách stanovených v bodě 2.

1.3   Zkušební vzorek

1.3.1

Zkouška se provede s alespoň jedním zkušebním řidičem na sedadle řidiče.

Zkušební řidič musí vykazovat atributy stanovené v bodech 1.3.1.1 až 1.3.1.4.

1.3.1.1

Zkušební řidič musí být v poloze, která umožňuje, aby jeho oči při normálním nastavení sedadla a volantu pro řízení byly v očním referenčním bodě, přičemž variabilita polohy podle volby výrobce vozidla je:

a)

±100 mm podélně a ± 50 mm svisle od referenčního zorného bodu;

b)

na základě normy, která je relevantní pro určení možné polohy bodu očí řidiče vůči referenčnímu zornému bodu, při současném zajištění pokrytí oblasti podobné nebo větší, než je popsáno v písmeni a) výše.

1.3.1.2

Bez brýlí nebo oděvních doplňků hlavy, včetně klobouků nebo roušek.

1.3.1.3

Žádné vousy, pouze obočí.

1.3.1.4

Výrobce vozidla může pro zkušební řidiče povolit jeden nebo více atributů stanovených v bodech 1.3.1.2 a 1.3.1.3. Výrobce vozidla se může rozhodnout rozšířit zónu možné polohy očí řidiče stanovenou v bodě 1.3.1.1.

1.4   Fixační body pohledu

1.4.1

Vhodné umístění zkoušených fixačních bodů navrhne výrobce vozidla podle geometrických a konstrukčních omezení kabiny vozidla uvažované pro schválení typu.

1.4.2

Namátkové zkoušení musí zahrnovat alespoň jeden fixační bod umístěný ve všech následujících zónách, pokud jsou ve vozidle, a pokud možno v oblasti 3 uvedené v části 1 bodě 3.3.1.3:

a)

levé koleno řidiče;

b)

pravé koleno řidiče;

c)

klín řidiče;

d)

prostor pro chodidla cestujícího nebo podobné umístění směrem dolů k přední dolní části vozidla vlevo nebo vpravo od sedadla řidiče;

e)

povrch sedadla cestujícího nebo podobné místo směřující dolů doleva nebo doprava od sedadla řidiče k povrchu určenému k sezení cestujícího, skladování zboží nebo umožnění pohybu cestujícího ve vozidle;

f)

přihrádka na rukavice nebo podobné místo v úhlu 30° (svisle) z druhé strany (ze strany řidiče) předního prostoru vozidla;

g)

větrací otvory bezprostředně nalevo od řidiče;

h)

větrací otvory bezprostředně napravo od řidiče;

i)

přístrojový panel, s výjimkou průhledového „heads-up“ displeje nebo displeje procházejícího spodní hranou čelního skla;

j)

volant, je-li vybaven tlačítky pro interakci se systémem infotainmentu nebo asistenčními systémy;

k)

ovladač řazení rychlostních stupňů,

l)

ovládací prvky topení, větrání a klimatizace;

m)

displej infotainmentu;

n)

středová konzola sestávající z dopředu směřující zóny v blízkosti palubní desky, pokud se na ni nevztahuje žádný jiný fixační bod uvedený v písmenech a) až m).

1.4.3

Pokud poloha řidiče ve středu předního prostoru nebo v jeho blízkosti a „druhá strana předního prostoru vozidla (ze strany řidiče)“ odpovídá dvěma možným zónám vlevo a vpravo od polohy řidiče, zvolí technická zkušebna jednu z těchto možností:

a)

rozdělit fixaci pohledu na „levou verzi“ a „pravou verzi“ fixačního bodu;

b)

pouze v případě, že existuje více než jeden fixační bod, který lze rozdělit, střídat provedením „levé verze“ pro daný fixační bod a „pravé verze“ pro jiný fixační bod – aby byla pokryta levá strana a pravá strana alespoň jednou (pro každou stranu).

1.5   Zkušební rychlosti

1.5.1

Všechny fixační body pohledu se zkoušejí nejméně jednou s rychlostí 20 až 35 km/h a jednou s rychlostí 50 až 65 km/h.

1.6   Podmínky prostředí

1.6.1

Zkoušky musí být provedeny na vozidle za skutečných nebo simulovaných venkovních provozních podmínek ve dne a v noci.

Systémy, které ovlivňuje denní světlo, mohou být zkoušeny buď za denních, nebo za nočních podmínek.

1.6.1.1

Pokud se zkouška provádí v prostředí zkušební dráhy:

a)

den: zkouška se zahájí po východu slunce a před západem slunce;

b)

noc: zkouška se zahájí po západu slunce a před východem slunce.

1.6.1.2

V případě zkoušek prováděných v simulovaném silničním prostředí:

a)

den: podmínky navozující rozptýlené okolní světlo (ISO 15008: 2017);

b)

noc: podmínky navozující slabé okolní světlo, při němž je adaptační schopnost řidiče ovlivněna především částí silnice vpředu, kterou osvětlují světlomety vozidla a okolní pouliční osvětlení, a jasem displeje a přístrojové desky (ISO 15008: 2017).

1.7   Stanovení časových prahových hodnot pro upozornění

1.7.1

Primární prahová hodnota pro vydání upozornění na rozptýlení:

Upozornění by mělo být aktivováno podle požadavků stanovených v bodech 3.3.2.1 a 3.3.2.2 části 1, přičemž monitorovanými parametry by měly být fixační body pohledu stanovené v části 2 bodě 1.4.2.

2.    Postup namátkové zkoušky

2.1

Zkušební řidič musí být poučen o funkčnosti systému. Postup poučení musí být přehledně doložen v dokumentaci předložené výrobcem vozidla schvalovacím orgánům a technické zkušebně v souladu s částí 3.

2.2

Pokud by měl být systém ADDW po určitou dobu od své inicializace kalibrován, musí se kalibrace provést během základní jízdní situace bez souběžných rozptylujících činností.

2.3   Zkoušení fixačních bodů pohledu

2.3.1

Zkušební postup musí zjistit výskyt jednoduchých, nepřerušených dlouhých pohledů řidiče mimo jízdní situaci. Zjišťování těchto událostí začíná, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)

vozidlo vykazuje rychlost, která se má zkoušet, podle bodu 1.5.1

b)

systém ADDW vyhodnotí řidiče jako nerozptýleného po dobu nejméně 60 sekund.

2.3.2

Orgán odpovědný za schválení typu může rozhodnout, v jakém pořadí se fixační body zkouší.

2.3.3

Během zkoušky by činnosti řidiče měly být omezeny na činnosti přirozeně očekávané od uvažovaných fixačních bodů.

2.3.4

Zkouší se všechny fixační body přiřazené zónám uvedeným v bodě 1.4.2.

2.3.5

Pro měření každého jednotlivého fixačního bodu pohledu se měření aktivuje, jakmile je zkušební řidič systémem posouzen jako nerozptýlený po dobu nejméně 15 sekund.

2.3.6

Výrobce vozidla může poskytnout informace prostřednictvím dokumentace uvedené v části 3 s cílem definovat klíčové chování/činnosti, které nebudou pro účely této zkoušky uznány za rozptýlené činnosti.

2.3.7

Zkušebnímu řidiči je dán pokyn, aby přesunul svůj pohled do jednoho z fixačních bodů, a to pokud možno za použití požadavku uvedeného v bodě 2.3.3.

2.3.8

Zkušební řidič udržuje svůj pohled zaměřený na fixační bod, dokud není vydáno upozornění nebo dokud není předpokládaná doba trvání upozornění překročena nejméně o 3 sekundy.

2.3.9

Po měření každého jednotlivého fixačního bodu musí být řidič systémem posouzen jako nerozptýlený po dobu nejméně 15 sekund před tím, než se přejde k dalšímu fixačnímu bodu.

3.    Výsledky zkoušek

3.1

Měření se považují za falešně negativní, pokud řidič udržuje svůj pohled zaměřený na fixační bod nacházející se v prostoru 3 podle části 1 bodu 3.3.1.3 a za podmínek stanovených v části 1 bodě 3.3.2.1 a do 4 sekundy (což zahrnuje 0,5 sekundovou rezervu nejistoty) není vydáno žádné upozornění na rozptýlenost.

Naměřený výsledek lze změnit z falešně negativního na „nepoužitelný“, pokud zvukové nebo hmatové upozornění z jiného systému vozidla bylo aktivováno v očekávané době pro systém ADDW a souvisí s posouzením chování řidiče podle bodu 2.3.6.

3.2

Měření se považují za falešně negativní, pokud řidič udržuje svůj pohled zaměřený na fixační bod nacházející se v prostoru 3 podle části 1 bodu 3.3.1.3 a za podmínek stanovených v části 1 bodě 3.3.2.2 a do 6,5 sekundy (což zahrnuje 0,5 sekundovou rezervu nejistoty) není vydáno žádné upozornění na rozptýlenost.

Naměřený výsledek lze změnit z falešně negativního na „nepoužitelný“, pokud zvukové nebo hmatové upozornění z jiného systému vozidla bylo aktivováno v očekávané době pro systém ADDW a souvisí s posouzením chování řidiče podle bodu 2.3.6.

4.    Postup opětovné zkoušky za účelem filtrování nedokonalého posouzení lidského chování

4.1

Postup opětovné zkoušky musí být proveden nejvýše dvakrát pro každý fixační bod vyhodnocený jako falešně negativní podle bodu 3.1, který byl zkoušen s rychlostí 50 až 65 km/h, a musí být proveden nejvýše dvakrát pro fixační bod vyhodnocený jako falešně negativní v souladu s bodem 3.2, který byl zkoušen s rychlostí 20 až 35 km/h.

4.2

Postup opětovné zkoušky musí následovat po kroku zkušebního postupu stanoveného v bodech 2.1 až 2.3.9 s touto úpravou:

a)

seznam fixačních bodů zahrnuje pouze fixační body, které byly dříve klasifikovány jako falešně negativní;

b)

při každé opětovné zkoušce daného fixačního bodu musí zkušební řidič provést jinou činnost způsobenou rozptýlením.

Technická zkušebna může použít stejného nebo jiného zkušebního řidiče za předpokladu, že zkušební řidič splňuje požadavky stanovené v bodech 1.3.1.1 až 1.3.1.4.

5.    Konečné výsledky zkoušky

5.1

Výsledky měření v průběhu opětovné zkoušky se považují za „nevyhovující“, pokud je fixační bod opětovně zkoušen a dvakrát vyhodnocen jako falešně negativní podle bodu 3.1 při zkoušce s rychlostí 50 až 65 km/h. Falešně negativní výsledek přehodnocený jako „nepoužitelný“ nebo pravdivě pozitivní se již nepovažuje jako falešně negativní a nesmí vést k výsledku „nevyhovující“. Pokud byla provedena jediná opětovná zkouška a výsledek je falešně negativní, provede se druhá opětovná zkouška fixačního bodu.

5.2

Výsledky měření v průběhu opětovné zkoušky se považují za „nevyhovující“, pokud je fixační bod opětovně zkoušen a dvakrát vyhodnocen jako falešně negativní podle bodu 3.2 při zkoušce s rychlostí 20 až 35 km/h. Falešně negativní výsledek přehodnocený jako „nepoužitelný“ nebo pravdivě pozitivní se již nepovažuje jako falešně negativní a nesmí vést k výsledku „nevyhovující“. Pokud byla provedena jediná opětovná zkouška a výsledek je falešně negativní, provede se druhá opětovná zkouška fixačního bodu.

6.    Kritéria přijatelnosti

6.1   Ověření splnění všech technických požadavků na systémy ADDW prostřednictvím namátkových zkoušek

6.1.1

Kritérium nevyhovění:

Systém ADDW se považuje za nevyhovující namátkové zkoušce, pokud mezi všemi fixačními body pohledu uvedenými v části 2 bodě 1.4.2, zkoušenými podle postupu stanoveného v bodě 2, a případně opětovně zkoušenými podle bodu 4, je zjištěno jedno nebo více „nevyhovujících“ měření podle bodu 5.

6.1.2

Kritérium vyhovění:

Systém ADDW se považuje za vyhovující namátkové zkoušce, pokud nebylo splněno kritérium nevyhovění uvedené v bodě 6.1.1.

ČÁST 3

Postupy pro posuzování technické dokumentace, kterou musí výrobce vozidla předložit schvalovacím orgánům a technickým zkušebnám

1.    Soubor dokumentace

1.1

Výrobce vozidla poskytne schvalovacímu orgánu a technické zkušebně soubor dokumentace obsahující důkazy o účinnosti systému ADDW.

1.2

Soubor dokumentace musí zahrnovat popis funkce systému podle bodu 2, jakož i postup validace systému podle bodu 3.

1.3

Výrobce vozidla musí předložit popis omezení systému. Těmito omezeními mohou být mimo jiné prvky související s řidičem, vozidlem nebo prostředím, které mohou způsobit zhoršení výkonnosti systému ADDW.

1.4

V rámci popsaných omezení systému musí výrobce vozidla poskytnout informace o posouzení výkonnosti systému ADDW na základě opakovaných zkoušek, které popisují, jak je systém schopen monitorovat rozptýlenost řidiče a vydávat odpovídající upozornění.

1.5

Soubor dokumentace musí být předložen schvalovacímu orgánu a technické zkušebně před provedením namátkové zkoušky uvedené v části 2 bodě 2.

2.    Funkce systému ADDW

2.1

Soubor dokumentace, v němž je podrobně popsáno fungování systému ADDW, obsahuje tyto prvky:

a)

vysvětlení funkcí aktivace, opětovné aktivace a deaktivace systému, včetně příslušných rozsahů rychlosti vozidla;

b)

seznam všech vstupů systému obsahující všechny metriky použité pro měření rozptýlenosti řidiče;

c)

popis toho, jak metrika funguje a monitoruje chování řidiče, případně včetně vztahu mezi primární a sekundární/záložní metrikou;

d)

popis aktivačního chování při řízení, jež je systémem monitorováno;

e)

popis oblasti kolem referenčního zorného bodu pro systém, a je-li použit odkaz na normu, oblasti, kde mají podle očekávání být oči zkušebního řidiče, jak je stanoveno v části 2 bodě 1.3.1.1 písm. b);

f)

popis (textový popis, vyobrazení, technický výkres nebo jakýkoli jiný dostatečný prostředek) oblasti v kabině vozidla, kterou systém považuje za oblasti 1, 2 a 3 v souladu s částí 1 bodem 3.3.1, pro posouzení rozptýlenosti řidiče;

g)

zónu (zóny) vymezující umístění každého z fixačních bodů pohledu pro kontroly na místě v kabině vozidla v souladu s částí 2 bodem 1.4.2;

h)

dokument s podrobným popisem součástí rozhraní člověk-stroj systému, jakož i jejich zamýšlené funkce, včetně:

i)

dokladu o splnění požadavků na rozhraní člověk-stroj systému ADDW v souladu s částí 1 bodem 3.4 a odůvodnění, když se výrobce vozidla rozhodne nejednat podle doporučení uvedeného v části 1 bodě 3.4.3.2;

ii)

případně popisu strategie pro opakování, stupňování nebo zesilování upozornění v případech, kdy řidič nejedná v souladu s vydávanými upozorněními na rozptýlenost.

i)

vysvětlení, jak lze systém ADDW seřídit, je-li vozidlo přizpůsobeno řidiči se zvláštní potřebou.

Soubor dokumentace musí rovněž obsahovat seznam s popisem omezení systému spolu s důkazy o tom, jak je ovlivněna výkonnost systému v rámci těchto omezení.

2.2

Seznam vstupů, s nimiž systém pracuje, se schvalovacímu orgánu nebo technické zkušebně předkládá pouze k ověření systému ADDW pro účely schválení typu.

2.3

Seznam případných sekundárních metrik technická zkušebna nepředává schvalovacímu orgánu.

3.    Validace systému ADDW

3.1

Soubor dokumentace s podrobným popisem toho, jak byl systém ADDW validován v rámci omezení stanovených v bodě 2.1 písm. h) obsahuje:

a)

důkazy o výkonnosti systému shromážděné při opakovaných zkouškách prováděných s lidskými řidiči, včetně informací o počtu a demografických údajích posuzovaných účastníků zkoušek, které obsahují:

i)

inkluzivní a exkluzivní kritéria, jež byla použita při výběru účastníků, která zajišťují, aby byl systém v rámci svých rozsahů použití považován za účinný pro reprezentativní pro řidiče v Unii;

ii)

prohlášení o přiměřenosti účastníků, pokud jde o cílovou demografii pro vozidlo (např. účastníci s platným oprávněním k řízení vozidla, v němž je systém ADDW nainstalován);

b)

popis posuzovaných zkušebních podmínek, včetně informací o opakovatelnosti a reprodukovatelnosti zkoušky;

c)

důkazy o tom, že systém účinně funguje za povětrnostních a světelných podmínek, které neomezují jeho provoz.

3.2

Pokud byla validace provedena na jiném vozidle, musí dokumentace obsahovat informace o tom, jak je validační postup navázán na požadavky na schválení typu vozidla.

3.3

Byly-li validační zkoušky provedeny na simulátoru řízení, výrobce vozidla v dokumentaci uvede jeho omezení oproti zkouškám na silnici v reálném provozu pro účely zkoušení systému ADDW. Taková dokumentace musí obsahovat:

a)

porovnání primárních vstupních údajů použitých pro systém ADDW ze simulátoru a primárních vstupních údajů z vozidla v reálných podmínkách;

b)

analýzu platnosti simulovaných výsledků validace.

3.4

Pokud byla validace provedena v rámci výzkumu ke zjištění shody s technickými požadavky nebo ke zlepšení výkonnosti systému při schvalování typu, musí dokumentace obsahovat informace o parametrech, včetně rozsahů přijatelnosti, používaných výrobci vozidel k ujištění schvalovacích orgánů, že systém ADDW splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení.

3.5   Posouzení souboru dokumentace a zkušebního protokolu systému ADDW technickou zkušebnou

3.5.1

Technická zkušebna zajistí, aby systém ADDW instalovaný ve vozidle, které bude předloženo ke schválení typu:

a)

splňoval technická kritéria stanovená v části 1 a

b)

vyhověl při namátkové zkoušce stanovené v části 2.


(1)  Pro tuto přílohu se použijí definice zavedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144, zejména definice (6) „vyspělé upozorňování na rozptýlenost řidiče“;

(2)  Předpis OSN č. 46 o zařízeních pro nepřímý výhled:

https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/780cbf09-1ec1-11e4-8c3c-01aa75ed71a1

(3)  UN Regulation 167 on Direct Vision repository in 2022-2023 (bude následovat zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie):

https://unece.org/sites/default/files/2022-10/ECE_TRANS_WP.29_2022_140r1e.pdf

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/621 ze dne 17. dubna 2019 o technických informacích nezbytných pro technické prohlídky kontrolovaných položek, o používání doporučených metod technických prohlídek a o stanovení podrobných pravidel týkajících se formátu údajů a postupů pro přístup k příslušným technickým informacím (Úř. věst. L 108, 23.4.2019, s. 5).


PŘÍLOHA II

Změna nařízení (EU) 2019/2144

V příloze II se řádek požadavku E3 nahrazuje tímto:

„E3

Vyspělé upozorňování na rozptýlenost řidiče

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2590 (*1)

Lze také zvážit prevenci rozptylování pomocí technických prostředků

C

C

C

C

C

C

 

 

 

 

 

 



ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2590/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU