(EU) 2023/2485Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2485 ze dne 27. června 2023, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 stanovující další technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se určité hospodářské činnosti kvalifikují jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tyto hospodářské činnosti významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů
Publikováno: | Úř. věst. L 2485, 21.11.2023 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 27. června 2023 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 11. prosince 2023 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2024 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Úřední věstník |
CS Série L |
2023/2485 |
21.11.2023 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2485
ze dne 27. června 2023,
kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 stanovující další technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se určité hospodářské činnosti kvalifikují jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tyto hospodářské činnosti významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2020/852 stanoví obecný rámec pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná. Uvedené nařízení se vztahuje na opatření přijatá Unií nebo členskými státy, kterými se stanoví požadavky na účastníky finančního trhu nebo emitenty v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trhu poskytovány jako environmentálně udržitelné, na účastníky finančního trhu poskytující finanční produkty a na podniky, na něž se vztahuje povinnost zveřejňovat přehled nefinančních informací podle článku 19a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (2) nebo konsolidovaný přehled nefinančních informací podle článku 29a uvedené směrnice. Hospodářské subjekty nebo veřejné orgány, na které se nařízení (EU) 2020/852 nevztahuje, mohou uvedené nařízení rovněž použít dobrovolně. |
(2) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (3) stanoví technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se konkrétní hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu. Technická screeningová kritéria se vztahují na hospodářské činnosti z devíti hospodářských odvětví z důvodu jejich významného podílu na celkových emisích skleníkových plynů a jejich prokázaného potenciálu předcházet vzniku emisí skleníkových plynů, snížit tyto emise nebo je odstranit. Kromě toho mají tyto hospodářské činnosti prokazatelný potenciál umožnit předcházení, snížení a odstranění těchto emisí v jiných hospodářských odvětvích a činnostech nebo zajistit dlouhodobé ukládání těchto emisí v jiných odvětvích a činnostech. |
(3) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se nevztahuje na všechny hospodářské činnosti, které mohou významně přispívat ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu. V zájmu dalšího usnadnění environmentálně udržitelných investic je nezbytné stanovit dodatečná technická screeningová kritéria pro ty hospodářské činnosti, které mohou významně přispívat ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se této změně, aniž by došlo k významnému poškození ostatních environmentálních cílů, na které se však v současné době nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 nevztahuje. Další hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, zahrnují převážně odvětví dopravy a jeho hodnotový řetězec. Další hospodářské činnosti, které významně přispívají k přizpůsobování se změně klimatu, zahrnují převážně činnosti umožňující přizpůsobení se nevyhnutelným účinkům změny klimatu, mj. odsolování a služby pro předcházení katastrofám a mimořádným událostem souvisejícím s klimatem a pro reakci na ně. |
(4) |
Technická screeningová kritéria pro tyto další hospodářské činnosti by se měla pokud možno řídit klasifikací ekonomických činností stanovenou v klasifikačním systému ekonomických činností NACE Revize 2, zavedeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (4). Aby byla podnikům a účastníkům finančního trhu usnadněna identifikace hospodářských činností, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria, měl by konkrétní popis hospodářské činnosti obsahovat také odkazy na kódy NACE, které s danou činností souvisejí. Tyto odkazy je nutné chápat jako orientační a neměly by mít přednost před konkrétní definicí hospodářské činnosti uvedenou v jejím popisu. |
(5) |
Technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, by měla zajistit, aby příslušná hospodářská činnost měla pozitivní dopad na zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se změně klimatu nebo snižovala negativní dopady na toto zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně. Tato technická screeningová kritéria by proto měla odkazovat na prahové hodnoty nebo úrovně výkonnosti, kterých by měla činnost dosáhnout, aby se kvalifikovala jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se této změně. Technická screeningová kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ by měla zajistit, aby hospodářská činnost neměla významný negativní dopad na životní prostředí, včetně dopadů souvisejících s klimatem. Tato technická screeningová kritéria by tak měla stanovovat minimální požadavky, které by hospodářská činnost měla splňovat, aby se kvalifikovala jako environmentálně udržitelná. |
(6) |
Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda konkrétní hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, jak je stanoveno v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, a významně nepoškozuje žádný z ostatních environmentálních cílů, by měla v příslušných případech vycházet ze stávajících právních předpisů, osvědčených postupů, norem a metodik Unie a z osvědčených norem, postupů a metodik vypracovaných mezinárodně uznávanými veřejnými subjekty. Pokud nejsou uvedené normy, postupy a metodiky pro určitou oblast politiky k dispozici, měla by technická screeningová kritéria vycházet z osvědčených norem vypracovaných mezinárodně uznávanými soukromými subjekty. |
(7) |
Podle čl. 19 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2020/852 mají technická screeningová kritéria zohlednit povahu a rozsah hospodářské činnosti a odvětví, kterého se týkají, a to, zda je hospodářská činnost podpůrnou činností ve smyslu článku 16 uvedeného nařízení, nebo přechodnou činností ve smyslu čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení. Aby technická screeningová kritéria účinně a vyváženě splňovala požadavek článku 19 nařízení (EU) 2020/852, měla by být nastavena jako kvantitativní prahová hodnota nebo minimální požadavek, relativní zlepšení, soubor kvalitativních výkonnostních požadavků, procesní nebo praktické požadavky či přesný popis povahy samotné hospodářské činnosti, pokud tato činnost může svou povahou významně přispět ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu. Technická screeningová kritéria pro podpůrné činnosti by měla dále zajistit, aby tyto činnosti, které přímo podporují jiné činnosti s cílem zlepšit jejich environmentální výkonnost, měly významný pozitivní dopad na životní prostředí a nevedly k zakonzervování aktiv škodlivých pro životní prostředí. Aby bylo zajištěno, že přechodné činnosti nadále důvěryhodným způsobem směřují k přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, měla by být technická screeningová kritéria pro přechodné činnosti jednou za tři roky přezkoumána, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) 2020/852, s náležitým zohledněním změn v právu Unie. |
(8) |
Výroba elektrických zařízení hraje důležitou úlohu, neboť může významně přispívat ke zmírňování změny klimatu, a to zejména tím, že podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie v elektrických sítích Unie a vyvíjí dobíjecí zařízení pro vozidla s nulovými emisemi a inteligentní nástroje využívání energie pro domácnosti. V zájmu dalšího uvolnění potenciálu elektrifikace v Unii a dalšího urychlení investic do výroby elektrických zařízení je nezbytné stanovit technická screeningová kritéria pro výrobu elektrických zařízení. |
(9) |
Výroba nízkouhlíkových vozidel, zařízení pro osobní mobilitu a železničních kolejových vozidel a infrastruktury závisí na součástech, které hrají klíčovou roli při snižování emisí skleníkových plynů nebo které mají – v případě železnice – zásadní význam pro environmentální výkonnost, provoz a fungování po celou dobu životnosti vlaků a železniční infrastruktury, jež jsou v souladu s taxonomií, ale často je vyrábějí podniky, které tato vozidla nebo jiné dopravní prostředky nemontují. Za účelem zajištění toho, aby byla úloha těchto podniků a jimi vyráběných součástí při zmírňování změny klimatu náležitě uznána, by měla být výroba součástí, které jsou zásadní pro zajištění a zlepšení environmentální výkonnosti nízkouhlíkového vozidla nebo jiného dopravního prostředku, zahrnuta do nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 jako samostatná hospodářská činnost. Měla by být zahrnuta technická screeningová kritéria pro součásti, které jsou rozhodující pro environmentální výkonnost. U vozidel se to týká zejména regulátorů, transformátorů, elektromotorů, nabíjecích portů a nabíječek, měničů stejnosměrného proudu, výkonových invertorů, alternátorů, řídicích jednotek, rekuperačních brzdových systémů, brzd s technologiemi snižování odporu, systémů regulace teploty, přenosových soustav, systémů pro skladování a plnění vodíku, elektroniky nezbytné k provozu hnacích ústrojí, poháněcích soustav, systémů zavěšení, které jsou „nejlepší ve své třídě“ a vedou ke zlepšení energetické účinnosti, veškerých pomocných zařízení, jsou-li pro nízkouhlíková vozidla nezbytná a jsou-li podstatně energeticky účinnější než jejich alternativy, aktivních aerodynamických prvků nízkouhlíkových vozidel snižujících odpor vzduchu a přípojných vozidel, která obsahují technologie pro úsporu energie, jako je kombinace rekuperačního brzdění nebo aerodynamických vylepšení. V případě železnic se to týká zejména železničních prvků stanovených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (5). |
(10) |
20 % spotřeby energie vozidla představují pneumatiky, a proto má výroba pneumatik možnost snížit emise skleníkových plynů, na které se prostřednictvím inovací zaměřuje celé odvětví dopravy. Pneumatiky mohou také přispět k intenzivnějšímu oběhovému hospodářství. Vzhledem k tomu, že výroba pneumatik není zahrnuta do rozsahu činnosti týkající se výroby součástí, které jsou zásadní pro zajištění a zlepšení environmentální výkonnosti nízkouhlíkových vozidel, bude nezbytné dále posoudit výrobu pneumatik a stanovit pro tuto činnost specifická technická screeningová kritéria, přičemž se náležitě zohlední právní požadavky vyplývající z nejnovějších návrhů právních předpisů Unie a osvědčené postupy, zejména pokud jde o uvolňování mikroplastů, znečišťování ovzduší, hluk, přímé emise skleníkových plynů a konec životnosti. V mezidobí zůstává výroba pneumatik nadále způsobilou činností podle oddílu 3.6 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 o jiných nízkouhlíkových technologických zařízeních. Zejména u silničních vozidel kategorií M a N by pneumatiky měly splňovat požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 (6), což lze ověřit v Evropském registru výrobků s energetickým označením (EPREL). Kromě toho by pneumatiky měly splňovat požadavky na oděr pneumatik podle návrhu normy Euro 7. |
(11) |
Komise ve svém sdělení ze dne 9. prosince 2020„Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (7) poukázala na to, že pro dopravní systém jsou všechny druhy dopravy nepostradatelné a že zásadní roli při podpoře soudržnosti, dopravního propojení a přístupu na vnitřní trh pro všechny regiony hraje letectví. Letectví má významný potenciál snížit své emise skleníkových plynů, přispět k dekarbonizaci dopravy, a tak může významně přispět ke zmírňování změny klimatu. Je proto nezbytné stanovit technická screeningová kritéria pro výrobu letadel, leasing, osobní a nákladní leteckou dopravu a pozemní odbavování v letecké dopravě. Bezemisní obchodní letecká doprava s nulovými přímými emisemi CO2 nebo výhradně na udržitelná letecká paliva zatím není technologicky dostupná. Dokud nebude taková obchodní letecká doprava s nulovými emisemi technologicky dostupná, měla by být letecká doprava považována za přechodnou činnost, přičemž technická screeningová kritéria by měla být založena na nejlepších dostupných technologiích pro palivovou účinnost draku a motoru letadla a na potenciálu k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu letadla postupným zaváděním udržitelných leteckých paliv. Aby se usnadnilo financování efektivnějších letadel, která jsou nejlepší ve své třídě a šetrná k životnímu prostředí, a současně zabránilo účinkům zakonzervování aktiv s vyšší uhlíkovou náročností a nebránilo se rozvoji obchodní letecké dopravy s nulovými emisemi, měl by se náhradový poměr, který zachycuje poměr letadel trvale vyřazených z provozu a letadel dodaných na celosvětové úrovni, vztahovat pouze na příjmy z činností, které splňují technická screeningová kritéria. Komise může s podporou Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (8) tento náhradový poměr zveřejnit, aby podpořila hospodářské subjekty při zveřejňování informací. V souladu s přechodnou povahou činností a s cílem zohlednit vývoj na trhu technologií letadel by měla být technická screeningová kritéria pro výrobu letadel použitelná do roku 2032 a k tomuto datu by měla být tato technická screeningová kritéria přezkoumána, aby se zajistil soulad s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 v souladu s technologickým vývojem. Kromě toho by se měla každé tři roky přezkoumávat míra používání nebo směšování udržitelných leteckých paliv uvedených v technických screeningových kritériích, aby bylo možné zohlednit nově vznikající technologie udržitelných leteckých paliv a současnou a očekávanou budoucí dostupnost udržitelných leteckých paliv na trhu. V oblasti přizpůsobování se změně klimatu lze však některé činnosti související s řízením rizik v případě katastrof podporovat pouze pomocí speciálně navržených a vybavených letadel. Mohlo by proto být nezbytné v následném kroku stanovit samostatná technická screeningová kritéria pro výrobu těchto letadel. |
(12) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 stanoví technická screeningová kritéria pro klíčové činností související s vodní dopravou. Technická screeningová kritéria pro plavidla vnitrozemské plavby platná po roce 2025 odrážejí postupné snižování emisí do roku 2050 na základě posouzení intenzity emisí skleníkových plynů z energie používané plavidly vnitrozemské plavby, a to na základě emisí „od vrtu po brázdu“. V zájmu zajištění použitelnosti platných technických screeningových kritérií pro námořní nákladní a osobní dopravu a sladění těchto technických screeningových kritérií s nedávno přijatými mezinárodními a unijními referenčními hodnotami by měla být technická screeningová kritéria aktualizována. Tyto referenční hodnoty zahrnují index energeticky účinného designu Mezinárodní námořní organizace (9) fáze 3, který se použije od 1. ledna 2025, index energetické účinnosti existujících lodí (10), který vstoupil v platnost 1. ledna 2023, a limity intenzity emisí skleníkových plynů pro energii spotřebovanou na palubě stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 (11) o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě, kterým se mění směrnice 2009/16/ES, které se použijí od 1. ledna 2025. Pro zajištění rovných podmínek se železniční dopravou by měla být technická screeningová kritéria pro infrastrukturu vnitrozemské vodní dopravy revidována a měla by zahrnovat modernizaci infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy, neboť tato infrastruktura je zásadní pro zajištění plavby plavidel s nulovými emisemi na vodních cestách. Pro zajištění rovných podmínek s infrastrukturami železniční, silniční a vodní dopravy by měla být technická screeningová kritéria pro nízkouhlíkovou letištní infrastrukturu revidována tak, aby zahrnovala překládku mezi jednotlivými druhy dopravy. |
(13) |
Sdělení Komise ze dne 24. února 2021, kterým se stanoví strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (12), poukazuje na to, že se zvyšuje četnost a závažnost klimatických a povětrnostních extrémů, což bylo v posledních dvou desetiletích příčinou prudkého nárůstu počtu katastrof a škod, které jsou jimi způsobeny. |
(14) |
Záchranné služby zachraňují životy, chrání majetek a životní prostředí, pomáhají komunitám postiženým katastrofami a podílejí se na obnově při mimořádných událostech. V důsledku zvýšené četnosti přírodních katastrof způsobených změnou klimatu jsou záchranné služby ještě důležitější. Záchranným službám však může chybět vybavení na to, aby zvládly rozsah, povahu a četnost mimořádných událostí ve změněných klimatických podmínkách. Činnosti záchranných služeb proto musí zahrnovat adaptační řešení, aby se mohly přizpůsobit dopadům změny klimatu a aby po přizpůsobení mohly poskytovat adaptační řešení pro zlepšení celkové odolnosti dané oblasti a společnosti. V zájmu dalšího urychlení investic do uvedených záchranných služeb, které zvyšují celkovou odolnost, je nutné stanovit technická screeningová kritéria pro takové hospodářské činnosti. |
(15) |
Předpokládá se, že globální oteplování povede v Evropě k vyšší intenzitě srážek a delším obdobím sucha (13). Přívalové deště způsobují v celé Unii pravidelně záplavy. Za účelem podpory dalších investic do adaptačních řešení proti povodním je nutné stanovit technická screeningová kritéria pro předcházení riziku povodní a ochranu komunit před jejich následky. |
(16) |
Důsledky změny klimatu, včetně zvýšené evapotranspirace a častějších období sucha, mohou prohloubit nedostatek vody, což může ohrozit zásobování vodou, a to zase může vést k nadměrnému využívání zdrojů podzemní a povrchové vody a ke zvýšené hospodářské soutěži o tyto zdroje. V souladu se zmírňujícími opatřeními podle hierarchie hospodaření s vodou by měla opatřením na odsolování vody předcházet úvaha o proveditelných opatřeních pro racionální využívání vody a následně o proveditelných opatřeních pro opětovné využívání vody. Zároveň je nutné podporovat investice do odsolování mořské nebo brakické vody, které mohou snížit nadměrné využívání stávajících vodních zdrojů a mohou také poskytnout stabilizační rezervu pro případ nedostatku zásob pitné vody. Je proto nezbytné stanovit technická screeningová kritéria pro odsolování mořské nebo brakické vody. |
(17) |
Poradenství a software umožňující řízení klimatických rizik mají potenciál poskytovat adaptační řešení, která podporují podniky při vytváření prognóz, projekcí, řízení a monitorování současných nebo očekávaných budoucích klimatických rizik. Je proto nezbytné stanovit pro tyto činnosti technická screeningová kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu tím, že poskytuje adaptační řešení v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852. |
(18) |
Dodatek C k přílohám I a II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 („dodatek C“) stanoví obecná technická screeningová kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se prevence a omezování znečištění, která se vztahují na různé činnosti. Uvedený dodatek stanoví kritéria pro použití a přítomnost chemických látek. Doposud stanovil výjimky v určitých případech, kdy se ukázalo, že použití těchto chemických látek je pro společnost zásadní. Tato výjimka vyvolává u podniků a účastníků finančního trhu určité obavy, pokud jde o právní jistotu a ověření, které souvisejí s absencí jasné definice pojmu „zásadní použití“. Proto by měly být do doby, než budou vydány další pokyny objasňující, jak by subjekty měly posuzovat a dokládat, že dodržují horizontální zásady Komise týkající se zásadního použití chemických látek, v uvedeném dodatku provedeny cílené změny a pojem „použití, které je pro společnost zásadní“ by měl být nahrazen kritérii, která poskytují větší právní jistotu a jejichž dodržování lze snadněji ověřit. Do doby, než budou vydány další pokyny, by tedy pojem „použití, které je pro společnost zásadní“, měl být nahrazen požadavkem, aby na trhu nebyly k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a aby se tyto látky používaly za kontrolovaných podmínek. |
(19) |
V zájmu dalšího zlepšení použitelnosti dodatku C by měly být provedeny další cílené změny písmene f) uvedeného dodatku s cílem stanovit minimální koncentrační limit pro látky vzbuzující mimořádné obavy v přípravku a referenční datum pro posouzení souladu s požadavkem specifikovaným v uvedeném písmenu. Kromě toho by mělo být v dodatku C zrušeno písmeno g) a nahrazeno novým pododstavcem, který stanoví minimální koncentrační limit a oblast působnosti požadavku uvedeného v daném pododstavci. |
(20) |
Vzhledem k tomu, že změna klimatu pravděpodobně ovlivní všechna odvětví hospodářství, bude nutné, aby se všechna odvětví hospodářství nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu přizpůsobila. Proto mají být v budoucnu stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu pro všechna odvětví a hospodářské činnosti, na které se vztahují technická screeningová kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu stanovená v tomto nařízení. |
(21) |
Za účelem řešení některých technických a právních nesrovnalostí zjištěných od doby zahájení uplatňování nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 by měly být v uvedeném nařízení zavedeny cílené změny. |
(22) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(23) |
Toto nařízení je v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (14) a zajišťuje pokrok v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, jak je uvedeno v článku 5 uvedeného nařízení. |
(24) |
Aby se uplatňování tohoto nařízení sladilo s podáváním zpráv podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (15), mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2024, s výjimkou změny písmene g) dodatku C. Aby měly podniky dostatek času dosáhnout souladu s uvedenou změnou, měla by se uplatňovat ode dne 1. ledna 2025, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se mění takto:
1) |
příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení; |
2) |
příloha II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2024.
Nicméně bod 28 přílohy I a bod 26 přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2025.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. června 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (přepracované znění) (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25. května 2020 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009 (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 1).
(7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020) 789 final).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).
(9) Index energeticky účinného designu IMO (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.imo.org/fr/ourwork/environment/pages/technical-and-operational-measures.aspx).
(10) Index energetické účinnosti existujících lodí IMO (verze ze dne 27. 6. 2023: https://www.imo.org/en/MediaCentre/HotTopics/Pages/EEXI-CII-FAQ.aspx).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 ze dne 13. září 2023 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 48).
(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2021) 82 final).
(13) IPCC, Zvládání rizika extrémních klimatických projevů a katastrof pro přizpůsobování se klimatickým změnám. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(15) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).
PŘÍLOHA I
Změny přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139
Příloha I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se mění takto:
1) |
oddíl 3.3 pododdíl „Technická screeningová kritéria“ se mění takto:
|
2) |
doplňují se nové oddíly 3.18., 3.19., 3.20. a 3.21., které znějí: „3.18 Výroba součástí pro automobily a zařízení osobní mobility Popis činnosti Výroba, opravy, údržba, dovybavení, nové využití a modernizace mobilních součástí pro zařízení osobní mobility s nulovými emisemi a automobilových a mobilních systémů, součástí, samostatných technických celků, dílů a náhradních dílů definovaných v čl. 3 bodech 18 až 21 a v bodě 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858*1, typově schválených, navržených a zkonstruovaných pro použití pouze ve vozidlech a autobusech kategorií M1, M2, M3, N1, N2 a N3, a v čl. 3 bodech 15 až 18 a v bodě 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013*2, typově schválených, navržených a zkonstruovaných pro použití pouze ve vozidlech kategorie L, které splňují kritéria stanovená v tomto oddíle a jsou nezbytné pro zajištění a zlepšení environmentální výkonnosti vozidla. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou z oddílů 3.3 a 3.6 této přílohy vyloučeny. Pokud se použijí oddíly 3.2 a 3.4 této přílohy, jsou hospodářské činnosti spadající do této kategorie z tohoto oddílu vyloučeny. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C22.2, C26.1, C26.2, 26.3, 26.4, C28.14, C28.15, C29.2, C29.3 a C33.17 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. Technická screeningová kritéria
3.19. Výroba prvků železničních kolejových vozidel Popis činnosti Výroba, instalace, technické poradenství, dovybavení, modernizace, opravy, údržba a nové využití výrobků, zařízení, systémů a softwaru souvisejících s železničními prvky uvedenými v bodě 2.7 přílohy II směrnice (EU) 2016/797. Tyto prvky a služby jsou nezbytné pro environmentální výkonnost, provoz a fungování železničních kolejových vozidel, která jsou v souladu s oddílem 3.3 této přílohy, po celou dobu jejich životnosti. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C30.2, C27.1, C27.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou z oddílů 3.3 a 3.6 této přílohy vyloučeny. Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. Technická screeningová kritéria
3.20. Výroba, instalace a servis elektrických zařízení vysokého, středního a nízkého napětí pro přenos a distribuci elektřiny, která představují významný přínos ke zmírňování změny klimatu nebo k němu významně přispívají Popis činnosti Tato hospodářská činnost spočívá ve vývoji, výrobě, instalaci, údržbě nebo servisu elektrických výrobků, zařízení nebo systémů nebo softwaru zaměřených na podstatné snížení emisí skleníkových plynů v elektrických přenosových a distribučních soustavách vysokého, středního a nízkého napětí prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti, integrace zdrojů obnovitelné energie nebo účinné přeměny energie. Hospodářská činnost zahrnuje systémy pro integraci zdrojů obnovitelné energie do elektrizační soustavy, propojení nebo zvýšení automatizace, flexibility a stability soustavy, řízení odezvy na straně poptávky, rozvoj nízkouhlíkové dopravy nebo vytápění nebo zavádění inteligentních měřicích technologií pro podstatné zlepšení energetické účinnosti. Hospodářská činnost spadající do této kategorie nezahrnuje zařízení na výrobu tepla a elektrické energie a elektrické spotřebiče. Pokud hospodářská činnost spadá do tohoto oddílu a oddílu 4.9 této přílohy, použije se oddíl 4.9 této přílohy. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C26.51, C27.1, C27.3, C27.9, C33.13, C33.14 a C33.2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. Technická screeningová kritéria
3.21. Výroba letadel Popis činnosti Výroba, opravy, údržba, renovace, dovybavení, navrhování, nové využití a modernizace letadel a letadlových částí a zařízení*11. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE, zejména C30.3 a C33.16 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. Technická screeningová kritéria
|
3) |
v oddíle 4.4 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
4) |
v oddíle 4.9 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ se bod 2 písm. c) nahrazuje tímto:
|
5) |
v oddíle 4.26 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“ “ se bod 3 nahrazuje tímto:
|
6) |
v oddíle 4.27 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“ “ se bod 3 nahrazuje tímto:
|
7) |
v oddíle 4.28 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“ “ se bod 3 nahrazuje tímto:
|
8) |
v oddíle 6.3 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
9) |
v oddíle 6.5 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
10) |
v oddíle 6.6 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
11) |
oddíl 6.7 se mění takto:
|
12) |
oddíl 6.8 se mění takto:
|
13) |
oddíl 6.9 se mění takto:
|
14) |
oddíl 6.10 se mění takto:
|
15) |
oddíl 6.11 se mění takto:
|
16) |
oddíl 6.12 se mění takto:
|
17) |
v oddíle 6.13 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.12, F42.13, F43.21, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“; |
18) |
oddíl 6.14 se mění takto:
|
19) |
v oddíle 6.15 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.13, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“; |
20) |
oddíl 6.16 se mění takto:
|
21) |
oddíl 6.17 se mění takto:
|
22) |
doplňují se oddíly 6.18, 6.19 a 6.20, které znějí: „6.18 Leasing letadel Popis činnosti Pronájem a leasing letadel a letadlových částí a zařízení*1. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE, zejména s kódem N77.35 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. Technická screeningová kritéria
6.19. Osobní a nákladní letecká doprava Popis činnosti Nákup, financování a provoz letadel včetně přepravy osob a zboží. Hospodářská činnost nezahrnuje leasing letadel uvedený v oddíle 6.18. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H51.1 a H51.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. Technická screeningová kritéria
6.20. Pozemní odbavování v letecké dopravě Popis činnosti Výroba, opravy, údržba, renovace, dovybavení, navrhování, nové využití a modernizace, nákup, financování, pronájem, leasing a provozování zařízení a servisních činností souvisejících s leteckou dopravou (pozemní odbavování), včetně činností pozemních služeb na letištích a manipulace s nákladem, včetně nakládky a vykládky zboží z letadla. Hospodářská činnost zahrnuje:
Hospodářská činnost nezahrnuje vozidla pro přepravu cestujících a posádky a pro doplňování paliva do letadel používaná na letišti, na něž se vztahují oddíly 3.3, 6.3 a 6.6 této přílohy. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s H52.23, H52.24, H52.29 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Technická screeningová kritéria
|
23) |
v oddíle 7.1 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
24) |
v oddíle 7.2 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
25) |
v dodatku B se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES*1, *2, s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848*3, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.
|
26) |
v dodatku C se písmeno f) nahrazuje tímto:
|
27) |
v dodatku C se zrušuje písmeno g); |
28) |
v dodatku C se za písmeno f) doplňuje nový pododstavec, který zní: „Kromě toho činnost nevede k výrobě, přítomnosti v konečném produktu či výstupu nebo uvádění na trh jiných látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria nařízení (ES) č. 1272/2008 u jedné z tříd nebo kategorií rizika uvedených v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek*1.
|
PŘÍLOHA II
Změny přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139
Příloha II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se mění takto:
1) |
v oddíle 3.13 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 6 nahrazuje tímto:
|
2) |
v oddíle 4.14 pododdíle „Popis činnosti“ se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.22, F42.21 a H49.50 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“; |
3) |
v oddíle 4.14 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 1 nahrazuje tímto:
|
4) |
v oddíle 5.6 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“; |
5) |
doplňuje se nový oddíl 5.13, který zní: „5.13. Odsolování Popis činnosti Výstavba, provoz, modernizace, rozšíření a obnova odsolovacích zařízení na výrobu vody určené k distribuci do systémů zásobování pitnou vodou. Hospodářská činnost zahrnuje odběr mořské nebo brakické vody, předúpravu (například úpravu za účelem odstranění znečišťujících látek, vodního kamene nebo zanesení membrán), úpravu (například reverzní osmózou s využitím membránové technologie), následnou úpravu (dezinfekci a ošetření) a skladování upravené vody. Hospodářská činnost zahrnuje také likvidaci solanky (odpadní vody) prostřednictvím hlubokomořského potrubí nebo odtoků zajišťujících ředění nebo prostřednictvím jiných technik vypouštění solanky u zařízení umístěných více ve vnitrozemí (např. při odsolování brakické vody). Hospodářskou činnost lze vykonávat na vodách s různou mírou salinity, pokud tyto vody nelze považovat za sladkou vodu podle definice v příloze II směrnice 2000/60/ES. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.9 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. Technická screeningová kritéria
|
6) |
v oddíle 6.3 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
7) |
název oddílu 6.5 se nahrazuje tímto:
|
8) |
oddíl 6.5 se mění takto:
|
9) |
v oddíle 6.6 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
10) |
oddíl 6.12 se mění takto:
|
11) |
v oddíle 6.13 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.12, F42.13, F43.21, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“; |
12) |
v oddíle 6.15 pododdíle „Popis činnosti“ se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být zařazeny pod několik kódů NACE, zejména pod kódy F42.11, F42.13, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“; |
13) |
v oddíle 6.16 pododdíle „Popis činnosti“ se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.91, M71.12 a M71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.“; |
14) |
v oddíle 7.1 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
15) |
v oddíle 7.2 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 5 nahrazuje tímto:
|
16) |
v oddíle 7.3 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 2 nahrazuje tímto:
|
17) |
v oddíle 7.4 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 2 nahrazuje tímto:
|
18) |
v oddíle 7.5 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 2 nahrazuje tímto:
|
19) |
v oddíle 7.6 pododdíle „Technická screeningová kritéria“ pododdíle „Zásada „významně nepoškozovat“ “ se bod 2 nahrazuje tímto:
|
20) |
doplňuje se nový oddíl 8.4, který zní: „8.4. Software umožňující řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu Popis činnosti Vývoj softwaru nebo činnosti programování zaměřené na zajišťování softwaru pro:
Hospodářská činnost nezahrnuje vývoj softwaru a programování v souvislosti s inženýrskými činnostmi a souvisejícím technickým poradenstvím zaměřeným na přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 9.1 této přílohy) v rámci výzkumu, vývoje a inovací blízkých trhu (viz oddíl 9.2 této přílohy) a v souvislosti s poradenstvím v oblasti řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 9.3 této přílohy). Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE J62.01 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. Technická screeningová kritéria
|
21) |
doplňuje se nový oddíl 9.3, který zní: „9.3. Poradenství v souvislosti s řízením fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu Popis činnosti Poskytování poradenských činností, které podnikům nebo organizacím umožňují řídit fyzická klimatická rizika, nebo uzavírání smluv na tyto činnosti. Hospodářská činnost je prováděna se zaměřením alespoň na jeden z těchto cílů:
Hospodářská činnost nezahrnuje technické poradenství související s inženýrskými činnostmi zaměřenými na přizpůsobování se změně klimatu (viz oddíl 9.1 této přílohy) v rámci výzkumu, vývoje a inovací blízkých trhu (viz oddíl 9.2 této přílohy) a poradenství v souvislosti s vývojem nebo programováním softwaru umožňujícího řízení fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu (viz oddíl 8.4 této přílohy). Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE M74.90 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. Technická screeningová kritéria
|
22) |
doplňuje se nový název pro oddíl 14, který zní:
|
23) |
doplňují se nové oddíly 14.1 a 14.2, které znějí: „14.1. Záchranné služby Popis činnosti
Technická screeningová kritéria
14.2. Infrastruktura pro prevenci povodňových rizik a ochranu před nimi Popis činnosti Činnost se týká strukturálních*25 a nestrukturálních*26 opatření zaměřených na prevenci a ochranu osob, ekosystémů, kulturního dědictví a infrastruktury před povodněmi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES*27.
Technická screeningová kritéria
|
24) |
v dodatku B se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí mořských vod ani nezhoršuje stav mořských vod, které již v dobrém stavu jsou, ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES*1, s přihlédnutím k rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.
|
25) |
v dodatku C se písmeno f) nahrazuje tímto:
|
26) |
v dodatku C se zrušuje písmeno g); |
27) |
v dodatku C se za písmeno f) doplňuje nový pododstavec, který zní: „Kromě toho činnost nevede k výrobě, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu či uvádění na trh jiných látek v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria nařízení (ES) č. 1272/2008 u jedné z tříd nebo kategorií rizika uvedených v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že tyto látky jsou používány za kontrolovaných podmínek*1.
|
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2485/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)