(EU) 2023/2418Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2418 ze dne 18. října 2023, kterým se zřizuje nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA)

(1)

Hlavy států a předsedové vlád Unie se dne 11. března 2022 na zasedání ve Versailles zavázali vzhledem k útočné válce Ruska proti Ukrajině „posílit obranné schopnosti Evropy“. Dohodli se na podstatném zvýšení výdajů na obranu, na vypracování dalších pobídek ke stimulaci kolaborativních investic členských států do společných projektů a společného zadávání veřejných zakázek v oblasti obranných schopností, na dalších investicích do schopností nezbytných k provádění celé škály misí a operací, na podpoře synergií a povzbuzení inovací a na posílení a rozvoji evropského obranného průmyslu, včetně malých a středních podniků.

(2)

Neodůvodněná invaze Ruska na Ukrajinu zahájená dne 24. února 2022 a jeho probíhající útočná válka jasně ukazují, že k vyřešení stávajících nedostatků je zásadně důležité urychleně jednat. Návrat války vysoké intenzity a územního sporu do Evropy má nepříznivý dopad na bezpečnost Unie a členských států a vyžaduje výrazné zvýšení schopnosti členských států odstranit nejnaléhavější a nejkritičtější nedostatky, zejména ty, které se prohloubily transferem obranných produktů na Ukrajinu.

(3)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině dramaticky zdůraznila potřebu přizpůsobit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB) strukturálním změnám, posílit vojenský výzkum a vývoj v Unii, modernizovat vojenské vybavení a posílit spolupráci mezi členskými státy v rámci zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany.

(4)

Dne 18. května 2022 Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) předložili společné sdělení o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a dalším postupu. V tomto společném sdělení se zdůraznily dopady skutečnosti, že se na obranu dlouhodobě nevynakládaly dostatečné prostředky, a existence nedostatků v oblasti financování, průmyslu a schopností v odvětví obrany Unie. Rovněž se v něm upřesnilo, že návrat války do Evropy odhalil nahromadění nedostatků v oblasti vojenských zásob, snížení kapacity průmyslové výroby a omezené společné zadávání veřejných zakázek a spolupráci. Upozorňuje se v něm rovněž na nedostatky, které mají bezprostřední dopad na svobodu jednání ozbrojených sil členských států, jakož i na naléhavou nutnost doplnit některé zásoby, nahradit zastaralé vojenské vybavení, například vybavení navržené nebo vyrobené v bývalém Sovětském svazu, a posílit strategické schopnosti.

(5)

Uvedené společné sdělení obsahuje rovněž návrh na zřízení specializovaného krátkodobého nástroje, navrženého v duchu solidarity, jako prostředku pro motivaci členských států k dobrovolnému kolaborativnímu zadávání veřejných zakázek s cílem spoluprací odstranit nejnaléhavější a nejkritičtější nedostatky, zejména ty, které jsou důsledkem reakce na útočnou válku Ruska proti Ukrajině.

(6)

Navržený nový specializovaný krátkodobý nástroj má přispět k posílení kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a, díky souvisejícímu financování Unií, k posílení schopností obranného průmyslu Unie, mimo jiné zvýšením výroby obranných produktů. Přispěje rovněž k tomu, aby pořizování vybavení v rámci evropské spolupráce dosáhlo společné referenční hodnoty 35 % celkových nákladů na pořízení vybavení, kterou v roce 2007 určil Řídící výbor Evropské obranné agentury.

(7)

Jádrem tohoto úsilí by proto mělo být posílení EDTIB. Potíže a nedostatky stále existují a roztříštěnost přetrvává, což je příčinou nedostatečné vzájemné spolupráce a interoperability produktů.

(8)

Zvláštní struktura, podmínky způsobilosti a kritéria stanovené v tomto nařízení jsou specifické pro tento specializovaný krátkodobý nástroj a jsou určeny zvláštními okolnostmi a současnou mimořádnou situací.

(9)

V současném kontextu obranného trhu, který se vyznačuje zvýšenou bezpečnostní hrozbou a reálnou perspektivou konfliktu vysoké intenzity, členské státy urychleně zvyšují své rozpočty na obranu a zamýšlejí provést podobné nákupy obranných produktů. To vyvolalo míru poptávky, která by mohla převýšit výrobní kapacity EDTIB, jež jsou v současnosti nastaveny pro výrobu za mírových podmínek.

(10)

V důsledku toho lze očekávat silnou cenovou inflaci a delší dodací lhůty, což může poškodit bezpečnost Unie a členských států. Obranný průmysl potřebuje zajistit výrobní kapacitu potřebnou ke zpracování objednávek, jakož i kritické suroviny a dílčí komponenty. V této souvislosti by mohli výrobci upřednostňovat velké zakázky, čímž by mohly být vystaveny riziku nejzranitelnější země, které k zajištění velkých zakázek nemají kritickou velikost a finanční prostředky.

(11)

Současná geopolitická situace v zemích východního sousedství ukázala, že i když je třeba zabránit zdvojování úsilí, může diverzifikovaný obranný trh přispět k rozmanitosti produktů, které jsou na trhu okamžitě k dispozici, a napomoci proto náležitému uspokojení naléhavých potřeb členských států.

(12)

Dále je třeba usilovat o to, aby zvýšené výdaje vedly k vytvoření mnohem silnější EDTIB v celé Unii. Zvýšené vnitrostátní investice provedené bez koordinace nebo spolupráce mohou totiž vést k prohloubení roztříštěnosti.

(13)

Vzhledem k výše uvedeným výzvám a souvisejícím strukturálním změnám se jeví jako nezbytné urychlit přizpůsobení EDTIB, zvýšit její konkurenceschopnost a efektivitu v souladu s článkem 173 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a tím přispět k posílení a reformování schopností obranného průmyslu členských států. Řešení nedostatků v průmyslu by mělo zahrnovat rychlé odstranění těch nejnaléhavějších z nich.

(14)

Podporovány by měly být zejména společné investice a kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, neboť takové kolaborativní akce by zajistily, aby nezbytné změny v EDTIB byly uskutečňovány ve spolupráci, čímž by se zabránilo dalšímu tříštění a zvýšila by se interoperabilita.

(15)

Za tímto účelem by měl být zřízen specializovaný krátkodobý nástroj na posílení spolupráce členských států ve fázi zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany (dále jen „nástroj“). Nástroj by měl motivovat členské státy k provádění kolaborativních akcí, a zejména aby při zadávání veřejných zakázek za účelem odstranění těchto nedostatků postupovaly společně, a zvýšily tak interoperabilitu a posílily a reformovaly schopnosti svého obranného průmyslu.

(16)

Aniž jsou dotčeny výsady rozpočtového orgánu, budou zdroje přidělené na tento nástroj financovány v mezích stávajícího víceletého finančního rámce, aniž by to mělo dopad na financování, které již bylo vyčleněno na konkrétní akce Unie.

(17)

Nástroj by měl vyvážit složitost a rizika spojená s kolaborativním zadáváním veřejných zakázek a zároveň umožnit úspory z rozsahu u akcí prováděných členskými státy s cílem posílit a modernizovat EDTIB, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, a tím zvýšit kapacitu, odolnost a bezpečnost dodávek v rámci Unie. Podpora kolaborativního zadávání veřejných zakázek by rovněž vedla ke snížení nákladů, pokud jde o administrativní zátěž a řízení příslušných systémů během celého životního cyklu. Nástroj by měl být provázen úsilím o posilování evropských trhů, služeb a systémů v oblasti obrany a bezpečnosti a o vytvoření rovných podmínek pro dodavatele a poskytovatele ze všech členských států. Kolaborativní zadávání veřejných zakázek na společném trhu pro účely EDTIB umožňuje úspory z rozsahu a zajišťuje inovace a efektivitu ve výrobě a technologiích.

(18)

Nástroj vychází z práce pracovní skupiny pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, kterou zřídili Komise a vysoký představitel a vedoucí Evropské obranné agentury v souladu se společným sdělením ze dne 18. května 2022, a tuto práci zohledňuje s cílem koordinovat velmi krátkodobé potřeby zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a spolupracovat s členskými státy a výrobci obranného materiálu v Unii, aby se podpořilo společné zadávání veřejných zakázek za účelem doplnění zásob, zejména s ohledem na podporu poskytnutou Ukrajině.

(19)

Bezpečnostní situace v Evropě vyžaduje naléhavé úvahy o tom, jak snížit přílišnou roztříštěnost prostřednictvím samostatných iniciativ Unie a jak strategicky propojit relevantní nástroje. Nástroj má zajistit soudržnost se stávajícími iniciativami Unie v oblasti obrany založenými na vzájemné spolupráci, jako jsou plán rozvoje schopností, koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany, Evropský obranný fond a stálá strukturovaná spolupráce, a vytvářet synergie s dalšími programy Unie. Nástroj je plně v souladu s ambicemi Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu. Ve vhodných případech mohou být zohledněny také regionální a mezinárodní priority, včetně priorit stanovených v kontextu Organizace Severoatlantické smlouvy, pokud jsou v souladu s prioritami Unie a nebrání žádnému členskému státu nebo přidružené zemi v účasti, přičemž by se mělo pokud možno zamezit zbytečnému zdvojování činností.

(20)

Vzhledem k tomu, že cílem nástroje je zvýšit konkurenceschopnost a efektivitu obranného průmyslu Unie, budou kolaborativní veřejné zakázky k tomu, aby nástroj mohly využít, muset být uzavřeny s dodavateli či poskytovateli nebo subdodavateli, kteří jsou usazeni v Unii nebo v přidružených zemích a nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Kontrola dodavatele či poskytovatele nebo subdodavatele by měla být v této souvislosti chápána jako schopnost vykonávat rozhodující vliv na dodavatele či poskytovatele nebo subdodavatele přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. K zajištění ochrany bezpečnostních a obranných zájmů Unie a členských států by se navíc měly infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje dodavatelů, poskytovatelů a subdodavatelů zapojených do kolaborativního zadávání veřejných zakázek, které jsou využívány pro účely tohoto zadávání, nacházet na území některého členského státu nebo přidružené země.

(21)

Za určitých okolností by mělo být možné odchýlit se od zásady, že dodavatelé, poskytovatelé a subdodavatelé zapojení do kolaborativního zadávání veřejných zakázek podporovaného z nástroje nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. V této souvislosti by měli mít dodavatel či poskytovatel nebo subdodavatel usazený v Unii nebo v přidružené zemi a podléhající kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země možnost zapojit se do kolaborativního zadávání veřejných zakázek, pokud jsou splněny přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a to i pokud jde o posílení EDTIB.

(22)

Kolaborativní zadávací řízení a veřejné zakázky by navíc měly rovněž obsahovat požadavek, aby obranný produkt nepodléhal omezení nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, které omezuje schopnost členských států tento obranný produkt používat. V naléhavých případech, kdy kapacita EDTIB vyplnit nejnaléhavější a nejkritičtější nedostatky v zásobách členských států není dostatečná nebo kdy EDTIB není schopna poskytnout potřebné obranné produkty v přiměřeném časovém rámci, by se tento požadavek neměl použít, pokud byly produkty, které jsou předmětem veřejné zakázky, používány před 24. únorem 2022 v ozbrojených silách většiny členských států účastnících se daného kolaborativního zadávání veřejných zakázek. Použije-li se tato výjimka, měly by země účastnící se kolaborativního zadávání veřejných zakázek prozkoumat, zda by bylo proveditelné komponenty, které jsou příčinou omezení, nahradit komponenty, na něž se omezení nevztahuje a které pocházejí z Unie nebo přidružených zemí.

(23)

Pro vytvoření potřebného motivačního účinku by měly mít granty udělované v rámci nástroje podobu financování, které není vázáno na náklady, a měly by být založeny na dosažení výsledků s ohledem na pracovní balíčky, milníky nebo cíle procesu kolaborativního zadávání veřejných zakázek.

(24)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání víceletého pracovního programu ke stanovení priorit financování a použitelných podmínek financování. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (3).

(25)

Pro vytvoření motivačního účinku by mělo být možné diferencovat výši příspěvku Unie pro každé opatření na základě faktorů, jako jsou složitost kolaborativního zadávání veřejné zakázky, charakteristiky spolupráce nebo počet zúčastněných členských států nebo přidružených zemí nebo začlenění dalších členských států nebo přidružených zemí do stávající spolupráce, avšak tento příspěvek by neměl překročit 15 % celkového rozpočtu nástroje a měl by být omezen na 15 % odhadované hodnoty kolaborativní veřejné zakázky na konsorcium členských států a přidružených zemí. Vzhledem k vyšším nákladům, které jsou obvykle spojeny s prováděním zadávacích řízení zahrnujících větší počet dodavatelů či poskytovatelů nebo transfery zakoupeného vybavení do třetích zemí, by měl být tento strop zvýšen na 20 % celkového rozpočtu a 20 % odhadované hodnoty kolaborativní veřejné zakázky na konsorcium členských států a přidružených zemí, pokud je jedním z příjemců dodatečných množství obranných produktů v zadávacím řízení Ukrajina nebo Moldavsko nebo pokud je alespoň 15 % odhadované hodnoty kolaborativní veřejné zakázky přiděleno malým a středním podnikům nebo společnostem se střední tržní kapitalizací jakožto dodavatelům či poskytovatelům nebo subdodavatelům. Pro Ukrajinu a Moldavsko by, vzhledem ke zvláštní bezpečnostní situaci těchto dvou kandidátských zemí Unie s ohledem na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, mělo být po dohodě se zúčastněnými členskými státy možné pořizovat dodatečná množství obranných produktů.

(26)

Členské státy a přidružené země by měly jmenovat zástupce pro zadávání veřejných zakázek, který by jejich jménem prováděl kolaborativní zadávání veřejných zakázek. Tím by měl být veřejný zadavatel, jak je vymezen v čl. 2 odst. 1 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady2014/24/EU (4) a čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (5), usazený v členském státě nebo v přidružené zemi, Evropská obranná agentura nebo mezinárodní organizace.

(27)

V souladu s čl. 193 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“) lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobila dramatickou změnu podmínek na obranném trhu, které se EDTIB musí v časově velmi omezeném rámci přizpůsobit. Vzhledem k naléhavosti a závažnosti tohoto přizpůsobení, jakož i k existenci rizika další roztříštěnosti vnitřního trhu a dodavatelských řetězců příslušných obranných produktů, byla okamžitě zapotřebí opatření členských států k zahájení spolupráce za účelem společného zadávání veřejných zakázek s cílem vyslat trhu a EDTIB významný signál. V důsledku toho by měla být možná včasná finanční podpora Unie. Odchylně od článku 193 finančního nařízení by proto mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit finanční příspěvky na akce, které se vztahují na období od 24. února 2022, a to i pokud byly zahájeny před podáním žádosti o grant, za podmínky, že nebyly dokončeny před podpisem grantové dohody.

(28)

Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (7). V tomto nařízení jsou však stanoveny konkrétnější podmínky způsobilosti. Směrnice 2009/81/ES stanoví, že členské státy mohou do svých právních předpisů zahrnout možnost stanovit v dokumentech týkajících se zakázky požadavky související s ochranou bezpečnosti dodávek nebo s ochranou bezpečnosti informací. Toto nařízení vychází z uvedených ustanovení směrnice 2009/81/ES a ukládá zástupcům pro zadávání veřejných zakázek povinnosti ohledně podmínek způsobilosti, které mají být zahrnuty do dokumentů týkajících se zakázky. Takové povinnosti by měly mít přednost před jakýmikoli právními předpisy členského státu nebo přidružené země, v nichž je dotčený zástupce pro zadávání veřejných zakázek usazen, které by s nimi byly v rozporu.

(29)

Cílem doporučení Komise (EU) 2018/624 (8) je usnadnit přístup malých a středních podniků a zprostředkovatelských společností v odvětví obrany na přeshraniční trh. Zejména se členské státy vyzývají, aby využívaly možností flexibility, které nabízí směrnice 2009/81/ES, jako jsou například možnosti uvedené v jejím článku 21 nebo větší využívání částí nebo elektronického zadávání veřejných zakázek. Členské státy se rovněž vyzývají, aby zmírnily administrativní zátěž spojenou se zadáváním veřejných zakázek, zejména zajištěním přiměřenosti žádostí o informace nebo kritérií výběru. V souvislosti s tímto nařízením by měli zástupci pro zadávání veřejných zakázek jmenovaní členskými státy a přidruženými zeměmi při kolaborativním zadávání veřejných zakázek co nejlépe využít doporučení Komise s cílem zajistit spravedlivý přístup malých a středních podniků k podporované veřejné zakázce.

(30)

Toto nařízení stanoví pro nástroj finanční krytí na období od 27. října 2023 do 31. prosince 2025, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (9).

(31)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (11), (Euratom, ES) č. 2185/96 (12) a (EU) 2017/1939 (13) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Úřad evropského veřejného žalobce je oprávněn v souladu s nařízením (EU) 2017/1939 vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (14). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(32)

Podle čl. 85 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 (15) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích či územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů nástroje a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(33)

Pro účely tohoto nařízení by měly být obranné produkty chápány jako produkty spadající do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES, jak je stanovena v článku 2 uvedené směrnice, zejména jako typy produktů uvedené na seznamu zbraní, střeliva a válečného materiálu stanoveném rozhodnutím Rady 255/58 ze dne 15. dubna 1958 (16). Uvedený seznam zahrnuje pouze vybavení, které je navrženo, vyvinuto a vyrobeno speciálně pro vojenské účely. Je však všeobecný a má být vykládán extenzivně s ohledem na vývoj technologie, politiky veřejných zakázek a vojenských požadavků, jenž vede k rozvoji nových typů vybavení, například na základě Společného vojenského seznamu Evropské unie. Pro účely tohoto nařízení by se mělo rozumět, že obranné produkty zahrnují i produkty, které sice byly původně navrženy pro civilní použití, avšak následně jsou uzpůsobeny pro vojenské účely tak, aby mohly být využívány jako zbraně, střelivo či válečný materiál.

(34)

Podle čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU zůstává národní bezpečnost výhradní odpovědností každého členského státu. Členské státy si pro účely kolaborativního zadávání veřejných zakázek mezi sebou určí ujednání použitelná pro ochranu utajovaných informací v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

(35)

Komise chrání utajované informace EU v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (17). V souladu s dohodou ze dne 4. května 2011 mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (18) a rozhodnutím Rady 2013/488/EU (19) poskytují členské státy utajovaným informacím EU úroveň ochrany, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v rozhodnutí 2013/488/EU.

(36)

Komise by měla vypracovat hodnotící zprávu o nástroji a předložit ji nejpozději 31. prosince 2026 Evropskému parlamentu a Radě. Tato hodnotící zpráva by měla obsahovat vyhodnocení dopadu a účinnosti akcí přijatých v rámci nástroje, jakož i kritickou úvahu o tom, jak v budoucnu zabezpečit všechny komponenty potřebné v dodavatelském řetězci v odvětví obrany Unie s náležitým ohledem na význam zabezpečení dodávek a pro účely fungování EDTIB. Kromě toho by v hodnotící zprávě měly být na základě práce vykonané v rámci Observatoře pro kritické technologie určeny nedostatky a kritické závislosti na nepřidružených třetích zemích, pokud jde o suroviny, komponenty a výrobní kapacity. Hodnotící zpráva by měla být podkladem pro práci Komise na technologických plánech, včetně zmírňujících opatření k řešení uvedených nedostatků a kritických závislostí.

(37)

Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o jejich politiku vývozu produktů pro obranné účely.

(38)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(39)

S cílem umožnit co nejrychlejší zahájení provádění tohoto nařízení by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve,

1)

„kolaborativním zadáváním veřejných zakázek“ zadávání veřejných zakázek prováděné společně nejméně třemi členskými státy;

2)

„kontrolou“, pokud jde o dodavatele či poskytovatele nebo subdodavatele, schopnost vykonávat rozhodující vliv na dodavatele či poskytovatele nebo subdodavatele přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;

3)

„strukturou výkonného vedení“ orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování tohoto právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje je;

4)

„subjektem nepřidružené třetí země“ právní subjekt, který je usazen v nepřidružené třetí zemi, nebo je-li usazen v Unii nebo v přidružené zemi, který má v nepřidružené třetí zemi své struktury výkonného vedení;

5)

„zástupcem pro zadávání veřejných zakázek“ veřejný zadavatel ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU a čl. 3 odst. 1 směrnice 2014/25/EU, který je usazen v členském státě nebo přidružené zemi nebo působí v rámci Evropské obranné agentury nebo mezinárodní organizace a který je určen členskými státy a přidruženými zeměmi k provádění kolaborativního zadávání veřejných zakázek jejich jménem;

6)

„obrannými produkty“ produkty spadající do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES, jak je stanovena v článku 2 uvedené směrnice, včetně bojového zdravotnického vybavení;

7)

„utajovanými informacemi“ informace či materiál v jakékoli podobě, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo v různé míře poškodit zájmy Unie nebo jednoho či více členských států a které nesou označení stupně utajení EU nebo jiné odpovídající označení stupně utajení, jak jsou uvedena v Dohodě mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (20);

8)

„citlivými informacemi“ neutajované informace a údaje, které mají být chráněny před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením z důvodu povinností stanovených v unijním nebo případně vnitrostátním právu nebo z důvodu zajištění soukromí či bezpečnosti fyzické či právnické osoby.

a)

orgány veřejné moci členských států;

b)

orgány veřejné moci přidružených zemí;

c)

zástupci pro zadávání veřejných zakázek.