(EU) 2023/2180Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2180 ze dne 16. října 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/607 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli, na základě přezkum pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1193/2008 (2) uložila antidumpingové clo na z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla formu valorického cla v rozmezí od 6,6 % do 42,7 %.

(2)

Evropská komise (dále jen „Komise“) rozhodnutím 2008/899/ES (3) přijala cenové závazky nabídnuté šesti čínskými vyvážejícími výrobci (včetně skupiny vyvážejících vývozců) společně s čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií.

(3)

Komise rozhodnutím 2012/501/EU (4) odvolala přijetí závazku nabídnutého jedním vyvážejícím výrobcem, tj. společností Laiwu Taihe Biochemistry Co. Ltd (dále jen „Laiwu Taihe“).

(4)

Komise nařízením (EU) 2015/82 (5) na základě přezkumu před pozbytím platnosti prodloužila konečná antidumpingová opatření na dovoz kyseliny citronové pocházející z ČLR o pět let.

(5)

Komise nařízením (EU) 2016/32 (6) rozšířila tato antidumpingová opatření uložená na dovoz kyseliny citronové pocházející z Číny na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli.

(6)

Nařízením (EU) 2016/704 (7) Komise odvolala přijetí závazků dvou dalších čínských vyvážejících výrobců z důvodu porušení závazků.

(7)

Komise nařízením (EU) 2021/607 (8) na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) rozšířila konečná antidumpingová opatření na dovoz kyseliny citronové pocházející z ČLR.

(8)

Dne 17. května 2022 Komise obdržela žádost o zahájení přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádost podala společnost Seven Star Lemon Technology co., Ltd. (dále jen „žadatel“), která je vyvážejícím výrobcem kyseliny citronové v ČLR.

(9)

Žadatel tvrdil, že během období původního šetření, tj. od 1. července 2006 do 30. června 2007, dotčený výrobek do Unie nevyvážel.

(10)

Žadatel dále tvrdil, že nebyl ve spojení s žádným z vyvážejících výrobců dotčeného výrobku, kteří podléhali výše uvedeným antidumpingovým opatřením.

(11)

Žadatel rovněž tvrdil, že začal dotčený výrobek do Unie vyvážet po uplynutí období původního šetření, tedy od června 2021.

(12)

Komise posoudila důkazy předložené žadatelem a uznala je za dostatečné pro zahájení přezkumu pro nového vývozce v souladu s čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

(13)

Poté, co Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu pro nového vývozce, zahájila dne 30. ledna 2023 nařízením (EU) 2023/185 (9) (dále jen „nařízení o zahájení“) přezkum nařízení (EU) 2021/607, pokud jde o žadatele.

(14)

Podle nařízení (EU) 2023/185 bylo antidumpingové clo z dovozu kyseliny citronové uložené prováděcím nařízením (EU) 2021/607 zrušeno, pokud jde o dovoz dotčeného výrobku vyrobeného a prodávaného žadatelem na vývoz do Unie. Zároveň byly podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení vyzvány celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k celní evidenci uvedeného dovozu.

(15)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je kyselina citronová a trinatrium-citrát dihydrát.

(16)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Číny, v současnosti kódů KN 2918 14 00 a ex 2918 15 00 (kódy TARIC 2918150011 a 2918150019).

(17)

Komise informovala výrobní odvětví Unie, žadatele a zástupce země vývozu o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení.

(18)

Komise zaslala žadateli antidumpingový dotazník a ve stanovené lhůtě obdržela odpověď.

(19)

Komise vyvinula snahu ověřit veškeré informace, které považovala za nezbytné pro udělení statusu nového vývozce a pro stanovení dumpingu, a uskutečnila inspekci na místě v prostorách žadatele v ČLR.

(20)

Jako zúčastněná strana se zaregistrovali dva výrobci v Unii, N.V. Citrique Belge S.A. a Jungbunzlauer Austria AG, a předložili připomínky.

(21)

Dne 7. června 2023 se konalo jedno slyšení s výrobcem v Unii N.V. Citrique Belge S.A.

(22)

Přezkumné šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(23)

Dne 3. srpna 2023 Komise informovala všechny zúčastněné strany o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí uložit na dovoz dotčeného výrobku žadatelem antidumpingové clo ve výši 31,5 % a příslušným způsobem změnit prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/607 („poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(24)

Komise obdržela připomínky od žadatele a od dvou výrobců v Unii uvedených ve 20. bodě odůvodnění.

(25)

Po poskytnutí konečných informací byla zúčastněným stranám poskytnuta příležitost ke slyšení. O slyšení nebylo požádáno.

(26)

Šetření potvrdilo, že společnost dotčený výrobek během původního období šetření nevyvážela a že ho do Unie začala vyvážet až po tomto období.

(27)

Společnost byla dále schopna prokázat, že neměla žádné přímé ani nepřímé vazby s žádným z čínských vyvážejících výrobců, na které se vztahují antidumpingová opatření platná pro dotčený výrobek.

(28)

Je tudíž potvrzeno, že by uvedená společnost měla být považována za „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení a mělo by pro ni být určeno individuální dumpingové rozpětí.

(29)

V kontextu přechozího přezkumu před pozbytím platnosti dospěla Komise k závěru, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, a náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nebyly výsledkem volného působení tržních sil, protože byly ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že pro stanovení běžné hodnoty nebylo vhodné použít domácí ceny a náklady.

(30)

Dne 15. června 2023 informovala Komise poznámkou (dále jen „poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě kyseliny citronové, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho na základě kritérií, jimiž se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, Komise uvedla, že po předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti použije jako reprezentativní zemi Kolumbii. K výběru reprezentativní země Komise neobdržela žádné připomínky.

(31)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(32)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a  „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(33)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a v souladu s předchozím přezkumem před pozbytím platnosti bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(34)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „[p]odstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(35)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z uvedeného výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(36)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(37)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu týkající se Číny (dále jen „zpráva“ nebo „zpráva o Číně“) (10), která prokazuje existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(38)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci (včetně zprávy) ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(39)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (11). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do hospodářství, ale stát je k těmto zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: uvádí, že se Čína nachází v první fázi socialismu, a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (12).

(40)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (13) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(41)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (14). Čínské orgány uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, jakož i úrovně právního prostředí.

(42)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.2.1.5 níže) (15).

(43)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.2.2.1.8 níže) (16). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (17).

(44)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (18). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (19).

(45)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takové významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (20).

(46)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(47)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státními podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státních podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.2.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státních podniků (21). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (22). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví výroby kyseliny citronové, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.2.1.4 níže.

(48)

Konkrétně v odvětví výroby kyseliny citronové je určitá míra vlastnictví ze strany čínské vlády zjevná. Šetření ukázalo, že jeden z největších vývozců kyseliny citronové, COFCO, je součástí skupiny COFCO Group, státem vlastněného podniku v rámci komise Státní rady pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu (dále jen „SASAC“) (23). Dva další hlavní vývozci kyseliny citronové, Seven Star Lemon Technology Co. Ltd. (24) a Weifang Ensign Co. Ltd. (25), jsou sice soukromými podniky, ale i přesto pěstují úzké vazby na stát. Článek zveřejněný na internetových stránkách okresní vlády v Yishui potvrzuje například finanční a regulační podporu, kterou místní samospráva poskytla společnosti Seven Star Lemon Technology (26). Kromě toho se společnost Weifang Ensign byla učiněna „hlavním podnikem“ dvěma průmyslovými sdruženími, Čínského sdružení lehkého průmyslu a Čínského sdružení průmyslu biotechnologických fermentací, díky čemuž je zapojena do rozhodovacího procesu průmyslových sdružení, která podléhají politickým pokynům státu, viz 57. bod odůvodnění (27).

(49)

Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých společnostech (28), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, vezmeme-li v úvahu, jak dalece jsou státní a stranické struktury v ČLR vzájemně propojeny.

(50)

To je zřejmé i na úrovni Čínského sdružení škrobárenského průmyslu (29) a Čínského sdružení průmyslu biotechnologických fermentací (30). Podle článku 3 stanov jsou obě organizace „[v souladu] s celkovým vedením Komunistické strany Číny. V souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonávají činnosti strany a poskytují nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace […]“ (31) (32). Stanovy Čínského sdružení průmyslu biotechnologických fermentací dále uvádějí, že: „Sdružení přijímá obchodní vedení, dohled a řízení subjekty, které mají na starosti registraci a vedení budování strany, jakož i příslušnými správními útvary, které mají na starosti řízení výrobního odvětví.“ (33) Článek 3 stanov sdružení čínského petrochemického a chemického průmyslu, které je dalším průmyslovým sdružením v odvětví kyseliny citronové, dále stanoví, že „[v] souladu s ustanoveními ústavy Komunistické strany Číny sdružení zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává činnosti strany a vytváří nezbytné podmínky pro aktivity organizace strany […]“, což představuje další důkaz kontroly a politického dohledu Komunistické strany Číny nad průmyslovými sdruženími (34).

(51)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (35), avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státních, tak v soukromých. Podle čínského práva obchodních společností má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu se stanovami Komunistické strany Číny (36)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (37). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (38). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců kyseliny citronové a dodavatelů jejich vstupů.

(52)

Šetření ukázalo, že v odvětví kyseliny citronové přetrvávají vazby mezi Komunistickou stranou Číny a vrcholným vedením. Generální ředitel COFCO Biotech (39) a předsedové správní rady COFCO zastávají funkce ve stranických pobočkách společností jako zástupce tajemníka stranického výboru (40) a jako tajemník stranické organizace (41). Kromě toho výroční zpráva COFCO konkrétně nastiňuje činnosti v oblasti budování strany, které se mají ve společnosti konat: „Držet se vedení strany a posilovat vedoucí budovatelské postavení strany v oblasti rozvoje podniku. Dále se řídit myšlenkami Si Ťin-pchinga v oblasti socialismu s čínskými charakteristikami pro novou éru, prohlubovat systém odpovědnosti za budování strany a komplexně a přísně prosazovat hlavní povinnosti strany; začleňovat inovace do řízení podniků a při snahách o konkrétní výsledky cestou podpory rozvoje podnikání pokračovat v konsolidaci a zlepšování kvality budování strany.“ (42)

(53)

Kromě toho článek na internetových stránkách společnosti Weifang Ensign nastiňuje činnosti v oblasti budování strany s cílem „připomenout devadesáté deváté výročí založení strany, posílit stranické vzdělávání a učení členů strany a lépe zapojit příkladné členy strany jako lídry“ (43).

(54)

Zásahy Komunistické strany Číny do cen lze rovněž pozorovat prostřednictvím Čínské petrochemické a chemické federace, která ve zvláštní komisi uvedla, že její úlohou je „[ř]ídit a regulovat rozvoj trhu a průmyslu. Zachovávat spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu, pomáhat vládě regulovat tržní chování, jako jsou ceny a obchodní platformy, posilovat sebekázeň podniků a poskytovat poradenské služby pro zdravý rozvoj podniků“ (44).

(55)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (45). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví výroby kyseliny citronové a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(56)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly přiděleny v souladu s tržními silami (46).

(57)

Ačkoli odvětví výroby kyseliny citronové není v Číně klíčovým odvětvím, suroviny používané při výrobě kyseliny citronové jsou v Číně přísně regulovány. Hlavní surovina – kukuřice – podléhá intenzivní regulaci.

(58)

Čína disponuje velkými zásobami kukuřice, což umožňuje vládě uměle snižovat nebo zvyšovat ceny této komodity prostřednictvím nákupu nebo prodeje velkého množství kukuřice na trhu. 14. pětiletý plán Čínské asociace škrobárenského průmyslu například uvádí, že „[n]adměrnost kapacit pro výrobu kukuřičného škrobu a hloubkově zpracovaných produktů je závažná“ a dále „[v] důsledku neustálého navyšování nových výrobních kapacit se nadměrná kapacita pro zpracování kukuřičného škrobu a omezená nabídka surovin postupně stanou významným problémem.“ (47)

(59)

I když Čína začala problém nadměrných zásob kukuřice v roce 2016 řešit, stále má velmi velké zásoby, které mohou ceny zkreslovat (48). Vláda navíc kontroluje různé aspekty celého hodnotového řetězce kukuřice na všech úrovních tvorby politik. To lze ilustrovat různými pětiletými plány uvádějícími kukuřici a související produkty. 14. pětiletý plán na podporu modernizace zemědělských a venkovských oblastí v letech 2021–2025 uvádí mimo jiné: „Zlepšit politiky na podporu produkce obilovin. Stabilizovat dotace pěstitelů obilovin, zlepšit politiku minimálních nákupních cen rýže a pšenice a politiku subvencí pro producenty kukuřice a sójových bobů. Zlepšit systém politiky podpory pro hlavní okresy produkující obiloviny [a] rozšířit oblast výsadby kukuřice ve výhodných oblastech“ (49).

(60)

Ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví výsadby na vnitrostátní úrovni se dále uvádí, že: „Během období „14. pětiletého plánu“ [Čína] prozkoumá potenciální rozšíření, zvýší výrobní kapacitu, optimalizuje struktury, podpoří diverzifikovaný rozvoj a zlepší kapacity v oblasti bezpečnosti dodávek. Do roku 2025 osetá plocha přesáhne 630 milionů mu [42 milionů hektarů], výstup se zvýší na více než 530 miliard ťinů [265 milionů tun] a bude se usilovat o dosažení 555 miliard ťinů [277,5 milionu tun].“ Čína také „Zdokonalí mechanismus investičních záruk pro pěstební odvětví, […] zlepší dotace pro producenty kukuřice a sóji, […] zlepší systém podpory pro země, které jsou významnými producenty (olejnatých) obilovin a zlepší mechanismus náhrady úroků pro hlavní oblasti produkující obiloviny, [jakož i] rozšíří pokrytí plného pojištění nákladů potravinářských plodin a pojištění příjmu z výsadby“ (50).

(61)

14. pětiletý plán rozvoje biologického hospodářství popisuje obecnější přístup, jak „budovat národní, z hlediska biotechnologií strategické vědecké a technologické kapacity, zlepšit mechanismus biotechnologického vědeckého výzkumu, zrychlit řešení problematických bodů v rozvoji biologického hospodářství, dosáhnout soběstačnosti a síly ve vědě a technologii a zvýšit bezpečnosti a stability výrobního odvětví a dodavatelského řetězce.“ (51) Pětiletý plán také nastiňuje cíl „posílit postavení klíčových účastníků podnikových inovací. Zapojit přední podniky v biologické oblasti, vést velké podniky k otevírání a sdílení zdrojů, jako jsou technologické inovace, dodavatelský řetězec a finanční služby, s předcházejícím a navazujícím průmyslovým řetězcem a podporovat integraci a inovace s malými a středními podniky. Zaměřit se na klíčové oblasti s rozsáhlým a širokým vlivem, jako je biomedicína, biozemědělství a bioprodukce, a podporovat inovativní podniky v bio oblasti, aby dále rozvíjely pododvětví, pěstovaly své výhody z hlediska rozvoje a staly se individuálními šampiony s konkurenceschopností na globální úrovni.“ (52)

(62)

Hlavní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během 14. pětiletého plánu podněcuje hospodářské subjekty k tomu, aby „aktivně rozvíjely biochemický průmysl, podporovaly vývoj enzymů potřebných pro využití biomasy a bio rafinaci na základě biologických zdrojů“ (53).

(63)

Na úrovni provincií pak 14. pětiletý plán provincie Che-pej pro strategická a vznikající průmyslová odvětví stanoví: „Zrychlit tempo inovací a rozvoje bioprůmyslu […]. Intenzivně rozvíjet odvětví biologické fermentace, výrobků z biologických materiálů a specifických biologických produktů a podporovat integrované využívání biotechnologií v oblasti lékařství, chemického průmyslu, materiálů, hlubokého zpracování potravin a nové energie. Konsolidovat a zlepšovat výhody aminokyselin, škrobových cukrů, přípravků enzymů, vitaminů a dalších produktů a vyvíjet nové biologické materiály, jako jsou vlákna, chemické látky, plasty a kaučuk z biologického materiálu.“ (54)

(64)

Opatření, která zvýhodňují domácí dodavatele, lze pozorovat i na úrovni konkrétních společností. Společnost COFCO například získala regulační podporu prostřednictvím obce Yushu, která rovněž uvedla, že se zaměřuje na výstavbu provinčních biochemických průmyslových parků pro rozvoj konkrétních projektů COFCO (55). Uvedená společnost rovněž využívala finanční vládní podporu státu ve výši 56,9 milionu RMB v roce 2022 a 17,7 milionu RMB v roce 2021 (56). Tato angažovanost vlády v celém hodnotovém řetězci může přinejmenším zkreslovat ceny.

(65)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně produkce kukuřice. Kukuřice je hlavní surovinou používanou při výrobě kyseliny citronové. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(66)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (57).

(67)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (58). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování i nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (59). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (60).

(68)

Komise dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek, obchodní společnosti a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení tím, že jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a přidělována práva k užívání pozemků. Tyto právní předpisy, které se vztahují na ostatní odvětví čínského hospodářství, se vztahují i na výrobce kyseliny citronové, kteří jsou proto postižení zkreslením shora dolů vzniklým následkem diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání těchto právních předpisů. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(69)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví výroby kyseliny citronové existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(70)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (61). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (62). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který ztěžuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (63). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(71)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví výroby kyseliny citronové nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví výroby kyseliny citronové je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak i nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně).

(72)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(73)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (64), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (65) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (66). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (67).

(74)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(75)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (68).

(76)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (69). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(77)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nedávný nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(78)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(79)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(80)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(81)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se výše popsané zásahy státu do finančního systému netýkaly odvětví výroby kyseliny citronové a/nebo dodavatelů tohoto odvětví. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(82)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.2.1.1–3.2.2.1.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů v oddílech 3.2.2.1.6–3.2.2.1.8 výše a v části B zprávy.

(83)

Komise připomíná, že k výrobě kyseliny citronové je zapotřebí široká škála vstupů, včetně kukuřice, sušených sladkých brambor (batátů), kyseliny sírové, kyseliny chlorovodíkové, uhlí atd. Podle důkazů obsažených ve spisu většina vyvážejících výrobců zařazených do vzorku získávala své vstupy v Číně, přičemž dovážené vstupy představují u vyvážejících výrobců, kteří získávají některé vstupy v zahraničí, pouze zanedbatelný podíl surovin. Když výrobci kyseliny citronové tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohli si vypůjčit finanční prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(84)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny kyseliny citronové ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou ovlivněny i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl vyroben v Číně, a to i díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí pro vstupy vstupů atd. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(85)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací žadatel předložil řadu připomínek týkajících se použití čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Zaprvé žadatel tvrdil, že Komise učinila svá rozhodnutí na základě zastaralých odkazů. Podle názoru žadatele bylo tomu tak proto, že: i) zpráva byla zastaralá a neobjektivní, neboť v posledních několika letech došlo k významným změnám v globální ekonomice, kvůli nimž je neadekvátní vyvozovat závěry založené na zjištěních, která neodrážejí současnou situaci; ii) Komise nevysvětlila vztah mezi zprávou a odvětvím kyseliny citronové, přičemž zpráva pokrývá mnohem širší oblast, včetně řady dalších odvětví.

(86)

Zadruhé měl žadatel za to, že z odůvodnění Komise nelze vyvodit závěr o existenci podstatných zkreslení v Číně. Podle názoru žadatele Komise neprokázala skutečnou existenci vládních zásahů a/nebo jejich rušivý účinek na cenu a výrobní náklady výrobku, který je předmětem přezkumu. V tomto ohledu i) žadatel odkázal na odůvodnění Odvolacího orgánu ve věci US – Countervailing Measures (China) (USA – Vyrovnávací opatření (Čína)), podle něhož „existence zkreslení cen vyplývajícího ze zásahů státu musí být prokázána a odpovídajícím způsobem vysvětlena“ a  „stanovení musí být provedeno případ od případu s přihlédnutím k vlastnostem zkoumaného trhu“ ; ii) žadatel měl za to, že Komise nesprávně vyložila povahu (14.) pětiletého plánu, který by měl být podle žadatele chápán pouze jako pokyny, které nejsou doplněny povinnými vnitrostátními nástroji nebo sankcemi pro výrobce, kteří nedodržují cíle pětiletého plánu; iii) žadatel tvrdil, že Komise rovněž zkreslila postavení a pravomoci organizace Komunistické strany Číny při každodenním řízení společnosti, neboť organizace Komunistické strany Číny nehraje roli v rozhodovacích procesech, i když se členové organizace Komunistické strany Číny a členové správní rady mohou překrývat.

(87)

Pokud jde o první argument žadatele, Komise poukazovala od počátku na to, že zpráva je souhrnný dokument vycházející z rozsáhlých objektivních důkazů, včetně právních, regulačních a jiných oficiálních politických dokumentů vydaných čínskou vládou, zpráv třetích stran z mezinárodních organizací, akademických studií a vědeckých článků i jiných spolehlivých nezávislých zdrojů. Ačkoli zpráva byla v skutku zveřejněna v roce 2017, Komise bez ohledu na jakékoli údajné změny globální ekonomiky konstatovala, že základní axiomy čínského hospodářství, jako je paradigma socialistického tržního hospodářství, systém plánování nebo vedoucí úloha Komunistické strany Číny v hospodářství, se od zveřejnění zprávy nezměnily. Důkazy obsažené ve zprávě proto zůstávají z velké části platné a v každém případě byly v průběhu tohoto šetření doplněny o další důkazy, jak je podrobně uvedeno ve 48., 50., 52. až 54. a 58. až 64. bodě odůvodnění a jak bylo uznáno i žadatelem v bodě 13 jeho připomínek. S ohledem na výše uvedené je argument žadatele, že Komise vyvozuje závěr založený na důkazech, které neodrážejí současnou situaci, neopodstatněný. Komise navíc připomněla, že zjištění týkající se existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není podmíněno existencí zprávy, natož její působností z hlediska odvětví, o kterých pojednává. Komise ukázala nejen rozsah podstatných zkreslení v čínském hospodářství obecně – viz zejména oddíly 3.2.2.1.2 a 3.2.2.1.9 –, ale také jejich přímý vztah k odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu – viz zejména oddíly 3.2.2.1.3 až 3.2.2.1.8. Argument žadatele proto nemůže být přijat.

(88)

Pokud jde o druhý argument žadatele, Komise nesouhlasila. Zaprvé, odkaz žadatele na věc US – Countervailing Measures (China) (USA – Vyrovnávací opatření (Čína)) je chybný, neboť tento spor se netýká použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je relevantním právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření, ale výkladu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Kromě toho Komise připomněla, že systém plánování v čínském hospodářství značně přesahuje rámec vnitrostátního 14. pětiletého plánu. Místo toho je celé hospodářství předmětem složité sítě pětiletých plánů, která řídí rozhodnutí orgánů veřejné moci na všech úrovních, jak je uvedeno již ve 42. bodě odůvodnění. Komise rovněž považuje pětileté plány za závazné, jak vyplývá z příslušných oddílů týkajících se provádění v rámci plánů. Například celá jedna kapitola 14. pětiletého plánu je věnována „zlepšení mechanismu provádění plánování“, kde se uvádí, že: „[p]okud jde o závazné ukazatele, velké technické projekty a úkoly v oblasti veřejných služeb, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a dalších oblastech uvedených v tomto plánu, je třeba vyjasnit úkoly jednotlivých subjektů a požadavky na harmonogram, rozdělit veřejné zdroje, řídit a kontrolovat společenské zdroje a zajistit dokončení podle harmonogramu. Pokud jde o očekávané ukazatele a úkoly v oblasti průmyslového rozvoje a strukturálních změn stanovené v tomto plánu, je nezbytné se při jejich dosažení spoléhat především na úlohu účastníků trhu. Vlády na všech úrovních musí vytvořit příznivé politické, institucionální a právní prostředí“. Podobně 14. pětiletý plán podpory modernizace zemědělství a venkovských oblastí 2021/25 (viz 59. bod odůvodnění) ve svém oddíle 5 stanoví různé následné prováděcí mechanismy, které propojují provádění plánu s podporou orgánů pro jiné politiky. Pokud jde o úlohu Komunistické strany Číny, Komise navíc zopakovala své stanovisko uvedené ve 49. a 50. bodě odůvodnění. Pokud jde konkrétně o pokyny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru, Komise připomněla, že oddíl II.4 pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 obsahuje tato slova: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Ve stejném duchu má Komise za to, že je obtížné přijmout argument žadatele, že navzdory překrývání mezi členy správní rady a organizací Komunistické strany Číny by společnost nebyla pod politickým vedením a státní kontrolou, jelikož se žadatel nesnažil jinak vyvrátit zjištění Komise, zejména ta uvedená v 50. a 52. až 54. bodě odůvodnění. Na základě výše uvedených skutečností Komise toto tvrzení zamítla.

(89)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.2.1.2 až 3.2.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví výroby kyseliny citronové (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(90)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(91)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(92)

Jak se uvádí ve 30. bodě odůvodnění, Komise dne 15. června 2023 informovala poznámkou všechny zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty.

(93)

V poznámce se Komise odkazovala na předchozí přezkum před pozbytím platnosti, který určil Kolumbii, Brazílii a Thajsko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(94)

Pokud jde o Thajsko, v předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti dospěla Komise k závěru, že nebude vhodnou reprezentativní zemí. Důvodem byla skutečnost, že výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, byli ztrátoví a/nebo byli dceřinými společnostmi čínských společností a u některých výrobních faktorů existovala vývozní omezení (požadavky na vývozní licence). Společnosti vyrábějící výrobek, který je předmětem přezkumu, dále nevykazovaly přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(95)

V současném období přezkumného šetření Komise uvedla, že ačkoli se podle finančních údajů z roku 2021 dva ze tří výrobců vrátili k ziskovosti, jejich konečné vlastnictví se nezměnilo, tj. byli stále ve spojení s čínskými společnostmi. Zjištěná vývozní omezení navíc nebyla zrušena.

(96)

Pokud jde o Brazílii, Komise v předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti rovněž dospěla k závěru, že tato země nebude vhodnou reprezentativní zemí. Důvodem byla skutečnost, že brazilský dovoz kukuřice, která je hlavním výrobním faktorem (představujícím více než 70 % nákladů na vstupní materiály), byl v malém množství v poměru k domácí výrobě a za ceny, které se výrazně lišily od mezinárodních cen. Kromě toho jediná společnost vyrábějící kyselinu citronovou v Brazílii, pro kterou byly k dispozici finanční údaje, byla konglomerátem vyrábějícím širší škálu výrobků a během alespoň části posuzovaného období vykazovala nízkou ziskovost. Pokud jde o Thajsko, u některých výrobních faktorů existovala vývozní omezení (požadavky na vývozní licence).

(97)

V současném šetření Komise uvedla, že na základě informací z databáze Global Trade Atlas („GTA“) za rok 2022 zůstává brazilský dovoz kukuřice ve srovnání s domácí výrobou velmi nízký (72) a ceny se stále výrazně liší od mezinárodních cen. Pokud jde o brazilské výrobce kyseliny citronové, nebyly po roce 2020 k dispozici žádné spolehlivé finanční údaje. A konečně, zjištěná vývozní omezení pro některé výrobní faktory nebyla zrušena.

(98)

Naopak v případě Kolumbie byl v předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti dovoz kukuřice v reprezentativním množství a za ceny, které byly v souladu s mezinárodními cenami. Kromě toho, třebaže kolumbijský výrobce kyseliny citronové, Sucroal SA, rovněž vykázal nízkou nebo negativní ziskovost alespoň v části posuzovaného období předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise určila sedm dalších společností vyrábějících výrobky v kategorii blízké kyselině citronové, tj. složky pro odvětví nápojů, čištění, potravin, zdravotnictví a farmaceutického průmyslu, pro něž byly k dispozici spolehlivé finanční údaje a které prokázaly přiměřenou úroveň zisku. Kromě toho nebyla v Kolumbii zjištěna žádná relevantní vývozní omezení. Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v souvislosti s předchozím přezkumem před pozbytím platnosti k závěru, že vhodnou reprezentativní zemí bude Kolumbie.

(99)

V současném šetření Komise konstatovala, že na základě informací z databáze GTA za rok 2022 byl dovoz kukuřice do Kolumbie v reprezentativním množství a za ceny, které byly v souladu s mezinárodními cenami. Pokud jde o společnost Sucroal SA, její ziskovost se dostala do kladných hodnot až v letech 2020 a 2021 (poslední dva roky, za něž byly v době předložení poznámky k dispozici finanční údaje), a pouze na okrajových úrovních.

(100)

S ohledem na výše uvedené se Komise domnívala, že nedošlo k žádné významné změně okolností, která by v tomto případě vedla k odlišnému závěru, pokud jde o volbu vhodné reprezentativní země. Komise proto informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Kolumbii jako vhodnou reprezentativní zemi a sedm kolumbijských společností vyrábějících výrobky v kategorii blízké kyselině citronové.

(101)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Kolumbie jako reprezentativní země a výše uvedených společností jako výrobců v reprezentativní zemi vyjádřily.

(102)

Ohledně výběru Kolumbie jako vhodné reprezentativní země nebyly obdrženy žádné připomínky.

(103)

Pokud jde o společnosti, které mají být použity pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, žadatel tvrdil, že jejich sortiment výrobků je příliš široká a že Komise neprokázala, že jejich prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly na stejné úrovni jako u výrobců kyseliny citronové. Prodejní, správní a režijní náklady a/nebo zisk některých z těchto společností byly navíc nepřiměřeně vysoké, a proto by tyto společnosti neměly být při výpočtu běžné hodnoty brány v úvahu. Žadatel proto navrhl použít údaje od výrobců kyseliny citronové, u nichž byla ziskovost kladná.

(104)

Od zveřejnění poznámky nebyly pro brazilské a thajské výrobce kyseliny citronové za rok 2022 veřejně dostupné žádné finanční informace. Finanční údaje za rok 2022 však byly veřejně dostupné pro kolumbijského výrobce kyseliny citronové Sucroal SA. Podle těchto údajů společnost Sucroal SA nadále vykazovala ziskovost i v roce 2022 a na úrovních, které již nebyly marginální. Komise se proto domnívala, že údaje od společnosti Sucroal SA by byly nejvhodnějším základem pro stanovení přiměřených úrovní prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí. Tvrzení týkající se prodejních, správních a režijních nákladů a zisku kolumbijských společností vyrábějících výrobky v podobné kategorii byla proto neplatná a nebyla řešena.

(105)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Kolumbie je v tomto případě jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(106)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Kolumbie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(107)

V poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě kyseliny citronové. Seznam těchto výrobních faktorů byl během inspekce na místě mírně revidován.

(108)

V poznámce Komise dále také uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, databázi GTA (73). Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce (74)a elektřiny použije informace od Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) týkající se nákladů práce a veřejné sazby za elektřinu u hlavního dodavatele (75). Kromě toho Komise ke stanovení nezkreslených nákladů na páru vysvětlila, že použije metodiku navrženou Ministerstvem energetiky USA (76), která byla založena na nákladech na plyn potřebných k jeho výrobě s připočtením přiměřených rozpětí pro ostatní provozní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(109)

Kromě toho Komise v poznámce uvedla, že pro koncentrovanou kyselinu sírovou je nezbytná další analýza s cílem určit, zda by měly být použity kolumbijské dovozní ceny nebo alternativní vhodné nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(110)

Ve svých připomínkách k poznámce žadatel tvrdil, že u koncentrované kyseliny sírové bylo množství dovozu do Kolumbie velmi nízké, a proto dovozní ceny do Kolumbie nebyly reprezentativní. Podle žadatele byly pro výpočet běžné hodnoty vhodnější brazilské dovozní ceny této suroviny.

(111)

Vzhledem k nízkému množství dováženému do Kolumbie (přibližně 200 tun v Kolumbii oproti 660 000 tunám v Brazílii) Komise souhlasila s tím, že dovozní ceny nejsou reprezentativní, a přijala tvrzení, že brazilské dovozní ceny by byly vhodnější pro výpočet běžné hodnoty v souladu s předchozím přezkumem před pozbytím platnosti.

(112)

S ohledem na všechny dostupné informace, tj. informace uvedené v žádosti a následné informace předložené žadatelem a jinými zúčastněnými stranami, jakož i informace shromážděné a ověřené během inspekcí na místě, byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory kyseliny citronové

(113)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (77). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(114)

Komise vyjádřila dopravní náklady žadatele na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady žadatele na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(115)

Ke stanovení mezd v Kolumbii použila Komise statistiky MOP (78). Ty poskytují informace o měsíčních mzdách zaměstnanců ve výrobním odvětví a o průměrné týdenní pracovní době v Kolumbii za období šetření (rok 2022).

(116)

Dva výrobci v Unii rovněž tvrdili, že náklady práce v Kolumbii by měly být upraveny o další příspěvky, jako je 12 % na příspěvek zaměstnavatele do penzijního fondu, 8,5 % na zdravotní pojištění, 1–2 % na penzijní fond solidarity a 4–9 % na daně ze mzdy. Tvrdili také, že by měly být použity průměrné náklady práce pro kategorii „muž“, neboť téměř všichni zaměstnanci v biochemické výrobě jsou muži. Výrobci v Unii navíc tvrdili, že použitá výše nákladů na práci by měla být upravena o produktivitu, což poskytne srovnání produktivity mezi Francií a Kolumbií měřené hodnotou produkce za hodinu.

(117)

Při výpočtu nákladů práce v Kolumbii Komise přičetla 12 % příspěvek do penzijního fondu a daň z profesního rizika ve výši 2,436 % pro riziko třetí skupiny na základě činnosti společnosti, do níž patří společnost Sucroal SA (79). 8,5 % na zdravotní péči a 4–9 % na daně ze mzdy se vztahuje pouze na platy, které jsou vyšší než celková výše deseti minimálních měsíčních mezd, zatímco ve výrobním odvětví měsíční platy tuto prahovou hodnotu nepřekračují. Fond solidárního důchodového pojištění je navíc vyplácen pouze zaměstnancem (80). Pokud jde o použití pouze průměrných nákladů práce pro kategorii „muž“, výrobci v Unii nepředložili žádné důkazy o genderovém složení zaměstnanců v odvětví biochemické výroby. A konečně, úprava o produktivitu není vhodná pro účely stanovení nezkreslených nákladů práce, neboť referenční hodnota pro práci se vypočítává podle počtu člověkohodin pro výrobu kilogramu kyseliny citronové a produktivita zaměstnanců neovlivňuje náklady práce. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(118)

U elektrické energie Komise použila snadno dostupný cenový formulář společnosti Enel (81), hlavního dodavatele elektrické energie v Kolumbii. Tento zdroj poskytuje jednotnou průměrnou cenu elektrické energie za měsíc během roku 2022.

(119)

Ve svých připomínkách k poznámce výrobní odvětví Unie tvrdilo, že použitelnou sazbou za elektřinu společnosti Enel Colombia by byla sazba „Nivel 2“ pro průmyslové odběratele, která odpovídá napětí 11,4–13,2 kV, a nikoli sazba „Nivel 4“ zvolená Komisí v poznámce, která odpovídá napětí 115 kV.

(120)

Pokud jde o použitelnou sazbu za elektřinu, Komise potvrdila, že žadateli je dodávána elektřina o napětí 110 kV, takže nejvhodnější sazbou je sazba „Nivel 4“ společnosti Enel Colombia. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(121)

Cena páry pro společnosti (průmyslové uživatele) v Kolumbii byla vypočtena pomocí metodiky navržené Ministerstvem energetiky USA (82), která je založena na nákladech na plyn potřebných k jeho výrobě s připočtením přiměřených rozpětí pro ostatní provozní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(122)

Pokud jde o náklady na plyn v Kolumbii, Komise použila cenu plynu zveřejněnou kolumbijskými dodavateli plynu, jako jsou Grupo Vanti (83) a EPM (84) během období přezkumného šetření.

(123)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(124)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(125)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů společnosti Sucroal SA za rok 2022, zjištěných z databáze Orbis (85).

(126)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(127)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů žadatele. Tyto poměry spotřeby poskytnuté žadatelem byly ověřeny během inspekce na místě v prostorách společnosti. Komise vynásobila míry spotřeby nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, kterou je Kolumbie.

(128)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 123. až 125. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetní závěrky společnosti Sucroal SA za rok 2022. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(129)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(130)

Žadatel vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(131)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(132)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Byly provedeny úpravy o náklady na dopravu v dotčené zemi, náklady na manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na námořní dopravu a námořní pojištění, náklady na balení, bankovní poplatky a úvěrové náklady ve všech případech, kdy byly shledány přiměřenými, přesnými a podloženými ověřenými důkazy.

(133)

Dumpingové rozpětí bylo stanoveno, v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení, na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem cen všech vývozních transakcí do Unie.

(134)

Na tomto základě činí vážený průměr dumpingového rozpětí, vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením, 31,5 %.

(135)

Výrobci v Unii – N.V. Citrique Belge S.A. a Jungbunzlauer Austria AG – tvrdili, že vliv pandemie COVID-19, vysoké náklady na námořní dopravu během období přezkumného šetření a omezená dostupnost výrobku na trhu činí cenu prodeje na vývoz v roce 2022 (období přezkumného šetření) nespolehlivou pro posouzení dumpingu a újmy a navíc pro stanovení antidumpingového cla na budoucí prodej společnosti, neboť ceny nebyly reprezentativní a nebyly trvalé povahy. Výrobci v Unii uvedli, že v roce 2022 byl objem vývozu žadatele do Unie velmi nízký, a v tomto ohledu odkázali na prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/306 ze dne 3. března 2016 (86) (Potrubní tvarovky), v němž Komise zjistila, že se v uvedeném případě nemůže spoléhat na vývozní ceny vyvážejícího výrobce, mimo jiné proto, že vyvážející výrobce prodal do Unie „pouze zanedbatelný objem dotčeného výrobku“. Dva výrobci v Unii rovněž tvrdili, že ceny vývozu žadatele do třetích zemí během období přezkumného šetření byly podstatně nižší než ceny vývozu do Unie, což podle jejich názoru naznačovalo, že vývoz do Unie byl umělý a byl stanoven pro účely šetření. Na podporu svých tvrzení poskytli dva výrobci v Unii zprávy analytiků trhu o vývoji množství a cen vývozu čínských společností, včetně žadatele, do Unie.

(136)

Komise připomněla, že dumping je srovnáním běžné hodnoty a vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu. Obtížné tržní podmínky v roce 2022, jako je nedostatek výrobků, by ovlivnily nejen vývozní cenu, ale pravděpodobně by měly podobný dopad na prvky použité při výpočtu běžné hodnoty, jako jsou náklady na výrobní faktory v reprezentativní zemi. I když námořní nákladní doprava byla během období přezkumného šetření na poměrně vysoké úrovni, odrážela situaci během období přezkumného šetření, a proto nebylo možné ji opomenout. Ustanovení čl. 11 odst. 4 základního nařízení vyžaduje, aby Komise stanovila individuální dumpingové rozpětí, pokud nový vývozce prokáže, že i) během období původního šetření nevyvážel dotčený výrobek do Unie, ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, na nějž se vztahují opatření, a iii) po skončení období původního šetření skutečně vyvážel do Unie (nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie). Jak je uvedeno v oddíle 3.1, Komise zjistila, že žadatel splnil požadavky základního nařízení, a proto je stanovení jeho individuálního rozpětí opodstatněné.

(137)

Komise rovněž uvedla, že skutečnosti současného šetření nejsou srovnatelné se skutečnostmi zjištěnými v šetření týkajícím se potrubních tvarovek, na které poukázali výrobci v Unii. Jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/306, objem vývozu do Unie byl pouze jedním z několika prvků zvažovaných v posouzení. I když byl objem dovozu žadatele spíše nízký, nelze jej považovat za „zanedbatelný“ a byl shledán dostatečným pro spolehlivý výpočet dumpingu, neboť byl rozdělen mezi několik odběratelů, jimž bylo vydáno několik faktur. Komise rovněž podotýká, že analýza újmy nespadá do působnosti tohoto šetření. Na základě výše uvedených skutečností byly všechny argumenty obou výrobců v Unii zamítnuty.

(138)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací výrobci v Unii N.V. Citrique Belge S.A. a Jungbunzlauer Austria AG nesouhlasili s tvrzením Komise uvedeným ve 136. bodě odůvodnění, že obtížné tržní podmínky v roce 2022 ovlivnily nejen vývozní cenu, ale pravděpodobně budou mít podobný dopad na prvky použité při výpočtu běžné hodnoty, jako jsou náklady na výrobní faktory v reprezentativní zemi. Výrobci v Unii předložili argumenty čistě obecné povahy týkající se rušivých účinků čínské politiky „nulový COVID-19“ na čínský trh, aniž by však poskytli další vysvětlení nebo informace a bez jakéhokoli konkrétního dopadu nebo souvislosti s dotčeným výrobkem. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(139)

Dva výrobci v Unii rovněž tvrdili, že jejich připomínky vznesené před poskytnutím informací týkající se vysokých nákladů na námořní dopravu v roce 2022 nebyly v konečných informacích řádně zohledněny. Prohlásili, že cílem jejich tvrzení nebylo přehlížet náklady na námořní dopravu, ale spíše podpořit tvrzení, že kalendářní rok 2022 byl výjimečný, a není proto vhodným obdobím šetření pro posouzení dumpingu. Výrobci v Unii dále tvrdili, že se Komise nebyla omezena na formální přezkoumání tří podmínek podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, ale že má diskreční pravomoc odchýlit se od „obvyklého“ období šetření vyplývajícího z data zahájení žádosti o přezkum. V tomto ohledu odkázali na rozsudek Soudu prvního stupně ve věci T-164/94, Ferchimex (87), a tvrdili, že by Komise nepřekročila svou posuzovací pravomoc, pokud by se odchýlila od výběru standardního období šetření, i kdyby zvolené období mělo nepříznivé hospodářské dopady na žadatele. Vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky pandemie byly výjimečnými okolnostmi, měla Komise využít své diskreční pravomoci k volbě jiného období šetření než roku 2022.

(140)

Komise skutečně má diskreční pravomoc při výběru období šetření. V tomto případě Komise vybrala období šetření v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení a s běžnou praxí, tj. bezprostředně před zahájením šetření. Kromě toho měla Komise za to, že zvolené období, které vycházelo z celého kalendářního roku, usnadnilo spolupráci žadatele, a tudíž přesnost a přiměřenost zjištění. Skutečnost, že náklady na námořní nákladní dopravu byly v roce 2022 vyšší než běžné nebo že pandemie mohla ovlivnit jiné faktory, nevyvrátila vhodnost zvoleného období šetření. Tyto faktory, jsou-li relevantní pro šetření, se posuzují případ od případu. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(141)

Dva výrobci v Unii dále tvrdili, že i v šetření týkajícím se vývozu tvarovek a spojek (fitinků) se prodej uskutečnil třem různým odběratelům a prostřednictvím čtrnácti prodejních faktur, zatímco Komise stále považovala objem prodeje za zanedbatelný, zatímco v současném šetření nikoli.

(142)

Komise uvedla, že v šetření týkajícím se vývozu tvarovek a spojek (fitinků) nebyl vyvážející výrobce schopen prokázat, že antidumpingové clo bylo skutečně zaplaceno, což zpochybnilo, zda bylo zboží propuštěno do volného oběhu na celním území Unie. Kromě toho byly tyto prodeje uskutečněny třem odběratelům na konkrétní projekty s jejich vlastními specifikacemi. Uvedené prodejní transakce se navíc uskutečnily „v balíku“ s dalšími tvarovkami a výrobky, které nejsou dotčeným výrobkem. Za těchto okolností bylo riziko křížové kompenzace považováno za podstatné. Současné šetření neodhalilo tyto problémy u prodeje uskutečněného žadatelem. Ačkoli byl objem prodeje žadatele do Unie v roce 2022 nízký, jeho prodejní ceny byly považovány za spolehlivý základ pro výpočet dumpingového rozpětí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(143)

Dva výrobci v Unii rovněž tvrdili, že se Komise nezabývala argumentem, že jelikož byly vývozní ceny žadatele do Unie o 10 % až 30 % vyšší než cena žadatele při vývozu do Indie, neměly by být považovány za spolehlivé. Odkázali na rozsudek Soudního dvora ve věci C-374/12, Valimar, a tvrdili, že podobné okolnosti vedly Soudní dvůr k závěru, že vývozní ceny vyvážejícího výrobce by neměly být brány v úvahu (88).

(144)

Komise shledala, že toto tvrzení je věcně nesprávné. Šetření ukázalo, že vývozní ceny do Indie nebyly nižší o 10 % až 30 % než vývozní ceny do Unie, nýbrž o výrazně méně, tj. v průměru o méně než 5 % nižší. Je však třeba připomenout, že v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti dospěla Komise k závěru, že trh Unie je atraktivní ve srovnání s jinými třetími trhy, neboť vývozní ceny čtyř spolupracujících společností do třetích zemí byly o 20 až 40 % nižší než vývozní ceny do Unie. Pouhá skutečnost, že vývozní ceny na trh jiné třetí země jsou nižší ve srovnání s vývozními cenami na trh Unie, proto není důvodem k tomu, aby byly vývozní ceny žadatele do Unie považovány za nespolehlivé. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(145)

Dva výrobci v Unii rovněž tvrdili, že vývozní cena žadatele do Unie není spolehlivá z důvodu zavedené minimální dovozní ceny. V tomto ohledu odkázala na křemíkové fotovoltaické moduly (89) a železná nebo ocelová lana a kabely (90), v nichž byly zavedeny závazky a vývozní ceny výrobců do Unie byly výrazně vyšší než jejich vývozní ceny do jiných třetích zemí, a Komise dospěla k závěru, že vývozní ceny do Unie byly významně ovlivněny závazkem, a jsou proto nespolehlivé.

(146)

Šetření především odhalilo, že vývozní cena žadatele do třetích zemí nebyla systematicky vyšší než vývozní cena do Unie. Na některých trzích byla vývozní cena vyšší než do Unie. Pokud jde o minimální dovozní cenu, Komise v uvedených případech dospěla k závěru, že vývozní cena do Unie byla významně ovlivněna závazkem, neboť vývozní cena do Unie byla v průměru na úrovni minimální dovozní ceny. V současném šetření bylo zjištěno, že vývozní cena žadatele do Unie byla v té době vyšší než minimální dovozní cena. Průměrná vývozní cena všech ostatních vývozců, včetně těch, na něž se závazek nevztahuje, byla rovněž na podobné úrovni jako vývozní cena žadatele. Komise proto nemohla dospět k závěru, že vývozní cena byla ovlivněna závazkem, a tvrzení bylo zamítnuto.

(147)

Dva výrobci v Unii rovněž tvrdili, že se Komise nezabývala tvrzením týkajícím se nesrovnalostí mezi údaji, které žadatel uvedl v odpovědi na dotazník, a veřejně dostupnými vývozními statistikami.

(148)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, Komise ověřila odpověď na dotazník, kterou žadatel předložil ve svých prostorách v Číně. Šetření neodhalilo žádné informace, kvůli nimž by údaje předložené žadatelem byly nespolehlivé. Komise je proto povinna použít ověřené informace. Na druhé straně Komise nemůže ověřit správnost veřejně dostupných informací, a proto jsou případné nesrovnalosti mezi ověřenými informacemi předloženými žadatelem v rámci šetření a veřejně dostupnými informacemi v tomto případě irelevantní. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(149)

Po poskytnutí konečných informací ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení předložil žadatel společně s čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií nabídku na cenový závazek.

(150)

Podle článku 8 základního nařízení musí být nabídky cenového závazku přiměřené k odstranění poškozujícího účinku dumpingu a jejich přijetí nesmí být považováno za neproveditelné ani z jiných důvodů, včetně důvodů obecné politiky. Komise posoudila nabídku s ohledem na tato kritéria a domnívala se, že nabídnutý závazek nelze přijmout z následujících důvodů.

(151)

Zaprvé, žadatel tvrdil, že jeho nabídnutý závazek byl založen na indexované minimální dovozní ceně platné pro ostatní vyvážející výrobce. Splňoval by tak tedy požadavek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(152)

Údaje o minimální dovozní ceně dříve přijatých závazků jsou však důvěrnou informací přístupnou pouze stranám, které závazky podepsaly, a/nebo jejich právním zástupcům. Žadatel nebyl ani stranou těchto závazků, ani nebyl zúčastněnou stranou v předchozím řízení. Pouze čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií byla smluvní stranou původních dohod o závazcích jako spolusignatář s příslušnými vyvážejícími výrobci vzhledem ke své úloze a zapojení do jejich monitorování.

(153)

Komise nicméně uvedla následující. Zaprvé, s ohledem na strukturu společnosti, úroveň spolupráce a kvalitu informací poskytnutých během šetření měla Komise za to, že závazek nabídnutý žadatelem by byl praktický pro sledování.

(154)

Zadruhé, Komise zkoumala, zda by závazek nebyl přijatelný z „jiných důvodů“ v souladu s čl. 8 odst. 3 základního nařízení. V tomto ohledu Komise uvedla, že metodika pro minimální dovozní cenu, jakož i její mechanismus indexace, které žadatel nabídl, nebyly v souladu s jeho konkrétní situací vyplývající z tohoto šetření (tj. měla vycházet z běžné hodnoty vzhledem k tomu, že výše cla společnosti Seven Star je založena na jejím dumpingovém rozpětí, a nikoli na ceně nepůsobící újmu). Tato minimální dovozní cena by navíc vedla k neodůvodněné a významné slevě u kyseliny citronové vyvážené žadatelem.

(155)

Na základě výše uvedených skutečností vyvodila Komise závěr, že nabídku závazků nelze přijmout.

(156)

Komise zaslala dopisy společnostem Seven Star a čínské obchodní komoře dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií, v nichž podrobně uvedla důvody odmítnutí nabídky závazku. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(157)

Dumpingové rozpětí pro žadatele stanovené pro období přezkumného šetření činilo 31,5 %. V rámci současného šetření Komise během období přezkumného šetření nepřepočítala úroveň cen nepůsobící újmu, neboť nespadá do oblasti působnosti přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Proto je použitelná cenová úroveň nepůsobící újmu stanovená během původního šetření na úrovni újmy pro všechny ostatní společnosti ve výši 42,7 %. Při použití pravidla nižšího cla stanoveného v čl. 9 odst. 4 základního nařízení by proto mělo být antidumpingové clo pro společnost Seven Star stanoveno na úrovni stanoveného dumpingového rozpětí, tj. 31,5 %. Prováděcí nařízení (EU) 2021/607 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(158)

S ohledem na tato zjištění by měla být celní evidence dovozu uložená nařízením (EU) 2023/185 ukončena bez jakéhokoli zpětného výběru antidumpingového cla ode dne 30. ledna 2023.

(159)

Tento přezkum nemá vliv na datum, kdy opatření uložená prováděcím nařízením (EU) 2021/607 pozbudou platnosti na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(160)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,