(EU) 2023/2131Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2131 ze dne 4. října 2023, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 a rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 (2) byl zřízen Eurojust a byly stanoveny jeho úkoly, pravomoci a funkce.

(2)

Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (3) stanoví, že je podstatné, aby v boji proti terorismu měly relevantní útvary k dispozici co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Uvedené rozhodnutí vyžaduje od příslušných orgánů členských států, aby poskytovaly Eurojustu informace o trestních stíháních a odsouzeních za teroristické trestné činy, které mají nebo mohou mít dopad na dva nebo více členských států.

(3)

V důsledku nejednotnosti výkladu rozhodnutí 2005/671/SVV nejsou v některých případech informace sdíleny včas, nejsou sdíleny vůbec, nebo nejsou sdíleny všechny relevantní informace. Eurojust potřebuje dostávat dostatečné informace k tomu, aby mohl zjišťovat vazby mezi přeshraničními vyšetřováními.

(4)

Podle nařízení (EU) 2018/1727 je pomoc příslušným orgánům členských států spočívající v zajišťování co nejlepší koordinace vyšetřování a stíhání, včetně zjišťování vazeb mezi těmito vyšetřováními a stíháními, důležitým úkolem Eurojustu. Uvedené nařízení umožňuje Eurojustu zaujmout aktivnější přístup a poskytovat členským státům lepší služby, například navržením zahájení vyšetřování a zjišťováním potřeb koordinace, případů, které potenciálně porušují zásadu ne bis in idem, a mezer v trestním stíhání.

(5)

V září 2019 zřídil Eurojust na základě rozhodnutí 2005/671/SVV Evropský justiční rejstřík pro boj proti terorismu, jehož konkrétním cílem je zjišťovat potenciální vazby mezi soudními řízeními proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů a možné potřeby koordinace vyplývající z takových vazeb.

(6)

Evropský justiční rejstřík pro boj proti terorismu byl zřízen po přijetí nařízení (EU) 2018/1727, a v důsledku toho není dobře integrován do technické infrastruktury Eurojustu, ani není v nařízení (EU) 2018/1727 uveden. Proto je nutné tuto situaci napravit.

(7)

Efektivní výměna informací pro účely vyšetřování nebo stíhání teroristických trestných činů mezi příslušnými vnitrostátními orgány a agenturami Unie má zásadní význam pro účinný boj proti terorismu. Je podstatné mít k dispozici co nejúplnější a nejaktuálnější informace.

(8)

Teroristické organizace se stále více zapojují do jiných forem závažné trestné činnosti a často jsou součástí organizovaných sítí. Toto zapojení se týká závažných trestných činů, jako jsou obchodování s lidmi, obchod s drogami, finanční trestná činnost a praní peněz. Je nezbytné provádět křížovou kontrolu soudních řízení týkajících se takových závažných trestných činů.

(9)

Aby Eurojust mohl zjistit vazby mezi přeshraničními soudními řízeními proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů, jakož i vazby mezi soudními řízeními proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů a informacemi zpracovávanými v Eurojustu, které se týkají jiných případů závažných trestných činů, je nezbytné, aby dostával od příslušných vnitrostátních orgánů co nejdříve v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení nezbytné informace, které mu umožní uvedené vazby křížovou kontrolou zjistit.

(10)

Za účelem poskytování údajů Eurojustu potřebují příslušné vnitrostátní orgány přesně vědět, jaký druh informací mají předávat, v jaké fázi vnitrostátního trestního řízení a v jakých případech. Příslušné vnitrostátní orgány by měly informace Eurojustu předávat strukturovaně, organizovaně, systematicky a poloautomatizovaně. Při poloautomatizovaném předávání informací se postupuje způsobem, který je částečně automatický a částečně kontrolován člověkem. Očekává se, že se díky tomuto způsobu předávání výrazně zvýší kvalita a relevantnost informací, které Eurojust obdrží.

(11)

V důsledku sdílení, uchovávání a křížové kontroly údajů se objem údajů zpracovávaných Eurojustem výrazně zvýší. To by mělo být zohledněno při určování finančních, lidských a technických zdrojů požadovaných Eurojustem v mezích stávajících postupů a rámců.

(12)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (4), jak byla provedena ve vnitrostátním právu, je pro příslušné vnitrostátní orgány referencí pro definování teroristických trestných činů.

(13)

Výměna spolehlivých identifikačních údajů je klíčová k tomu, aby Eurojust zjistil vazby mezi vyšetřováními týkajícími se terorismu a soudními řízeními proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů. Rovněž je zásadní, aby Eurojust měl a udržoval soubor údajů, který zajistí, aby totožnost osob, jež jsou předmětem takového vyšetřování nebo soudního řízení týkajícího se terorismu, mohla být spolehlivě určena. Velký význam má proto využívání biometrických údajů, s přihlédnutím k nejasnostem ohledně alfanumerických údajů, zejména u státních příslušníků třetích zemí, k tomu, že podezřelé osoby někdy používají falešnou či dvojí totožnost, a k tomu, že biometrické údaje jsou ve fázi vyšetřování často jediným pojítkem k podezřelým osobám. Pokud tedy příslušné vnitrostátní orgány podle vnitrostátního trestního práva procesního nebo vnitrostátní úpravy procesních práv v trestním řízení uchovávají a shromažďují biometrické údaje a je jim povoleno tyto údaje předávat, měly by mít možnost je vyměňovat s Eurojustem, pokud jsou k dispozici. Vzhledem k citlivé povaze biometrických údajů a dopadu uvedeného zpracování biometrických údajů na respektování soukromého a rodinného života a ochranu osobních údajů, jak jsou zakotveny v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie, by tyto údaje měly být předávány pouze způsobem, při němž jsou přísně dodržovány zásady nezbytnosti, přiměřenosti a omezení účelu, a pouze pro účely identifikace osob, proti nimž je vedeno trestní řízení v souvislosti s teroristickými trestnými činy.

(14)

Vzhledem k tomu, že informace o existujících vazbách na jiná soudní řízení jsou nejužitečnější v rané fázi vyšetřování, je nezbytné, aby příslušné vnitrostátní orgány poskytly Eurojustu informace, jakmile je případ v souladu s vnitrostátním právem postoupen justičnímu orgánu. Případ by měl být považován za postoupený justičnímu orgánu, pokud je tento orgán například informován o probíhajícím vyšetřování, schválí nebo nařídí vyšetřovací opatření nebo rozhodne o trestním stíhání, v závislosti na použitelném vnitrostátním právu. Pokud si je příslušný vnitrostátní orgán již vědom vazeb mezi trestním řízením ve svém členském státě a trestním řízením v jiném členském státě, měl by o tom informovat Eurojust.

(15)

Vzhledem ke skutečnosti, že podle právních obyčejů a systémů některých členských států justiční orgán nevykonává dozor nad vyšetřováním a je zapojen až do pozdějších fází řízení, nemělo by toto nařízení bránit příslušným vnitrostátním orgánům v tom, aby svým národním členům poskytovaly informace o vyšetřováních týkajících se terorismu v dřívější fázi v souladu se svým vnitrostátním právem.

(16)

Aby byla zajištěna přesnost údajů v Evropském justičním rejstříku pro boj proti terorismu, aby byly v průběhu vyšetřování co nejdříve zjištěny vazby nebo určena totožnost podezřelé osoby a aby bylo zajištěno dodržování lhůt, měly by příslušné vnitrostátní orgány aktualizovat informace, které poskytly. Tyto aktualizace by měly zahrnovat nové informace týkající se vyšetřované osoby, rozhodnutí justičních orgánů, jako jsou uvalení předběžné vazby, zahájení soudního řízení, zproštění obžaloby a pravomocné zastavení trestního stíhání, jakož i žádostí o justiční spolupráci nebo zjištěných vazeb na jiné jurisdikce.

(17)

Příslušné vnitrostátní orgány by neměly být povinny sdílet s Eurojustem informace o teroristických trestných činech v nejranější fázi, pokud by sdílení informací ohrozilo probíhající vyšetřování nebo bezpečnost určité osoby, nebo v případě, kdy by bylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu. Takové odchylky od povinnosti sdílet informace by měly být uplatňovány pouze výjimečně a v jednotlivých případech. Při zvažování, zda se od uvedené povinnosti odchýlit, či nikoli, by měly příslušné vnitrostátní orgány řádně zohlednit skutečnost, že Eurojust s informacemi poskytnutými uvedenými orgány nakládá v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů, a důvěrnou povahu soudních řízení.

(18)

Pro účely výměny citlivých údajů mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Eurojustem a jejich zpracování by se za účelem ochrany těchto údajů před neoprávněným zpřístupněním a kybernetickými útoky měly používat zabezpečené telekomunikační kanály, jako jsou decentralizovaný informační systém nebo zabezpečená komunikační spojení uvedená v rozhodnutí Rady 2008/976/SVV (5). Tímto použitím by neměl být dotčen budoucí technologický vývoj.

(19)

Za účelem zabezpečené výměny údajů a ochrany integrity komunikace a výměny údajů by měl být systém řízení případů napojen na zabezpečené komunikační kanály a splňovat vysoké standardy kybernetické bezpečnosti. Tyto zabezpečené komunikační kanály lze rovněž použít k připojení systému řízení případů k jiným informačním systémům Unie, pokud právní akty, které tyto systémy zřizují, stanoví přístup Eurojustu.

(20)

Decentralizovaný informační systém by měl umožňovat zabezpečenou výměnu údajů mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Eurojustem, aniž by byl do podstaty těchto výměn zapojen kterýkoli orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie. Decentralizovaný informační systém by měl být tvořen záložními informačními systémy členských států a Eurojustu, které jsou propojeny interoperabilními přístupovými body. Základem přístupových bodů decentralizovaného informačního systému by měl být systém e-CODEX.

(21)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o zřízení a používání decentralizovaného informačního systému pro případy, na něž se toto nařízení vztahuje, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(22)

Předávání nestrukturovaných údajů vyžaduje manuální zásahy, vytváří další administrativní zátěž a snižuje kvalitu výsledků křížové kontroly. Příslušné vnitrostátní orgány by proto měly předávat údaje strukturovaně a zároveň splňovat minimální požadavky na interoperabilitu definované v Evropském rámci interoperability uvedeném ve sdělení Komise ze dne 23. března 2017 nazvaném „Evropský rámec interoperability – Strategie provádění“. Kromě toho by měl být přenos údajů co nejvíce automatizován, aby se snížila administrativní zátěž příslušných vnitrostátních orgánů a zajistilo se pravidelné a rychlé poskytování potřebných údajů.

(23)

Pro bezpečné zpracování citlivých osobních údajů je pro Eurojust nezbytný modernizovaný systém řízení případů. Nový systém musí integrovat a umožňovat funkce Evropského justičního rejstříku pro boj proti terorismu a zlepšit schopnost Eurojustu zjišťovat vazby a zároveň zpravidla plně využívat stávajících vnitrostátních a unijních mechanismů pro porovnávání biometrických údajů.

(24)

Je důležité zachovat kontrolu národních členů nad údaji, které dostávají od příslušných vnitrostátních orgánů, a jejich odpovědnost za tyto údaje. Žádné operativní osobní údaje by neměly být standardně sdíleny s jiným členským státem. Operativní osobní údaje by měly být sdíleny pouze v rozsahu, v jakém příslušné vnitrostátní orgány výměnu údajů povolí. Za účelem digitalizace a urychlení následného sledování případných vazeb při zajištění plné kontroly nad údaji by měly být zavedeny manipulační kódy.

(25)

Současné formy terorismu a závažné a organizované trestné činnosti jsou velmi dynamickým a globalizovaným jevem, který se často týká dvou nebo více členských států. Ačkoliv měl terorismus již dříve silnou nadnárodní složku, využívání a dostupnost elektronické komunikace znamená, že se nadnárodní spolupráce mezi pachateli teroristických trestných činů výrazně zvýšila. Nadnárodní povaha teroristického trestného činu nemusí být v době, kdy je případ postoupen justičnímu orgánu, známa, ale může být odhalena při křížové kontrole údajů Eurojustem. Vyšetřování nebo stíhání teroristických trestných činů proto vyžaduje koordinaci a spolupráci mezi orgány pověřenými stíháním nebo stíhání na společném základě, jak je stanoveno v článku 85 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Informace o případech terorismu by měly být včas předány Eurojustu, ledaže konkrétní okolnosti případu jasně naznačují, že jsou čistě vnitrostátní povahy.

(26)

Vyšetřování a stíhání v případech terorismu často brání nedostatečná výměna informací mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním. Aby bylo možné křížově kontrolovat nová vyšetřování terorismu s předchozími a zjišťovat případné vazby, je nutné zajistit, aby doba uchovávání údajů o všech předchozích vyšetřováních a odsouzeních byla přiměřená operativním činnostem. Je proto nezbytné prodloužit lhůty pro uchovávání údajů v Evropském justičním rejstříku pro boj proti terorismu.

(27)

Díky křížové kontrole nových vyšetřování terorismu s předchozími by mohly být zjištěny případné vazby a nutnost spolupráce. Touto křížovou kontrolou lze odhalit, že osoba podezřelá nebo stíhaná v probíhajícím případě v jednom členském státě byla podezřelá nebo stíhaná v případě uzavřeném v jiném členském státě. Křížová kontrola by také umožnila zjistit vazby mezi probíhajícími vyšetřováními nebo stíháními, které by jinak nemusely být odhaleny. Tak je tomu i v případě, že předchozí vyšetřování skončilo zproštěním obžaloby nebo pravomocným zastavením trestního stíhání. Proto je tam, kde je to na místě, nutné uchovávat údaje o všech předchozích vyšetřováních, nejen o odsouzeních.

(28)

Je nezbytné zajistit, aby údaje z těch vyšetřování, která skončila zproštěním obžaloby nebo pravomocným zastavením trestního stíhání, byly zpracovávány pouze pro účely trestního stíhání. Tyto údaje nesmějí být použity k jiným účelům než ke zjištění vazeb s probíhajícími vyšetřováními a stíháními a k podpoře těchto vyšetřování a stíhání. Pokud příslušný vnitrostátní orgán nerozhodne v jednotlivých případech jinak, měl by být Eurojust oprávněn pokračovat ve zpracování operativních údajů. Pokud příslušný vnitrostátní orgán po vynesení pravomocného rozhodnutí o zproštění obžaloby nebo zastavení trestního stíhání rozhodne, že zpracování údajů osob zproštěných obžaloby nebo osob, vůči nimž bylo trestní stíhání zastaveno, není nezbytné, mimo jiné i kvůli zvláštnostem případu nebo důvodům vedoucím ke zproštění obžaloby nebo k zastavení trestního stíhání, měly by uvedené údaje být vymazány.

(29)

Eurojust uzavřel dvanáct dohod o spolupráci se třetími zeměmi, které umožňují předávání operativních osobních údajů a vysílání styčných státních zástupců ze třetích zemí do Eurojustu. Vyslání styčného státního zástupce navíc umožňuje i Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (7). V březnu 2021 udělila Rada Komisi mandát ke sjednání dohod o spolupráci mezi Eurojustem a dalšími třinácti třetími zeměmi, totiž Alžírskem, Argentinou, Arménii, Bosnou a Hercegovinou, Brazílií, Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Kolumbií, Libanonem, Marokem, Tuniskem a Tureckem.

(30)

Nařízení (EU) 2018/1727 sice poskytuje právní základ pro spolupráci a výměnu údajů se třetími zeměmi, neobsahuje však žádná pravidla týkající se formálních a technických aspektů spolupráce se styčnými státními zástupci ze třetích zemí vyslanými do Eurojustu, zejména pokud jde o jejich přístup do systému řízení případů. V zájmu právní jistoty by nařízení (EU) 2018/1727 mělo stanovit výslovný právní základ pro spolupráci mezi Eurojustem a styčnými státními zástupci ze třetích zemí a pro jejich přístup do systému řízení případů. Eurojust by měl prostřednictvím aktualizovaného technického nastavení a přísných vnitřních pravidel uplatňovat náležité záruky a bezpečnostní opatření na ochranu údajů a základních práv.

(31)

Při zpracovávání operativních osobních údajů v souladu s tímto nařízením by měl Eurojust zajišťovat vysokou úroveň ochrany údajů. Pro účely zpracování operativních osobních údajů se na Eurojust vztahuje článek 3 a kapitola IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (8), jakož i zvláštní pravidla pro zpracování operativních osobních údajů stanovená v nařízení (EU) 2018/1727 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/838 (9) a tohoto nařízení. Uvedená ustanovení se vztahují na zpracování všech operativních osobních údajů zpracovávaných Eurojustem. Vztahují se zejména na veškeré operativní osobní údaje zpracovávané v systému řízení případů bez ohledu na to, zda je zpracovávají národní členové, národní zpravodajové, styční státní zástupci nebo jiné oprávněné osoby v souladu s nařízením (EU) 2018/1727.

(32)

Rozhodnutí o tom, zda a jak by měl Eurojust podporovat koordinaci a spolupráci mezi orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním, by měla zůstat výhradně v pravomoci příslušných orgánů dotčených členských států, při dodržení použitelného vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva včetně úmluv nebo jiných mezinárodních dohod o vzájemné pomoci v trestních věcech.

(33)

V zájmu právní jistoty by měl být vyjasněn vztah mezi výměnou informací o případech terorismu mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Eurojustem podle rozhodnutí 2005/671/SVV a podle nařízení (EU) 2018/1727. Příslušná ustanovení by proto měla být z rozhodnutí 2005/671/SVV vypuštěna a doplněna do nařízení (EU) 2018/1727.

(34)

Zatímco některé příslušné vnitrostátní orgány jsou již připojeny k zabezpečenému telekomunikačnímu spojení uvedenému v článku 9 rozhodnutí 2008/976/SVV, mnoho z nich dosud k uvedenému zabezpečenému telekomunikačnímu spojení nebo zabezpečeným komunikačním kanálům připojeno není. Aby se zajistilo, že členské státy budou mít na zajištění takového spojení pro příslušné vnitrostátní orgány dostatek času, mělo by být poskytnuto přechodné období pro provedení.

(35)

V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(36)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(37)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s článkem 42 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 26. ledna 2022 vydal své stanovisko,

1)

V článku 3 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

2)

Článek 20 se mění takto:

3)

Článek 21 se mění takto:

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).“ "

5)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/850 ze dne 30. května 2022 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) a o změně nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 150, 1.6.2022, s. 1)."

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“ "

6)

Články 23, 24 a 25 se nahrazují tímto:

(*4)  Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 130).“ "

7)

Článek 27 se mění takto:

8)

Článek 29 se mění takto:

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

10)

V článku 80 se doplňují nové odstavce, které znějí:

11)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

1)

V článku 1 se zrušuje písmeno c).

2)

Článek 2 se mění takto: