(EU) 2023/2104Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2104 ze dne 4. července 2023, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402, pokud jde o přezkum harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla při uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU
Publikováno: | Úř. věst. L , 4.10.2023 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 4. července 2023 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 24. října 2023 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2024 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Úřední věstník |
CS Série L |
2023/2104 |
4.10.2023 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2104
ze dne 4. července 2023,
kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402, pokud jde o přezkum harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla při uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (1), a zejména na čl. 14 odst. 10 druhý pododstavec uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 (2) stanovilo revidované harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla skládající se z matice hodnot odlišených podle příslušných faktorů, včetně roku výstavby a druhů paliva, a doplněné o korekční faktory s ohledem na průměrnou klimatickou situaci a zamezení síťovým ztrátám. |
(2) |
Komise provedla přezkum těchto harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti (dále jen „přezkum“) pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla s přihlédnutím k provozním údajům za reálných podmínek, které poskytly členské státy a zúčastněné strany. S ohledem na vývoj nejlepší dostupné a ekonomicky odůvodněné technologie během období 2016–2021, které je v rámci přezkumu uvažováno, by u harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny mělo zůstat zachováno rozlišení podle roku výstavby kogenerační jednotky, jež bylo zavedeno v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402. |
(3) |
Z přezkumu vyplynula potřeba zahrnout nová paliva a vznikající technologie, které by mohly být v kombinované výrobě tepla a elektřiny využívány v širším měřítku nebo nově zavedeny. Seznam zdrojů energie se zvláštními referenčními hodnotami by proto měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i e-plyny a obchodovaný vodík. Pokud jde o obchodovaný vodík, měly by být stanoveny samostatné referenční hodnoty, aby se zvýšila účinnost jeho využití ve velkých kogeneračních jednotkách. |
(4) |
Přezkum podporuje pro oddělenou výrobu elektřiny u všech fosilních paliv použití jediné referenční hodnoty založené na využití zemního plynu v elektrárnách s plynovými turbínami s kombinovaným cyklem. Výstavba nových kogeneračních jednotek využívajících kapalná nebo pevná fosilní paliva není v souladu s dlouhodobými cíli energetické a klimatické politiky Unie. Aby se předešlo retroaktivním změnám pro stávající systémy, referenční hodnoty by měly být aktualizovány a měly by se vztahovat na nové a podstatně rekonstruované kogenerační jednotky využívající fosilní paliva uvedené do provozu od 1. ledna 2024. |
(5) |
Z přezkumu vyplynulo, že harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla by se měly změnit pouze u fosilních paliv. Nový soubor referenčních hodnot pro fosilní paliva je stanoven na základě kotlů na zemní plyn vyrábějících pouze teplo a měl by se vztahovat na nové nebo podstatně rekonstruované jednotky pro oddělenou výrobu tepla dokončené od 1. ledna 2024. |
(6) |
Je nutné mít stabilní podmínky pro investice do kombinované výroby elektřiny a tepla a trvalou důvěru investorů, proto je vhodné pro elektřinu a teplo stanovit harmonizované referenční hodnoty. |
(7) |
Jedním z cílů směrnice 2012/27/EU je podpora kombinované výroby tepla a elektřiny za účelem úspory energie, proto by měla být poskytnuta pobídka na modernizaci starších kogeneračních jednotek, aby se zlepšila jejich energetická účinnost. Za účelem poskytnutí takové pobídky a v souladu s požadavkem, aby harmonizované referenční hodnoty účinnosti vycházely ze zásad uvedených v písmeni f) přílohy II směrnice 2012/27/EU, by se referenční hodnoty účinnosti pro elektřinu použitelné pro kogenerační jednotku měly od jedenáctého roku po roce její výstavby zvyšovat podle pravidel uvedených v čl. 3 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402. |
(8) |
Výroba tepla je stále důležitější pro bezpečnost, odolnost a flexibilitu energetického systému. Provoz některých kogeneračních systémů se může v závislosti na použití měnit tak, aby zajišťoval bezpečnost dodávek, flexibilitu nebo pomocné služby pro elektrizační soustavu. Budoucí revize nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 přezkoumají vývoj úrovní účinnosti, neboť tepelné elektrárny musí přizpůsobit svůj provoz tak, aby se staly flexibilnějšími v reakci na přerušovanou dodávku energie z obnovitelných zdrojů a elektrifikaci na straně poptávky. |
(9) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 se mění takto:
|
přílohy I a II se nahrazují zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení; |
|
příloha IV se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2024.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 4. července 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 ze dne 12. října 2015, kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU (Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 54).
PŘÍLOHA I
„PŘÍLOHA I
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny
(podle článku 1)
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti (v %) pro oddělenou výrobu elektřiny v následující tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).
|
Kategorie |
Zdroj energie |
Rok výstavby |
||
před rokem 2016 |
v období 2016–2023 |
od roku 2024 |
|||
Pevná paliva |
S1 |
Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks |
44,2 |
44,2 |
53,0 |
S2 |
Lignit, lignitové brikety, roponosné břidlice |
41,8 |
41,8 |
53,0 |
|
S3 |
Rašelina, rašelinové brikety |
39,0 |
39,0 |
53,0 |
|
S4 |
Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek |
33,0 |
37,0 |
37,0 |
|
S5 |
Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý výluh |
25,0 |
30,0 |
30,0 |
|
S6 |
Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný, nebiologického původu, jako jsou plasty, guma a jiné syntetické materiály) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad |
25,0 |
25,0 |
25,0 |
|
Kapalná paliva |
L7 |
Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty |
44,2 |
44,2 |
53,0 |
L8 |
Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty, jiných biopaliv a všech e-kapalin |
44,2 |
44,2 |
44,2 |
|
L9 |
Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta) |
25,0 |
29,0 |
29,0 |
|
Plynná paliva |
G10 |
Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan |
52,5 |
53,0 |
53,0 |
G11 A |
Obchodovaný vodík (1) |
44,2 |
44,2 |
53,0 |
|
G11B |
Rafinérské plyny, syntézní plyn, vodík (vedlejší produkt), e-plyny (2) |
44,2 |
44,2 |
44,2 |
|
G12 |
Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod |
42,0 |
42,0 |
42,0 |
|
G13 |
Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu) |
35,0 |
35,0 |
35,0 |
|
Jiné zdroje |
O14 A |
Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota > 200 °C) |
|
30,0 |
30,0 |
O14B |
Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota < 200 °C) |
|
30,0 |
20,0 |
|
O15 |
Jaderná energie |
|
33,0 |
33,0 |
|
O16 |
Solární termální energie |
|
30,0 |
30,0 |
|
O17 |
Geotermální energie |
|
19,5 |
19,5 |
|
O18 |
Jiná paliva výše neuvedená |
|
30,0 |
30,0 |
PŘÍLOHA II
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla
(podle článku 1)
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti (v %) pro oddělenou výrobu tepla v následující tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).
Kategorie |
Zdroj energie |
Rok výstavby |
|||||||||
před rokem 2016 |
v období 2016–2023 |
od roku 2024 |
|||||||||
Horká voda |
Pára (3) |
Přímé využití spalin (4) |
Horká voda |
Pára (3) |
Přímé využití spalin (4) |
Horká voda |
Pára (3) |
Přímé využití spalin (4) |
|||
Pevná paliva |
S1 |
Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks |
88 |
83 |
80 |
88 |
83 |
80 |
92 |
87 |
84 |
S2 |
Lignit, lignitové brikety, roponosné břidlice |
86 |
81 |
78 |
86 |
81 |
78 |
92 |
87 |
84 |
|
S3 |
Rašelina, rašelinové brikety |
86 |
81 |
78 |
86 |
81 |
78 |
92 |
87 |
84 |
|
S4 |
Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek |
86 |
81 |
78 |
86 |
81 |
78 |
86 |
81 |
78 |
|
S5 |
Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý výluh |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
|
S6 |
Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný, nebiologického původu, jako jsou plasty, guma a jiné syntetické materiály) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
|
Kapalná paliva |
L7 |
Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty |
89 |
84 |
81 |
85 |
80 |
77 |
92 |
87 |
84 |
L8 |
Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty, jiných biopaliv a všech e-kapalin |
89 |
84 |
81 |
85 |
80 |
77 |
85 |
80 |
77 |
|
L9 |
Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta) |
80 |
75 |
72 |
75 |
70 |
67 |
75 |
70 |
67 |
|
Plynná paliva |
G10 |
Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan |
90 |
85 |
82 |
92 |
87 |
84 |
92 |
87 |
84 |
G11 A |
Obchodovaný vodík |
89 |
84 |
81 |
90 |
85 |
82 |
92 |
87 |
84 |
|
G11B |
Rafinérské plyny, syntézní plyn, vodík (vedlejší produkt), e-plyny |
89 |
84 |
81 |
90 |
85 |
82 |
90 |
85 |
82 |
|
G12 |
Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod |
70 |
65 |
62 |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
|
G13 |
Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu) |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
|
Jiné zdroje |
O14 A |
Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota > 200 °C) |
— |
— |
— |
92 |
87 |
— |
92 |
87 |
— |
O14B |
Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota < 200 °C) |
— |
— |
— |
92 |
87 |
— |
92 |
87 |
— |
|
O15 |
Jaderná energie |
— |
— |
— |
92 |
87 |
— |
92 |
87 |
— |
|
O16 |
Solární termální energie |
— |
— |
— |
92 |
87 |
— |
92 |
87 |
— |
|
O17 |
Geotermální energie |
— |
— |
— |
92 |
87 |
— |
92 |
87 |
— |
|
O18 |
Jiná paliva výše neuvedená |
— |
— |
— |
92 |
87 |
— |
92 |
87 |
— |
(1) Vodík prodaný dodavatelem provozovateli kogenerační jednotky.
(2) (2) E-plyny se rozumí plynné syntetické palivo pocházející z vodíku z obnovitelných zdrojů a oxidu uhličitého zachyceného buď z koncentrovaného zdroje, jako jsou spaliny z průmyslového areálu, nebo ze vzduchu.
(3) Pokud parní zařízení nezohledňují ve výpočtu účinnosti tepla v rámci kogenereace návratnost kondenzátu, měly by se hodnoty účinnosti pro páru uvedené v tabulce navýšit o 5 procentních bodů.
(4) Při teplotě 250 °C nebo vyšší by se měly použít hodnoty pro přímé teplo.
PŘÍLOHA II
„PŘÍLOHA IV
Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny
(podle čl. 2 odst. 2)
Napěťová úroveň připojení |
Korekční faktor (pro dodávky do sítě) |
Korekční faktor (pro spotřebu na místě) |
≥ 345 kV |
1 |
0,976 |
≥ 200 – < 345 kV |
0,972 |
0,963 |
≥ 100 – < 200 kV |
0,963 |
0,951 |
≥ 50 – < 100 kV |
0,952 |
0,936 |
≥ 12 – < 50 kV |
0,935 |
0,914 |
≥ 0,45 – < 12 kV |
0,918 |
0,891 |
< 0,45 kV |
0,888 |
0,851 |
Příklad:
Kogenerační jednotka s výkonem 100 kWel s motorem s vratnými písty poháněným zemním plynem vyrábí elektřinu o napětí 380 V. Z toho se 85 % využívá pro vlastní spotřebu a 15 % se dodává do sítě. Zařízení bylo postaveno v roce 2020. Roční teplota prostředí je 15 °C (tudíž není zapotřebí korekce na základě klimatických podmínek).
Po korekci za ztrátu v síti by výsledná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v této kogenerační jednotce byla (na základě váženého průměru faktorů v této příloze):
Ref Εη = 53 % × (0,851 × 85 % + 0,888 × 15 %) = 45,4 %.
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2104/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)