(EU) 2023/1651Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1651 ze dne 17. května 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy pro zvláštní měření likvidity investičních podniků podle čl. 42 odst. 6 uvedené směrnice (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 208, 23.8.2023, s. 3-10	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	17. května 2023	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	12. září 2023	Nabývá účinnosti:	12. září 2023
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

23.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 208/3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1651

ze dne 17. května 2023,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy pro zvláštní měření likvidity investičních podniků podle čl. 42 odst. 6 uvedené směrnice

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (1), a zejména na čl. 42 odst. 6 třetí pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby bylo možné měřit, zda investiční podniky drží likviditu v přiměřené výši, je nezbytné stanovit společná kritéria pro odhadování odpovídajících potřeb likvidity za běžných a zátěžových podmínek a pro určování toho, zda existuje rozdíl mezi výší likvidních aktiv, která investiční podniky drží, a zjištěnými potřebami likvidity.

(2)

U investičních podniků, které splňují podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (2) pro to, aby mohly být považovány za malé a nepropojené investiční podniky, se ve srovnání s jinými investičními podniky riziko likvidity považuje za omezené. Z tohoto důvodu mohou příslušné orgány takové investiční podniky osvobodit podle čl. 43 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2019/2033 od požadavku na likviditu, jenž je stanoven v čl. 43 odst. 1 prvním pododstavci uvedeného nařízení. Osvobození nicméně není povinné. Bylo by nepřiměřené, aby se na malé a nepropojené investiční podniky, které příslušný orgán od uvedeného požadavku na likviditu neosvobodil, vztahovaly tytéž požadavky na likviditu jako na větší a propojené investiční podniky. Je proto vhodné stanovit, aby příslušné orgány v rámci měření rizika likvidity a prvků rizika likvidity uvedených v čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 měřily pouze riziko likvidity nebo prvky rizika likvidity, které vyplývají z činností a dalších faktorů, jež jsou specifické pro malé a nepropojené investiční podniky a je u nich velká pravděpodobnost, že povedou ke vzniku rizika likvidity, které bude významné a nebude kryto požadavky na likviditu stanovenými v části páté nařízení (EU) 2019/2033. Mezi tyto faktory patří činnosti, jako je poskytování správy portfolií, provozování mnohostranného obchodního systému ve smyslu čl. 4 bodu 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (3) či organizovaného obchodního systému ve smyslu čl. 4 bodu 23 uvedené směrnice a poskytování úvěrů a půjček investorům, a dále rizikový profil financování a význam struktury skupiny ve vztahu k riziku likvidity.

(3)

Ustanovení čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2019/2033 vyžaduje, aby mateřské investiční podniky v Unii, mateřské investiční holdingové společnosti v Unii a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v Unii splňovaly požadavky na likviditu stanovené v části páté uvedeného nařízení na konsolidované úrovni. Mateřský investiční podnik v Unii, mateřská investiční holdingová společnost v Unii a mateřská smíšená finanční holdingová společnost v Unii mohou být v konsolidované situaci vystaveny riziku likvidity nebo prvkům rizika likvidity, které jsou významné a nejsou těmito požadavky na likviditu kryty nebo jimi nejsou kryty dostatečně. Stejně tak může nastat, že mateřský investiční podnik v Unii, mateřská investiční holdingová společnost v Unii a mateřská smíšená finanční holdingová společnost v Unii v konsolidované situaci nesplňují požadavky stanovené v článcích 24 a 26 směrnice (EU) 2019/2034 a je nepravděpodobné, že by jiná správní opatření dostatečně zlepšila systémy, postupy, mechanismy a strategie podle čl. 42 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2019/2034 v přiměřeném časovém rámci. Příslušné orgány by proto u takových mateřských investičních podniků v Unii, mateřských investičních holdingových společností v Unii a mateřských smíšených finančních holdingových společností v Unii měly měřit na konsolidovaném základě, zda je expozice těchto podniků a společností vůči riziku likvidity významná a není kryta požadavky na likviditu stanovenými v části páté nařízení (EU) 2019/2033.

(4)

Profil likvidity investičních podniků mohou různě ovlivnit jejich různé činnosti. Změny hodnoty cen aktiv mohou způsobit ztráty a ovlivnit rozvahu a likviditní pozici investičních podniků, přestože tyto podniky nedrží aktiva zákazníků na vlastní účet. Investiční podniky poskytující služby správy portfolií mohou být citlivé na tržní výkyvy, v jejichž důsledku může v peněžních tocích vzniknout nebo se zvětšit nesoulad mezi přítokem peněžních prostředků z poplatků, které jsou obvykle placeny čtvrtletně nebo pololetně, a odtokem peněžních prostředků určených na platby závazků v době splatnosti. Je proto vhodné stanovit kritéria, která by příslušné orgány měly zohlednit při měření toho, zda jsou riziko likvidity nebo prvky rizika likvidity investičního podniku dostatečně kryty požadavkem na likviditu stanoveným v části páté nařízení (EU) 2019/2033, pro každou investiční službu a činnost uvedenou v oddíle A přílohy I směrnice 2014/65/EU. Od příslušných orgánů by se zejména mělo vyžadovat, aby braly v úvahu ty investiční služby nebo činnosti, které jsou na tržní výkyvy nejcitlivější, jelikož nelze předvídat, kdy k takovým výkyvům dojde ani jaký budou mít rozsah, a riziko likvidity jimi může být ovlivněno různě, například mohou vést k výzvám k dodatkové úhradě vyšších marží, k nižším ziskům a ke snížení poplatků.

(5)

Investiční podniky, které mají povolení poskytovat jako doplňkovou službu úvěry nebo půjčky investorům, jsou vystaveny zvláštnímu riziku likvidity. Pokud investoři splácejí dluhy pozdě, může to snížit schopnost investičního podniku dodržet své závazky, přičemž realizace kolaterálů se zhoršeným profilem likvidity může zapříčinit, že bude k dispozici méně likvidních aktiv, které lze použít na běžné operace. Příslušné orgány by se proto u investičních podniků, které takové služby provádějí, měly v rámci posouzení věnovat tomuto zvýšenému riziku.

(6)

Hlavním zdrojem likvidity investičních podniků je financování a omezení nebo pozastavení přístupu k financování může mít za následek, že investiční podniky ukončí poskytování služeb, což může mít negativní dopad na trhy a zákazníky. S ohledem na rozdíly mezi financováním investičních podniků a financováním institucí přijímajících vklady a na to, že s přístupem investičních podniků k financování mohou být za určitých okolností spojena rizika, je nezbytné upřesnit, jaké prvky by příslušné orgány při stanovování zvláštních požadavků na likviditu investičních podniků měly brát v úvahu.

(7)

Zhoršení makroekonomické a geopolitické situace může způsobit, že bude závažným způsobem omezen přístup investičních podniků k financování. Příslušné orgány by proto měly posuzovat důsledky, které z takového zhoršení situace mohou vyplynout pro zdroje financování investičních podniků včetně velkoobchodního financování a úvěrových linek. V tomto kontextu je nezbytné upřesnit, jaké prvky musí příslušné orgány posuzovat ve vztahu k nepříznivým vnějším událostem, které mohou zvýšit riziko likvidity investičních podniků.

(8)

Aby mohly příslušné orgány určit, jaké provozní události mohou mít významný dopad na likviditu investičních podniků, je nezbytné vybrat z výčtu druhů ztrátových událostí uvedených v článku 324 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) ty provozní události, u nichž se očekává, že budou v případě investičních podniků nejpodstatnější.

(9)

Riziko likvidity se může zvýšit v souvislosti s rizikem poškození dobré pověsti, které následně může mít dopad na operace investičních podniků. Zatímco některé účinky rizika poškození dobré pověsti se nedají snadno předvídat, jiné jeho účinky, jako je omezení přístupu na trh nebo omezení přístupu k likviditě od protistran, předvídat lze. Příslušné orgány by proto měly posuzovat dopad takových předvídatelných účinků rizika poškození dobré pověsti na riziko likvidity investičních podniků.

(10)

Vzhledem k tomu, jaký může mít riziko likvidity dopad na fungování investičních podniků, měly by investiční podniky toto riziko pečlivě sledovat. V souladu s článkem 29 směrnice (EU) 2019/2034 musí mít investiční podniky zavedeny spolehlivé strategie, zásady a postupy mimo jiné pro sledování rizika likvidity a řešení nedostatku likvidity. Je proto nezbytné upřesnit předmět posouzení, které příslušné orgány provádějí, aby zhodnotily účinnost řízení a kontroly rizika likvidity uplatňovaných v investičních podnicích.

(11)

Skupina může investičnímu podniku poskytnout dodatečnou likviditu, ale také může využívat významné likvidní zdroje náležející investičnímu podniku na základě dohod a jiných mechanismů převádění aktiv mezi investičním podnikem na jedné straně a mateřským podnikem nebo jinými subjekty skupiny na straně druhé. Po příslušných orgánech by se proto mělo požadovat, aby posuzovaly celkovou strukturu skupiny a zohledňovaly důsledky, které takové dohody a jiné mechanismy převádění aktiv mohou mít pro riziko likvidity investičních podniků, jež jsou součástí skupiny.

(12)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(13)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil k návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Posouzení rizika likvidity a prvků rizika likvidity, které odůvodňují uložení zvláštních požadavků na likviditu

1. Příslušné orgány s přihlédnutím k velikosti, rozsahu a složitosti činností dotčeného investičního podniku pečlivě posoudí uložení zvláštního požadavku na likviditu uvedeného v článku 42 směrnice (EU) 2019/2034 tak, že určí přiměřenou výši likvidních aktiv, kterou musí investiční podnik držet, aby pokryl potřebu likvidity vycházející z jeho činností. Příslušné orgány tuto výši určí tak, že zohlední všechny rizikové faktory, které mohou ovlivnit likviditní pozici investičního podniku a způsobit nedostatek likvidity, včetně těchto faktorů:

a)	zda vyplývá riziko likvidity z poskytování investičních služeb a činností a zvláštních doplňkových služeb uvedených v článku 2 tohoto nařízení;

b)	zda vyplývá riziko likvidity z nedostupnosti zdrojů financování, jak je uvedeno v článku 3 tohoto nařízení;

c)	zda likviditu ovlivňují vnější události, jak je uvedeno v článku 4 tohoto nařízení;

d)	zda likviditu ovlivňuje operační riziko, jak je uvedeno v článku 5 tohoto nařízení;

e)	zda likviditu ovlivňuje riziko poškození dobré pověsti, jak je uvedeno v článku 6 tohoto nařízení;

f)	zda je uplatňované řízení a kontrola rizika likvidity nepřiměřené, jak je uvedeno v článku 7 tohoto nařízení;

g)	je-li investiční podnik součástí skupiny, struktura dané skupiny a její dopad na likviditu investičního podniku, jak je uvedeno v článku 8 tohoto nařízení.

2. U investičních podniků, které splňují podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033 pro to, aby mohly být považovány za malé a nepropojené investiční podniky, příslušné orgány posoudí faktory a prvky rizika likvidity uvedené v odst. 1 písm. a), b) a g). Posouzení rizika likvidity vyplývajícího z poskytování investičních služeb a z činností a zvláštních doplňkových služeb podle odst. 1 písm. a) však může být zaměřeno na riziko likvidity, které vyplývá ze ztráty příjmů ze správy portfolií, riziko likvidity, které vyplývá z provozování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 22 a 23 směrnice 2014/65/EU, a riziko likvidity, které vyplývá z poskytování úvěrů nebo půjček investorům.

3. Příslušné orgány provedou při posuzování potřeb likvidity v souladu s odstavci 1 a 2 všechny tyto úkony:

a)	vezmou v úvahu všechny prvky, které mohou mít podstatný nepříznivý dopad na potřebu likvidity investičního podniku za běžných a zátěžových podmínek;

vezmou v úvahu dostupné historické údaje o všech těchto skutečnostech, a to za období, jehož délku považují za dostatečnou:

i)	nesoulad mezi likvidními aktivy či jinými zdroji likvidity a potřebami likvidity;

ii)	historické trendy likviditní kapacity;

iii)	pozorované podstatné změny v likvidních aktivech a potřebách likvidity;

vezmou v úvahu existenci dohod o smluvním započtení podléhajících podmínkám stanoveným v článku 31 nařízení (EU) 2019/2033 nebo jiných mechanismů snižování rizika, které by účinně omezily potenciální čistý odtok likvidity investičního podniku ve vztahu k ústředním protistranám, členům clearingového systému, úvěrovým institucím nebo jiným investičním podnikům;

d)	určí, zda má investiční podnik zavedeny spolehlivé postupy, mechanismy a strategie měření, sledování a řízení rizika likvidity, jak je stanoveno v článcích 24 a 26 směrnice (EU) 2019/2034;

e)	vezmou v úvahu možnou provázanost faktorů uvedených v odstavci 1;

f)	vycházejí při posuzování ze spolehlivých, přesných a aktuálních informací.

Pro účely písmena a) se zátěžovými podmínkami rozumí krizová situace na trhu a krizová situace konkrétního investičního podniku, kdy se může stát, že není dostupné včasné nebo nákladově efektivní financování.

4. Pokud se použije čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2019/2033, uplatní příslušné orgány při posuzování rizika likvidity a prvků rizika likvidity mateřského investičního podniku v Unii, mateřské investiční holdingové společnosti v Unii či mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v Unii články 2 až 7 tohoto nařízení na základě jejich konsolidované situace.

Článek 2

Posouzení rizika likvidity, které vyplývá z investičních služeb a činností a doplňkových služeb

1. U investičních podniků, které vykonávají některou z činností uvedených v bodech 1 a 2 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, posoudí příslušné orgány úroveň potřeby likvidity, která musí být kryta likvidními aktivy, tak, že vezmou v úvahu všechny tyto skutečnosti:

a)	specifické znaky služeb poskytovaných zákazníkům, zejména časový nesoulad mezi přijetím poplatků od zákazníků a zaplacením poplatků obchodním platformám za předání nebo provedení pokynů jménem zákazníka;

b)	odtok likvidity způsobený zvýšením poplatků, které jsou účtovány za přístup na obchodní platformy, nebo méně výhodnými ujednáními včetně menšího počtu dní, které má investiční podnik na úhradu závazků;

c)	zpoždění v placení splatných poplatků ze strany zákazníků.

2. U investičních podniků, které vykonávají některou z činností uvedených v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, posoudí příslušné orgány úroveň potřeby likvidity, která musí být kryta likvidními aktivy, tak, že vezmou v úvahu všechny tyto skutečnosti:

a)	posouzení vnitrodenního rizika likvidity u pozic v obchodním portfoliu investičního podniku;

riziko likvidity vyplývající z rizika změny v ceně příslušného nástroje v důsledku faktorů souvisejících s jeho emitentem nebo emitentem podkladového nástroje a riziko likvidity vyplývající ze změny v ceně nástroje v důsledku změny v úrovni úrokových sazeb nebo v důsledku rozsáhlého pohybu na akciovém trhu nesouvisejícího se specifickými atributy jednotlivých cenných papírů;

c)	specifické znaky obchodních činností investičního podniku, zejména profil splatnosti obchodů, možný výskyt dlouhodobých obchodů a měny obchodů;

d)	úroveň zatížení aktiv, charakteristiky kolaterálu, který má být poskytnut, zejména jeho splatnost a měna, a to, zda mohou protistrany investičního podniku aktiva poskytnutá jako kolaterál opětovně použít nebo využít k rehypotekaci;

e)	úroveň marže v rámci vnitrodenního obchodování, kterou investiční podnik na základě smluvních ujednání případně musí složit za běžných a zátěžových podmínek;

f)	zda má investiční podnik dostatek likvidních aktiv nebo jiných zdrojů likvidity na to, aby udržel obchodní činnosti v případě selhání vypořádání nebo přerušení služeb na straně správců či korespondentských finančních institucí;

g)	neuskutečnění vypořádání obchodu k dohodnutému dni vypořádání v důsledku toho, že v příslušné lhůtě nedojde k dodání cenných papírů prodávajícím nebo peněžních prostředků kupujícím.

3. U investičních podniků, které vykonávají některou z činností uvedených v bodech 4, 5 a 7 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, posoudí příslušné orgány úroveň potřeby likvidity, která musí být kryta likvidními aktivy, tak, že vezmou v úvahu všechny tyto skutečnosti:

a)	smluvní ujednání investičního podniku, která se týkají přijímání poplatků ve vztahu k výkonnosti portfolií zákazníků;

b)	časový nesoulad mezi okamžikem, kdy investiční podnik obdrží poplatky od zákazníků, a okamžikem, kdy zaplatí poplatky poskytovatelům služeb konkrétně spojené s jejich činnostmi včetně analýz trhu, zvláštních zpráv, obecných nebo individualizovaných analýz portfolií a služeb agregace;

c)	pokud investiční podnik přenese správu majetku, časový nesoulad mezi okamžikem, kdy investiční podnik obdrží poplatky od zákazníků, a okamžikem, kdy zaplatí poplatky finančnímu subjektu, na nějž správu majetku přenesl;

d)	pokud jiný finanční subjekt formálně přenesl správu majetku na investiční podnik, časový nesoulad mezi okamžikem, kdy investiční podnik obdrží poplatky od subjektu, jenž na něj správu přenesl, a okamžikem, kdy zaplatí náklady v souvislosti s přenesením správy;

e)	smluvní ujednání mezi investičním podnikem a vázanými zástupci včetně termínů a opakování plateb vázaným zástupcům;

f)	zpoždění v placení splatných poplatků ze strany zákazníků.

4. U investičních podniků, které vykonávají některou z činností uvedených v bodech 8 a 9 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, posoudí příslušné orgány úroveň potřeby likvidity, která musí být kryta likvidními aktivy, tak, že vezmou v úvahu všechny tyto skutečnosti:

a)	časový nesoulad mezi přijetím poplatků od zákazníků a zaplacením poplatků poskytovatelům služeb;

b)	zpoždění v placení splatných poplatků ze strany zákazníků.

5. U investičních podniků, které provádějí doplňkovou službu uvedenou v bodě 2 oddílu B přílohy I směrnice 2014/65/EU, posoudí příslušné orgány úroveň potřeby likvidity, která musí být kryta likvidními aktivy, tak, že vezmou v úvahu všechny tyto skutečnosti:

a)	nesplacené částky úvěrů a půjček poskytnutých zákazníkům;

b)	profil likvidity kolaterálů a tržní a zákonné limity jejich realizace;

c)	nesplacené částky úvěrů a půjček, které byly poskytnuty zákazníkům a u nichž došlo k selhání.

Článek 3

Posouzení rizika likvidity, které vyplývá z financování

Při posuzování dostupnosti a kvality zdrojů financování investičního podniku zohlední příslušné orgány všechny tyto skutečnosti:

a)	dostupnost stávajících zdrojů financování a přístup k předem sjednaným zdrojům nouzového financování;

b)	zda jsou takové zdroje financování zajištěné, či nezajištěné;

c)	měna těchto zdrojů financování;

d)	výše nezatížených aktiv, na jejichž základě by bylo možné získat zajištěné financování;

e)	různá splatnost těchto zdrojů financování na základě nejbližšího data splatnosti a nejbližšího data, kdy je lze smluvně požadovat;

f)	riziko narušení denních peněžních toků investičního podniku způsobeného přerušením úvěrových nástrojů investičního podniku;

g)	jiné přislíbené, ale nevyčerpané zdroje financování poskytnuté investičnímu podniku.

Článek 4

Posouzení vnějších událostí ovlivňujících likviditu

1. Příslušné orgány posoudí, zda by investiční podnik na základě výše své likvidity i nadále splňoval příslušný požadavek na likviditu za nepříznivých makroekonomických, mikroekonomických a geopolitických podmínek, přičemž zohlední všechny tyto události:

a)	částečná nebo úplná ztráta kapacity nezajištěného financování včetně přijatých závazných či nezávazných příslibů likvidity nebo úvěrových linek;

b)	částečná nebo úplná ztráta zajištěného krátkodobého financování;

c)	potenciální závazek zpětně odkoupit dluh nebo dodržet mimosmluvní závazky.

2. Při posuzování událostí uvedených v odstavci 1 vezmou příslušné orgány v úvahu události týkající se trhu, konkrétní krizové situace související se situací emitentů aktiv investičního podniku nebo s poskytovateli financování investičního podniku a kombinaci těchto událostí.

3. Je-li investiční podnik součástí skupiny, určí příslušné orgány, jak mohou nepříznivé podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 ovlivnit likviditní situaci skupiny jako celku a závěry posouzení provedeného podle článku 8.

Článek 5

Posouzení operačního rizika ovlivňujícího likviditu

Příslušné orgány posoudí důsledky, které má pro likviditu investičního podniku kterákoli z těchto provozních událostí:

a)	nedostupnost systémů, které investiční podnik používá pro přístup na trh nebo ke zdrojům financování;

b)	přerušení služeb na straně správců či korespondentských finančních institucí;

c)	externí nebo interní podvody;

d)	náhrady a nároky související s chybami v provedení pokynů.

Článek 6

Posouzení rizika poškození dobré pověsti ovlivňujícího likviditu

Příslušné orgány posoudí, jak může riziko likvidity investičního podniku ovlivnit kterákoli z těchto událostí spojených se ztrátou dobré pověsti:

a)	je omezen přístup investičního podniku na trh;

b)	protistrany investičního podniku omezí jeho zdroje financování;

c)	protistrany na trhu omezí své expozice vůči investičnímu podniku v mimoburzovních operacích.

Článek 7

Posouzení řádného řízení a kontroly rizika likvidity

Příslušné orgány posoudí, zda má investiční podnik zavedeny spolehlivé a řádné mechanismy řízení rizika a kontroly zdrojů likvidity, jak je stanoveno v článcích 24 a 26 směrnice (EU) 2019/2034, tak, že zohlední zavedené strategie, zásady, postupy a systémy pro udržování přiměřené úrovně likvidních zdrojů včetně všech těchto prvků:

a)	systémy měření, řízení a hlášení rizika likvidity a rámec investičního podniku pro správu a řízení včetně přiměřenosti funkce řízení rizik;

b)	opatření ke snížení rizika včetně omezení činností investičního podniku, které vyžadují velký odtok peněžních prostředků, nastavení úvěrových linek investičního podniku, navýšení jeho kapitálu v hotovosti a používání aktiv investičním podnikem jako kolaterálu v repo obchodech;

c)	spolehlivost ozdravného plánu investičního podniku, pokud se na investiční podnik vztahuje povinnost vypracovat a aktualizovat ozdravný plán v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (6).

Článek 8

Posouzení struktury skupiny relevantní z hlediska rizika likvidity

1. Je-li investiční podnik součástí skupiny, posoudí příslušné orgány riziko, které představuje nadměrná koncentrace zdrojů likvidity mezi subjekty skupiny.

2. Příslušné orgány posoudí, zda jsou zavedeny mechanismy, které vyžadují, aby investiční podnik převedl všechny své zdroje likvidity nebo jejich část na mateřský podnik nebo na jiné subjekty skupiny.

3. Příslušné orgány posoudí mechanismy, kterými je ve skupině poskytován investičnímu podniku přístup k tržní likviditě nebo likviditě financování nebo snižováno riziko likvidity investičního podniku, a zejména účinnost těchto mechanismů na základě toho, zda se jedná o předem sjednané formální dohody.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. května 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání