(EU) 2023/1648Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1648 ze dne 21. srpna 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 451/2011 (2) uložila Rada antidumpingová cla na dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Na základě antisubvenčního šetření uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 452/2011 (3) rovněž konečné vyrovnávací clo na dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR.

(3)

Antidumpingová opatření měla podobu valorického cla v rozmezí od 8 % do 35,1 % na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vývozců s celostátní zbytkovou celní sazbou ve výši 27,1 % pro všechny ostatní vývozce.

(4)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (4) (dále jen „základní nařízení“), Rada dne 3. července 2017 nařízením (EU) 2017/1188 (5), (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR.

(5)

Sazby v současné době platných antidumpingových cel činí 8 % až 35,1 % z dovozu od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a 27,1 % pro všechny ostatní společnosti v ČLR.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (6) antidumpingových opatření uložených na dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost o přezkum podaly dne 31. března 2022 společnosti Arctic Paper Grycksbo AB, Burgo Group SpA, Fedrigoni SpA, Lecta Group a Sappi Europe SA (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určitý bezdřevý natíraný papír ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(7)

Žádost o přezkum vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(8)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 30. června 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(9)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. června 2022 oznámila Komise rovněž zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (8), pokud jde o platná konečná vyrovnávací opatření v souvislosti s dovozem určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky do Unie.

(10)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii i čínské orgány a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v EU v období od 1. ledna do 31. prosince 2021. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 41 % odhadované celkové výroby obdobného objemu výrobku a 37 % odhadovaného objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl proto potvrzen. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumného šetření před pozbytím platnosti.

(16)

Žádný dovozci, kteří nejsou ve spojení, se nepřihlásili a neposkytli požadované informace.

(17)

V oznámení o zahájení přezkumného šetření před pozbytím platnosti Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádný vyvážející výrobce se však nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

(19)

Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. Nebyla však poskytnuta žádná odpověď.

(20)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník.

(21)

Komise zaslala třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku dotazníky. V den zahájení byly tytéž dotazníky zpřístupněny online na internetových stránkách GŘ pro obchod (9). Kromě toho Komise zaslala žadatelům dotazník týkající se makroekonomických údajů. Dotazníky byly rovněž zpřístupněny dovozcům a uživatelům, kteří nejsou ve spojení, a to na stejných internetových stránkách GŘ pro obchod (10).

(22)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Kromě toho žadatelé poskytli Komisi makroekonomické údaje. Vyvážející výrobci odpověď na dotazník nepředložili. Od žádného z dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyla obdržena žádná odpověď. Odpovědi na dotazníky neposkytl žádný z uživatelů.

(23)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci ani čínská vláda nespolupracovali, byla zjištění týkající se dumpingu a újmy založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení. O této skutečnosti bylo informováno zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(24)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(25)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(26)

Dne 14. června 2023 Komise zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(27)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(28)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to určitý bezdřevý natíraný papír, což je papír nebo lepenka natíraná na jedné nebo obou stranách (nikoli papír, kartón nebo lepenka kraft), v listech (arších) nebo kotoučích, o plošné hmotnosti nejméně 70 g/m2, avšak nejvýše 400 g/m2 a bělosti vyšší než 84 (měřeno podle normy ISO 2470-1).

(29)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, nezahrnuje:

(30)

Výrobkem dotčeným přezkumným šetřením před pozbytím platnosti je přezkoumávaný výrobek pocházející z Číny, v současnosti kódů KN ex 4810 13 00, ex 4810 14 00, ex 4810 19 00, ex 4810 22 00, ex 4810 29 30, ex 4810 29 80, ex 4810 99 10 a ex 4810 99 80 (kódy TARIC 4810130020, 4810140020, 4810190020, 4810220020, 4810293020, 4810298020, 4810991020 a 4810998020).

(31)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(32)

Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(33)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(34)

Jak bylo uvedeno v 23. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce z Číny při přezkumném šetření před pozbytím platnosti nespolupracoval. V důsledku toho, a tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení, byla zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum a na statistických údajích Eurostatu, databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (12), Brazilského ústavu pro zeměpis a statistiku (13), brazilského ministerstva dolů a energetiky (14) a na veřejně dostupných informacích z oficiálních internetových stránek brazilské společnosti Sylvamo Ltda (15).

(35)

Během období přezkumného šetření statistické údaje ukazují, že dovoz bezdřevého natíraného papíru z ČLR do Unie činil méně než 200 tun. Komise dospěla k závěru, že toto množství není reprezentativní, protože představovalo méně než 1 % celkového dovozu dotčeného výrobku do Unie. Proto nebylo možné provést smysluplnou analýzu dumpingu na základě dovozu z Číny do Unie během období přezkumného šetření. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(36)

Pokud jde o ČLR, vzhledem k tomu, že při zahájení přezkumu před pozbytím platnosti byly k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(37)

Aby Komise získala potřebné informace pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a nebylo obdrženo žádné podání zúčastněných stran týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(38)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Indonésii jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Během období šetření se Indonésie změnila ze země s vyšším středním příjmem na zemi s nižším příjmem (16). Komise proto uvedla, že bude zkoumat další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(39)

Dne 20. února 2023 Komise poznámkou informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země byla zvolena Brazílie. Rovněž zúčastněné strany informovala, že pro společnost Sylvamo Ltda., brazilského výrobce v reprezentativní zemi, stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk. Připomínky byly obdrženy pouze od žadatelů a zabývá se jimi oddíl 3.3.4 níže.

(40)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „pokud [...] se zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty,“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.“

(41)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(42)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(43)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(44)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(45)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (17), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla do vyšetřovacího spisu připojena ve fázi zahájení řízení a zúčastněné strany byly vyzvány, aby vyvrátily, připomínkovaly nebo doplnily důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu v době zahájení řízení.

(46)

V žádosti se s odkazem na zprávu a její zjištění o zkreslení trhu uvádělo, že zjištění zprávy o tvorbě cen a přidělování výrobních faktorů, jako je půda, energie, kapitál a materiálové vstupy, které jsou velmi významně ovlivňovány státem, platí zejména pro čínské odvětví bezdřevého natíraného papíru.

(47)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc, přičemž Komise neobdržela ani žádné připomínky od čínských vyvážejících výrobců.

(48)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Součástí této analýzy bylo zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví zahrnujícím výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(49)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je oprávněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (18). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (19).

(50)

Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (20) To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(51)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (21). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(52)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.3.2.5 níže) (22).

(53)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.3.2.8 níže) (23). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (24).

(54)

Za třetí, pokud jde o úroveň právního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (25). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (26).

(55)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takové významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného umísťování zdrojů v souladu s tržními zásadami (27).

(56)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(57)

Ačkoli se zdá, že v odvětví bezdřevého natíraného papíru není míra státního vlastnictví významná, vlastní čínská vláda akciový podíl v řadě výrobců, například v největším papírenském podniku v Číně, Shandong Chenming Paper Holding (28). Společnost Chenming Paper Holding je totiž v držení společnosti Chenming holdings (15,2 %), která je zase v držení (45,2 %) státem plně vlastněného subjektu Shandong Shouguang Jinxin Investment Development Holding Group Co., Ltd. (29). Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých společnostech (30), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, vezmeme-li v úvahu, jak dalece jsou státní a stranické struktury v ČLR vzájemně propojeny.

(58)

To je patrné i na úrovni Čínského sdružení pro papír, která je odvětvovým průmyslovým sdružením. Podle článku 3 svých stanov se Čínské sdružení pro papír „hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny“ a „přijímá obchodní vedení, dohled a řízení subjekty, které mají na starosti registraci a vedení budování strany, a správními útvary, které mají na starosti průmysl“ (31).

(59)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno níže v oddíle 3.3.2.5.

(60)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, (32) avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (33)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (34), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (35). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1 860 000 soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (36). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatelů jejich vstupů.

(61)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou, éru (dále jen „pokyny“) (37), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“; oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (38).

(62)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí je v odvětví výroby bezdřevého natíraného papíru běžné. Například předseda představenstva společnosti Shandong Chenming Paper Group Co., Ltd. zastává současně funkci tajemníka stranického výboru podniku (39). V článku na internetových stránkách společnosti Shandong Chenming Paper se dále uvádí závazek skupiny provádět rozhodnutí přijatá na 20. celostátním sjezdu Komunistické strany Číny a „plně, přesně a komplexně provádět novou koncepci rozvoje, zaměřit se na hlavní činnost, posílit průmysl, být nadále odhodláni a rozhodní a dosáhnout nových velkých úspěchů na cestě k modernizaci v čínském stylu“ (40) . Během setkání s předsedou představenstva skupiny tajemník městského stranického výboru ujistil, že „městský stranický výbor a městská samospráva budou nadále optimalizovat podnikatelské prostředí, [...] koordinovat a včas řešit obtíže a problémy ve výrobních a provozních postupech podniků a plně podporovat společnost Chenming při stabilizaci a zvyšování výroby, aby dosáhla ještě lepšího rozvoje“ (41).

(63)

Předseda představenstva skupiny dále „poděkoval městskému stranickému výboru a městské samosprávě za jejich podporu rozvoje společnosti“ a potvrdil, že „společnost využije příležitostí a bude aktivně spolupracovat s městským stranickým výborem a městskou samosprávou, pokud jde o uspořádání a rozvoj lesního průmyslu“ (42) . Toto zapojení lze potvrdit i u dalších společností v odvětví natíraného papíru. Například předseda představenstva a generální ředitel společnosti Shandong Sun Paper Co., Ltd., který je zároveň tajemníkem stranického výboru, (43) prohlásil, že „bez stranické politiky reforem a otevírání by nedošlo k rozvoji společnosti Sun Paper; bez podpory strany a vlády by sláva společnosti Sun Paper neexistovala“ (44) .

(64)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.2.8 níže) jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (45). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví bezdřevého natíraného papíru a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(65)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (46).

(66)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu. Za prvé jsou technologie související s natíraným papírem uvedeny mezi podporovanými odvětvími v čínském Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu (47) z roku 2019, což signalizuje záměr orgánů vytvořit regulační prostředí příznivé pro rozvoj tohoto odvětví a rovněž potenciálně otevírá cestu k přístupu tohoto odvětví k financování. Kromě toho tento katalog také specifikuje klíčové výrobní cíle, například pokud jde o různé podoby dřevní buničiny (48), odkazuje na vývoj moderních zařízení na výrobu buničiny a papíru (49) a zmiňuje různá odvětví výroby papíru a dřevní buničiny, která mají být zrušena, pokud nebudou splněny roční kapacity (50). Kromě toho celostátní 14. pětiletý plán (51) vyzývá průmysl k „urychlení transformace a modernizace podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl a výroba papíru“ (52). Ve 14. pětiletém plánu rozvoje lesnictví a potravinářství (53) je zdůrazněn cíl „[p]osílit tradiční průmyslová odvětví, podpořit hloubkové zpracování dřeva, [...] podpořit ekologickou a digitální transformaci hospodářských odvětví, jako jsou lesy, zpracování dřeva a bambusu, chemické přípravky pro lesnictví, buničina a papír“ (54) a „urychlit odstranění zastaralých výrobních kapacit,[...] podpořit technologickou transformaci a zvýšit míru využití energie a surovin“ (55) .

(67)

Kromě toho jsou politiky na národní úrovni týkající se papírenského průmyslu prováděny na nižších než centrálních úrovních, a to prostřednictvím příslušných plánovacích dokumentů. Ve 14. pětiletém plánu provincie Šan-tung (56) o budování silné výrobní provincie se uvádí, že „do konce 14. pětiletého plánu [...] se rozsah železářského průmyslu, průmyslu barevných kovů, průmyslu domácích spotřebičů, papírenského průmyslu a dalších průmyslových odvětví zařadí mezi tři největší v zemi“ (57) a dále žádá o optimalizaci fiskální a daňové finanční podpory (58), přičemž výslovně uvádí, že [p]ro zvýšení podpory zpracovatelského průmyslu posílí oddělení finanční správy provincií, měst a okresů koordinaci finančních prostředků a komplexně přijme určité metody, například kapitálové investice, slevy na úrocích z úvěrů a následné odměny a dotace“ (59). V akčním plánu provincie Šan-tung pro silnou provincii v oblasti vyspělé výroby na období 2022–2025 (60)místní samospráva uvádí, že „[k]omplexní a koordinační úlohu bude v provincii hrát malá vedoucí skupina, jejíž cílem je vybudovat silnou výrobní provincii, přičemž příslušné útvary přímo podřízené samosprávě provincie budou řádně plnit své povinnosti. Hlavní odpovědní soudruzi ze stranických výborů a samospráv na úrovni měst a okresů se musí opírat o výzkum a zavádění do praxe a převzít vedení při prosazování realizace.“ (61) Akční plán provincie Ťiang-su týkající se uhlíkového maxima, který se vztahuje na výrobní odvětví a klíčová odvětví provincie Ťiang-su (62), obsahuje také pokyny k „urychlení transformace a modernizace tradičních průmyslových odvětví [...], například [...] výroby papíru“ (63) . Těmito a jinými prostředky tak čínské orgány řídí a kontrolují prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování odvětví.

(68)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o průmysl natíraného papíru. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(69)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (64).

(70)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (65). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (66). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (67).

(71)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti rovněž předmětem zkreslení vytvářeného shora a vznikajícího v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví lesního hospodářství a produkce dřeva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(72)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví.

(73)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (68). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (69). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (70). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(74)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví výroby bezdřevého natíraného papíru nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví, je tedy zasaženo zkresleními mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(75)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními. Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (71), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (72) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (73). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (74).

(76)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu (75), vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(77)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti (76). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (77).

(78)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (78).

(79)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (79). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(80)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(81)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo- nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (80). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (81). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(82)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(83)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(84)

Při tomto šetření Komise zjistila, že kromě výše uvedených veřejných politik podporujících odvětví natíraného papíru podporuje čínská vláda společnosti v tomto odvětví finančně. Ve výroční zprávě společnosti Shandong Chenming Paper Holding za rok 2022 je uvedena řada vládních grantů na rok 2022, které jsou rozděleny mezi následující čtyři projekty:

(85)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.3.2.2 až 3.3.2.5, jakož i v části I zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí pro popis výrobních faktorů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.3.2.6 až 3.3.2.8 a v části II zprávy.

(86)

Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci natíraného papíru tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(87)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(88)

Analýza uvedená v oddílech 3.3.2.1 až 3.3.2.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(89)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(90)

Volba reprezentativní země by měla být založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(91)

Jak je vysvětleno ve 39. bodě odůvodnění, dne 20. února 2023 Komise zveřejnila poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a rovněž byly informovány zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(92)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise označila Brazílii za zemi s podobnou úrovní ekonomického rozvoje jako ČLR. Brazílie je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikována jako země s „vyššími středními příjmy“. Kromě toho byla Brazílie označena za zemi, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí a kde jsou snadno dostupné příslušné veřejné údaje.

(93)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Brazílie vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty první odrážky čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(94)

Vzhledem k neexistenci spolupráce a vzhledem k tomu, že Brazílie splňovala kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi.

(95)

V poznámce o relevantních zdrojích pro stanovení běžné hodnoty Komise uvedla seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, které žadatel uvedl v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména surovin, databázi GTA. Kromě toho Komise uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů práce ve zpracovatelském průmyslu použije informace z databáze ILOSTAT (86) a veřejné tarify za elektřinu a plyn z brazilského ministerstva dolů a energetiky (87). Následně, jak je vysvětleno v 98. bodě odůvodnění níže, se Komise rozhodla použít jako zdroj pro stanovení nákladů práce ústav Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística (88).

(96)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku na přiměřené úrovni použije finanční údaje od pouze jednoho brazilského výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, společnosti Sylvamo Ltda., jak je uvedeno níže v 100. bodě odůvodnění. K určené reprezentativní zemi nebyly obdrženy žádné připomínky. Žadatelé však obdrželi připomínky k řadě bodů, o nichž se hovoří ve výše uvedené poznámce, jak je popsáno níže.

(97)

Žadatelé nejprve namítali, že Komise nezohlednila některé suroviny bez kódů HS (plniva, pigmenty – ostatní, pojiva – ostatní, přísady, ostatní). Skutečnost, že tyto suroviny nejsou uvedeny v tabulce surovin v poznámce o relevantních zdrojích pro stanovení běžné hodnoty, však neznamená, že byly opomenuty. Tyto suroviny byly ve výpočtech Komise totiž zohledněny jako spotřební materiál. Přesněji řečeno, v rámci přezkumu před pozbytím platnosti musí Komise pouze zjistit, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu. Vzhledem ke zjištění uvedenému ve 122. bodě odůvodnění, že během období přezkumného šetření existoval (významný) cenový rozdíl mezi početně zjištěnou běžnou hodnotou pro prodej do zbytku světa, a k následnému závěru o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, nebylo nutné, aby Komise v tomto šetření prováděla stanovení cenového dumpingu. Kromě toho představovaly dotyčné suroviny malé procento celkových výrobních nákladů. Proto byly zohledněny jako spotřební materiál s použitím procentních podílů nákladů poskytnutých žadatelem (celkem přibližně 7 %).

(98)

Za druhé, žadatel požadoval individuálně uzpůsobené referenční hodnoty pro různé druhy nákladů práce, které rozlišovaly mezi různými druhy zaměstnanců. Žadatel však neposkytl tyto údaje o nákladech práce pro Brazílii, aby bylo možné rozlišit mezi různými druhy práce. Pokud by Komise provedla toto rozlišení v referenčních hodnotách práce a vzhledem k relativnímu podílu nákladů práce na celkových výrobních nákladech, byla by změna rozdílu mezi početně zjištěnou běžnou hodnotou a vývozní cenou do třetích zemí zanedbatelná. Kromě toho v rámci přezkumu před pozbytím platnosti není Komise povinna vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale jen zjistit, zda existuje pravděpodobnost, že bude dumping pokračovat nebo bude obnoven. Nicméně s cílem lépe zohlednit mzdy ve výrobním odvětví za období přezkumného šetření se Komise rozhodla použít namísto databáze ILOSTAT (jak bylo oznámeno v poznámce o zdrojích pro stanovení běžné hodnoty) ústav Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística (89) jako zdroj měsíčních mezd zaměstnanců ve výrobním odvětví pro rok 2021, a to na základě průměrného počtu odpracovaných hodin za týden v Brazílii.

(99)

Za třetí, žadatel požadoval zohlednit také výrobní režijní náklady (odpisy strojů, nepřímou práce, náklady na balení). Jak je však vysvětleno ve 109. bodě odůvodnění níže, Komise již tyto náklady zohlednila ve výpočtech s použitím procentních podílů nákladů uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(100)

Za čtvrté, žadatel nesouhlasil se skutečností, že Komise ve svých výpočtech nepoužila zisk a prodejní, správní a režijní náklady největšího brazilského výrobce bezdřevého natíraného papíru Suzano S.A. a že vzala v úvahu pouze jiného výrobce výrobků podobných přezkoumávanému výrobku, a to společnost Sylvamo Ltda. V této otázce se Komise domnívala, že součet zisku a prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Suzano S.A. není reprezentativní pro to, čeho by za běžných tržních podmínek dosáhlo odvětví bezdřevého natíraného papíru, a tudíž nejsou přiměřené. V důsledku toho se rozhodla zachovat své původní rozhodnutí použít pro výpočet přiměřených prodejních, správních a režijních nákladů a procenta zisku pouze společnost Sylvamo Ltda. Použití údajů společnosti Suzano S.A. by pouze dále zvýšilo zjištěný rozdíl mezi početně zjištěnou běžnou hodnotou a vývozní cenou do třetích zemí popsanou ve 122. bodě odůvodnění. Jak je vysvětleno v 98. bodě odůvodnění, Komise není povinna vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale jen zjistit, zda existuje pravděpodobnost, že bude dumping pokračovat nebo bude obnoven. Proto uvedené tvrzení zamítla.

(101)

S ohledem na všechny informace založené na žádosti a následné informace shromážděné během řízení a po analýze připomínek zúčastněných stran byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory určitého bezdřevého natíraného papíru

(102)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny suroviny v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (93).

(103)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve výše uvedeném bodě dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(104)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na nedostatečnou spolupráci i na povahu přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(105)

Pro přímou a nepřímou práci byly ke stanovení mezd v Brazílii použity nákladové statistiky ústavu Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística (94). Komise použila měsíční mzdy zaměstnanců ve výrobním sektoru a průměrnou týdenní pracovní dobu v Brazílii za rok 2021. Na tomto základě byla vypočtena hodinová sazba 59,57 CNY/hod

(106)

Cenu elektřiny v Brazílii zveřejňuje brazilské ministerstvo dolů a energetiky (95). Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny z roku 2021 a stanovila cenu na úrovni 919,96 CNY/MWh (platnou během období přezkumného šetření).

(107)

Pro stanovení referenční hodnoty nákladů na plyn Komise použila statistiky brazilského ministerstva dolů a energetiky (96). Použitá cena je průměrná jednotková cena plynu pro průmyslové uživatele v Brazílii na rok 2021 stanovená na úrovni 344,29 CNY/MWh (platná během období přezkumného šetření).

(108)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(109)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(110)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů společnosti Sylvamo Ltda (97). (rozpočtový rok 2021).

(111)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(112)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(113)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii (včetně mzdových nákladů), prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 109. a 110. bodě odůvodnění. Výrobní režijní náklady byly stanoveny na základě údajů poskytnutých žadateli a mzdové náklady byly stanoveny na základě informací převzatých z ústavu Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística (98). Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě hodnot uvedených v účetní závěrce společnosti Sylvamo Ltda. za rok 2021 v reprezentativní zemi, jak je uvedeno v auditované účetní závěrce společnosti (99). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(114)

Na tomto základě a v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a při neexistenci spolupráce Komise početně stanovila běžnou hodnotu na úrovni výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě ceny ze závodu. Běžná hodnota stanovená na tomto základě činila 1 247,15 EUR/t.

(115)

Jak je vysvětleno v 34. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval a Komise se musela uchýlit k dostupným statistickým informacím, aby určila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu.

(116)

Čínský dovoz do Unie činil podle Eurostatu pouze 197 tun, což představuje pouze 0,008 % celkové spotřeby během období přezkumného šetření. Komise zjistila, že tento nízký objem není pro analýzu přetrvání dumpingu dostatečným spolehlivým základem. Z tohoto důvodu zaměřila své šetření na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(117)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení a s ohledem na úvahy uvedené výše v 115. a 116. bodě odůvodnění Komise zkoumala, zda existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: vývozní ceny bezdřevého natíraného papíru z Číny do zbytku světa, aby bylo možné posoudit chování čínských vývozců na jiných trzích, čínskou výrobní kapacitu a volnou kapacitu a atraktivitu trhu Unie.

(118)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, použila Komise ke stanovení čínských vývozních cen do třetích zemí dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise použila zejména údaje obsažené v žádosti o přezkum, které vycházejí z údajů společnosti Svan Data (100).

(119)

Pokud jde o čínské vývozní ceny do třetích zemí jiných než EU, žadatel v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti vysvětlil, že vývoz dotčeného výrobku se uskutečňoval převážně pod čínským zbožovým kódem 4810 19; Komise proto omezila srovnání na tento zbožový kód a použila tyto údaje jako dostupné skutečnosti.

(120)

Pro stanovení průměrné vývozní ceny ze závodu do třetích zemí použila Komise cenu FOB do třetích zemí uvedenou ve 118. bodě odůvodnění. Vážená průměrná cena FOB v čínském přístavu byla stanovena na 781,22 EUR/t. Od této ceny Komise odečetla náklady na vnitrozemskou dopravu, jak byly uvedeny v žádosti o přezkum (101). Na tomto základě byla vývozní cena ze závodu stanovena na 755,22 EUR/t.

(121)

Aby Komise vyjádřila rozdíl mezi početně zjištěnou běžnou hodnotou a vývozní cenou ze závodu jako procento odpovídající vývozní ceny CIF, vypočítala rovněž vývozní cenu na úrovni CIF z Číny do třetích zemí v souladu s metodikou žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Podle této metodiky vycházely náklady na námořní přepravu připočtené k ceně FOB do třetích zemí z cen roku 2019, protože ceny pro rok 2020 byly ovlivněny pandemií COVID-19, a proto nebyly považovány za reprezentativní. Na tomto základě byla vývozní cena na úrovni CIF z Číny do třetích zemí stanovena na 844,22 EUR/t.

(122)

Během období přezkumného šetření tak rozdíl mezi vývozní cenou ze závodu a běžnou hodnotou vypočtenou v oddíle 3.4.2, vyjádřený jako procento odpovídající hodnoty CIF, činil 58 %.

(123)

Při analýze výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR vycházela Komise vzhledem k nespolupráci čínské vlády a všech čínských vyvážejících výrobců a vzhledem k neexistenci jakýchkoli jiných spolehlivých údajů z informací poskytnutých žadateli v jejich žádosti o přezkum, jak je uvedeno v níže uvedených bodech odůvodnění, které se týkaly bezdřevého natíraného papíru, jakož i odvětví bezdřevého natíraného papíru, což je širší odvětví, kam bezdřevý natíraný papír patří.

(124)

Protože údaje z odvětví bezdřevého natíraného papíru byly snadněji dostupné, žadatelé je použili k výpočtu podílu bezdřevého natíraného papíru na výrobě a kapacitě.

(125)

Na základě žádosti žadatelů (102) činila v roce 2021 celosvětová poptávka odvětví bezdřevého natíraného papíru přibližně 17,3 milionu tun a celosvětové kapacity přibližně 20,7 milionu tun. Celosvětová poptávka po bezdřevém natíraném papíru byla žadateli vypočtena na přibližně 12,1 milionu tun a kapacity na přibližně 14,5 milionu tun.

(126)

V roce 2021 činila podle žadatele poptávka odvětví bezdřevého natíraného papíru v EU přibližně 3,2 milionu tun a kapacita odvětví bezdřevého natíraného papíru v EU přibližně 5 milionů tun. Jak je uvedeno ve 140. a 154. bodě odůvodnění, Komise vypočítala poptávku po bezdřevém natíraném papíru v EU na přibližně 2,6 milionu tun a kapacitu bezdřevého natíraného papíru v EU na něco málo přes 4 miliony tun.

(127)

Čínská kapacita odvětví bezdřevého natíraného papíru v roce 2021 činila přibližně 6,8 milionu tun a čínská poptávka 4,7 milionu tun. Čínská kapacita pro bezdřevý natíraný papír podle výpočtu žadatelů činila 4,8 milionu tun a domácí poptávka po dotčeném výrobku přibližně 3,3 milionu tun (103).

(128)

Proto měla Čína v roce 2021 volné kapacity pro výrobu bezdřevého natíraného papíru (104) ve výši nejméně 0,9 milionu tun a nadbytečné kapacity (105) ve výši přibližně 1,5 milionu tun, což odpovídá přibližně 56 % celkové poptávky EU po bezdřevém natíraném papíru. Pokud se podíváme na odvětví bezdřevého natíraného papíru celkově, čínské nadbytečné kapacity v roce 2021 činily více než 2 miliony tun (více než 80 % spotřeby EU). Nebylo zjištěno žádné snížení nadměrných kapacit (viz 66. bod odůvodnění). Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, lze předpokládat, že by bylo možné snadno přesměrovat ještě větší volnou kapacitu z odvětví bezdřevého natíraného papíru do výroby bezdřevého natíraného papíru a prodávat ji na trhu Unie.

(129)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, disponují čínští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou, již by mohli využít k výrobě ještě většího množství výrobků z bezdřevého natíraného papíru, které by mohli vyvážet na trh Unie. Komise rovněž zjistila, že tento vývozní potenciál by se mohl zvýšit v důsledku očekávaného poklesu celosvětové a domácí poptávky v ČLR v souladu s vývojem v posledním desetiletí, jak je popsáno v oddíle 5 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(130)

Jak je uvedeno ve 124. až 127. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že poptávka Unie po bezdřevém natíraném papíru zůstala značná. Přestože spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla, zůstává trh Unie druhým největším trhem na světě (druhým po čínském trhu) a představuje přibližně 20 % celosvětové spotřeby. Kromě toho se předvídá, že domácí poptávka v ČLR se bude snižovat, což je pro čínské výrobce silná motivace pro hledání alternativních trhů, které by mohly tyto čínské nadbytečné kapacity absorbovat.

(131)

Kromě toho zavedlo několik zemí (106) opatření vůči Číně v oblasti výrobků z papíru, včetně Jižní Koreje, Indie a USA, jak je uvedeno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(132)

Kromě toho Komise na základě dostupných údajů a zejména žádosti zjistila 27 zemí, v nichž čínští vývozci prodávali výrobek, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření za ceny nižší, než jsou cílové ceny výrobního odvětví Unie. Čínský vývoz do těchto zemí představoval přibližně 10 % objemu čínského vývozu do třetích zemí.

(133)

Vzhledem ke zjištěným značným volným kapacitám, možnosti zvýšit volnou kapacitu přechodem na bezdřevý natíraný papír z jiných druhů papíru, omezenému přístupu čínských výrobců bezdřevého natíraného papíru na důležité trhy třetích zemí, ceně, za kterou by čínští vyvážející výrobci mohli prodávat na trhu Unie, jakož i předpokládanému poklesu domácí spotřeby v ČLR je proto pravděpodobné, že v případě pozbytí platnosti opatření bude dumpingový dovoz přesměrován do Unie. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, dumpingový dovoz by se do Unie pravděpodobně uskutečňoval ve vyšších objemech a za ceny, které by byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(134)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám dospěla Komise k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, je pravděpodobné, že vývoz z ČLR by byl pravděpodobně přesměrován na trh Unie.

(135)

Vzhledem ke zjištěním uvedeným ve 122. bodě odůvodnění, srovnání čínských vývozních cen do třetích zemí s cenou na trhu reprezentativní země silně podporuje pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(136)

Kromě toho vzhledem ke značné výrobní kapacitě, která je v ČLR k dispozici, jakož i k volné kapacitě a atraktivitě trhu Unie pro vývoz dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k nárůstu vývozu bezdřevého natíraného papíru z ČLR do Unie za dumpingové ceny.

(137)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 17 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(138)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 3 700 000 tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí, které na dotazník s makroekonomickými údaji poskytlo výrobní odvětví Unie. Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, byli v Unii zařazení do vzorku tři výrobci představující 41 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření.

(139)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě dotazníku s makroekonomickými údaji, který poskytlo výrobní odvětví Unie, a údajů Eurostatu.

(140)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(141)

V roce 2019 se spotřeba v Unii snížila o 5 %, přičemž v roce 2020 pak následoval další prudký pokles o 24 procentních bodů v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19. V roce 2021 došlo k mírnému nárůstu o 4 procentní body, což však zdaleka nestačilo k návratu na úroveň před krizí, a spotřeba v Unii tak v posuzovaném období celkově poklesla o 25 %. Při pohledu na dlouhodobější trend byla odhadovaná spotřeba v Unii během období přezkumného šetření o 44 % nižší než spotřeba zjištěná během období šetření v rámci původního šetření (4 572 057 tun). Tento pokles spotřeby v Unii odráží klesající poptávku po grafickém papíru obecně, což je způsobeno hlavně rozvojem digitálních médií, která nahrazují tradiční tištěná média.

(142)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě dotazníku s makroekonomickými údaji, který poskytlo výrobní odvětví Unie, a údajů Eurostatu. Údaje Eurostatu byly předem porovnány s dostupnými informacemi.

(143)

Dovoz z dotčené země do Unie se u vývozců, na které se v současnosti vztahují cla, vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(144)

Během posuzovaného období byl objem dovozu z ČLR do Unie zanedbatelný. Od zavedení opatření v roce 2011 klesl ve skutečnosti dovoz z ČLR do Unie na nevýznamnou úroveň.

(145)

Jak je uvedeno ve výše uvedeném bodě odůvodnění, vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu bezdřevého natíraného papíru z ČLR do Unie během období přezkumného šetření nebyly ceny tohoto prodeje považovány za reprezentativní a nemohly být použity k vyvození závěrů ohledně cen dovozu z ČLR do Unie a cenového chování vyvážejících výrobců.

(146)

Dovoz bezdřevého natíraného papíru z jiných třetích zemí než z Číny pocházel zejména z Jižní Koreje a USA.

(147)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu bezdřevého natíraného papíru polyesterů z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(148)

Ačkoli se celkový objem dovozu do Unie z jiných zemí než z ČLR v posuzovaném období zvýšil, zůstal na velmi nízké úrovni, což se odráží v jeho celkovém podílu na trhu, který se v tomto období zvýšil z 0,22 % na 0,95 %. Průměrné ceny tohoto dovozu byly vyšší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie. Tento dovoz ze třetích zemí proto nepřispěl ke vzniku újmy v EU.

(149)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(150)

Jak je uvedeno v 138. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(151)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů týkajících se všech výrobců v Unii, které byly uvedeny v dotazníku s makroekonomickými údaji poskytnutém výrobním odvětvím Unie. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly zkontrolovány a pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byly shledány jako reprezentativní.

(152)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(153)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(154)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(155)

Výroba a výrobní kapacita se v posuzovaném období snížily o 25 %, resp. 26 %. Toto snižování výroby a výrobní kapacity je dlouhodobým trendem, který souvisí s přizpůsobováním průmyslu klesající poptávce související s digitalizací naší společnosti.

(156)

Již před posuzovaným obdobím podnikli výrobci v Unii rozsáhlé restrukturalizační kroky zaměřené na řešení strukturálního nadbytku kapacity v důsledku digitalizace a tyto kroky pokračovaly i během posuzovaného období. V důsledku uzavření některých papíren a přeměny jiných papíren na výrobu jiných výrobků než bezdřevého natíraného papíru snížilo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období svou výrobní kapacitu bezdřevého natíraného papíru přibližně o 1 400 000 tun.

(157)

Díky neustálému snižování výrobní kapacity bylo výrobní odvětví Unie schopno udržet v posuzovaném období poměrně stabilní využití kapacity. S výjimkou roku 2020, kdy bylo využití kapacity nižší než v předchozích a následujících letech, a to zejména v důsledku snížení výroby po výskytu onemocnění COVID-19 v roce 2020.

(158)

Šetřením bylo zjištěno, že vysoké využití kapacity je důležitým faktorem pro dlouhodobou životaschopnost odvětví výroby papíru v důsledku vysokých investic do stálých aktiv a z toho vyplývajícího dopadu na průměrné výrobní náklady.

(159)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(160)

Během posuzovaného období objem prodeje na trhu Unie klesl o 25 %. V letech 2018 až 2019 klesl o 5 % a v roce 2020 v důsledku pandemie COVID-19 prodeje prudce poklesly o dalších 24 procentních bodů. V roce 2021 došlo k malému oživení o 4 procentní body, ale nebylo dosaženo úrovně prodejů zaznamenané v roce 2018. Klesající prodej souvisel s klesající poptávkou po dotčeném výrobku, což mohlo souviset s digitalizací naší společnosti.

(161)

Vzhledem k tomu, že v posuzovaném období nedocházelo téměř k žádnému dovozu dotčeného výrobku, zůstal podíl výrobního odvětví Unie na trhu stabilní na úrovni přibližně 99 %.

(162)

Během posuzovaného období nezaznamenalo výrobní odvětví Unie žádný růst výroby a prodeje. Naopak, tyto hospodářské ukazatele věrně kopírovaly sestupný trend spotřeby v Unii.

(163)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(164)

V průběhu posuzovaného období se počet zaměstnanců snížil o 22 %. Tento pokles byl v daném období trvalý a pravidelný. To odráží dlouhodobější snahy o restrukturalizaci ze strany výrobního odvětví Unie za účelem řešení strukturální nadbytečné kapacity, jak je vysvětleno v 156. bodě odůvodnění.

(165)

Výraznému snížení počtu pracovníků odpovídalo i srovnatelné snížení výroby. V důsledku toho produktivita měřená jako produkce (v tunách) na zaměstnance za rok zaznamenala během posuzovaného období pouze mírný pokles o 4 %. V roce 2020 produktivita prudce poklesla o 19 procentních bodů v důsledku náhlého poklesu poptávky způsobeného pandemií COVID-19. V důsledku toho se produktivita dostala v roce 2020 na nejnižší úroveň.

(166)

Jak je vysvětleno ve 116. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření nebylo možné stanovit výši dumpingového rozpětí kladně. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu, jestliže by byla antidumpingová opatření zrušena.

(167)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti vykazovalo výrobní odvětví Unie známky překonání účinků dřívějšího dumpingu. Během období posuzovaného v rámci současného šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti nebyly zaznamenány žádné známky oživení, neboť výrobní odvětví Unie se nacházelo v obtížné situaci, kdy se k negativním účinkům pandemie COVID-19 přidala nutnost restrukturalizace.

(168)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(169)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie účtovaná odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, zůstala v posuzovaném období poměrně stabilní a snížila se pouze o 1 %. Po mírném nárůstu o 2 % v roce 2019 se ceny v roce 2020, kdy se vyskytlo onemocnění COVID-19, snížily o 8 procentních bodů, když nižší poptávka táhla ceny dolů. V období přezkumného šetření se ceny opět zvýšily o 5 procentních bodů v důsledku nárůstu poptávky.

(170)

Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se mezi lety 2018 a 2019 mírně snížily o 2 %. Další pokles o 3 procentní body v roce 2020 byl způsoben poklesem cen surovin a energií. V roce 2021 se výrazně zvýšily ceny surovin a energií, což vedlo ke zvýšení výrobních nákladů o 11 procentních bodů, takže v posuzovaném období došlo k celkovému nárůstu o 6 %.

(171)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(172)

Průměrné náklady práce na zaměstnance byly v období 2018–2019 stálé. V roce 2020 se oproti roku 2019 snížily o 6 %. Bezprostředně poté, v období přezkumného šetření, se zvýšily na úroveň o 5 % vyšší než v roce 2018.

(173)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(174)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 29 %. Je to v souladu s poklesem výroby a výrobních kapacit.

(175)

V procentech produkce se úroveň konečných zásob pohybovala po celé období kolem 3 %.

(176)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(177)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Výrobní odvětví Unie bylo v průběhu celého posuzovaného období ztrátové. Pro srovnání se uvádí, že při původním šetření byl cílový zisk pro výrobní odvětví stanoven na 8 % (107). V průběhu posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Unie snížila z –3,6 % na –9,5 %. Rok 2019 byl relativně nejlepším rokem, kdy ziskovost výrobního odvětví Unie dosáhla –0,8 %, a to díky spojení nižších výrobních nákladů a silných prodejních cen. V roce 2020 ziskovost prudce klesla na úroveň –5,6 %, aby se v období přezkumného šetření dále snížila na –9,5 %.

(178)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Během posuzovaného období byl peněžní tok pozitivní a jeho trend do značné míry odrážel vývoj ziskovosti, přičemž nejlepším rokem byl rok 2019.

(179)

Vzhledem ke klesající poptávce po bezdřevém natíraném papíru v Unii i v zahraničí v posuzovaném období neinvestovalo výrobní odvětví Unie do nových kapacit. Provedené investice byly zaměřeny na údržbu, náhradní kapitál, zlepšení energetické účinnosti a na opatření, jejichž cílem bylo dosáhnout restrukturalizace a souladu se standardy ochrany životního prostředí.

(180)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období se vyvíjel podobně jako zisk.

(181)

Vzhledem k nákladům na stávající dluh, ziskovosti výrobního odvětví Unie a neustále klesající poptávce po bezdřevém natíraném papíru byla schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál v posuzovaném období nadále omezená.

(182)

V průběhu posuzovaného období vykazovaly ukazatele újmy negativní obraz. Klesala výrobní kapacita i výroba, klesal prodej i zaměstnanost. Zisk a návratnost investic byly po celé dotčené období záporné, přičemž roky 2020 a 2021 byly nejhoršími roky tohoto období.

(183)

Negativní vývoj objemu výroby a prodeje byl výsledkem trvale klesající poptávky po bezdřevém natíraném papíru jak v Unii, tak i v zahraničí, která vyžadovala, aby výrobní odvětví Unie pokračovalo s restrukturalizací, včetně uzavření papíren a transformace některých jiných papíren na výrobu jiných druhů papíru.

(184)

Očekává se, že budoucí poptávka po bezdřevém natíraném papíru bude klesat a situace výrobního odvětví Unie bude i nadále obtížná, přičemž bude muset dojít k dalšímu snížení výroby a výrobní kapacity.

(185)

Zavedená opatření zajistila výrobnímu odvětví Unie ochranu a umožnila mu udržet si během posuzovaného období vysoký podíl na trhu. Výrobní odvětví Unie však nebylo schopno zvýšit ceny bezdřevého natíraného papíru dostatečně nad úroveň pokrývající náklady tak, aby vytvořilo zisk. V letech 2018–2019 to bylo způsobeno rostoucími cenami surovin (zejména buničiny) a obtížemi při přenášení rostoucích cen na zákazníky výrobního odvětví Unie. V roce 2020 zasáhl výrobní odvětví Unie pokles poptávky a cen spojený s pandemií COVID-19 a odvětví zaznamenalo značné ztráty. Rok 2021 se vyznačoval růstem cen surovin a energií, což vedlo k nárůstu výrobních nákladů o 11 % a dalšímu zhoršení hospodářských výsledků. Kromě toho muselo výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období restrukturalizovat své činnosti, přičemž výrobní kapacita byla v posuzovaném období snížena o 26 %. To bylo spojeno s dalšími náklady.

(186)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Újma způsobená výrobnímu odvětví Unie, která byla zjištěna v období přezkumného šetření, však nemohla být způsobena dumpingovým dovozem z ČLR, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu. Příčinou byla především klesající poptávka po bezdřevém natíraném papíru a související vysoké náklady na restrukturalizaci, které měly významný vliv na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(187)

Ve 186. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Ve 186. bodě odůvodnění došla Komise rovněž k závěru, že újma, která byla u výrobního odvětví Unie zjištěna v období přezkumného šetření, nemohla být způsobena dumpingovým dovozem z ČLR, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(188)

Jak je uvedeno v 130. bodě odůvodnění, je trh Unie druhým největším trhem s bezdřevým natíraným papírem na světě. Jeho celková velikost a existence velkých zákazníků nakupujících bezdřevý natíraný papír je pro čínské výrobce tohoto výrobku velmi atraktivní, protože tak velké dodávky by jim umožnily využívat své volné výrobní kapacity, což by opět snížilo jejich jednotkové výrobní náklady. Obdobně platí, že kdyby byla opatření zrušena, je vzhledem k ekonomickým přínosům využití volné výrobní kapacity v ČLR je pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci by bezdřevý natíraný papír nabízeli na trhu Unie za dumpingové ceny, a tím by vyvíjeli tlak na ceny a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(189)

Komise rovněž analyzovala cenové chování čínských vyvážejících výrobců na trzích třetích zemí s cílem určit cenové dopady na výrobní odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(190)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, použila Komise ke stanovení čínských vývozních cen do třetích zemí dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Pro tento účel byly použity údaje obsažené v žádosti o přezkum, založené na údajích společnosti Svan Data (108), a z důvodů vysvětlených ve 119. bodě odůvodnění zejména údaje o čínském vývozu týkající se kódu zboží 4810 19.

(191)

Pro účely srovnání Komise stanovila tyto ceny:

(192)

Komise nejprve porovnala váženou průměrnou prodejní cenu výrobního odvětví Unie účtovanou odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, upravenou na úroveň ceny ze závodu, s čínskými vývozními cenami do třetích zemí mimo Unii, upravenými na cenu při vykládce v Unii během období přezkumného šetření. Srovnání cen na základě údajů uvedených ve 191. bodě odůvodnění ukázalo, že ceny pro vývoz do osmi třetích zemí byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Tento vývoz představoval přibližně 1 % objemu čínského vývozu. Toto malé procento je způsobeno nízkými cenami bezdřevého natíraného papíru v Unii.

(193)

Za druhé, Komise rovněž analyzovala, zda čínské vážené vývozní ceny do třetích zemí mimo Unii upravené na cenu při vykládce v Unii neznamenaly prodej výrobnímu odvětví Unie pod cenou ve srovnání s cílovou cenou výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vývozců vycházela Komise ve své analýze z údajů uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Analýzou bylo zjištěno 27 třetích zemí, v nichž čínští vyvážející výrobci prodávali dotčený výrobek během období přezkumného šetření za ceny nižší, než byla průměrná cílová cena výrobního odvětví Unie. Čínský vývoz do těchto zemí představoval přibližně 10 % celkového objemu čínského vývozu do ostatních třetích zemí. Kromě toho, jak je uvedeno ve 131. bodě odůvodnění, jsou hlavní trhy třetích zemí pro vývoz z Číny uzavřeny kvůli jejich platným clům.

(194)

Na závěr analýza na základě dostupných údajů prokázala, že čínští vyvážející výrobci byli schopni prodávat za ceny nižší, než byla cílová cena Unie. Vzhledem k významným volným kapacitám, které jsou v Číně k dispozici, bylo rovněž konstatováno, že by se potenciálně mohly vyrábět velké objemy bezdřevého natíraného papíru, které by se prodávaly na trhu EU. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vývozci by mohli vyvíjet značný cenový tlak, a způsobit tak výrobnímu odvětví Unie újmu.

(195)

Šetření rovněž ukázalo (viz 182.–186. bod odůvodnění), že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu a bylo zranitelné. Bylo rovněž zjištěno, že výrobní odvětví v současné době prochází restrukturalizací, což se odráží v poklesu výrobní kapacity v posuzovaném období, kdy některé společnosti přestavěly některé své výrobní linky na výrobu jiných druhů papíru.

(196)

Šetření rovněž potvrdilo zjištění původního šetření v tom smyslu, že vysoké využití kapacity je důležitým faktorem pro dlouhodobou životaschopnost výrobců papíru, protože tento výrobní proces je kapitálově náročný. Jakýkoli obnovený dumpingový dovoz a z něj vyplývající cenový tlak by připravil výrobní odvětví Unie o peněžní tok nezbytný k financování restrukturalizačního úsilí o přizpůsobení se klesající světové poptávce po bezdřevém natíraném papíru. Rovněž by se oslabily pozitivní účinky úsilí o restrukturalizaci vynaloženého v minulosti a důsledkem by bylo další zhoršení všech ukazatelů újmy.

(197)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(198)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo zjevně v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, kteří nejsou ve spojení, obchodníků a uživatelů.

(199)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu a bylo ve zranitelné situaci. Problémy způsobené neustále klesající poptávkou po bezdřevém natíraném papíru si vyžádají pokračování plánů na restrukturalizaci, včetně uzavření papíren a přeměny dalších na výrobu jiných druhů papíru.

(200)

Pod tlakem na ceny ze strany dumpingového dovozu z ČLR by výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržovat ceny bezdřevého natíraného papíru nad úrovní pokrývající náklady a generovat nezbytné příjmy k financování svého úsilí o restrukturalizaci a přizpůsobit se problémům vznikajícím v souvislosti s neustále se snižující poptávkou po bezdřevém natíraném papíru.

(201)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že by zachování platných antidumpingových opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(202)

Dovozci a obchodníci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali. Na základě skutečnosti, že v průběhu posuzovaného období nedocházelo téměř k žádnému dovozu bezdřevého natíraného papíru z ČLR, dospěla Komise k závěru, že dovoz dotčeného výrobku nepředstavuje významný podíl obchodních činností dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, a že neexistují žádné faktory naznačující, že by dovozci/obchodníci byli neúměrně postiženi, kdyby opatření zůstala zachována.

(203)

Žádný jednotlivý uživatel nespolupracoval a nezaslal odpověď na dotazník.

(204)

Komise obdržela dvě písemná vyjádření, jedno od společnosti Unitedprint.com, uživatele bezdřevého natíraného papíru v Unii, a jedno od sdružení polygrafického průmyslu Intergraf (113) (podporované Královským nizozemským sdružením polygrafického a příbuzného průmyslu).

(205)

Společnost Intergraf ve svém podání vysvětlila, že tiskařský průmysl Unie trpí nahrazením tištěných médií digitálními médii, jakož i masivním dovozem tištěných výrobků, zejména z ČLR. Podle společnosti Intergraf antidumpingová a antisubvenční opatření podkopávají konkurenceschopnost tiskáren v Unii, které nejsou chráněny podobnými obchodními opatřeními a musí dodržovat přísné environmentální normy.

(206)

Společnost Intergraf uvedla, že ročně se z Číny do EU vyveze potištěný papír za více než 700 milionů eur. Patří sem široká škála tiskových produktů, které nejsou tištěny na bezdřevém natíraném papíru. Na základě dostupných informací nebyla Komise schopna posoudit, jak velká část výrobků dovážených z ČLR je tištěna na bezdřevém natíraném papíru a jak velká část je tištěna na jiných typech papíru.

(207)

Původní šetření ukázalo, že většina výrobků, které jsou tištěny na bezdřevém natíraném papíru, jsou „časově citlivé“ výrobky, jako jsou časopisy, brožury, adresné reklamní zásilky a reklamní letáky, které jsou vzhledem k době potřebné pro přepravu méně náchylné k dovozu z ČLR. Informace předložené žadatelem v rámci tohoto přezkumu potvrdily, že zjištění původního šetření jsou stále platná.

(208)

Komise proto dospěla k závěru, že je sice pravděpodobné, že některé tištěné materiály se tisknou na bezdřevém natíraném papíru mimo Unii v důsledku antidumpingových a vyrovnávacích cel, ale jejich dopad na hospodářskou situaci tiskařského průmyslu Unie je pouze omezený.

(209)

Společnost Intergraf rovněž upozornila na nedostatek dodávek bezdřevého natíraného papíru a velký nárůst cen, zejména od poloviny roku 2021. To bylo uvedeno i v podání společnosti Unitedprint.com. Na základě poskytnutých informací nemohla Komise posoudit příslušné objemy nabídky a poptávky, a tedy údajnou nerovnováhu na trhu. Komise rovněž nemohla posoudit, zda se uvedené zvýšení cen může přenést na jejich zákazníky, či nikoli. Komise také uvedla, že v roce 2021, v kontextu období po onemocnění COVID-19, existoval na řadě trhů se surovinami nedostatek.

(210)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Číny nebyla zachována.

(211)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se bezdřevého natíraného papíru z Číny zachována.

(212)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(213)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(214)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(215)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právními subjekty. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(216)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (114). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(217)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto poskytnutí informací jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(218)

Komise obdržela podání od výrobního odvětví EU, které dále doložilo zjištění Komise, že čínští vyvážející výrobci byli schopni prodávat za ceny nižší než cílová cena v Unii. Proto se nepovažovalo za nutné změnit znění tohoto nařízení.

(219)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (115), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(220)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,