(EU) 2023/1647Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1647 ze dne 21. srpna 2023 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Antisubvenční opatření na dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) byla původně uložena v roce 2011 prováděcím nařízením Rady (EU) č. 425/2011 (2) (dále jen „původní opatření“). Šetření vedoucí k původním opatřením se označuje jako „původní šetření“.

(2)

Původní opatření měla podobu valorického cla v rozmezí od 4 % do 12 % na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vývozců s celostátní zbytkovou sazbou ve výši 12 %.

(3)

Na základě antidumpingového šetření uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 451/2011 (3) rovněž konečné antidumpingové clo na dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR.

(4)

Dne 4. července 2017 po přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2016/1037 (dále jen „základní nařízení“) Komise prodloužila opatření stanovená v původním šetření o pět let, a to prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1187 (4) (dále jen „nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti“).

(5)

Současná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 4 % do 12 %.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (5) platných vyrovnávacích opatření uložených na dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení.

(7)

Žádost podalo dne 31. března 2022 pět výrobců v Unii (Arctic Paper Grycksbo AB, Burgo Group SpA, Fedrigoni SpA, Lecta Group a Sappi Europe SA), společně označovaných jako „žadatelé“, kteří představují více než 50 % celkové výroby určitého bezdřevého natíraného papíru v Unii.

(8)

Žádost o přezkum vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení subvencování a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(9)

Poté, co Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, zahájila dne 30. června 2022 na základě článku 18 základního nařízení přezkum před pozbytím platnosti u platných opatření týkajících se dovozu určitých druhů bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky do Unie. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“). S ohledem na čl. 18 odst. 2 základního nařízení připravila Komise zprávu o dostatečnosti důkazů obsahující analýzu všech důkazů, jež má Komise k dispozici a na jejichž základě bylo zahájeno šetření. Tato zpráva je k dispozici ve spisu k nahlédnutí zúčastněným stranám.

(10)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“), že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum, a vyzvala ji ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci, pokud jde o obsah žádosti o přezkum, a dospět k oboustranně přijatelnému řešení. Od čínské vlády však odpověď nepřišla.

(11)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. června 2022 (7) oznámila Komise rovněž zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 (8), pokud jde o platná konečná antidumpingová opatření pro dovoz určitého bezdřevého natíraného papíru pocházejících z ČLR do Unie.

(12)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Posouzení trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Mimo to Komise o zahájení šetření výslovně informovala výrobní odvětví Unie, známé vyvážející výrobce i vládu Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a vyzvala je k účasti.

(14)

Současně Komise po zahájení řízení zpřístupnila online dotazníky pro vyvážející výrobce, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele a výrobce v Unii. Žadatelům rovněž zaslala dotazník s makrodaty. Dotazníky byly rovněž zpřístupněny dovozcům a uživatelům, kteří nejsou ve spojení, a to na stejných internetových stránkách GŘ pro obchod (9).

(15)

Všechny strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany měly také příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(16)

V oznámení o zahájení přezkumného šetření před pozbytím platnosti Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádný vyvážející výrobce se nepřihlásil.

(18)

Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by měli o účast na šetření zájem. Nebyla však poskytnuta žádná odpověď.

(19)

Komise následně informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatku spolupráce hodlá při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení subvencování využít dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení. Orgány ČLR nereagovaly.

(20)

V oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala Komise na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v EU v období od 1. ledna do 31. prosince 2021. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 41 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku a 37 % odhadovaného prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K předběžnému vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl proto potvrzen. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Žádný dovozce však s Komisí nespolupracoval a požadované informace neposkytl.

(22)

Komise zaslala dotazník vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“). Na dotazník nepřišla žádná odpověď.

(23)

Komise zaslala třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku dotazníky. V den zahájení přezkumu byly tytéž dotazníky zpřístupněny online na internetových stránkách GŘ pro obchod (10). Kromě toho Komise zaslala žadatelům dotazník týkající se makroekonomických údajů. Dotazníky byly rovněž zpřístupněny dovozcům a uživatelům, kteří nejsou ve spojení, a to na stejných internetových stránkách GŘ pro obchod (11).

(24)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Kromě toho žadatelé poskytli Komisi makroekonomické údaje. Od žádného z dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyla obdržena žádná odpověď. Během šetření neposkytl odpovědi na dotazník ani se nepřihlásil žádný uživatel.

(25)

Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Byly uskutečněny inspekce na místě v prostorách těchto společností v Unii:

(26)

Dne 14. června 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá uložit vyrovnávací clo. Všem stranám byla dána lhůta, během níž se mohly k zveřejněným informacím vyjádřit.

(27)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to určitý bezdřevý natíraný papír, což je papír nebo lepenka natíraná na jedné nebo obou stranách (nikoli papír, kartón nebo lepenka kraft), v listech (arších) nebo kotoučích, o plošné hmotnosti nejméně 70 g/m2, avšak nejvýše 400 g/m2 a bělosti vyšší než 84 (měřeno podle normy ISO 2470-1).

(28)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, nezahrnuje:

(29)

Výrobkem dotčeným přezkumným šetřením před pozbytím platnosti je přezkoumávaný výrobek pocházející z Číny, v současnosti kódů KN ex 4810 13 00, ex 4810 14 00, ex 4810 19 00, ex 4810 22 00, ex 4810 29 30, ex 4810 29 80, ex 4810 99 10 a ex 4810 99 80 (kódy TARIC 4810130020, 4810140020, 4810190020, 4810220020, 4810293020, 4810298020, 4810991020 a 4810998020).

(30)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(31)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(32)

V souladu s článkem 18 základního nařízení, a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících cel pravděpodobně vedlo k přetrvání subvencování.

(33)

Dne 29. září 2022 zaslala Komise čínské vládě dotazník. Čínská vláda byla rovněž požádána, aby zaslala dotazník bankám a jiným finančním institucím, o nichž je jí známo, že poskytly úvěry dotčenému výrobnímu odvětví nebo výrobcům, distributorům a jiným dodavatelům, kteří poskytují vstupy pro výrobu dotčeného výrobku. Komise neobdržela žádnou odpověď ani od čínské vlády, ani od žádné finanční instituce, které měla čínská vláda zaslat dotazník.

(34)

Kromě toho žádný čínský výrobce bezdřevého natíraného papíru při tomto šetření s Komisí nespolupracoval.

(35)

Verbální nótou ze dne 18. ledna 2023 Komise informovala čínské orgány o důsledcích nespolupráce a dala jim možnost vyjádřit se. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise v souladu s článkem 28 základního nařízení považovala využití dostupných skutečností za nezbytné k prozkoumání pokračování subvenčních praktik ČLR v papírenském průmyslu obecně, a zejména v oblasti bezdřevého natíraného papíru.

(36)

Pokud jde o využití dostupných skutečností, Komise uvedla, že článek 28 základního nařízení je podobný čl. 12 odst. 7 dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (12). Odvolací orgán připomněl, že čl. 12 odst. 7 dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních umožňuje použít zjištěné skutečnosti pouze za účelem nahrazení chybějících informací, aby bylo možné přesně určit subvencování nebo újmu. Odvolací orgán proto vysvětlil, že „musí existovat souvislost mezi chybějícími ‚nezbytnými informacemi‘ a konkrétními ‚dostupnými údaji‘, na nichž je založeno rozhodnutí podle čl. 12 odst. 7.“ Proto „vyšetřující orgán musí použít ty ‚dostupné údaje‘, které ‚přiměřeně nahrazují informace, které zúčastněná strana neposkytla‘, aby dospěl k přesnému určení.“ Odvolací orgán dále vysvětlil, že „dostupnými údaji“ se rozumí údaje, které má vyšetřující orgán k dispozici a které jsou obsaženy v jeho písemném záznamu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí podle čl. 12 odst. 7 musí být učiněna na základě „dostupných údajů“, „nemohou být učiněna na základě jiných než faktických předpokladů nebo spekulací“. Kromě toho musí vyšetřující orgán při zdůvodnění a hodnocení, které dostupné údaje mohou rozumně nahradit chybějící informace, „vzít v úvahu všechny podložené údaje ve spisu“. Odvolací orgán vysvětlil, že zjištění „přiměřených náhrad za chybějící ‚nezbytné informace‘ zahrnuje postup zdůvodnění a hodnocení“ ze strany vyšetřujícího orgánu. Pokud má vyšetřující orgán k dispozici několik údajů, z nichž musí vybírat, „zdá se přirozené, že postup zdůvodnění a hodnocení bude zahrnovat určitý stupeň srovnání“ s cílem dospět k přesnému určení. Vyhodnocení „dostupných údajů“, které je vyžadováno, a jeho forma závisí na konkrétních okolnostech daného případu, včetně povahy, kvality a množství důkazů ve spisu a konkrétních rozhodnutí, která mají být učiněna. Povaha a rozsah požadovaného vysvětlení a analýzy se budou nutně lišit podle jednotlivých rozhodnutí (13).

(37)

Komise proto pro svou analýzu použila všechny dostupné skutečnosti, zejména:

(38)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a čínských výrobců se Komise rozhodla přezkoumat podle článku 28 základního nařízení, zda přetrvávalo subvencování. Komise nejprve zkoumala, zda subvence, které byly předmětem vyrovnávacích opatření v původním a předchozím šetření před pozbytím platnosti, nadále přinášejí výrobnímu odvětví bezdřevého natíraného papíru v ČLR výhody. Za druhé, Komise analyzovala, zda toto výrobní odvětví využívalo subvence, na které nebyla v původním nebo předchozím šetření přezkumu před pozbytím platnosti uložena vyrovnávací opatření (dále jen „dodatečné subvence“ nebo „nové subvence“), jak bylo uvedeno v žádosti.

(39)

Komise rozhodla, že vzhledem k níže uvedeným zjištěním, která potvrdila existenci přetrvávajícího subvencování u většiny subvencí, na které byla v původním šetření a v předchozích šetřeních v rámci přezkumu před pozbytím platnosti uložena vyrovnávací opatření, jakož i existenci některých nových dodatečných subvencí, není třeba prošetřovat všechny subvence, o kterých žadatelé tvrdí, že existují. Podle článku 18 základního nařízení by Komise měla prověřit, zda existují důkazy o přetrvávajícím subvencování bez ohledu na jeho výši.

(40)

V původním šetření (23) Komise zjistila, že valorická výše subvence v souvislosti s tímto opatřením činila 5,37 % u skupiny APP (24) a 1,26 % u skupiny Chenming (25).

(41)

V původním a předchozím přezkumném šetření Komise nejprve zkoumala, zda jsou preferenční úvěry součástí centrálního plánování čínské vlády, jehož cílem je podpořit rozvoj papírenského průmyslu.

(42)

Výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru, které bylo předmětem šetření Komise, je součástí širší kategorie papírenského průmyslu, označované také jako průmysl výroby papíru. Žadatelé tvrdili, že čínská vláda nadále svůj papírenský průmysl dotuje, a odkazovali na řadu politických a plánovacích dokumentů a právních předpisů, které jsou základem pro přetrvávání státní podpory tohoto odvětví.

(43)

V původním a předchozím přezkumném šetření Komise zjistila, že existují konkrétní politické plány týkající se papírenského průmyslu. Tyto plány určovaly, že vládní orgány budou pečlivě sledovat výkonnost papírenského průmyslu a provádět zvláštní politiky (např. prováděcí vyhlášky) za účelem naplnění cílů politických plánů. Šetřením bylo dále zjištěno, že konkrétní politické plány stanoví pro papírenský průmysl preferenční půjčky.

(44)

V předchozím přezkumném šetření Komise rovněž zjistila, že finanční trh v ČLR je nadále zkreslen zásahy čínské vlády. Závěry původního šetření založené na tehdy platných vládních plánech se v současném šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti potvrzují. Jak 14. pětiletý plán (26) platný během období přezkumného šetření, tak předchozí 11., 12. a 13. pětiletý plán nadále uvádějí papírenský průmysl jako „podporované odvětví“.

(45)

Třináctý pětiletý plán (2016–2020) potvrdil přetrvávání subvencování, neboť papírenský průmysl označil za „podporované odvětví“.

(46)

Cílem 14. pětiletého plánu (2021–2025) (27) je urychlit transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl a výroba papíru, a zlepšit systém ekologické výroby.

(47)

V rámci iniciativy „Made in China 2025“ má čínský lehký průmysl, do kterého patří i papírenský průmysl, nárok na podporu financování technologické modernizace, pořízení moderního výrobního zařízení a urychlení ekologické transformace. Čínští výrobci bezdřevého natíraného papíru, například skupina Chenming, ve svých finančních výkazech (28) výslovně odkazují na plnění cílů stanovených v plánu „Made in China 2025“.

(48)

V původním šetření Komise s odkazem na „rozhodnutí Státní rady č. 40“ (29) (dále jen „rozhodnutí č. 40“) zjistila, že tento akt je příkazem Státní rady, tj. nejvyššího správního orgánu ČLR, a je nadále právně závazný pro ostatní veřejné orgány a hospodářské subjekty. Rozdělil průmyslová odvětví na „podporované“, „omezené“ a „vyloučené“ projekty. Tento akt představuje závazný dokument o průmyslové politice, který ozřejmuje způsob, jakým čínská vláda realizuje svou politiku stimulovat a podporovat určité skupiny podniků či odvětví, např. papírenského odvětví, které se řadí do kategorie „podporovaného odvětví“. Komise na základě žádosti žadatele potvrdila, že rozhodnutí č. 40 bylo během období přezkumného šetření stále v platnosti (30).

(49)

Pokud jde o počet odvětví uvedených jako „podporovaná“, je jich celkem 26, což představuje pouze zlomek čínského hospodářství. Navíc v rámci těchto 26 odvětví mají status „podporovaných“ jen určité činnosti. Článek 17 rozhodnutí č. 40 rovněž stanoví, že pro „podporované investiční projekty“ platí zvláštní výhody a pobídky (finanční podpora, osvobození od dovozního cla, osvobození od DPH či osvobození od daně). Pokud jde o „omezené“ a „vyloučené“ projekty, rozhodnutí č. 40 zmocňuje státní orgány k přímému zásahu za účelem regulace trhu. Články 18 a 19 de facto požadují, aby příslušný orgán uložil finančním institucím úvěry již neposkytovat, a útvaru státní cenové správy ukládají, aby zvýšil ceny elektřiny a dodavatelům elektřiny nařídil, aby své dodávky „restriktivním a eliminovaným projektům“ ukončily. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí č. 40 stanoví pravidla závazná pro všechny hospodářské instituce a subjekty, a to v podobě směrnic o pomoci podporovaným odvětvím, k nimž patří rovněž papírenský průmysl (31).

(50)

Komise při přezkumném šetření zjistila, že v řadě politických dokumentů je papírenský průmysl výslovně označen jako „podporované“ odvětví. Týká se to zejména 14. pětiletého plánu pro papírenský průmysl. Tento plán je prováděn 14. pětiletým programem průmyslových technologických inovací, který vydalo ministerstvo průmyslu a informačních technologií. Program rovněž odkazuje na podporu „průmyslové restrukturalizace a modernizace (...) papírenského průmyslu a souvisejících odvětví“. Podobně výše uvedené rozhodnutí č. 40 uvádí podporu rozvoje a modernizace papírenského průmyslu. Tyto politické plány tedy spíše než obecná prohlášení o podpoře směřují k tomu, aby subjekty dodržovaly cíl veřejné politiky, kterým je podpora rozvoje průmyslu bezdřevého natíraného papíru.

(51)

Kromě toho článek 34 zákona o komerčních bankách [2015], který se vztahuje na všechny finanční instituce působící v Číně, uvádí, že „[k]omerční banky provádějí svou úvěrovou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu“. (32) To naznačuje, že banky i ostatní finanční instituce rozhodují podle vládních směrnic a veřejných cílů.

(52)

Nakonec Komise připomněla svá zjištění z původního a předchozích přezkumných šetření týkající se úlohy Národní komise pro rozvoj a reformy. Národní komise pro rozvoj a reformy je agenturou Státní rady, která koordinuje makroekonomickou politiku a řídí vládní investice. Státní rada, nejvyšší vládní správní orgán, vydala mimo jiné plán výroby papíru na rok 2007, kterým se má řídit Národní komise pro rozvoj a reformy. Původním šetřením bylo rovněž zjištěno, že Národní komise pro rozvoj a reformy trvale od společností shromažďuje podrobné informace. Existence systematického mechanismu pro shromažďování údajů týkajících se společností, které se používají ve vládních plánech a projektech, ukazuje, že tyto plány a projekty jsou považovány za důležitý prvek průmyslové politiky státu.

(53)

Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí finančních institucí týkající se papírenského průmyslu (a tedy i odvětví bezdřevého natíraného papíru) nadále zohledňují potřebu naplnit stanovené cíle příslušných politických plánů.

(54)

S ohledem na výše uvedené dokumenty a jejich ustanovení, o nichž neexistovaly žádné důkazy ani náznaky, že již nejsou v platnosti, Komise zopakovala svůj závěr z původního a předchozích přezkumných šetření, že čínské odvětví bezdřevého natíraného papíru bylo v období přezkumného šetření nadále klíčovým výrobním odvětvím, jehož rozvoj čínská vláda nadále aktivně sleduje a řídí jako strategický politický cíl.

(55)

V původním a přezkumném šetření (33) dospěla Komise k závěru, že finanční trh v Číně je narušen vládními zásahy a úrokové sazby, jež účtují nevládní banky a další finanční instituce, jsou se sazbami vládními pravděpodobně sladěny. Šetření neodhalilo žádnou skutečnost, která by byla v rozporu s výše uvedeným zjištěním, a ani čínská vláda v průběhu současného šetření nepředložila důkazy o tom, že by se tato situace změnila.

(56)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum navíc několik celostátních a regionálních, všeobecných a odvětvových plánů motivuje vládní orgány na všech úrovních a státní finanční instituce, aby podporovaly papírenský průmysl obecně, a zejména odvětví bezdřevého natíraného papíru.

(57)

Kromě zákona o komerčním bankovnictví stanoví článek 15 obecných pravidel o úvěrech, která provádí Čínská lidová banka, že „[v] souladu se státní politikou mohou příslušné útvary subvencovat úroky z půjček s cílem podpořit růst určitých odvětví a hospodářský rozvoj v některých oblastech“ (34).

(58)

Podpora čínské vlády papírenskému průmyslu byla a nadále je zaměřena na financování jeho energetické transformace a snižování negativního dopadu jeho výrobních činností na životní prostředí. Není proto překvapením, že čínští výrobci bezdřevého natíraného papíru využívají výhod preferenčních úvěrů od čínských státních bank.

(59)

Komise na základě dostupných informací uvedených v 37. bodě odůvodnění zjistila, že většina velkých bank je nadále ve vlastnictví státu. Čínská vláda je většinovým akcionářem čtyř největších bank v ČLR: Industrial and Commercial Bank of China („ICBC“), Bank of China („BOC“), China Construction Bank („CCB“) a Agricultural Bank of China („ABC“). V předchozích šetřeních (35) čínská vláda tvrdila, že v Bank of Communications vlastní méně než 50 % akcií. V rámci stejných šetření však Komise zjistila, že následující banky byly částečně nebo zcela vlastněny státem nebo státem vlastněnými právnickými osobami: Agricultural Bank of China, Bank of Beijing, Bank of China, Bank of Communications, Bank of Jiangsu, Bank of Kunlun, Bank of Nanjing, Bank of Ningbo, Bank of Qingdao, Bank of Shanghai, Bank of Tianjin, Bank of Yantai, CCB, China Bohai Bank, China CITIC Bank, China Construction Bank, China Development Bank, China Everbright Bank, China Guangfa Bank, China Industrial Bank, China Industrial International Trust Limited, China Merchants Bank, China Merchants Bank Financial Leasing Co. Ltd., China Minsheng Bank, Chongqing Rural Commercial Bank, Daye Trust Co., Ltd., Dongying Bank, EverGrowing Bank, Fudian Bank, Guangdong Development Bank, Guosen Securities Co., Hang Fung Bank, Ltd., Hangzhou Bank, Hankou Bank, Hengfeng Bank Co., Ltd., Huaxia Bank, Hubei Bank, Industrial and Commercial Bank of China, Minsheng Securities Co.,Ltd., Postal Savings Bank, Qilu Bank, Shanghai Pudong Development Bank, Shanghai Rural Commercial Bank, Shenyang Rural Commercial Bank, Sinotruk Finance Co. Ltd. a Zheshang Bank. Komise dále na stejném základě dospěla k závěru, že existují důkazy o formálních známkách vládní kontroly ve státem vlastněných bankách. Například pokud jde o banku EXIM, její mandát v oblasti veřejné politiky je stanoven v „Oznámením o založení Export-Import Bank of China“ vydaném Státní radou a stanovami EXIM. Stát jako stoprocentní akcionář banky EXIM ji ovládá tím, že jmenuje členy její dozorčí rady. Tito členové zastupují zájmy státu, včetně politických úvah na zasedáních banky EXIM. Neexistuje zde žádná správní rada. Vedení banky EXIM jmenuje přímo stát (36). Podle svých internetových stránek (37) se banka EXIM „věnuje podpoře čínského zahraničního obchodu, investic a mezinárodní hospodářské spolupráce“ a „zavazuje se posílit finanční podporu klíčových odvětví a slabých článků čínské ekonomiky s cílem zajistit udržitelný a zdravý hospodářský a sociální rozvoj“.

(60)

V průběhu tohoto šetření nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by společnosti dostávaly půjčky na základě řádného hodnocení úvěrového ratingu. Komise tedy nemá žádné informace, které by byly v rozporu s předchozím zjištěním, že státem vlastněné banky pomáhají podporovaným odvětvím a/nebo provádějí vnitrostátní politiky, jak je uvedeno výše v 58. a 59. bodě odůvodnění.

(61)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že konkrétní cíle veřejné politiky, jak jsou stanoveny ve výše uvedeném právním rámci, jsou prováděny státem vlastněnými bankami při výkonu vládních funkcí ve vztahu k papírenskému průmyslu, čímž jednají jako veřejné subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení.

(62)

Celkově lze říci, že finanční instituce v Číně působí v obecném právním prostředí, které je usměrňuje tak, aby při přijímání finančních rozhodnutí zajistily soulad s cíli průmyslové politiky čínské vlády (38).

(63)

Kromě toho, i kdyby banky ve vlastnictví státu nebyly považovány za veřejnoprávní subjekty, Komise zjistila, že tyto banky, stejně jako banky v soukromém vlastnictví, by byly rovněž považovány za banky pověřené a řízené vládou, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě (39), ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení s ohledem na normativní rámec popsaný dříve v 51. a 52. bodě odůvodnění. Z tohoto důvodu by se jejich chování v každém případě přičetlo čínské vládě. Ze stejných důvodů by se půjčky poskytnuté jinými finančními institucemi společnostem v odvětví papíru přičítaly čínské vládě.

(64)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření.

(65)

V původním a přezkumném šetření Komise zjistila, že papírenský průmysl využíval zvýhodněných půjček. Komise stanovila výši výhody jako rozdíl mezi částkou, kterou společnost zaplatila za státní půjčku, a částkou, kterou by společnost zaplatila za srovnatelnou komerční půjčku, kterou by bylo možné získat na trhu. Tato částka pak byla rozdělena podle celkového obratu spolupracujících vyvážejících výrobců. Výše valorické subvence stanovená v rámci tohoto opatření činila 5,37 % pro skupinu APP a 1,26 % pro skupinu Chenming.

(66)

V současném šetření Komise na základě dostupných informací nezjistila žádné známky toho, že by preferenční půjčky pro výrobce bezdřevého natíraného papíru v ČLR dále nepokračovaly.

(67)

Komise poznamenává, že žadatelé ve své žádosti a následných podáních uvedli příklady dalších půjček, které vyvážející výrobci obdrželi, a to zejména během období přezkumného šetření:

(68)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla určit, že půjčky uvedené žadateli byly poskytnuty za běžných tržních podmínek. Na základě dostupných informací však Komise zjistila, že čínští vyvážející výrobci nadále využívali preferenčních půjček. Papírenský průmysl byl i nadále označován za „podporované odvětví“. Kromě toho Komise v nedávných šetřeních zjistila, že zvýhodněné půjčky pro podporovaná odvětví byly poskytovány za úrokové sazby výrazně nižší, než jaké by byly účtovány, kdyby nedošlo ke narušením finančního trhu, včetně neexistence platného úvěrového ratingu (45).

(69)

Aniž by bylo nutné vyčíslit přesnou výši subvencí poskytnutých prostřednictvím preferenčních úvěrů, dospěla Komise k závěru, že čínská vláda nadále poskytovala preferenční úvěry se zvýhodněnými úrokovými sazbami v souladu s politikou stanovenou ve zvláštních plánech a směrnicích týkajících se papírenského průmyslu. Společnostem v papírenském průmyslu byl během období přezkumného šetření nadále k dispozici přímý převod finančních prostředků ve formě preferenčních půjček.

(70)

Jak je uvedeno v 66. až 69. bodě odůvodnění výše, několik právních dokumentů, které jsou specificky zaměřeny na společnosti v odvětví papíru, směřuje k finančním institucím. Na základě těchto dokumentů je prokázáno, že finanční instituce poskytují zvýhodněné úvěry pouze omezenému počtu průmyslových odvětví, která jsou v souladu s příslušnými politikami čínské vlády.

(71)

Komise proto dospěla k závěru, že subvence v podobě preferenčních úvěrů nejsou poskytovány obecně, ale že jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran nepředložila žádné důkazy, které by naznačovaly, že poskytování preferenčních úvěrů vychází z objektivních kritérií nebo podmínek dle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(72)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru během období přezkumného šetření nadále využívalo subvencí ve formě preferenčních půjček. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(73)

V původním šetření Komise zjistila, že valorická výše subvence v souvislosti s touto subvencí činila 1,22 % u skupiny APP a 0,58 % u skupiny Chenming.

(74)

Tato subvence umožňuje společnosti, která úspěšně požádá o osvědčení pro podnik využívající nejnovější a špičkové technologie, využít sníženou sazbu daně z příjmu ve výši 15 % oproti běžné sazbě 25 %.

(75)

Subvence je poskytována jako zvýhodněný daňový režim v článku 28 zákona ČLR o dani z příjmu podniků (č. 63 vyhlášeného dne 16. března 2007) (46), který stanoví, že „sazba daně z příjmu podniků s vysokou technologickou úrovní a nových technologických podniků, které potřebují zvláštní podporu státu, se snižuje na 15 %“. Článek 93 prováděcích pravidel k zákonu o dani z příjmů podniků upřesňuje, že:

„Důležitými podniky působícími v oblasti vyspělých a nových technologií, které mají být podporovány státem“, jak je uvedeno v čl. 28 odst. 2 zákona o dani z příjmů podniků, se rozumí podniky, které vlastní důležitá práva duševního vlastnictví a splňují tyto podmínky:

Opatření pro správu identifikace podniku působícího v oblasti vyspělých technologií a klíčových státem podporovaných oblastí vyspělých a nových technologií budou formulována společně útvary pro technologie, finance a daně v rámci Státní rady a vstoupí v platnost po schválení Státní radou.“ (47) , (48).

(76)

Článek 10 správních opatření k určování podniků, které využívají nejnovější a špičkové technologie, vyjmenovává seznam kritérií, jejichž splněním vzniká společnostem nárok na tuto sníženou sazbu daně z příjmu. Splňuje-li společnost veškeré podmínky článku 10, musí podat příslušným orgánům žádost postupem podle článku 11 zmíněných opatření.

(77)

Společnost, jež zamýšlí požádat o tuto sníženou sazbu daně z příjmu, musí podat elektronickou cestou žádost u místního odboru pro vědu a technologie, který tuto žádost předběžně posoudí. Tento odbor následně společnost doporučí u útvaru pro vědu a technologie příslušné provincie. Před vydáním rozhodnutí o tom, že bude žadateli uděleno osvědčení podniku, který využívá nejnovější a vyspělé technologie, je uvedený útvar oprávněn provést přímo v prostorách žadatele šetření.

(78)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, snížená sazba daně z příjmu by měla být pokládána za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Tato subvence je nadále specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k ní je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky a odvětví zařazené do kategorie podporovaných, např. na výrobce natíraného papíru.

(79)

Komise neměla žádné náznaky ani důkazy, které by naznačovaly, že by odvětví výroby bezdřevého natíraného papíru přestalo této snížené sazby daně z příjmu využívat nebo že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny. Na základě informací poskytnutých žadateli (49) v žádosti, jakož i nedávných šetření (50) a veřejně dostupných informací (51) proto Komise zjistila, že odvětví výroby bezdřevého natíraného papíru nadále využívá preferenční daňové politiky pro společnosti, které jsou uznány jako podniky s vyspělou nebo novou technologií (a tedy včetně odvětví výroby bezdřevého natíraného papíru).

(80)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti obsahovala další důkazy o tom, že někteří čínští výrobci bezdřevého natíraného papíru nadále využívali četná osvobození od daně a vracení daně.

(81)

V roce 2018, 2020 a v první polovině roku 2021 skupina Chenming oznámila, že obdržela slevy na dani ve výši přibližně 61 milionů CNY, 111 milionů CNY a 1 milion CNY (52).

(82)

V letech 2018, 2019, 2020 a v první polovině roku 2021 vykázala skupina Chenming v sekci „Státní granty“ vrácení daní ve výši 20 milionů CNY, 80 milionů CNY, 72 milionů CNY a 9 milionů CNY (53).

(83)

Souhrnná hodnota těchto daňových slev/vratek činí přibližně 81 milionů CNY, 192 milionů CNY, 72 milionů CNY a 10 milionů CNY, což představuje 0,28 %, 0,63 %, 0,23 % a 0,06 % příjmů společnosti a 3,32 %, 11,56 %, 4,19 % a 0,51 % jejího čistého zisku za roky 2018, 2019, 2020 a první pololetí roku 2021, v uvedeném pořadí (54). Podobně v roce 2020 vykázala společnost Gold East Paper (Jiangsu) vratky a odpočty daní ve výši 68 milionů CNY, což představuje 0,73 % jejích příjmů a 2,18 % jejího zisku za daný rok (55). I když tedy nebylo možné na základě veřejně dostupných údajů určit, v rámci jakého konkrétního osvobození od daně nebo vratky daně byly tyto výhody poskytovány, je zřejmé, že dotyčné výhody byly nadále poskytovány a byly významné.

(84)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. S ohledem na zjištění z předchozích šetření uvedených v 78. bodě odůvodnění a na informace obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti uvedené v 79. až 83. bodě odůvodnění a vzhledem k tomu, že nic nenasvědčovalo opaku, však Komise dospěla k závěru, že výrobci bezdřevého natíraného papíru jsou nadále subvencováni.

(85)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru během období přezkumného šetření nadále využívalo subvencí ve formě preferenčních daňových politik pro společnosti, které byly uznány jako podniky s vyspělou nebo novou technologií. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(86)

V původním šetření Komise zjistila, že valorická výše subvence v souvislosti s tímto zvýhodněným daňovým režimem činila 0,02 % u skupiny APP a 0,05 % u skupiny Chenming.

(87)

Odpočet daně u výzkumných a vývojových činností poskytuje podnikům nárok na zvýhodněný daňový režim v souvislosti s jejich výzkumnými a vývojovými činnostmi v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií určených státem, pokud jsou splněny určité prahové hodnoty pro výdaje na výzkum a vývoj.

(88)

Konkrétně to znamená, že výdaje na výzkum a vývoj vzniklé v souvislosti s vývojem nových technologií, nových výrobků a nových technik, které netvoří nehmotná aktiva a jsou zaúčtovány do zisků a ztrát ve stávajícím období, podléhají dodatečnému 75% odpočtu po odpočtu v plném rozsahu v souvislosti s konkrétní situací. Pokud výše uvedené výdaje na výzkum a vývoj tvoří nehmotná aktiva, podléhají odpisům založeným na 175 % nákladů na nehmotná aktiva. Od ledna 2021 se dodatečný daňový odpočet u výdajů na výzkum a vývoj zvýšil na 100 % (56).

(89)

Zvýhodněný daňovým režim je stanoven v čl. 30 odst. 1 zákona ČLR o dani z příjmů právnických osob (č. 63 vyhlášeného dne 16. března 2007), v článku 95 prováděcího předpisu k zákonu ČLR o dani z příjmů právnických osob a v následujících oznámeních:

(90)

Tento zvýhodněný daňový režim nabízí výhodu společnostem, jež byly uznány za realizátory výzkumných a vývojových projektů. Podmínky pro účast v něm splňují pouze výzkumné a vývojové projekty společností, jež využívají nejnovější a vyspělé technologie a jimž se dostává primární podpory od státu; tyto podmínky splňují dále projekty vyjmenované v Průvodci hlavními odvětvími industrializace za pomoci vyspělých technologií v rámci stávající rozvojové priority, který vydala Národní komise pro rozvoj a reformy.

(91)

Společnosti, jež zamýšlejí podat žádost o tento zvýhodněný daňový režim, musí místnímu odboru pro vědu a technologie poskytnout podrobné údaje o daných výzkumných a vývojových projektech. Projekty schvaluje na základě posouzení žádosti daňový odbor. Částka, jež podléhá dani z příjmů právnických osob, se snižuje o 50 % skutečných výdajů na schválené projekty.

(92)

Jak bylo zjištěno v původním (58) a v předchozích přezkumných šetřeních (59), zvýhodněný daňový režim by měl být pokládán za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Tato subvence je nadále specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k ní je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky a odvětví zařazené do kategorie podporovaných, např. na výrobce bezdřevého natíraného papíru.

(93)

Ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci nepředložili důkazy, které by naznačovaly, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru přestalo tohoto zvýhodněného daňového režimu využívat nebo že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny. Komise na základě informací poskytnutých žadateli (60) v žádosti zjistila, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru během období přezkumného šetření nadále využívalo preferenční daňové politiky pro výzkum a vývoj. Zvýhodněný daňový režim je i nadále výhodný pro společnosti, které jsou formálně uznány jako podniky vyspělých a nových technologií.

(94)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění, k nimž dospěla předchozí šetření uvedená v 92. bodě odůvodnění, celkovým daňovým výhodám zjištěným žadateli uvedenými v 79. až 83. bodě odůvodnění a vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné informace o opaku, měla Komise za to, že výrobci bezdřevého natíraného papíru byli během období přezkumného šetření nadále subvencováni.

(95)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru během období přezkumného šetření nadále využívalo subvencí ve formě preferenčních daňových politik pro výzkum a vývoj. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(96)

V původním šetření Komise zjistila, že valorická výše subvence v souvislosti s tímto režimem činila 1,34 % u skupiny APP a 0,21 % u skupiny Chenming.

(97)

Osvobození od daně z dividend se týká podniků, které mají sídlo v ČLR a které jsou akcionáři jiných podniků, které mají sídlo v ČLR. První z nich mají nárok na osvobození od daně z příjmů z některých dividend vyplácených druhou z nich.

(98)

Toto osvobození od daně z dividend je stanoveno v článcích 25 a 26 zákona ČLR o dani z příjmů právnických osob a dále vysvětleno v článku 83 prováděcího předpisu k zákonu ČLR o dani z příjmů právnických osob, vyhláška č. 512 Státní rady ČLR, vyhlášená dne 6. prosince 2007.

(99)

Právním základem tohoto programu je čl. 26 odst. 2 zákona o dani z příjmů podniků společně s prováděcími pravidly k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků,

(100)

Článek 25 zákona o dani z příjmů podniků, který tvoří úvodní část kapitoly IV „Preferenční daňové politiky“, stanoví, že „stát nabídne preference v oblasti daně z příjmů podnikům působícím v odvětvích nebo projektech, jejichž rozvoj je výslovně podporován a podněcován státem“. Kromě toho čl. 26 odst. 2 upřesňuje, že se osvobození od daně vztahuje na příjmy z kapitálových investic mezi „způsobilými rezidentními podniky“, což zřejmě omezuje rozsah jeho působnosti pouze na některé rezidentní podniky.

(101)

Toto osvobození od daně z dividend je výhodou pro všechny společnosti, které jsou rezidenty a které jsou akcionáři jiných podniků, jež jsou rezidenty v Číně.

(102)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto osvobození pouze na způsobilé rezidentní podniky, které jsou významně podporovány státem a jejichž rozvoj stát podněcuje.

(103)

Společnosti mohou toto osvobození od daně z dividend uplatnit přímo prostřednictvím daňového přiznání.

(104)

V původním (61) a předchozích přezkumných šetřeních (62) Komise zjistila, že toto osvobození od daně z dividend by mělo být považováno za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení ve formě ušlého státního příjmu, který poskytuje výhodu přijímajícím společnostem. Tato subvence je nadále specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k ní je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky se sídlem v ČLR, které získávají příjmy z dividend od jiných podniků se sídlem v ČLR, na rozdíl od podniků, které investují do zahraničních podniků.

(105)

Komise neměla k dispozici žádné důkazy, které by naznačovaly, že odvětví bezdřevého natíraného papíru přestalo využívat osvobození od daně z dividend nebo že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny. Komise na základě informací poskytnutých žadateli v žádosti (63) a nedávných šetření (64) zjistila, že odvětví výroby bezdřevého natíraného papíru nadále využívá osvobození od daně z dividend.

(106)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na předchozí zjištění, k nimž dospěla předchozí šetření uvedená v 104. bodě odůvodnění, celkovým daňovým výhodám zjištěným žadateli uvedenými v 79. a 100. bodě odůvodnění a vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné informace o opaku, měla Komise za to, že výrobci bezdřevého natíraného papíru byli během období přezkumného šetření nadále subvencováni.

(107)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru během období přezkumného šetření nadále využívalo subvencí v podobě osvobození od daně z dividend mezi kvalifikovanými podniky se sídlem v dané zemi. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(108)

V původním šetření Komise zjistila, že valorická výše subvence v souvislosti s tímto opatřením činila 1,17 % u skupiny APP a 0,61 % u skupiny Chenming.

(109)

Toto opatření poskytuje výhody v podobě osvobození od DPH a bezcelního dovozu investičního zboží podnikům se zahraničními investicemi nebo domácím společnostem, které mohou získat osvědčení o státem podporovaných projektech vydané čínskými orgány v souladu s příslušnými investičními, daňovými a celními právními předpisy.

(110)

Osvobození od DPH a cel vychází ze souboru právních předpisů, jmenovitě Oběžníku Státní rady č. 37/1997 o úpravě daňových schémat pro dovážené zařízení, Sdělení ministerstva financí, všeobecné celní správy a státní daňové správy [2008] č. 43, Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy č. 316/2006 ze dne 22. února 2006 o důležitých otázkách k vyřizování potvrzení o státem podporovaných projektech financovaných z domácích a zahraničních zdrojů a katalogu dováženého zboží, jež nelze osvobodit od cla, pro podniky se zahraničními investicemi nebo tuzemské podniky, pro rok 2008.

(111)

Nárok na subvenci mají pouze žadatelé z řad podniků se zahraničními investicemi a podniků domácích, jež si opatří osvědčení o státem podporovaných projektech.

(112)

Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy č. 316/2006 ze dne 22. února 2006 o důležitých otázkách k vyřizování potvrzení o státem podporovaných projektech financovaných z domácích a zahraničních zdrojů ve svém článku I.1 stanoví, že v případě projektů zahraničních investic, jež odpovídají „podporovaným zahraničním investičním projektům s převodem techniky ve ‚Směrném katalogu zahraničních investičních odvětví‘ a ‚Průmyslovém katalogu pro zahraniční investice ve středních a západních regionech‘, jsou osvobozeny od cla i daně z přidané hodnoty z dovozu, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v „Katalogu komodit dovážených v rámci projektů zahraničních investic, jež nejsou osvobozeny od daně“. Potvrzení vystavované podporovaným projektům zahraničních investic, v jejichž případě dosahuje celková investice alespoň 30 milionů USD, vydává Národní komise pro rozvoj a reformy. Potvrzení vystavované podporovaným projektům zahraničních investic, v jejichž případě je celková investice nižší než 30 milionů USD, vystavují komise či odbory pro ekonomiku na úrovni provincie. Poté, co obdrží uvedené potvrzení o podporovaném projektu, předloží společnosti místním celním orgánům uvedená osvědčení a další doklady k žádosti, aby získaly nárok na osvobození dovezeného zařízení od cla a DPH.

(113)

V původním (65), předchozím přezkumném šetření (66) a v dalších přezkumných šetřeních (67) Komise zjistila, že osvobození od DPH a cel by měla být považována za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení ve formě ušlého státního příjmu, který poskytuje výhodu přijímajícím společnostem. Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na podniky, které svou investiční činnost uskutečňují v rámci specifických kategorií podnikání, jejichž taxativní výčet podávají právní předpisy (tj. katalog výrobních odvětví pro účely směrování zahraničních investic a katalog prioritních výrobních odvětví, výrobků a technologií, jejichž rozvoj stát v současnosti podporuje).

(114)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví bezdřevého natíraného papíru přestalo využívat těchto osvobození od DPH a cel nebo že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny. Komise na základě dostupných skutečností a zejména závěrů Komise o této subvenci v minulých šetřeních (68) zjistila, že odvětví bezdřevého natíraného papíru nadále využívá osvobození od DPH a cel na dovážené zařízení.

(115)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění, k nimž dospěla předchozí šetření uvedená v 113. bodě odůvodnění, celkovým daňovým výhodám zjištěným žadateli uvedenými v 112. bodě odůvodnění a vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné informace o opaku, měla Komise za to, že výrobci bezdřevého papíru byli během období přezkumného šetření nadále subvencováni.

(116)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru během období přezkumného šetření nadále využívalo subvencí v podobě osvobození od DPH a cel na dovážené zařízení. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(117)

V původním šetření Komise zjistila, že valorická výše subvence v souvislosti s touto subvencí činila 0,03 % u skupiny APP a 0,05 % u skupiny Chenming.

(118)

Toto opatření poskytuje výhody v podobě slevy na DPH, která je vyplácena za nákup zařízení vyrobeného v tuzemsku podniky se zahraničními investicemi.

(119)

Sleva na DPH je založena na souboru právních předpisů:

(120)

Nárok se omezuje na podniky se zahraničními investicemi, které nakupují zařízení vyrobené v tuzemsku a spadají do podporované kategorie.

(121)

Cílem programu je refundovat podnikům se zahraničními investicemi DPH zaplacené při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu. Předpokladem je, že toto zařízení není klasifikováno jako zboží bez možnosti osvobození a jeho hodnota nepřekračuje celkový investiční limit pro podniky se zahraničními investicemi podle „Zkušebních správních opatření o nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu“.

(122)

V původním šetření (69) měli všichni spolupracující výrobci z tohoto opatření prospěch.

(123)

V původním a předchozím přezkumném šetření (70) Komise zjistila, že slevy na DPH by měly být považovány za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení ve formě ušlých vládních příjmů, které poskytují výhodu přijímajícím společnostem. Tato subvence je i nadále specifická ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, neboť je podmíněna použitím domácího zboží na úkor dováženého.

(124)

V tomto šetření žadatelé předložili důkazy o tom, že podle politiky preferenčních subvencí pro masové podnikání a inovace jsou slevy na DPH na nákup zařízení vyrobeného v Číně podniky se zahraničními investicemi jednou z 83 dotací, které jsou k dispozici významným průmyslovým odvětvím (71).

(125)

Ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci nepředložili důkazy, které by naznačovaly, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru přestalo využívat těchto slev na DPH a osvobození od cla nebo že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny. Komise na základě nedávných šetření (72) zjistila, že odvětví výroby bezdřevého natíraného papíru nadále využívá slev na DPH při nákupu zařízení domácí výroby.

(126)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na předchozí zjištění, k nimž dospěla předchozí šetření uvedená v 123. bodě odůvodnění, celkovým daňovým výhodám zjištěným žadateli uvedenými v 124. bodě odůvodnění výše a vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné informace o opaku, měla Komise za to, že výrobci bezdřevého papíru byli během období přezkumného šetření nadále subvencováni.

(127)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru během období přezkumného šetření nadále využívalo subvencí v podobě slev na DPH u zařízení vyráběných v tuzemsku. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(128)

Komise v původním šetření zjistila, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru využívalo různé grantové programy. Komise v původním šetření posuzovala zejména pět programů, které nahlásili spolupracující vyvážející výrobci, a všechny shledala napadnutelnými. Komise rovněž vzala na vědomí šest dalších programů oznámených spolupracujícími vyvážejícími výrobci, ale vzhledem k malé výši přínosů je nehodnotila.

(129)

V původním (73), předchozím přezkumu (74) a dalších šetřeních (75) Komise zjistila, že výrobci bezdřevého natíraného papíru využili v rámci plánů čínské vlády na podporu papírenského průmyslu několik grantů, které by měly být považovány za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení ve formě poskytnutí finančních prostředků, které přinášejí příjemcům výhodu. Nedávno americké orgány potvrdily v přezkumu po skončení platnosti týkajícím se dovozu bezdřevého nenatíraného papíru do USA pokračující poskytování grantů (76).

(130)

Ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci nepředložili důkazy, které by naznačovaly, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru přestalo tyto granty využívat nebo že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny. Komise na základě informací poskytnutých žadateli v žádosti (77) a nedávných šetření (78) zjistila, že odvětví výroby bezdřevého natíraného papíru nadále využívá grantů jako podporované odvětví.

(131)

Na základě žádosti žadatelů čínští výrobci bezdřevého natíraného papíru nadále využívají granty. Například v letech 2019 a 2020 obdržela skupina Chenming vládní odměny ve výši 228 milionů CNY a 800 000 CNY, což představuje 0,75 % a 0,003 % příjmů skupiny a 13,76 % a 0,05 % jejího zisku za tato období (79).

(132)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínská vláda nadále poskytuje výrobnímu odvětví bezdřevého natíraného papíru různé granty a že výrobci bezdřevého natíraného papíru v ČLR mají z těchto grantů nadále prospěch, aniž by bylo nutné přesně vyčíslit výši poskytnutých výhod. Tyto granty jsou považovány za specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 základního nařízení a zdá se, že byly uděleny ad hoc.

(133)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru během období přezkumného šetření nadále využívalo subvencí ve formě grantů. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(134)

V původním šetření Komise zjistila, že odvětví výroby bezdřevého natíraného papíru v ČLR využívalo výhod plynoucích z poskytování pozemků, konkrétně práv na užívání pozemků, a to za nižší než přiměřenou odměnu.

(135)

Výše subvencování zjištěná v původním šetření s ohledem na toto opatření byla stanovena na 2,81 % pro skupinu APP a 0,69 % pro skupinu Chenming.

(136)

Žadatelé v žádosti předložili důkazy o tom, že čínská vláda nadále poskytovala práva na užívání pozemků výrobnímu odvětví bezdřevého natíraného papíru za nižší než přiměřenou odměnu. Právním základem tohoto nároku jsou následující dokumenty (80):

(137)

Podle článku 2 zákona o správě půdy je veškerá půda ve vlastnictví státu, protože podle čínské ústavy a příslušných právních předpisů patří půda společně čínskému lidu. Pozemky nelze prodat, ale práva na užívání pozemků lze postoupit podle zákona: státní orgány je přidělí prostřednictvím veřejné nabídky, cenové nabídky nebo aukce.

(138)

V původním šetření (81) Komise zjistila, že poskytování práv k užívání pozemků čínskou vládou by se mělo považovat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě dodání zboží, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(139)

Ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci nepředložili důkazy, které by naznačovaly, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru přestalo využívat výhod plynoucích z poskytování práv na užívání pozemků za nižší než přiměřenou odměnu nebo že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny.

(140)

Kromě toho Komise nedávno v několika šetřeních, včetně textilií ze skleněných vláken z Číny (82) a konvertované hliníkové fólie z Číny (83), rovněž zjistila, že čínští výrobci mají nárok na náhrady od místních orgánů jako kompenzaci za ceny, které zaplatili za práva na užívání pozemků. V tomto ohledu skupina Chenming v roce 2019 vykázala zvýšení svých práv na užívání pozemků ve výši 163 milionů CNY. V roce 2020 se tato částka zvýšila na 219 milionů CNY, tj. o 56 milionů CNY (84).

(141)

Na základě dostupných informací proto Komise dospěla k závěru, že ceny placené za užívání pozemků jsou nadále subvencovány, protože systém zavedený vládou Čínské lidové republiky neodpovídá tržním zásadám. Vzhledem k tomu, že papírenský průmysl byl v rámci 13. pětiletého plánu a 14. pětiletého plánu nadále podporovaným průmyslovým odvětvím, Komise na základě dostupných informací stanovila, že přednostní přidělování pozemků pokračuje. Poskytnutí práv na užívání pozemků ze strany čínské vlády papírenskému průmyslu jako jednomu z podporovaných odvětví ukazuje, že subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 základního nařízení.

(142)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění, k nimž dospěla předchozí šetření uvedená v 138. bodě odůvodnění, celkovým daňovým výhodám zjištěným žadateli uvedenými v 136. bodě odůvodnění a vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné informace o opaku, měla Komise za to, že výrobci bezdřevého natíraného papíru byli během období přezkumného šetření nadále subvencováni.

(143)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru mělo během období přezkumného šetření nadále prospěch z poskytování pozemků za nižší než přiměřenou odměnu. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(144)

Právním základem tohoto programu jsou tyto předpisy:

(145)

V předchozím přezkumném šetření (85) a v 458. bodě odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/72 dospěla Komise k závěru, že společnost Sinosure je veřejnoprávním subjektem ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení. Stejně jako v souvislosti s výše uvedenými preferenčními úvěry je závěr, že společnost Sinosure je oprávněna vykonávat vládní funkce, založen zejména na dostupných skutečnostech týkajících se státního vlastnictví, formálních známkách vládní kontroly, jakož i na důkazech prokazujících, že čínská vláda nadále vykonává významnou kontrolu nad jednáním společnosti Sinosure.

(146)

Jak potvrdilo předchozí přezkumné šetření a další nedávná šetření (86), vláda vykonává nad společností Sinosure plnou vlastnickou a finanční kontrolu. Stoprocentním vlastníkem společnosti Sinosure je Státní rada, tedy stát. Stanovy společnosti uvádějí, že příslušným obchodním oddělením je ministerstvo financí, jemuž je společnost Sinosure povinna předkládat k posouzení a ke schválení finanční a účetní zprávy a fiskální rozpočtovou zprávu.

(147)

Pokud jde o vládní kontrolu, nemá společnost Sinosure, jejímž jediným vlastníkem je stát, správní radu. Stejně jako v případě dozorčí rady jsou všichni její členové jmenováni Státní radou a plní své úkoly v souladu s „prozatímními předpisy týkajícími se dozorčích orgánů v klíčových finančních institucích ve státním vlastnictví“. Vrcholné vedení společnosti Sinosure rovněž jmenuje vláda. Na internetových stránkách společnosti Sinosure (87) je uvedeno, že prezident společnosti Sinosure je tajemníkem stranického výboru a že většina vrcholného vedení je rovněž jeho členem.

(148)

Právní základ pro subvence poskytované společností Sinosure je následující:

(149)

Společnost Sinosure na svých webových stránkách uvádí, že podporuje čínský vývoz zboží, zejména vývoz vyspělých technologických výrobků. Podle studie vypracované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) získalo čínské odvětví vyspělých technologií, jehož součástí je i odvětví KHF, 21 % celkového pojištění vývozních úvěrů od společnosti Sinosure (89). Kromě toho se společnost Sinosure aktivně podílela na plnění iniciativy „Made in China 2025“, která vede podniky k využívání vnitrostátních úvěrových zdrojů, realizaci vědeckých a technologických inovací a technologických modernizací a pomáhá podnikům, které chtějí „vykročit do světa“, stát se konkurenceschopnějšími na světovém trhu (90).

(150)

Institucionální rámec a další dokumenty vydané čínskou vládou, které definují činnost Sinosure, jsou dalším důkazem toho, že tato společnost je veřejnoprávním subjektem, zmocněným k provádění vládních politik. Oznámení o provádění strategie podpory obchodu prostřednictvím vědy a technologie s využitím pojištění vývozních úvěrů (Shang Ji Fa [2004] č. 368 ze dne 26. července 2004) bylo společně vydáno v roce 2004 ministerstvem obchodu a společností Sinosure a stále řídí činnost této společnosti. Jedním z cílů tohoto sdělení je podpora vývozu nových a špičkových technologií a produktů s vysokou přidanou hodnotou, a to prostřednictvím pojištění vývozních úvěrů.

(151)

Jak je uvedeno v 46., 57. a 113. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že čínská vláda považuje výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru za klíčové odvětví, jehož rozvoj je aktivně sledován státem jako cíl veřejné politiky. Připomíná se, že papírenský průmysl je jedním z 26 průmyslových odvětví, která jsou klasifikována jako „podporovaná“, jak je uvedeno v 46. a 57. bodě odůvodnění. Komise uvedla, že činnost pojišťování vývozních úvěrů, kterou provádí společnost Sinosure, je nedílnou součástí širšího finančního sektoru, v němž je prokázáno, že vládní zásahy přímo zasahují do normálního fungování finančního trhu v ČLR a narušují jej, viz také 148. a 149. bod odůvodnění.

(152)

Komisi je známo, že existují další dokumenty, jež dokazují, že Sinosure přímo provádí vládní politiku, která mimo jiné zvýhodňuje vyvážející výrobce. Tzv. plán 840 je podrobně uveden v oznámení Státní rady ze dne 27. května 2009 (91). Název odkazuje na 84 miliard USD poskytnutých na vývozní pojištění a je jedním ze šesti opatření zavedených v roce 2009 Státní radou v zájmu stabilizace vývozní poptávky v návaznosti na světovou krizi a z něho vyplývající zvýšenou poptávku po pojištění vývozních úvěrů. Těchto šest opatření zahrnuje především lepší pokrytí pojištění vývozních úvěrů, poskytování pojištění krátkodobých vývozních úvěrů ve výši 84 miliard USD v roce 2009 a snížení sazby pojistného. Jakožto jediná politická instituce zaručující pojištění vývozních úvěrů je společnost Sinosure uvedena jako vykonavatel plánu. Pokud jde o snížení pojistné sazby, byla společnost Sinosure vyzvána, aby zajistila snížení průměrné sazby pojištění krátkodobých vývozních úvěrů o 30 %, a to na základě celkové průměrné sazby v roce 2008.

(153)

Tzv. plán 421 byl zahrnut do Oznámení o otázkách k provádění zvláštních opatření pro financování pojištění vývozu velkých kompletních sad zařízení, které společně vydalo ministerstvo obchodu a ministerstvo financí dne 22. června 2009. Je rovněž významným politickým opatřením na podporu čínské politiky „going out“ v reakci na světovou finanční krizi v roce 2009, přičemž v jeho rámci bylo poskytnuto 42,1 miliardy USD na financování pojištění na podporu vývozu velkých kompletních sad zařízení. Financování řídila a poskytovala společnost Sinosure a některé jiné finanční instituce. Podniky, jimiž se tento dokument zabývá, mohly využívat preferenční finanční opatření, včetně pojištění vývozních úvěrů. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády nemohla Komise požadovat dodatečné informace o uplatnění tohoto oznámení. Není-li k dispozici důkaz o opaku, Komise má důvod se domnívat, že uvedený dokument se rovněž vztahuje na papírenský průmysl.

(154)

Do konce roku 2019 podpořila společnost Sinosure vývoz, domácí obchod a investice v celkové hodnotě více než 4,6 bilionu USD. Zprostředkovala také půjčky ve výši 3,6 bilionu CNY od více než 200 bank (92).

(155)

Společnost Sinosure se také velmi aktivně podílí na podpoře společností zapojených do iniciativy „pás a cesta“, jako je například skupina APP. Patří sem zavádění zvláštních opatření ke zvýšení rychlosti řešení případů, pokud jde o posuzování škod, a pomoc vývozním podnikům, aby co nejvíce kontrolovaly rizika a účinně zmírnily finanční tlak (93).

(156)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že společnost Sinosure je veřejnoprávním subjektem, neboť je oprávněna vykonávat vládní funkce. Ke stejným závěrům dospěla i předchozí antisubvenční šetření týkající se podporovaných průmyslových odvětví v ČLR (94).

(157)

Vzhledem k tomu, že společnost Sinosure je veřejnoprávním subjektem, který je pověřen vládní mocí nebo vykonává vládní předpisy a plány, představuje poskytování pojištění vývozních úvěrů výrobcům bezdřevého natíraného papíru finanční příspěvek ve formě potenciálního přímého převodu finančních prostředků od vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení.

(158)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétních společností, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření.

(159)

Subvence jsou podmíněny vývozní výkonností ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, a proto jsou specifické.

(160)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru mělo v období přezkumného šetření nadále prospěch z pojištění vývozních úvěrů poskytovaného společností Sinosure. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(161)

Ode dne 1. července 2015 je režim vracení DPH nebo osvobození od DPH pro výrobu a služby v oblasti práce, které komplexně využívají zdroje, konsolidován podle „oznámení ministerstva financí a státní daňové správy pro tisk a vydání katalogu výrobků a služeb v oblasti práce s komplexním využíváním zdrojů (CaiShui [2015] č. 78)“. Domácí prodeje bezdřevého natíraného papíru podléhají DPH ve výši 17 %. Podle uvedeného oznámení získávají podniky 50 % slevu na DPH v případě výrobků, které obsahují alespoň 70 % recyklovaného vlákna a zemědělských zbytků, jako je bagasa, papírový odpad a sláma.

(162)

Podle neověřených informací poskytnutých čínskou vládou v rámci předchozího přezkumného šetření (95) podle výše uvedeného oznámení se na základě výše uvedeného oznámení politiky vracení DPH použijí na prodej výrobků, při jejichž výrobě byly použity recyklované, opětovně použité nebo přebytečné materiály nebo energie z jiné výroby.

(163)

Podle neověřených informací poskytnutých čínskou vládou v rámci předchozího přezkumného šetření (96) je tento program řízen státní daňovou správou Čínské lidové republiky ve spolupráci s jinými příslušnými orgány a provádí jej místní daňové úřady v rámci svých jurisdikcí. Podniky, které žádají o vrácení DPH, musí podat svou žádost spolu s dalšími příslušnými dokumenty daňovému úřadu k posouzení. Poté, co je žádost schválena, může žadatel získat tuto výhodu.

(164)

V původním a předchozím přezkumném šetření (97) Komise zjistila, že vracení DPH pro výrobky, které jsou z nejméně 70 % tvořeny recyklovanými vlákny a zemědělskými zbytky, poskytované čínskou vládou, by mělo být považováno za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení ve formě ušlých vládních příjmů, které poskytují výhodu přijímajícím společnostem. Na základě dostupných informací Komise dále dospěla k závěru, že subvence byla specifická v souladu s čl. 4 odst. 2 základního nařízení.

(165)

Ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci nepředložili důkazy, které by naznačovaly, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru přestalo tuto slevu na DPH využívat nebo že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny. V oznámení uvedeném ve 161., 162. a 163. bodě odůvodnění je papír výslovně zmíněn jako výrobek využívající zdroje, jako je bagasa, papírový odpad a sláma, a je v něm uvedeno, že výrobci musí dodržovat technické předpisy specifické pro průmysl buničiny a papírenský průmysl.

(166)

Komise rovněž neměla k dispozici žádné důkazy o tom, že tento režim byl vůči výrobcům bezdřevého natíraného papíru ukončen.

(167)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínská vláda poskytuje subvence ve formě slev na DPH pro výrobky, které obsahují alespoň 70 % recyklovaného vlákna a zemědělských zbytků, pro odvětví bezdřevého natíraného papíru a že výrobci bezdřevého natíraného papíru v ČLR tyto slevy v průběhu období přezkumného šetření využili.

(168)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru během období přezkumného šetření nadále využívalo subvencí ve formě slev na DPH pro výrobky, které obsahují nejméně 70 % recyklovaných vláken a zemědělských zbytků. Vzhledem k existenci finančních příspěvků, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti se má za to, že se tento systém subvencí nadále považuje za napadnutelný.

(169)

Na základě všech výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobci bezdřevého natíraného papíru v ČLR během období přezkumného šetření nadále využívali výhod napadnutelných subvencí.

(170)

Při analýze výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR vycházela Komise vzhledem k nespolupráci čínské vlády a všech čínských vyvážejících výrobců z informací poskytnutých žadateli v jejich žádosti o přezkum, jak je uvedeno v níže uvedených bodech odůvodnění, které se týkaly bezdřevého natíraného papíru, jakož i průmysl bezdřevého natíraného papíru, což je širší odvětví, kam bezdřevý natíraný papír patří.

(171)

Protože údaje v průmyslu bezdřevého natíraného papíru byly snadněji dostupné, žadatelé je použili k výpočtu podílu bezdřevého natíraného papíru na výrobě a kapacitě.

(172)

Na základě žádosti žadatelů (98) činila v roce 2021 celosvětová poptávka v průmyslu bezdřevého natíraného papíru přibližně 17,3 milionu tun a celosvětové kapacity přibližně 20,7 milionu tun. Celosvětová poptávka po bezdřevém natíraném papíru byla žadateli vypočtena na přibližně 12,1 milionu tun a kapacity na přibližně 14,5 milionu tun.

(173)

V roce 2021 činila podle žadatele poptávka v průmyslu bezdřevého natíraného papíru v EU přibližně 3,2 milionu tun a kapacita průmyslu bezdřevého natíraného papíru v EU přibližně 5 milionů tun. Poptávku po bezdřevém natíraném papíru v EU Komise vypočítala na přibližně 2,64 milionu tun a kapacitu bezdřevého natíraného papíru v EU na něco málo přes 4 miliony tun.

(174)

Čínské kapacity odvětví bezdřevého natíraného papíru v roce 2021 činily přibližně 6,8 milionu tun a čínská poptávka 4,7 milionu tun. Čínské kapacity pro výrobu bezdřevého natíraného papíru proto činily 4,8 milionu tun a domácí poptávka po dotčeném výrobku byla přibližně 3,3 milionu tun (99).

(175)

Proto měla Čína v roce 2021 volné kapacity pro výrobu bezdřevého natíraného papíru (100) ve výši nejméně 0,9 milionu tun a nadbytečné kapacity (101) ve výši přibližně 1,5 milionu tun, což odpovídá přibližně 56 % celkové poptávky EU po bezdřevém natíraném papíru. Pokud se podíváme na průmysl bezdřevého natíraného papíru celkově, čínské nadbytečné kapacity v roce 2021 činily více než 2 miliony tun (více než 80 % spotřeby EU). Nebylo zaznamenáno žádné snížení nadměrných kapacit. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, lze předpokládat, že by bylo možné snadno přesměrovat ještě větší volnou kapacitu z průmyslu bezdřevého natíraného papíru do výroby bezdřevého natíraného papíru a prodávat ji na trhu Unie.

(176)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, disponují čínští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou, již by mohli využít k výrobě ještě většího množství výrobků z bezdřevého natíraného papíru, které by mohli vyvážet na trh Unie. Komise rovněž zjistila, že tento vývozní potenciál by se mohl zvýšit v důsledku očekávaného poklesu celosvětové a domácí poptávky v ČLR v souladu s vývojem v posledním desetiletí, jak je popsáno v oddíle 5 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(177)

Jak je uvedeno ve 172. až 175. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že poptávka Unie po bezdřevém natíraném papíru zůstala značná. Přestože spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla, zůstává trh Unie druhým největším trhem na světě (druhým po čínském trhu), který představuje přibližně 20 % celosvětové spotřeby. Kromě toho se předvídá, že domácí poptávka v ČLR se bude snižovat, což je pro čínské výrobce silná motivace pro hledání alternativních trhů, které by mohly tyto čínské nadbytečné kapacity absorbovat.

(178)

Kromě toho zavedlo několik zemí (102) opatření vůči Číně v oblasti výrobků z papíru, včetně Jižní Koreje, Indie a USA, jak je uvedeno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(179)

Kromě toho Komise na základě dostupných údajů a zejména žádosti zjistila 27 zemí, v nichž čínští vývozci prodávali výrobek, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření za ceny nižší, než jsou cílové ceny výrobního odvětví Unie. Čínský vývoz do těchto zemí představoval přibližně 10 % objemu čínského vývozu do třetích zemí.

(180)

Vzhledem ke zjištěným značným volným kapacitám, možnosti zvýšit volnou kapacitu přechodem na bezdřevý natíraný papír z jiných druhů papíru, omezenému přístupu čínských výrobců bezdřevého natíraného papíru na důležité trhy třetích zemí, ceně, za kterou by čínští vyvážející výrobci mohli prodávat na trhu Unie, jakož i předpokládanému poklesu domácí spotřeby v ČLR je proto pravděpodobné, že v případě pozbytí platnosti opatření bude subvencovaný dovoz přesměrován do Unie. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, subvencovaný dovoz by se do Unie pravděpodobně uskutečňoval ve vyšších objemech a za ceny, které by byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(181)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám dospěla Komise k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, bylo by pravděpodobné, že vývoz z ČLR by mohl být přesměrován na trh Unie.

(182)

Komise na základě dostupných skutečností dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy o tom, že subvencování výrobního odvětví bezdřevého natíraného papíru v ČLR během období přezkumného šetření přetrvávalo a pravděpodobně bude přetrvávat i v budoucnu. Žádný důkaz neprokázal, že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny.

(183)

Subvencování odvětví bezdřevého natíraného papíru umožnilo čínským výrobcům udržet své výrobní kapacity na úrovni výrazně přesahující domácí poptávku, a to navzdory zmenšujícím se trhům, v Číně a po celém světě.

(184)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení vyrovnávacích opatření pravděpodobně povede k obnovení subvencovaného dovozu významného objemu dotčeného výrobku na trh Unie. Čínská vláda poskytovala výrobnímu odvětví bezdřevého natíraného papíru i nadále různé programy subvencí, přičemž Komise má dostatečné důkazy o tom, že výrobní odvětví bezdřevého natíraného papíru využilo během období přezkumného šetření řady z nich.

(185)

Během období přezkumného šetření vyrábělo v Unii obdobný výrobek sedmnáct výrobců. Tyto společnosti představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(186)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 3 700 000 tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí, které na makroekonomický dotazník poskytlo výrobní odvětví Unie. Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, do vzorku byli zařazeni tři výrobci v Unii představující asi 41 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření.

(187)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě dotazníku s makroekonomickými údaji, který poskytlo výrobní odvětví Unie, a údajů Eurostatu.

(188)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(189)

V roce 2019 se spotřeba v Unii snížila o 5 %, přičemž v roce 2020 pak následoval další prudký pokles o 24 procentních bodů v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19. V roce 2021 došlo k mírnému nárůstu o 4 procentní body, což však zdaleka nestačilo k návratu na úroveň před krizí, a spotřeba v Unii tak v posuzovaném období celkově poklesla o 25 %. Při pohledu na dlouhodobější trend byla odhadovaná spotřeba v Unii během období přezkumného šetření o 44 % nižší než spotřeba zjištěná během období šetření v rámci původního šetření (4 572 057 tun). Tento pokles spotřeby v Unii odráží klesající poptávku po grafickém papíru obecně, což je způsobeno hlavně rozvojem digitálních médií, která nahrazují tradiční tištěná média.

(190)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě dotazníku s makroekonomickými údaji, který poskytlo výrobní odvětví Unie, a údajů Eurostatu. Údaje Eurostatu byly předem kontrolně srovnány s dostupnými informacemi.

(191)

Dovoz z dotčené země do Unie se u vývozců, na které se v současnosti vztahují cla, vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(192)

Během posuzovaného období byl objem dovozu z ČLR do Unie zanedbatelný. Od zavedení opatření v roce 2011 klesl ve skutečnosti dovoz z ČLR do Unie na nevýznamnou úroveň.

(193)

Jak je uvedeno ve výše uvedeném bodě odůvodnění, vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu bezdřevého natíraného papíru z ČLR do Unie během období přezkumného šetření nebyly ceny tohoto prodeje považovány za reprezentativní a nemohly být použity k vyvození závěrů ohledně cen dovozu z ČLR do Unie a cenového chování vyvážejících výrobců.

(194)

Dovoz bezdřevého natíraného papíru z jiných třetích zemí než z Číny pocházel zejména z Jižní Koreje a USA.

(195)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu bezdřevého natíraného papíru z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Dovoz ze třetích zemí

(196)

Ačkoli se celkový objem dovozu do Unie z jiných zemí než z ČLR v posuzovaném období zvýšil, zůstal na velmi nízké úrovni, což se odráží v jeho celkovém podílu na trhu, který se v tomto období zvýšil z 0,22 % na 0,95 %. Průměrné ceny tohoto dovozu byly vyšší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie. Tento dovoz ze třetích zemí proto nepřispěl ke vzniku újmy v EU.

(197)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(198)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(199)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů týkajících se všech výrobců v Unii, které byly uvedeny v dotazníku s makroekonomickými údaji poskytnutém výrobním odvětvím Unie. Mikroekonomické ukazatele posoudila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly zkontrolovány a pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byly shledány jako reprezentativní.

(200)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, výše subvencí a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(201)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(202)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4 –

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(203)

Výroba a výrobní kapacita se v posuzovaném období snížily o 25 %, resp. 26 %. Toto snižování výroby a výrobní kapacity je dlouhodobým trendem, který souvisí s přizpůsobováním průmyslu klesající poptávce související s digitalizací naší společnosti.

(204)

Již před posuzovaným obdobím podnikli výrobci v Unii rozsáhlé restrukturalizační kroky zaměřené na řešení strukturálního nadbytku kapacity v důsledku digitalizace a tyto kroky pokračovaly i během posuzovaného období. V důsledku uzavření některých papíren a přeměny jiných papíren na výrobu jiných výrobků než bezdřevého natíraného papíru snížilo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období svou výrobní kapacitu bezdřevého natíraného papíru přibližně o 1 400 000 tun.

(205)

Díky neustálému snižování výrobní kapacity bylo výrobní odvětví Unie schopno udržet v posuzovaném období poměrně stabilní využití kapacity. S výjimkou roku 2020, kdy bylo využití kapacity nižší než v předchozích a následujících letech, a to zejména v důsledku snížení výroby po výskytu onemocnění COVID-19 v roce 2020.

(206)

Šetřením bylo zjištěno, že vysoké využití kapacity je důležitým faktorem pro dlouhodobou životaschopnost odvětví výroby papíru v důsledku vysokých investic do stálých aktiv a z toho vyplývajícího dopadu na průměrné výrobní náklady.

(207)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5 –

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(208)

Během posuzovaného období objem prodeje na trhu Unie klesl o 25 %. V letech 2018 až 2019 klesl o 5 % a v roce 2020 v důsledku pandemie COVID-19 prodeje prudce poklesly o dalších 24 procentních bodů. V roce 2021 došlo k malému oživení o 4 procentní body, ale nebylo dosaženo úrovně prodejů zaznamenané v roce 2018. Klesající prodej souvisel s klesající poptávkou po dotčeném výrobku, což mohlo souviset s digitalizací naší společnosti.

(209)

Vzhledem k tomu, že v posuzovaném období nedocházelo téměř k žádnému dovozu dotčeného výrobku, zůstal podíl výrobního odvětví Unie na trhu stabilní na úrovni přibližně 99 %.

(210)

Během posuzovaného období nezaznamenalo výrobní odvětví Unie žádný růst výroby a prodeje. Naopak, tyto hospodářské ukazatele věrně kopírovaly sestupný trend spotřeby v Unii.

(211)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(212)

Během posuzovaného období se počet zaměstnanců snížil o 22 %. Tento pokles byl v daném období trvalý a pravidelný. To odráží dlouhodobější snahy o restrukturalizaci ze strany výrobního odvětví Unie za účelem řešení strukturální nadbytečné kapacity, jak je vysvětleno v 204. bodě odůvodnění.

(213)

Výraznému snížení počtu pracovníků odpovídalo i srovnatelné snížení výroby. V důsledku toho produktivita měřená jako produkce (v tunách) na zaměstnance za rok zaznamenala během posuzovaného období pouze mírný pokles o 4 %. V roce 2020 produktivita prudce poklesla o 19 procentních bodů v důsledku náhlého poklesu poptávky způsobeného pandemií COVID-19. V důsledku toho se produktivita dostala v roce 2020 na nejnižší úroveň.

(214)

Jak je vysvětleno ve 142. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření nebylo možné stanovit rozsah subvencování kladně. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost pokračování subvencování, jestliže by byla vyrovnávací opatření zrušena (viz 182., 183. a 184. bod odůvodnění).

(215)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti vykazovalo výrobní odvětví Unie známky překonání účinků dřívějšího subvencování. Během období posuzovaného v rámci současného šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti nebyly zaznamenány žádné známky oživení, neboť výrobní odvětví Unie se nacházelo v obtížné situaci, kdy se k negativním účinkům pandemie COVID-19 přidala nutnost restrukturalizace.

(216)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(217)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie účtovaná odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, zůstala v posuzovaném období poměrně stabilní a snížila se pouze o 1 %. Po mírném nárůstu o 2 % v roce 2019 se ceny v roce 2020, kdy se vyskytlo onemocnění COVID-19, snížily o 8 procentních bodů, když nižší poptávka táhla ceny dolů. V období přezkumného šetření se ceny opět zvýšily o 5 procentních bodů v důsledku nárůstu poptávky.

(218)

Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se mezi lety 2018 a 2019 mírně snížily o 2 %. Další pokles o 3 procentní body v roce 2020 byl způsoben poklesem cen surovin a energií. V roce 2021 se výrazně zvýšily ceny surovin a energií, což vedlo ke zvýšení výrobních nákladů o 11 procentních bodů, takže v posuzovaném období došlo k celkovému nárůstu o 6 %.

(219)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(220)

Průměrné náklady práce na zaměstnance byly v období 2018–2019 stálé. V roce 2020 se oproti roku 2019 snížily o 6 %. Bezprostředně poté, v období přezkumného šetření, se zvýšily na úroveň o 5 % vyšší než v roce 2018.

(221)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(222)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 29 %. Je to v souladu s poklesem výroby a výrobních kapacit.

(223)

V procentech produkce se úroveň konečných zásob pohybovala po celé období kolem 3 %.

(224)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(225)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Výrobní odvětví Unie bylo v průběhu celého posuzovaného období ztrátové. Pro srovnání se uvádí, že při původním šetření byl cílový zisk pro výrobní odvětví stanoven na 8 % (103). V průběhu posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Unie snížila z –3,6 % na –9,5 %. Rok 2019 byl relativně nejlepším rokem, kdy ziskovost výrobního odvětví Unie dosáhla –0,8 %, a to díky spojení nižších výrobních nákladů a silných prodejních cen. V roce 2020 ziskovost prudce klesla na úroveň –5,6%, aby se v období přezkumného šetření dále snížila na –9,5 %.

(226)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Během posuzovaného období byl peněžní tok pozitivní a jeho trend do značné míry odrážel vývoj ziskovosti, přičemž nejlepším rokem byl rok 2019.

(227)

Vzhledem ke klesající poptávce po bezdřevém natíraném papíru v Unii i v zahraničí v posuzovaném období neinvestovalo výrobní odvětví Unie do nových kapacit. Provedené investice byly zaměřeny na údržbu, náhradní kapitál, zlepšení energetické účinnosti a na opatření, jejichž cílem bylo dosáhnout restrukturalizace a souladu se standardy ochrany životního prostředí.

(228)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období se vyvíjel podobně jako zisk.

(229)

Vzhledem k nákladům na stávající dluh, ziskovosti výrobního odvětví Unie a neustále klesající poptávce po bezdřevém natíraném papíru byla schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál v posuzovaném období nadále omezená.

(230)

V průběhu posuzovaného období vykazovaly ukazatele újmy negativní obraz. Klesala výrobní kapacita i výroba, klesal prodej i zaměstnanost. Zisk a návratnost investic byly po celé dotčené období záporné, přičemž roky 2020 a 2021 byly nejhoršími roky tohoto období.

(231)

Negativní vývoj objemu výroby a prodeje byl výsledkem trvale klesající poptávky po bezdřevém natíraném papíru jak v Unii, tak i v zahraničí, která vyžadovala, aby výrobní odvětví Unie pokračovalo s restrukturalizací, včetně uzavření papíren a transformace některých jiných papíren na výrobu jiných druhů papíru.

(232)

Očekává se, že budoucí poptávka po bezdřevém natíraném papíru bude klesat a situace výrobního odvětví Unie bude i nadále obtížná, přičemž bude muset dojít k dalšímu snížení výroby a výrobní kapacity.

(233)

Zavedená opatření zajistila výrobnímu odvětví Unie ochranu a umožnila mu udržet si během posuzovaného období vysoký podíl na trhu. Výrobní odvětví Unie však nebylo schopno zvýšit ceny bezdřevého natíraného papíru dostatečně nad úroveň pokrývající náklady tak, aby vytvořilo zisk. V letech 2018–2019 to bylo způsobeno rostoucími cenami surovin (zejména buničiny) a obtížemi při přenášení rostoucích cen na zákazníky výrobního odvětví Unie. V roce 2020 zasáhl výrobní odvětví Unie pokles poptávky a cen spojený s pandemií COVID-19 a odvětví zaznamenalo značné ztráty. Zatímco rok 2021 se vyznačoval růstem cen surovin a energií, což vedlo k nárůstu výrobních nákladů o 11 % a dalšímu zhoršení hospodářských výsledků. Kromě toho muselo výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období restrukturalizovat své činnosti, přičemž výrobní kapacita byla v posuzovaném období snížena o 26 %. To bylo spojeno s dalšími náklady.

(234)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Újma způsobená výrobnímu odvětví Unie, která byla zjištěna v období přezkumného šetření, však nemohla být způsobena subvencovaným dovozem z ČLR, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu. Příčinou byla především klesající poptávka po bezdřevém natíraném papíru a související vysoké náklady na restrukturalizaci, které měly významný vliv na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(235)

Ve 234. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Ve 234. bodě odůvodnění došla Komise rovněž k závěru, že újma, která byla u výrobního odvětví Unie zjištěna v období přezkumného šetření, nemohla být způsobena subvencovaným dovozem z ČLR, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené subvencovaným dovozem z ČLR, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(236)

Jak je uvedeno v 177. bodě odůvodnění, je trh Unie druhým největším trhem s bezdřevým natíraným papírem na světě. Jeho celková velikost a existence velkých zákazníků nakupujících bezdřevý natíraný papír je pro čínské výrobce tohoto výrobku velmi atraktivní, protože tak velké dodávky by jim umožnily využívat své volné výrobní kapacity, což by opět snížilo jejich jednotkové výrobní náklady. Obdobně platí, že kdyby byla opatření zrušena, je vzhledem k ekonomickým přínosům využití volné výrobní kapacity v ČLR pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci by bezdřevý natíraný papír nabízeli na trhu Unie za nízké ceny, a tím by vyvíjeli tlak na ceny a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(237)

Komise rovněž analyzovala cenové chování čínských vyvážejících výrobců na trzích třetích zemí s cílem určit cenové dopady na výrobní odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(238)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, použila Komise ke stanovení čínských vývozních cen do třetích zemí dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Pro tento účel byly použity údaje obsažené v žádosti o přezkum, založené na údajích společnosti Svan Data (104), a zejména údaje o čínském vývozu týkající se kódu zboží 4810 19. Důvodem bylo, že žadatel v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti vysvětlil, že vývoz dotčeného výrobku se uskutečňuje převážně pod čínským kódem zboží 4810 19.

(239)

Pro účely srovnání Komise stanovila tyto ceny:

(240)

Komise nejprve porovnala váženou průměrnou prodejní cenu výrobního odvětví Unie účtovanou odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, upravenou na úroveň ceny ze závodu, s čínskými vývozními cenami do třetích zemí mimo Unii, upravenými na cenu při vykládce v Unii během období přezkumného šetření. Srovnání cen na základě údajů uvedených ve 239. bodě odůvodnění ukázalo, že ceny pro vývoz do osmi třetích zemí byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Tento vývoz představoval přibližně 1 % objemu čínského vývozu. Toto malé procento je způsobeno nízkými cenami bezdřevého natíraného papíru v Unii.

(241)

Za druhé, Komise rovněž analyzovala, zda čínské vážené vývozní ceny do třetích zemí mimo Unii upravené na cenu při vykládce v Unii neznamenaly prodej výrobnímu odvětví Unie pod cenou ve srovnání s cílovou cenou výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vývozců vycházela Komise ve své analýze z údajů uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Analýzou bylo zjištěno 27 třetích zemí, v nichž čínští vyvážející výrobci prodávali dotčený výrobek během období přezkumného šetření za ceny nižší, než byla průměrná cílová cena výrobního odvětví Unie. Čínský vývoz do těchto zemí představoval přibližně 10 % celkového objemu čínského vývozu do ostatních třetích zemí. Kromě toho, jak je uvedeno ve 178. bodě odůvodnění, jsou hlavní trhy třetích zemí pro vývoz z Číny uzavřeny kvůli jejich platným clům.

(242)

Na závěr analýza na základě dostupných údajů prokázala, že čínští vyvážející výrobci byli schopni prodávat za ceny nižší, než byla cílová cena Unie. Vzhledem k významným volným kapacitám, které jsou v Číně k dispozici, bylo rovněž konstatováno, že by se potenciálně mohly vyrábět velké objemy bezdřevého natíraného papíru, které by se prodávaly na trhu EU. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vývozci by mohli vyvíjet značný cenový tlak, a způsobit tak výrobnímu odvětví Unie újmu.

(243)

Šetření rovněž ukázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu a bylo zranitelné. Bylo rovněž zjištěno, že výrobní odvětví v současné době prochází restrukturalizací, což se odráží v poklesu výrobní kapacity v posuzovaném období, kdy některé společnosti přestavěly některé své výrobní linky na výrobu jiných druhů papíru.

(244)

Šetření rovněž potvrdilo zjištění původního šetření v tom smyslu, že vysoké využití kapacity je důležitým faktorem pro dlouhodobou životaschopnost výrobců papíru, protože tento výrobní proces je kapitálově náročný. Jakýkoli obnovený výskyt subvencovaného dovozu a z něj vyplývající cenový tlak by připravil výrobní odvětví Unie o peněžní tok nezbytný k financování restrukturalizačního úsilí o přizpůsobení se klesající světové poptávce po bezdřevém natíraném papíru. Rovněž by se oslabily pozitivní účinky úsilí o restrukturalizaci vynaloženého v minulosti a důsledkem by bylo další zhoršení všech ukazatelů újmy.

(245)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení subvencovaného dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(246)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antisubvenčních opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, kteří nejsou ve spojení, obchodníků a uživatelů.

(247)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu a bylo ve zranitelné situaci. Problémy způsobené neustále klesající poptávkou po bezdřevém natíraném papíru si vyžádají pokračování plánů na restrukturalizaci, včetně uzavření papíren a přeměny dalších na výrobu jiných druhů papíru.

(248)

Pod tlakem na ceny ze strany subvencovaného dovozu z ČLR by výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržovat ceny bezdřevého natíraného papíru nad úrovní pokrývající náklady a generovat nezbytné příjmy k financování svého úsilí o restrukturalizaci a přizpůsobit se problémům vznikajícím v souvislosti s neustále se snižující poptávkou po bezdřevém natíraném papíru.

(249)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že by zachování platných antisubvenčních opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(250)

Dovozci a obchodníci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali. Na základě skutečnosti, že v průběhu posuzovaného období nedocházelo téměř k žádnému dovozu bezdřevého natíraného papíru z ČLR, dospěla Komise k závěru, že dovoz dotčeného výrobku nepředstavuje významný podíl obchodních činností dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, a že neexistují žádné faktory naznačující, že by dovozci/obchodníci byli neúměrně postiženi, kdyby opatření zůstala zachována.

(251)

Žádný jednotlivý uživatel nespolupracoval a nezaslal odpověď na dotazník.

(252)

Komise obdržela dvě písemná vyjádření, jedno od společnosti Unitedprint.com, uživatele bezdřevého natíraného papíru v Unii, a jedno od sdružení polygrafického průmyslu Intergraf (109) (podporované Královským nizozemským sdružením polygrafického a příbuzného průmyslu).

(253)

Společnost Intergraf ve svém podání vysvětlila, že tiskařský průmysl Unie trpí nahrazením tištěných médií digitálními médii, jakož i masivním dovozem tištěných výrobků, zejména z ČLR. Podle společnosti Intergraf antidumpingová a antisubvenční opatření podkopávají konkurenceschopnost tiskáren v Unii, které nejsou chráněny podobnými obchodními opatřeními a musí dodržovat přísné environmentální normy.

(254)

Společnost Intergraf uvedla, že ročně se z Číny do EU vyveze potištěný papír za více než 700 milionů eur. Patří sem široká škála tiskových produktů, které nejsou tištěny na bezdřevém natíraném papíru. Na základě dostupných informací nebyla Komise schopna posoudit, jak velká část výrobků dovážených z ČLR je tištěna na bezdřevém natíraném papíru a jak velká část je tištěna na jiných typech papíru.

(255)

Původní šetření ukázalo, že většina výrobků, které jsou tištěny na bezdřevém natíraném papíru, jsou „časově citlivé“ výrobky, jako jsou časopisy, brožury, adresné reklamní zásilky a reklamní letáky, které jsou vzhledem k době potřebné pro přepravu méně náchylné k dovozu z ČLR. Informace předložené žadateli v rámci tohoto přezkumu potvrdily, že zjištění původního šetření jsou stále platná.

(256)

Komise proto dospěla k závěru, že je sice pravděpodobné, že některé tištěné materiály se tisknou na bezdřevém natíraném papíru mimo Unii v důsledku antidumpingových a vyrovnávacích cel, ale jejich dopad na hospodářskou situaci tiskařského průmyslu Unie je pouze omezený.

(257)

Společnost Intergraf rovněž upozornila na nedostatek dodávek bezdřevého natíraného papíru a velký nárůst cen, zejména od poloviny roku 2021. To bylo uvedeno i v podání společnosti Unitedprint.com. Na základě poskytnutých informací nemohla Komise posoudit příslušné objemy nabídky a poptávky, a tedy údajnou nerovnováhu na trhu. Komise rovněž nemohla posoudit, zda se uvedené zvýšení cen může přenést na jejich zákazníky, či nikoli. Komise také konstatuje, že v roce 2021, v kontextu období po onemocnění COVID-19, existoval na řadě trhů se surovinami nedostatek.

(258)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Číny nebyla zachována.

(259)

Na základě závěrů Komise o pokračování subvencování, opakovaném výskytu újmy a zájmu Unie by měla být antisubvenční opatření týkající se bezdřevého natíraného papíru z Číny zachována.

(260)

Za účelem minimalizace rizika obcházení opatření kvůli rozdílům v celních sazbách je zapotřebí přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních vyrovnávacích cel. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby vyrovnávacího cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat vyrovnávací clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(261)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(262)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 23 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(263)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti, které jsou uvedeny v tomto nařízení, jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z Číny a je vyráběn uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb vyrovnávacího cla.

(264)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (110). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(265)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto poskytnutí informací jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(266)

Komise obdržela podání od výrobního odvětví EU, které dále doložilo zjištění Komise, že čínští vyvážející výrobci byli schopni prodávat za ceny nižší než cílová cena v Unii. Proto se nepovažovalo za nutné změnit znění tohoto nařízení.

(267)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (111), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(268)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,