(EU) 2023/1615Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1615 ze dne 3. května 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23, pokud jde o regulační technické normy upřesňující podmínky, za nichž se náhrada, peněžní ekvivalent této náhrady nebo jakékoli výnosy splatné podle čl. 63 odst. 1 uvedeného nařízení přenesou na klienty a nepřímé klienty, a podmínky, za nichž je toto přenesení považováno za přiměřené (Text s významem pro EHP)

(1)

Článek 63 nařízení (EU) 2021/23 stanoví, že smluvní ujednání umožňující členům clearingového systému přenést na své klienty nepříznivé důsledky uplatnění nástrojů k řešení krize zahrnují rovněž na rovnocenném a přiměřeném základě právo klientů na odškodnění nebo náhradu, kterou členové clearingového systému obdrží v souladu s čl. 27 odst. 6 nařízení (EU) 2021/23, nebo na jakýkoli peněžní ekvivalent tohoto odškodnění nebo náhrady nebo případné výnosy, které obdrží na základě nároku podle článku 62 nařízení (EU) 2021/23 (dále jen „úhrada“), v rozsahu, v jakém se takové výnosy týkají pozic klientů a jejich příspěvků, a že se tato ustanovení vztahují rovněž na smluvní ujednání klientů a nepřímých klientů, kteří svým klientům poskytují nepřímé clearingové služby.

(2)

Aby bylo zajištěno rovnocenné a přiměřené rozdělení úhrady, měli by poskytovatelé clearingových služeb spravedlivým a nediskriminačním způsobem rozdělit různé formy úhrady dotčeným uživatelům clearingových služeb. Část úhrady obdržená každým dotčeným uživatelem clearingových služeb by měla být úměrná příspěvku tohoto uživatele clearingových služeb k řešení krize ústřední protistrany, k níž měl nepřímý přístup prostřednictvím dotčeného poskytovatele clearingových služeb, pokud tento příspěvek vede k úhradě podle čl. 27 odst. 6 nebo článku 62 nařízení (EU) 2021/23 (dále jen „způsobilý příspěvek“). Ze stejného důvodu by uživatelé clearingových služeb měli obdržet úhradu bez jakéhokoli vzájemného započtení, ledaže by uživatel clearingových služeb měl závazek, který je splatný ve prospěch poskytovatele clearingových služeb, jenž má současně povinnost přenést úhradu na tohoto uživatele clearingových služeb. Aby se však zabránilo tomu, že toto vzájemné započtení nebo netting povede k neoprávněnému snížení částek splatných ve prospěch uživatelů clearingových služeb dále v clearingovém řetězci, je-li příjemce rovněž poskytovatelem clearingových služeb, měla by být úhrada, která se přenese na jeho uživatele clearingových služeb, vypočtena na základě úhrady, kterou obdrží poskytovatel clearingových služeb před provedením jakýchkoli odpočtů nebo vzájemného započtení.

(3)

Úhrady by měly být spravedlivým a nediskriminačním způsobem přiděleny všem uživatelům clearingových služeb, kteří poskytli způsobilý příspěvek, a na vlastní účty poskytovatele clearingových služeb, pokud tento poskytovatel clearingových služeb rovněž poskytl způsobilý příspěvek. Aby se dále zabránilo diskriminaci nebo nespravedlivému zacházení, neměli by poskytovatelé clearingových služeb při rozdělování těchto úhrad uplatňovat jakákoli ustanovení o podřízenosti ani jakékoli pořadí.

(4)

Podmínky na trhu během fáze řešení krize budou pravděpodobně velmi napjaté. Je proto nezbytné zajistit pro uživatele clearingových služeb transparentnost a ujistit je, že finanční aktiva a nástroje určené k rozdělení úhrady jsou v případě selhání jejich poskytovatele clearingových služeb chráněny. Poskytovatelé clearingových služeb by proto měli v případě, že obdrží úhradu jménem uživatele clearingových služeb, držet tuto úhradu na zvláštním a odděleném účtu.

(5)

Škála finančních aktiv nebo finančních nástrojů, které mohou být použity k odškodnění členů clearingového systému, klientů a nepřímých klientů, je velmi široká a různá aktiva a nástroje představují různé riziko. Aby bylo zajištěno spravedlivé a rovnoměrné rozdělení úhrady, měli by poskytovatelé clearingových služeb rozdělit různé druhy finančních aktiv a finančních nástrojů, které obdrželi jako úhradu, rovným dílem mezi jednotlivé uživatele clearingových služeb a své vlastní účty. Toto rozdělení by mělo být úměrné způsobilému příspěvku poskytnutému těmito uživateli clearingových služeb k řešení krize ústřední protistrany, k níž mají nepřímý přístup prostřednictvím uvedených poskytovatelů clearingových služeb, nebo poskytovateli clearingových služeb v rámci daného postupu řešení krize.

(6)

Je nezbytné zohlednit provozní specifika a překážky spojené s některými druhy finančních aktiv a finančních nástrojů. Je rovněž nezbytné v co největší míře zajistit, aby uživatel clearingových služeb obdržel spravedlivou úhradu v případě, že není schopen obdržet určitý druh finančního aktiva nebo finančního nástroje nebo by z jiných důvodů raději neobdržel určitý druh finančního aktiva nebo finančního nástroje. Poskytovatel clearingových služeb by proto na žádost uživatele clearingových služeb měl v co největší míře převést dotčené aktivum nebo nástroj na jiného příjemce určeného uživatelem clearingových služeb. Není-li to možné, měl by poskytovatel clearingových služeb prodat příslušná aktiva nebo nástroje na trhu za převládající tržní cenu třetí straně a následně převést výnosy z prodeje na uživatele clearingových služeb.

(7)

V zájmu zajištění transparentnosti a sledovatelnosti by poskytovatelé clearingových služeb měli v rámci svých možností co nejlépe informovat své uživatele clearingových služeb o veškerých rozhodnutích přijatých v rámci procesu řešení krize za účelem odškodnění za poskytnuté způsobilé příspěvky. Tyto informace by měly v co největší míře uvádět rozsah rozhodnutí o příspěvku k řešení krize podle nařízení (EU) 2021/23, skladbu úhrady a výpočet úhrady, včetně toho, jak poskytovatel clearingových služeb vypočítal úhradu určenou pro daného uživatele clearingových služeb. Ze stejného důvodu a s cílem zajistit, aby uživatelé clearingových služeb chápali vztah mezi příspěvkem, který poskytli, a úhradou, kterou obdrželi, by poskytovatelé clearingových služeb měli, je-li to možné, a aniž by porušili jakákoli omezení týkající se důvěrnosti, informovat uživatele clearingových služeb o celkovém rozdělení a skladbě úhrady.

(8)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, jež Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(9)

Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2),