(EU) 2023/1525Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1525 ze dne 20. července 2023 o podpoře výroby munice

(1)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině vystavila evropský obranný průmysl a trh s obranným vybavením zkoušce a odhalila řadu nedostatků, jež oslabují jejich schopnost dostatečně bezpečným a včasným způsobem uspokojit naléhavé potřeby členských států, pokud jde o obranné produkty a systémy, jako je munice a raketové střely, vzhledem k vysoké míře spotřeby těchto produktů a systémů během konfliktu vysoké intenzity.

(2)

Od 24. února 2022 Unie a její členské státy neustále zintenzivňují své úsilí, aby pomohly uspokojit naléhavé potřeby Ukrajiny v oblasti obrany. V této souvislosti, tváří v tvář rostoucí nestabilitě, strategické konkurenci a bezpečnostním hrozbám, se hlavy států a předsedové vlád Unie na zasedání ve Versailles dne 11. března 2022 rozhodly převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost Unie a podniknout další rozhodné kroky k budování evropské svrchovanosti. Zavázali se „zlepšit obranné schopnosti Evropy“ a dohodli se na zvýšení výdajů na obranu, posílení spolupráce prostřednictvím společných projektů a společného zadávání zakázek v oblasti obranných schopností, odstranění nedostatků, podpoře inovací a posílení a rozvoji obranného průmyslu Unie. Dne 21. března 2022 schválila Rada „Strategický kompas pro silnější bezpečnost a obranu Unie v příštím desetiletí“ (dále jen „strategický kompas“) a následně jej dne 24. března 2022 potvrdila Evropská rada. Strategický kompas zdůrazňuje potřebu zvýšit výdaje na obranu a více investovat do schopností, a to jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni.

(3)

Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku předložili dne 18. května 2022 společné sdělení nazvané „Analýza nedostatků v oblasti investic do obrany a další postup“, v němž se zdůrazňují, že Unie se v oblasti obrany potýká s nedostatky, pokud jde o finance, průmysl a schopnosti. Dne 19. července 2022 Komise představila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím společných nákupů, který by měl členské státy motivovat ke spolupráci při zadávání zakázek s cílem odstranit nejnaléhavější a nejkritičtější nedostatky, zejména ty, které vznikly v důsledku reakce na útočnou válku Ruska proti Ukrajině. Uvedené nařízení přispěje k posílení společných nákupů v oblasti obrany a prostřednictvím souvisejícího financování ze strany Unie k posílení kapacit obranného průmyslu Unie a k jeho přizpůsobení strukturálním změnám na trhu vyplývajícím ze zvýšené poptávky v důsledku nových výzev, jako je návrat konfliktů vysoké intenzity.

(4)

S ohledem na situaci na Ukrajině a na její naléhavé potřeby v oblasti obrany, zejména pokud jde o munici, se Rada dne 20. března 2023 dohodla na třístupňovém přístupu, jehož cílem je poskytnout Ukrajině v rámci společného úsilí během příštích 12 měsíců jeden milion kusů dělostřelecké munice. Dohodla se, že Ukrajině urychleně dodá pozemní a dělostřeleckou munici a na požádání i raketové střely ze stávajících zásob nebo na základě změny priorit stávajících objednávek. Dále vyzvala členské státy, aby společně nakupovaly munici a na požádání raketové střely od evropského obranného průmyslu (a Norska) v rámci stávajícího projektu vedeného Evropskou obrannou agenturou nebo prostřednictvím doplňkových akvizičních projektů pod vedením členských států s cílem doplnit jejich zásoby a zároveň umožnit pokračující podporu Ukrajině. Na podporu tohoto úsilí se Rada dohodla na mobilizaci příslušných finančních prostředků, mimo jiné prostřednictvím Evropského mírového nástroje. Rada rovněž zadala Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na urychlenou podporu zvýšení výrobních kapacit evropského obranného průmyslu, zabezpečení dodavatelských řetězců, usnadnění efektivních zadávacích řízení, řešení nedostatků ve výrobních kapacitách a podporu investic, případně včetně uvolnění prostředků z rozpočtu Unie. Taková podpora investic má zásadní význam pro zajištění toho, aby vlastní bezpečnostní potřeby Unie byly vždy adekvátně uspokojovány a aby obranný průmysl a vnitřní trh Unie byly schopny reagovat na současné výzvy. Tři vzájemně propojené stupně je třeba sledovat souběžně a koordinovaně. V zájmu zajištění odpovídajícího provádění každého ze tří stupňů budou rovněž pořádána pravidelná setkání na úrovni národních ředitelů pro vyzbrojování s pracovní skupinou pro společné nákupy v oblasti obrany (sestávající ze zástupců Komise, Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a Evropské obranné agentury s cílem posoudit potřeby a schopnosti průmyslu, jakož i zajistit nezbytnou úzkou koordinaci.

(5)

Dne 13. dubna 2023 přijala Rada opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje v hodnotě 1 miliardy EUR na podporu ukrajinských ozbrojených sil, které umožňuje uhradit členským státům pozemní a dělostřeleckou munici a případně raketové střely darované Ukrajině ze stávajících zásob nebo v důsledku změny priorit stávajících objednávek v období od 9. února do 31. května 2023. Pokud jde o společné nákupy, podepsalo dosud 24 členských států a Norsko projektové ujednání Evropské obranné agentury o společných nákupech munice.

(6)

Společné úsilí o to, aby členské státy mohly doplnit své vyčerpané zásoby a podpořit Ukrajinu, může být účinné pouze tehdy, bude-li Unie schopna dodat požadované obranné produkty včas. Avšak s rychlým poklesem zásob, objednávkami členských států nebo třetích zemí ve výši téměř maximální kapacity unijní výroby a spirálou cen jsou nezbytná další opatření průmyslové politiky Unie, aby se zajistilo rychlé navýšení výrobních kapacit.

(7)

Jak zdůraznila jednání pracovní skupiny pro společné nákupy v oblasti obrany týkající se koordinace velmi krátkodobých potřeb, pokud jde o zadávání zakázek v oblasti obrany, a spolupráce s členskými státy a výrobci v oblasti obrany v Unii s cílem podpořit společné nákupy na doplnění zásob, zejména s ohledem na podporu poskytovanou Ukrajině, má výrobní odvětví Unie výrobní kapacity v oblasti jak pozemní a dělostřelecké munice, tak raketových střel (dále jen „příslušné obranné produkty“). Výrobní kapacity v odvětví obranného průmyslu Unie však byly nastaveny na situaci, jež se od současných výzev, jimž Unie čelí, lišila. Toky dodávek byly přizpůsobeny skromnější poptávce, úroveň zásob byla minimální a využívali se dodavatelé po celém světě, aby se snížily náklady. Tím se odvětví obranného průmyslu Unie dostalo do závislého postavení. V důsledku toho stávající výrobní kapacita a stávající dodavatelské a hodnotové řetězce v této souvislosti neumožňují bezpečné a včasné dodávky obranných produktů, které by uspokojily potřeby členských států, pokud jde o jejich bezpečnostní požadavky, a pro další podporu ukrajinských potřeb, což vytváří napětí na trhu s příslušnými obrannými produkty, a hrozí efekt vytěsňování. Je proto nezbytné provést další zásah na úrovni Unie.

(8)

V souladu s čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Unie přispět k dosažení cíle, kterým je urychlit přizpůsobování průmyslu strukturálním změnám. Proto se zdá vhodné podpořit výrobní odvětví Unie v tom, aby zvýšilo svůj objem výroby, zkrátilo výrobní lhůtu a řešilo potenciální úzká místa nebo faktory, které by mohly zpozdit nebo zbrzdit zajištění včasné a trvalé dostupnosti příslušných obranných produktů

(9)

Opatření přijatá na úrovni Unie by měla být zaměřena na posílení konkurenceschopnosti a odolnosti evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) v oblasti munice a raketových střel, aby bylo možné ji urychleně přizpůsobit strukturálním změnám.

(10)

Za tímto účelem by měl být zřízen nástroj pro finanční podporu posílení průmyslu v rámci dodavatelských a hodnotových řetězců souvisejících s výrobou příslušných obranných produktů v Unii (dále jen „nástroj“).

(11)

Specifická struktura, podmínky způsobilosti a kritéria stanovené v tomto nařízení se vztahují pouze na tento krátkodobý nástroj a vycházejí z konkrétních okolností a současné krizové situace.

(12)

Nástroj bude v souladu se stávajícími iniciativami Unie v oblasti obrany založenými na vzájemné spolupráci, jako je Evropský obranný fond, navrhované nařízení o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím společných nákupů a rovněž evropský mírový nástroj, a měl by vytvořit synergie s dalšími programy Unie. Nástroj je plně v souladu s ambicemi strategického kompasu.

(13)

Není-li stanoveno jinak, mělo by se na tento nástroj vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3) (dále jen „finanční nařízení“).

(14)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé přede dnem podání žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. Aby bylo možné reagovat na výzvu Rady ze dne 20. března 2023 k urychlení dodávek příslušných obranných produktů, mělo by být možné v rozhodnutí o financování stanovit finanční příspěvky na akce, které se vztahují na období od tohoto dne.

(15)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání nástroje, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (4).

(16)

Možnosti stanovené v čl. 73 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5) by mohly být použity za předpokladu, že projekt splňuje pravidla stanovená v uvedeném nařízení a odpovídá oblastem působnosti Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu plus,, jak jsou vymezeny v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (6) a (EU) 2021/1057 (7). V souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060 má Komise posoudit pozměněné programy předložené členským státem a do dvou měsíců od předložení pozměněného programu vznést připomínky. Vzhledem k naléhavosti situace by Komise měla usilovat o dokončení posouzení pozměněných národních programů bez zbytečného odkladu.

(17)

Při navrhování pozměněných nebo nových plánů pro oživení a odolnost v souladu s článkem 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (8) by členské státy měly mít možnost navrhnout opatření, která rovněž přispějí k cílům nástroje, a to v souladu s účely a požadavky stanovenými rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (9), nařízením Rady (EU) 2020/2094 (10) a nařízením (EU) 2021/241. Za tímto účelem by členské státy měly zvážit zejména opatření spojená s návrhy předloženými v reakci na výzvu k předkládání návrhů v rámci nástroje, kterým byla v souladu s nástrojem udělena pečeť excelence.

(18)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (12), (Euratom, ES) č. 2185/96 (13) a (EU) 2017/1939 (14) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (15). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(19)

Členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), by měli mít možnost účastnit se nástroje jako přidružené země v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (16), která stanoví provádění jejich účasti na programech Unie na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po těchto třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(20)

Vzhledem ke specifikům obranného průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států a přidružených zemí, které také kontrolují veškeré pořizování obranných produktů a technologií, včetně vývozu, se fungování sektoru obranného průmyslu neřídí konvenčními pravidly a modely podnikání, které platí na tradičnějších trzích. Průmysl proto neprovádí významné samofinancované průmyslové investice, ale činí tak pouze v důsledku pevných objednávek. Zatímco pevné objednávky z členských států jsou předpokladem jakékoli investice, Komise může zasáhnout snížením rizika průmyslových investic prostřednictvím grantů a půjček, které umožní rychlejší přizpůsobení se probíhajícím strukturálním změnám na trhu. V současné mimořádné situaci by podpora Unie měla pokrývat až 50 % přímých způsobilých nákladů, aby příjemci mohli provádět opatření co nejdříve, snížit riziko svých investic, a urychlit tak dostupnost příslušných obranných produktů.

(21)

Nástroj by měl prostřednictvím prostředků stanovených ve finančním nařízení poskytovat finanční podporu na opatření přispívající k včasné dostupnosti a dodávkám příslušných obranných produktů, jako jsou činnosti v oblasti průmyslové koordinace a vytváření sítí, přístup k financování pro podniky zapojené do výroby příslušných obranných produktů, vyhrazení kapacit, průmyslový proces obnovy produktů, jejichž platnost skončila, rozšiřování, optimalizace, modernizace, aktualizace nebo nové využití stávajících nebo vytvoření nových výrobních kapacit v této oblasti, jakož i odborná příprava personálu.

(22)

Vzhledem k tomu, že cílem nástroje je zvýšit konkurenceschopnost a účinnost obranného průmyslu Unie, měly by být pro podporu způsobilé pouze subjekty ve veřejném nebo soukromém vlastnictví, které jsou usazeny a mají své struktury výkonného vedení v Unii nebo v přidružených zemích. Tyto subjekty by buď neměly podléhat kontrole ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, nebo by měly být prověřeny ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (17) a v nezbytných případech by měly podléhat zmírňujícím opatřením, a to s přihlédnutím k cílům uvedeným v článku 4 tohoto nařízení. Subjekt usazený v nepřidružené třetí zemi nebo subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi, který však má své struktury výkonného vedení v nepřidružené třetí zemi, by neměly být způsobilé jakožto příjemci zapojení do akce.

(23)

Subjekty usazené v Unii nebo v přidružené zemi, jež podléhají kontrole ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země a které nebyly prověřeny ve smyslu nařízení (EU) 2019/452 a v nezbytných případech nepodléhají zmírňujícím opatřením, mohou být způsobilé jakožto příjemci, pouze pokud jsou splněny přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a to i pokud jde o posílení EDTIB. Účast takových subjektů by neměla být v rozporu s cíli nástroje. Kontrolu je třeba v této souvislosti chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících subjektů. Žadatelé by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, majetku a zdrojích, které mají být v rámci akce využívány. V tomto kontextu je třeba zohlednit i obavy členských států v souvislosti se zabezpečením dodávek. Vzhledem k naléhavosti situace vyplývající ze stávající krize v oblasti dodávek munice by měl nástroj zohlednit stávající dodavatelské řetězce.

(24)

Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců zapojených do akce podporované z nástroje by se měly po celou dobu trvání akce nacházet na území členského státu nebo přidružené země.

(25)

Nástroj by neměl finančně podporovat navýšení výrobních kapacit pro příslušné obranné produkty, které podléhají omezení ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, v jehož důsledku mohou členské státy dané příslušné obranné produkty používat jen v omezené míře. Příjemce by se měl snažit zajistit, aby akce financovaná z nástroje umožňovala dodávat výstupy Ukrajině.

(26)

Podle článku 85 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 (18) jsou fyzické osoby a instituce a orgány usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů nástroje a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(27)

Při posuzování návrhů předložených žadateli by Komise měla věnovat zvláštní pozornost jejich přínosu k cílům nástroje. Návrhy by měly být posuzovány zejména s ohledem na jejich přínos ke zvýšení, navýšení, rezervaci a modernizaci výrobních kapacit, jakož i ke změně kvalifikace a prohlubování dovedností související pracovní síly. Měly by být rovněž posuzovány podle toho, jak přispívají ke zkrácení výrobních lhůt příslušných obranných produktů, a to i prostřednictvím mechanismů změny priorit, k určení a odstranění úzkých míst v jejich dodavatelských řetězcích, jakož i k rozvoji odolnosti těchto dodavatelských řetězců prostřednictvím rozvoje a zprovoznění přeshraniční spolupráce podniků, do značné míry zejména malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací působících v dotčených dodavatelských řetězcích.

(28)

Při navrhování, poskytování a provádění finanční podpory Unie by Komise měla věnovat zvláštní pozornost tomu, aby tato podpora neměla nepříznivý vliv na podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(29)

Krize vyvolaná útočnou válkou Ruska proti Ukrajině navíc ukázala nejen nedostatky v odvětví obranného průmyslu Unie, ale také problémy fungování vnitřního trhu s obrannými produkty. Současný geopolitický kontext totiž znamená významný nárůst poptávky, který ovlivňuje fungování vnitřního trhu výroby a prodeje příslušných obranných produktů a jejich součástí v Unii. Zatímco některé členské státy přijaly nebo pravděpodobně přijmou opatření k zachování svých vlastních zásob v zájmu národní bezpečnosti, jiné členské státy se potýkají s obtížemi v přístupu ke zboží potřebnému k výrobě nebo pořízení příslušných obranných produktů. Občas je obtížné získat přístup k surovině nebo ke konkrétní součásti, což brzdí celé výrobní řetězce. K zajištění fungování vnitřního trhu je nezbytné koordinovaným způsobem stanovit harmonizovaná pravidla pro zvýšení bezpečnosti dodávek příslušných obranných produktů. Tato opatření by měla zahrnovat urychlení udělování povolení a zjednodušení zadávacích řízení. Tato opatření by měla být založena na článku 114 Smlouvy o fungování EU.

(30)

Vzhledem k tomu, že je nutné zabezpečit dodávky příslušných obranných produktů, měly by členské státy zajistit, aby administrativní žádosti související s plánováním, výstavbou a provozem výrobních zařízení, transferem vstupů v rámci Unie, jakož i kvalifikací a certifikací příslušných konečných produktů byly vyřizovány účinně a včas.

(31)

V zájmu dosažení obecného cíle veřejné politiky v oblasti bezpečnosti je nezbytné, aby výrobní zařízení související s výrobou příslušných obranných produktů byla zřízena co nejrychleji a aby byla administrativní zátěž omezena na minimum. Z tohoto důvodu by členské státy měly vyřizovat žádosti týkající se plánování, výstavby a provozu závodů a zařízení pro výrobu příslušných obranných produktů co nejrychleji. Tyto žádosti by měly být upřednostněny při vyvažování právních zájmů v konkrétních případech.

(32)

S ohledem na cíl tohoto nařízení a na mimořádnou situaci a výjimečné okolnosti jeho přijetí by členské státy měly v jednotlivých případech zvážit použití výjimek souvisejících s obranou podle vnitrostátního a použitelného unijního práva, pokud se domnívají, že by použití takových výjimek dosažení tohoto cíle usnadnilo. To by se mohlo vztahovat zejména na právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti, které jsou nezbytné pro zlepšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jakož i pro dosažení udržitelného a bezpečného rozvoje. Jejich provádění však může rovněž vytvářet regulační překážky, které brzdí potenciál obranného průmyslu Unie k navýšení výroby a dodávek příslušných obranných produktů. Je kolektivní odpovědností Unie a jejích členských států, aby se urychleně zabývaly veškerými opatřeními, která by mohly přijmout ke zmírnění možných překážek. Žádná taková opatření, ať už na unijní, celostátní nebo regionální úrovni, by neměla představovat riziko pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost.

(33)

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (19) je harmonizovat postupy při zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, což umožňuje splnit požadavky členských států na bezpečnost a povinnosti vyplývající ze Smlouvy o fungování EU. Uvedená směrnice zejména stanoví zvláštní ustanovení upravující naléhavé situace způsobené krizí, konkrétně zkrácené lhůty pro doručení nabídek a možnost použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce. Mimořádná naléhavost způsobená současnou krizí v oblasti dodávek munice by však mohla být neslučitelná i s uvedenými ustanoveními v případech, kdy se dva nebo více členských států hodlají zapojit do společných nákupů. V některých případech je jediným řešením k zajištění bezpečnostních zájmů uvedených členských států umožnění přístupu ke stávající rámcové dohodě těm zadavatelům z členských států, kteří původně stranami této dohody nebyli, přestože tato možnost nebyla v původní rámcové dohodě stanovena.

(34)

V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie musí být změny smlouvy na zadání veřejné zakázky přísně omezeny na to, co je za daných okolností absolutně nezbytné, přičemž musí být v nejvyšší možné míře v souladu se zásadami nediskriminace, transparentnosti a proporcionality. V tomto ohledu by mělo být možné odchýlit se od směrnice 2009/81/ES tím, že se zvýší množství stanovené v rámcové dohodě a umožní se přístup k této dohodě zadavatelům z jiných členských států. Pokud jde o uvedené dodatečné množství, tito zadavatelé by se měli řídit stejnými podmínkami jako původní zadavatel, který uzavřel původní rámcovou dohodu. V takových případech by měl původní zadavatel rovněž umožnit každému hospodářskému subjektu, který splňuje podmínky, jež zadavatel původně stanovil v zadávacím řízení pro rámcovou dohodu, včetně požadavků na kvalitativní výběr podle článků 39 až 46 směrnice 2009/81/ES, aby se k uvedené rámcové dohodě připojil. Kromě toho by měla být přijata vhodná opatření v oblasti transparentnosti s cílem zajistit, aby byly informovány všechny potenciálně zainteresované strany. Aby se omezily účinky těchto změn na hladké fungování vnitřního trhu a zabránilo se nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže, mělo by být možné sjednat takové změny rámcových dohod pouze do 30. června 2025.

(35)

Aby byla EDTIB konkurenceschopná, inovativní a odolná a byla schopna navýšit své výrobní kapacity, musí mít přístup k veřejnému i soukromému financování. Jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 15. února 2022 nazvaném „Příspěvek Komise k evropské obraně“, iniciativy Unie v oblasti udržitelného financování jsou v souladu s úsilím Unie o usnadnění dostatečného přístupu evropského obranného průmyslu k financování a investicím. V této souvislosti rámec Unie pro udržitelné financování nebrání investicím do činností souvisejících s obranou. Obranný průmysl Unie zásadním způsobem přispívá k odolnosti a bezpečnosti Unie, a tím i k míru a sociální udržitelnosti. V rámci iniciativ Unie v oblasti politik udržitelného financování jsou kontroverzní zbraně, na něž se vztahují mezinárodní úmluvy zakazující jejich vývoj, výrobu, hromadění zásob, používání, transfer a dodávky a které podepsaly členské státy, považovány za neslučitelné se sociální udržitelností. Odvětví obranného průmyslu Unie podléhá přísné regulační kontrole prováděné členskými státy v oblasti transferu a vývozu vojenského zboží a zboží dvojího užití. V tomto ohledu by závazek vnitrostátních a evropských finančních aktérů, jako jsou národní podpůrné banky a instituce, k podpoře evropského obranného průmyslu vyslal silný signál soukromému sektoru. Evropská investiční banka by měla v plném rozsahu pokračovat ve svých dalších misích v oblasti hospodářského rozvoje a financování veřejné politiky, včetně souběžné zelené a digitální transformace, a v souladu s článkem 309 Smlouvy o fungování EU, jakož i se svým statutem, a zároveň by měla posílit svou podporu pro evropský obranný průmysl a společné nákupy nad rámec své stávající podpory dvojího užití, pokud by tyto investice jednoznačně sloužily k provádění priorit strategického kompasu.

(36)

Podniky v hodnotovém řetězci příslušných obranných produktů by měly mít přístup k dluhovému financování, aby se urychlily investice potřebné ke zvýšení výrobních kapacit. Nástroj by měl unijním podnikům působícím v odvětví munice a raketových střel usnadnit přístup k finančním prostředkům. Nařízení by mělo zejména zajistit, aby pro uvedené podniky byly zajištěny stejné podmínky, které mají k dispozici jiné podniky a na základě nichž budou převzaty veškeré dodatečné náklady vzniklé specificky pro odvětví obrany.

(37)

Komise by měla mít možnost zřídit specializovaný nástroj jako součást činností podporujících investice, který má být označován jako „fond pro navýšení“. Fond pro navýšení by měl být prováděn v rámci nepřímého řízení. Komise by v tomto ohledu měla prozkoumat nejvhodnější způsob, jak mobilizovat rozpočet Unie k uvolnění veřejných a soukromých investic na podporu požadovaného rychlého navýšení, například prostřednictvím nástroje kombinování zdrojů, mimo jiné v rámci Fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (20), a to v úzké spolupráci s jeho prováděcími partnery. Činnosti fondu pro navýšení by měly podpořit zvýšení výrobních kapacit v odvětví munice a raketových střel tím, že poskytnou příležitosti ke zvýšení dostupnosti finančních prostředků pro společnosti napříč hodnotovými řetězci.

38)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovního programu a přidělení finančních prostředků na vybrané akce. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).

(39)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž reagovat na dopady krize v oblasti bezpečnosti, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků navrhované akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(40)

Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčena pravidla Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména články 101 až 109 Smlouvy o fungování EU a právní akty, které tyto články provádějí.

(41)

V souladu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU jsou operativní výdaje vyplývající z hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o EU hrazeny z rozpočtu Unie s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

(42)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22) by mělo být toto nařízení vyhodnoceno na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by se mělo zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Uvedené požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má toto nařízení účinky v praxi. Komise by měla hodnocení tohoto nařízení provést nejpozději do 30. června 2024, mimo jiné za účelem předložení návrhů na případné změny tohoto nařízení.

(43)

Vzhledem k bezprostřednímu nebezpečí pro zabezpečení dodávek způsobenému útočnou válkou Ruska proti Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(44)

Uplatňováním tohoto nařízení by neměl být dotčen specifický charakter bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.