(EU) 2023/1452Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1452 ze dne 13. července 2023, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 248/2011 (2) (dále „původní šetření“) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken (dále „dotčený výrobek“ nebo „výrobek, který je předmětem přezkumu“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“ nebo „dotčená země“). Toto clo vycházelo z úrovně pro odstranění újmy a pohybovalo se mezi 7,3 % a 13,8 %.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1379/2014 (3) Komise v návaznosti na antisubvenční šetření a částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření změnila původní antidumpingové clo na hodnoty v rozmezí 0 % až 19,9 % a uložila dodatečné vyrovnávací clo pohybující se mezi 4,9 % a 10,3 %. Výsledná kombinovaná vyrovnávací a antidumpingová opatření se pohybovala v rozmezí od 4,9 % do 30,2 %.

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/724 (4) se Komise po přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření rozhodla zachovat tato opatření ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1379/2014.

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/328 (5) se Komise po přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření rozhodla zachovat tato opatření ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1379/2014.

(5)

Výsledná kombinovaná vyrovnávací a antidumpingová opatření se proto pohybují v rozmezí od 4,9 % do 30,2 %.

(6)

V platnosti jsou rovněž opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta. Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/870 (6) Komise v návaznosti na antisubvenční šetření uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta. Toto clo, založené na úrovni subvencování, činilo 13,1 %.

(7)

Dne 19. ledna 2022 Komise obdržela žádost o přezkum před pozbytím platnosti platného antidumpingového cla, kterou jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího výrobky z nekonečných skleněných vláken ve smyslu čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“) podalo sdružení European Glass Fibre Producers Association (dále jen „žadatel“).

(8)

Dne 21. dubna 2022 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky do Unie podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (7).

(9)

Žádost o přezkum byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a přetrvání újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(10)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, orgány dotčené země a známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje výrobků z nekonečných skleněných vláken v období přezkumného šetření, který lze ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumat. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 76 % produkce výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(16)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Požadované informace ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu poskytl jeden vyvážející výrobce v dotčené zemi, který souhlasil rovněž se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Informovala o tom jediného vyvážejícího výrobce, který zareagoval, a zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(19)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(20)

Komise zaslala dotazníky spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, výrobcům v Unii, uživatelům a dovozcům. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (8).

(21)

Vyplněné dotazníky došly od tří výrobců v Unii.

(22)

Komise neobdržela žádné odpovědi od spolupracujícího vyvážejícího výrobce, čínské vlády, dovozce, který není ve spojení, ani od uživatelů.

(23)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany spolupracujícího vyvážejícího výrobce a v souladu s článkem 18 základního nařízení opřela Komise svou analýzu pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu o dostupné údaje. Použila informace obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a statistiky dostupné v databázích Comext a Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), jakož i v dalších veřejně dostupných zdrojích. Všechny zúčastněné strany a čínská vláda byly o této skutečnosti informovány a nevznesly žádné námitky.

(24)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

(25)

Dne 28. dubna 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(26)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(27)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm; pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887); a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny, v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00 (kódy TARIC 7019120022, 7019120025, 7019120026, 7019120039) a 7019 14 00 a 7019 15 00 (9). Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(28)

Dotčený výrobek je surovinou nejčastěji využívanou k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v průmyslu kompozitních materiálů. Výsledné kompozitní materiály (materiály vyztužené nekonečnými skleněnými vlákny) jsou využívány v celé řadě odvětví: doprava (automobilová, námořní, letecká, vojenská), elektrický a elektronický průmysl, větrná energie, stavebnictví, při výrobě nádrží a trubek, při výrobě spotřebního zboží atd.

(29)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR.

(30)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(31)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platné opatření pozbylo platnosti.

(33)

Jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise neobdržela žádnou odpověď, a proto se rozhodla použít článek 18.

(34)

V důsledku toho vycházela v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu z dostupných údajů, zejména z informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření, tj. od žadatele a výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(35)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení přezkumu k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(36)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. V tomto ohledu nevznesla čínská vláda žádné připomínky.

(37)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Podle informací, které měla Komise v té době k dispozici, byly jako možné reprezentativní země pro ČLR určeny Brazílie a Turecko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(38)

Dne 5. srpna 2022 Komise poznámkou informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země bylo zvoleno Turecko. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Türkiye Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş., výrobce v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(39)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(40)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(41)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(42)

Ve svém nedávném šetření týkajícím se odvětví skleněných vláken v ČLR (10) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(43)

Při uvedeném šetření Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (11). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví skleněných vláken, včetně výrobků z nekonečných skleněných vláken, nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (12), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (13). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i v dodávkách surovin a vstupů, mají na trh další rušivý účinek. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (14). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (15). Ve stejném duchu Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví skleněných vláken, včetně výrobků z nekonečných skleněných vláken, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (16), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (17).

(44)

Stejně jako ve svém předchozím šetření týkajícím se odvětví skleněných vláken v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i ve zprávě (18), jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Součástí této analýzy bylo zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví zahrnujícím výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozím šetření.

(45)

Žadatel v žádosti uvedl, že čínské odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken se vyznačuje podstatným zkreslením v důsledku zásahů státu do hospodářství obecně i konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu. V žádosti bylo uvedeno, že všechny výrobní faktory – půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla – jsou zkreslené stejným způsobem, neboť podléhají zásahům ze strany čínské vlády, které v konečném důsledku vedou k nevýznamným zkreslením v čínském odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(46)

K podložení tohoto stanoviska žádost odkazovala na řadu veřejně dostupných zdrojů informací, například na zprávu, na nedávné šetření Komise zaměřené na odvětví textilií ze skleněných vláken a z něj vyplývající nařízení (EU) 2020/492, na 13. pětiletý plán rozvoje odvětví stavebních hmot, na 13. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR, na 14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje a Dlouhodobé cíle do roku 2035, jakož i na průmyslovou strategii Made in China 2025.

(47)

Z tohoto důvodu bylo v žádosti zdůrazněno, že čínská vláda vlastní velkou většinu hlavních čínských výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken, jakož i dodavatelů na začátku dodavatelského řetězce a následných uživatelů. Dva největší čínští výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken, společnosti CPIC a Jushi, jsou významnými konglomeráty ve vlastnictví státu. Příslušné průmyslové sdružení China Building Materials působí pod vedením a dohledem Komise pro dohled nad státním majetkem a jeho správu. Předseda představenstva společnosti Jushi a viceprezident společnosti CNBM, která je mateřskou společností společnosti Jushi, zastávají funkci místopředsedy sdružení China Building Materials.

(48)

Vysoká míra zásahů státu v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken a vysoká míra státního vlastnictví v tomto odvětví brání dokonce i soukromým výrobcům působit za tržních podmínek.

(49)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Plány, jako je 13. pětiletý plán rozvoje odvětví stavebních hmot, plán rozvoje inteligentní výroby (2016–2020), 13. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR, 14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje a Dlouhodobé cíle do roku 2035 (dále jen „14. pětiletý plán“), jakož i strategie Made in China 2025, vybízejí orgány veřejné správy na všech úrovních a finanční instituce ve vlastnictví státu, aby přispěly k pokroku v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken v ČLR. V rámci 14. pětiletého plánu se čínská vláda plánuje zaměřit na nové materiály v souvislosti s budováním nového pilíře průmyslového systému a předpokládá, že plně využije průmyslové investiční fondy a zvýší záruky financování a kompenzace za riziko. Systém plánování v Číně proto brání tomu, aby v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken převládly volné tržní síly.

(50)

Podniky v odvětvích „nových materiálů“, mezi něž patří i odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, využívají četné podpůrné mechanismy, včetně politik finanční podpory, daňových a fiskálních preferenčních politik, podpory výzkumu a vývoje atd.

(51)

Náklady na suroviny, jako je kaolin a dolomit, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože výroba těchto surovin podléhá v ČLR státní podpoře; významná systémová zkreslení existují také v oblasti přístupu ke kapitálu, půdě a pracovní síle. Nedávné antisubvenční šetření Komise týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny ukázalo, že čínští výrobci nekonečných skleněných vláken těžili z preferenčního přístupu k půdě, jakož i z preferenčních úvěrů jak od státních, tak od soukromých bank (19).

(52)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci a ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(53)

V odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken přetrvává významná míra vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však potvrdilo, že tři největší výrobci v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, společnosti Jushi, Taishan Fiberglass a CPIC, jsou buď plně ve vlastnictví státu, nebo v nich stát vlastní kontrolní podíl. Tito tři výrobci představují přibližně 75 % čínských výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(54)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, který uvádí toto odvětví, zejména skleněná vlákna pro zvláštní účely, mezi materiály, jejichž technologické inovace budou podporovat politiky v rámci tohoto plánu (20). Skleněná vlákna jsou rovněž uvedena mezi podporovanými odvětvími v rámci vydání Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu z roku 2019 (21), jakož i v Katalogu pokynů pro klíčové nové materiály způsobilé pro první použití/demonstrační režimy z roku 2021 (22) .

(55)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v Šan-tungu, který – zvláště pokud jde o odvětví skleněných vláken a kompozitních materiálů – plánuje „aktivně podporovat přední a páteřní podniky s výrazným vlivem značky a přitažlivostí pro trh, silnými schopnostmi integrace a hnacími účinky na průmyslové řetězce a klastry a podporovat meziodvětvové, meziregionální a mezivlastnické fúze a reorganizaci podniků“ a „vyvíjet vysoce výkonná skleněná vlákna a výrobky z nich [a] podporovat vývoj ultrajemných, vysoce pevných, vysokomodulových, proti působení kyselin odolných, rozložitelných a dalších vysoce výkonných skleněných vláken a výrobků ze skleněných vláken a rovněž skleněných vláken a výrobků z nich s nízkou dielektrickou hodnotou, s nízkou roztažností, s vysokým obsahem oxidu křemičitého a se speciálně tvarovaným průřezem. Zaměřuje se na potřeby v oblasti elektronických informací, letectví a kosmonautiky, nových energií, velkochovů, zemědělských skleníků a v dalších oblastech a klade důraz na výzkum, vývoj a podporu termoplastických a termosetových směsných produktů vyztužených skleněnými vlákny a kompozitních mřížek ze skleněných vláken pro projekty infrastruktury.“ (23) Obdobně 14. pětiletý plán Čchung-čchingu týkající se vývoje strategických a rozvíjejících se odvětví předpokládá „rozšíření průmyslových řetězců vysoce výkonných skleněných vláken a kompozitních materiálů“, jakož i „urychlení realizace projektů, jako je […] výrobní linka na vysoce výkonná skleněná vlákna s roční produkcí 150 000 tun a výrobní základna ultrajemných skleněných vláken a kompozitních materiálů, za účelem zvýšení výrobních kapacit vysoce výkonných skleněných vláken a kompozitních materiálů“ (24). Důraz na skleněná vlákna lze pozorovat v plánovacích dokumentech i v jiných provinciích, například v provincii Kuang-si (25), Chu-pej (26) nebo Če-ťiang (27).

(56)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, mnozí výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňují činnosti v rámci budování strany nebo mají členy strany ve vedení společnosti a upozorňují na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny.

(57)

Například předseda představenstva skupiny Jushi je současně zástupcem tajemníka stranického výboru ve společnosti CNMB (28). Podobně předseda společnosti Sinoma Science & Technology, která je holdingovou společností vůči společnosti Taishan Fiberglass, zastává funkci tajemníka stranického výboru, zatímco prezident společnosti Sinoma Science & Technology je zástupcem tajemníka stranického výboru (29). V případě společnosti CPIC zastává místopředseda představenstva a výkonný ředitel současně funkci zástupce tajemníka stranického výboru, zatímco předseda skupiny mateřské společnosti CPIC je zároveň tajemníkem stranického výboru a místopředseda skupiny je zástupcem tajemníka stranického výboru (30).

(58)

Kromě toho stanovy společnosti Jushi výslovně ustanovují přímý stranický dohled nad zásadními podnikovými záležitostmi v článku 195, podle něhož „stranický výbor podniku projednává zásadní záležitosti podniku a rozhoduje o nich v souladu s předpisy“, přičemž úkolem stranického výboru je především „zkoumat a projednávat významné otázky řízení podniku a podporovat valnou hromadu akcionářů, představenstvo, dozorčí radu i vedení podniku při výkonu pravomocí v souladu se zákonem“, jakož i „posilovat vedení a kontrolu výběru a přidělování zaměstnanců podniku a odvádět dobrou práci při sestavování vedoucího týmu, kádrového týmu a talentového týmu podniku“ (31).

(59)

Společnost Taishan Fiberglass dále uspořádala oslavu 99. výročí založení Komunistické strany Číny a tajemník stranického výboru společnosti přednesl projev: „Je to právě díky tomu, že společnost Taishan Fiberglass byla vždy stoupencem vedení strany, stále dodržuje zásadu ‚dvou konzistencí‘ a vždy postupuje v souladu se stranickou budovatelskou prací skupiny na ‚jednom účtu‘, ‚čtyřech integracích‘ a ‚čtyřech modernizacích a integracích‘ a dalších stranických budovatelských koncepcích.“ (32)

(60)

Kromě toho jsou v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Ačkoli se průmyslové politiky obvykle týkají mnoha odvětví, nikoli výhradně jednoho, odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je předmětem mnoha plánů, směrnic, nařízení a dalších politických dokumentů vydávaných na celostátní, regionální a obecní úrovni (viz také 47. a 48. bod odůvodnění výše). Tyto politiky jsou někdy v příkrém rozporu s tržními silami, jako například tříletý akční plán provincie Kuang-si pro strategická a rozvíjející se odvětví, který úředně stanoví budoucí cílové objemy produkce a míry růstu: „(…) do roku 2023 dosáhne hodnota výroby v odvětví nových materiálů 133 miliard RMB a přidaná hodnota 44 miliard RMB.“ (33)

(61)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních vstupů používaných k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(62)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken podle 43. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(63)

Odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 43. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(64)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je také uvedeno výše ve 43. bodě odůvodnění. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(65)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením v oblasti finančního sektoru/alokace kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(66)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(67)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(68)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(69)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(70)

Jak je vysvětleno v 38. bodě odůvodnění, dne 5. srpna 2022 Komise zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a rovněž byly informovány zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(71)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise označila Turecko za zemi s podobnou úrovní ekonomického rozvoje jako ČLR. Turecko je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikováno jako země s „vyššími středními příjmy“. Kromě toho bylo Turecko označeno za zemi, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí a kde jsou snadno dostupné příslušné údaje.

(72)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Turecko vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(73)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci, jak bylo navrhováno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, a vzhledem k tomu, že Turecko vyhovovalo kritériím stanoveným v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi.

(74)

V poznámce o relevantních zdrojích, které je třeba použít pro stanovení běžné hodnoty, Komise uvedla seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise rovněž uvedla, že k určení běžné hodnoty výpočtem v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména nákladů na suroviny, databázi Global Trade Atlas. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu (36) a energii (37) použije údaje od tureckého statistického úřadu (TurkStat).

(75)

Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že z důvodu nespolupráce čínských vývozců zahrnula hodnotu nákladů na výrobní režii a spotřebního materiálu, aby pokryla náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech. Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a spotřebního materiálu k přímým výrobním nákladům pro každou kategorii výrobků z nekonečných skleněných vláken na základě údajů, které žadatelé poskytli v žádosti o přezkum.

(76)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije finanční údaje od jednoho tureckého výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je uvedeno výše v 38. bodě odůvodnění.

(77)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a informace následně předložené žadatelem byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory některých výrobků z nekonečných skleněných vláken

(78)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (41).

(79)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.4 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(80)

Komise vypočítala podíl spotřebního materiálu na přímých výrobních nákladech v období přezkumného šetření. Spotřební materiál zahrnoval náklady na pojiva, kyslík, náhradní díly a obaly. Za účelem zjištění nezkreslené hodnoty těchto nákladových položek a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Tyto procentní podíly, které byly specifické pro každou kategorii výrobků z nekonečných skleněných vláken, byly poté použity na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro určení nezkreslené hodnoty nákladů spotřebního materiálu.

(81)

K dovozním cenám surovin by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na nespolupráci i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(82)

Pro stanovení referenční hodnoty pro náklady na pracovní sílu v reprezentativní zemi použila Komise dostupné údaje zveřejněné tureckým statistickým úřadem (TurkStat). Úřad TurkStat zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila dostupné statistické údaje za rok 2020 pro průměrné náklady práce v odvětví výroby skleněných vláken (kategorie 23 podle NACE 2.0) (42). Výsledné hodinové náklady pro rok 2020 byly poté indexovány podle průměrného indexu cen výrobců v období přezkumného šetření.

(83)

Cenu elektřiny pro podniky v Turecku zveřejňuje úřad Turkstat každé pololetí. Komise použila poslední dostupné údaje o cenách elektřiny platných pro konečné průmyslové velkoodběratele v Turecku (43) v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (období přezkumného šetření). Vzhledem k tomu, že vykázané informace o průměrných cenách pro konečné odběratele zahrnovaly všechny daně, vypočítala Komise průměrnou cenu pro konečného odběratele bez DPH.

(84)

Cenu zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje úřad Turkstat každé pololetí. Komise použila poslední dostupné údaje o cenách zemního plynu platných pro konečné průmyslové velkoodběratele v Turecku (44) pro období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že vykázané informace o průměrných cenách pro konečné odběratele zahrnovaly všechny daně, vypočítala Komise průměrnou cenu pro konečného odběratele bez DPH.

(85)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho, jak je vysvětleno v 80. bodě odůvodnění, byla stanovena hodnota pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše.

(86)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci výrobců v ČLR použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových přímých výrobních nákladů. Výrobní režie zahrnovala náklady na odpad, nepřímou pracovní sílu, údržbu a odpisy pozemků, budov a zařízení. Tyto procentní podíly, které byly specifické pro každou kategorii výrobků z nekonečných skleněných vláken, byly poté použity na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na kategorii vyráběných výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(87)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů týkajících se výrobce v Turecku, který byl v poznámce ke spisu o relevantních zdrojích označen jako aktivní a ziskový výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken v průběhu období přezkumného šetření. Byly použity finanční údaje o následující společnosti, které jsou veřejně dostupné a zveřejněné na jejích internetových stránkách:

(88)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle kategorie typu výrobků z nekonečných skleněných vláken na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(89)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně poměru spotřeby každého faktoru (materiálů, energie a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(90)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii a spotřební materiál, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v 80. a 85. až 87. bodě odůvodnění. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(91)

Ačkoli po zveřejnění poznámky ke spisu o relevantních zdrojích nebyly v tomto ohledu obdrženy žádné připomínky, Komise poukázala na to, že společnost Türkiye Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş zaznamenala v roce 2021 poměrně vysoké příjmy a zisky ve srovnání s rokem 2020. Avšak ani použití zisku, který tatáž společnost zaznamenala v roce 2020 a který činil 10,4 %, pro účely stanovení běžné hodnoty by nic nezměnilo na zjištění, že čínský vývoz výrobků z nekonečných skleněných vláken v průběhu období přezkumného šetření směřoval do Unie za ceny nižší než běžná hodnota.

(92)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu, vnitrostátní dopravu a celní odbavení v EU. Tyto náklady vycházely z údajů poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum.

(93)

Komise porovnala pro každou kategorii výrobků z nekonečných skleněných vláken početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

(94)

Na tomto základě se vážená průměrná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, pohybovala v rozmezí 50 % až 54 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(95)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: i) vývoj výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR, ii) vztah mezi čínskými vývozními cenami do jiných třetích zemí a čínskými vývozními cenami do Unie a iii) atraktivita trhu Unie.

(96)

Při analýze výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a vzhledem k nespolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců i čínské vlády vycházela Komise z informací poskytnutých žadatelem v jeho žádosti o přezkum, jak je uvedeno v bodech odůvodnění níže.

(97)

Z šetření vyplynulo, že v případě výroby některých výrobků z nekonečných skleněných vláken v Číně existuje všeobecný nadbytek kapacity. Výrobní kapacita v Číně v letech 2020 až 2021 byla odhadnuta na přibližně 3,8 až 4,4 milionu tun. Podle informací žadatele o trhu se čínská domácí poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken pohybovala v rozmezí od 2,4 do 2,9 milionu tun, což znamenalo nadměrnou kapacitu ve výši nejméně 1,1 milionu tun, tedy více než 100 % spotřeby Evropské unie během období přezkumného šetření.

(98)

Navzdory nadměrné strukturální kapacitě na čínském domácím trhu navíc výrobci v ČLR nadále rozšiřují stávající kapacity a budují nová výrobní zařízení v Číně i v zahraničí.

(99)

V roce 2020 společnost Jushi rozšířila původní výrobní kapacitu v jednom ze svých výrobních závodů o 30 000 tun, čímž se celková roční produkce výrobků z nekonečných skleněných vláken společnosti Jushi zvýšila na 250 000 tun. Podobný vývoj byl pozorován i u dalších čínských vyvážejících výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako je společnost CPIP s dodatečnými 88 000 tunami, společnost Hebei Jinniu Energy Resources Co. Ltd. s dodatečnými 100 000 tunami a společnost Weibo s dodatečnými 15 000 tunami. Kromě toho se v Číně v nadcházejících letech připravuje nové zvýšení kapacity výrobků z nekonečných skleněných vláken na očekávanou produkci 780 000 tun. Odhadovaná volná kapacita Číny by proto mohla být přesměrována na trh Unie, pokud by se stávající opatření přestala uplatňovat (46).

(100)

Vzhledem k nižší úrovni výroby v Unii oproti úrovni spotřeby v Unii, na kterou poukázala analýza újmy, a vzhledem k atraktivitě trhu Unie uvedené níže dospěla Komise k závěru, že v případě zrušení stávajících opatření by bylo možné čínské nadměrné kapacity snadno přesměrovat na evropský trh, a uspokojit tak poptávku.

(101)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu do Unie v případě zrušení opatření analyzovala dovozní ceny čínského vývozu na trh Unie. Komise analyzovala údaje o vývozu některých výrobků z nekonečných skleněných vláken na úrovni kódu KN (47) z Číny během období přezkumného šetření.

(102)

Během období přezkumného šetření se ukázalo, že trh Unie je druhým největším místem určení pro dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny (kódy KN 7019 11 00, 7019 12 00, 7019 14 00, 7019 15 00), a to hned po Spojených státech. Jak je uvedeno v tabulce 2 níže, ceny výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii zůstávají pro čínské vyvážející výrobce obzvláště výhodné ve srovnání s jinými významnými místy určení, jako jsou Spojené státy, Jižní Korea, Indie, Rusko, Japonsko nebo Turecko.

Tabulka 2

Čínský vývoz výrobků z nekonečných skleněných vláken do zemí, jež jsou hlavními obchodními partnery

(103)

Na úrovni kódu KN byl v průběhu období přezkumného šetření trh Unie druhým nejvýznamnějším trhem pro vývoz střiže, pokud jde o množství vyvezená z ČLR. Ceny v Unii (1,61 EUR/kg) byly výrazně vyšší ve srovnání s cenami na hlavních vývozních trzích, a to v tomto pořadí podle významu: Jižní Korea (0,85 EUR/kg), Japonsko (0,82 EUR/kg), Spojené státy (1,05 EUR/kg) a Indie (0,82 EUR/kg).

(104)

Také v případě pramenců byl trh Unie během období přezkumného šetření z hlediska množství druhým nejdůležitějším místem určení čínského vývozu po Spojených státech. Ačkoli jsou ceny v celosvětovém měřítku obdobné, v Unii byly nejvyšší, a to na úrovni 1,11 EUR/kg. Pro srovnání, ve Spojených státech činily pouze 0,77 EUR/kg, v Jižní Koreji 0,88 EUR/kg a v Rusku 0,80 EUR/kg. Ceny pro Unii byly mezi osmnácti nejdůležitějšími vývozními trhy nejvyšší.

(105)

V případě rohoží ze skleněných vláken byl trh Unie z hlediska množství čínského vývozu během období přezkumného šetření třetím místem určení po Indii a Spojených státech. Ceny v Unii opět patřily k nejvyšším a v roce 2021 byly na úrovni 1,48 EUR/kg – oproti nižším cenám v Indii (1,25 EUR/kg), Spojených státech (1,11 EUR/kg), Mexiku (1,34 EUR/kg) a Turecku (1,41 EUR/kg). Ceny rohoží pro Unii byly z hlediska prodaného množství nejvyšší mezi deseti nejdůležitějšími vývozními trhy.

(106)

Komise ve výše uvedené analýze vycházela z údajů na úrovni osmimístného kódu KN pro tři kategorie výrobků z nekonečných skleněných vláken, tj. střiže (KN 7019 11 00), pramence (KN 7019 12 00) a rohože (7019 14 00, 7019 15 00). Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise přístup k údajům na úrovni kontrolního čísla výrobku, protože nebyly k dispozici pro analýzu. Údaje o cenách na úrovni kontrolních čísel výrobku by byly přesnější a nebyly by vystaveny možným nepřesnostem zapříčiněným velkými rozdíly v cenách v rámci stejné kategorie výrobků z nekonečných skleněných vláken (např. střiže o různých průměrech).

(107)

Navzdory tomuto omezení dostupné skutečnosti ukazují, že ceny v hlavních místech určení čínského vývozu výrobků z nekonečných skleněných vláken byly v průběhu období přezkumného šetření nižší než ceny na trhu Unie. Vzhledem k atraktivitě trhu Unie, pokud jde o jeho velikost a historické obchodní toky, je proto pravděpodobné, že v případě zrušení antidumpingových opatření by se značné množství v současnosti prodávané na jiné trhy přesměrovalo na trh Unie a že stávající volné kapacity Číny by mohly být dodávány na trh Unie.

(108)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě zrušení opatření dále analyzovala atraktivitu trhu Unie. Komise analyzovala údaje o vývozu některých výrobků z nekonečných skleněných vláken na úrovni kódu KN (48) do Unie během období přezkumného šetření.

(109)

Z analýzy údajů vyplývá, že Čína je třetím největším vývozcem výrobků z nekonečných skleněných vláken do Unie a vývoz pocházející z ČLR představuje přibližně 13 % celkového dovozu do Unie, v pořadí podle významu hned po Malajsii a Egyptě.

(110)

Komise si všimla, že dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření zvýšil, což potvrzuje i analýza újmy uvedená v oddíle 5.

(111)

Atraktivitu trhu Unie potvrzují také investice čínských vývozců ve třetích zemích, zejména v Egyptě, který je druhým největším vývozcem výrobků z nekonečných skleněných vláken v Evropě. Jak bylo zjištěno v antisubvenčním šetření, výrobky z těchto výrobních zařízení směřují na trh Unie a také získaly významný podíl na trhu (49). Konkrétně čínští výrobci v ČLR pokračují v rozšiřování svých kapacit ve výrobních zařízeních v zahraničí. V březnu 2021 společnost Jushi oznámila zvýšení kapacity jedné ze stávajících pecí ve svém výrobním zařízení v Egyptě o 40 000 tun a v srpnu 2021 přidání nové pece o kapacitě 120 000 tun, čímž se celková kapacita do roku 2023 zvýší na 360 000 tun (50). Současně společnost CPIC oznámila, že v roce 2021 ve svém výrobním zařízení v Bahrajnu znovu uvedla do provozu jednu ze svých pecí se zvýšenou kapacitou 100 000 tun. Jak bylo zjištěno ve výše uvedeném nedávném antisubvenčním šetření, čínští výrobci investovali do zařízení v Egyptě právě za účelem přístupu na trh Unie, což potvrzuje atraktivitu trhu Unie.

(112)

Jak je vysvětleno výše ve 102. bodě odůvodnění, trh Unie je druhým největším místem určení pro dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny, který v průběhu období přezkumného šetření činil 112 tisíc tun, zatímco, jak ukazuje níže uvedená tabulka 3, celková spotřeba Unie ve stejném období činila 941 tisíc tun. Význam vývozu do Unie, velikost trhu Unie a vyhlídky na další zvýšení čínského vývozu do Unie jsou faktory, které činí trh Unie pro čínské vývozce atraktivním.

(113)

S ohledem na svá zjištění o pokračování dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že do Unie se bude vyvážet značné množství výrobků z nekonečných skleněných vláken. Vzhledem k významným dumpingovým rozpětím zjištěným během období přezkumného šetření není důvod se domnívat, že v případě ukončení platnosti opatření by dumping ustal. Proto existuje vysoká pravděpodobnost, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z Číny povede k pokračování dumpingu.

(114)

Obdobný výrobek vyrábělo na začátku posuzovaného období v Unii devět výrobců, přičemž jeden z nich ukončil výrobu v roce 2019. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(115)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 594 500 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například údajů poskytnutých žadatelem a ověřených odpovědí uvedených v dotazníku výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 76 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(116)

Spotřebu v Unii stanovila Komise na základě údajů Eurostatu, údajů, které předložil žadatel, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(117)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

(118)

V letech 2018 až 2019 se spotřeba v Unii snížila o 8 %, v roce 2020 pak prudce klesla (–16 %). Pokles v roce 2020 byl dočasný a byl převážně důsledkem globálních vládních opatření omezujících volný pohyb osob kvůli onemocnění COVID-19. Několik významných uživatelů výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii, včetně námořního průmyslu a stavebnictví, muselo dočasně omezit nebo ukončit výrobu. Automobilový průmysl, který činí až 45 % poptávky v EU, byl nejvíce postiženým odvětvím, které využívá výrobky z nekonečných skleněných vláken. Téměř úplně se zastavil. Nicméně oživení a zvýšení poptávky bylo patrné již v období přezkumného šetření (+20 % ve srovnání s rokem 2020 a +1 % ve srovnání s rokem 2018).

(119)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu a porovnala ho s údaji shromážděnými členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“). Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě údajů Eurostatu, údajů, které předložil žadatel, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(120)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(121)

Dovoz dotčeného výrobku z ČLR se v roce 2020 snížil (–6 %) v důsledku opatření souvisejících s onemocněním COVID-19. V období přezkumného šetření však dovoz rostl rychleji než poptávka (+31 % oproti roku 2020 a +23 % oproti roku 2018). To vedlo ke zvýšení podílu dovozu z ČLR na trhu na 6,5 % v období přezkumného šetření (v roce 2018 činil 5,3 %).

(122)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě údajů Eurostatu a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(123)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(124)

Průměrná cena dovozu z ČLR bez cel vykazovala klesající tendenci a před obdobím přezkumného šetření zůstávala trvale pod průměrnou cenou výrobců v Unii. V období přezkumného šetření se však meziročně zvýšila o 46 % a dosáhla 1 363 EUR za tunu. Tato cena byla vyšší než průměrná cena výrobců v Unii (1 092 EUR za tunu) a vyšší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie (1 181 EUR za tunu) v období přezkumného šetření. Pokud se k těmto cenám připočtou náklady po dovozu a platná kombinovaná opatření, při úrovních cel skutečně zaplacených na vyvážejícího výrobce, podle údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 vstupoval čínský dovoz do Unie dokonce za ceny o 53 % vyšší než ceny výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření tedy nedošlo k žádnému cenovému podbízení ani ke stlačení cen způsobenému čínským dovozem.

(125)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z jiných třetích zemí než ČLR pocházel především z Egypta a Malajsie.

(126)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken ze třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 6

Dovoz ze třetích zemí

(127)

Dovoz z jiných třetích zemí s výjimkou ČLR činil v období přezkumného šetření celkem 454 tisíc tun, tj. 48 % podílu na trhu. Čtvrtina, tedy 26 % dovozu ze třetích zemí, pocházela z rozšířené čínské výrobní kapacity v Egyptě, kde od června 2020 platí vyrovnávací opatření. Dovoz z Egypta představoval během období přezkumného šetření na trhu Unie podíl ve výši 12,7 %. Egyptské dovozní ceny byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(128)

Dalších 30 % dovozu ze třetích zemí s výjimkou ČLR pocházelo z Malajsie. Její podíl na trhu Unie během období přezkumného šetření činil 14,4 %. Bylo zjištěno, že průměrné malajsijské dovozní ceny jsou nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie. Při srovnání podle druhu výrobku však byly malajsijské ceny (1 056 EUR/t) vyšší než ceny výrobního odvětví Unie, protože dovoz se skládal pouze z jednoho druhu výrobku (střiže), jehož cena ve výrobním odvětví Unie v období přezkumného šetření činila 1 015 EUR/t.

(129)

Dovoz ze Spojeného království, který v posuzovaném období představoval přibližně 4,5 % podílu na trhu Unie, se prodával za ceny nižší než ceny ve výrobním odvětví Unie pouze v období přezkumného šetření.

(130)

Dovoz z jiných třetích zemí v roce 2020 v důsledku opatření souvisejících s onemocněním COVID-19 poklesl (–10 %) a v roce 2021 vzrostl (+33 % oproti roku 2020 a +19 % oproti roku 2018). Bylo zjištěno, že dovozní ceny z jiných třetích zemí byly po celé posuzované období vyšší než ceny ve výrobním odvětví Unie.

(131)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(132)

Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(133)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů dodaných žadatelem. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(134)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(135)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(136)

Hospodářská situace výrobního odvětví Unie byla po celé posuzované období v propadu. Od roku 2020 se situace výrobního odvětví Unie prudce zhoršila a plně se nezlepšila ani v roce 2021 (období přezkumného šetření) v důsledku omezení souvisejících s onemocněním COVID-19 a následného zastavení činnosti uživatelů.

(137)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(138)

Výroba v Unii se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 23 % a poté se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření opět zvýšila o 18 %, což znamená pokles o 9 % za celé posuzované období.

(139)

Výrobní odvětví Unie v roce 2019 zvýšilo kapacity v rámci přestaveb (odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken vyžaduje významné a dlouhodobé investice, které by umožnily pravidelnou přestavbu pecí a pokračování provozu). Jeden výrobce v Unii však musel v létě 2019 svůj závod trvale uzavřít. V posuzovaném období kapacity klesly celkem o 3 %.

(140)

Využití kapacity se vyvíjelo v souladu se změnami ve výrobě a kapacitách, tj. v důsledku omezení souvisejících s onemocněním COVID-19 se v roce 2020 snížilo na 70 %. Po zrušení těchto omezení se využití kapacity v období přezkumného šetření zvýšilo na 87 %. Nicméně vzhledem k technickým omezením při obnovení nevyužitých kapacit po omezeních souvisejících s onemocněním COVID-19 nebyli výrobci v Unii schopni včas dostatečně zvýšit výrobu, aby po koronavirové krizi uspokojili rostoucí poptávku.

(141)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(142)

Prodej výrobního odvětví Unie se mezi lety 2018 a 2020 snížil o 14 % a poté se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 6 %, což znamená pokles o 9 % za posuzované období.

(143)

Tento trend naznačuje, že výrobní odvětví Unie nemohlo v období přezkumného šetření plně těžit ze zlepšené poptávky v důsledku technických omezení při obnovení nevyužitých kapacit po omezeních souvisejících s onemocněním COVID-19, jak je vysvětleno ve 140. bodě odůvodnění. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil na 45,3 % na konci posuzovaného období, tj. o 5 procentních bodů oproti počátku období. Z těchto 5,0 procentních bodů podílu na trhu převzal 1,2 procentního bodu dovoz z Číny a 3,8 procentního bodu dovoz z jiné třetí země.

(144)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

(145)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 9 %. Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a zaměstnanosti, tj. od roku 2018 do roku 2020 se snížila o 15 % a poté se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 19 %.

(146)

Toto šetření stanovilo dumpingové rozpětí v rozmezí od 50 % do 54 % v závislosti na posuzované kategorii výrobků z nekonečných skleněných vláken. Dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie mohl být zmírněn zavedenými kombinovanými antidumpingovými a vyrovnávacími opatřeními, avšak výrobní odvětví Unie si přesto nedokázalo udržet svůj podíl na trhu a jeho ceny zůstaly nízké, i když to mohly ovlivnit jiné faktory, jak je popsáno v 168. až 173. bodě odůvodnění. Lze tedy vyvodit závěr, že výrobní odvětví Unie se dosud nedokázalo zotavit z dřívějšího dumpingu.

(147)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(148)

Vážená průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, zůstala během posuzovaného období na podobné úrovni a v letech 2019–2021 se pohybovala pod úrovní výrobních nákladů. Jak bylo zjištěno v předchozím šetření týkajícím se stejného výrobku (51), neschopnost výrobců v Unii zvýšit své ceny během celého posuzovaného období, což odpovídá situaci stlačení cen, byla důsledkem chování čínských vývozců na trhu a cenového tlaku v letech před obdobím přezkumného šetření v kombinaci s dovozem výrobků z nekonečných skleněných vláken vyvážených čínskými výrobci se sídlem mimo Čínu, jako například v Egyptě, jejichž dovozní ceny byly po celé posuzované období výrazně nižší než prodejní ceny výrobců v Unii.

(149)

V samotném období přezkumného šetření, přestože čínský vývoz vstoupil na trh Unie za výrazně vyšší ceny než ceny výrobního odvětví Unie, Číňané přesto získali podíl na trhu v důsledku náhlého nárůstu poptávky po odstranění většiny opatření souvisejících s onemocněním COVID-19 v Unii, což vedlo ke zvýšení výroby na různých úrovních následných uživatelů výrobků z nekonečných skleněných vláken. Byly potřeba materiály pro výrobu a doplnění vyčerpaných zásob na všech úrovních. Současně výrobní odvětví Unie nemohlo plně těžit z této zlepšené situace na trhu kvůli svým ročním/pololetním smlouvám s uživateli, zatímco čínští výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken dodávají za spotových podmínek. To výrobcům v Unii zabránilo zvýšit ceny v souladu s rostoucími cenami výrobků z nekonečných skleněných vláken na trhu. Výrobci v Unii byli schopni zvýšit své prodejní ceny až ve čtvrtém čtvrtletí období přezkumného šetření, a to na základě ustanovení o úpravě cen ve smlouvách s uživateli.

(150)

Průměrné jednotkové výrobní náklady se za posuzované období zvýšily o +13 %. Nejvyšší nárůst o +16 % byl způsoben dočasným nevyužíváním kapacit v reakci na omezení uživatelských výrobních odvětví v souvislosti s onemocněním COVID-19 v roce 2020 (vysoký podíl fixních nákladů činí toto odvětví velmi citlivým na výkyvy objemu výroby). V období přezkumného šetření, i když se výrobní závody začaly opět vracet k optimálnímu využití kapacity, byly průměrné náklady vyšší než v letech 2018 a 2019 v důsledku prudkého nárůstu cen energií a některých surovin (konkrétně průchodek z rhodia a platiny (52)).

(151)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(152)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce zvýšily o 8 %.

(153)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Zásoby

(154)

V letech 2018 a 2019 byly zásoby na běžné úrovni, zatímco v roce 2020 se snížily na polovinu a na této nízké úrovni zůstaly i v období přezkumného šetření. Výrobní odvětví Unie muselo prodat značná množství ze zásob kvůli vládním opatřením omezujícím volný pohyb osob, zatímco v roce 2020 výrobě stále bránila omezení související s onemocněním COVID-19. Nárůst poptávky v roce 2021, celosvětový nedostatek a přerušení dodavatelského řetězce zase zabránily společnostem doplnit zásoby na běžnou úroveň v období přezkumného šetření. Stav zásob se tak nemohl vrátit na běžnou úroveň a představoval pouze 10 % výroby, což je téměř o polovinu méně než na začátku posuzovaného období.

(155)

Jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku zaznamenal v obdržených konečných informacích administrativní chybu ve výši svých zásob. Tento údaj byl opraven. Celkový vývoj zásob se nezměnil.

(156)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(157)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(158)

Rostoucí průměrné náklady a neschopnost zvýšit průměrnou cenu se v posledních dvou letech posuzovaného období promítly do ztrát výrobního odvětví Unie. Mezi lety 2018 a 2019 se ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku snížila z 6,2 % na 2,1 % a poté následoval výrazný pokles na –17,6 % v roce 2020. Během období přezkumného šetření bylo výrobní odvětví Unie stále ztrátové (–3,6 %), avšak v menší míře než v předchozím roce.

(159)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel podobně jako ziskovost. Z 52 milionů EUR v roce 2018 se peněžní tok snížil na 29 milionů EUR v roce 2019 a poté klesl na 0,5 milionu EUR v roce 2020, aby se v období přezkumného šetření zvýšil na přibližně 31 milionů EUR. Celkově se peněžní tok v posuzovaném období snížil o více než polovinu.

(160)

Jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku zaznamenal v obdržených konečných informacích administrativní chybu ve výši svého peněžního toku. Tento údaj byl opraven. Z 52 milionů EUR v roce 2018 se peněžní tok snížil na 48,7 milionu EUR v roce 2019 a poté klesl na 7,4 milionu EUR v roce 2020, aby se v období přezkumného šetření zvýšil na přibližně 21 milionů EUR. Celkově se peněžní tok v posuzovaném období snížil o více než polovinu. Trend zůstal stejný.

(161)

Výrobní odvětví Unie vyžaduje významné a dlouhodobé investice, které by umožnily pravidelnou přestavbu pecí a pokračování provozu. V důsledku špatného stavu čistého peněžního toku však investice klesly z 52 milionů EUR v roce 2018 na 29 milionů EUR v roce 2019 a v následujících letech pak vzrostly na více než 30 milionů EUR. V posuzovaném období klesly investice celkem o 41 %.

(162)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se snížila z 10 % v roce 2018 na 6,2 % v roce 2019 a dále klesla na –16,3 % v roce 2020. Celkově se během posuzovaného období zhoršila a v období přezkumného šetření dosáhla –3,1 %.

(163)

Zisky výrobního odvětví Unie byly v posuzovaném období silně zasaženy a klesly ze zisku 6,2 % v roce 2018 na ztrátu –3,6 % v období přezkumného šetření. Záporná ziskovost ukazuje, že situace výrobního odvětví Unie byla během období přezkumného šetření obzvláště nejistá.

(164)

Klesající objem prodeje spolu se snižujícími se cenami způsobil zhoršení všech ukazatelů výkonnosti. Výrobní odvětví Unie ve stejné době ztratilo část svého podílu na trhu, což mělo nepříznivý dopad na ziskovost. Kromě vzniklých ztrát se také snížila zaměstnanost a využití kapacit. Konečný stav zásob se nemohl vrátit na obvyklou úroveň. Peněžní tok v období přezkumného šetření se ve srovnání s rokem 2018 snížil o 62 %. Návratnost investic se snížila z 10 % v roce 2018 na –3,1 %.

(165)

Klesající výroba měla na odvětví významný dopad, který se projevil ztrátovostí v letech 2020–2021, a to z důvodu vysokých fixních nákladů a nemožnosti pružně omezit výrobu, neboť pece musí být v tomto specifickém výrobním procesu plně vytíženy.

(166)

I za takových nepříznivých okolností byly nezbytné trvalé investice, zejména k nahrazení pecí s přísně omezenou životností. To vedlo k dalšímu finančnímu tlaku na výrobce.

(167)

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla v průběhu období přezkumného šetření nadále působena podstatná újma ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(168)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo souběžně utrpět také újmu způsobenou jinými známými činiteli.

(169)

V letech před obdobím přezkumného šetření k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie jednoznačně přispěla přetrvávající přítomnost čínského dovozu, který vyvíjel cenový tlak na trh EU. Nicméně, vzhledem k cenám čínského dovozu, které nepůsobily újmu během období přezkumného šetření a které byly mnohem vyšší než prodejní ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie, a nevyvíjely tedy na výrobní odvětví Unie žádný tlak, Komise analyzovala, zda újmu nezpůsobily jiné faktory než dumpingový dovoz z Číny. Mezi tyto faktory patří: dovoz z Egypta v důsledku rozšíření čínské výrobní kapacity, zvýšení výrobních nákladů v Unii, smluvní podmínky s uživateli.

(170)

Čínští výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken se sídlem mimo Čínu, konkrétně v Egyptě, měli v období přezkumného šetření podíl na trhu stále 12,7 % a jejich dovozní ceny byly výrazně nižší než ceny zjištěné v ostatních zemích i než ceny výrobního odvětví Unie. Cenový tlak ze strany čínských výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken se sídlem mimo Čínu tedy přetrvával po celé posuzované období. Tento závěr je v souladu s předchozím šetřením týkajícím se stejného výrobku (53).

(171)

Kromě toho, jak je vysvětleno výše ve 149. bodě odůvodnění, v druhé polovině posuzovaného období (2020 – období přezkumného šetření) umožnil celosvětový nedostatek způsobený vládními opatřeními v souvislosti s pandemií COVID-19 výrobnímu odvětví Unie začít se zotavovat v oblasti prodeje, ale zároveň se toto odvětví muselo vyrovnat se zvýšenými výrobními náklady, jako jsou zvýšené fixní náklady v důsledku dočasného nevyužívání kapacit v reakci na omezení uživatelských výrobních odvětví v souvislosti s onemocněním COVID-19 a zvýšené náklady na energii a některé suroviny. Současně výrobní odvětví Unie nebylo schopno okamžitě podstatně zvýšit objem výroby kvůli času potřebnému k obnovení nevyužitých kapacit. V důsledku toho byli uživatelé v EU dočasně nuceni nakupovat dovážené zboží z Číny za mnohem vyšší ceny, což vedlo ke zvýšení podílu Číny na trhu v období přezkumného šetření na 6,5 %.

(172)

Kromě toho, jak je vysvětleno ve 150. bodě odůvodnění, mělo výrobní odvětví Unie s uživateli dlouhodobé smlouvy, a nemohlo tedy okamžitě zvýšit své prodejní ceny, aby využilo lepší situace na trhu a neexistence čínských cen působících újmu. Naproti tomu čínští výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken měli možnost pružně dodávat za spotových podmínek, a proto zvýšili své ceny v souladu s tržní úrovní. V důsledku toho byly všechny ukazatele finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření záporné.

(173)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření, nelze přičítat dumpingovému dovozu z Číny a že na situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie v období přezkumného šetření měly vliv jiné činitele, zohledněné jednotlivě či společně, které narušují příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a újmou, kterou výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření utrpělo.

(174)

Komise dále v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(175)

Při posuzování pravděpodobnosti obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Číny Komise zkoumala tyto faktory: a) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Číny při neexistenci antidumpingových opatření, b) atraktivitu trhu Unie, c) výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně.

(176)

Šetření ukázalo, že ceny čínského dumpingového dovozu, uváděné na úrovni CIF, se v posledním roce posuzovaného období, tj. mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření, výrazně zvýšily (o 46 %). Toto zvýšení však bylo způsobeno především mimořádným nárůstem nákladů na dopravu během období přezkumného šetření. Odhadovaná čínská cena na úrovni ceny ze závodu se v letech 2020 až 2021 zvýšila pouze o 5 % a činila přibližně 907 EUR za tunu, tedy výrazně pod průměrnou cenou ze závodu u výrobců v Unii (1 092 EUR za tunu). Pokud by náklady na dopravu zůstaly v letech 2020 až 2021 nezměněné, ceny čínského dovozu bez cla by byly o 21,1 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie, přičemž by tento dovoz zůstal pod výrobními náklady výrobního odvětví Unie, podobně jako v letech před obdobím přezkumného šetření.

(177)

Kromě toho byl nárůst nákladů na dopravu výjimečný a dočasný, neboť se od roku 2020 do roku 2021 zvýšil sedmkrát, zatímco v listopadu 2022 klesl zpět na původní úroveň roku 2020 (54). V důsledku toho se v listopadu 2022 snížila i cena čínského dovozu a na začátku roku 2023 se čínská dovozní cena na úrovni CIF vrátila na úroveň ceny výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření, a to ve výši 1 093 EUR za tunu. Na začátku roku 2023 byly čínské dovozní ceny ve skutečnosti opět o 14,9 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie po období přezkumného šetření a byly výrazně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření (průměrně 1 181 EUR za tunu v roce 2022) a po období přezkumného šetření (průměrně 1 445 EUR za tunu v roce 2022) (55).

(178)

Na základě výše uvedené analýzy dospěla Komise k závěru, že čínské dovozní ceny na úrovni CIF se dočasně zvýšily v důsledku zvýšených nákladů na dopravu, ale jakmile se tyto náklady vrátily v listopadu 2022 na původní úroveň, začaly se dovozní ceny vracet na úroveň před obdobím přezkumného šetření, což vedlo k výraznému cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie a k jejich stlačení. Vzhledem k výjimečnému a dočasnému zvýšení čínských dovozních cen v období přezkumného šetření a jejich vývoji po skončení přezkumného šetření je pravděpodobné, že v případě neexistence antidumpingových opatření by se ceny dumpingového dovozu z Číny podbízely cenám výrobního odvětví Unie a stlačovaly by je.

(179)

Trh Unie je atraktivní z hlediska velikosti a cen, vzhledem k úrovni spotřeby v Unii a vyšší úrovni cen v Unii ve srovnání s jinými významnými místy určení čínského vývozu. Vývozní statistiky z databáze Global Trade Atlas (56) ukázaly, že čínské vývozní ceny do Unie byly v období přezkumného šetření v průměru o 26 % vyšší než čínské vývozní ceny na tři největší vývozní trhy (Spojené státy, Jižní Korea a Indie, s výjimkou Unie). Díky tomu je trh Unie lukrativnější destinací než jiné trhy třetích zemí. Trh Unie byl již během období přezkumného šetření druhým největším cílovým místem pro vývoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny. Čína je navíc třetím největším vývozcem výrobků z nekonečných skleněných vláken do Unie, a to hned po Malajsii a Egyptě.

(180)

Zkoumání údajů z doby po skončení období přezkumného šetření navíc ukázalo, že dovoz z Číny se dramaticky zvýšil, a to z přibližně 61 000 tun v období přezkumného šetření na více než 91 000 tun v roce 2022 (nárůst o 50 %), což plně odhaluje atraktivitu trhu Unie pro čínské výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(181)

Atraktivitu trhu Unie pro výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken v Číně rovněž potvrzuje skutečnost, že společnost CPIC a skupina CNBM Group (hlavní výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken v Číně) významně investovaly do zahájení významného vývozu výrobků z nekonečných skleněných vláken ze závodů v Bahrajnu a Egyptě, aby dodávaly na evropský trh krátce po uložení antisubvenčních a antidumpingových opatření vůči Číně v prosinci 2014. Jak bylo potvrzeno v předchozím šetření týkajícím se stejného výrobku (57), skupina CNBM Group otevřela závod v Egyptě výslovně za účelem prodeje výrobků z nekonečných skleněných vláken na trh Unie s cílem vyhnout se platným clům na dovoz z Číny.

(182)

Vzhledem k atraktivitě trhu Unie, pokud jde o jeho velikost, historické obchodní toky a vývoj těchto obchodních toků po skončení období přezkumného šetření, je pravděpodobné, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, na trh Unie by se přesměrovalo značné množství, které se v současnosti prodává na jiné trhy.

(183)

Na základě informací poskytnutých žadatelem činily nadměrné kapacity v Číně nejméně 1,1 milionu tun, což představuje více než 100 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření. Navzdory nadměrným strukturálním kapacitám na čínském domácím trhu výrobci po skončení období přezkumného šetření pokračovali v rozšiřování stávajících kapacit nebo oznámili vznik nových. Pokud by k oznámenému zvýšení kapacity došlo, činily by čínské nadměrné kapacity 2,6 milionu tun, což by představovalo více než dvojnásobek celkové spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(184)

Vzhledem k výše popsané atraktivitě trhu Unie je pravděpodobné, že v případě zrušení antidumpingových opatření by stávající volné kapacity z Číny mohly být dodávány na trh Unie.

(185)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, lze důvodně očekávat, že v důsledku atraktivity trhu Unie a dostupné obrovské volné kapacity v Číně by došlo k podstatnému zvýšení dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny do Unie za dumpingové ceny, což by vedlo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie a k jejich stlačení. Čínský vývoz do Unie by rychle získal ještě větší podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie, které by čelilo okamžitému poklesu objemu prodeje a zvýšení fixních jednotkových nákladů. Zvýšení fixních nákladů v kombinaci s poklesem prodejních cen by okamžitě negativně ovlivnilo ziskovost výrobního odvětví Unie, která zůstala v období přezkumného šetření záporná. V důsledku toho by se výrobní odvětví Unie stalo ještě ztrátovějším a jeho životaschopnost by byla ohrožena.

(186)

Na tomto základě byl vyvozen závěr, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu, které by byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie a stlačovaly by je, což by způsobilo podstatnou újmu a dále zhoršilo již tak nepříznivou situaci výrobního odvětví Unie zjištěnou během období přezkumného šetření.

(187)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(188)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie vznikla újma a že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k významnému nárůstu dumpingového čínského dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken, což by vedlo k výraznému cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie a k jejich stlačení, a tím k dalšímu zhoršení podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, která byla zjištěna během období přezkumného šetření.

(189)

Komise proto dospěla k závěru, že je v zájmu výrobního odvětví Unie zachovat platná opatření.

(190)

Komise vyzvala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby se šetření zúčastnili. Pouze jeden dovozce se zaregistroval jako zúčastněná strana, ale na dotazník neodpověděl.

(191)

Komise se domnívala, že výrobky z nekonečných skleněných vláken jsou do značné míry standardizovány a jejich zdroje dodávek lze účinně měnit.

(192)

Na tomto základě a rovněž vzhledem k alternativním zdrojům dostupných dodávek, na které se opatření nevztahují, dospěla Komise k závěru, že v současnosti platná opatření neměla na situaci dovozců žádné významné nepříznivé účinky a že zachování opatření by na ně nemělo nepatřičný nepříznivý vliv.

(193)

Jako zúčastněné strany se zaregistrovali pouze tři jednotliví uživatelé a jedno sdružení uživatelů (58), avšak nikdo z nich neodpověděl na dotazník Komise.

(194)

Sdružení uživatelů se k opatřením postavilo kladně a uvedlo, že výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii jsou hybnou silou výzkumu, vývoje a inovací (59). Bez nich by se navazující textilní průmysl a inovace v tomto odvětví zastavily. V případě ukončení činnosti výrobního odvětví Unie by se textilní průmysl v EU stal téměř úplně závislým na dodávkách pramenců od státních společností v Číně, což by ho dostalo do velmi zranitelného postavení. Toto riziko se projevilo již během pandemie COVID-19, kdy několik výrobců textilií v Unii obdrželo odmítnutí od dodavatelů pramenců z Číny s tím, že nebudou dodávat zahraničním zákazníkům, dokud nedojde ke zmírnění nedostatku na domácím trhu. Přežití navazujícího textilního průmyslu v Unii tedy závisí také na životaschopnosti výrobního odvětví Unie, jež produkuje výrobky z nekonečných skleněných vláken.

(195)

Jelikož se nepřihlásili žádní jednotliví uživatelé, jsou nejlepšími dostupnými údaji, které má Komise v tomto ohledu k dispozici, závěry z minulých šetření: z přezkumu antidumpingových opatření před pozbytím platnosti podrobně popsaného v prováděcím nařízení (EU) 2017/724, v němž se dospělo k závěru, že prodloužení platnosti opatření by mělo omezený dopad na situaci uživatelů, a z antisubvenčního šetření podrobně popsaného v prováděcím nařízení (EU) 2020/379, v němž byl učiněn závěr, že vzhledem k alternativním zdrojům dostupné nabídky, na něž se opatření nevztahují, a vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, které by jasně ukazovaly, že dodatečné náklady plynoucí z opatření uložených na dovoz nemohou být uživateli absorbovány, negativní účinky na uživatele jasně neprokázaly, že není v zájmu Unie opatření uplatnit.

(196)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Číny nebyla zachována.

(197)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Číny a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny zachována.

(198)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(199)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(200)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(201)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(202)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (60). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(203)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto poskytnutí informací jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. V tomto nařízení byly řešeny drobné opravy údajů výrobního odvětví Unie, žádné další připomínky nebyly obdrženy.

(204)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (61), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(205)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,