(EU) 2023/1450Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1450 ze dne 13. července 2023, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/804 (2) uložila Evropská komise antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Stávající sazby antidumpingového cla se pohybují v rozmezí 29,2 % až 41,4 % z dovozu pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, 45,6 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 54,9 % pro všechny ostatní společnosti v Čínské lidové republice (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“).

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost o přezkum podalo dne 10. února 2022 Evropské sdružení pro ocelové trubky (dále jen „žadatel“ nebo „ESTA“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určité bezešvé trubky a duté profily ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost o přezkum vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 12. května 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (3) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(6)

Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu čínští spolupracující vyvážející výrobci vyjádřili pochybnost, zda skutečnost, že se žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku v původním šetření nepřipojil k žádosti o tento přezkum, neznamená úplné zotavení dotčených společností z dumpingového dovozu a dovozu působícího újmu.

(7)

Komise nejprve uvedla, že vyvážející výrobci nezpochybnili skutečnost, že žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Byla podána Evropským sdružením pro ocelové trubky, které představuje více než 25 % celkové výroby v Unii, a podpořena výrobci v Unii, které představují více než 50 % celkové výroby v EU. Za druhé, výrobce v Unii Huta Batory byl zařazen do vzorku v obou šetřeních, v původním šetření i v přezkumu před pozbytím platnosti. Za třetí, společnost Válcovny trub Chomutov, a.s., druhý výrobce zařazený do vzorku v původním šetření, podpořila žádost o přezkum před pozbytím platnosti, avšak Komise ji do vzorku nezařadila. A konečně, další dvě společnosti, které byly zařazeny do vzorku v původním šetření, Arcelor Mittal Tubular Products Roman a Vallourec Deutschland GmbH, trh Unie opustily nebo jej opouštějí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(8)

Vyvážející výrobci dále tvrdili, že přezkum před pozbytím platnosti se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti, a že pozitivní zjištění musí být podloženo věcnými důkazy. Na podporu svého tvrzení zdůraznili, že čínští vyvážející výrobci kvůli používání různých metod pro výpočet cen v reprezentativní zemi nemohou běžnou hodnotu nikdy zjistit.

(9)

Komise uvedla, že přezkoumala přesnost a dostatečnost předložených důkazů a v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení současného šetření. V každém případě vyvážející výrobci neposkytli příklad nedostatečných důkazů, a proto toto tvrzení nebylo podloženo žádným řádným odůvodněním. Pokud jde o běžnou hodnotu, vyvážející výrobci měli dostatek příležitostí k ověření použité metody (použitých metod) a vypočtené běžné hodnoty v žádosti. Jejich tvrzení bylo proto zamítnuto.

(10)

Vyvážející výrobci dále uvedli, že obchodní operace výrobců v Unii týkající se dotčeného výrobku jsou mnohem více závislé na podmínkách zámořských trhů než na podmínkách v Unii a že zhoršení vývozní výkonnosti žadatelů od roku 2019 nelze přičíst dovozu pocházejícímu z Číny. Rovněž tvrdili, že kromě nízké vývozní výkonnosti byla část negativních trendů vývoje v Unii přičítána také vypuknutí pandemie COVID-19, zejména v roce 2020. Tvrdili dále, že výrobní náklady na tunu, které byly vykázány v žádosti, tj. 1 245 EUR až 1 291 EUR, byly podstatně nižší než náklady uvedené v původním šetření.

(11)

Komise uvedla, že ve fázi žádosti je dostačující, když se na základě informací, které má žadatel přiměřeně k dispozici, předloží důkazy, které dokládají, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy. V tomto ohledu, i kdyby tvrzení vyvážejících výrobců, že se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zhoršila v důsledku jiných faktorů než dovozu z Číny, byla správná, předložené argumenty nezpochybnily skutečnost, že dovoz z Číny zůstával v absolutním vyjádření a v podílu na trhu významný. Z důkazů uvedených v žádosti dále vyplývá, že pokud by opatření pozbyla platnosti, újma by se pravděpodobně obnovila. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(12)

Vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že hospodářská výkonnost společnosti Tenaris před dopadem pandemie a po ní byla silná a v normě. V případě společnosti Tubos Reunidos SA zůstala hodnota prodeje po dobu tří po sobě následujících let počínaje rokem 2018 na stejné úrovni a poté od roku 2020 se hodnoty prodeje zvyšovaly. Poklesl pouze prodej na vývoz do třetích zemí, s výjimkou trhu USA. Na podporu svých tvrzení o situaci výrobců v EU poskytli důkazy o ambiciózních plánech obou společností buď investovat a rozšířit svá výrobní zařízení v Unii, nebo je modernizovat.

(13)

Komise uvedla, že ukazatele újmy nejsou analyzovány na úrovni jednotlivých výrobců, ale na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění výše, žádost v souvislosti s celým výrobním odvětvím Unie obsahovala dostatečné důkazy o přetrvání nebo obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti. Tento argument byl tedy zamítnut.

(14)

Vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že trh Unie je konfrontován s rychlým nárůstem dovozu z Thajska, který silně ovlivňuje účinek zavedených opatření a postavení žadatelů na trhu. Navíc se ochranná opatření vztahují i na dotčený výrobek a zůstanou v platnosti do 30. června 2024.

(15)

Komise uvedla, že pokud jde o dovoz z Thajska, strany neprokázaly, jak by jejich tvrzení zpochybnilo důkazy obsažené v žádosti týkající se přetrvání/obnovení újmy. Pokud jde o ochranná opatření, antidumpingová opatření řeší jinou situaci než ochranná opatření. Ochranná opatření týkající se oceli navíc nebrání uložení antidumpingových opatření v rámci kvót osvobozených od ochranného cla. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(16)

Šetření ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(17)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, výrobce v Unii, odborové svazy, známé výrobce v Čínské lidové republice a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(18)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(19)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(20)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s článkem 17 základního nařízení Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán, a na základě zeměpisného rozložení vzorku. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo téměř 76 % celkového objemu výroby a 67 % celkového objemu prodeje známých výrobců obdobného výrobku v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela však žádné připomínky. Vzorek byl proto potvrzen. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(22)

Jen jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby zjistilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(24)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva vyvážející výrobci/skupiny vyvážejících výrobců v ČLR. Vzhledem k nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a prošetřila všechny vyvážející výrobce, kteří se přihlásili.

(25)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(26)

Komise rovněž zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozcům, kteří nejsou ve spojení, uživatelům, sdružením výrobců v Unii a vyvážejícím výrobcům. Stejné dotazníky byly rovněž zpřístupněny on-line (4).

(27)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho dovozce, který není ve spojení, sdružení výrobců v Unii a dvou vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců.

(28)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(29)

Komise rovněž provedla inspekci na místě u tohoto sdružení:

(30)

Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k jejímu řešení (dále jen „oznámení o COVID-19“) (5) nemohla Komise provést inspekce na místě v prostorách vyvážejících výrobců. Namísto toho Komise provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění v souladu s oznámením o COVID-19. Komise uspořádala videokonference s těmito vyvážejícími výrobci/skupinami vyvážejících výrobců:

(31)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací zpochybnili spolupracující vyvážející výrobci, společnosti Daye Special Steel Co. Ltd., Zhejiang Pacific Seamless Steel Tube Co. a Yangzhou Chengde Steel Pipe, Co. Ltd, údajnou neúčast výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku v původním šetření, v tomto přezkumu před pozbytím platnosti a důvody, proč nebyli tentokrát zařazeni do vzorku. Kromě toho uvedli, že společnost Huta Batory nebyla v tomto přezkumu před pozbytím platnosti uvedena jako jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku. Dále uvedli, že nemohou posoudit, zda zjištění obnovení újmy souviselo se změnami ve vzorku mezi oběma šetřeními.

(32)

Komise uvedla, že argumentem předloženým spolupracujícími vyvážejícími výrobci se zabývá 7. bod odůvodnění. Konkrétně výrobce v Unii Huta Batory byl zařazen do vzorku v obou šetřeních, v původním šetření i v přezkumu před pozbytím platnosti. Tato společnost je nyní známa jako Alchemia S.A.

(33)

Pokud jde o ostatní společnosti, jak je vysvětleno ve 20. bodě odůvodnění, výrobci v Unii byli zařazeni do vzorku na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Jelikož k vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky, vzorek byl potvrzen a byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie. Kromě toho, i když se vzorek mezi původním šetřením a tímto přezkumem před pozbytím platnosti změnil, vyvážející výrobci nepředložili žádné důkazy o tom, že vzorek není reprezentativní. Komise navíc při posuzování situace výrobního odvětví Unie a obnovení újmy zakládá svou analýzu rovněž na makroekonomických ukazatelích týkajících se všech výrobců v Unii, včetně těch, kteří byli zařazeni do vzorku v původním šetření. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(34)

Dne 21. dubna 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(35)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(36)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, konkrétně určité bezešvé trubky a duté profily ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, v současnosti kódů KN 7304 19 90, ex 7304 29 90, 7304 39 88 a 7304 59 89 (kód TARIC 7304299090) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(37)

Určité bezešvé trubky a duté profily ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, se používají pro nejrůznější účely, například při přepravě ropy, plynu, kapalin a tekutých látek, ve stavebnictví jako štětovnice, pro mechanická použití, jako kotlové trubky a olejářské trubky pro lití v ropném průmyslu.

(38)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky.

(39)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(40)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(41)

V období původního šetření (6) vyvezli čínští vyvážející výrobci do Unie více než 42 tisíc tun dotčeného výrobku, což v té době představovalo přibližně 26 % podíl na trhu Unie.

(42)

V současném šetření ukázaly statistické údaje o dovozu dotčeného výrobku uvedené v databázi Comext a v databázi podle čl. 14 odst. 6 za posuzované období a období přezkumného šetření podstatně nižší objem dovozu než objem vývozu deklarovaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Komise se proto domnívala, že v tomto konkrétním případě nejsou statistické informace spolehlivé a nelze je použít ke stanovení objemu dovozu z ČLR a podílu čínských vyvážejících výrobců na trhu. Svá zjištění týkající se objemu dovozu dotčeného výrobku do Unie a podílu čínských vyvážejících výrobců na trhu proto založila na ověřených údajích od spolupracujících vyvážejících výrobců a na informacích uvedených v žádosti o přezkum.

(43)

V období přezkumného šetření vyvezli spolupracující vyvážející výrobci do Unie přibližně 2 900 tun dotčeného výrobku, což představovalo [2,5–3,5 %] podíl na trhu Unie (viz tabulka 3).

(44)

Výroba spolupracujících vyvážejících výrobců během období přezkumného šetření představovala pouze přibližně 12 % celkové odhadované výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR (7). Komise proto považovala za pravděpodobné, že během období přezkumného šetření celkový objem dovozu všech čínských vyvážejících výrobců (nezařazených do vzorku a ověřených v rámci šetření) do EU překročil objem 2 900 tun deklarovaný spolupracujícími čínskými vyvážejícími výrobci a podíl čínských vyvážejících výrobců na trhu se vší pravděpodobností překročil hodnotu [2,5–3,5 %] uvedenou v tabulce 3 níže.

(45)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období přezkumného šetření čínští vyvážející výrobci nadále vyváželi výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie, i když v menším množství.

(46)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(47)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(48)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(49)

Dne 14. července 2022 Komise poznámkou ke spisu (dále jen „poznámka týkající se výrobních faktorů a reprezentativní země“ nebo „poznámka“) informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila možnou reprezentativní zemi, a to Mexiko. Rovněž zúčastněné strany informovala, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk stanoví na základě dostupných informací o společnosti Tubos de Acero de México S.A. (dále jen „Tamsa“), výrobci v Mexiku.

(50)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(51)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(52)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(53)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (8) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(54)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (9). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen že přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (10), ale čínská vláda má rovněž možnost ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (11). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (12). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (13). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (14), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (15).

(55)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (16) (dále jen „zpráva“), která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Uvedená analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(56)

V žádosti bylo uvedeno, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno různými všestrannými zásahy čínské vlády nebo jiných veřejných orgánů na různých úrovních státní správy, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít. K podložení tohoto stanoviska žádost odkazovala na nedávná šetření Komise týkající se čínského ocelářského odvětví (17).

(57)

Konkrétně žádost poukazovala na to, že v kontextu doktríny „socialistického tržního hospodářství“ zakotvené v ústavě ČLR, všudypřítomnosti Komunistické strany Číny a jejího vlivu na hospodářství prostřednictvím strategických plánovacích iniciativ – jako je 13. a 14. pětiletý plán – mají zásahy čínské vlády různé formy, a to správní, finanční a regulační.

(58)

V žádosti byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. S odkazem na předchozí šetření Komise v odvětví oceli a na zprávu žadatel zejména uvedl, že:

(59)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(60)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, tedy v odvětví oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Šetření potvrdilo, že dva hlavní výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a to společnosti Daye Special Steel ltd a Zhejiang Pacific Seamless Tube, jsou ve vlastnictví státu. Daye Special Steel ltd a Zhejiang Pacific Seamless Tube jsou dceřinými společnostmi společnosti CITIC Pacific Special Steel. Společnost CITIC Pacific Special Steel je jedním z největších specializovaných výrobců speciální oceli v Číně (22) a patří do společnosti CITIC Limited, která je státním podnikem a jedním z největších čínských konglomerátů (23). Ve své výroční zprávě za rok 2021 společnost CITIC uvádí, že „CITIC je odhodlána provádět národní strategii, včetně ekologické a nízkouhlíkové transformace, aby splnila 14. pětiletý plán. Budeme rovněž usilovat o to, abychom se stali průkopníkem mezi státními podniky, pokud jde o přispívání k našim dvojím cílům v oblasti uhlíku, a vzorem ESG na kapitálovém trhu (24) .“

(61)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je návrh hlavního stanoviska ministerstva průmyslu a informačních technologií týkajícího se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, který vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (25), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (26), nebo také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, k jehož hlavním cílům patří „neustále zvyšovat podíl využití ocelového šrotu a do konce 14. pětiletého plánu dosáhnout komplexního podílu šrotu v celostátní výrobě oceli 30 %“ (27).

(62)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“ (28). Kromě toho je v plánu provincie Chepej pro odvětví oceli uvedeno: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“

(63)

Podobně Prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu charakteristických základen výroby oceli […], vybudování šesti charakteristických základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-kchou atd. a zlepšení rozsahu, intenzifikace a specializace tohoto průmyslu. V rámci těchto základen se bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu pohybovat do 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli do 15 milionů tun. (29)“

(64)

Další cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, jako jsou Ťiang-su (30), Šan-tung (31), Šan-si (32), město Ta-lien v provincii Liao-ning (33) nebo provincie Če-ťiang (34).

(65)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, nebylo možné systematicky zjišťovat existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Pro výrobek, který je předmětem přezkumu, však existují některé konkrétní příklady.

(66)

Například předseda správní rady společnosti CITIC Pacific Special Steel je tajemníkem stranického výboru (35). Předseda dozorčí rady společnosti CITIC Pacific Special Steel je navíc zástupcem tajemníka stranického výboru (36).

(67)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Při šetření byly nalezeny další dokumenty, z nichž vyplývá, že odvětví má prospěch z vládních pokynů a zásahů v ocelářství, vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje jedno z jeho pododvětví.

(68)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (37). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a strukturální přizpůsobení (38). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (39).

(69)

Další důležitou surovinou používanou k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, je železná ruda. Železná ruda je také uvedena ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví surovin, v němž stát plánuje „racionálně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum železné rudy […], zavést preferenční daňovou politiku, podpořit zavádění moderních technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého těžebního odpadu. (40)“ V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví následující: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy. (41)“ Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

(70)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 58. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému pracovnímu systému v ČLR) (42).

(71)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 58. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(72)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(73)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že vstup, který byl jako takový vyroben v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(74)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(75)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(76)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(77)

Jak je vysvětleno ve 49. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce jsou popsány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. Poznámka také obsahovala informace pro zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Mexiko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(78)

V poznámce určila Komise 55 zemí jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu (45).

(79)

Podle informací, které má Komise k dispozici, se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí v sedmi zemích: v Kanadě, Japonsku, Mexiku, Ruské federaci, Saúdské Arábii, Jižní Koreji a USA. Pouze dvě z těchto sedmi zemí se řadí mezi 55 zemí, které Světová banka označila za země s hrubým národním důchodem podobným Čínské lidové republice, tedy do skupiny s „vyššími středními příjmy“. Těmito zeměmi jsou Mexiko a Ruská federace.

(80)

Komise dále posoudila existenci narušení trhu v důsledku omezení vývozu a/nebo dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, jakož i surovin, konkrétně těch, které představují nejdůležitější položky výrobních nákladů používané pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Zjistila, že v Ruské federaci existují obchodní omezení týkající se ocelového šrotu, elektřiny a plynu, což jsou všechno důležité výrobní faktory používané pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Vzhledem k těmto obchodním omezením v Ruské federaci měla Komise za to, že Ruskou federaci nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(81)

V případě Mexika nebyla žádná taková omezení zjištěna. Mexiko má stejnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čínská lidová republika a nebyla zjištěna žádná omezení týkající se výrobních faktorů ani výrobku, který je předmětem přezkumu.

(82)

Po zahájení přezkumu vyvážející výrobci Daye Special Steel Co., Ltd a Zhejiang Pacific Seamless Steel Tube Co., Ltd tvrdili, že Mexiko nesplňuje zcela kritéria pro to, aby bylo považováno za vhodnou třetí zemi, protože: za prvé se zdá, že výrobní proces se liší od výrobního procesu čínských vyvážejících výrobců; a za druhé, sortiment výrobků vyráběných mexickými výrobci se zdá být mnohem užší (nebo méně diverzifikovaný) než sortiment výrobků vyráběných a vyvážených čínskými vyvážejícími výrobci.

(83)

Kromě tohoto obecného tvrzení neobsahovalo podání vyvážejících výrobců žádné konkrétní důkazy o tom, proč se výrobní proces a definice výrobku, který je předmětem přezkumu, u výrobců v Mexiku ve srovnání s ČLR lišily a jaký by byl dopad na výrobní faktory. Komise proto toto tvrzení zamítla. Nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(84)

Komise analyzovala dovoz hlavních výrobních faktorů do Mexika. Analýza údajů o dovozu ukázala, že výrobní faktory používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, se do Mexika dovážejí v dostatečném množství, aby vytvořily vhodnou referenční hodnotu, a že tento dovoz nebyl ovlivněn dovozem z ČLR nebo žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (46).

(85)

Komise rovněž určila společnost Tamsa, jejíž nedávné finanční údaje pro stanovení nákladů na výrobní režii, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku jsou k dispozici na základě finančních údajů skupiny Tenaris (viz oddíl 4.7.5).

(86)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi a společnost Tamsa.

(87)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Mexika jako reprezentativní země a společnosti Tamsa jako výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi vyjádřily.

(88)

Kromě připomínek podrobně popsaných v 82. bodě odůvodnění nebyly obdrženy žádné připomínky.

(89)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Mexiko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(90)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Mexiko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(91)

V poznámce týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených ve zmíněné poznámce.

(92)

Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (47).

(93)

S ohledem na všechny informace na základě žádosti a následné informace předložené žadatelem/zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory a zdroje informací

(94)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755 . Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní. Vážená průměrná dovozní cena byla případně upravena o dovozní cla.

(95)

U řady výrobních faktorů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu.

(96)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací spolupracující vyvážející výrobci zpochybnili metodu, kterou Komise použila pro výpočet nezkreslených hodnot spotřebního materiálu. Namísto stanovení celkového množství spotřebního materiálu jako procentního podílu celkových přímých nákladů na suroviny a uplatnění tohoto procentního podílu na celkové nezkreslené náklady na suroviny (referenční hodnota) se tvrdilo, že Komise měla použít nezkreslenou hodnotu pro každou jednotlivou položku.

(97)

Komise uvedla, že je její běžnou praxí nepočítat individuální referenční hodnotu pro spotřební materiál, ale vyjádřit ji jako procentní podíl z celkových nákladů na suroviny na základě údajů o nákladech vykázaných vyvážejícími výrobci a poté při použití zjištěných nezkreslených cen použít tento procentní podíl na přepočítané náklady na materiály. Kromě toho, jak je vysvětleno v 95. bodě odůvodnění, tyto náklady představovaly nepatrnou hodnotu a bez ohledu na použitou metodu by neměly žádný citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí. Komise měla za to, že její metodika výpočtu nezkreslené hodnoty spotřebního materiálu je vhodná, neboť zachovala strukturu nákladů příslušných vyvážejících výrobců. Kromě toho nebyly v době šetření k dispozici lepší informace a vyvážející výrobci své připomínky nedoložili vyčíslením dopadu použití jejich navrhované metody. Proto bylo tvrzení týkající se spotřebního materiálu zamítnuto.

(98)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům při dodávkách surovin, jako procentní podíl na skutečných nákladech na tyto suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(99)

Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) poskytuje každý rok informace o průměrném měsíčním výdělku zaměstnanců a průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin týdně na zaměstnanou osobu v Mexiku v různých odvětvích.

(100)

Komise použila tyto informace z roku 2021 ke stanovení průměrné hodinové mzdy ve výrobním odvětví (48). Při stanovení celkových nákladů práce Komise vycházela z údajů zveřejněných OECD v dokumentu Taxing Wages 2021 (Zdanění mezd 2021), který se vztahuje na období roku 2021 (49). K hodinové mzdě ve výrobě připočetla Komise příspěvky na sociální zabezpečení.

(101)

Průměrné ceny elektřiny pro podniky za kWh v Mexiku v roce 2021 zveřejňuje GlobalPetrolPrices.com, tj. zdroj uvedený v žádosti o přezkum. Na základě této ceny stanovila Komise průměrnou cenu elektřiny v období přezkumného šetření (2021) (50).

(102)

Cenu zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Mexiku zveřejňuje každý měsíc energetický regulační orgán Comisión Reguladora de Energía (dále jen „CRE“). Komise použila průměrnou cenu pro podniky, kterou vykázala CRE v období přezkumného šetření (51).

(103)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(104)

Ke stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk použila Komise finanční údaje týkající se činností společnosti Tamsa, které jsou dostupné v konsolidované účetní závěrce mateřské společnosti Tenaris S.A (52).

(105)

Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(106)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací spolupracující vyvážející výrobci zpochybnili metodu, kterou Komise použila pro výpočet režijních nákladů, a to ze stejných důvodů, jakými zpochybnili metodu použitou pro výpočet spotřebního materiálu, viz 96. bod odůvodnění, přičemž tvrdili, že Komise místo toho, aby použila poměr pro režijní náklady a použila jej na nezkreslené přímé náklady, měla stanovit všechny faktory odděleně a nahradit je náhradními hodnotami.

(107)

Pokud jde o toto tvrzení, Komise uvedla, že údaje o režijních nákladech zvlášť pro každý faktor nebyly ve finančních výkazech výrobce v reprezentativní zemi snadno dostupné. Komise proto měla za to, že její metodika výpočtu nezkreslené hodnoty režijních nákladů je vhodná, neboť zachovala strukturu nákladů příslušných vyvážejících výrobců. Kromě toho nebyly k dispozici lepší informace, neboť vyvážející výrobci nenavrhli alternativní nezkreslenou referenční hodnotu pro režijní náklady. Proto bylo tvrzení týkající se režijních nákladů zamítnuto.

(108)

Na tomto základě Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu.

(109)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujících vyvážejících výrobců. Komise snížila výrobní náklady o nezkreslené náklady na vedlejší produkty opětovně použité ve výrobním procesu. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Komise vynásobila míry spotřeby nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi (Mexiko), jak je popsáno v tabulce 1.

(110)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v oddíle 4.7.5. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů vyvážejících výrobců. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetních závěrek skupiny Tenaris za rok 2021 (53), které zahrnují mexickou dceřinou společnost Tamsa. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(111)

Na tomto základě Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu.

(112)

Vyvážející výrobci zpochybnili způsob, jakým Komise stanovila prodejní, správní a režijní náklady a zisk, a to tak, že se dotázali, proč byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyjádřeny jako procentní podíl nákladů na prodané zboží namísto obratu, zda byly přímé prodejní náklady zahrnuty do prodejních, správních a režijních nákladů a proč Komise použila prodejní, správní a režijní náklady a zisk skupiny Tenaris namísto dotčeného výrobku mexické dceřiné společnosti Tamsa.

(113)

Komise konstatovala, že vyjadřovat prodejní, správní a režijní náklady a zisk jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a zahrnovat přímé prodejní náklady do prodejních, správních a režijních nákladů je při stanovování běžné hodnoty její standardní praxí. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení vyžaduje, aby byla běžná hodnota zjištěna početně na základě výrobních nákladů a aby zahrnovala nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Z toho vyplývá, že pro početní zjištění běžné hodnoty na základě nákladů musí být prodejní, správní a režijní náklady a zisk, které mají být připočteny k těmto nákladům, vyjádřeny ve vztahu k těmto nákladům. Komise použila prodejní, správní a režijní náklady a zisk skupiny Tenaris, protože prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Tamsa nebyly k dispozici a údaje skupiny Tenaris byly nejlepší snadno dostupnou alternativou. Komise se proto domnívala, že její metodika výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů a zisku je vhodná, v neposlední řadě proto, že nebyly k dispozici lepší informace, a toto tvrzení zamítla.

(114)

Spolupracující vyvážející výrobci uskutečňovali vývoz do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem v ČLR.

(115)

Komise stanovila vývozní cenu jako cenu, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(116)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu pro každý typ výrobku stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s čínskou vývozní cenou spolupracujících vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu, jak se uvádí výše.

(117)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o bankovní poplatky, provize, úvěrové náklady, dopravu, manipulaci, jiné slevy, balení a pojištění.

(118)

U spolupracujících vyvážejících výrobců porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(119)

Na tomto základě se vážená průměrná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, u spolupracujících vyvážejících výrobců pohybovala v rozmezí 10 % až 44 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(120)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a atraktivita trhu Unie.

(121)

Podle žadatelů je ČLR s 23 výrobci a celkem 33 výrobními linkami největším světovým výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu.

(122)

V období přezkumného šetření představovala podle odhadů žadatelů celková výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR přibližně 2,3 milionu tun. Podle téhož zdroje se celková výrobní kapacita odhadovala na 5 milionů tun. Volná kapacita pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR během období přezkumného šetření tedy představovala přibližně 2,7 milionu tun. Vzhledem k tomu, že se spotřeba v Unii v období přezkumného šetření odhadovala na přibližně 100 tisíc tun (viz tabulka 2), volná kapacita čínských vyvážejících výrobců převýšila spotřebu výrobku, který je předmětem přezkumu, na trhu Unie přibližně 27krát. Pro srovnání žadatelé odhadli, že během téhož období činily výrobní kapacity dvanácti stávajících společností ve zbytku světa přibližně 2,9 milionu tun (54). Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a nízké úrovni spolupráce čínských vyvážejících výrobců neobdržela Komise další informace týkající se výroby v ČLR a dovozu do Unie.

(123)

Vzhledem k (vysoké) úrovni výroby a volné kapacitě v ČLR ve srovnání s Unií však Komise považovala za pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by svou volnou kapacitu ve stále větší míře přesměrovali na trh Unie ve velkém množství za dumpingové ceny.

(124)

Během období přezkumného šetření čínští vyvážející výrobci nadále vyváželi výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie. Vývoz spolupracujících čínských vyvážejících výrobců činil v období přezkumného šetření 2 900 tun, což představovalo [2,5–3,5 %] podíl na trhu Unie. Jak je podrobně uvedeno ve 40. bodě odůvodnění, jelikož se dovoz do EU týká pouze údajů spolupracujících vyvážejících výrobců, zatímco celková výroba v ČLR v období přezkumného šetření byla podstatně vyšší, byl celkový podíl čínských vyvážejících výrobců na trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v Unii pravděpodobně vyšší. Trh Unie proto zůstává pro čínské vyvážející výrobce navzdory platným opatřením atraktivním vývozním trhem.

(125)

Podle názoru žadatelů spočívá atraktivita trhu Unie rovněž v relativně vysoké průměrné cenové hladině, platební schopnosti zákazníků a solidní logistické infrastruktuře s dobře vybavenými přístavy, skladovacími a distribučními zařízeními a vysokou úrovní průmyslové spotřeby. Kromě toho je Unie v současnosti, pokud jde o objem, největším trhem oceli na světě.

(126)

Kromě toho ze srovnání cen výrobců v Unii zařazených do vzorku s cenami spolupracujících čínských vyvážejících výrobců vyplynulo, že se čínské vývozní ceny v období přezkumného šetření podbízely cenám v Unii, pokud se nezohledňuje antidumpingové clo (viz 140. bod odůvodnění), což prokazuje, že trh Unie je z hlediska cen atraktivní.

(127)

Provádění opatření USA podle § 232, a zejména jimi zavedená dovozní cla na dotčený výrobek od čínských vyvážejících výrobců, dále omezuje možnosti vyvážejících výrobců vyvážet dotčený výrobek do jiných důležitých zemí určení, než je Unie.

(128)

Z hlediska velikosti a cen proto trh Unie zůstal pro čínské vyvážející výrobce atraktivním trhem.

(129)

Šetření ukázalo, že čínský vývoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(130)

Volná kapacita v ČLR byla v období přezkumného šetření v porovnání se spotřebou v Unii významná. Navíc atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen naznačuje, že je pravděpodobné, že čínský vývoz a volná kapacita budou přesměrovány na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(131)

Komise proto dospěla k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že by pozbytí platnosti antidumpingových opatření vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny do Unie.

(132)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu.

(133)

Obdobný výrobek vyrábělo v posuzovaném období šest výrobců, kteří se nacházejí v různých členských státech. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(134)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 196 050 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, např. na základě údajů od Evropského sdružení pro ocelové trubky za výrobce v Unii nezařazené do vzorku a z odpovědí na dotazník předložených výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali téměř 76 % celkového objemu výroby a 67 % celkového objemu prodeje známých výrobců obdobného výrobku v Unii.

(135)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě statistik Eurostatu o dovozu a objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, které předložil žadatel za výrobce v Unii nezařazené do vzorku, a na základě odpovědí na dotazník předložených výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Komise použila pro volný a závislý trh, jakož i pro podíly na trhu rozpětí údajů, aby zajistila, že nebudou zveřejněny citlivé údaje o jednom výrobci v Unii.

(136)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii v tunách

(137)

Spotřeba v Unii se v období 2018 až 2019 snížila o 3 %, v období 2019 až 2020 klesla o více než 12 % a poté se v období mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o více než 5 %. Celkově se od roku 2018 do období přezkumného šetření snížila o 9 %.

(138)

Výrobní odvětví Unie vykázalo využití výrobku, který je předmětem přezkumu, pro vlastní spotřebu, které v roce 2018 představovalo méně než 5 % celkové spotřeby v Unii. Během posuzovaného období vzrostlo o 26 %.

(139)

Spotřeba na volném trhu v posuzovaném období klesla o 10 %. V období 2018 až 2019 se snížila o 7 %, v období 2019 až 2020 klesla o 9,6 % a poté se v období mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 7 %.

(140)

Na základě údajů spolupracujících vyvážejících výrobců je vývoj objemu dovozu a podílu dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, na trhu uveden níže. Jelikož údaje poskytli pouze dva vyvážející výrobci, byly z důvodu zachování důvěrnosti uvedeny v rozmezích.

(141)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(142)

V původním šetření činil podíl dovozu z Číny do Unie na trhu 26,8 %. Oproti tomu činil podíl na trhu během období přezkumného šetření [2,5–3,5] %. Podíl dovozu z Číny na trhu se tedy v důsledku platných antidumpingových opatření drasticky snížil. V kontextu klesající spotřeby se však čínský dovoz v posuzovaném období zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie. Objem celkového dovozu z ČLR během posuzovaného období vzrostl o 104 % a v období přezkumného šetření činil [2 800–2 900] tun. Ačkoli se podíl čínského dovozu na trhu zvýšil, zůstal se [2,5–3,5] % ve stejném období relativně nízký.

(143)

Konkrétně podíl dovozu z ČLR na trhu v období 2018 až 2019 vzrostl o 20 %, v období 2018 až 2020 se navzdory poklesu spotřeby na volném trhu v Unii o 16 % zvýšil o 13 % a během posuzovaného období se zvýšil o 127 %. Ke zvýšení podílu dovozu z ČLR na trhu v posuzovaném období došlo navzdory platným antidumpingovým opatřením a krizi COVID-19.

(144)

Jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění, objem dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR do Unie a podíl čínských vyvážejících výrobců na trhu vycházejí z ověřených údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců a z informací uvedených v žádosti o přezkum za posuzované období a období přezkumného šetření.

(145)

Po poskytnutí konečných informací spolupracující vyvážející výrobci, společnosti Daye Special Steel Co. Ltd., Zhejiang Pacific Seamless Steel Tube Co. a Yangzhou Chengde Steel Pipe, Co. Ltd, tvrdili, že není jasné, proč objem dovozu použitý při šetření vycházel z údajů oznámených spolupracujícími vyvážejícími výrobci, a nikoli z databáze Comext.

(146)

Jak je zmíněno ve 42. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že v tomto případě nejsou statistické informace spolehlivé a nelze je použít ke stanovení skutečného objemu dovozu z ČLR, a proto její zjištění přednostně vycházela z ověřených údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců. Kromě toho nebyly v tomto šetření předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že je nevhodné použít objem vývozu deklarovaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(147)

Komise stanovila ceny a cenové podbízení u dovozu z ČLR do Unie na základě údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců.

(148)

Jelikož údaje poskytli pouze dva vyvážející výrobci, byla průměrná cena dovozu z důvodu zachování důvěrnosti uvedena v rozmezích.

(149)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR/t)

(150)

Průměrná dovozní cena se v letech 2018 až 2019 snížila o 1 %, v letech 2018 až 2020 klesla o 4 % a mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření vzrostla o 13 %.

(151)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(152)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku, kterého dosáhli v období přezkumného šetření. Srovnání prokázalo bez použití antidumpingových cel vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 21,6 % až 27 % způsobené dovozem z dotčené země na trh Unie. Pokud však bylo provedeno stejné srovnání se započtením antidumpingových cel, nebylo zjištěno žádné cenové podbízení.

(153)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, ze třetích zemí s výjimkou ČLR pocházel hlavně z Thajska, Ukrajiny a Spojeného království.

(154)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5 –

Dovoz ze třetích zemí

(155)

Během posuzovaného období objem dovozu z Thajska vzrostl o 116 %. Podíl na trhu dosáhl v roce 2020 až [5–6] % a během období přezkumného šetření klesl na [3,2–4,2] %. Průměrná dovozní cena zůstala v posuzovaném období poměrně stabilní. Ze stejných důvodů, které jsou vysvětleny ve 140. bodě odůvodnění, byl podíl všech ostatních zemí na trhu uveden v rozmezích.

(156)

Během posuzovaného období se objem dovozu z Ukrajiny snížil o 39 %. Podíl na trhu dosáhl v roce 2020 až [1–2] % a během období přezkumného šetření klesl na [0,5–1,5] %. Průměrná dovozní cena se v posuzovaném období snížila o 33 %.

(157)

Během posuzovaného období objem dovozu ze Spojeného království vzrostl o 98 %. Podíl na trhu se během období přezkumného šetření zvýšil na [0,5–0,9] %. Průměrná dovozní cena se v posuzovaném období snížila o 30 %.

(158)

Během posuzovaného období se objem dovozu z jiných třetích zemí snížil o 70 %. Podíl na trhu dosáhl v roce 2019 až [4–5] % a během období přezkumného šetření klesl na [1–2] %. Celkově se průměrná dovozní cena během posuzovaného období zvýšila o 5 %.

(159)

Objem dovozu ze všech třetích zemí kromě dotčené země se během posuzovaného období snížil o 21 %. Podíl dovozu ze všech třetích zemí kromě dotčené země na trhu se během období přezkumného šetření rovněž snížil na [6,5–7,5] %.

(160)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(161)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku. Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v informacích poskytnutých žadatelem, které byly porovnány s ověřenými odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a s dostupnými oficiálními statistikami. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a v dostupných oficiálních statistikách. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(162)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(163)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(164)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(165)

Objem výroby dosáhl v období přezkumného šetření rekordně nízkých hodnot. V posuzovaném období klesl o 45 %. Konkrétně v období 2018 až 2019 klesl o 17 %, poté v období 2019 až 2020 klesl o více než 19 % a v období mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření o více než 17 %. Tento pokles byl důsledkem snížení spotřeby v Unii, jak je vysvětleno v oddíle 6.2 výše.

(166)

Výrobní kapacita vykazovala podobný trend, neboť během posuzovaného období klesla celkem o 21 %.

(167)

Komise uvedla, že pokles výrobní kapacity byl částečně způsoben dvěma společnostmi mimo okruh žadatelů, které v roce 2020 zastavily výrobu obdobného výrobku, a to AMTP Roman v Rumunsku a Vallourec Deutschland v Německu. Druhá z nich uzavřela výrobní zařízení v německém Reisholzu v červnu 2020 a výrobní zařízení v Rathu koncem roku 2021.

(168)

Souběžný pokles objemu výroby a výrobní kapacity během posuzovaného období vedl ke snížení využití kapacity, a to o 30 % během posuzovaného období.

(169)

Ačkoli využití kapacity není hlavní hnací silou ziskovosti, má přímý dopad na výsledky, neboť zvyšuje váhu fixních nákladů. Využití kapacity bylo na velmi nízké úrovni, čímž se odvětví dostalo do velmi nestabilní situace.

(170)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(171)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie (volný trh a závislý trh) se během posuzovaného období značně snížil, a to o 9 %. Konkrétně se prodej v období od roku 2018 do konce roku 2019 snížil o 5 %, poté v období 2019 až 2020 klesl o více než 12 % a v období mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření se zvýšil o více než 9 %. Během období přezkumného šetření dosáhl tržní podíl na celkové spotřebě výrobního odvětví Unie až 90,9 % a během posuzovaného období klesl o 1 %.

(172)

Zatímco spotřeba klesla o 9 %, objem výroby výrobního odvětví Unie klesl o 45 % a objem prodeje na trhu Unie (volný trh a závislý trh) klesl během posuzovaného období o 9 %.

(173)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(174)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 40 % a sledovala stejný trend jako objem výroby v Unii.

(175)

Produktivita pracovních sil výrobců v Unii, měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, se v dotčeném období snížila o 8 % v důsledku poklesu poptávky na trhu a následného poklesu výroby.

(176)

Všechna dumpingová rozpětí stanovená během období přezkumného šetření byla podstatně vyšší než nepatrná. Zároveň byla úroveň dovozu z ČLR do Unie během období přezkumného šetření poměrně omezená a představovala pouze [2,5–3,5] % spotřeby v Unii. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie byl proto dosti omezený.

(177)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(178)

Během posuzovaného období klesla cena výrobního odvětví Unie na volném trhu o více než 2 % a jednotkové výrobní náklady vzrostly o 15 %. Po uložení antidumpingových opatření proti čínskému dovozu v listopadu 2016 mohli výrobci v Unii v období 2018 až 2019 udržet své prodejní ceny v Unii. Jednotková prodejní cena se však v období 2019 až 2020 snížila o více než 6 %. Následně se mezi v období 2020 až 2021 zvýšila o více než 4 %.

(179)

Jednotkové výrobní náklady zůstaly v období 2018 až 2019 stabilní, v období 2018 až 2020 se mírně snížily o 1 % a během posuzovaného období vzrostly o 15 %. V období 2020 až 2021 se zvýšily o více než 16 %, což odráží vysoký nárůst nákladů na energii a suroviny ve stejném období.

(180)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(181)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v období 2018 až 2019 zvýšily o 3 %. V období 2018 až 2020 se rovněž zvýšily o 6 %. Celkově se v posuzovaném období zvýšily o 6 %.

(182)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(183)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku zůstal ve vztahu k výrobě stabilní. Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob snížila o 39 %. Výrobci v Unii obvykle sami udržují pouze nízké zásoby. Zásoby proto nejsou u tohoto výrobního odvětví považovány za významný ukazatel újmy. Potvrzuje to i analýza vývoje konečného stavu zásob vyjádřeného jako procento výroby. V období šetření někteří výrobci vyráběli méně a snižovali zásoby ve snaze vypořádat se se svou obtížnou finanční situací v letech 2020 a 2021 (viz tabulka 6).

(184)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(185)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Celková ziskovost klesla z 9,3 % v roce 2018 na [–7,2] % v období přezkumného šetření. V období 2018 až 2019 zůstala téměř na stejné úrovni, zatímco v období 2018 až 2020 klesla o 59 %. Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období snížila o [–77] %.

(186)

Po poskytnutí informací spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že Komise nevysvětlila, jak zhoršení ziskovosti souviselo se zvýšením dovozních cen z dotčené země.

(187)

Jak je vysvětleno v 200. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebyla způsobena dovozem z ČLR. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(188)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok se v období 2018 až 2019 zvýšil o 21 % a v období 2018 až 2020 zůstal stabilní. Během posuzovaného období však čistý peněžní tok celkově poklesl o 89 %, neboť sledoval trend ziskovosti prodeje.

(189)

Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty investic, která odráží výši odpisů aktiv. Celkově se v posuzovaném období snížila o 97 %. Zejména v období 2018 až 2019 vzrostla o 111 %, především v důsledku úrovně zisku dosažené v roce 2019, v období 2018 až 2020 vzrostla o 71 % a v období 2018 až 2021 klesla o 97 %, jak již bylo uvedeno, v důsledku nízké úrovně zisku v roce 2021.

(190)

Komise uvedla, že navzdory nízkým ziskovým rozpětím od roku 2020 si výrobní odvětví Unie udrželo přiměřenou úroveň produktivity a dalšími investicemi nikdy nepřestalo optimalizovat svůj výrobní proces, logistiku, prodej a marketing.

(191)

Vysoká úroveň investic, které má výrobní odvětví Unie uskutečnit, ukazuje jeho silnou vůli přizpůsobit se, zlepšovat se a zůstat na trhu navzdory problémům a hospodářským potížím.

(192)

Špatná finanční situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období omezovala jeho schopnost získávat kapitál. Výrobní odvětví Unie je kapitálově náročné odvětví a vyžaduje značné investice. Čistý peněžní tok během posuzovaného období byl příliš nízký na to, aby takto významné investice pokryl.

(193)

Vývoj mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů během posuzovaného období ukázal, že se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršila. Celkově se trend hlavních hospodářských ukazatelů v posuzovaném období zhoršil.

(194)

Šetření ukázalo, že všechny ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období nepříznivý vývoj. V souvislosti s poklesem poptávky o 9 % klesl jak objem prodeje na volném trhu o 9 %, tak objem výroby o 45 %. To vedlo ke snížení kapacity o 21 % a zaměstnanosti o 40 %. Vzhledem k tomu, že pokles výroby byl rychlejší (45 % v posuzovaném období) než snížení kapacity a zaměstnanosti, snížilo se rovněž využití kapacity o 30 % a klesla produktivita o 8 %.

(195)

Během téhož období klesla také průměrná jednotková cena na volném trhu o více než 2 % a jednotkové výrobní náklady vzrostly o 15 %. V důsledku toho ziskovost během posuzovaného období klesla o [–77] % a zisk se snížil z 9,3 % v roce 2018 na [–7,2] % během období přezkumného šetření.

(196)

Ukazatele újmy tedy prokazují, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu, protože i přes rostoucí výrobní náklady snížilo své prodejní ceny, což způsobilo pokles jeho ziskovosti a negativně ovlivnilo investice, návratnost investic a peněžní tok.

(197)

Komise tedy dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(198)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise dále zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(199)

Šetření ukázalo, že objem dovozu z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 104 % z [1 300–1 400] tun na [2 800–2 900] tun. Jeho podíl na trhu se rovněž více než zdvojnásobil, a to z [1–3] % na [2,5–3,5] %, ale zůstal výrazně pod svým podílem na trhu ve výši 26,8 % zaznamenaným během období šetření v rámci původního šetření. Ještě důležitější je, že průměrná prodejní cena dovozu z ČLR [1 500–1 600] EUR/t byla vyšší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie (1 321 EUR/t) a jeho průměrné výrobní náklady (1 416 EUR/t) během období přezkumného šetření. Kromě toho Komise při srovnání jednotlivých výrobků nezjistila cenové podbízení, když byla cla zahrnuta do cen vyvážejících výrobců. Navzdory zvýšení objemu a podílu na trhu proto dovoz z ČLR během období přezkumného šetření nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie újmu.

(200)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nemohla být způsobena dovozem z Číny.

(201)

Ve 200. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(202)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, vztah mezi cenami v Unii a čínskými cenami, vztah mezi vývozními cenami do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, atraktivita trhu Unie a dopad potenciálního dovozu z ČLR na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(203)

Výrobní kapacita pro dotčený výrobek v ČLR se odhaduje na 5 milionů tun ročně. Volná kapacita dostupná v Číně představovala přibližně 2,7 milionu tun ročně, což přesahuje téměř 27násobek spotřeby dotčeného výrobku na trhu Unie, která v období přezkumného šetření činila 102 189 tun. Na čínském trhu tedy existuje významný přebytek nabídky nad poptávkou. To by tedy představovalo další pobídku pro čínské výrobce, aby se v případě nových příležitostí v ještě větší míře zaměřovali na vývozní trhy.

(204)

Jak je uvedeno v oddíle 4.2 výše, trh Unie je z hlediska velikosti a ceny atraktivní. Pro výrobek, který je předmětem přezkumu, je Unie v současnosti největším světovým trhem z hlediska objemu. Má rovněž zdravou logistickou infrastrukturu s dobře vybavenými přístavy, skladovacími a distribučními zařízeními a vysokou úrovní průmyslové spotřeby.

(205)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 152. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že pokud by opatření neexistovala, dovoz z ČLR by se výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie. Kromě toho průměrná dovozní cena čínských vyvážejících výrobců do hlavních třetích zemí určení (Jižní Korea, Indie, Thajsko atd.) ve výši 1 135 EUR/t (56) byla v období přezkumného šetření nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie ve výši 1 321 EUR/t na volném trhu. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, vyvážející výrobci by měli silné pobídky ke zvýšení svého prodeje do Unie za nižší ceny, než byly ceny účtované výrobním odvětvím Unie během období přezkumného šetření.

(206)

Trh Unie je proto považován za velmi atraktivní pro čínské výrobce a lze vyvodit závěr, že dostupné volné kapacity v ČLR by v případě ukončení platnosti opatření byly alespoň částečně využity k výraznému zvýšení vývozu na trh Unie za dumpingové ceny působící újmu. Atraktivita trhu Unie, jak je popsána výše, by vedla k významnému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR. Vzhledem k tomu, že je dotčený výrobek z hlediska kvality poměrně homogenní výrobek, je při rozhodování, zda nakupovat od výrobců v Unii, nebo od čínských vyvážejících výrobců, nejdůležitějším faktorem úroveň cen. Náhlý pokles čínského vývozu v reakci na antidumpingová opatření naznačuje, že odběratelé mohou snadno přejít k dodavateli za nejkonkurenceschopnější cenu (tj. od čínských vyvážejících výrobců k výrobcům v Unii nebo naopak v případě, že opatření pozbude platnosti).

(207)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku vykazovali během období přezkumného šetření záporné ziskové rozpětí ve výši [–7,2 %], a proto si nemohou dovolit dále snižovat svou prodejní cenu nebo ztratit podíl na trhu (pokud cenu nesníží) v důsledku nového dovozu, protože by to dále zvyšovalo jejich ztráty.

(208)

Vzhledem k pravděpodobnosti, že by vyvážející výrobci dováželi za nižší ceny a ve větším objemu, bylo by výrobní odvětví Unie nuceno buď snížit své prodejní ceny na úkor své ziskovosti, nebo udržet úroveň prodejních cen a s největší pravděpodobností ztratit objem prodeje a podíl na trhu ve prospěch čínských vývozců. Ještě reálnější se zdá být kombinace těchto scénářů. To by v konečném důsledku vedlo k tlaku na snižování cen a větším ztrátám a podíl dovozu z ČLR na trhu by pravděpodobně znovu dosáhl své úrovně před zavedením opatření, tj. 26 %. Je třeba poznamenat, že dva stávající výrobci v Unii v roce 2020 výrobu obdobného výrobku zcela zastavili: AMTP Roman v Rumunsku a Vallourec Deutschland v Německu.

(209)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, se vší pravděpodobností by to vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neboť podstatná újma původně způsobená dumpingovým dovozem z ČLR by se pravděpodobně obnovila. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(210)

Po poskytnutí informací spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že Komise při analýze obnovení újmy neposoudila dopad dovozu pocházejícího z Thajska s ohledem na skutečnost, že čínský dovoz během „období přezkumného šetření“ nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. Dále tvrdili, že nízké ceny a objem dovozu pocházejícího z Thajska mohou nestabilní situaci výrobního odvětví Unie zhoršit.

(211)

Vzhledem k tomu, že je toto šetření omezeno na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, omezila Komise svou analýzu obnovení újmy na prvky uvedené v 202. bodě odůvodnění, které by mohly mít vliv na výrobní odvětví Unie, pokud by opatření týkající se dovozu pocházejícího z ČLR pozbyla platnosti. Dovoz z Thajska nebyl při tomto posouzení faktorem. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(212)

Stejní vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že Komise nevysvětlila, proč výrobní odvětví Unie vykazovalo v období přezkumného šetření ztráty.

(213)

Jak je uvedeno ve 195. bodě odůvodnění, průměrná jednotková cena se během posuzovaného období snížila o 2 %, zatímco jednotkové výrobní náklady vzrostly o 15 %. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie nemohlo z důvodu dlouhodobých dohod přenést nárůst nákladů, vykázalo v období přezkumného šetření ztráty. Dále, jak je uvedeno v 200 bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že dovoz z ČLR během období přezkumného šetření nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. Komise se proto ve své analýze zaměřila na obnovení újmy na základě prvků uvedených ve 202. bodě odůvodnění. Na tomto základě a jak je uvedeno v 209. bodě odůvodnění, dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by pravděpodobně k obnovení podstatné újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(214)

Spolupracující vyvážející výrobci se rovněž odvolávali na dvě zprávy odvolacího orgánu (57) a tvrdili, že „musí být učiněn odůvodněný závěr pečlivým zvážením zaznamenaných důkazů a veškeré výhledy do budoucna nebo vyvozené závěry musí být rovněž zpracovány na základě skutečných důkazů“. Zejména tvrdili, že volná kapacita byla nadhodnocena a že čínští vyvážející výrobci se zaměřovali na domácí trh a nevyváželi svou volnou kapacitu do Unie. Kromě toho tvrdili, že při analýze pravděpodobnosti by se neměla posuzovat atraktivita trhu Unie a „ceny z Číny do jiných zemí“ a že analýza by měla být založena na „srovnávací analýze toho, co by se stalo v budoucnu, především na základě předpokládaného dumpingového dovozu, cen a dopadu na výrobní odvětví Unie“.

(215)

Pokud jde o kapacitu a volnou kapacitu, spolupracující vyvážející výrobci neposkytli na podporu svého tvrzení žádné nové důkazy. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové skutečnosti, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(216)

Pokud jde o prvky, které je třeba vzít v úvahu pro analýzu pravděpodobnosti, Komise měla za to, že analýzou prvků, jako je atraktivita trhu Unie a ceny pro třetí země, provedla takovou „srovnávací analýzu“ v souladu se svou standardní praxí a s využitím všech dostupných prvků, která umožnila výhledové posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy. Vzhledem k tomu, že neexistují prvky, které by v tomto ohledu vyvrátily závěry Komise, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(217)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a uživatelů.

(218)

Výrobní odvětví Unie tvoří šest výrobců, kteří se nacházejí v různých členských státech. Mezi ně patří žadatelé Dalmine S.p.A, Tubos Reunidos Group SA a Válcovny Trub Chomutov a.s., zatímco ostatní společnosti, Huta Batory Sp. Z o.o., Vallourec Deutschland GmbH v Německu a Francii (mimo okruh žadatelů) a AMTP Roman spolupracovaly.

(219)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie by se rychle zhoršila s ohledem na nižší objem prodeje a prodejní ceny, což by vedlo k výraznému snížení ziskovosti. Na druhé straně pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo dále se zotavit z minulé újmy způsobené dumpingovým dovozem a využít svůj potenciál na trhu Unie, který není ovlivněn nekalými obchodními praktikami z ČLR.

(220)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že zachování platnosti antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(221)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Na dotazník Komise neodpověděl žádný obchodník ani uživatel.

(222)

Podobně jako v původním šetření se v tomto přezkumu nepřihlásili žádní uživatelé. Kromě toho je známo 79 dovozců, kteří nejsou ve spojení, z nichž se přihlásila pouze společnost Siderpighi spa Con Socio Unico. Odpověděla, že uložení antidumpingových opatření nepodporuje. Tvrdila, že Unie potřebuje čínský dovoz, protože poptávka převyšuje nabídku. Komise uvedla, že obrat výrobku, který je předmětem šetření, představuje méně než 1 % obratu dovozce, který není ve spojení. Zachování opatření tedy v žádném případě nezmění celkový výhled výkonnosti společnosti.

(223)

Kromě toho, pokud jde o zájmy uživatelů i dovozců, dospěla Komise v původním šetření k závěru, že existují dostatečné alternativní zdroje dodávek výrobku, který je předmětem přezkumu. Tento závěr zůstává platný vzhledem k tomu, že přibližně 10 % trhu je stále zásobováno dovozem ze všech zemí původu. Kromě toho mělo výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření volnou kapacitu více než 46 %, což je mnohem více než současná spotřeba v Unii.

(224)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování opatření by nemělo negativní dopad na stávající dodávky na trh ani na hospodářskou situaci dotčeného dovozce ani na žádného uživatele na trhu.

(225)

Komise tedy dospěla k závěru, že pokračování opatření by nebylo v rozporu se zájmem uživatelů a dovozců.

(226)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR.

(227)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně přetrvání dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření týkající se určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, z ČLR měla být zachována.

(228)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(229)

Ačkoli je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(230)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(231)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(232)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (58). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(233)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zahrnuty do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla použitelného na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(234)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (59), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(235)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,