(EU) 2023/1444Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1444 ze dne 11. července 2023, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozu hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky a Turecka

(1)

Dne 14. listopadu 2022 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“) a Turecka (dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení. Komise zveřejnila oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 30. září 2022 společnost Laminados Losal S.A.U. (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího hlavičkové ploché profily ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a z něj vyplývající podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací celně evidovat dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 písm. c) nebo d) základního nařízení nejsou splněny.

(4)

Žadatel o evidenci dovozu nepožádal a Komise zjistila, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení nebyly splněny. Kromě výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření, nedošlo poté k dalšímu podstatnému nárůstu dovozu.

(5)

Z důvodů uvedených níže v oddíle 4.3.1 se Komise rozhodla dovoz z dotčených zemí pro účely analýzy popsané v bodech odůvodnění výše sloučit. Analýza údajů získaných z kontrolní databáze a údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci v dotčených zemích ukázala, že kumulativní objem dovozu z dotčených zemí se během prvních čtyř celých měsíců po zahájení šetření (tj. od prosince 2022 do března 2023) snížil o 2 % ve srovnání se stejnými měsíci během období šetření. Průměrný měsíční dovoz z dotčených zemí během prvních čtyř měsíců po zahájení šetření klesl o 15 % ve srovnání s průměrným měsíčním dovozem během období šetření. Komise proto během období předběžného poskytování informací nepodrobila dovoz hlavičkových plochých profilů evidenci podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení.

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise informovala o zahájení šetření žadatele, známé vyvážející výrobce, orgány v ČLR a Turecku, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby jej zúčastnili.

(7)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení před Komisí a/nebo úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

(8)

Po zahájení řízení byly obdrženy připomínky od vlády Turecka, tureckého vyvážejícího výrobce Özkan Demir Çelik Sanayi A.Ş (dále jen „Özkan Demir“), uživatele v Unii Fincantieri S.p.A (dále jen „Fincantieri“) a dovozce, který není ve spojení, společnosti Baglietto s.r.l. (dále jen „Baglietto“).

(9)

Turecká vláda a společnost Fincantieri mimo jiné tvrdily, že podnět se příliš opírá o důvěrné informace, zejména pokud jde o úroveň podrobnosti týkající se mikroekonomických ukazatelů výrobního odvětví Unie, jakož i o některé přílohy podnětu. Obě strany tvrdily, že verze, která není důvěrná, proto není dostatečná k tomu, aby strany mohly poskytnout smysluplné připomínky k ukazatelům újmy a tvrzením uvedeným v podnětu.

(10)

Článek 19 základního nařízení umožňuje chránit důvěrné informace v situaci, kdy by jejich zveřejnění znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by mělo významný nepříznivý vliv na poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací tyto informace získal. Jelikož se podnět týká informací pouze jednoho výrobce v Unii nebo informací tohoto výrobce v Unii v kombinaci s veřejně dostupnými informacemi a statistikami, poskytl žadatel z důvodu zachování důvěrnosti příslušné číselné údaje ve smysluplných rozpětích. Stejně tak žadatel poskytl verzi příloh, která nemá důvěrný charakter, a smysluplné shrnutí poskytnutých údajů. Komise se proto domnívala, že znění podnětu, které nemá důvěrnou povahu a je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí, obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí důvěrných údajů, která nemají důvěrnou povahu a umožňují zúčastněným stranám řádně uplatnit jejich právo na obhajobu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(11)

Jak turecká vláda, tak společnost Fincantieri nesouhlasily s tím, aby v analýze újmy byly zahrnuty údaje společnosti Laminorul S.A. (dále jen „Laminorul“), rumunského výrobce hlavičkových plochých profilů, který během posuzovaného období zkrachoval a ukončil výrobu. Podle informací, které má Komise k dispozici, společnost Laminorul po jejím úpadku převzala jiná společnost, která však výrobu hlavičkových plochých profilů neobnovila. Podle turecké vlády a společnosti Fincantieri neměly být údaje dostupné pro společnost Laminorul zahrnuty do údajů uvedených v podnětu, protože tato společnost zkrachovala a hlavičkové ploché profily již nevyrábí. Společnost Laminorul proto neměla být v podnětu považována za součást výrobního odvětví Unie.

(12)

Komise však měla za to, že společnost Laminorul byla v posuzovaném období stále součástí výrobního odvětví Unie, i když ne po celé období. Z tohoto důvodu žadatel správně zahrnul údaje společnosti Laminorul do podnětu a prokázal, že přesně odrážejí situaci výrobního odvětví Unie v příslušných obdobích. Údaje uvedené ve stížnosti navíc ukázaly, že většina ukazatelů vykazuje podobné trendy, a to jak se zahrnutím, tak bez zahrnutí společnosti Laminorul do analýzy. Komise v každém případě ve své analýze za posuzované období v tomto nařízení uvedla případný vliv údajů společnosti Laminorul na stav újmy výrobního odvětví Unie.

(13)

Turecká vláda a společnost Özkan Demir předložily připomínky k několika jednotlivým ukazatelům újmy uvedeným v podnětu a tvrdily, že některé ukazatele nepoukazují na situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie nebo že újma mohla být způsobena jinými faktory než dovozem z dotčených zemí.

(14)

V této souvislosti Komise připomněla znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení, podle něhož podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, o účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a o následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doložené příslušnými (nikoli nutně všemi) činiteli. Tyto informace, které poukazovaly na existenci újmy a příčinnou souvislost s dovozem z dotčených zemí, podnět obsahoval. Komise proto usoudila, že podnět obsahuje dostatečné důkazy nasvědčující existenci újmy a příčinné souvislosti, a proto tvrzení zamítla.

(15)

Další konkrétní připomínky týkající se újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, které přímo nesouvisely se zahájením řízení, jsou uvedeny v příslušných oddílech níže (oddíly 4, 5 a 7).

(16)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(17)

Vzhledem k omezenému počtu výrobců hlavičkových plochých profilů v Unii Komise v oznámení o zahájení řízení oznámila, že dotazníky zpřístupní pouze dvěma známým výrobcům v Unii. Z těchto dvou výrobců poskytla odpověď na dotazník pouze společnost Laminados Losal, S.A.U. (žadatel). Druhý výrobce v Unii, společnost Olifer s.p.l., (dále jen „Olifer“), jehož podíl na výrobě v Unii je [15–25] %, se během šetření nepřihlásil. Komise se tedy neuchýlila k výběru vzorku, ale použila údaje žadatele a podle potřeby odhadla údaje pro společnosti Olifer a Laminorul, jak je vysvětleno ve 147. bodě odůvodnění.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(19)

Jen jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo anebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(21)

Požadované informace poskytl jeden vyvážející výrobce v ČLR, společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd., který souhlasil rovněž se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(22)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Turecku, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Turecka při Evropské unii, aby našlo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(23)

Požadované informace poskytl jeden vyvážející výrobce v Turecku, společnost Özkan Demir, který souhlasil rovněž se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(24)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Odpověď neobdržela. Komise proto informovala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii o svém záměru použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(25)

Komise zveřejnila on-line (3) dotazníky pro vyvážející výrobce, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a výrobce v Unii.

(26)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(27)

Vzhledem k rozšíření onemocnění COVID-19 a zavedeným opatřením omezujícím volný pohyb provedla Komise křížovou kontrolu na dálku u následujícího čínského vyvážejícího výrobce:

(28)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2021 do 30. září 2022 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2019 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(29)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou nelegované hlavičkové ploché profily o šířce do 204 mm (dále jen „hlavičkové ploché profily“). Hlavičkové ploché profily se používají zejména v loďařském průmyslu pro výrobu ocelových rámů výletních lodí, trajektů, vojenských plavidel a obchodních lodí. Hlavičkové ploché profily lze rovněž použít při stavbě těžebních plošin a tramvajových kolejnic, ale v Unii se toto použití hlavičkových plochých profilů týká pouze marginálních množství (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(30)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z Čínské lidové republiky a Turecka, v současnosti kódu KN ex 7216 50 91 (kód TARIC 7216509110) (dále jen „dotčený výrobek“).

(31)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(32)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(33)

Ve vztahu k definici výrobku nebyly obdrženy žádné námitky.

(34)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě hlavičkových plochých profilů. Příslušné informace předložil jeden vyvážející výrobce, společnost Changshu Longteng Special Steel Co, Ltd. Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala navíc čínské vládě dotazník.

(36)

Navíc Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení šetření vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise vyzvala čínskou vládu, aby předložila své připomínky k použití článku 18. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(37)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy je pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot možnou vhodnou reprezentativní třetí zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Turecko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(38)

Dne 24. ledna 2023 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. Na základě údajů poskytnutých společností Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd., jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku se sídlem v ČLR, poskytla Komise v uvedené poznámce seznam všech výrobních faktorů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, které se používají při výrobě hlavičkových plochých profilů. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko. K první poznámce obdržela Komise připomínky od vyvážejícího výrobce Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd.

(39)

Dne 3. dubna 2023 a po analýze obdržených připomínek a dodatečných informací poskytnutých společností Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk stanoví na základě údajů výrobce v reprezentativní zemi, konkrétně společnosti Kocaer Çelik Sanayi. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, a obdržela připomínky od společnosti Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd.

(40)

Po analýze připomínek a informací obdržených ke druhé poznámce dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány v oddíle 3.4 níže.

(41)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(42)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(43)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(44)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (4) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(45)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (5). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, kde je ocel hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (6), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (7). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (8). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (9). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (10), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (11).

(46)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství ČLR pro účely šetření na ochranu obchodu (12) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně hlavičkových plochých profilů. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(47)

V podnětu bylo uvedeno, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno různými všestrannými zásahy čínské vlády nebo jiných veřejných orgánů na různých úrovních státní správy a trhu, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít.

(48)

Konkrétně podnět poukazoval na to, že v kontextu doktríny „socialistického tržního hospodářství“ zakotvené v ústavě ČLR, všudypřítomnosti Komunistické strany Číny a jejího vlivu na hospodářství prostřednictvím strategických plánovacích iniciativ – jako je 13. a 14. pětiletý plán – mají státní zásahy čínské vlády různé formy, a to správní, finanční a regulační.

(49)

V podnětu byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. S odkazem na předchozí šetření Komise v odvětví oceli, na zprávu a další zdroje žadatel uvedl, že:

(50)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(51)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem šetření a který představuje pododvětví ocelářského průmyslu, přetrvává značná míra vlastnictví čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem šetření, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví.

(52)

Šetření však potvrdilo, že dva největší výrobci v odvětví oceli, společnosti Angang Steel Group (dále jen „Ansteel“) a China Baowu Steel Group (dále je „Baowu“), jsou buď plně ve vlastnictví státu, nebo v nich stát vlastní kontrolní podíl. Kromě toho některé klíčové společnosti vyrábějící hlavičkové ploché profily, jako například Hebei Jitai Special Steel Group Co., Ltd., Suqian Nangang Jinxin Rolling Co., Ltd. a Hebei Jingye Group Co. Ltd., podléhají zásahům ze strany státu. Společnost Hebei Jitai Special Steel Group Co., Ltd., zcela vlastněná dceřiná společnost soukromé společnosti Tangshan Baigong Industry Development co (13)., mezi své cíle řadí „přispívat k rozvoji společnosti, pokroku doby a vlasti“ (14). Společnost Suqian Nangang Jinxin Rolling Co., Ltd. navíc vlastní a ovládá společnost Nanjing Steel, což je státní podnik spadající pod společnost Nanjing SASAC (15). V případě společnosti Hebei Jingye Group Co. Ltd. byly pod vedením zástupce tajemníka stranického výboru skupiny organizovány různé aktivity zaměřené na budování ČKS (16).

(53)

Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých společnostech (17), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, vezmeme-li v úvahu, jak dalece jsou státní a stranické struktury v ČLR vzájemně propojeny.

(54)

To lze pozorovat i na úrovni Čínského sdružení výrobců železa a oceli (dále jen „CISA“). Podle článku 3 svých stanov se sdružení CISA „řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny“ a „akceptuje obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“ (18) .

(55)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je návrh hlavního stanoviska ministerstva průmyslu a informačních technologií týkajícího se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, který vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (19), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (20), nebo 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, k jehož hlavním cílům patří „neustále zvyšovat podíl využití ocelového šrotu a do konce 14. pětiletého plánu dosáhnout komplexního podílu šrotu v celostátní výrobě oceli 30 %.“ (21) Pokud jde konkrétně o výrobek, který je předmětem šetření, provincie Šan-tung a Ťiang-su zveřejnily své 14. pětileté plány rozvoje odvětví stavby lodí a zařízení pro námořní inženýrství, které výslovně podporují odvětví stavby lodí a související ocelářskou výrobu, jako například výrobu hlavičkových plochých profilů (22).

(56)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj ocelářského odvětví a řídit jej lze pozorovat i v jiných provinciích, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“ (23) . Vliv státu lze pozorovat rovněž na úrovni obcí, například v akčním plánu města Tchang-šan v provincii Che-pej pro železo a ocel 1 + 3 na rok 2022, podle něhož mají různé obecní subjekty za úkol „podporovat spojenectví a reorganizaci podniků s podobnými výrobky v regionu“, například dvou velkých ocelářských skupin Shougang (Jingtang, Qiangang) a Tangsteel New District, „vyhledávat finanční instituce a vést je k tomu, aby poskytovaly železářským a ocelářským podnikům úvěry s nízkým úrokem, které jim umožní přejít na nová průmyslová odvětví, a zároveň […] poskytovat dotace ve formě slev na úrokové sazbě“ a také „podporovat optimalizaci struktury výrobků“ tím, že budou „novým šampionům mezi výrobními podniky a výrobky na vnitrostátní úrovni […] poskytovat 1 milion RMB, resp. 500 000 RMB, a novým šampionům mezi výrobními podniky a výrobky na úrovni provincií [poskytovat] 300 000 RMB, resp. 100 000 RMB“ (24).

(57)

Podobně prováděcí plán provincie Chenan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu specializovaných základen výroby oceli“, což znamená „vybudování šesti velkých specializovaných základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-kchou atd. a zajištění rozšíření, intenzifikace a specializace tohoto průmyslu. V rámci těchto základen se bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu pohybovat pod hranicí 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli pod hranicí 15 milionů tun.“ (25)

(58)

Šetření dále potvrdilo, že čínská vláda ovlivňuje ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, což svědčí o existenci osobních propojení mezi výrobci hlavičkových plochých profilů a Komunistickou stranou Číny. Například předseda představenstva spolupracujícího vyvážejícího výrobce Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. zastává současně funkci tajemníka stranického výboru podniku (26). Kromě toho společnost podepsala strategickou dohodu se státem vlastněným podnikem Jiangsu Huaneng, dceřinou společností ze 100 % vlastněnou podnikem Huaneng, což je státní podnik spadající pod ústřední komisi SASAC (27), a podepsala dohodu o záměru prohloubit spolupráci s pobočkou Jiangsu Export-Import Bank of China, což naznačuje finanční podporu ze strany státu (28). To, že městský výbor Komunistické strany Číny zasahuje do činnosti společnosti Longteng, je patrné i z následujícího článku zveřejněného na internetových stránkách města Changshu: „Stranický výbor dopravního úřadu bude dále prohlubovat činnost v oblasti párování. Díky stranickému vedení zajistí užší a hlubší spolupráci se spárovanými podniky, aby se politické výhody plynoucí z budování strany ve smyslu vzájemné podpory a vzájemné propagace lépe přeměnily ve výhody v oblasti rozvoje a konkrétní činy ve prospěch obyčejných lidí. Společně dosáhneme v Dlouhém pochodu nové éry nových výsledků, nového pokroku a nových vítězství.“ (29) Podobně předseda představenstva společnosti Suqian Nangang Jinxin Rolling Co., Ltd. i její mateřské společnosti Nanjing Steel současně zastává funkci tajemníka stranického výboru. (30)

(59)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Šetřením byly zjištěny politické dokumenty, z nichž vyplývá, že výrobní odvětví má z vládních pokynů a zásahů do výrobku, který je předmětem šetření, v rámci odvětví oceli prospěch.

(60)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (31). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (32). Také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (33).

(61)

Další důležitou surovinou používanou k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, je železná ruda. Železná ruda je také uvedena ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví surovin, v němž stát plánuje „racionálně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum železné rudy […], zavést preferenční daňovou politiku, podpořit zavádění moderních technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého těžebního odpadu.“ (34) V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví následující: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy.“ (35) Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě hlavičkových plochých profilů. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(62)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví oceli podle 45. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(63)

Odvětví oceli, jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění, je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení. Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví oceli, včetně výrobců hlavičkových plochých profilů, nepodléhal čínskému systému pracovního práva. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě hlavičkových plochých profilů nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (36).

(64)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví oceli, jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(65)

Komise konečně připomíná, že k výrobě hlavičkových plochých profilů je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci hlavičkového plochého profilu tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(66)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny hlavičkového plochého profilu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(67)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku. Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. však ve svém podání ze dne 6. února 2023 tvrdila, že tvrzení o významných zkresleních by se neměla stát předem stanoveným závěrem a že Komise by měla nejprve ověřit údajná zkreslení a rozhodnout, zda jsou významná, a teprve poté vyhledat údaje o běžné hodnotě z alternativních zdrojů. Podle názoru společnosti však Komise předčasně začala hledat alternativní zdroje běžné hodnoty již v rané fázi šetření.

(68)

Tuto argumentaci nelze přijmout. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, Komise ve fázi zahájení řízení usoudila, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, je použití domácích cen a nákladů v ČLR nevhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise v této souvislosti připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení musí být strany, které jsou předmětem šetření, neprodleně po zahájení informovány o příslušných zdrojích, které Komise hodlá použít pro účely určení běžné hodnoty. Argument společnosti Longteng, že Komise by měla hledat alternativní zdroje běžné hodnoty až po zjištění existence podstatného zkreslení, se proto zdá být založen na nesprávném výkladu základního nařízení. V každém případě Komise v průběhu tohoto šetření shromažďovala další informace, aby doplnila dostupné zdroje s cílem ověřit tvrzení vznesená ve fázi zahájení a nakonec potvrdit, zda v odvětví hlavičkových plochých profilů dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, aniž by dospěla k předem stanoveným závěrům týkajícím se podstatných zkreslení, jak tvrdí společnost Longteng. Ačkoli tato rozhodnutí budou učiněna až v konečné fázi šetření, prozatímní výsledky šetření Komise jsou uvedeny ve 44. až 67. bodě odůvodnění a zúčastněné strany mají možnost se k nim dále vyjádřit.

(69)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(70)

Jak je vysvětleno v 38. a 39. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních faktorech ze dne 24. ledna 2023 a druhou poznámku o výrobních faktorech ze dne 3. dubna 2023. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních faktorech Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(71)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Turecko a Rusko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření. K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(72)

Ve druhé poznámce Komise v návaznosti na připomínky obdržené od spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti Changshu Longteng Special Steel Co, Ltd., k první poznámce uvedla, že pro stanovení následujících výrobních faktorů byla zvažována Malajsie: dusík, kyslík a vápenec. K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(73)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. u Ruska a Turecka, je třeba dále ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(74)

Pokud jde o Rusko, finanční výkazy jediné společnosti, která byla v první poznámce označena za výrobce, a to společnosti JSC „Omutninsk Metallurgical Plant“, nebyly snadno dostupné. Komise proto dospěla k závěru, že v řízení nemůže použít údaje této společnosti.

(75)

Kromě toho byly údaje z ruských dovozních statistik dostupné do ledna 2022, a pokrývaly tak pouze jednu třetinu období šetření.

(76)

Komise proto dospěla k závěru, že Rusko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(77)

Pokud jde o Turecko, Komise zjistila snadno dostupné finanční výkazy pouze jednoho výrobce výrobku, který je předmětem šetření, avšak ten byl v roce 2021 ztrátový. Ačkoli finanční výkazy spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Turecku, společnosti Özkan Demir, byly snadno dostupné ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, společnost byla v roce 2021 ztrátová, a proto nemohla být použita ke stanovení běžné hodnoty. Kromě této společnosti proto Komise zjistila snadno dostupné finanční výkazy výrobců výrobku stejné obecné kategorie a/nebo odvětví v potenciálních reprezentativních zemích, které vykazovaly přiměřenou úroveň ziskovosti za období, které se částečně překrývalo s obdobím šetření. Tito výrobci byli uvedeni buď v podnětu, nebo v seznamu výrobců, kteří vyrábějí výrobky kódu KN 7216 50 91„hlavičkové ploché profily“, který zahrnuje jak šetřený výrobek „nelegovaný hlavičkový plochý profil o šířce do 204 mm“, jak je definován v oznámení o zahájení řízení, tak všechny ostatní typy hlavičkových plochých profilů. Komise rovněž zkontrolovala seznam výrobců s těmi, které poskytly turecké orgány ve fázi před zahájením šetření.

(78)

S ohledem na výše uvedené úvahy se Komise domnívala, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí.

(79)

Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. ve svých připomínkách k první poznámce poukázala na to, že někteří z tureckých výrobců uvedených na seznamu nejsou vyhovující, protože u čtyř z pěti výrobců byly k dispozici pouze konsolidované finanční výkazy, a proto nemohly odrážet skutečné prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí výrobce hlavičkových plochých profilů. Podle společnosti Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. byly navíc prodejní, správní a režijní náklady a zisk vypočtené na základě dostupných údajů těchto pěti výrobců nepřiměřeně vysoké. A konečně společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. tvrdila, že Komise by při určování referenční hodnoty některých surovin (tj. vápence a kyslíku) neměla brát v úvahu Turecko.

(80)

S ohledem na výše uvedené úvahy Komise znovu přezkoumala prodejní, správní a režijní náklady a zisky vykázané čtyřmi z pěti určených výrobců oceli v Turecku a shledala je nepřiměřeně vysokými. Komise proto tyto společnosti nezohlednila a rozhodla se pro finanční údaje za rok 2022 (tj. za období částečně se překrývající s obdobím šetření) použít prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí vykázané pouze jedním z tureckých výrobců, a to společností Kocaer Çelik Sanayi. V návaznosti na druhou poznámku společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. tvrdila, že společnosti Kocaer Çelik Sanayi vznikly mimořádně vysoké finanční výdaje, o nichž nebylo možné zjistit podrobnosti. Kromě toho společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. tvrdila, že se s tak vysokými finančními výdaji nesetkala.

(81)

Komise vybrala společnost, jejíž finanční výkazy jsou snadno dostupné a vykazují přiměřenou výši prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí pro odvětví výroby oceli, a použila prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Kocaer Çelik Sanayi v Turecku. Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží (dále jen „COGS“) a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 10,98 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 8,8 %. Komise použila konsolidované údaje, protože to byly jediné veřejně dostupné údaje. Komise navíc nepovažovala tyto procentní podíly za nepřiměřeně vysoké, ale spíše za odpovídající nákladům a ziskům v tomto typu odvětví. Kromě toho jsou tyto procentní podíly v souladu s procentními podíly použitými v předchozích šetřeních týkajících se ocelářského průmyslu, jako například s ohledem na ocelové stožáry pro větrné elektrárny (38) a ocel s organickým povlakem (39). Komise neměla k dispozici žádné informace, které by svědčily o opaku.

(82)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky ani žádné jiné snadno dostupné údaje, proto Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že zdroje, které navrhla pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jsou nezkreslené a přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení.

(83)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(84)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(85)

Komise v první poznámce uvedla výrobní faktory, jako jsou suroviny, energie a pracovní síla, používané vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(86)

Za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použila Komise ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (40) (dále jen „GTA“) a publikaci Metal Bulletin (41). Dále Komise uvedla, že ke stanovení nákladů na pracovní sílu (42) a energii (43) použije údaje Tureckého statistického úřadu a k určení nákladů na vodu (44) použije statistické údaje Generálního ředitelství Izmir Metropolitan Municipality.

(87)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních faktorů uvedených ve zmíněné poznámce.

(88)

Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. ve svých připomínkách k první poznámce tvrdila, že dovozní ceny ferochromu v Turecku se liší v závislosti na poměru hmotnosti uhlíku a chromu. Komise ověřila skutečný hmotnostní poměr uhlíku a chromu používaný společností Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. V tomto ohledu se Komise rozhodla ke stanovení odpovídajících nákladů na ferochrom použít nezávislé referenční hodnoty pro světový kovozpracující a těžební průmysl (ceny agentury Fastmarkets), které jsou uvedeny v publikaci Metal Bulletin a které odrážejí různé poměry hmotnosti uhlíku a chromu.

(89)

V návaznosti na první poznámku společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. rovněž tvrdila, že průměrné turecké ceny některých surovin (tj. kyslíku a vápence) nelze použít z důvodu nízkého objemu dovozu. Kromě toho Komise na základě odpovědi na dotazník společnosti Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. identifikovala další výrobní faktor, tj. dusík, který byl v období šetření rovněž dovážen do Turecka v nereprezentativním množství.

(90)

Následně Komise přezkoumala objem dovozu do Thajska, Malajsie, Brazílie a Mexika, jelikož tyto země mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína a byly již považovány za reprezentativní země v několika nedávných předchozích šetřeních v odvětví oceli týkajících se například ocelových kol (45), plochých za tepla válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (46), ocelových stožárů pro větrné elektrárny (47), oceli s organickým povlakem (48) nebo potrubních tvarovek ze železa nebo oceli (49). Komise zjistila, že po vyloučení dovozu z ČLR a z těchto zemí, které nejsou členy WTO, dovážela během období šetření dostatečně reprezentativní množství všech tří dotčených výrobních faktorů pouze Malajsie. Na tomto základě Komise ve druhé poznámce sdělila, že při výpočtu běžné hodnoty hodlá použít náklady na tyto vstupy založené na dovozu do Malajsie.

(91)

Ve druhé poznámce Komise následně aktualizovala seznam výrobních faktorů na základě připomínek stran a informací předložených spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v odpovědi na dotazník.

(92)

Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. v návaznosti na druhou poznámku tvrdila, že objem dovozu dusíku a kyslíku z Malajsie a objem dovozu argonu z Turecka nejsou reprezentativní, neboť objemy dovozu jsou výrazně nižší než skutečná spotřeba těchto surovin. Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. dále uvedla, že každá z těchto surovin je v některých dodavatelských zemích nabízena za nepřiměřeně vysoké jednotkové ceny a s vysokými náklady na dopravu.

(93)

Komise toto tvrzení zamítla, protože reprezentativnost objemů dovozu byla posuzována na základě absolutního množství objemů dovozu. Skutečnost, že tyto objemy nedosahovaly stejné úrovně jako spotřeba těchto surovin vyvážejícího výrobce, nic nezměnila na závěru, že absolutní objemy těchto dovozů byly považovány za reprezentativní.

(94)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních faktorů u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který poskytl úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(95)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory hlavičkových plochých profilů

(96)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do Turecka a pro dusík, kyslík a vápenec cenu dovozu do Malajsie, jak jsou uvedeny v databázi GTA, a pro ferochrom použila nezávislé referenční hodnoty uvedené v publikaci Metal Bulletin, k nimž byla připočtena dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (50). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.3.1 výše dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu do reprezentativní země z Číny a zemí bez tržního hospodářství Komise zjistila, že dovoz hlavních surovin z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní.

(97)

U omezeného počtu surovin se Komise odchýlila od výše popsané metodiky.

(98)

Jak je uvedeno v 88. bodě odůvodnění, Komise se při stanovení referenční hodnoty pro ferochrom rozhodla použít ceny uvedené v publikaci Metal Bulletin (ceny agentury Fastmarkets).

(99)

Jak je uvedeno v 90. bodě odůvodnění, v případě vápence, dusíku a kyslíku se Komise rozhodla použít náklady na tyto vstupy založené na dovozu do Malajsie, s vyloučením dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO.

(100)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procentní podíl na skutečných nákladech na tyto suroviny, a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(101)

U řady výrobních faktorů představovaly skutečné náklady spolupracujícího vyvážejícího výrobce v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl (souhrnně okolo 3,3 %) celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní faktory neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 94. bodě odůvodnění.

(102)

Komise použila statistické údaje zveřejněné Tureckým statistickým úřadem (51). Tento úřad zveřejňuje podrobné informace o nákladech práce v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu na základě průměrných hodinových nákladů práce za rok 2020 pro hospodářskou činnost „Výroba základních kovů“ s kódem NACE 24 podle klasifikace NACE Rev. 2. Tyto hodnoty byly dále upraveny o inflaci pomocí indexu domácích spotřebitelských cen (52), aby odrážely náklady v období šetření.

(103)

Komise použila průměrné ceny elektřiny a plynu pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejněné Tureckým statistickým úřadem (53) za období od července 2021 do června 2022 bez DPH.

(104)

Komise použila sazbu za vodu účtovanou Generálním ředitelstvím Izmir Metropolitan Municipality, které je odpovědné za dodávky vody, odvádění a čištění odpadních vod v Izmir Metropolitan Municipality, kde se nachází zastupující společnost výrobku, který je předmětem šetření. Na základě těchto informací lze určit sazby platné pro dané odvětví a jako referenční hodnota se použije průměrná měsíční sazba za období šetření bez DPH (54).

(105)

Pokud jde o vodu, společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. se domnívala, že použitá referenční hodnota, tj. náklady na vodu v Izmiru, není reprezentativní, protože společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. se nachází ve venkovské oblasti se snadným přístupem k vodě, a proto náklady na vodu společnosti Changshu Longteng Special Steel Co. nelze srovnávat s náklady na vodu v turistickém městě v Turecku.

(106)

Komise jako referenční hodnotu použila sazbu za vodu pro průmyslové využití v regionu, kde se nachází výrobce šetřeného výrobku, společnost Kocaer Çelik Sanayi, v Turecku. Vybraný region má navíc dobře rozvinutou průmyslovou základnu. Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(107)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(108)

Výrobní režie spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vynaložených vyvážejícím výrobcem. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(109)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů společnosti Kocaer Çelik Sanayi za rok 2022, zjištěných z databáze Orbis.

(110)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(111)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby poskytnuté spolupracujícím vyvážejícím výrobcem byly potvrzeny během křížových kontrol na dálku. Faktory použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi nebo jinými nezkreslenými náklady na jednotku uvedenými v tabulce výše.

(112)

Za druhé, aby Komise dospěla k celkovým nezkresleným výrobním nákladům, použila náklady na výrobní režii. Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly navýšeny o náklady na spotřební materiál uvedené ve 101. bodě odůvodnění a následně vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých každému z vyvážejících výrobců. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(113)

Nakonec Komise připočetla prodejní, správní a režijní náklady a zisk, které byly vyjádřeny jako procento z nákladů na prodané zboží a použity na nezkreslené celkové výrobní náklady (tj. správní, prodejní a režijní náklady činily 10,98 % a zisk činil 8,8 %).

(114)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(115)

Spolupracující vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(116)

Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(117)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu podle typu výrobku.

(118)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Úpravy byly provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, nákladů na cla, nákladů na úvěry a na bankovní poplatky.

(119)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení v případě vyvážejícího výrobce Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(120)

V tomto případě byla úroveň spolupráce vysoká, protože vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval veškerý dovoz během období šetření. Společnost Changshu Longteng Special Steel Co. tvrdila, že v ČLR existuje další vyvážející výrobce dotčeného výrobku. Žádná další společnost se však nepřihlásila a Komise ve statistikách dovozu nezjistila žádné další vývozy. Na základě toho považovala Komise za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na stejné úrovni jako na úrovni spolupracující společnosti.

(121)

Na tomto základě je prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením stanoveno takto:

(122)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje společnosti Özkan Demir reprezentativní. Prodej na domácím trhu je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie během období šetření. V tomto ohledu byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku společnosti Özkan Demir na domácím trhu reprezentativní.

(123)

Komise následně určila u vyvážejícího výrobce s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(124)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného společností Özkan Demir na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že u malého počtu typů výrobku, které byly vyvezeny do Unie během období šetření, nedošlo k žádnému domácímu prodeji, nebo byl prodej tohoto typu výrobku na domácím trhu nižší než 5 % objemu, a tudíž nebyl reprezentativní.

(125)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(126)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(127)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(128)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(129)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že [50–70] % domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady.

(130)

U typů výrobků, jejichž prodej byl celkově ziskový, byla běžná hodnota vypočtena buď jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření (126. a 127. bod odůvodnění), nebo jako vážený průměr pouze ziskového prodeje (128. bod odůvodnění) v závislosti na objemu ziskového prodeje.

(131)

Pokud jde o typy výrobku, jejichž prodej na domácím trhu 1) byl celkově neziskový nebo 2) nebyl žádný nebo byl nedostatečný, a pokud nebyly k dispozici žádné konkrétní informace o tržních cenách typů výrobků, které společnost Özkan Demir na domácím trhu neprodává, Komise vypočítala běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(132)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(133)

U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly přičteny průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly připočteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

(134)

Vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(135)

Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(136)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(137)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se výdajů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a na balení, úvěrových nákladů a bankovních poplatků, provizí, slev a dalších příspěvků.

(138)

Komise během období šetření zjistila problémy s přepočtem měny. Ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení stanoví, že by datem prodeje mělo být datum vystavení faktury a že datum smlouvy, objednávky nebo potvrzení objednávky lze použít v případě, jestliže jsou tyto doklady pro zjištění věcných prodejních podmínek vhodnější. Za prvé, Komise vzala do úvahy kolísání směnného kurzu turecké liry (a celkový výrazný pokles vůči euru (55)). Za druhé, Komise zvážila praktiky tureckého vyvážejícího výrobce při stanovování cen, s jejichž použitím byly věcné podmínky prodeje vypořádány v okamžiku objednávky, a nikoli v den vystavení faktury, a to jak v případě prodeje na domácím trhu (56), tak v případě prodeje na vývoz. Komise proto pro přepočet běžné hodnoty a vývozní ceny na turecké liry použila směnný kurz platný v den objednávky.

(139)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(140)

Na základě toho činí prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 13,6 %.

(141)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, vzhledem k tomu, že vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval veškerý vývoz z Turecka do Unie během období šetření, neboť z šetření vyplynulo, že se jednalo o jediného vyvážejícího výrobce dotčeného výrobku. Na základě toho považovala Komise za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na stejné úrovni jako na úrovni spolupracující společnosti.

(142)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(143)

Podle informací, které má Komise k dispozici, vyráběli obdobný výrobek v Unii do roku 2020 tři výrobci a po zbytek posuzovaného období a období šetření dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(144)

Komise nemohla zveřejnit údaje týkající se objemu dovozu, podílu na trhu a dovozních cen z ČLR a Turecka, jelikož se jedná o citlivé údaje o trhu, které jsou podle článku 19 základního nařízení důvěrné vzhledem k omezenému počtu stran působících na trhu Unie (dva výrobci v Unii, jeden vyvážející výrobce z Turecka a jeden vyvážející výrobce z Číny). Zveřejnění těchto informací by mohlo stranám umožnit zpětný výpočet důvěrných údajů specifických pro danou společnost. Komise proto tyto informace poskytla v rozmezích a indexech, které poskytly všem zúčastněným stranám dostatek smysluplných informací, aby mohly pochopit analýzu a závěry Komise a předložit v tomto ohledu připomínky. Údaje byly rovněž poskytnuty ve formě smysluplných trendů, aby všechny zúčastněné strany mohly hájit své zájmy. Komise nemohla zveřejnit metodu vytvoření rozmezí, protože by to stranám umožnilo získat přesná čísla z těchto rozmezí.

(145)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně [15 000–18 000] tun. Komise stanovila výrobu v Unii na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou informace poskytnuté žadatelem, odhady uvedené v podnětu a statistické údaje Eurostatu. Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žadatel byl jediným spolupracujícím výrobcem v Unii, který představoval [75–85] % celkové výroby obdobného výrobku v Unii v období šetření.

(146)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkového prodeje hlavičkových plochých profilů výrobního odvětví Unie v Unii a celkového dovozu ze třetích zemí do Unie. Metodika odhadu dovozu je podrobně vysvětlena v oddíle 4.3.2 níže.

(147)

Jak je rovněž vysvětleno v 11. a 12. bodě odůvodnění, v posuzovaném období existovali v Unii tři výrobci: Losal (žadatel), Olifer a Laminorul. Společnost Olifer při šetření nespolupracovala a společnost Laminorul požádala v roce 2019 o prohlášení konkurzu. Objemy prodeje společností Olifer a Laminorul v Unii během posuzovaného období proto vycházely z odhadu uvedeného v podnětu (57). Společnost Laminorul prodávala hlavičkové ploché profily v Unii během posuzovaného období pouze v letech 2019 a 2020, což představovalo přibližně [18–22] % resp. [4–7] % celkového prodeje výrobku, který je předmětem šetření, výrobním odvětvím Unie v uvedených letech. Pokud jde o prodej v roce 2021 a v období šetření, byl veškerý prodej výrobního odvětví Unie považován za prodej výrobku, který je předmětem šetření. V předchozích letech se mělo za to, že 75 % prodeje společnosti Laminorul se týká výrobku, který je předmětem šetření, zatímco zbývajících 25 % prodeje se týká hlavičkových plochých profilů větších šířek, na které se nevztahuje definice výrobku. Komise se domnívala, že tyto předpoklady založené na znalostech trhu žadatele poskytují přiměřený odhad, který byl potřebný k výpočtu spotřeby Unie. Objemy prodeje žadatele byly získány z jeho odpovědí na dotazník a ověřeny na místě.

(148)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(149)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 32 %. Po počátečním výrazném poklesu o 40 % v roce 2020 spotřeba v následujících letech opět mírně vzrostla. Pokles v roce 2020 se časově shodoval s rokem, kdy byla Unie nejvíce zasažena pandemií COVID-19, a lze jej z velké části přičíst souvisejícím „omezením volného pohybu osob“, kdy byly dočasně uzavřeny továrny výrobců i uživatelů hlavičkových plochých profilů. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 29. bodě odůvodnění, se hlavičkové ploché profily používají především v lodním průmyslu. Dotčený výrobek se v Unii většinou používá při výrobě výletních lodí a jiných luxusních plavidel, jakož i vojenských plavidel. Jedním z důsledků pandemie COVID-19 bylo zpomalení objednávek a výroby luxusních plavidel, což mělo na výrobu hlavičkových plochých profilů významný dopad. Ačkoli se spotřeba od roku 2020 zvýšila, stále zdaleka nedosahuje úrovně před pandemií.

(150)

Komise zkoumala, zda by dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z dotčených zemí měl být posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(151)

Dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na dovoz z Číny a Turecka bylo vyšší než úroveň považovaná za nepatrnou podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podíl na trhu v období šetření činil [4,0–6,0] %, respektive [53,0–58,0] %.

(152)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Číny a Turecka a obdobným výrobkem byly podobné. Přesněji řečeno, dovážené výrobky soutěžily mezi sebou navzájem i s hlavičkovými plochými profily vyráběnými v Unii, protože musí splňovat stejné technické normy a musí být certifikovány stejnými institucemi, aby byly způsobilé pro zamýšlené konečné použití. Hlavičkové ploché profily pocházející ze všech zdrojů se prodávají prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím zákazníků. Výrobci lodí používají stejné hlavičkové ploché profily ke stejnému účelu a rozlišují pouze technické aspekty výrobku (např. šířka, délka, jakost oceli atd.), nikoli původ výrobku.

(153)

Proto byla splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení a dovoz z Číny a Turecka byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

(154)

Komise stanovila objem dovozu z Číny a Turecka na základě ověřených údajů spolupracujících vyvážejících výrobců. Ověřené údaje těchto výrobců byly považovány za přesnější než údaje Eurostatu, protože Eurostat vykazuje veškeré dovážené výrobky kódu KN pro hlavičkové ploché profily. Tento kód zahrnuje rovněž hlavičkové ploché profily s rozměry, které nespadají do definice výrobku v rámci tohoto šetření.

(155)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě podílu tohoto dovozu na celkové spotřebě v Unii. Jak je vysvětleno ve 146. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii byla založena na objemu prodeje hlavičkových plochých profilů výrobního odvětví Unie v Unii a celkového dovozu ze třetích zemí do Unie. Objem dovozu z jiných třetích zemí, jak je rovněž uvedeno v tabulce 3 níže, byl stanoven na základě údajů Eurostatu. Při odhadu, která část těchto dovozů se týkala dotčeného výrobku, se Komise řídila předpoklady vysvětlenými v oddíle C.1.1.1 podnětu. Žadatel odhadl, že v letech 2019 a 2020 se 25 % dovozu ze Spojeného království týkalo výrobku, který je předmětem šetření, a v ostatních letech, kdy známý výrobce ve Spojeném království rozšířil svůj sortiment hlavičkových plochých profilů, to bylo 45 %. Žadatel dále odhadl, že 75 % dovozu ze všech ostatních zemí se týkalo výrobku, který je předmětem šetření. Na základě dostupných informací považovala Komise tyto předpoklady za přiměřený odhad dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(156)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(157)

Objem dovozu z dotčených zemí se mezi rokem 2019 a obdobím šetření snížil o 30 %, přičemž v roce 2020 prudce poklesl a poté se do období šetření částečně zotavil. Zároveň se jejich podíl na trhu zvýšil o 4 %. Pokles objemu dovozu z dotčených zemí se časově shodoval s poklesem spotřeby Unie o 32 % ve stejném období, jak je vysvětleno ve 149. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že dotčené země si v době klesající spotřeby dokázaly zachovat svůj podíl na trhu, ba dokonce jej zvýšit, bylo toto zvýšení podílu na trhu na úkor ostatních účastníků trhu, zejména výrobního odvětví Unie. Během období šetření se podíl dotčených zemí na trhu ve srovnání s rokem 2021 opět snížil o osm procent, ale zůstal na vyšší úrovni, než jaký byl jejich podíl na trhu v roce 2019. Tento pokles podílu dotčených zemí na trhu do značné míry souvisel s výrazným zvýšením prodeje žadatele jednomu důležitému zákazníkovi během období šetření. Informace, které má Komise k dispozici, však neprokázaly, že by tento nárůst byl strukturální nebo že by tento trend pokračoval i po skončení období šetření.

(158)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě ověřených údajů spolupracujících vyvážejících výrobců v souladu se stanovením objemu dovozu, jak je vysvětleno ve 154. až 155. bodě odůvodnění. Cenové podbízení u dovážených výrobků bylo stanoveno na základě údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců a spolupracujícího výrobce v Unii.

(159)

Vážená průměrná cena dovozu do Unie z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(160)

Dovozní ceny se v případě Číny zvýšily o 33 % a v případě Turecka o 39 %. Tento nárůst byl do značné míry způsoben zvýšením cen surovin a energií v důsledku pandemie COVID-19 a později během období šetření také probíhající válkou na Ukrajině. Během posuzovaného období však prodejní ceny v Unii vzrostly ještě více, a to o 46 %.

(161)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

(162)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu spolupracujícího výrobce v Unii v období šetření. Ukázalo se, že dovážené výrobky vykazují na trhu Unie vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 6,5 % v případě Číny a 11,1 % v případě Turecka.

(163)

Komise navíc zjistila existenci stlačení cen. Jak ukazuje tabulka 8, výrobní odvětví Unie skutečně prodávalo během celého období šetření pod výrobními náklady. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem bylo výrobnímu odvětví Unie zabráněno zvýšit své prodejní ceny, aby dosáhlo ziskové situace, což vedlo ke ztrátám během celého posuzovaného období. Komise zejména zjistila prodej pod cenou ve výši 21,7 % u Číny a 30,0 % u Turecka.

(164)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(165)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v podnětu a ověřených údajů spolupracujícího výrobce v Unii. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii, kteří v posuzovaném období vyráběli a prodávali dotčený výrobek na trhu Unie. Jak je vysvětleno ve 147. bodě odůvodnění, na počátku posuzovaného období existovali tři výrobci v Unii, z nichž v průběhu období šetření zůstali pouze dva, a to z důvodu úpadku společnosti Laminorul. Mikroekonomické ukazatele Komise posuzovala na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník od spolupracujícího výrobce v Unii. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní, zejména proto, že spolupracující výrobce v Unii představoval v období šetření více než 75 % celkové výroby v Unii.

(166)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(167)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(168)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(169)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil. Částečně to bylo způsobeno výše uvedeným úpadkem společnosti Laminorul, ale také objemy výroby dvou zbývajících společností vykázaly v roce 2020 prudký pokles (58). Ačkoli se objem výroby v následujících letech opět zvýšil, během období šetření stále zdaleka nedosahoval objemu výroby v roce 2019. Tento pokles během posuzovaného období je rovněž v souladu s poklesem spotřeby v Unii v průběhu stejných let.

(170)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období rovněž snížila v důsledku úpadku společnosti Laminorul. Výrobní kapacita dvou zbývajících společností zůstala během posuzovaného období stabilní. Míra využití kapacity se však během posuzovaného období o 2 % snížila, a to po prudkém poklesu v roce 2020 způsobeném snížením spotřeby a souvisejícího objemu výroby v důsledku pandemie COVID-19, jak je vysvětleno ve 149. bodě odůvodnění. U zbývajících dvou společností se míra využití kapacity mezi rokem 2019 a obdobím šetření ještě více snížila. (59)

(171)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(172)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 38 %, přičemž v roce 2020 prudce poklesl, načež se do období šetření částečně zotavil. Ve stejném období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 9 %. Klesající trend objemu prodeje, i když o něco méně strmý, je patrný i při pohledu na samotné dvě zbývající společnosti, ačkoli v roce 2021 a v období šetření opět získaly určitý podíl na trhu (60). Pokles podílu na trhu a objemu prodeje v Unii v roce 2020 odpovídal úpadku společnosti Laminorul. Ačkoli se spotřeba v Unii, objem dovozu a prodeje v roce 2020 snížily v důsledku dopadu pandemie COVID-19, jak je vysvětleno ve 149. bodě odůvodnění, část objemu prodeje dříve přičítána společnosti Laminorul byla nahrazena dovozem, nikoli prodejem jiných výrobců v Unii. To je zřejmé z údajů obsažených v tabulkách 3 a 6, které ukazují, že podíl Číny a Turecka na trhu se v roce 2020 zvýšil, zatímco výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu ztratilo. Po roce 2020 dokázalo výrobní odvětví Unie získat část ztraceného podílu na trhu zpět, nedosáhlo však úrovně před rokem 2020.

(173)

Jak je vysvětleno ve 169. a 170. bodě odůvodnění, objem výroby a míra využití kapacity výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily, což vedlo k vyšším fixním nákladům na jednotku výroby. Současně se poptávka po hlavičkových plochých profilech v roce 2020 výrazně snížila, načež se až do období šetření mírně zotavovala. V souvislosti s poklesem spotřeby ztratilo výrobní odvětví Unie značný objem prodeje a podíl na trhu. Některé objemy prodeje a podíl na trhu se mu podařilo znovu získat pouze na úkor prodejních cen, které zůstaly trvale nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno níže v oddíle 4.4.3.1. Proto se také zhoršily vyhlídky výrobního odvětví Unie na růst.

(174)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(175)

Zaměstnanost v tomto odvětví vykazovala podobný trend jako výroba a spotřeba na trhu Unie a během posuzovaného období prudce klesla o 48 %. To bylo způsobeno zejména úpadkem společnosti Laminorul, ale zaměstnanost se snížila i u žadatele, ačkoli se od svého minima v roce 2020 do období šetření mírně zotavila (62). Tento pokles se odvíjel od klesajícího trendu pozorovaného u spotřeby v Unii v roce 2020 a jejího částečného oživení až do období šetření.

(176)

Současně se produktivita od roku 2019 do období šetření zvýšila o 15 %. Tento údaj je však ovlivněn skutečností, že společnost Laminorul v roce 2019 propustila velkou část svých zaměstnanců, ale přesto měla v roce 2019 (a v menší míře i v roce 2020) ještě obrat. Produktivita dvou zbývajících výrobců v Unii se během posuzovaného období snížila (63). Klesající produktivita dvou zbývajících výrobců v Unii poukazuje na zvýšení nákladů práce na jednu tunu vyrobených hlavičkových plochých profilů.

(177)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(178)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(179)

Průměrné jednotkové prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(180)

Průměrné prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období zvýšily o 46 %, zatímco jednotkové výrobní náklady se ve stejném období zvýšily o něco méně, a to o 41 %. Po celé posuzované období však byly prodejní ceny trvale nižší než průměrné výrobní náklady. To znamená, že výrobce v Unii nedokázal zvýšit své prodejní ceny na takovou úroveň, aby pokryl zvýšené výrobní náklady.

(181)

Prodej obdobného výrobku na trhu Unie byl založen buď na rámcových smlouvách s odběrateli, které stanovily množství a ceny na následující období (od jednoho roku do několika měsíců), nebo vycházel z kotací a spotových cen. Spolupracující výrobce v Unii měl proto při novém projednávání smluv nebo poskytování cenových nabídek možnost zvýšit prodejní ceny v souvislosti s rostoucími cenami surovin a energie. V posuzovaném období se mu to však nepodařilo v potřebném rozsahu, neboť cenový tlak ze strany dovozu, který pokračoval ve vysokých objemech, byl značný. To vedlo k trvalé ztrátovosti spolupracujícího výrobce v Unii, jak je vysvětleno v oddíle 4.4.3.4 níže.

(182)

Průměrné náklady práce spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(183)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se během posuzovaného období zvýšily o 12 %. Důvodem bylo snížení počtu zaměstnanců, aniž by došlo k podobnému snížení fixních nákladů.

(184)

Úroveň zásob spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(185)

Zásoby se nejdříve v roce 2020 snížily o 18 % a poté se po zbytek posuzovaného období zvyšovaly, až dosáhly úrovně o 17 % vyšší než v roce 2019. Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se během celého posuzovaného období zvyšoval a dosáhl 16 až 19 % roční výroby. Tato situace měla negativní dopad na finanční situaci spolupracujícího výrobce v Unii.

(186)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u spolupracujícího výrobce v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(187)

Komise stanovila ziskovost spolupracujícího výrobce v Unii tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Spolupracujícímu výrobci v Unii se během posuzovaného období podařilo snížit své ztráty, nicméně i tak zůstal po celé období ztrátový. Skutečnost, že v období šetření své ztráty v porovnání s předchozími roky snížil, byla do značné míry způsobena jeho zvýšenou schopností, spojenou s přizpůsobením jeho obchodní strategie, opakovaně vyjednávat a přizpůsobovat své ceny zvýšeným nákladům na energii a suroviny. Avšak vzhledem k přetrvávajícímu cenovému tlaku ze strany levného dovozu z dotčených zemí, který během posuzovaného období dokonce dokázal zvýšit svůj již tak vysoký podíl na trhu, se spolupracujícímu výrobci v Unii nepodařilo promítnout do cen pro své odběratele všechny náklady.

(188)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku byl až do období šetření klesající, přičemž v letech 2020 a 2021 byl peněžní tok záporný, a během období šetření opět rostl, přičemž v průběhu celého posuzovaného období došlo k celkovému poklesu o 96 %. Tento negativní trend ukázal, že spolupracující výrobce v Unii se potýkal s obtížemi při samofinancování svých činností, což bylo dalším ukazatelem jeho zhoršující se finanční situace.

(189)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Spolupracující výrobce v Unii průběžně investoval do zlepšení efektivity svých výrobních zařízení, například do pořízení nových tryskacích a lakovacích strojů, které umožňují provádět ty části výrobního procesu, které byly dříve zadávány externím dodavatelům, čímž se zvyšuje efektivita a zkracují dodací lhůty. Jeho schopnost investovat však byla vzhledem k jeho trvale ztrátové situaci omezená. Kromě toho návratnost investic, ačkoli se v průběhu posuzovaného období zlepšovala, zůstala po celé období záporná. Spolupracující výrobce v Unii proto nebyl schopen dosáhnout dostatečného zisku, aby pokryl své investice.

(190)

Schopnost spolupracujícího výrobce v Unii získat kapitál byla ovlivněna jeho nepříznivou finanční situací. Přetrvávající ztráty a čistý peněžní tok poukazovaly na vážné obavy, pokud jde o jeho likviditu a schopnost získat kapitál k financování své provozní činnosti a potřebných investic.

(191)

Výrobní odvětví Unie utrpělo během celého posuzovaného období újmu. Trvale ztrátová situace výrobního odvětví Unie po celé toto období odpovídala významnému objemu dovozu z dotčených zemí za ceny nižší, než jsou výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno v oddíle 4.3.3, ceny výrobního odvětví Unie byly výrazně podbízené a stlačené dovozem z dotčených zemí.

(192)

V období celkového poklesu spotřeby v Unii a po částečném oživení po počátečním významném poklesu prodeje hlavičkových plochých profilů v Unii v roce 2020 převýšil nárůst objemu dovozu z dotčených zemí nárůst objemu prodeje v Unii na trhu Unie. Po počátečním poklesu o 35 % v roce 2020 se objem dovozu z dotčených zemí zvýšil na úroveň 70 % objemu dovozu z roku 2019. Objem prodeje výrobního odvětví Unie zaznamenal počáteční pokles o 53 % a zotavil se na úroveň pouze 62 % objemu prodeje z roku 2019.

(193)

Současně se zvýšily prodejní ceny jak pro výrobní odvětví Unie, tak pro obě dotčené země. Zatímco však výrobní odvětví Unie nedokázalo trvale zvyšovat svou cenovou úroveň tak, aby dosáhlo ziskového stavu, rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a dovozními cenami z obou dotčených zemí se zvyšoval. Ceny v Unii se během posuzovaného období zvýšily o 46 %, zatímco dovozní ceny z ČLR se během stejného období zvýšily o 33 % a z Turecka o 39 %. To mělo za následek, že navzdory zvýšení cen dovozu i prodeje v Unii vyvíjely ceny dovozu z obou dotčených zemí na prodejní ceny výrobního odvětví Unie rostoucí cenový tlak. V důsledku toho bylo výrobní odvětví Unie nuceno pokračovat v prodeji se ztrátou a mezi rokem 2019 a obdobím šetření ztratilo svůj podíl na trhu ve prospěch dotčených zemí. Přestože výrobní odvětví Unie během období šetření znovu získalo část svého ztraceného podílu na trhu, tento podíl nedosáhl úrovně z roku 2019. Jak je vysvětleno ve 157. bodě odůvodnění, zvýšení podílu na trhu během období šetření nemělo strukturální povahu, ale do značné míry souviselo s dočasným zvýšením objednávek od konkrétního zákazníka.

(194)

Téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly během celého posuzovaného období celkově negativní trend. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity se v souladu s poklesem objemu prodeje a podílu na trhu výrazně zhoršily. Zpočátku se ukazatele v roce 2020 vyvíjely negativně, což bylo způsobeno především pandemií COVID-19 a úpadkem společnosti Laminorul, jak je vysvětleno ve 149., 160., 170. a 172. bodě odůvodnění. Od roku 2020 se Unie dokázala do určité míry zotavit, protože poptávka po hlavičkových plochých profilech a spotřeba v Unii v důsledku pandemie COVID-19 opět vzrostly. Ačkoli však ukazatele újmy vykazovaly od roku 2020 zlepšení, během období šetření se všechny nacházely stále hluboko pod úrovní před rokem 2020. Vzhledem k tomu, že přetrvával vysoký objem dumpingového dovozu z dotčených zemí za ceny, jež jsou nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, a vysoký podíl tohoto dovozu na trhu, se výrobní odvětví Unie nedokázalo zotavit v míře nezbytné k tomu, aby dosáhlo stabilní a ziskové finanční situace.

(195)

Během posuzovaného období se čisté investice snížily o 36 %, přičemž návratnost investic zůstala záporná. Peněžní tok během posuzovaného období drasticky kolísal a od roku 2020 byl převážně záporný nebo se blížil nule. To ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svůj provoz.

(196)

Počet zaměstnanců se ve stejném období snížil o 48 %, což bylo z velké části způsobeno úpadkem společnosti Laminorul v roce 2020, ale podobný klesající trend byl patrný i u ostatních výrobců v Unii. Současně se snížila produktivita (pokud se neberou v úvahu prodeje společnosti Laminorul, jak je vysvětleno v 176. bodě odůvodnění), což vedlo k vyšším nákladům práce na jednu tunu hlavičkových plochých profilů.

(197)

Jak je uvedeno výše, hospodářské ukazatele, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, byly během posuzovaného období záporné. To ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat provoz, provádět nezbytné investice a opatřit si kapitál, což bránilo jeho růstu a dokonce ohrožovalo jeho přežití.

(198)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(199)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory byly dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, pandemie COVID-19 ovlivňující spotřebu Unie, zvýšení cen energií a údajná nedostatečná diverzifikace výrobků.

(200)

Komise zkoumala vývoj objemu dovozu z dotčených zemí a jeho dopad na výrobní odvětví Unie, jak vyžaduje čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(201)

Množství dovozu z dotčených zemí se během posuzovaného období snížilo o 30 %. Tento pokles, jak je vysvětleno v 157. bodě odůvodnění, se shodoval s podobným poklesem spotřeby v Unii, který byl způsoben zejména pandemií COVID-19 a následným poklesem poptávky po stavbě lodí a souvisejících vstupech, jako jsou hlavičkové ploché profily. Jak je však vysvětleno ve 192. až 193. bodě odůvodnění, zjištěný nárůst objemu dovozu po roce 2020 byl větší než nárůst objemu prodeje v Unii ve stejném období.

(202)

V roce 2020 ztratilo výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu, zejména z důvodu zániku společnosti Laminorul. Jak je uvedeno v tabulkách 3 a 6, podíl na trhu, který dříve držela společnost Laminorul, připadl částečně Turecku a Číně. Dotčené země v letech 2019 až 2021 neustále zvyšovaly svůj podíl na trhu. Během období šetření dotčené země opětovně ztratily část svého podílu na trhu, který získaly v předchozích letech, ve prospěch výrobního odvětví Unie. I když se však výrobnímu odvětví Unie podařilo získat zpět část svého podílu na trhu, který ztratilo v roce 2020, dosud teto podíl nedosáhl úrovně před rokem 2020. Podíl dovozu z dotčených zemí na trhu se zvýšil z [54,1–61,1] % v roce 2019 na [57,0–64,0] % v období šetření, tj. o 4 %, zatímco výrobní odvětví Unie ve stejném období podíl na trhu ztratilo. V důsledku toho došlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení.

(203)

Kromě toho se tento dovoz během celého posuzovaného období uskutečňoval za ceny významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Ačkoli výrobní odvětví Unie bylo schopno v průběhu posuzovaného období zvýšit své ceny, aby částečně pokrylo zvýšené ceny surovin a vstupů, nedokázalo zvýšit své ceny v plném rozsahu nezbytném k pokrytí svých výrobních nákladů. Ačkoli dovozní ceny z Číny i z Turecka se během posuzovaného období rovněž zvyšovaly, rostly v menší míře než ceny výrobního odvětví Unie a začínaly na nižší cenové úrovni. Průměrná dovozní cena z Číny i Turecka byla ve skutečnosti trvale nižší, než činily výrobní náklady výrobního odvětví Unie po celé posuzované období.

(204)

Cenový tlak vyvíjený levným dovozem z Číny i z Turecka způsobil, že výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost než se řídit tímto nastavením cen, aby se pokusilo znovu získat objem prodeje, který ztratilo v roce 2020, v období snížené spotřeby a rostoucích výrobních nákladů. Přestože se výrobnímu odvětví Unie v období šetření podařilo zvýšit objem prodeje po roce 2020 na 62 % úrovně z roku 2019, nedokázalo tohoto zvýšení dosáhnout ve stejném rozsahu, v jakém se zvýšila spotřeba Unie (která v období šetření činila 68 % úrovně z roku 2019) a dovoz z dotčených zemí (na 70 % úrovně z roku 2019). To následně vedlo k tomu, že spolupracující výrobce v Unii byl po celé posuzované období trvale ve ztrátové situaci. Podobný negativní vývoj vykázaly ve stejném období i další finanční ukazatele, jako je návratnost investic a peněžní tok. Přestože se návratnost investic během posuzovaného období zlepšila, zůstala po celou dobu trvale záporná, zatímco peněžní tok se v období šetření vrátil pouze na 4 % úrovně z roku 2019.

(205)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významnou přítomností dumpingového dovozu z dotčených zemí. V souvislosti se zmenšujícím se trhem měl zvýšený podíl dovozu z dotčených zemí na trhu v kombinaci s jeho nízkými průměrnými prodejními cenami negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie. Přestože se výrobní odvětví Unie dokázalo až do období šetření do určité míry z poklesu objemu prodeje a podílu na trhu, k němuž došlo v roce 2020, zotavit, nedokázalo zvýšit své prodejní ceny natolik, aby plně pokryly výrazně zvýšené výrobní náklady, a to z důvodu zvýšeného dumpingového dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí. Levný dovoz z dotčených zemí tak způsobil stlačování cen.

(206)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(207)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(208)

Jedinou další třetí zemí, ze které se v posuzovaném období do Unie dovážely významné objemy hlavičkových plochých profilů, bylo Spojené království. Hlavičkové ploché profily vyráběné ve Spojeném království však představovaly výrobek, který byl předmětem šetření, pouze částečně. Společnost British Steel, jediný známý výrobce hlavičkových plochých profilů ve Spojeném království, vyráběla v roce 2019 pouze hlavičkové ploché profily o šířce 200 mm a více, od roku 2020 o šířce 180 mm a více a v současné době také o šířce 160 mm a více (64). Jak je vysvětleno ve 154. bodě odůvodnění, statistické informace o hlavičkových plochých profilech, které má Eurostat za posuzované období k dispozici, zahrnují všechny velikosti hlavičkových plochých profilů, nikoli pouze výrobek, který je předmětem šetření. Na základě informací uvedených v podnětu Komise odhadla část objemu dovozu zaznamenaného Eurostatem, která se týkala dotčeného výrobku v jednotlivých letech.

(209)

Jak je uvedeno ve 157. a 172. bodě odůvodnění, dovoz z dotčených zemí i objem prodeje výrobního odvětví Unie v roce 2020 výrazně poklesly a v následujících letech došlo k částečnému zotavení. Současně se dovoz ze Spojeného království v roce 2020 zvýšil o 40 %, v roce 2021 klesl na pouhou polovinu objemu z roku 2019 a následně se opět zvýšil na úroveň o 16 % nižší než v roce 2019. Spolupracující uživatel vysvětlil, že výrobce ve Spojeném království vyrábí hlavičkové ploché profily (a vyváží je) nepravidelně a pouze tehdy, když nevyužívá svou výrobní kapacitu pro jiné výrobky.

(210)

Zjištěné nárůsty a poklesy objemů dovozu ze Spojeného království neodpovídaly souběžnému poklesu a nárůstu dovozu z dotčených zemí ani prodejům výrobního odvětví Unie. Kromě toho byly dovozní ceny ze Spojeného království výrazně nad úrovní cen dovozu hlavičkových plochých profilů z dotčených zemí a blížily se cenám výrobního odvětví Unie během období šetření.

(211)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a s ohledem na vysoký objem dovozu za nízké ceny z dotčených zemí ve srovnání s dovozem z jiných třetích zemí Komise předběžně dospěla k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nezmírnil příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(212)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(213)

Vývoz výrobního odvětví Unie se od roku 2019 neustále snižoval, až v období šetření dosáhl zanedbatelného objemu. Jako jednu z příčin tohoto snížení výrobní odvětví Unie uvedlo celosvětový pokles spotřeby v důsledku pandemie COVID-19, jakož i konkurenci zejména tureckého levného vývozu, který probíhal nejen na domácím trhu, ale i na trzích třetích zemí.

(214)

Vývoz tvořil pouze malou část celkového prodeje výrobního odvětví Unie, přičemž v roce 2019 představoval [5–9] % jeho výroby a během období šetření se snížil na [3–1] %. Ačkoli tedy pokles vývozní výkonnosti mohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jak rovněž tvrdila vláda Turecka ve svých připomínkách k zahájení řízení, dospěla Komise předběžně k závěru, že vzhledem k vysokému podílu prodeje v Unii ve srovnání s prodejem na vývoz během celého posuzovaného období nezmírnil pokles prodeje na vývoz příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(215)

Vláda Turecka a společnosti Özkan a Fincantieri ve svých připomínkách k zahájení řízení poukázaly na skutečnost, že pandemie COVID-19 a souběžný pokles spotřeby přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebo ji přímo způsobily. Jak ukazuje tabulka 2, spotřeba hlavičkových plochých profilů v Unii se během posuzovaného období snížila o 32 %, což opravdu souviselo zejména s pandemií COVID-19, jak je uvedeno v 149. bodě odůvodnění. Současně však ještě více poklesl prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a to o 38 %. Situace působící újmu způsobená významným objemem dovozu za ceny nižší, než jsou výrobní náklady výrobního odvětví Unie, navíc existovala již v roce 2019, přičemž pandemie COVID-19 začala mít dopad až od roku 2020. Proto by pandemie COVID-19 a z ní vyplývající pokles spotřeby hlavičkových plochých profilů v Unii měly být v roce 2020 považovány spíše za zhoršující faktor než za příčinu situace způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie.

(216)

Na tomto základě Komise předběžně dospěla k závěru, že vývoj spotřeby v Unii nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(217)

Turecká vláda tvrdila, že zvýšení cen energií od konce roku 2021, a zejména v roce 2022 v důsledku vojenské agrese Ruské federace vůči Ukrajině, ovlivnilo situaci žadatele, která mu působila újmu, a nemělo by být přičítáno dovozu z dotčených zemí.

(218)

Jak však vyplývá z tabulky 8, výrobní odvětví Unie dokázalo od roku 2021 do období šetření zvýšit své prodejní ceny z [1 000–1 150] EUR na [1 200–1 400] EUR. Tento nárůst o přibližně 24 % převýšil nárůst výrobních nákladů ve stejném období, což naznačuje, že zvýšení nákladů nebo cen energie mohlo být přeneseno na odběratele. Přesto však výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své prodejní ceny tak, aby plně pokryly jeho celkové výrobní náklady, a to v důsledku cenového tlaku, který vyvíjel přetrvávající levný dovoz z dotčených zemí.

(219)

Jak je vysvětleno ve 163., 180. a 181. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie nedokázalo během celého posuzovaného období přiměřeně upravit své prodejní ceny tak, aby dosáhlo ziskového stavu. Vzhledem k tomu, že tento trend byl pozorován po dlouhou dobu, nelze jej vysvětlit pouze zvýšením nákladů na energii v období šetření. Tato nemožnost upravit prodejní ceny se časově shoduje s nárůstem podílu dumpingového dovozu z dotčených zemí na trhu na významné úrovni cenového podbízení, což stlačilo prodejní ceny výrobního odvětví Unie, a výrobní odvětví Unie se tak nemohlo vrátit do ziskové situace.

(220)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že vývoj cen energie nemůže být příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(221)

Společnost Özkan tvrdila, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie byla částečně způsobena skutečností, že v odvětví stavby lodí je běžnou praxí nakupovat všechny různé velikosti a typy hlavičkových plochých profilů pro daný projekt z jednoho a téhož zdroje, což usnadňuje jejich dohledatelnost. Jelikož výrobní odvětví Unie vyrábělo pouze hlavičkové ploché profily do šířky 204 mm, nemělo podle společnosti Özkan soutěžní výhodu, kterou měla společnost Özkan, neboť vyráběla hlavičkové ploché profily všech velikostí.

(222)

Komise však nenašla žádné důkazy o údajné praxi výrobců lodí nakupovat veškeré hlavičkové ploché profily z jednoho zdroje, a ani společnost Özkan takové důkazy nepředložila. Naopak, spolupracující uživatel i dovozce, který není ve spojení, poskytli vyjádření, v nichž poukázali na nutnost zajistit diverzifikovaný zdroj dodávek a nespoléhat se pouze na jednoho dodavatele. Uživatel rovněž uvedl, že obvykle nakupuje hlavičkové ploché profily na sklad, že veškeré hlavičkové ploché profily stejné velikosti mohou být používány zaměnitelně nezávisle na jejich zdroji a že nákupy nejsou vázány na konkrétní projekt.

(223)

Kromě toho výrobní odvětví Unie v posledních letech investovalo do diverzifikace výrobků tím, že během posuzovaného období rozšířilo svou nabídku velikostí hlavičkových plochých profilů. V této souvislosti společnost Fincantieri ve svých připomínkách poukázala na pasáž v podnětu, kde žadatel uvedl, že „je levnější vyrábět zboží do nominální šířky 180 mm“. Společnost Fincantieri proto zpochybnila rozhodnutí žadatele investovat do výroby větších rozměrů a tvrdila, že to přispělo ke slabým ziskům výrobního odvětví Unie.

(224)

V rozporu s výše uvedeným však z podnětu i z ověřených údajů žadatele vyplynulo, že výroba větších rozměrů hlavičkových plochých profilů je hospodárnější, neboť vyžaduje méně válcování a je časově efektivnější. V bodě 1.3 stížnosti se rovněž uvádí, že „menší velikost hlavičkového plochého profilu znamená vyšší náklady“. To by svědčilo o tom, že diverzifikační strategie výrobního odvětví Unie v minulosti měla pro jeho ziskovost spíše pozitivní přínos, než že by přispěla k utrpěné újmě.

(225)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že údajná nedostatečná diverzifikace typů hlavičkových plochých profilů výrobním odvětvím Unie není taková, aby oslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(226)

Mezi rokem 2019 a obdobím šetření došlo k celkovému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie. Toto zhoršení bylo obzvláště výrazné v roce 2020, poté se situace až do období šetření do určité míry zlepšila. Na konci dotčeného období však bylo výrobní odvětví Unie nadále ztrátové a nedokázalo se zotavit na úroveň před rokem 2020. Tyto negativní okolnosti se časově shodovaly se zvýšeným podílem dovozu hlavičkových plochých profilů z dotčených zemí na trhu, který se uskutečňoval za dumpingové ceny, jež se během posuzovaného období zvýšily, ale méně než ceny výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v oddíle 5.1 výše.

(227)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Dopady dovozu z jiných třetích zemí, vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, pandemie COVID-19 ovlivňující spotřebu v Unii, zvýšení cen energie a údajné nedostatečné diverzifikace výrobků na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o objem výroby, prodejní ceny a ziskovost, byly pouze omezené.

(228)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, nejsou dostatečné k oslabení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(229)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(230)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(231)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčených zemí, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(232)

Spolupracující výrobce v Unii byl po celé posuzované období ztrátový. Žadatel navrhl cílový zisk ve výši 7,4 %, a to na základě zisku dosaženého u jiných produktových řad v roce 2019. Komise však měla za to, že tyto jiné produktové řady se týkaly závěsů na automobily a speciálních profilů, což jsou dražší, složitější výrobky a výrobky specializované pro konkrétní zákazníky. Ziskové rozpětí bylo proto v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. c) základního nařízení předběžně stanoveno na 6 %.

(233)

Na základě toho se cena, která nepůsobí újmu, rovná částce [1 300] – [1 600] EUR za jednu tunu hlavičkových plochých profilů, což je výsledkem uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí 6 % na výrobní náklady spolupracujícího výrobce v Unii během období šetření.

(234)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie spolupracujícím výrobcem v Unii, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(235)

Úroveň pro odstranění újmy pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 120. bod odůvodnění pro ČLR a 141. bod odůvodnění pro Turecko).

(236)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(237)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 2 odst. 7 základního nařízení, zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení zájmů všech různých účastníků, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(238)

V Unii působí dvě společnosti vyrábějící hlavičkové ploché profily. Přímo zaměstnávají [130–160] pracovníků a sídlí ve Španělsku a Itálii. V roce 2019 působil v Unii ještě jeden výrobce, a to v Rumunsku. V důsledku toho byl celkový počet přímých zaměstnanců ve výrobě hlavičkových plochých profilů v roce 2019 téměř dvojnásobný oproti počtu zaměstnanců v období šetření.

(239)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie byla dumpingovým dovozem z dotčených zemí během období šetření způsobena podstatná újma. Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo udržet si podíl na trhu, zvýšit výrobu a využití kapacity, zvýšit ceny tak, aby pokryly výrobní náklady, a dosáhnout úrovně ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tím by se výrobní odvětví Unie vrátilo k udržitelnému stavu a mohlo by provádět budoucí investice.

(240)

Neuložení opatření by pravděpodobně vedlo k další ztrátě podílu na trhu a zhoršení ziskovosti, která byla již v posuzovaném období negativní. To by mohlo způsobit další uzavírání výrobních zařízení a propouštění, čímž by byla ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie. Tato skutečnost je obzvláště důležitá vzhledem k tomu, že v současné době zbývají pouze dva výrobci v Unii, kteří jsou malými a středními podniky.

(241)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že uložení prozatímních antidumpingových opatření na dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z dotčených zemí by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(242)

Během šetření se přihlásil pouze jeden dovozce, který není ve spojení a který poskytl odpovědi na dotazník, a to společnost Baglietto. Bohužel i přes několikerou revizi odpovědi na dotazník bylo množství informací, které zůstaly neúplné, včetně popisné části odpovědi, takového rozsahu, že odpověď byla příliš nedostatečná na to, aby mohla být v šetření přijata. Dovozce souhlasil s tím, že místo toho předloží vyjádření k újmě a zájmu Unie. Společnost Baglietto se ve svém vyjádření postavila proti antidumpingovým opatřením, neboť tvrdila, že tato opatření by omezila dostupnost hlavičkových plochých profilů v Unii, a mohla by tak na trhu Unie vytvořit duopolní nebo monopolní situaci.

(243)

Přihlásili se také dva uživatelé, kteří předložili odpovědi na dotazník. Odpověď jednoho uživatele byla příliš neúplná na to, aby mohla být v rámci šetření přijata, zatímco odpověď uživatele Fincantieri byla přijata a ověřena na místě. Společnost Fincantieri je největší loďařskou společností v Unii, a proto je jedním z nejdůležitějších uživatelů výrobku, který je předmětem šetření.

(244)

Společnost Fincantieri za prvé tvrdila, že uložení antidumpingových opatření by prakticky znamenalo uzavření trhu vůči dovozu hlavičkových plochých profilů a způsobilo by riziko nedostatku dodávek, zejména v případě hlavičkových plochých profilů o šířce 160–200 mm, které vyrábí pouze jeden výrobce v Unii. Za druhé uživatel tvrdil, že uložení opatření by zhoršilo nedostupnost na trhu Unie. Podle společnosti Fincantieri nemá výrobní odvětví Unie dostatečnou kapacitu, aby uspokojilo potřebu celého odvětví stavby lodí. Dodávky výrobního odvětví Unie se navíc během období šetření potýkaly se zpožděním a logistickými problémy, což společnost Fincantieri donutilo přistoupit k dovozu z dotčených zemí. Za třetí společnost Fincantieri uvedla, že kromě dotčených zemí neexistují žádní jiní spolehliví alternativní dodavatelé hlavičkových plochých profilů.

(245)

Kromě dovozce a uživatele rovněž turecká vláda tvrdila, že uložení antidumpingových opatření by vedlo k monopolnímu postavení na trhu Unie. Zároveň turecká vláda poukázala na stávající ochranná opatření na dovoz výrobků z oceli, včetně hlavičkových plochých profilů, která podle jejího názoru chrání výrobní odvětví Unie již dostatečně.

(246)

Hlavní argumenty předložené uživatelem, dovozcem a tureckou vládou se v podstatě týkaly skutečnosti, že se strany obávají rizika nedostatku dodávek a monopolní situace na trhu Unie v případě, že budou uložena antidumpingová opatření. Cílem a zamýšleným účinkem uložení antidumpingových opatření však nikdy není uzavření trhu Unie pro dovoz ze třetích zemí. Cílem je odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které narušují obchod, a obnovit tak hospodářskou soutěž a rovné podmínky pro výrobce v Unii. Skutečnost, že výrobní odvětví Unie nepracovalo po celé posuzované období na plnou kapacitu, naznačuje, že výrobci v Unii mohli na trhu Unie prodávat více hlavičkových plochých profilů.

(247)

Kromě toho nic nenasvědčovalo tomu, že by dovozci nebo uživatelé nebyli schopni absorbovat zvýšení cen, které by vyplývalo z uložení antidumpingových opatření. Informace poskytnuté společností Baglietto neumožnily určit schopnost dovozců absorbovat navrhované antidumpingové clo.

(248)

Z ověřených údajů a vyjádření spolupracujícího uživatele však jasně vyplynulo, že zvýšené náklady na hlavičkové ploché profily by nebyly na úkor uživatelů. Hlavičkové ploché profily z dotčených zemí představovaly méně než 10 % celkových nákupů hlavičkových plochých profilů uživateli v období šetření. Náklady na hlavičkové ploché profily navíc představovaly zanedbatelnou část celkových výrobních nákladů společnosti Fincantieri (méně než 0,5 %) u všech výrobků, které hlavičkové ploché profily obsahují. Proto se očekává, že jakýkoli dopad zvýšených nákladů na hlavičkové ploché profily na značné ziskové rozpětí společnosti Fincantieri bude velmi omezený.

(249)

Pokud jde o možný nedostatek zdrojů dodávek, v případě, že by antidumpingová opatření nebyla uložena, bylo by to na úkor finanční situace výrobního odvětví Unie a mohlo by to vést k tomu, že dva zbývající výrobci v Unii přehodnotí své investiční strategie a zaměří se na jiné, v současné době ziskovější výrobní linky, čímž by fakticky ukončili výrobu hlavičkových plochých profilů v Unii.

(250)

Za těchto okolností by se dovozci a uživatelé hlavičkových plochých profilů v Unii stali plně závislými na dovozu ze třetích zemí, které se podle všech stran týkaly v podstatě pouze Číny a Turecka. Aby nedošlo k závislosti na dovozu pouze od velmi omezeného počtu dodavatelů ze třetích zemí, je i nadále nutné zajistit diverzifikované zdroje dodávek, včetně zdrojů dodávek v rámci Unie. Uložení antidumpingových cel, které by pro výrobce v Unii obnovilo hospodářskou soutěž a rovné podmínky, by zajistilo diverzifikaci a možnost volby zdroje dodávek, kterou všechny strany požadovaly.

(251)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení týkající se možného nedostatku zdrojů dodávek a možné duopolní/monopolní situace předběžně zamítnuta.

(252)

Jak je uvedeno ve 245. bodě odůvodnění, vláda Turecka uvedla další argument, že výrobní odvětví Unie je již chráněno prostřednictvím ochranných opatření, která jsou v současné době zavedena vůči výrobkům z oceli, včetně hlavičkových plochých profilů (65). Ochranná opatření jsou však dočasná a mají jiný důvod a cíl než antidumpingová opatření. Proto bylo toto tvrzení týkající se ochranných opatření předběžně zamítnuto.

(253)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z Číny a Turecka v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(254)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(255)

Na dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky a Turecka by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí (viz 229. až 236. bod odůvodnění výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(256)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF na hranici Unie před proclením měly být následující:

(257)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(258)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla rovněž zveřejněna na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(259)

Turecký vyvážející výrobce Özkan Demir uvedl, že objem domácího prodeje byl chybně zaokrouhlen, což vedlo k vyššímu dumpingovému rozpětí. Po analýze Komise toto tvrzení přijala a chybu opravila použitím nezaokrouhlených údajů. To vedlo ke změně prozatímního antidumpingového rozpětí ze 14,3 % na 13,6 %.

(260)

Připomínky rovněž předložil čínský vyvážející výrobce Changshu Longteng, avšak tyto připomínky nesouvisely s přesností výpočtů. Tyto připomínky budou proto projednány v konečné fázi šetření.

(261)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(262)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,