(EU) 2023/1193Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1193 ze dne 14. března 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah plánu řešení krize (Text s významem pro EHP)

a)

klíčové prvky stanovených strategií řešení krize a základní hlavní scénáře v rámci plánu řešení krize, přičemž se rozlišuje mezi událostmi selhání, událostmi jinými než selhání a kombinací obojího;

b)

stručné shrnutí klíčových prvků plánu řešení krize ve vztahu ke každému z bodů podle čl. 12 odst. 7 písm. b) až s) nařízení (EU) 2021/23 se zaměřením na aspekty relevantní pro ústřední protistranu:

a)

trhů, na kterých ústřední protistrana působí, linií podnikání považovaných za klíčové pro ústřední protistranu a clearingových služeb, které ústřední protistrana nabízí;

b)

dohod o interoperabilitě ústřední protistrany nebo prvků vzájemné propojenosti ústřední protistrany, včetně poskytovatelů služeb ústřední protistrany;

c)

kapitálu a kapitálové struktury ústřední protistrany, včetně výše předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů;

d)

obezřetnostních požadavků ústřední protistrany, včetně změn metodik fondu pro riziko selhání, rámců pro řízení marží a rizika likvidity, investičních politik, politik pro zajištění a vypořádání;

e)

neobezřetnostních požadavků ústřední protistrany, včetně organizačních aspektů, jako je organizační struktura, kontinuita činnosti a externí zajišťování služeb (outsourcing), a podstatných změn pravidel řízení obchodní činnosti ústřední protistrany, včetně složení členů ústřední protistrany a změn týkajících se oddělení a přenositelnosti;

f)

struktury vlastnictví ústřední protistrany a motivačních struktur manažerů;

g)

scénářů řešení a strategií řešení.

a)

popis funkcí, které orgán příslušný k řešení krize považuje za zásadní;

b)

pokud existují podstatné rozdíly oproti seznamu zásadních funkcí v ozdravném plánu, podrobný popis hlavních důvodů, proč orgán příslušný k řešení krize posoudil zásadní funkce odlišně, podstatné dopady takového odlišného posouzení, a jak by to mohlo ovlivnit způsobilost ústřední protistrany k řešení krize;

c)

popis hlavních závislostí mezi zásadními funkcemi a kritickými prvky vzájemné propojenosti a popis klíčových vnitřních a vnějších mechanismů a procesů, včetně operací, postupů IT, seznamu klíčových zaměstnanců a hlavních poskytovatelů služeb nezbytných k tomu, aby ústřední protistrana mohla nadále zajišťovat své zásadní funkce, nebo jakýchkoli dalších aspektů, které může být nezbytné zvážit s ohledem na možný převod některých nebo všech operací ústřední protistrany na jinou infrastrukturu finančních trhů nebo překlenovací ústřední protistranu, je-li to součástí navrhované strategie řešení krize;

d)

popis toho, jak by mohly být zásadní funkce odděleny od jiných než zásadních funkcí z ekonomického, provozního a právního hlediska, včetně podrobností o tom, jak orgán příslušný k řešení krize posoudil podstatné dopady takového oddělení na zúčastněné strany, včetně:

e)

shrnutí toho, jak může navrhovaný přístup ústřední protistrany k oddělení či neoddělení zásadních funkcí ústřední protistrany od jejích ostatních funkcí ovlivnit posouzení způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize;

f)

přiřazení zásadních funkcí k určeným právním subjektům a k hlavním liniím podnikání ústřední protistrany.

a)

závěry posouzení způsobilosti k řešení krize, včetně alespoň toho, zda je ústřední protistrana považována za způsobilou k řešení krize na základě uvážení orgánu příslušného k řešení krize podle čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2021/23;

b)

popis toho, jak orgán příslušný k řešení krize posoudil, do jaké míry je ústřední protistrana způsobilá k řešení krize, aniž by převzala některý z mechanismů financování podle čl. 15 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/23;

c)

popis odůvodnění orgánu příslušného k řešení krize, proč zvažuje proveditelnost použití nástrojů k řešení krize tak, aby byl splněn účel řešení krize;

d)

popis posouzení informací, které orgán příslušný k řešení krize obdržel od ústřední protistrany podle čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/23, s uvedením podrobností o tom, zda orgán příslušný k řešení krize souhlasí s posouzením ústřední protistrany ohledně neexistence překážek;

e)

popis s podrobnými údaji o tom, kdy a jak orgán příslušný k řešení krize naposledy posoudil způsobilost k řešení krize;

f)

popis dostupnosti předpokládaných aktiv a práv ústřední protistraně, a zda by tato aktiva byla k dispozici pro použití v rámci řešení krize, nebo zda by takovému použití nebo převodu těchto aktiv mohly bránit nebo je znemožnit zbytkové podíly přímých a nepřímých účastníků na těchto aktivech nebo právní omezení, jako je právní mechanismus, na jehož základě je poskytnuto zajištění, včetně skutečnosti, zda je zajištění poskytnuto ve formě práva ze zajištění nebo formou převodu vlastnického práva;

g)

popis každé ze skutečností, které má orgán příslušný k řešení krize zohlednit při posuzování způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize, jak je uvedeno v oddíle C přílohy nařízení (EU) 2021/23.

a)

pokud byla zjištěna významná překážka, popisný přehled opatření požadovaných podle článku 16 nařízení (EU) 2021/23 s cílem určit veškeré nezbytné změny struktury, operací nebo rámců řízení rizik a finančních zdrojů ústřední protistrany nebo opatření ke zlepšení způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize a časový harmonogram dokončení požadovaných změn;

b)

popis všech překážek, které byly řešeny nebo odstraněny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2021/23 za období dvou let předcházející současnému přezkumu překážek podle článku 15 uvedeného nařízení.

a)

popis metody pro určení hodnoty a prodejnosti zásadních funkcí a aktiv, jako jsou hlavní linie podnikání, operace a aktiva ústřední protistrany, se zaměřením především na aspekty, které by mohly mít vliv na ocenění, jako je volatilita na trhu, nedostupnost a/nebo nejistota tržních cen, časová omezení a právní otázky;

b)

pokud se metoda popsaná v písmenu a) podstatně odchyluje od metodiky oceňování použité v rámci ozdravného plánu, popis hlavních důvodů, proč orgán příslušný k řešení krize posoudil metodiku oceňování odlišně, a případné podstatné dopady tohoto rozdílu.

a)

popis ujednání mezi orgánem příslušným k řešení krize a ústřední protistranou, která zajišťují přístup k informacím a jejich sdílení, a způsobu, jakým bude ústřední protistrana udržovat informační systémy a kontrolní mechanismy, které mohou orgánu příslušnému k řešení krize neprodleně poskytnout a zpřístupnit příslušné údaje a informace; taková ujednání, včetně postupů pro aktualizaci informací a poskytování standardizovaných aktualizací v případě podstatných změn;

b)

seznam informací požadovaných podle článku 13 nařízení (EU) 2021/23 a popis způsobu, jakým ústřední protistrana hodlá zajistit, aby tyto informace byly aktuální a kdykoli dostupné orgánu příslušnému k řešení krize.

a)

popis předpokládaných finančních zdrojů potřebných v rámci plánu řešení krize, přičemž je třeba jasně oddělit potřeby financování solventnosti od potřeb financování likvidity, včetně celkového popisu možných finančních zdrojů, které budou pravděpodobně zapotřebí v souvislosti s prováděním strategie řešení krize, včetně každého příslušného scénáře řešení krize;

b)

pokud nebyly všechny smluvní závazky a jiná ujednání vymáhány před zahájením řešení krize ústřední protistrany, předběžné posouzení možných problémů s plněním těchto závazků a ujednání ve vztahu ke zdrojům na financování opatření k řešení krize a toho, zda tyto zjištěné problémy mohou negativně ovlivnit možnost včasného dosažení účelu řešení krize;

c)

popis potenciálních zdrojů financování řešení krize, včetně hlavních podmínek financování, podstatných předpokladů pro jejich použití, načasování jejich dostupnosti a případných požadavků na zajištění, pokud jsou k dispozici předem;

d)

popis a analýzu toho, jak a kdy může ústřední protistrana požádat o využití facilit centrální banky v souladu s požadavkem, aby plány řešení krize nepředpokládaly přístup k facilitám centrální banky za nestandardních podmínek;

e)

popis a určení aktiv, která by mohla být použita, a zda se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění, a jak takové očekávání použití aktiv může způsobit zatížení, především pokud jde o hodnotu a použití těchto aktiv.

a)

alespoň devět navržených scénářů plánu řešení krize na základě matice pro sestavení scénářů plánu řešení krize uvedené v příloze, nebo seznam scénářů plánu řešení krize zahrnující všechny „typy scénářů“ uvedené v příloze, pokud jsou relevantní pro ústřední protistranu, který může být koncipován odlišně;

b)

popis scénářů řešení krize vybraných na základě posouzení orgánu příslušného k řešení krize s ohledem na specifické vlastnosti a úroveň složitosti ústřední protistrany a případných dalších scénářů navržených v plánu řešení krize;

c)

orgán příslušný k řešení krize by měl pro každý typ scénáře zahrnout nástroje kvantitativního posouzení, pokud je to možné v závislosti na přístupu k údajům, které se mají použít k vytvoření kvantitativních dopadů scénářů řešení krize; pokud nejsou k dispozici žádné údaje a nelze je získat ani po vynaložení přiměřeného úsilí, orgán příslušný k řešení krize provede a zohlední v plánu kvalitativní posouzení nástrojů, pokud je to možné, včetně podrobností o tom, do jaké míry bylo pro určitý scénář provedeno kvantitativní posouzení;

d)

popis zvolených strategií řešení krize pro scénáře řešení krize s uvedením následujících bodů:

a)

popis všech zjištěných kritických prvků vzájemné propojenosti v rámci plánu řešení krize;

b)

pokud zjištěné prvky vzájemné propojenosti uvedené v písmenu a) znamenají podstatné rozdíly ve srovnání se seznamem kritických prvků vzájemné propojenosti v ozdravném plánu, podrobný popis hlavních důvodů, proč orgán příslušný k řešení krize posoudil kritické prvky vzájemné propojenosti odlišně, a jakýkoli podstatný důsledek pro uplatňování plánu řešení krize v důsledku odlišného posouzení kritických prvků vzájemné propojenosti, a jak to může ovlivnit způsobilost ústřední protistrany k řešení krize;

c)

popis různých typů subjektů s prvky vzájemné propojenosti s ústřední protistranou, včetně seznamu uvádějícího všechny příslušné zúčastněné strany, včetně přímých a nepřímých účastníků ústřední protistrany, pokud je to možné určit, vlastníky, poskytovatele finančních služeb, jako jsou poskytovatelé likvidity, vypořádací banky nebo zprostředkovatelé, platformy, investiční zprostředkovatelé, banky, uschovatelé a další poskytovatelé služeb, včetně poskytovatelů IT a poskytovatelů údajů, a propojené infrastruktury finančních trhů, a jejich význam pro postup řešení krize;

d)

popis hodnocení subjektů uvedených v písmenu c), které mají prvky vzájemné propojenosti s ústřední protistranou, zahrnující jejich význam pro ústřední protistranu, zejména proč by měly nebo neměly být považovány za kritické a zda schopnost ústřední protistrany nadále zajišťovat své zásadní funkce závisí na těchto subjektech;

e)

popis ujednání o externím zajištění služeb nebo činností u poskytovatelů kritických služeb, kteří pokrývají část hlavní činnosti ústřední protistrany, včetně případů, kdy jiný subjekt provádí určování cen a poskytuje systémy pro clearing, výpočty marží nebo jiné podstatné části činnosti ústřední protistrany;

f)

popis toho, jak byly posouzeny subjekty, u nichž byl zjištěn kritický prvek vzájemné propojenosti s ústřední protistranou podle písmene a), a jak byla veškerá zjištěná rizika zmírněna a řešena, včetně právní vymahatelnosti a regulačních omezení jednotlivých ujednání, jako je vzájemné započtení a netting, aby byla zajištěna provozní kontinuita při řešení krize;

g)

popis toho, jak byly v plánu řešení krize zmírněny všechny podstatné problémy způsobené možným nedodržením povinností vyplývajících z ujednání o externím zajištění služeb ze strany poskytovatele kritických externě zajišťovaných služeb;

h)

popis toho, jak plán řešení krize zohlednil potenciální dopad použití nástrojů k řešení krize na jakoukoli interoperabilní ústřední protistranu, zahrnující převod výzev k doplnění likvidity pro řešení krize nebo srážky variační marže prostřednictvím dohody o interoperabilitě;

i)

popis možných dopadů na jiné infrastruktury finančního trhu spojené s ústřední protistranou, včetně posouzení významu zapojení ústřední protistrany do těchto subjektů, včetně toho, zda by řešení krize ústřední protistrany mohlo způsobit šíření krize prostřednictvím infrastruktur finančního trhu tím, že by se spustily postupy pro případ selhání v infrastrukturách finančního trhu nebo by jiné podniky zůstaly bez přístupu k infrastrukturám finančního trhu.

a)

popis skupiny, do níž ústřední protistrana patří, a seznam subjektů skupiny, s nimiž je ústřední protistrana propojena, posouzení toho, které subjekty skupiny mají být považovány za kritické prvky vzájemné propojenosti uvnitř skupiny, a popis prvků vzájemné propojenosti uvnitř skupiny zjištěných v rámci plánu řešení krize;

b)

zda tyto zjištěné prvky vzájemné propojenosti znamenají nějaké podstatné zjištěné rozdíly ve srovnání se seznamem kritických prvků vzájemné propojenosti uvnitř skupiny v ozdravném plánu, a pokud existují rozdíly, podrobný popis hlavních důvodů, proč orgán příslušný k řešení krize posoudil kritické prvky vzájemné propojenosti uvnitř skupiny odlišně, a případných podstatných dopadů v důsledku odlišného posouzení a toho, jak to může ovlivnit případnou způsobilost ústřední protistrany k řešení krize;

c)

popis dopadu opatření k řešení krize na ostatní linie podnikání kritických subjektů uvnitř skupiny a právních subjektů, včetně toho, zda by opatření k řešení krize ovlivnila schopnost jiného subjektu pokračovat v činnosti;

d)

popis způsobu, jakým by příslušné subjekty uvnitř skupiny mohly poskytovat finanční podporu, a to buď předem dohodnutou, nebo dobrovolnou;

e)

popis právní vymahatelnosti nebo regulačních omezení, která by mohla ovlivnit prvky vzájemné propojenosti uvnitř skupiny;

f)

popis zmírňujících opatření týkajících se těch kritických prvků vzájemné propojenosti uvnitř skupiny, které zajistí provozní kontinuitu při řešení krize, pokud je to nezbytné pro zachování kontinuity zásadních funkcí ústřední protistrany.

a)

každého z klíčových provozních procesů a systémů a popis způsobu posouzení a zachování těchto klíčových operací a systémů poskytnutím určených možností trvalého přístupu k infrastrukturám, procesům a provozním ujednáním s cílem zachovat nepřetržité fungování provozních procesů ústřední protistrany, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 7 písm. m) nařízení (EU) 2021/23, a klíčové výsledky tohoto posouzení;

b)

zjištěných možností zachování finanční odolnosti;

c)

zjištěných možností, jak zajistit zachování smluvních ujednání, včetně smluvních doložek o odolnosti, doložek o ovlivnitelnosti řešením krize a omezení práv na ukončení smlouvy při řešení krize;

d)

zjištěných možností, jak zajistit zachování interních dohod ve fázi řešení krize, včetně cenových struktur za obvyklých podmínek a zachování přístupu k provozním aktivům;

e)

různých ujednání, která již byla uzavřena v rámci plánu řešení krize s cílem zajistit kontinuitu fungování provozních procesů uvedených v čl. 12 odst. 7 písm. m) nařízení (EU) 2021/23 během řešení krize;

f)

jak by plán řešení krize s využitím určených možností umožnil ústřední protistraně pokračovat v nepřetržitém poskytování kritických clearingových služeb, včetně využití prozatímních řešení, jako je kupující nebo překlenovací instituce využívající stávající zaměstnance a infrastrukturu, nebo pokud není možné taková řešení předem vypracovat, seznamu možností, které lze při řešení krize použít, a seznamu informací nezbytných k vypracování takových ujednání a dohod v krátké době.

a)

předpokládaného způsobu, jakým orgán příslušný k řešení krize a nezávislý odhadce získají informace nezbytné k provedení ocenění podle článku 24 nařízení (EU) 2021/23;

b)

informací vyžadovaných pro účely ocenění, zejména podle hlavy V kapitoly II nařízení (EU) 2021/23, a pro účely prodejnosti, zejména podle požadavků na prodej platných pro nástroj převodu činnosti a nástroj překlenovací ústřední protistrany, a postupů zajišťujících, že tyto informace budou k dispozici ve vhodnou dobu a vhodným způsobem;

c)

jakým způsobem ústřední protistrana shromažďuje, uchovává, strukturuje, organizuje a aktualizuje příslušné tržní údaje a jakým způsobem jsou tyto tržní údaje relevantní pro plán řešení krize připravovány a ověřovány co nejblíže k datu ocenění;

d)

jakým způsobem ústřední protistrana zpracovává a pravidelně aktualizuje účetní závěrku a regulatorní výkaznictví a jakým způsobem jsou tyto finanční informace připravovány, podrobně zpracovávány a ověřovány co nejblíže k datu ocenění a jak je prokázáno, že ocenění aktiv a závazků je úplné;

e)

jaká úroveň podrobnosti informací má být dostatečná pro orgán příslušný k řešení krize a nezávislého odhadce, aby mohli přijmout opatření v rámci plánu řešení krize, a to stanovením požadavků na úroveň podrobnosti údajů potřebnou pro ocenění, včetně toho, kde musí informace zahrnovat podrobnosti o pozicích, transakcích a zajištění po jednotlivých položkách nebo po jednotlivých portfoliích a o vlastním kapitálu ústřední protistrany;

f)

pravidel, klíčových metodik, předpokladů a hodnocení, které ústřední protistrana používá pro zpracování účetní závěrky a regulatorního výkaznictví;

g)

jak jsou informace uspořádány, označeny a strukturovány a jak je orgán příslušný k řešení krize a nezávislý znalec mohou účinně a bezpečně používat a analyzovat, aby orgán příslušný k řešení krize měl k dispozici informace potřebné k přijetí opatření podle plánu řešení krize.

a)

popis různých typů zaměstnanců a kategorizace toho, jak mají být různé typy zaměstnanců informovány a řízeny v situaci řešení krize, a odhadovaný dopad plánu na různé typy zaměstnanců ústřední protistrany;

b)

popis toho, jak zmírnit ztrátu kritických zaměstnanců před řešením krize a jak vytvořit účinné pobídky v rámci řešení krize pro udržení kritických zaměstnanců určených na základě jejich hodnoty a významu ve fázi řešení krize; je třeba mít na paměti tyto aspekty: i) veškeré regulační postupy, které je třeba dodržet při řešení krize; ii) posouzení předpokládané účinnosti motivačních struktur; iii) možnost provést změny v pracovních smlouvách, podmínkách a organizaci během fáze řešení krize a iv) odhad veškerých souvisejících nákladů na udržení kritických zaměstnanců nebo nábor zaměstnanců, včetně posouzení veškerých souvisejících nákladů s přihlédnutím k příslušným vnitrostátním pravidlům pro odměny a náhrady během řešení krize;

c)

popis plánu komunikace se zaměstnanci, včetně popisu předpokládaných postupů pro konzultace se zaměstnanci během procesu řešení krize, s přihlédnutím ke všem vnitrostátním pravidlům a systémům pro dialog se sociálními partnery, vedením, vlastníky a zaměstnaneckými odbory.

a)

plánu komunikace s upřesněním těchto údajů:

b)

provozních ujednání a postupů plánu komunikace, kritérií pro uplatňování komunikační strategie, vhodnosti plánu komunikace a způsobu, jakým plán dosahuje cíle zajistit, aby plán komunikace a zveřejňování ústřední protistrany dokázal splnit záměr jednat transparentním způsobem;

c)

podrobnosti rozlišující mezi zákonem požadovanými formálními oznámeními a dobrovolně prováděnou komunikací s popisem toho, jak plán řešení krize zohlednil různé regulační požadavky na zveřejňování informací, zejména pokud by tyto informace mohly ovlivnit kritické služby na finančním trhu a pokud je ústřední protistrana kótovanou společností nebo je takovou společností vlastněna;

d)

jak byla v plánu řešení krize posouzena možnost významných negativních reakcí trhu na řešení krize ústřední protistrany a jakým způsobem plán předpokládá zmírnění těchto potenciálně negativních reakcí trhu při zveřejňování informací.

a)

klíčových operací a systémů určených v rámci plánu řešení krize;

b)

v případě, že se určené operace a systémy podstatně liší od klíčových operací a systémů určených v rámci ozdravného plánu, popis hlavních důvodů, proč orgán příslušný k řešení krize posoudil klíčové operace a systémy odlišně, případné podstatné účinky vyplývající z odlišného posouzení a jak to může ovlivnit způsobilost ústřední protistrany k řešení krize;

c)

jak jsou tyto klíčové operace a systémy určeny, jaká kritéria a prahové hodnoty jsou použity k jejich odlišení od ostatních operací a systémů ústřední protistrany, které za klíčové operace a systémy považovány nejsou.

a)

postupů a procesů, které je třeba dodržovat při informování kolegia k řešení krize, a zejména informací o distribučních seznamech, vzorových dokumentech a časových harmonogramech, jak a kdy informovat kolegium k řešení krize;

b)

postupů pro aktualizaci distribučních seznamů;

c)

opatření pro testování oznamovacího procesu kolegia k řešení krize, včetně informací o rozsahu a intervalech takového testování a postupů pro řešení případných nedostatků, jako jsou chyby, nedorozumění nebo zpoždění.

a)

posouzení skutečnosti, zda je přenositelnost pozic a souvisejících aktiv na jinou ústřední protistranu možná, včetně posouzení její proveditelnosti a pravděpodobného výsledku, a posouzení situace, kdy přenositelnost nebo převod nakonec nejsou možné;

b)

způsobu, jakým ústřední protistrana uchovává příslušné údaje o pozicích na souhrnných a oddělených účtech klientů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (3), a způsobu, jakým je ústřední protistrana schopna poskytnout podrobnosti o zdrojích a systémech zavedených k udržování aktuálních informací, které by mohly být v případě řešení krize rychle poskytnuty, aby se zajistilo, že pozice klientů u ústřední protistrany, pokud je možné je identifikovat, mohou být identifikovány a případně úspěšně převedeny;

c)

opatření k usnadnění přenositelnosti pozic a souvisejících aktiv členů clearingového systému a klientů ústřední protistrany, která selhala, od ústřední protistrany, která selhala, k jiné ústřední protistraně nebo překlenovací ústřední protistraně.