(EU) 2023/1185Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1185 ze dne 10. února 2023 kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku
Publikováno: | Úř. věst. L 157, 20.6.2023, s. 20-33 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 10. února 2023 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 10. července 2023 | Nabývá účinnosti: | 10. července 2023 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
20.6.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 157/20 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1185
ze dne 10. února 2023
kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 25 odst. 2 a čl. 28 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
S ohledem na nutnost podstatně snížit emise skleníkových plynů v odvětví dopravy a na možnost dosáhnout u každého paliva významných úspor emisí skleníkových plynů, mimo jiné použitím technik zachycování a ukládání uhlíku, a s ohledem na požadavky na úspory skleníkových plynů stanovené pro ostatní paliva ve směrnici (EU) 2018/2001 by měla být pro všechny druhy recyklovaných paliv s obsahem uhlíku stanovena minimální hodnota úspor emisí skleníkových plynů ve výši 70 %. |
(2) |
Pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a referenčních fosilních paliv je třeba stanovit jasná pravidla založená na objektivních a nediskriminačních kritériích. |
(3) |
Metodika započítávání emisí skleníkových plynů by měla zohledňovat emise během celého životního cyklu výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a měla by být založena na objektivních a nediskriminačních kritériích. |
(4) |
Kredity by neměly být poskytovány za zachycování CO2, které již bylo zohledněno v jiných ustanoveních práva Unie. Tento druh zachyceného CO2 by tudíž neměl být při určování emisí ze stávajícího použití nebo rozpadu vstupů považován za nevyprodukovaný. |
(5) |
Původ uhlíku používaného k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku není pro stanovení úspor emisí z těchto paliv v krátkodobém horizontu relevantní, neboť v současné době je k dispozici mnoho zdrojů uhlíku a lze je zachytit a současně dosáhnout pokroku v dekarbonizaci. V hospodářství, které směřuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, by se zdroje uhlíku, které lze zachytit, měly ve střednědobém až dlouhodobém horizontu stát vzácnými a měly by se stále více omezovat na emise CO2, které je nejtěžší snížit. Pokračování v používání kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, která obsahují uhlík z neudržitelných paliv, navíc není slučitelné s cestou směřující ke klimatické neutralitě do roku 2050, jelikož by znamenalo přetrvávající používání neudržitelných paliv a s nimi spojené emise. Zachycování emisí z neudržitelných paliv by proto při určování úspor emisí skleníkových plynů z používání kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku nemělo být považováno za zabránění vzniku emisí po neomezenou dobu. Zachycené emise ze spalování neudržitelných paliv při výrobě elektřiny by měly být považovány za nevyprodukované emise do roku 2035, jelikož většina z nich by měla být do tohoto data utlumena, zatímco emise pocházející z jiných použití neudržitelných paliv by měly být považovány za nevyprodukované emise do roku 2040, neboť tyto emise budou přetrvávat déle. Tato data budou přezkoumána s ohledem na provádění celounijního cíle v oblasti klimatu pro rok 2040 v odvětvích, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (2). Celounijní cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 má Komise navrhnout nejpozději do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení provedeného v rámci Pařížské dohody v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (3). Provádění cíle stanoveného ve směrnici 2003/87/ES dále určí očekávaný schodek nedostatek emisí v každém odvětví. |
(6) |
Mělo by se zabránit emisím z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES, konkrétně z průmyslových činností nebo ze spalování neudržitelných paliv, a to i v případě, že by mohly být zachyceny a použity k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku. Tyto emise podléhají stanovení cen uhlíku, které má v první řadě podpořit snižování emisí z neudržitelných paliv. Pokud tedy tyto emise nejsou zohledněny v předchozí fázi prostřednictvím účinného stanovení cen uhlíku, je třeba je započítat a neměly by být považovány za nevyprodukované. |
(7) |
Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku lze vyrábět různými procesy, při nichž může vznikat směs různých druhů paliv. Metodika posuzování úspor emisí skleníkových plynů by proto měla umožňovat odvodit skutečné úspory emisí z těchto procesů, včetně procesů, při nichž se získávají jak kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, tak recyklovaná paliva s obsahem uhlíku. |
(8) |
Pro stanovení intenzity emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku je nutné vypočítat podíl energetického obsahu těchto paliv na výstupu procesu. Za tímto účelem by se podíl každého druhu paliva měl určit vydělením příslušného energetického vstupu pro daný druh paliva celkovými příslušnými energetickými vstupy do procesu. V případě výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy je nezbytné určit, zda by měl být příslušný vstup elektřiny považován za vyrobený zcela z obnovitelných zdrojů. Příslušný vstup elektřiny by měl být považován za vyrobený zcela z obnovitelných zdrojů, pokud jsou splněna ustanovení čl. 27 odst. 3 pátého a šestého pododstavce směrnice (EU) 2018/2001. Pokud tomu tak není, měl by se k určení podílu energie z obnovitelných zdrojů použít průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemi výroby dle měření za dva roky před dotčeným rokem. V případě výroby recyklovaných paliv s obsahem uhlíku lze za relevantní vstup energie pro výrobu považovat pouze toky kapalného nebo pevného odpadu neobnovitelného původu, které nejsou vhodné pro materiálové využití v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (4), a plyny ze zpracování odpadů a výfukové plyny neobnovitelného původu, které jsou produkovány jako nevyhnutelný a nezamýšlený důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních. |
(9) |
Hodnota referenčního fosilního paliva pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku by měla být v souladu s hodnotou stanovenou pro biopaliva a biokapaliny ve směrnici (EU) 2018/2001 stanovena na 94 g CO2eq/MJ. |
(10) |
Hlavním cílem podpory recyklovaných paliv s obsahem uhlíku je snížit emise skleníkových plynů zvýšením účinnosti využívání způsobilých surovin ve srovnání se současným využíváním. Vzhledem k tomu, že suroviny, které lze použít k výrobě recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, již mohly být použity k výrobě energie, je vhodné při výpočtu emisí skleníkových plynů zohlednit emise skleníkových plynů vzniklé v důsledku jiného než stávajícího využívání těchto pevných vstupů. Totéž by mělo platit pro pevné vstupy získané ze začleněných procesů a používané k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy. |
(11) |
Pokud je elektřina používaná k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy odebírána z rozvodné sítě a není považována za elektřinu vyrobenou zcela z obnovitelných zdrojů, měla by se použít průměrná uhlíková náročnost elektřiny spotřebované v členském státě, kde se palivo vyrábí, neboť to nejlépe vystihuje intenzitu skleníkových plynů celého procesu. Elektřině odebrané z rozvodné sítě, která byla použita při procesu výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a již nelze klasifikovat jako elektřinu vyrobenou zcela z obnovitelných zdrojů podle čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001, by alternativně mohly být přiřazeny hodnoty emisí skleníkových plynů v závislosti na počtu hodin plného zatížení, po které je zařízení vyrábějící kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku v provozu. Je-li elektřina používaná k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy považována podle pravidel stanovených v článku 27 směrnice (EU) 2018/2001 za elektřinu vyrobenou zcela z obnovitelných zdrojů, měla by se na tuto dodávanou elektřinu vztahovat nulová uhlíková náročnost, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Tímto nařízením se zavádí minimální hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesňuje metodika výpočtu úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.
Článek 2
Úspory emisí skleníkových plynů z používání recyklovaných paliv s obsahem uhlíku činí nejméně 70 %.
Článek 3
Úspory emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se určí v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.
Článek 4
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. února 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
PŘÍLOHA
Metodika pro stanovení úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku
A. METODIKA
1. |
Emise skleníkových plynů z výroby a používání kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se vypočtou takto:
E = e i + e p + e td + e u – e ccs, kde:
Emise z výroby strojů a zařízení se neberou v úvahu. Intenzita emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se určí vydělením celkových emisí z procesu týkajících se každého prvku vzorce celkovým množstvím paliva získaného z tohoto procesu a vyjádří se v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva (g CO2eq/MJ paliva). Je-li palivo směsí kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a jiných paliv, považují se všechny druhy (paliv) za paliva se stejnou intenzitou emisí. Výjimkou z tohoto pravidla je případ společného zpracování, kdy kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku pouze částečně nahrazují konvenční vstup procesu. V takové situaci se při výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů na poměrném základě energetické hodnoty vstupů rozlišuje mezi:
Obdobné rozlišení mezi procesy se použije v případě, kdy se kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku zpracovávají společně s biomasou. Intenzita emisí skleníkových plynů se může vypočítat jako průměr za celou výrobu paliv, která se uskutečnila v období nejvýše jednoho kalendářního měsíce, ale může se vypočítat i pro kratší časové intervaly. Je-li jako vstup, který zvyšuje výhřevnost paliva nebo meziproduktů, použita elektřina, která je podle metodiky stanovené ve směrnici (EU) 2018/2001 klasifikována jako elektřina vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů, musí být časový interval v souladu s požadavky na časovou korelaci. Hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů vypočtené pro jednotlivé časové intervaly je pak možné v příslušných případech použít k výpočtu průměrné intenzity emisí skleníkových plynů za období až jednoho měsíce za předpokladu, že jednotlivé hodnoty vypočtené pro každé časové období splňují minimální hodnotu úspor ve výši 70 %. |
2. |
Úspory emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se vypočtou takto:
Úspory = (EF – E)/E F, kde:
Pro všechna kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku činí celkové emise z referenčního fosilního paliva 94 g CO2eq/MJ. |
3. |
Nelze-li výstup procesu v plném rozsahu klasifikovat jako kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy nebo recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, stanoví se jejich příslušné podíly na celkovém výstupu takto:
Příslušnou energií pro materiálové vstupy je spodní výhřevnost materiálového vstupu, který vstupuje do molekulární struktury paliva (1). U vstupů elektřiny, které se používají ke zvýšení výhřevnosti paliva nebo meziproduktu, je příslušnou energií energie elektřiny. U průmyslových odpadních plynů je to energie těchto odpadních plynů na základě jejich spodní výhřevnosti. V případě tepla, které se používá ke zvýšení výhřevnosti paliva nebo meziproduktu, je příslušnou energií užitečná energie tepla, které se použije k syntéze paliva. Užitečné teplo je celková tepelná energie vynásobená účinností Carnotova cyklu, jak je definována v příloze V části C bodě 1 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001. Ostatní vstupy se berou v úvahu pouze při určování intenzity emisí z daného paliva. |
4. |
Při určování emisí z dodávek vstupů se rozlišuje mezi pružnými a pevnými vstupy. Pevné vstupy jsou takové, jejichž dodávku nelze zvýšit za účelem uspokojení vyšší poptávky. Proto jsou všechny vstupy klasifikované jako zdroj uhlíku pro výrobu recyklovaných paliv s obsahem uhlíku pevné, stejně jako výstupy vyráběné v pevném poměru pomocí přidruženého procesu (2) a představující méně než 10 % ekonomické hodnoty výstupu. Představují-li 10 % nebo více ekonomické hodnoty, jsou považovány za pružné. Pružné vstupy jsou v zásadě takové, jejichž dodávku lze zvýšit za účelem uspokojení vyšší poptávky. Do této kategorie spadají ropné produkty z rafinerií, neboť rafinerie mohou měnit poměr svých produktů. |
5. |
Elektřině, kterou lze podle čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 klasifikovat jako elektřinu vyrobenou zcela z obnovitelných zdrojů, se přiřadí nulové emise skleníkových plynů. |
6. |
Během každého kalendářního roku se použije jedna z následujících tří alternativních metod pro přiřazení hodnot emisí skleníkových plynů elektřině odebrané z rozvodné sítě, která není klasifikována jako vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů podle čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 a používá se k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku:
Pokud se použije metoda stanovená v písmeni b), použije se rovněž na elektřinu, která se používá k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a která je klasifikována jako vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů podle čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001. |
7. |
Emise skleníkových plynů z pružných vstupů získaných z přidruženého procesu se určí na základě údajů z vlastního procesu výroby. To zahrnuje veškeré emise vznikající v důsledku jejich výroby v rámci celého dodavatelského řetězce (včetně emisí vznikajících při získávání primární energie potřebné k výrobě, zpracování a přepravě daných vstupů). Emise ze spalování související s obsahem uhlíku v palivových vstupech se nezahrnují (3).
Emise skleníkových plynů z pružných vstupů, které nejsou získány z přidruženého procesu, se však určí na základě hodnot uvedených v části B této přílohy. Není-li vstup uveden v seznamu, je možné informace o intenzitě emisí čerpat z nejnovější verze zprávy JEC-WTW, databáze ECOINVENT, oficiálních zdrojů, jako je IPCC, IEA nebo vláda, z jiných revidovaných zdrojů, jako jsou databáze E3 a GEMIS, a z recenzovaných publikací. |
8. |
Dodavatel každého vstupu, s výjimkou těch, u nichž jsou hodnoty převzaty z části B této přílohy, vypočítá intenzitu emisí (4) daného vstupu podle postupů uvedených v tomto dokumentu a tuto hodnotu oznámí dalšímu stupni výroby nebo výrobci konečného paliva. Stejné pravidlo platí i pro dodavatele vstupů v předcházející části dodavatelského řetězce. |
9. |
Emise z pevných vstupů zahrnují emise vzniklé v důsledku odklonu od předchozího nebo alternativního využívání těchto vstupů. Tyto emise zohledňují ztráty produkce elektřiny, tepla nebo produktů, které byly dříve vyráběny za použití daných vstupů, jakož i veškeré emise způsobené dalším zpracováním daných vstupů a přepravou. Použijí se tato pravidla:
|
10. |
Emise ze stávajícího použití nebo rozpadu zahrnují všechny emise ze stávajícího použití nebo rozpadu daného vstupu, které se nevyprodukují, když se daný vstup použije pro výrobu paliva. Tyto emise zahrnují ekvivalent CO2 uhlíku obsaženého v chemickém složení paliva, který by jinak byl emitován do atmosféry jako CO2. Patří sem i CO2, který byl zachycen a začleněn do daného paliva, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
Zachycený CO2 pocházející z paliva, které je záměrně spalováno za konkrétním účelem produkce CO2, a CO2, za jehož zachycení byl získán emisní kredit podle jiných ustanovení právních předpisů, se nezahrnuje. Emise spojené se vstupy, jako je elektřina, teplo a spotřební materiály používané v procesu zachycování CO2, se zahrnují do výpočtu emisí přiřazovaných vstupům. |
11. |
Data stanovená v bodě 10 písm. a) budou předmětem přezkumu s ohledem na provádění celounijního cíle v oblasti klimatu pro rok 2040 stanoveného v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1119 v odvětvích, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES. |
12. |
Emise ze zpracování zahrnují přímé emise do ovzduší ze samotného zpracování, ze zpracování odpadu a z úniků. |
13. |
Emise ze spalování daného paliva se vztahují k celkovým emisím ze spalování používaného paliva. |
14. |
Skleníkové plyny zohledňované ve výpočtech emisí a jejich ekvivalenty oxidu uhličitého jsou tytéž jako v příloze V části C, bod 4 směrnice (EU) 2018/2001. |
15. |
Vzniká-li při procesu více druhotných produktů, jako jsou paliva nebo chemické výrobky, jakož i druhotné energetické produkty, jako je teplo, elektřina nebo mechanická energie vyvážené ze zařízení, emise skleníkových plynů se těmto druhotným produktům přiřadí za použití těchto přístupů takto:
|
16. |
Emise z přepravy a distribuce zahrnují emise ze skladování a distribuce konečných paliv. Emise přiřazené vstupům e i zahrnují emise ze související přepravy a skladování. |
17. |
Pokud proces výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku produkuje emise uhlíku, které jsou trvale uloženy v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého, je možné je přiřadit produktům tohoto procesu jako snížení emisí v rámci e ccs . V rámci e p bude rovněž nutné zohlednit emise vznikající v důsledku provozu skladovacího zařízení (včetně přepravy oxidu uhličitého). |
B. „STANDARDNÍ HODNOTY“ INTENZITY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z PRUŽNÝCH VSTUPŮ
Intenzita emisí skleníkových plynů z jiných vstupů než elektřiny je uvedena v tabulce níže:
|
Celkové emise g CO2eq/MJ |
Emise předchozí fáze g CO2eq/MJ |
Emise ze spalování g CO2eq/MJ |
Zemní plyn |
66,0 |
9,7 |
56,2 |
Nafta |
95,1 |
21,9 |
73,2 |
Benzin |
93,3 |
19,9 |
73,4 |
Těžký topný olej |
94,2 |
13,6 |
80,6 |
Metanol |
97,1 |
28,2 |
68,9 |
Černé uhlí |
112,3 |
16,2 |
96,1 |
Lignit |
116,7 |
1,7 |
115,0 |
|
g CO2eq/kg |
Amoniak |
2 351,3 |
Chlorid vápenatý (CaCl2) |
38,8 |
Cyklohexan |
723,0 |
Kyselina chlorovodíková (HCl) |
1 061,1 |
Maziva |
947,0 |
Síran hořečnatý (MgSO4) |
191,8 |
Dusík |
56,4 |
Kyselina fosforečná (H3PO4) |
3 124,7 |
Hydroxid draselný (KOH) |
419,1 |
Čistý CaO pro procesy |
1 193,2 |
Uhličitan sodný (Na2CO3) |
1 245,1 |
Chlorid sodný (NaCl) |
13,3 |
Hydroxid sodný (NaOH) |
529,7 |
Methoxid sodný (Na(CH3O)) |
2 425,5 |
SO2 |
53,3 |
Kyselina sírová (H2SO4) |
217,5 |
Močovina |
1 846,6 |
C. INTENZITA EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z ELEKTŘINY
Intenzita emisí skleníkových plynů z elektřiny se stanoví na úrovni zemí nebo na úrovni nabídkových zón. Intenzitu emisí skleníkových plynů z elektřiny lze stanovit pouze na úrovni nabídkových zón, pokud jsou potřebné údaje veřejně dostupné. Při výpočtu uhlíkové náročnosti elektřiny vyjádřené v g CO2 eq/kWh elektřiny se zohlední všechny potenciální primární zdroje energie pro výrobu elektřiny, druh elektrárny, účinnost přeměny a vlastní spotřeba elektřiny v elektrárně.
Při výpočtu se zohlední všechny emise vyjádřené v ekvivalentu uhlíku související se spalováním a dodávkami paliv používaných k výrobě elektřiny. To závisí na množství různých paliv používaných v zařízeních na výrobu elektřiny a na emisních faktorech ze spalování paliv a emisních faktorech paliv z předchozích fází výroby.
Skleníkové plyny jiné než CO2 se přepočítávají na CO2eq vynásobením jejich potenciálu globálního oteplování (GWP) ve vztahu k CO2 v časovém horizontu 100 let, jak je stanoveno v příloze V části C bodě 4 směrnice (EU) 2018/2001. Emise CO2 ze spalování paliv z biomasy se vzhledem k jejich biogennímu původu nezapočítávají, započítávají se však emise CH4 a N2O.
Pro výpočet emisí skleníkových plynů ze spalování paliv se použijí standardní emisní faktory IPCC pro stacionární spalování v energetických odvětvích (IPCC 2006). Emise z předchozích fází výroby zahrnují emise ze všech procesů a fází potřebných k přípravě paliva na výrobu energie; vznikají při získávání, rafinaci a přepravě paliva použitého k výrobě elektřiny.
Kromě toho se zohlední všechny předchozí emise z pěstování, sklizně, sběru, zpracování a přepravy biomasy. S rašelinou a složkami odpadních materiálů, které jsou fosilního původu, se zachází jako s fosilním palivem.
Paliva používaná pro hrubou výrobu elektřiny v elektrárnách vyrábějících pouze elektřinu se určují na základě výroby elektřiny a účinnosti přeměny na elektřinu. V případě kombinované výroby tepla a elektřiny se paliva použitá na výrobu tepla v kombinované výrobě tepla a elektřiny započítávají s ohledem na alternativní výrobu tepla s průměrnou celkovou účinností 85 %, zatímco zbytek se přiřazuje výrobě elektřiny.
U jaderných elektráren se předpokládá účinnost přeměny z jaderného tepla 33 % nebo se použijí údaje poskytnuté Eurostatem nebo podobným akreditovaným zdrojem.
S výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, mezi něž patří vodní, solární, větrná a geotermální energie, nejsou spojena žádná paliva. Emise z výstavby, vyřazování z provozu a nakládání s odpady zařízení na výrobu elektřiny se nezohledňují. Emise vyjádřené v ekvivalentu uhlíku spojené s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů (větrné, solární, vodní a geotermální) se tedy považují za nulové.
Emise vyjádřené v ekvivalentu CO2 z hrubé výroby elektřiny zahrnují emise z předchozích fází výroby ze zprávy JEC WTW v5 (Prussi et al, 2020) uvedené v tabulce 3 a standardní emisní faktory pro stacionární spalování z pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů (IPCC 2006) uvedené v tabulkách 1 a 2. Emise z předchozích fází výroby za účelem dodávky použitého paliva se vypočtou za použití emisních faktorů z předchozích fází výroby JEC WTW v5 (Prussi et al, 2020).
Výpočet uhlíkové náročnosti elektřiny se provádí podle vzorce:
kde: |
e gross_prod |
= |
emise vyjádřené v ekvivalentu CO2 |
|
= |
emisní faktory z předchozích fází výroby vyjádřené v ekvivalentu CO2 |
|
|
= |
emisní faktory ze spalování paliv vyjádřené v ekvivalentu CO2 |
|
B i |
= |
spotřeba paliva na výrobu elektřiny |
|
|
= |
paliva použitá pro výrobu elektřiny |
Množství čisté výroby elektřiny je určeno hrubou výrobou elektřiny, vlastní spotřebou elektřiny v elektrárně a ztrátami elektřiny v přečerpávacích elektrárnách.
kde: |
E net |
= |
čistá výroba elektřiny |
E gross |
= |
hrubá výroba elektřiny |
|
E own |
= |
vlastní interní spotřeba elektřiny v elektrárně |
|
E pump |
= |
elektřina pro přečerpávání |
Uhlíková náročnost čisté vyrobené elektřiny jsou celkové emise skleníkových plynů z výroby nebo používání čisté elektřiny:
kde: CI – emise z výroby elektřiny vyjádřené v ekvivalentu CO2
Údaje o výrobě elektřiny a spotřebě paliva
Údaje o výrobě elektřiny a spotřebě paliva se čerpají z údajů a statistik Mezinárodní energetické agentury (IEA), které poskytují informace o energetických bilancích a elektřině vyrobené s použitím různých paliv, např. z internetových stránek IEA, část Údaje a statistiky („Energy Statistics Data Browser“) (6).
Pro členské státy EU jsou podrobnější údaje Eurostatu, které lze použít místo výše uvedených zdrojů. Pokud je intenzita emisí skleníkových plynů stanovena na úrovni nabídkových zón, použijí se údaje z oficiálních vnitrostátních statistik se stejnou mírou podrobnosti jako údaje IEA. Jako údaje o spotřebě paliva se použijí dostupné údaje na nejvyšší možné úrovni podrobnosti, která je k dispozici z vnitrostátních statistik: pevná fosilní paliva, vyrobené plyny, rašelina a rašelinové produkty, ropná břidlice a ropné písky, ropa a ropné produkty, zemní plyn, obnovitelné zdroje energie a biopaliva, neobnovitelný odpad a jaderná energie. Obnovitelné zdroje energie a biopaliva zahrnují biopaliva, obnovitelný komunální odpad, vodní energii, energii z oceánů, geotermální, větrnou a solární energii a tepelná čerpadla.
Vstupní údaje ze zdrojů v literatuře
Tabulka 1
Standardní emisní faktory pro spalování ve stacionárních zařízeních [g/MJ paliva v čisté výhřevnosti].
Palivo |
CO2 |
CH4 |
N2O |
||||
Tuhá fosilní paliva |
|
|
|
||||
Antracit |
98,3 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Koksovatelné uhlí |
94,6 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Ostatní bituminózní uhlí |
94,6 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Sub-bituminózní uhlí |
96,1 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Lignit |
101 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Brikety |
97,5 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Černouhelný metalurgický koks |
107 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Plynárenský koks |
107 |
0,001 |
0,0001 |
||||
Černouhelný dehet |
80,7 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Hnědouhelné brikety |
97,5 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Vyrobené plyny |
|
|
|
||||
Energoplyn |
44,4 |
0,001 |
0,0001 |
||||
Koksárenský plyn |
44,4 |
0,001 |
0,0001 |
||||
Vysokopecní plyn |
260 |
0,001 |
0,0001 |
||||
Ostatní získávané plyny |
182 |
0,001 |
0,0001 |
||||
Rašelina a rašelinové produkty |
106 |
0,001 |
0,0015 |
||||
Ropná břidlice a ropné písky |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Ropa a ropné produkty |
|
|
|
||||
Surová ropa |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Kapalná paliva ze zemního plynu |
64,2 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Suroviny rafinérií |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Aditiva a okysličovadla |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Jiné uhlovodíky |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Rafinérský plyn |
57,6 |
0,001 |
0,0001 |
||||
Ethan |
61,6 |
0,001 |
0,0001 |
||||
Zkapalněný ropný plyn |
63,1 |
0,001 |
0,0001 |
||||
Motorový benzin |
69,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Letecký benzin |
70 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Tryskové palivo benzinového typu |
70 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Tryskové palivo petrolejového typu |
71,5 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Ostatní petrolej |
71,5 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Nafta |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Plynový olej a motorová nafta |
74,1 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Topný olej |
77,4 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Lakový benzin a sulfobromftalein |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Maziva |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Asfalt |
80,7 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Ropný koks |
97,5 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Parafínové vosky |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Ostatní ropné produkty |
73,3 |
0,003 |
0,0006 |
||||
Zemní plyn |
56,1 |
0,001 |
0,0001 |
||||
Odpad |
|
|
|
||||
Průmyslový odpad (neobnovitelný) |
143 |
0,03 |
0,004 |
||||
Neobnovitelný komunální odpad |
91,7 |
0,03 |
0,004 |
||||
|
Tabulka 2
Standardní emisní faktory pro stacionární spalování paliv z biomasy [g/MJ paliva v čisté výhřevnosti]
Palivo |
CO2 |
CH4 |
N2O |
||
Primární tuhá biopaliva |
0 |
0,03 |
0,004 |
||
Dřevěné uhlí |
0 |
0,2 |
0,004 |
||
Bioplyny |
0 |
0,001 |
0,0001 |
||
Obnovitelný komunální odpad |
0 |
0,03 |
0,004 |
||
Čistý biobenzin |
0 |
0,003 |
0,0006 |
||
Směsný biobenzin |
0 |
0,003 |
0,0006 |
||
Čisté bionafty |
0 |
0,003 |
0,0006 |
||
Směsné bionafty |
0 |
0,003 |
0,0006 |
||
Čistý biologický letecký petrolej |
0 |
0,003 |
0,0006 |
||
Směsný biologický letecký petrolej |
0 |
0,003 |
0,0006 |
||
Ostatní kapalná biopaliva |
0 |
0,003 |
0,0006 |
||
|
Tabulka 3
Emisní faktory z předcházejících fází výroby paliva [g CO2eq/MJ paliva v čisté výhřevnosti]
Palivo |
Emisní faktor |
||
Černé uhlí |
15,9 |
||
Hnědé uhlí |
1,7 |
||
Rašelina |
0 |
||
Svítiplyn |
0 |
||
Ropné produkty |
11,6 |
||
Zemní plyn |
12,7 |
||
Pevná biopaliva |
0,7 |
||
Kapalná biopaliva |
46,8 |
||
Průmyslový odpad |
0 |
||
Komunální odpad |
0 |
||
Bioplyny |
13,7 |
||
Jaderné palivo |
1,2 |
||
|
Tabulka A obsahuje hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů z elektřiny na úrovni jednotlivých zemí v Evropské unii. Pokud se intenzita emisí skleníkových plynů z elektřiny stanoví na úrovni země, použijí se tyto hodnoty pro elektřinu získávanou v Evropské unii, dokud nebudou k dispozici novější údaje pro stanovení intenzity emisí z elektřiny (7).
Tabulka A
Intenzita emisí z elektřiny v Evropské unii v roce 2020
Země |
Intenzita emisí z vyrobené elektřiny (g CO2eq/MJ) |
||
Rakousko |
39,7 |
||
Belgie |
56,7 |
||
Bulharsko |
119,2 |
||
Kypr |
206,6 |
||
Česko |
132,5 |
||
Německo |
99,3 |
||
Dánsko |
27,1 |
||
Estonsko |
139,8 |
||
Řecko |
125,2 |
||
Španělsko |
54,1 |
||
Finsko |
22,9 |
||
Francie |
19,6 |
||
Chorvatsko |
55,4 |
||
Maďarsko |
72,9 |
||
Irsko |
89,4 |
||
Itálie |
92,3 |
||
Lotyšsko |
39,4 |
||
Litva |
57,7 |
||
Lucembursko |
52,0 |
||
Malta |
133,9 |
||
Nizozemsko |
99,9 |
||
Polsko |
196,5 |
||
Portugalsko |
61,6 |
||
Rumunsko |
86,1 |
||
Slovensko |
45,6 |
||
Slovinsko |
70,1 |
||
Švédsko |
4,1 |
||
|
(1) U materiálových vstupů obsahujících vodu se za spodní výhřevnost považuje spodní výhřevnost suché části materiálového vstupu (tj. bez zohlednění energie potřebné k odpaření vody). Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, která jsou využívána jako meziprodukt pro výrobu konvenčních paliv, se neberou v úvahu.
(2) Přidruženými procesy jsou procesy, které probíhají ve stejném průmyslovém areálu, nebo procesy pro dodávání vstupů prostřednictvím k tomu určené dodavatelské infrastruktury nebo procesy, jejichž prostřednictvím je dodávána více než polovina energie ze všech vstupů určených pro výrobu kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaného v odvětví dopravy nebo recyklovaného paliva s obsahem uhlíku.
(3) Je-li uhlíková náročnost převzata z tabulky v části B, emise ze spalování se nezohledňují. Je to proto, že emise ze spalování jsou započítány do zpracování nebo do emisí ze spalování konečného paliva.
(4) V souladu s bodem 6 intenzita emisí nezahrnuje emise spojené s obsahem uhlíku dodávaného vstupu.
(5) Je třeba poznamenat, že záleží na relativních hodnotách druhotných produktů, takže obecná inflace nepředstavuje problém.
(6) Příklad: https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/energy-statistics-data-browser?country=GERMANY&energy=Coal&year=202
(7) Evropská komise bude pravidelně zpřístupňovat aktualizované údaje.