(EU) 2023/1159Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1159 ze dne 13. června 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz překližovaných desek z okoumé pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1942/2004 (2) uložila antidumpingové clo z dovozu překližovaných desek z okoumé pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Nařízením (EU) č. 82/2011 (3) Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „první přezkum před pozbytím platnosti“) prodloužila platnost původních opatření o pět let. Nařízením (EU) 2017/648 (4) Evropská komise (dále jen „Komise“) po druhém přezkumu před pozbytím platnosti prodloužila platnost původních opatření o dalších pět let.

(3)

Současné antidumpingové clo uložené na dovoz od čtyř vyvážejících výrobců se pohybuje v rozmezí od 6,5 % do 23,5 % a u všech ostatních společností činí 66,7 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (5) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podala dne 16. prosince 2021 Evropská federace výrobců desek (European Panel Federation) (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího překližované desky z okoumé ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla založena na tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 5. dubna 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz překližovaných desek z okoumé pocházejících z ČLR do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření se týkalo přetrvání nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé (vyvážející) výrobce v ČLR, orgány ČLR, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje, přičemž zohlednila rovněž zeměpisné rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo 40 % odhadované celkové výroby v Unii a 41 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Pokud jde o výrobní odvětví Unie, vzorek se považoval za reprezentativní.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce/vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce/vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(14)

Žádný výrobce/vyvážející výrobce v ČLR neposkytl ve stanovené lhůtě požadované informace ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Čínští výrobci tedy nespolupracovali a zjištění týkající se dovozu z ČLR byla založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení. Použité zdroje jsou podrobně popsány v 28. bodě odůvodnění.

(15)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(16)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky i dotazníky pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele a čínské vývozce byly rovněž zpřístupněny on-line (7) v den zahájení přezkumu. V průběhu šetření zaslala Komise žadateli dotazník s žádostí o poskytnutí makroekonomických údajů týkajících se výrobního odvětví Unie.

(17)

Tři výrobci v Unii zařazení do vzorku a žadatel zaslali vyplněné dotazníky.

(18)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(19)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(20)

Dne 5. dubna 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Žádná ze stran nevznesla žádné připomínky.

(21)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, konkrétně překližované desky z okoumé, definované jako překližované desky sestávající pouze z dřevěných listů, z nichž každý má tloušťku nejvýše 6 mm, alespoň s jednou vnější vrstvou z okoumé nepotaženou trvalým filmem z jiných materiálů, v současnosti kódu KN ex 4412 31 10 (kód TARIC 4412311010) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(22)

Existují dva hlavní typy překližovaných desek z okoumé: překližované desky vyrobené výhradně z okoumé („celé z okoumé“) a překližované desky s alespoň jednou vnější vrstvou z okoumé („s povrchem z okoumé“), přičemž na zbytek se použije jiné dřevo (tento typ může být označován také jako „combi“ nebo „twin“). Oba hlavní typy překližovaných desek z okoumé vypadají z vnějšku stejně. Navzdory rozdílům v mechanických vlastnostech mají všechny stejné fyzikální a technické vlastnosti a používají se ke stejným základním účelům.

(23)

Překližované desky z okoumé se používají pro nejrůznější účely, například ve stavebnictví ve stavebním truhlářství a tesařství na dřevěné obklady, bednění, vnější základy a balustrády a úpravy břehů. Rovněž se používají pro dekorativní účely, mimo jiné v silniční dopravě (např. v autech, autobusech, karavanech, kempinkových automobilech), námořní dopravě (jachty), k výrobě nábytku a dveří.

(24)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky.

(25)

Jak bylo zjištěno v původním šetření i v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, mají následující výrobky stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(26)

Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

Během období přezkumného šetření dovoz překližovaných desek z okoumé pocházejících z ČLR prakticky z trhu Unie zmizel. Podle Eurostatu představoval dovoz překližovaných desek z okoumé z ČLR přibližně 0,04 % trhu Unie. V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byla situace podobná. V absolutním vyjadření činil dovoz překližovaných desek z okoumé pocházejících z ČLR v období přezkumného šetření 74 m3 v porovnání s 83 606 m3 v období původního šetření, 12 620 m3 v období prvního přezkumu před pozbytím platnosti a žádným dovozem v období druhého přezkumu před pozbytím platnosti.

(28)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, žádný z výrobců/vyvážejících výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(29)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum, veřejně dostupných údajích týkajících se tureckého výrobce překližovaných desek z okoumé, informacích poskytnutých žadatelem a výrobci v Unii zařazenými do vzorku, informacích od tureckého národního statistického úřadu, na údajích z databáze Eurostatu Comext, databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), Mapy přístupu na trh Mezinárodního obchodního centra a od Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

(30)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR svědčí o existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(31)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(32)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(33)

Komise vydala dne 24. srpna 2022 poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka týkající se zdrojů“). V poznámce týkající se zdrojů Komise rovněž zúčastněné strany uvědomila o svém záměru použít Turecko jako reprezentativní zemi a o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro stanovení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že na základě dostupných informací o společnosti Eksioglu Orman Urunleri, výrobci v Turecku, stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk.

(34)

Komise poznámkou týkající se zdrojů rovněž vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a tomu, zda je Turecko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o odpovídajících kritériích. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(35)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(36)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(37)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců nebo výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(38)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(39)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(40)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(41)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (8), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Žádost také obsahovala některé relevantní důkazy doplňující zprávu.

(42)

Konkrétně se v žádosti s odkazem na zprávu uvádělo, že strukturální zkreslení v mnoha čínských průmyslových odvětvích přispěla k nadměrné kapacitě čínského odvětví překližovaných desek, včetně překližovaných desek z okoumé. Kromě toho se v žádosti poukázovalo na to, že politiky čínské vlády, například politiky podrobně popsané ve 13. pětiletém plánu pro lesní hospodářství, podporovaly využívání dřeva jako suroviny prostřednictvím státních zásahů. V následném 14. pětiletém plánu na období 2021–2026 čínská vláda uvedla, že má v úmyslu „zlepšit infrastrukturu lesních farem a pásem lesa ve vlastnictví státu“. V žádosti se opět s odvoláním na zprávu poukazovalo na existenci narušení přístupu ke kapitálu, v chemickém průmyslu a odvětví práce, jakož i na narušení trhů s energií. Podle žádosti je pravděpodobné, že budou mít tato zkreslení podstatný dopad na odvětví překližovaných desek z okoumé. V žádosti se dále připomínalo, že v roce 2017 orgány USA uložily antidumpingová a vyrovnávací cla na dovoz některých překližovaných desek z tvrdého dřeva z Číny do USA na základě závěru, že zásahy čínské vlády prostřednictvím různých státních programů, subvencí, politických úvěrů za preferenčních podmínek atd. přímo zvýhodňovaly čínské výrobce a vývozce některých výrobků z překližovaných desek z tvrdého dřeva.

(43)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc. Komise rovněž neobdržela žádné připomínky od čínských vyvážejících výrobců.

(44)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Uvedená analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(45)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (9). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (10).

(46)

Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž nelze odlišit úlohu Komunistické strany Číny od úlohy státu. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (11). To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(47)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (12). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(48)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.3.1.5 níže) (13).

(49)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.3.1.8 níže) (14). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (15).

(50)

Za třetí, pokud jde o úroveň právního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (16). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (17).

(51)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takové významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (18).

(52)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem či se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(53)

Ačkoliv v odvětví překližovaných desek z okoumé se stupeň státního vlastnictví nezdá být významný, čínská vláda si ponechává podíl v řadě výrobců, což je podíl přesahující 40 % ve společnosti Jiangsu High Hope Arser Co., Ltd (19). Kromě formálního vlastnictví mohou státní orgány společnosti kontrolovat a dohlížet na ně prostřednictvím neformálních kanálů, jak dokládá soukromá skupina Luli Group, kterou podle veřejných zdrojů „zdokonalovalyy“ orgány státní správy provincie Šan-tung (20). Navíc vzhledem k tomu, že se zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování staly normou i v soukromých společnostech (21) (viz též oddíl 3.3.1.4 níže) a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(54)

To je patrné i na úrovni Čínského národního sdružení odvětví lesních produktů (CNFPIA), což je odvětvové průmyslové sdružení. Podle článku 4 stanov CNFPIA tato organizace „přijímá profesní vedení, dohled a řízení […] státní správy lesního hospodářství a travních porostů a ministerstva pro občanské záležitosti“ (22).

(55)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno níže v oddíle 3.3.1.5.

(56)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (23), avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (24)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (25), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (26). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (27). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatelů jejich vstupů.

(57)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (28), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o něj (29).

(58)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí je v odvětví překližovaných desek běžné. Například generální ředitel společnosti Jiangsu High Hope Arser Co., Ltd. zastává souběžně funkci tajemníka stranické organizace, zatímco předseda mateřské společnosti Jiangsu High Hope Group působí rovněž jako tajemník stranického výboru skupiny (30).

(59)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (31). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví překližovaných desek z okoumé a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(60)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (32).

(61)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu. Za prvé jsou technologie související s dřevěnými deskami uvedeny mezi podporovanými odvětvími v Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu (znění z roku 2019) (33), což signalizuje záměr orgánů vytvořit regulační prostředí příznivé pro rozvoj tohoto odvětví a rovněž potenciálně otevírá cestu k přístupu tohoto odvětví k financování. Kromě toho 14. pětiletý plán pro rozvoj odvětví lesnictví a travních porostů (34) nejen vyzývá orgány, aby „podporovaly komplexní ekologickou transformaci dřevozpracujícího průmyslu“ nebo „konsolidovaly a modernizovaly tradiční výhodná odvětví, jako je výroba dřevěných podlah, dřevěného nábytku, dřevěných dveří […], a urychlily vývoj nábytku na míru, dřevěných konstrukcí a dřevěných stavebních materiálů“, ale rovněž stanoví konkrétní cíle pro výrobu: „[d]o roku 2025 se výroba uměle vyráběných desek ustálí na úrovni přibližně 300 milionů metrů krychlových, výroba podlahovin na úrovni přibližně 800 milionů metrů čtverečních a výstupní hodnota dřevěného nábytku překročí hodnotu 800 miliard RMB (35).“Kromě toho se v hlavním stanovisku k podpoře vysoce kvalitního rozvoje odvětví lesnictví a travních porostů, které v únoru 2019 zveřejnila Národní správa lesního hospodářství a travních porostů (36) , vyčíslují další parametry plánovaného rozvoje odvětví:„Do roku 2025 se vytvoří základní institucionální mechanismus pro racionální využívání lesních zdrojů a zdrojů z travních porostů, výrazně se zvýší podpůrná kapacita lesních zdrojů a zdrojů z travních porostů, výrazně se zvýší objem produkce vysoce kvalitních lesních a travních produktů, dále se zintenzivní obchod s lesními produkty, celková hodnota produkce lesního hospodářství na národní úrovni se na základě současné situace zvýší o více než 50 %, produkce hospodářských lesních produktů s významem pro hospodářství dosáhne 250 milionů tun a objem obchodu (dovozu a vývozu) lesních produktů dosáhne 240 miliard USD“ (37). Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování odvětví.

(62)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví překližovaných desek z okoumé. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(63)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v ČLR, pro čínský systém je charakteristické to, že je systematicky nedostatečně prosazováno. Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (38).

(64)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (39). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (40). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (41).

(65)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti rovněž předmětem zkreslení vytvářeného shora a vznikajícího v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví lesního hospodářství a produkce dřeva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(66)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví.

(67)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (42). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (43). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (44). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(68)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví překližovaných desek z okoumé nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(69)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(70)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (45), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (46) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (47). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (48).

(71)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(72)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti (49). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (50).

(73)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (51).

(74)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (52). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(75)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(76)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (53). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu (54)“. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(77)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(78)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(79)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(80)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.5, jakož i v části I zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí pro popis výrobních faktorů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.3.1.6 až 3.3.1.8 a v části II zprávy.

(81)

Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci překližovaných desek z okoumé tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(82)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(83)

Analýza uvedená v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(84)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(85)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(86)

Jak je vysvětleno ve 32. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku týkající se zdrojů, v níž popsala skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence významných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(87)

Komise v poznámce týkající se zdrojů vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které považovala za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení.

(88)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, žadatel v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti zkoumal pět zemí jako potenciální reprezentativní země, které mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR. Zkoumanými zeměmi byly Thajsko, Indonésie, Brazílie, Malajsie a Turecko (57).

(89)

Pokud jde o výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, byly jako země vyrábějící překližované desky z okoumé v žádosti uvedeny pouze Turecko a Indonésie (58).

(90)

Pokud jde o dostupnost příslušných veřejných údajů v reprezentativní zemi, žadatel ve své žádosti o přezkum uvedl tři společnosti vyrábějící výrobky z dýhařského dřeva, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu, v Turecku a neuvedl žádnou v Indonésii (59). Jak je vysvětleno v poznámce týkající se zdrojů, analýza Komise dospěla k závěru, že dvě z tureckých společností neměly k dispozici dostatečně aktuální finanční údaje. Třetí společnost měla k dispozici údaje za rok 2020, ale nebylo jasné, zda vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise však identifikovala v Turecku společnost Eksioglu Orman Urunleri, která vyráběla výrobek, který je předmětem přezkumu, a měla k dispozici finanční údaje za rok 2020. Turecko proto splnilo kritérium dostupnosti příslušných veřejných údajů.

(91)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(92)

V poznámce týkající se zdrojů byly zúčastněné strany vyzvány, aby se k tomu, zda je Turecko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o odpovídajících kritériích. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(93)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(94)

Komise v poznámce týkající se zdrojů uvedla seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise v poznámce týkající se zdrojů dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména na hlavní suroviny, databázi GTA.

(95)

Komise informovala zúčastněné strany, že seskupí položky se zanedbatelným podílem na výrobních nákladech, jako jsou ostatní suroviny, náklady na balení, služby a spotřební materiál, a vyjádří je jako procentní podíl hlavních surovin. Komise dále oznámila, že tento procentní podíl použije na přepočítané náklady na suroviny při použití nezkreslených referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi.

(96)

Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na elektřinu a pracovní sílu použije informace od tureckého statistického úřadu (dále jen „TURKSTAT“).

(97)

Aby byly zohledněny náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše, zahrnula Komise hodnotu nákladů na výrobní režii. Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii k výrobním nákladům na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a ověřených údajů výrobce v Unii, společnosti Joubert Plywood, který za tímto účelem poskytl konkrétní informace. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.3.5 níže.

(98)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije finanční údaje od tureckého výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je uvedeno výše v 32. bodě odůvodnění.

(99)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky týkající se seznamu výrobních faktorů uvedeného v poznámce týkající se zdrojů.

(100)

S ohledem na všechny informace založené na žádosti o přezkum a následné informace předložené žadatelem a ověřené na místě, vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců a jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k poznámce týkající se zdrojů, byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory pro překližované desky z okoumé

(101)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny hlavních surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (63).

(102)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.3.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(103)

U řady výrobních faktorů představovaly skutečné náklady v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Vzhledem k tomu, že hodnota použitá pro tyto náklady neměla, bez ohledu na použitý zdroj, významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí, rozhodla se Komise tyto náklady zahrnout do spotřebního materiálu a dále je přiřadit k ostatním surovinám, nákladům na obaly a služby a vyjádřit je jako procentní podíl hlavních surovin, jak je vysvětleno v 94. bodě odůvodnění. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců stanovila Komise tento procentní podíl na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum, které byly následně ověřeny na základě údajů jednoho z výrobců v Unii, který při šetření spolupracoval a poskytl pro tento účel konkrétní informace (64) (společnost Joubert Plywood).

(104)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce uplatnila Komise dovozní clo reprezentativní země na příslušných úrovních v závislosti na zemi původu dovezených objemů (65). Komise připočetla náklady na vnitrostátní dopravu vypočtené na m3 na základě informací obsažených v e-mailové korespondenci mezi Evropskou federací výrobců desek a předním výrobcem desek ze dřeva v Turecku (66).

(105)

TURKSTAT zveřejňuje podrobné informace o měsíčních průměrných mzdových nákladech (67) a složkách podle ekonomických činností v Turecku. Pro výpočet hodinové sazby použila Komise nejnovější dostupné statistiky (2020).

(106)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje TURKSTAT. K výpočtu průměrných nákladů na elektřinu použila Komise údaje o cenách elektřiny v průmyslu v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v kWh zveřejněné dne 31. března 2022 (zahrnující období přezkumného šetření) (68).

(107)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(108)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci nespolupracovali, vypočítala Komise náklady na výrobní režii z poměru nákladů na výrobní režii a výrobních nákladů uvedených společností Joubert Plywood. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(109)

Pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady a zisk, použila Komise finanční údaje tureckého výrobce uvedeného ve 32. bodě odůvodnění.

(110)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu pro každý typ výrobku (konkrétně překližovaných desek „celých z okoumé“ a překližovaných desek „s povrchem z okoumé“, jak je vysvětleno ve 21. bodě odůvodnění) na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(111)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, které byly následně ověřeny na základě údajů jednoho z výrobců v Unii, který při šetření spolupracoval a poskytl konkrétní informace pro tento účel, se překližované desky „celé z okoumé“ vyrábějí pouze za použití listů na dýhování, zatímco překližované desky „s povrchem z okoumé“ se vyrábějí jak z listů na dýhování, tak i z topolového dřeva. Nezkreslená hodnota topolového dřeva byla proto spolu se všemi ostatními surovinami použita pro početní zjištění běžné hodnoty překližovaných desek „s povrchem z okoumé“, avšak nebyla použita pro početní zjištění běžné hodnoty překližovaných desek „celých z okoumé“. Metodika, vysvětlená v následujících bodech odůvodnění, je v obou případech stejná.

(112)

Za prvé Komise určila nezkreslené přímé náklady. Jelikož vyvážející výrobci nespolupracovali, vycházela Komise z informací o spotřebě jednotlivých faktorů (surovin, práce a elektřiny) pro výrobu překližovaných desek z okoumé (69), které poskytla společnost Joubert Plywood a které byly ověřeny na místě. Komise objemy spotřeby vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Turecku, jak je popsáno v oddíle 3.3.4.1. Řada výrobních faktorů, které představovaly zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny v období přezkumného šetření, byla vyjádřena jako procentní podíl hlavních surovin, jak je vysvětleno v 94. bodě odůvodnění. Aby Komise zjistila nezkreslenou hodnotu, použila tento procentní podíl na nezkreslené náklady na hlavní suroviny.

(113)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů k nim Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 107. a 108. bodě odůvodnění. Konkrétně byly k celkovým nezkresleným výrobním nákladům přidány:

(114)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu pro každý typ výrobku, jak je vysvětleno ve 110. bodě odůvodnění, na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(115)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena stanovena na základě údajů Eurostatu o dovozu na úrovni nákladů, pojištění a přepravného (dále jen „CIF“). Aby se dospělo k vývozní ceně na úrovni ceny ze závodu, byla tato cena CIF, 619 EUR za m3, snížena o náklady na námořní dopravu a pojištění a náklady na vnitrostátní dopravu v Číně. Odečtené částky vycházely z informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (70).

(116)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, neměla Komise žádné informace o vyváženém typu výrobku. Komise proto porovnala běžné hodnoty stanovené podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro překližované desky „celé z okoumé“ a překližované desky s „povrchem z okoumé“ s vývozní cenou na základě ceny ze závodu, jak se uvádí výše.

(117)

Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí pro dovoz z Číny, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, vyšší než 100 % bez ohledu na použitou běžnou hodnotu.

(118)

Objem dotčeného dovozu však byl zanedbatelný, odpovídal 0,2 % celkového dovozu do Unie a jeho podíl na trhu Unie představoval 0,04 %. Z důvodu nedostatečné spolupráce neměla Komise žádné informace o typu výrobku. Tento dovoz navíc sestával pouze z jedné transakce, což zpochybňuje jeho reprezentativnost. Komise proto dospěla k závěru, že tento nízký objem není pro analýzu přetrvání dumpingu dostatečný. Komise proto zkoumala pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(119)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: případná úroveň dumpingu na trhu Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti; srovnání běžné hodnoty stanovené v tomto přezkumu před pozbytím platnosti, jak je vysvětleno v oddíle 3.3.5, s cenami vývozu z Číny na základě obchodních nabídek na vývoz do Unie a do třetích zemí uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti; výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie.

(120)

Aby Komise mohla stanovit pravděpodobnou úroveň vývozních cen do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany čínských výrobců, vycházela u vývozní ceny v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů, tj. z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Konkrétně byla vývozní cena obou hlavních typů výrobku popsaných ve 21. bodě odůvodnění stanovena na základě 64 obchodních nabídek určených na trh Unie a 26 obchodních nabídek jiným třetím zemím (Blízký východ, Turecko a Spojené království) zaslaných e-mailem během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(121)

Průměrné ceny uvedené v obchodních nabídkách za období přezkumného šetření činily na úrovni CIF 686 EUR/m3 u překližovaných desek „celých z okoumé“ a 458 EUR/m3 u překližovaných desek „s povrchem z okoumé“ určených pro trh Unie a 371 EUR/m3 u překližovaných desek „s povrchem z okoumé“ určených pro třetí země. Tyto cenové úrovně se pohybují ve stejném rozmezí jako cena překližovaných desek z okoumé při dovozu z Číny v období přezkumného šetření, viz 114. bod odůvodnění. I když byla příslušná množství minimální, tato cenová úroveň potvrzuje reprezentativnost obchodních nabídek jako ukazatele možných cen vývozu překližovaných desek z okoumé z Číny. Ve stejném rozpětí je podle databáze GTA i průměrná cena čínského vývozu do třetích zemí jiných než Unie v rámci podpoložky HS 4412 31. Podpoložka HS 4412 31 však obsahuje jiné výrobky než výrobek, který je předmětem přezkumu, takže tyto údaje nebyly považovány za dostatečně přesné, aby poskytly užitečné informace.

(122)

Komise upravila ceny na úroveň ceny ze závodu v souladu s přístupem popsaným ve 114. bodě odůvodnění a porovnala je s běžnou hodnotou stanovenou v oddíle 3.3.

(123)

Pokud by všechny tyto nabídky vstoupily na trh Unie, dumpingová rozpětí pro tento potenciální dovoz z Číny, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, by pro oba typy výrobku byla vyšší než 100 %.

(124)

Jelikož čínští výrobci/vyvážejících výrobci nespolupracovali ani nebyly dostupné jiné informace o čínském odvětví překližovaných desek z okoumé, byla výroba v ČLR stanovena na základě odhadů poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti na základě jeho znalostí trhu.

(125)

Žadatel odhadl potenciální výrobu překližovaných desek z okoumé v Číně na základě dovozu kmenů okoumé. V letech 2017 až 2020 bylo do Číny dovezeno přibližně 475 000 m3 až 1 milion m3 kmenů okoumé, přičemž mohlo být odhadem 75 % použito na výrobu překližovaných desek z okoumé (71). Čínští výrobci tedy mohli v závislosti na vyráběném typu snadno vyrobit více než 400 000 m3 až 4 miliony m3 překližovaných desek z okoumé. To odpovídá nejméně dvojnásobku a nejvíce dvacetinásobku spotřeby v Unii.

(126)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci překližovaných desek z okoumé nespolupracovali a že nebyly k dispozici žádné další údaje o čínském odvětví výroby překližovaných desek z okoumé, byla posouzena situace čínského odvětví výroby překližovaných desek jako celku (bez ohledu na použitý druh dřeva), stejně jako tomu bylo v předchozím přezkumu.

(127)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a jak potvrdila předchozí šetření, překližované desky vyrábějí stejné společnosti na stejném zařízení bez ohledu na použitý druh dřeva. Z předchozích přezkumů rovněž vyplynulo, že překližované desky z okoumé jsou lukrativnější než jiné typy překližovaných desek.

(128)

Na tomto základě objem výroby všech typů překližovaných desek – které podle nejnovějších dostupných statistik FAO v roce 2021 činily 76,4 milionu m3 – naznačuje, že by v Číně mohly být k dispozici značné výrobní kapacity (72). Podle důkazů obsažených v žádosti o přezkum (73) se kapacita výroby překližovaných desek na konci období přezkumného šetření odhaduje na 270 milionů m3 ročně.

(129)

Vzhledem k velkým výrobním kapacitám v ČLR, které výrazně převyšují poptávku EU, jež v období přezkumného šetření bez ohledu na použitý údaj činila 192 000 m3, a že k výrobě překližovaných desek z okoumé je nutné pouze vyměnit jiné druhy dřeva za okoumé, existuje vysoká pravděpodobnost, že pokud opatření pozbudou platnosti, čínští výrobci využijí svou velkou výrobní kapacitu k přechodu z výroby jiných typů překližovaných desek na lukrativnější překližované desky z okoumé na vývoz do Unie.

(130)

Hlavním prvkem použitým ke stanovení atraktivity trhu Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti, byla úroveň cen čínského vývozu do jiných třetích zemí ve srovnání s úrovní cen čínského vývozu do Unie. Obchodní nabídky, které byly zmíněny ve 119. bodě odůvodnění, pro trh Unie a další třetí země naznačovaly, že trh Unie byl během období přezkumného šetření skutečně atraktivní, neboť čínské ceny vývozu překližovaných desek z okoumé na trh Unie byly vyšší než čínské vývozní ceny na všechny ostatní trhy třetích zemí, pro něž byly k dispozici obchodní nabídky. Konkrétně nabídky vývozních cen na úrovni CIF na trh Unie byly v průměru o 23 % vyšší než vývozní ceny na úrovni CIF do třetích zemí. Bez opatření by tedy vyšší potenciální vývozní ceny do Unie učinily trh Unie atraktivním, neboť vývoz do Unie by přinesl vyšší zisky než vývoz do jiných třetích zemí.

(131)

Kromě toho existují opatření na ochranu obchodu uložená na dovoz čínských překližovaných desek do Korejské republiky (antidumpingová opatření týkající se překližovaných desek s alespoň jednou vnější vrstvou z tropického dřeva: o tloušťce menší než 3,2 mm), Maroka (antidumpingová opatření týkající se všech překližovaných desek), USA (antidumpingová a vyrovnávací opatření týkající se překližovaných desek z tvrdého dřeva) a Turecka (antidumpingová opatření týkající se některých typů překližovaných desek) (74). Tato opatření přispívají k omezením vývozu pro čínské výrobce překližovaných desek a k existenci trvalé významné volné kapacity pro výrobu překližovaných desek v Číně a činí trh Unie pro čínský dovoz překližovaných desek atraktivnějším.

(132)

Pokud by tedy opatření v EU pozbyla platnosti, zatímco jiné země svá antidumpingová opatření zachovají, čínští výrobci pravděpodobně znovu zahájí výrobu překližovaných desek z okoumé ve značném objemu na vývoz na trh Unie.

(133)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, velice pravděpodobně by byl dumping obnoven. Velkou pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, naznačují zejména úroveň zjištěné běžné hodnoty v ČLR, úroveň čínských vývozních cen výrobků vyvážených na trhy třetích zemí a do Unie, atraktivita trhu Unie a dostupnost významné výrobní kapacity v ČLR.

(134)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 16 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(135)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 174 000 m3. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí na dotazníky od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a odpovědí na dotazník týkající se makroukazatelů, které poskytl žadatel.

(136)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možného přetrvávání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku. Tři výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, představovali 40 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(137)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů žadatele týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, které byly částečně porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku o objemu prodeje, a b) dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(138)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v m3)

(139)

Přezkum ukázal, že spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 12 %. Spotřeba v Unii byla v roce 2020 negativně ovlivněna rozšířením onemocnění COVID-19, ale během období přezkumného šetření se opět výrazně zvýšila.

(140)

Objem dovozu z Číny stanovila Komise na základě statistik Eurostatu, jak je řádně vysvětleno výše ve 136. bodě odůvodnění. Jeho podíl na trhu byl stanoven srovnáním dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(141)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(142)

Objem dovozu z Číny byl během celého posuzovaného období zanedbatelný.

(143)

Komise stanovila průměrné ceny dovozu z Číny na základě statistik Eurostatu.

(144)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR/m3)

(145)

Ceny z dotčené země se během posuzovaného období zvýšily o 67 %, avšak po celou dobu se týkaly jen minimálního objemu dovozu. Tento minimální objem dovozu z ČLR neumožňuje žádné smysluplné výpočty cenového podbízení.

(146)

Komise stanovila objem a ceny dovozu ze třetích zemí podle stejné metodiky jako v případě ČLR (viz oddíl 5.3.1).

(147)

Objem dovozu ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(148)

Z dovozu ze třetích zemí byl nejdůležitější dovoz z Gabonu a Maroka. Obě země během posuzovaného období zvýšily objem prodeje, Gabon o 31 % a Maroko o 59 %, a jejich podíl na trhu vzrostl u Gabonu o 1,7 procentního bodu a u Maroka o 1,6 procentního bodu. Dovoz z jiných třetích zemí se v posuzovaném období podstatně zvýšil (více než pětkrát), ale v období přezkumného šetření představoval jejich podíl na trhu pouze 1,3 %.

(149)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(150)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů a informací obsažených v odpovědích žadatele na dotazník a podrobila je řádné křížové kontrole porovnáním s informacemi uvedenými v žádosti a v odpovědích výrobců zařazených do vzorku na dotazník a se statistikami Eurostatu. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(151)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(152)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(153)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(154)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie zvýšila o 6 %. Sledovala stejný trend jako spotřeba v Unii – v roce 2020 byl patrný negativní dopad rozšíření onemocnění COVID-19 a v období přezkumného šetření se zřetelně zotavila.

(155)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období rovněž zvýšila, a to o 7 %.

(156)

I když k přizpůsobení výrobní kapacity, aby odpovídala vyšší úrovni spotřeby, došlo především před posuzovaným obdobím, míra využití kapacity byla stabilní, ale na nižší úrovni v porovnání s mírami zjištěnými během období přezkumného šetření v rámci předchozího přezkumu (80 %) (75).

(157)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(158)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 7 %, což bylo méně než 13 % nárůst spotřeby uvedený v tabulce 2. Navzdory zvýšení objemu prodeje a s přihlédnutím rovněž k souběžnému nárůstu dovozu z jiných třetích zemí popsanému ve 147. bodě odůvodnění proto výrobní odvětví Unie ztratilo 4,3 procentního bodu podílu na trhu. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu je však stále na vysoké úrovni.

(159)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 13 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se zvýšil o 7 %. V důsledku toho výrobní odvětví Unie rostlo v absolutním vyjádření, nikoli však co se týče podílu na trhu. Růst prodeje však doprovázel i růst výroby, výrobní kapacity a investic.

(160)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(161)

Po mírném poklesu mezi lety 2018 a 2019 zůstal počet zaměstnanců po zbývající část posuzovaného období poměrně stabilní; výrobní odvětví Unie zaměstnávalo přibližně 660 zaměstnanců. Produktivita na zaměstnance se v posuzovaném období zvýšila o 8 %.

(162)

Jak je vysvětleno ve 117. bodě odůvodnění, vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu z Číny nebylo možné reprezentativně stanovit dumping během období přezkumného šetření. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(163)

Během období přezkumného šetření vykazovala řada ukazatelů újmy výrobního odvětví Unie příznivý trend. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie překonalo účinky dřívějšího dumpingu.

(164)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(165)

Jednotkové prodejní ceny zůstaly v první části posuzovaného období stabilní a poté mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření vzrostly o 8 %. Toto zvýšení cen plně odráželo zvýšení výrobních nákladů během posuzovaného období.

(166)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(167)

Mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření byly průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku poměrně stabilní a celkově vzrostly o 1 %.

(168)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(169)

Překližka z okoumé se zpravidla vyrábí na objednávku, a úroveň zásob je proto obvykle nízká. V roce 2018 zůstaly na poměrně vysoké úrovni, ale během posuzovaného období klesly o 36 %, z 9,6 % ve vztahu k objemu výroby v roce 2018 na 6,1 % objemu výroby v období přezkumného šetření.

(170)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(171)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během celého posuzovaného období zůstalo výrobní odvětví Unie ziskové s rostoucí tendencí. V období přezkumného šetření dosáhla ziskovost úrovně téměř 7 %.

(172)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Celkově byl peněžní tok v absolutním vyjádření po celé posuzované období na nízké úrovni a byl nižší než během posuzovaného období v rámci předchozího přezkumu. S výjimkou období přezkumného šetření je však i nadále pozitivní.

(173)

Výrobci v Unii během celého posuzovaného období pokračovali v investicích. Investice dosáhly vrcholu v roce 2019. Po poklesu v následujícím roce, který byl zjevně způsoben pandemií COVID-19, se investice v období přezkumného šetření opět zvýšily na úroveň o 29 % vyšší než na začátku posuzovaného období.

(174)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. V průběhu posuzovaného období se vyvíjela příznivě. Během období přezkumného šetření byla návratnost aktiv výrobců v Unii pětkrát vyšší než v roce 2018.

(175)

Žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku neuvedl, že by měl potíže se získáváním kapitálu.

(176)

Objem dovozu z dotčené země byl během posuzovaného období zanedbatelný.

(177)

Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie zvýšilo svou výrobu, výrobní kapacitu a objem prodeje. Byla zaznamenána ztráta podílu na trhu, k čemuž však došlo v situaci celkového nárůstu spotřeby. Míra zaměstnanosti se nepatrně snížila, zatímco produktivita vzrostla.

(178)

Pokud jde o finanční ukazatele, je třeba zdůraznit, že navzdory neustálému zvyšování výrobních nákladů zůstalo výrobní odvětví Unie ve všech letech posuzovaného období ziskové. V období přezkumného šetření dosáhla ziskovost úrovně téměř 7 %. Kromě toho výrobní odvětví Unie zvýšilo investice a dosáhlo jejich velmi dobré návratnosti.

(179)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo v průběhu období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(180)

Komise ve 178. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(181)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu v Číně, atraktivitu trhu Unie a dopad potenciálního objemu dovozu a dovozních cen na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(182)

Za prvé, jak je popsáno ve 125. až 128. bodě odůvodnění, vzhledem ke značným výrobním kapacitám v Číně je pravděpodobné, že bez opatření by se dovoz z Číny obnovil ve značném množství. Jako ukazatel potenciálu čínských vyvážejících výrobců rychle zvýšit svou výrobu a vývoz překližovaných desek z okoumé se připomíná, že v původním šetření čínští vyvážející výrobci byli schopni zvýšit svůj vývoz na trh Unie z přibližně 9 500 m3 na více než 83 500 m3 během necelých tří let (od roku 2001 do poloviny roku 2003). Tento údaj by měl být vnímán v kontextu spotřeby v Unii ve výši 192 000 m3 a výroby výrobního odvětví Unie ve výši 174 000 m3 ve stávajícím období přezkumného šetření.

(183)

Nic nenasvědčuje tomu, že by používání dřeva okoumé při výrobě překližovaných desek v Číně bylo trvale nahrazeno jinými druhy dřeva. Jak je vysvětleno ve 126. bodě odůvodnění, čínští výrobci k výrobě překližovaných desek stále používají okoumé. Díky zavedenému antidumpingovému clu dovoz z Číny během posuzovaného období téměř ustal, ačkoliv šetření potvrdilo, že ve stejném období byla na trhu Unie značná poptávka po překližovaných deskách z okoumé.

(184)

Za druhé, ceny na trhu Unie jsou relativně vysoké ve srovnání s cenami, za které mohou čínští vyvážející výrobci vyvážet svou výrobu, což činí trh Unie pro vyvážející výrobce v Číně velmi atraktivním.

(185)

V tomto ohledu provedla Komise analýzu týkající se pravděpodobné cenové úrovně, za kterou by čínští vyvážející výrobci vyváželi na trh Unie.

(186)

Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce z ČLR nespolupracoval a v Eurostatu byl zaznamenán pouze velmi omezený dovoz z Číny, použila Komise pro výpočty cenového podbízení čínské ceny převzaté z obchodních nabídek, které uvedl žadatel v žádosti (použité rovněž pro výpočty dumpingového rozpětí, jak je popsáno ve 119. bodě odůvodnění), a získala tak ukazatel možné úrovně cen, za které by čínští výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie. Tyto ceny byly upraveny připočtením smluvní celní sazby a nákladů po dovozu.

(187)

Po srovnání takto stanovených čínských cen CIF s prodejními cenami ze závodu výrobců v Unii zařazených do vzorku bylo zjištěno cenové podbízení 40,8 % u překližovaných desek „celých z okoumé“ a 58,1 % u překližovaných desek „s povrchem z okoumé“.

(188)

Kromě toho čínské obchodní nabídky zohledněné v tomto výpočtu jasně ukazují, že ceny do třetích zemí jsou výrazně nižší (viz 129. bod odůvodnění výše) než ceny do Unie, což navíc zdůrazňuje atraktivitu trhu Unie z hlediska cenové úrovně.

(189)

Považuje se za pravděpodobné, že by se dovoz dotčeného výrobku z Číny na trh Unie za ceny podstatně nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, a ve značném množství obnovil a že výrobní odvětví Unie by nebylo schopno udržet svou současnou cenovou úroveň. Toto pravděpodobné snížení cen by skutečně ohrozilo probíhající zotavování výrobního odvětví Unie, které by se velmi rychle dostalo do ztráty.

(190)

Kromě toho by výrobní odvětví Unie rychle ztratilo odbyt a podíl na trhu Unie, a následně by se snížila i výroba. V důsledku toho by se míra využití kapacity opět snížila.

(191)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(192)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(193)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(194)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování stávajících opatření není v zájmu Unie.

(195)

Jak je uvedeno ve 178. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie již podstatnou újmu nepociťuje. Jak je však uvedeno ve 190. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie by se nedokázalo vyrovnat se zrušením opatření, které by pravděpodobně vedlo ke vstupu významného množství dumpingového dovozu na trh Unie za ceny, které by se podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Zrušení opatření by proto ohrozilo dlouhodobou finanční životaschopnost výrobního odvětví. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Unie.

(196)

Všichni známí dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, byli informováni o zahájení přezkumu. Dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, však s Komisí nespolupracovali.

(197)

Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele a/nebo dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

(198)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, aby nebyla zachována stávající opatření na dovoz překližovaných desek z okoumé pocházejících z Číny.

(199)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se překližovaných desek z okoumé pocházejících z Číny měla být zachována.

(200)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(201)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (76). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace s cílem prokázat, že změna neovlivní právo společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(202)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(203)

Ačkoli je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(204)

Pokud by se po zachování opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku zachování opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření může být mimo jiné zkoumána potřeba zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo společnosti, která využívá nižší individuální sazbu antidumpingového cla.

(205)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyly obdrženy žádné připomínky od zúčastněných stran

(206)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (77), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(207)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal k opatřením stanoveným v tomto nařízení žádné stanovisko,