(EU) 2023/1102Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1102 ze dne 6. června 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Na základě antidumpingového šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1629/2004 konečné antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (dále jen „původní šetření“) (2). Po antisubvenčním šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1628/2004 (3) také konečné vyrovnávací clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie.

(2)

Rada na základě částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření provedeného z moci úřední změnila nařízení (ES) č. 1628/2004 a (ES) č. 1629/2004 nařízením (ES) č. 1354/2008 (4).

(3)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1186/2010 (5) prodloužila antidumpingová opatření. V návaznosti na přezkum vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1185/2010 (6) prodloužila vyrovnávací opatření.

(4)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingová opatření prováděcím nařízením (EU) 2017/422 (7). Na základě přezkumu vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti Komise prodloužila platnost vyrovnávacích opatření prováděcím nařízením (EU) 2017/421 (8).

(5)

V současné době platná antidumpingová opatření přestavují 9,4 % a 0 % na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců a celní sazbu ve výši 8,5 % na dovoz všech ostatních společností z Indie.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (9) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Žádost o přezkum podali dne 9. prosince 2021 výrobci v Unii představující přibližně 90 % celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod v Unii (dále jen „žadatelé“). Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(8)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 9. března 2022 oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské Unie (10) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(9)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. března 2022 (11) Komise rovněž zahájila přezkum před pozbytím platnosti konečných antisubvenčních opatření vztahujících se na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Unie podle článku 18 nařízení Rady (ES) 2016/1037 (12).

(10)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise zúčastněné strany vyzvala, aby ji kontaktovaly a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a indické orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení před Komisí a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohla provést výběr vzorku zúčastněných stran.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 61 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii a 64 % odhadovaného objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Komise neobdržela žádná stanoviska. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Nepřihlásili se žádní dovozci.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise včas obdržela odpověď na výběr vzorku od dvou výrobců sad uhlíkových elektrod v Indii: HEG Limited a Graphite India Limited, a proto nebyl výběr vzorku nutný. Komise se rozhodla prošetřit dva vyvážející výrobce, kteří poskytli požadované informace.

(18)

Při zahájení přezkumu byly dotazníky zpřístupněny v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod (13).

(19)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Žádný z vyvážejících výrobců neposkytl odpověď na dotazník. Během šetření nepředložil dotazník ani se nepřihlásil žádný uživatel.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro určení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(21)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou uhlíkové elektrody druhu, který se používá v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, a spojníky používané pro tyto elektrody, v současnosti kódů KN ex 8545 11 00 a ex 8545 90 90 (kódy TARIC 8545110010 a 8545909010), ať už dovážené společně, nebo zvlášť (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(22)

Stejně jako bylo zjištěno v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(23)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(24)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Indie, kdyby platné opatření pozbylo platnosti.

(25)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by pozbytí platnosti současných opatření vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu.

(26)

Jak je uvedeno výše v 19. bodě odůvodnění, odpověď na dotazník neposkytl žádný z vyvážejících výrobců. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany spolupracujících vyvážejících výrobců a v souladu s článkem 18 základního nařízení musela Komise provést analýzu dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(27)

Indické orgány byly řádně informovány, že vzhledem k nedostatečné spolupráci indických vyvážejících výrobců může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(28)

Zjištění uvedená v oddílech 3 a 4 byla tedy založena na dostupných údajích. Za tímto účelem byly použity informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a statistiky dostupné v databázích Eurostatu a Global Trade Atlas (14) (dále jen „GTA“), jakož i v dalších veřejně dostupných zdrojích.

(29)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s článkem 2 základního nařízení.

(30)

Běžná hodnota byla založena na údajích poskytnutých žadateli, a to společnostmi i) Mordor Intelligence (15) a ii) Valuates Reports (16). Tyto dva zdroje uváděly v období přezkumného šetření podobnou průměrnou cenu sad uhlíkových elektrod na domácím trhu v Indii ve výši 3 788 EUR za tunu na úrovni ceny ze závodu. Tato cena byla porovnána a byla ve stejném období v souladu s odhady provedenými na základě veřejně dostupných cenových tabulek zveřejněných společností SteelMint.com (17), z nichž vyplývá průměrná cena 3 630 EUR za tunu.

(31)

Komise použila průměrnou cenu ze dvou zdrojů poskytnutých žadateli ke stanovení běžné hodnoty ve výši 3 788 EUR za tunu.

(32)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců z Indie byla vývozní cena určena na základě cen CIF v Eurostatu, upravených na úroveň ceny ze závodu. Jak je uvedeno ve 44. bodě odůvodnění, v období přezkumného šetření byl objem dovozu z Indie významný, a ceny proto byly považovány za reprezentativní. Cena CIF ve výši 2 747 EUR za tunu (18) byla upravena s ohledem na náklady na námořní dopravu a pojištění, náklady na vnitrostátní dopravu v Indii a celní odbavování v EU, takže na úrovni ceny ze závodu dosáhla 2 558 EUR za tunu. Úpravy vycházely z údajů OECD (19) a informací uvedených v žádosti o přezkum.

(33)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu stanovenou na základě ceny ze závodu výše uvedeným postupem.

(34)

Na tomto základě vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činila v případě Indie 44,7 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(35)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by došlo k pozbytí platnosti opatření.

(36)

Šetření ukázalo, že během období přezkumného šetření indický dovoz nadále vstupoval na trh Unie za výrazně dumpingové ceny a bylo zachováno jeho množství a podíly na trhu stejně jako v posledních dvou přezkumných šetřeních. Analýza objemu výroby a volné kapacity v Indii, objemu vývozu a cen z Indie na trhy ostatních třetích zemí, stávajících opatření v ostatních třetích zemích a atraktivity trhu Unie uvedená ve 107. až 115. bodě odůvodnění rovněž ukazuje, že je pravděpodobné, že již tak podstatná přítomnost dumpingového vývozu na trhu Unie by se dále zvýšila, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti. Proto byl učiněn závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dumping by pravděpodobně přetrvával.

(37)

V období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii sedm výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(38)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 219 330 tun. Komise tento údaj stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku a údajů poskytnutých výrobci nezařazenými do vzorku a žadateli (20). Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 61 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(39)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobků vytvořených výrobním odvětvím Unie určených pro trh Unie a na základě statistik Eurostatu o objemu dovozu.

(40)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)  (21)

(41)

Spotřeba sad uhlíkových elektrod v Unii v posuzovaném období klesla o 10 %. V roce 2018 byla spotřeba vysoká, což bylo způsobeno vysokou poptávkou ocelářského průmyslu v EU, který se zotavoval z krize v ocelářství. Kromě toho v situaci náhlého zvýšení cen sad uhlíkových elektrod si výrobci oceli vytvářeli jejich zásoby v obavě z dalšího zvýšení cen.

(42)

V roce 2019 klesla výroba oceli v elektrických obloukových pecích ve srovnání s rokem 2018 (podle údajů svazu Eurofer se snížila o 6,6 %). V důsledku toho poptávka po sadách uhlíkových elektrod klesla. Vzhledem k tomu, že cena sad uhlíkových elektrod výrazně klesla, vytváření zásob pro navazující výrobní odvětví již nebylo považováno za nutné, jelikož uživatelé již nebyli dotčeni dalším zvýšením cen. V důsledku toho výrobci oceli své zásoby sad uhlíkových elektrod začali snižovat. Kromě toho dále poklesla poptávka, avšak tentokrát dočasně, a to v roce 2020 po rozšíření onemocnění COVID-19.

(43)

Jak je uvedeno ve 39. bodě odůvodnění, Komise stanovila objem dovozu z Indie na základě statistik Eurostatu. Podíl na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii uvedené ve 40. bodě odůvodnění.

(44)

Dovoz z Indie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(45)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčené země se mezi lety 2019 a 2020 snížil v důsledku poklesu spotřeby v EU a během období přezkumného šetření se zotavil. Celkově se během posuzovaného období objem dovozu zvýšil z 5 802 tun v roce 2018 na 6 540 tun v období přezkumného šetření, tj. o 13 %. Dovoz sad uhlíkových elektrod z Indie představoval přibližně 16 % jejich celkového dovozu do Unie během období přezkumného šetření, což odpovídá 5 % podílu na trhu.

(46)

Celkově se dovoz z Indie a jeho podíl na trhu v posuzovaném období zvýšily. Navzdory poklesu spotřeby v Unii objem dumpingového dovozu z Indie během posuzovaného období nadále rostl (o 13 %), zatímco prodej výrobního odvětví Unie se snížil.

(47)

Průměrná cena dovozu z Indie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(48)

Průměrná dovozní cena (22) sad uhlíkových elektrod z Indie klesla během posuzovaného období o 80 %, z 13 756 EUR/t v roce 2018 na 2 747 EUR/t v období přezkumného šetření.

(49)

Vzhledem k vysoké celosvětové poptávce po sadách uhlíkových elektrod indické ceny v první polovině posuzovaného období překročily ceny výrobního odvětví Unie, ale poté mezi lety 2018 a 2020 klesly o 60 % a v roce 2020 a v období přezkumného šetření zůstaly trvale nižší než ceny v Unii.

(50)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci indických vyvážejících výrobců Komise stanovila cenové podbízení v období přezkumného šetření na základě porovnání:

(51)

Výsledkem bylo průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 33,2 %. Tyto ceny byly považovány za přiměřený ukazatel možných budoucích cenových úrovní v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(52)

Po poskytnutí informací indická vláda namítla, že rozpětí cenového podbízení vypočtené Komisí není reprezentativní, protože není založeno na skutečných tržních cenách v Unii. Podle názoru indické vlády skutečnost, že prodeje pocházející od společnosti GrafTech Iberica byly uskutečněny na základě dlouhodobých smluv, vedla k uměle vysoké prodejní ceně, která neodpovídá tržní ceně sad uhlíkových elektrod v Unii.

(53)

Komise s tímto hodnocením nesouhlasí. Dlouhodobé smlouvy nejsou neobvyklou obchodní praxí a obchodním rozhodnutím, při nichž se zákazník zaváže k určité cenové úrovni výměnou za jistotu dodávek. Vzhledem k tomu, že dlouhodobé smlouvy byly používány při obchodování na relevantním trhu, jejich přítomnost ve vzorku neznamená, že vzorek není reprezentativní. Dlouhodobé smlouvy se navíc vztahovaly pouze na část prodeje uskutečněného společností GrafTech, zatímco na prodej ostatních dvou ostatních výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření se podobné dlouhodobé smlouvy nevztahovaly. Proto se Komise domnívá, že ačkoli jsou dlouhodobé smlouvy použité společností GrafTech Iberica reprezentativní pro část trhu, celkově neměly na výpočet cenového podbízení významný vliv. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(54)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí pocházel zejména z Číny, Mexika a Ruska.

(55)

Objem dovozu z jiných třetích zemí a dále i podíl na trhu a cenové trendy se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Indie

(56)

Dopad dovozu z jiných třetích zemí byl analyzován, neboť představoval přibližně 84 % celkového dovozu sad uhlíkových elektrod do Unie během období přezkumného šetření. Navzdory klesající spotřebě se objem dovozu z ostatních třetích zemí zvýšil o 19 % z téměř 29 000 tun v roce 2018 na přibližně 35 000 tun v období přezkumného šetření.

(57)

Dovoz ze třetích zemí částečně sledoval pokles spotřeby v letech 2019 a 2020, avšak rychle se zotavil a v období přezkumného šetření dosáhl nejvyšší úrovně, přičemž ve srovnání s rokem 2018 vzrostl o 19 %. Průměrná cena dovozu z ostatních třetích zemí sledovala celosvětový trend a mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření klesla o 72 %.

(58)

Velkou většinu tohoto dovozu v období přezkumného šetření, tedy 76 %, představoval dovoz z Číny. Objem dovozu z ostatních třetích zemí kromě Číny a Indie se v posuzovaném období zvýšil o 22 %. Objem dovozu sad uhlíkových elektrod z Indie se zvýšil z 5 800 tun v roce 2018 na 6 500 tun během období přezkumného šetření, zatímco z Číny se zvýšil z 22 054 tun v roce 2018 na 26 065 tun během daného období, přičemž podíl na trhu vzrostl o 25 % a 31 %.

(59)

Ve stejném období byly dovozní ceny z Číny nižší než ceny indických vývozců a ceny výrobců v Unii (s výjimkou roku 2018).

(60)

Kromě toho Komise od 7. dubna 2022 (23) ukládá na dovoz sad uhlíkových elektrod z Číny antidumpingové clo (v rozmezí od 23 % do 74,9 %) (24).

(61)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(62)

Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(63)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na antidumpingový dotazník od výrobců zařazených do vzorku, jakož i makroekonomických údajů poskytnutých výrobci nezařazenými do vzorku a žadateli, které byly porovnány s údaji uvedenými v žádosti o přezkum. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány reprezentativními.

(64)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(65)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(66)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(67)

Po poklesu spotřeby se objem výroby výrobního odvětví Unie mezi lety 2018 a 2020 snížil o 34 % a v období přezkumného šetření se částečně zotavil, přičemž byl stále nižší než v roce 2018. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 13 %.

(68)

Pokles objemu výroby je způsoben poklesem spotřeby a ztrátou objemu prodeje, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jak je vysvětleno níže v 70. bodě odůvodnění.

(69)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(70)

V průběhu posuzovaného období objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 18 %. Do roku 2020 trvale klesal (o 38 %) s tím, že během období přezkumného šetření se zvýšil jen částečně. Tento nárůst však nebyl v souladu s obdobným trendem, který zaznamenala spotřeba v Unii, což vedlo k celkovému poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu ze 77 % v roce 2018 na 70 % v období přezkumného šetření (minus 9 %), zatímco podíl na trhu, pokud jde o dovoz z Indie, se během stejného období zvýšil o 25 %.

(71)

Během posuzovaného období se spotřeba sad uhlíkových elektrod v EU snížila o 10 %. Tento pokles spotřeby o 15 000 tun zasáhl pouze výrobní odvětví Unie, které přišlo o prodej o objemu 21 000 tun. Ve stejném období objem dumpingového dovozu z Indie, Číny a dalších třetích zemí během posuzovaného období nadále rostl o 13 %, 18 % a 19 %.

(72)

Jak je vysvětleno výše, objem prodeje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období přišel o prodej o objemu 21 000 tun, zatímco dovoz se zvýšil o více než 6 200 tun. To vedlo v posuzovaném období ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 9 %. Výrobní odvětví Unie tedy během posuzovaného období nemělo prospěch z žádného růstu.

(73)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(74)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie zůstal v posuzovaném období relativně stabilní (v posuzovaném období klesl o 2 %). Vzhledem k poklesu výroby vysvětlenému v oddíle 5.4.2.1 proto produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance, zaznamenala stejný trend a ve stejném období klesla o 11 %.

(75)

Komise v 34. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že dumping ze strany Indie během období přezkumného šetření přetrvával. Komise také dospěla k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, dumping ze strany Indie by s velkou pravděpodobností přetrvával.

(76)

Navzdory antidumpingovým opatřením platným od roku 2009 přišlo výrobní odvětví Unie o značný objem prodeje, což se během posuzovaného období projevilo ztrátou podílu na trhu ve výši 9 procentních bodů. Nebylo tedy možné zaznamenat plné zotavení z účinků dřívějšího dumpingu a výrobní odvětví Unie je i nadále vysoce zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie.

(77)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(78)

Prodejní ceny se mezi lety 2018 a 2019 zvýšily o 13 % a poté v roce 2020 prudce poklesly a v období přezkumného šetření klesly na úroveň o 45 % nižší než v roce 2018.

(79)

Výrobní náklady vzrostly, dosáhly nejvyšší hodnoty v roce 2020 a během období přezkumného šetření začaly klesat. Tento trend je způsoben podstatným zvýšením ceny hlavní suroviny, tj. jehličkového koksu. Cena jehličkového koksu v důsledku zvýšené poptávky vyvolané odvětvím lithium-iontových baterií do roku 2019 trvale a výrazně rostla a až v roce 2020 začala klesat.

(80)

S ohledem na prodejní ceny výrobního odvětví Unie Komise uvedla, že část výroby v Unii (zejména vyráběná společnostmi GrafTech Iberica a GrafTech France) představující přibližně 50 % celkového prodeje a výroby v Unii byla do jisté míry dočasně chráněna před přímou hospodářskou soutěží na trhu, zatímco druhá část (ostatní dva výrobci v Unii zařazení do vzorku) přímo soutěžila s dumpingovým indickým dovozem.

(81)

Tato situace byla způsobena existencí dlouhodobých smluv, které se vztahovaly na prodej sad uhlíkových elektrod pocházejících od společnosti GrafTech Iberica. Tyto dlouhodobé smlouvy byly uzavřeny v návaznosti na období neobvykle vysokých cen v letech 2017–2018. Tyto smlouvy jsou kupními smlouvami typu „odeber nebo zaplať“ (take or pay) se zaručenou úrovní dodávek za stanovené ceny a kupující se zavázal k nákupu dohodnutého objemu za předem pevně určenou cenu, s výhradou různých smluvních práv a povinností. Doba trvání těchto smluv byla tři až pět let. Ukázalo se, že na základě těchto dlouhodobých smluv se během období přezkumného šetření uskutečnila velmi značná část objemu prodeje pocházejícího od společnosti GrafTech Iberica. Šetření neodhalilo, že by se podobné dlouhodobé smlouvy v posuzovaném období vztahovaly na jiného výrobce v Unii. S ohledem na omezenou dobu trvání těchto dlouhodobých smluv Komise konstatovala, že jejich dopad má dočasnou povahu.

(82)

Původ těchto dlouhodobých smluv lze nalézt v období vysoké volatility cen v letech 2017–2018, která trvala až do roku 2019. V těchto letech se celosvětové ceny uhlíkových elektrod výrazně zvýšily. To bylo způsobeno mnoha činiteli, včetně zvýšené celosvětové poptávky. Jako hlavní důvod nárůstu poptávky byl výrobním odvětvím Unie uváděn celosvětový přechod v ocelářském průmyslu od vysokých pecí k elektrickým obloukovým pecím, které používají uhlíkové elektrody. Kromě toho, jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění, nové konkurování si v oblasti jehličkového koksu (hlavní suroviny používané při výrobě uhlíkových elektrod) s odvětvím lithium-iontových baterií vedlo ke zvýšení nákladů na suroviny, což přispělo ke kolísání cen. Aby se tento problém volatility cen vyřešil, byly sjednány dlouhodobé smlouvy na dodávky výrobku, který je předmětem přezkumu, od společnosti GrafTech Iberica na dobu od tří do pěti let. Základním cílem bylo dosáhnout stabilnějších cen výměnou za stabilní nabídku, kterou požadovali zákazníci.

(83)

Díky platným dlouhodobým smlouvám mohla proto společnost GrafTech Iberica během období přezkumného šetření navzdory obecnému poklesu cen, před nímž nebyl zbytek výrobního odvětví Unie chráněn dlouhodobými smlouvami, uskutečňovat prodej na stabilní úrovni cen ([25–50] % nad průměrnou jednotkovou prodejní cenou v Unii). Na základě dostupných informací, jako jsou objemy prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, které nepodléhaly dlouhodobým smlouvám a pocházely od společnosti GrafTech Iberica, jakož i prodeje dalších dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku Komise odhadla, že průměrná cena na trhu, na kterou se nevztahovaly podmínky dlouhodobých smluv, byla přibližně o [25–50] % nižší než průměrná jednotková prodejní cena v Unii na celkovém trhu. Průměrná prodejní cena v Unii během období přezkumného šetření proto přesně neodráží konkurenční cenovou situaci na trhu Unie, která byla významně ovlivněna levným a dumpingovým dovozem z Indie a Číny.

(84)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(85)

Průměrné náklady práce se během posuzovaného období mírně snížily. Průměrné náklady práce na zaměstnance se celkově snížily o 5 %. Tento trend byl převážně ovlivněn mírným snížením, pokud jde o údaje o zaměstnanosti, jak je vysvětleno v 74. bodě odůvodnění.

(86)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(87)

Zásoby nelze považovat za relevantní ukazatel újmy v tomto odvětví, jelikož výroba a prodej jsou založeny hlavně na objednávkách, a výrobci si proto většinou udržují jen omezené zásoby. Proto je vývoj zásob uváděn jen pro informaci.

(88)

Celkově byly zásoby ovlivněny klesajícími trendy výroby a prodeje výrobního odvětví Unie. Konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby se v letech 2019 a 2020 výrazně zvýšil (o 54 % a 78 %) a během období přezkumného šetření se částečně snížil. Během posuzovaného období se konečný stav zásob v tunách celkově zvýšil o 25 %.

(89)

Při pohledu na údaje dvou výrobců v Unii, kteří však neuzavřeli dlouhodobé smlouvy, se za stejné období jejich zásoby zvýšily o [35–45] %.

(90)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(91)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(92)

Po předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti uvedeném v 1. bodě odůvodnění, kdy byla antidumpingová opatření uložena, se situace výrobního odvětví Unie zlepšila a v roce 2018 jeho ziskové rozpětí dosáhlo 75 %, a to v důsledku zvýšení cen uvedeného výše v oddíle 5.4.3.1. Situace se však následně zhoršila a zisková rozpětí se od roku 2018 snížila a dosáhla nejnižší hodnoty v roce 2020 (2 %) a v období přezkumného šetření se částečně zotavila (31 %), což odpovídá poklesu o 58 % během posuzovaného období.

(93)

Příčinou tohoto klesajícího trendu je významné snížení spotřeby v Unii a objemu prodeje, které utrpělo výrobní odvětví Unie ve prospěch dumpingového indického a čínského dovozu, které při uvádění na trh Unie vyvíjely značný cenový tlak, představovaly podbízení vůči výrobnímu odvětví Unie a přinutily jeho část, na kterou se nevztahovaly dlouhodobé smlouvy, snížit úroveň cen, jak je vysvětleno výše v 83. bodě odůvodnění.

(94)

Jak je uvedeno výše, jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku, společnost GrafTech Iberica, prodal většinu svého objemu prodeje na základě dlouhodobých smluv. Výrobky se proto prodávaly za stabilní ceny a během období přezkumného šetření (až do uplynutí platnosti dlouhodobých smluv; značná část vypršela do konce roku 2021, další část do konce roku 2022) byly tyto prodeje stále považovány za částečně chráněné před vnějšími faktory, jako je všeobecný pokles cen.

(95)

U ostatních dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku je však situace odlišná. Bez společnosti GrafTech Iberica představují mikroukazatele odlišný pohled, přičemž ziskovost prodeje v Unii klesla z [+70 – +80] % v roce 2018 na [0 – +10] % v období přezkumného šetření.

(96)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Vzhledem ke klesajícímu trendu ziskovosti výrobního odvětví Unie se peněžní tok v posuzovaném období snížil o 68 %.

(97)

Investice se díky stále pozitivnímu peněžnímu toku v posuzovaném období zvýšily o 25 %, což bylo způsobeno zejména úsilím vynaloženým výrobním odvětvím Unie na racionalizaci výroby a zvýšení efektivity a produktivity s cílem vypořádat se s rostoucím levným dovozem. Návratnost investic, která se vyjadřuje jako zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic, se však ve stejném období snížila o 79 %, a sledovala tedy stejný trend jako ziskovost.

(98)

Situaci podobnou té, která je vysvětlena výše, lze pozorovat při pohledu na údaje dvou výrobců v Unii, kteří během období přezkumného šetření neuskutečňovali prodej na základě dlouhodobých smluv. Ve stejném období klesla návratnost investic a peněžní tok na [0 + 10] %.

(99)

Vzhledem ke klesající ziskovosti a návratnosti investic bude pro výrobce v Unii zařazené do vzorku stále obtížnější získat kapitál na investice. Jelikož návratnost investic klesá tak rychle, je schopnost výrobců zařazených do vzorku získat v budoucnu kapitál více ohrožena.

(100)

Šetření ukázalo, že opatření umožnila výrobnímu odvětví Unie udržet si po celé posuzované období alespoň částečně významný podíl na trhu. Většina ukazatelů újmy ukázala, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie byla obtížná. Jak je vysvětleno výše, tento negativní vývoj lze vysvětlit poklesem spotřeby v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 a dumpingovým dovozem z Číny a Indie, který během téhož období získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie, jehož podíl na trhu se snížil. Situaci dále zhoršil prudký nárůst dumpingového dovozu z Číny a Indie. Výrobní odvětví Unie na tyto výzvy reagovalo snížením cen a poklesem zisku, který však byl během posuzovaného období nadále kladný.

(101)

Zejména došlo k poklesu výroby, objemů prodeje a podílů na trhu, jakož i prodejních cen, což mělo negativní účinek na produktivitu i ziskovost. Zvýšený cenový tlak dumpingového dovozu pocházejícího z Indie a Číny přinutil výrobní odvětví Unie snížit prodejní ceny, což mělo negativní účinky na jeho ziskovost, která se během posuzovaného období podstatně snížila. Rychle klesající návratnost investic má negativní dopad na schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál a investice.

(102)

Na druhé straně se výrobnímu odvětví Unie navzdory klesajícímu trendu stále dařilo udržovat velký objem prodeje a významný podíl na trhu. Stejně tak ziskovost zůstala navzdory negativnímu trendu po celé posuzované období kladná. Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie bylo v posuzovaném období vystaveno určitým negativním trendům, které ho v roce 2021 přivedly do celkově zranitelné situace, ale během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(103)

Po poskytnutí informací indická vláda uvedla, že zvýšení cen surovin v důsledku vojenské agrese Ruské federace proti Ukrajině je jedním z hlavních faktorů snížené ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(104)

Toto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy. Vojenská agrese a související geopolitická situace se vyvinuly až po období přezkumného šetření, od února 2022, a proto neměly na situaci výrobního odvětví Unie v posuzovaném období žádný vliv. Toto tvrzení bylo proto považováno za nepodložené.

(105)

Komise ve 102. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Indie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(106)

Aby zjistila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně působené dumpingovým dovozem z Indie, zvážila Komise tyto aspekty: i) objem výroby a volné kapacity v Indii, ii) objem a ceny vývozu z Indie na trhy jiných třetích zemí, iii) stávající opatření v ostatních třetích zemích, iv) atraktivitu trhu Unie a v) pravděpodobné úrovně cen dovozu z Indie a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(107)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti byla (25) celková indická kapacita výroby sad uhlíkových elektrod odhadnuta na přibližně 160 000 tun, výroba na přibližně 121 000 tun a volná kapacita přibližně na 39 000 tun v období přezkumného šetření. Odhadovaná volná kapacita představovala přibližně 29 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(108)

Kromě toho z informací uvedených v žádosti (26) vyplývá, že se očekává, že jeden indický výrobce bude i nadále zvyšovat svou kapacitu, a to o dalších 20 000 tun do začátku roku 2023, čímž se volná kapacita zvýší na 59 000 tun (43 % spotřeby v Unii během období přezkumného šetření). Existuje tedy možnost podstatného zvýšení množství zboží vyváženého do Unie, zejména s ohledem na skutečnost, že nic nenasvědčuje tomu, že by trhy třetích zemí nebo domácí trh byly schopny pojmout jakékoli další výrobky.

(109)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a tudíž neexistenci jiných spolehlivějších zdrojů informací ke stanovení indického vývozu sad uhlíkových elektrod z Indie do ostatních třetích zemí kromě Unie byla analýza založena na údajích o kódu HS 8545 11 z databáze GTA. Tento kód HS zahrnoval přibližně 82 % indického vývozu do Unie (ve srovnání s údaji Eurostatu o kódu TARIC), přičemž téměř žádný dovoz z Indie do Unie se neuskutečnil pod kódem HS 8545 90. Údaje o kódu HS 8545 11 z databáze GTA byly proto považovány za nejspolehlivější zdroj pro analýzu trhu třetích zemí.

(110)

O společnostech GIL a HEG, které jsou dvěma známými výrobci sad uhlíkových elektrod v Indii, bylo zjištěno, že jsou vysoce orientovány na vývoz a v roce 2021 vyvážely více než 60 % své výroby. Jejich hlavními vývozními trhy byly Turecko, Spojené státy, Unie a Egypt. Celosvětový objem vývozu z Indie se od roku 2018 do období přezkumného šetření celkově snížil o 14 %, zatímco objem vývozu na tři nejvýznamnější vývozní trhy (Turecko, Spojené státy a Egypt) vzrostl o 16 %.

(111)

Analýza vývozních cen do deseti největších vývozních zemí Indie během období přezkumného šetření vykázala, že vývozní cena do Unie na úrovni FOB na indické hranici (2 727 EUR za tunu) byla vyšší než v případě Egypta, Jižní Koreje, Jižní Afriky, Mexika a Spojených arabských emirátů, ale nižší než v případě Turecka, Spojených států, Saúdské Arábie a Indonésie. Avšak vzhledem k vývozním omezením, kterým indické výrobní odvětví čelí, jak je vysvětleno níže v oddíle 6.3, a s ohledem na současnou indickou volnou kapacitu se mělo za to, že indičtí vývozci by byli motivováni přesunout značné množství vývozu ze třetích zemí na atraktivnější trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(112)

V návaznosti na sankce USA vůči Íránu v srpnu 2018 přišla Indie o největší vývozní destinaci sad uhlíkových elektrod (27). Před sankcemi představoval Írán pro Indii jednu z hlavních vývozních destinací sad uhlíkových elektrod s objemem vývozu přibližně 9 000 tun ročně. V roce 2019 se v důsledku sankcí objem vývozu z Indie do Íránu snížil na téměř nulovou hodnotu, která přetrvávala i v následujících letech.

(113)

Euroasijská hospodářská komise navíc prodloužila antidumpingová opatření uložená na dovoz sad uhlíkových elektrod z Indie do září 2023 ve výši 16,04 % v případě společnosti HEG a 32,83 % v případě společnosti GIL a dalších indických výrobců. Ruská federace, jeden z členů Euroasijské hospodářské unie, byla v roce 2019 významným spotřebitelem sad uhlíkových elektrod s roční výrobou oceli v elektrických obloukových pecích v objemu 24 milionů tun. Indický vývoz sad uhlíkových elektrod do Ruska se snížil z přibližně 840 tun v roce 2018 na nulovou hodnotu v letech 2020 a 2021. Vzhledem k již dostupné volné kapacitě to proto omezí potenciálně dostupné vývozní trhy pro indické výrobce a ještě více zvýší atraktivitu trhu Unie, pokud opatření pozbudou platnosti.

(114)

Atraktivita trhu Unie byla prokázána skutečností, že nehledě na platná antidumpingová a vyrovnávací cla přicházely indické sady uhlíkových elektrod na trh Unie i nadále. Během posuzovaného období byla Indie po Číně i nadále druhou nejvýznamnější vyvážející zemí do Unie. Navzdory poklesu mezi lety 2019 a 2020, způsobenému pandemií COVID-19, Indie udržela a zvýšila vývoz do Unie, a to mezi 5 800 tunami v roce 2018 a 6 500 tunami v období přezkumného šetření, a podíly na trhu mezi 4 % v roce 2018 a 5 % v období přezkumného šetření. Jedná se o stejný rozsah objemů vývozu a podílů na trhu v Unii zjištěný během období přezkumného šetření v rámci dvou předchozích přezkumů před pozbytím platnosti. Jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, indická vývozní cena do Unie byla během období přezkumného šetření výrazně podbízivá vůči cenám na trhu Unie.

(115)

Kromě toho společnost HEG, podle vlastních veřejných prohlášení, považuje Unii za důležitý vývozní trh, na kterém by zvýšila svou přítomnost, pokud budou antidumpingová/antisubvenční opatření zrušena (28).

(116)

V zájmu posouzení dopadu budoucího vývozu na situaci výrobního odvětví Unie měla Komise za to, že cenové úrovně indického vývozu bez antidumpingových cel by byly přiměřeným ukazatelem budoucích cenových úrovní na trhu Unie. Na tomto základě, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že průměrné rozpětí cenového podbízení u výrobku, který je předmětem přezkumu, činí 33,2 %, a proto se považuje za nejlepší ukazatel pravděpodobné úrovně cen v případě neexistence antidumpingových opatření.

(117)

Vzhledem k intenzivnímu používání a rychlému nahrazování výrobku, který je předmětem přezkumu, mají uživatelé tendenci udržovat značné zásoby jako u komodit. Výrobek, který je předmětem přezkumu, je proto z hlediska ceny citlivý. Prudký nárůst dovozu za nízké ceny by nutil výrobní odvětví Unie dále snižovat ceny, jako je již snižovalo s cílem konkurovat dovozu z Indie a Číny, jak je uvedeno výše v oddíle 5.4.3.1.

(118)

Kromě toho od dubna 2022 podléhá dovoz některých sad uhlíkových elektrod z Číny antidumpingovému clu uvedenému v 58. bodě odůvodnění. Rozsah výrobku dotčeného těmito cly do značné míry zahrnuje výrobek dotčený tímto šetřením, konkrétně kód TARIC 8545110010. Očekává se proto, že čínský podíl na trhu se sníží (z 20 %, v období přezkumného šetření). To dále zvýší atraktivitu trhu Unie pro dumpingový/subvencovaný dovoz z Indie. Vzhledem k současné nebo dokonce pravděpodobné zvýšené volné kapacitě uvedené výše ve 108. bodě odůvodnění a bez konkurence čínských vyvážejících výrobců existuje velká pravděpodobnost, že indičtí vyvážející výrobci by výrazně zvýšili dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(119)

Kromě toho, jak je vysvětleno výše v 81. až 83. bodě odůvodnění, je globální situace výrobního odvětví Unie ovlivněna zvláštní situací společnosti GrafTech Iberica, která je dočasná. Dlouhodobé smlouvy byly ukončeny (do značné míry velká většina platných dlouhodobých smluv již skončila v roce 2022). Platnost některých stávajících dlouhodobých smluv pocházejících od společnosti GrafTech Iberica byla prodloužena na období po roce 2022 o jeden nebo dva roky. Rozšířené dlouhodobé smlouvy se však týkaly pouze menší části celkového prodeje od společnosti GrafTech Iberica. I při zahrnutí prodloužených dlouhodobých smluv se na konci roku 2023 na převážnou většinu objemu prodeje pocházejícího od společnosti GrafTech Iberica již nebudou vztahovat stávající dlouhodobé smlouvy. Tento podíl se na konci roku 2024 ještě zvýší. Komise navíc uvedla, že průměrné prodejní ceny výrobků pocházejících od společnosti GrafTech Iberica v období šetření ve srovnání s rokem 2020 poklesly (a to i při zahrnutí prodeje v rámci dlouhodobých smluv), což naznačuje, že prodeje pocházející od společnosti GrafTech Iberica byly ovlivněny dovozem uhlíkových elektrod z Indie a Číny za nízké ceny. Proto bude společnost GrafTech Iberica nejpozději do konce roku 2023 ve stejné situaci jako ostatní výrobci a bude plně čelit dopadu rostoucího objemu dumpingového dovozu z Indie. To znamená, že pokud by opatření pozbyla platnosti, hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se dále zhoršila.

(120)

V případě ztráty ziskovosti by výrobní odvětví Unie nebylo schopno realizovat nezbytné investice. V konečném důsledku by to rovněž vedlo ke ztrátě pracovních míst a riziku uzavření výrobních linek.

(121)

Po poskytnutí informací indická vláda tvrdila, že v tomto případě neexistuje pravděpodobnost obnovení újmy, především proto, že podíl dovozu z Indie na trhu Unie činí pouze 5 % a že jakákoli újma způsobená výrobnímu odvětví Unie je způsobena dovozem z Číny, a nikoli dovozem z Indie. Indická vláda dále uvedla, že nízké dovozní ceny z Indie jsou reakcí na levný dovoz z Číny.

(122)

Při zjišťování, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Indie, jak je vysvětleno ve 106. bodě odůvodnění, Komise zvážila několik prvků, jako je objem výroby a volná kapacita v Indii, objemy a ceny vývozu z Indie na trhy ostatních třetích zemí, stávající opatření v ostatních třetích zemích, atraktivita trhu Unie a pravděpodobná úroveň cen dovozu z Indie a jeho dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Ve svých připomínkách indická vláda nezpochybnila analýzu ani závěr Komise ohledně žádného z těchto prvků kromě prvku uvedeného ve 125. bodě odůvodnění. V rozporu s tím, co indická vláda naznačila ve svých připomínkách, Komise nezaložila své zjištění ohledně pravděpodobnosti obnovení újmy na podílu dovozu sad uhlíkových elektrod z Indie do Unie na trhu zjištěném během období přezkumného šetření.

(123)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(124)

Kromě toho indická vláda tvrdila, že trh Unie není pro indické vyvážející výrobce cenově atraktivní, protože jejich vývozní ceny do Unie jsou nižší než vývozní ceny sad uhlíkových elektrod do jiných třetích zemí.

(125)

Komise ve 111. bodě odůvodnění uznala, že indické vývozní ceny do některých třetích zemí jsou vyšší než vývozní ceny do Unie. Nicméně ceny na některých jiných vývozních trzích, které jsou pro indické vyvážející výrobce důležité, jsou nižší než ceny vývozu do Unie. Kromě toho, jak je vysvětleno v oddílech 6.1 až 6.5 výše, indický vývoz získal v posuzovaném období podíl na trhu Unie. Z výše uvedených důvodů proto Komise dospěla k závěru, že toto tvrzení je neopodstatněné.

(126)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, se vší pravděpodobností by to vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z Indie za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a dále by tedy zhoršilo hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie. Je vysoce pravděpodobné, že by to vedlo k obnovení podstatné újmy, v důsledku čehož by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(127)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Při zjišťování zájmu Unie vycházela Komise z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, distributorů a uživatelů.

(128)

Všem zúčastněným stranám byla dána příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(129)

Výrobní odvětví Unie se skládá z pěti skupin, které v Unii vyrábějí uhlíkové elektrody. Všechny skupiny při šetření plně spolupracovaly. Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, Komise vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek se skládal ze tří výrobců v Unii, kteří poskytli odpovědi na dotazník. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(130)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Unie neutrpělo během posuzovaného období podstatnou újmu, ale je v nestabilní situaci, což potvrzují negativní trendy ukazatelů újmy. Odstranění antidumpingových cel by vedlo k pravděpodobnému obnovení podstatné újmy, což by se projevilo v poklesu objemu prodeje a výroby, jakož i podílu na trhu, a vedlo k poklesu ziskovosti a zaměstnanosti.

(131)

Na druhé straně výrobní odvětví Unie prokázalo svoji životaschopnost. Po posledním přezkumu před pozbytím platnosti se mu podařilo zlepšit svou situaci za spravedlivých podmínek na trhu Unie, investovat a provozovat činnost se ziskem převyšujícím cílový zisk stanovený v původním šetření. Pokračování opatření by zabránilo tomu, aby byl trh Unie zaplaven levným dovozem z Indie, a tudíž by výrobnímu odvětví Unie umožnilo zachovat udržitelné ceny a úrovně ziskovosti nezbytné pro budoucí investice.

(132)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zachování antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(133)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Žádná další strana se nepřihlásila.

(134)

Vzhledem k tomu, že dovozci, obchodníci ani uživatelé nespolupracovali, nebyly k dispozici žádné informace o dopadu cel na tyto strany. Původní šetření však odhalilo, že jakýkoliv dopad na jiné zúčastněné strany nebyl takový, aby opatření musela být považována za opatření, která jsou proti zájmu Unie, a stejně tak se i předchozím přezkumem před pozbytím platnosti zjistilo, že zachování opatření by nemělo na situaci těchto stran významný negativní dopad.

(135)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by nemělo žádné významné nepříznivé účinky na dovozce, obchodníky ani uživatele.

(136)

Po zveřejnění informací indická vláda tvrdila, že zachování platných antidumpingových opatření není v zájmu Unie. Indická vláda namítala, že skutečnost, že prodej pocházející od společnosti GrafTech Iberica byl uskutečněn na základě dlouhodobých smluv, vedla k uměle a hospodářskou soutěž narušující vysoké prodejní ceně, která nevypovídá o tržní ceně sad uhlíkových elektrod v Unii. Důsledky těchto uměle drahých prodejů by pocítili následní uživatelé v Unii.

(137)

Jak je vysvětleno výše v 53. bodě odůvodnění, dlouhodobé smlouvy jsou nezřídka dobrovolně přijímanou obchodní praxí, v níž se obě strany dohodnou na podmínkách, neboť předpokládají, že budou výhodné. Proto podle názoru Komise nelze dlouhodobé smlouvy a výsledné ceny považovat za protisoutěžní. Jak je navíc vysvětleno ve 119. bodě odůvodnění, do konce roku 2023 skončí platnost většiny dlouhodobých smluv podepsaných společností GrafTech Iberica a společnost GrafTech Iberica bude ve stejné situaci jako ostatní výrobci a bude plně čelit dopadu rostoucího objemu dumpingového dovozu z Indie.

(138)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(139)

Kromě toho indická vláda tvrdila, že zachování cel by nebylo v zájmu Unie, protože dopad těchto cel se přenese na zákazníky.

(140)

Toto tvrzení bylo proto považováno za neopodstatněné. Komise posoudila zájem uživatelů ve 134. a 135. bodě odůvodnění a dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by nemělo na uživatele žádné významné nepříznivé účinky.

(141)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Indie.

(142)

Komise na základě závěrů, k nimž dospěla v otázce přetrvání dumpingu z Indie, pravděpodobnosti obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Indie a zájmu Unie, konstatuje, že antidumpingová opatření na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie by měla být zachována.

(143)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních antidumpingových cel. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(144)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(145)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(146)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Indie a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(147)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (29). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(148)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(149)

S ohledem na článek 109 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (30), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(150)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,