(EU) 2023/1050Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1050 ze dne 30. května 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz betonářské oceli pocházející z Běloruské republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (EU) 2017/1019 (2) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové clo na dovoz některých tyčí a prutů pro výztuž do betonu (dále jen „betonářská ocel“) pocházejících z Běloruské republiky (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Stávající platné antidumpingové clo na dovoz z Běloruské republiky (dále jen „Bělorusko“ nebo „dotčená země“) činí 10,6 %.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (3) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti (dále jen „žádost“) podal dne 16. března 2022 Evropský ocelářský svaz (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího betonářskou ocel, které ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení představuje více než 25 % celkové výroby v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 15. června 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu betonářské oceli pocházející z Běloruska do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(6)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se bude týkat období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známého vyvážejícího výrobce a orgány v Bělorusku a známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(8)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(9)

Jelikož Bělorusko není členem WTO a je uvedeno v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (5), běžná hodnota se v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi.

(10)

Aby Komise získala spolupráci vyvážejících výrobců ve vhodné reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, kontaktovala potenciální výrobce betonářské oceli se sídlem v Bosně a Hercegovině, Jižní Koreji, Dominikánské republice, Švýcarsku, Norsku, Turecku, Spojených státech amerických (USA) a Jižní Africe. Odpověď obdržela pouze od jednoho výrobce se sídlem v USA.

(11)

Vzhledem k tomu, že výrobci nacházející se v ostatních potenciálně reprezentativních zemích nespolupracovali, rozhodla se Komise určit běžnou hodnotu na základě informací získaných od tohoto výrobce v USA.

(12)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byly strany informovány a byla jim poskytnuta desetidenní lhůta, aby se vyjádřily k volbě USA jako vhodné reprezentativní země. Zúčastněné strany nevznesly žádné připomínky.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření s přihlédnutím k zeměpisnému rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří představovali více než 17 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Nikdo z nich však požadované informace a souhlas se zařazením do vzorku neposkytl.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny výrobce v Bělorusku, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala misi Běloruské republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(17)

Přihlásil se pouze jeden výrobce betonářské oceli z Běloruska, společnost Byelorussian steel works (dále jen „BMZ“). Výběr vzorku proto nebyl nutný.

(18)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli, společnosti BMZ a spolupracujícímu výrobci v reprezentativní zemi. Dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (6).

(19)

Odpovědi na dotazník zaslali tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, žadatel a výrobce v USA.

(20)

Společnost BMZ odpověď na dotazník neposkytla, a proto se mělo za to, že při tomto přezkumu před pozbytím platnosti s Komisí nespolupracovala.

(21)

Vzhledem k tomu, že běloruský výrobce nespolupracoval, použila Komise článek 18 základního nařízení a svá zjištění v rámci přezkumu před pozbytím platnosti založila na dostupných údajích.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(23)

Dne 17. dubna 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(24)

Připomínky, které podpořily zjištění a závěry Komise, předložil pouze žadatel.

(25)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, konkrétně některé tyče a pruty pro výztuž do betonu, vyrobené ze železa nebo nelegované oceli, po kování, válcování, tažení nebo protlačování za tepla již dále neopracované, též po válcování kroucené, s vroubkováním, žebrováním, drážkami nebo jinými deformacemi vzniklými během válcování, pocházející z Běloruska, v současnosti kódů KN ex 7214 10 00, ex 7214 20 00, ex 7214 30 00, ex 7214 91 10, ex 7214 91 90, ex 7214 99 10 a ex 7214 99 95 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). Tyče a pruty pro výztuž do betonu ze železa nebo oceli s vysokými únavovými parametry jsou vyloučeny. Jiné dlouhé výrobky, jako jsou tyče kruhového průřezu, jsou vyloučeny.

(26)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(27)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Běloruska, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(29)

Podle databáze Eurostatu Comext činil dovoz z Běloruska během období přezkumného šetření přibližně 206 200 tun a podíl na trhu představoval přibližně 1,9 %. Hlavními dovážejícími členskými státy byly: Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko. Ve srovnání s původním šetřením (488 700 tun a 5,0 % podíl na trhu) se dovoz a podíl na trhu snížil více než o polovinu.

(30)

Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, jediný známý běloruský výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto běloruské orgány informovala, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Běloruska. Komise neobdržela žádné připomínky.

(31)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na údajích Eurostatu, databáze zřízené podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) a údajích v žádosti.

(32)

Objem a cena dovozu z Běloruska byly stanoveny na základě informací získaných z databáze podle čl. 14 odst. 6.

(33)

Jak je uvedeno v oddíle 1.6 výše, jelikož Bělorusko není členem WTO a je uvedeno v příloze I nařízení (EU) 2015/755, běžná hodnota by se v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení měla určit na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi.

(34)

Vzhledem k tomu, že Komise obdržela odpověď pouze od výrobce se sídlem v USA, rozhodla se určit běžnou hodnotu na základě informací obdržených od tohoto výrobce v USA, tj. na základě skutečných cen tohoto spolupracujícího výrobce.

(35)

Komise nejprve zkoumala, zda je v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení celkový objem obdobného výrobku prodávaný spolupracujícím výrobcem nezávislým odběratelům v USA reprezentativní. Celkový objem prodeje v USA byl porovnán s celkovým objemem dovozu z Běloruska do Unie, jak je uvedeno v databázi podle čl. 14 odst. 6. Na základě toho Komise zjistila, že obdobný výrobek byl prodáván na trhu v USA v reprezentativním množství.

(36)

Komise v případě spolupracujícího výrobce v USA následně zkoumala, zda je možné prodej každého typu obdobného výrobku na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, kdy se jednotková cena rovnala výrobním nákladům, nebo byla vyšší. Výrobní náklady na každý druh výrobku vyrobený výrobcem v USA během období šetření byly tedy stanoveny.

(37)

Vzhledem k tomu, že objem prodávaný za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší (náklady na výrobu plus prodejní, režijní a správní náklady) představoval méně než 80 % z celkového objemu domácího prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu spolupracujícího výrobce v USA.

(38)

Jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění, vývozní ceny z Běloruska byly stanoveny na základě hodnot dovozu získaných z databáze podle čl. 14 odst. 6, které byly upraveny na úroveň ceny ze závodu. Za tímto účelem byly náklady na dopravu, které byly odečteny, založeny na informacích poskytnutých žadatelem v žádosti.

(39)

Komise porovnala běžnou hodnotu a vývozní ceny na základě ceny ze závodu.

(40)

Porovnání ukázalo u běloruského vývozu celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento celní hodnoty Unie, ve výši 41,1 %.

(41)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Bělorusku, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a atraktivita trhu Unie. Připomíná se, že vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany běloruského vyvážejícího výrobce a běloruské vlády byla analýza v souladu s článkem 18 základního nařízení založena na dostupných údajích, zejména na informacích, které žadatel poskytl v žádosti o přezkum, a na informacích ze statistické databáze Global Trade Atlas.

(42)

Výrobní kapacita a volná kapacita v Bělorusku byly stanoveny na základě informací poskytnutých v žádosti.

(43)

Podle údajů uvedených v žádosti, které byly porovnány s veřejnými zdroji, byla výrobní kapacita v Bělorusku pro rok 2021 odhadnuta na více než 2,6 milionu tun betonářské oceli s možností zvýšení o dodatečných 300 000 tun, tj. celkem na 3 miliony tun (7). Podle dostupných údajů činil běloruský prodej 1,7 milionu tun, přičemž 700 000 tun bylo spotřebováno na domácím trhu a přibližně 1 milion tun byl vyvezen (8). Volná kapacita tak byla odhadnuta na více než 900 000 tun, což představovalo více než 8 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření. Této volné kapacity by bylo možné využít při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(44)

Na základě informací uvedených v žádosti je odvětví betonářské oceli v Bělorusku orientováno na vývoz, neboť přibližně 85 % běloruské kapacity výroby oceli je určeno na vývoz. Podle databáze GTA byl hlavním vývozním trhem pro Bělorusko trh Unie. Bylo zjištěno, že vývozní ceny z Běloruska do třetích zemí (551 EUR za tunu) jsou ve srovnání s průměrnými vývozními prodejními cenami na trh Unie v průměru o 10 EUR za tunu nižší a o 15 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie (651 EUR za tunu). Vývoz do Unie by byl po zohlednění těchto úrovní cen pro běloruské vývozce potenciálně atraktivnější než vývoz na většinu ostatních trhů. Kromě toho byl velký počet zemí vývozu (tj. USA, Kanada, Spojené království, Turecko, Ukrajina, Malajsie, Mexiko, Maroko, země Perského zálivu, Egypt a další země) pro Bělorusko stále nedostupnější v důsledku nadměrné domácí nabídky a obchodních opatření proti běloruskému dovozu.

(45)

Trh Unie byl pro běloruského výrobce atraktivní také s ohledem na svou zeměpisnou blízkost a velikost a na celkovou spotřebu v přibližné výši 11 milionů tun.

(46)

Pokud jde tedy o velikost, ceny a blízkost, zůstal trh Unie ve srovnání s ostatními trhy pro běloruské vyvážející výrobce atraktivní.

(47)

Komise uvedla, že v důsledku vojenské agrese Ruské federace vůči Ukrajině zavedla Unie proti Rusku a Bělorusku na sebe navazující balíčky sankcí, které se dotkly také výrobků z oceli a/nebo ocelářských společností vyrábějících a vyvážejících výrobek, který je předmětem přezkumu, po období přezkumného šetření. Po uvalení sankcí v březnu 2022 se dovoz z Běloruska od června 2022 zastavil. Stávající situaci však nelze považovat za trvalou. Vzhledem k tomu, že zmíněné sankce jsou spojeny s vojenskou agresí a související geopolitickou situací, nelze jejich rozsah, změny a/nebo trvání předvídat. Antidumpingová opatření mají navíc pětiletou platnost. Vzhledem k výše uvedeným nejasnostem a skutečnosti, že Rada může kdykoli dále upravit přesný rozsah a dobu trvání sankcí, Komise shledala, že nemohou mít vliv na její závěry v tomto šetření. Komise zejména zjistila, že navzdory stávajícím sankcím jsou opatření ve smyslu čl. 11 odst. 1 a 2 základního nařízení stále nezbytná.

(48)

Šetření ukázalo, že dovoz z Běloruska na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(49)

V porovnání se spotřebou Unie Bělorusko navíc během období přezkumného šetření disponovalo významnou nevyužitou výrobní kapacitou. Atraktivita trhu Unie z hlediska velikosti a cen kromě toho jen podtrhuje pravděpodobnost, že by běloruský vývoz směřoval na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a že by byla rovněž využita volná kapacita ke zvýšení výroby a vývozu do Unie.

(50)

Komise proto dospěla k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že by pozbytí platnosti antidumpingových opatření vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska do Unie.

(51)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu.

(52)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období přibližně 25 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(53)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 11 200 000 tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí, které na makroekonomický dotazník poskytl žadatel. Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění výše, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 17 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(54)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě souhrnného objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a veškerého dovozu do Unie. Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie byl získán od žadatele a v případě potřeby upraven v souladu s ověřenými údaji poskytnutými v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku za období přezkumného šetření. Pokud jde o dovoz, Komise vycházela z databáze podle čl. 14 odst. 6.

(55)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(56)

Spotřeba v Unii se mezi lety 2018 a 2019 zvýšila o 5 %, v roce 2020 se mírně snížila a v období přezkumného šetření se dále zvyšovala. Kolísání spotřeby během roku 2020 a období přezkumného šetření bylo důsledkem rozšíření onemocnění COVID-19, které vedlo k omezení činnosti hospodářských subjektů a k poklesu spotřeby; poté následovalo obnovení hospodářských činností.

(57)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila celkem o 8 %.

(58)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze podle čl. 14 odst. 6. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě podílu tohoto dovozu na celkové spotřebě v Unii, jak je uvedeno v oddíle 5.2.

(59)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2 –

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(60)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska se během posuzovaného období více než zdvojnásobil, a to ze 72 000–80 000 tun v roce 2018 na 200 000–210 000 tun v období přezkumného šetření. Podíl dovozu z Běloruska na trhu vykazoval podobný vývoj jako objem dovozu a každý rok se výrazně zvyšoval: z 0,6 % – 0,8 % v roce 2018 na 1,8 % – 2,1 % v období přezkumného šetření.

(61)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě databáze podle čl. 14 odst. 6.

(62)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Běloruska do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny

(63)

Průměrné ceny dovozu klesly ze 420–440 EUR za tunu v roce 2018 na 345–365 EUR za tunu v roce 2020, ale následně se v období přezkumného šetření zvýšily na 550–570 EUR za tunu. Celkově činil nárůst mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření 28 %, což představuje zvýšení cen o 120–130 EUR za tunu. Toto celkové zvýšení cen bylo v souladu s obecným trendem cen betonářské oceli na trhu Unie.

(64)

Průměrná dovozní cena z Běloruska na úrovni cen CIF však byla během celého posuzovaného období nižší než jednotkové náklady výrobců v Unii, jak je popsáno v oddíle 5.5.3.1 níže.

(65)

Komise stanovila cenové podbízení během období přezkumného šetření srovnáním vážené průměrné dovozní ceny na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) upravené o náklady po dovozu (9) (včetně antidumpingového cla) s váženou průměrnou prodejní cenou výrobců v Unii zařazených do vzorku, upravenou na úrovni ceny ze závodu a účtovanou odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(66)

Výsledek porovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku během období přezkumného šetření a ukázal, že běloruské dovozní ceny se podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 2,5 % – 3 %. Cenové podbízení bez antidumpingového cla stanovila Komise na úrovni 11,8 % – 12 %.

(67)

Dovoz betonářské oceli z jiných třetích zemí než z Běloruska pocházel především z Norska, Ruska a Turecka.

(68)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu betonářské oceli z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Objem dovozu z jiných třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

(69)

Během období přezkumného šetření představoval tržní podíl dovozu z jiných třetích zemí než Běloruska 4,1 % spotřeby Unie. Objem dovozu se v roce 2020 podstatně snížil a během období přezkumného šetření se zvýšil, ale nedosáhl úrovně roku 2019, což v posuzovaném období vedlo k celkovému poklesu jeho podílu na trhu o 3,2 procentního bodu. Průměrná dovozní cena se v posuzovaném období zvýšila o 14 %. Během období přezkumného šetření byla průměrná dovozní cena z jiných třetích zemí než Běloruska vyšší než průměrná cena výrobního odvětví Unie (+2 %) a vyšší než průměrná dovozní cena z Běloruska (+17 % – 20 %).

(70)

V rámci posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(71)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(72)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele hodnotila Komise na základě makroekonomických údajů, které předložilo sdružení výrobců v Unii, a údajů týkajících se všech výrobců v Unii a získaných z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele hodnotila Komise na základě údajů získaných z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(73)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(74)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(75)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(76)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období celkově zvýšil o 2 %. V letech 2018 až 2019 se objem výroby zvýšil o 7 %. Během pandemie COVID-19 v roce 2020 se výroba v porovnání s rokem 2019 snížila o 5 % a v období přezkumného šetření zůstala stejná.

(77)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 5 %. Využití kapacity se se snížilo ze 67 % v roce 2018 na 65 % v období přezkumného šetření.

(78)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6 –

Objem prodeje a podíl na trhu

(79)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období zvýšil o 10 %. V letech 2018 a 2019 vzrostl o 8 %, poté v roce 2020 mírně poklesl o 2 % a během období přezkumného šetření dále vzrostl o 4 %.

(80)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období mírně zvýšil, a to o 2 %. V letech 2018 až 2020 se zvýšil o 5 %, ale během období přezkumného šetření poklesl.

(81)

Růst spotřeby v Unii během posuzovaného období činil 8 %. Výrobní odvětví Unie z tohoto nárůstu spotřeby profitovalo a během posuzovaného období dokonce mírně zvýšilo svůj podíl na trhu o 2 %.

(82)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 7

Zaměstnanost a produktivita

(83)

Počet zaměstnanců během posuzovaného období kolísal. V letech 2018 a 2019 se počet zaměstnanců zvýšil o 12 % a poté v roce 2020 a v období přezkumného šetření postupně klesal na úroveň mírně vyšší než v roce 2018. Produktivita se v letech 2018 až 2020 snížila o 7 % a od roku 2020 do období přezkumného šetření vzrostla o 8 %. V průběhu posuzovaného období produktivita vzrostla o 1 %.

(84)

Dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření bylo výrazně nad úrovní de minimis, zatímco úroveň dovozu z Běloruska během období přezkumného šetření činila 1,9 % spotřeby v Unii.

(85)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(86)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, se v letech 2018 až 2020 snížily o 17 %, což odráží pokles jednotkových výrobních nákladů. V období přezkumného šetření se ceny ve srovnání s rokem 2020 zvýšily o 45 %. Zvýšení cen bylo způsobeno zvýšením jednotkových výrobních nákladů a zvýšením poptávky po oživení po pandemii COVID-19.

(87)

Stávající antidumpingová cla umožnila výrobnímu odvětví Unie udržet si konkurenceschopnost se současnou úrovní cen, neboť, jak je vysvětleno v 64. bodě odůvodnění, jednotkové náklady výrobců v Unii byly během celého posuzovaného období vyšší než průměrná cena dovozu z Běloruska.

(88)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(89)

Průměrné náklady práce na zaměstnance výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšily o 3 %, přičemž v roce 2020 dočasně klesly o 3 %, zejména z důvodu ukončení výroby v důsledku pandemie COVID-19.

(90)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(91)

Během posuzovaného období vzrostly zásoby o 4 %.

(92)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(93)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie se v letech 2018 až 2020 snížila z 8,4 % na 4,9 %, načež následoval prudký nárůst mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření na 15,3 %. Vzhledem k nárůstu poptávky během období přezkumného šetření, ke kterému došlo díky hospodářskému oživení po pandemii COVID-19, mohlo výrobní odvětví Unie zvyšovat své ceny rychleji, než rostly výrobní náklady, což vedlo ke zvýšení ziskovosti. Zavedená antidumpingová cla umožnila výrobnímu odvětví Unie vrátit se ke zdravé obchodní situaci. Během posuzovaného období byla ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku vyšší než cílový zisk stanovený během původního šetření (4,8 %).

(94)

Šetření ukázalo, že období přezkumného šetření se vyznačovalo výjimečnými okolnostmi spojenými s rozšířením pandemie COVID-19, přičemž poté následovalo rychlé hospodářské oživení. Zejména v roce 2020 došlo na trhu Unie s betonářskou ocelí v důsledku onemocnění COVID-19 k velkému narušení trhu a mimořádným volatilitám. V první polovině roku 2020 byla výroba kvůli nedostatku objednávek dočasně zastavena. V pozdější fázi, ve druhé polovině roku 2020 a v období přezkumného šetření, se ziskovost výrobců betonářské oceli v Unii zlepšila, neboť poptávka se nadále zotavovala rychleji, než se očekávalo. V tomto ohledu bylo zlepšení ziskovosti výrobců v Unii během období přezkumného šetření pravděpodobně dočasné povahy, neboť bylo způsobeno především mimořádně rychlým a silným nárůstem poptávky, který vedl k vyšším úrovním cen.

(95)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se v reakci na sice nižší ziskovost zvýšil o 40 %, což opět odráží pozitivní účinek antidumpingových cel a výjimečné okolnosti v období přezkumného šetření, které jsou popsány v 94. bodě odůvodnění.

(96)

Úroveň investic se v posuzovaném období snížila o 11 %.

(97)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. V letech 2018 až 2020 se snížila ze 102 % na 51 % a mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření prudce vzrostla. Celkově se návratnost investic během posuzovaného období více než zdvojnásobila.

(98)

Většina ukazatelů újmy, jako je objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, ziskovost a peněžní tok v Unii, se během posuzovaného období vyvíjela pozitivně. Ačkoli ukazatele, jako jsou konečný stav zásob a investice, vykazovaly během tohoto období záporný trend, jejich absolutní úrovně jsou uspokojivé, a nenaznačovaly tedy známky podstatné újmy.

(99)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie se zotavilo z předchozí újmy a během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(100)

Komise v 99. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Běloruska, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(101)

Aby Komise zjistila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčené země, přezkoumala: i) výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Bělorusku a ii) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Běloruska a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(102)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění výše, volná kapacita v Bělorusku byla odhadnuta na více než 900 000 tun, což představovalo více než 8 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření. Tato volná kapacita mohla být použita pro dodávky na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(103)

Jak je uvedeno ve 44. až 46. bodě odůvodnění, pokud jde o velikost, ceny a zeměpisnou blízkost, trh Unie zůstal pro běloruské vyvážející výrobce atraktivní.

(104)

Komise analyzovala cenovou úroveň běloruského dovozu do Unie. Při neexistenci antidumpingových cel byly vážené průměrné běloruské dovozní ceny během celého posuzovaného období výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Během období přezkumného šetření byl dovoz z Běloruska (10) o 13 % až 15 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Kromě toho, jak je vysvětleno v 64. a 87. bodě odůvodnění, byla úroveň cen běloruského dovozu dokonce nižší než výrobní náklady v Unii. Je proto pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, trh Unie by byl pro Bělorusko ještě atraktivnější.

(105)

Podobně se Komise domnívala, že pro účely posouzení dopadu budoucího dovozu na situaci výrobního odvětví Unie by cenové úrovně běloruského vývozu na třetí trhy byly přiměřeným ukazatelem budoucích cenových úrovní na trhu Unie.

(106)

Jak je uvedeno ve 44. bodě odůvodnění výše, Komise analyzovala cenovou úroveň běloruského vývozu na třetí trhy a zjistila, že tyto vývozní ceny jsou ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie výrazně nižší (15 %). Proto je trh Unie z hlediska cen pro běloruské výrobce i nadále velmi atraktivní.

(107)

S ohledem na výše uvedené a v případě, že by čelili nárůstu levného dovozu z Běloruska, byli by výrobci v Unii ve snaze udržet si objem prodeje a podíl na trhu nuceni snížit své ceny. To by mělo dopad na celkovou ziskovost výrobního odvětví, která by se zhoršila.

(108)

Na druhé straně, pokud by výrobní odvětví Unie zachovalo své současné cenové úrovně, mělo by to téměř okamžitý negativní dopad na jeho objem prodeje a výroby, jakož i podíl na trhu. Kromě toho by pokles objemu výroby vedl ke zvýšení kusových výrobních nákladů v důsledku snížení přínosů z úspor z rozsahu. To by dále zhoršilo ziskovost výrobního odvětví Unie. V případě ztráty ziskovosti by výrobní odvětví Unie nebylo schopno realizovat nezbytné investice. V konečném důsledku by to také vedlo ke ztrátě pracovních míst a hrozilo by uzavírání výrobních linek.

(109)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je ovlivněn balíčky sankcí vůči Rusku a Bělorusku, avšak jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění, stávající situaci nelze považovat za trvalou. Komise zjistila, že sankce nemohou mít vliv na její závěry v tomto šetření.

(110)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Běloruska za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(111)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(112)

Jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění výše, výrobní odvětví Unie se zotavilo z újmy způsobené minulým dumpingem. Pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, výrobní odvětví Unie by pravděpodobně čelilo zvýšené nekalé soutěži ze strany běloruských výrobců, která by s největší pravděpodobností zastavila pokračující oživování výrobního odvětví Unie.

(113)

Komise tak dospěla k závěru, že by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie, aby opatření zůstala nadále v platnosti.

(114)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu a během šetření se nepřihlásil žádný dovozce. Ačkoli nebylo možné vyloučit, že uložení opatření mělo negativní dopad na jejich činnost, nebyli dovozci závislí na Bělorusku a mohli odebírat výrobek, který je předmětem přezkumu, z jiných zemí, jako např. z Norska a Turecka. Komise proto vyvodila závěr, že z hlediska dovozců neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neprodloužení stávajících opatření.

(115)

Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu a během šetření se nepřihlásil žádný uživatel. Nic tedy nehovoří proti platnosti závěru, ke kterému se dospělo v původním šetření (11), a nic nenasvědčuje tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele převažující nad pozitivním dopadem opatření.

(116)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz betonářské oceli pocházející z Běloruska nebyla zachována.

(117)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se betonářské oceli z Běloruska zachována.

(118)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (12), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(119)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,