(EU) 2023/809Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/809 ze dne 13. dubna 2023, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Komise prováděcím nařízením (EU) č. 2017/141 (2) uložila konečné antidumpingové clo v rozmezí od 30,7 % do 64,9 % na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky pro svařování na tupo pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a konečné antidumpingové clo v rozmezí od 5,1 % do 12,1 % na dovoz pocházející z Tchaj-wanu.

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných opatření (3) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(3)

Žádost o přezkum podal dne 26. října 2021 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího příslušenství (fitinky) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo („žadatel“), který představuje více než 25 % celkové výroby některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky pro svařování na tupo v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(4)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 26. ledna 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(5)

Dne 8. června 2022 Komise zahájila šetření v souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení týkající se možného obcházení platných antidumpingových opatření ohledně dovozu některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z ČLR a zavedla povinnost celní evidence tohoto dovozu (5).

(6)

Šetřením bylo zjištěno, že stávající opatření vztahující se na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z ČLR, jsou obcházena. Prováděcím nařízením (EU) 2023/453 (6) byla opatření rozšířena na dovoz příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, zasílaného z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie.

(7)

Šetření se týkalo přetrvání nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, orgány ČLR, orgány Tchaj-wanu, známé dovozce, uživatele, obchodníky a rovněž sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

(10)

Společnost Zhejiang Jndia Pipeline Industry Co. Ltd. (dále jen „Zhejiang Jndia“), vyvážející výrobce příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo, a čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, minerálů a chemikálií (dále jen „CCCMC“) předložily připomínky k žádosti o přezkum a k zahájení přezkumu.

(11)

Pokud jde o obecná tvrzení, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy, Komise poznamenala, že judikatura Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“), kterou společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC citují, je irelevantní, neboť se nezabývá standardem důkazů nezbytných pro zahájení přezkumu (7). Žadatel poskytl „dostatečné důkazy“ odůvodňující zahájení přezkumu ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení, což je odpovídající právní norma. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(12)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC tvrdily, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení není pro účely žádosti opodstatněné a že v ČLR nedochází k žádnému podstatnému zkreslení. Těmito tvrzeními se zabývá 84. až 87. bod odůvodnění.

(13)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC tvrdily, že žadatel navrhl Thajsko jako reprezentativní zemi, aniž by poskytl jakýkoli důkaz, že splňuje kritéria čl. 2 odst. 6a písm. a).

(14)

Komise s tím nesouhlasila. V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel zkoumal jako potenciální reprezentativní země čtyři země, které mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR, a to Thajsko, Indonésii, Malajsii a Turecko (8). Všechny čtyři země byly identifikovány jako země s průmyslem, který vyváží nejméně 500 tun příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo ročně (9). Žadatel si z těchto čtyř zemí vybral Thajsko na základě dostupnosti odpovídajících veřejných údajů (10). Výběr Thajska jako reprezentativní země byl podložen dostatečnými důkazy, jako jsou statistiky dovozu a vývozu, zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů a důkazy o známých výrobcích s veřejně dostupnými finančními informacemi.

(15)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC rovněž tvrdily, že Thajsko není vhodnou volbou. Konkrétně tvrdily, že cena plynu v Thajsku je zkreslená, neboť plynárenskému průmyslu dominují pouze dva subjekty, a že thajská společnost, kterou si žadatel vybral pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, vyrábí i jiné produkty, takže její reprezentativnost je třeba dále objasnit.

(16)

Pokud jde o zemní plyn, důkazy poskytnuté společnostmi Zhejiang Jndia a CCCMC pocházejí z roku 2011, tedy deset let před obdobím přezkumného šetření (11). Kromě toho zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy o zkreslení v Thajsku, nýbrž pouze uvedly, že trh je zkreslený vzhledem k tomu, že mu dominují dva subjekty. Kromě toho žadatel stanovil referenční hodnotu pro plyn na základě ceny dovozu do Thajska. Zúčastněné strany nevysvětlily, proč by údajná dominance na trhu měla vést ke zkreslení dovozních cen (12). Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC neposkytly žádné důkazy týkající se sortimentu výrobků společnosti, kterou si žadatel vybral, ani důvody, proč by tento sortiment nebyl vhodný. V každém případě žádost poskytla dostatečné důkazy o tom, že společnost, kterou použila pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, je výrobcem příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo s veřejně dostupnými informacemi (13), což bylo dostatečným důvodem pro zahájení přezkumu.

(17)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC rovněž tvrdily, že žadatel nevypočetl správně běžnou hodnotu, jelikož, jak bylo uvedeno v žádosti, Thajsko neposkytlo informace o balení, ostatních přímých nákladech, výrobním zařízení a režijních nákladech závodu, a proto je žadatel vypočítal na základě výrobních nákladů výrobního odvětví Unie.

(18)

Komise s tím nesouhlasila. Informace o balení, ostatních přímých nákladech, výrobním zařízení a režijních nákladech závodu v Thajsku nebyly žadateli snadno dostupné. Původním šetřením bylo zjištěno, že příslušenství (fitinky) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo vyráběné v Unii a příslušenství (fitinky) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo vyvážené z ČLR mají stejné základní vlastnosti. Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC nepředložily žádné důkazy, které by odůvodňovaly odlišný závěr. Proto žadatel pro stanovení běžné hodnoty a pro zohlednění možného dopadu rozdílu v hospodářském rozvoji mezi Thajskem a Unií místo absolutních hodnot použil podíl těchto položek na výrobních nákladech výrobního odvětví Unie, který následně použil na nezkreslené hodnoty stanovené s použitím Thajska jakožto reprezentativní země.

(19)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC rovněž uvedly, že žadatel v žádosti nepředložil skutečné důkazy o tom, že pokud by opatření přestala platit, újma by pravděpodobně přetrvala nebo by mohlo dojít k jejímu obnovení. Pokud jde o přetrvávání újmy, tyto strany uvedly, že spotřeba na trhu Unie, výroba a výrobní kapacita výrobního odvětví Unie a trendy prodeje výrobního odvětví Unie, jak jsou uvedeny v žádosti, jsou pozitivní a že celkově již výrobnímu odvětví újma nevzniká, a zároveň poukázaly na mimořádné potíže na trhu způsobené pandemií COVID-19. Dále poukázaly na zveřejněné údaje o ziskovosti jednoho z hlavních výrobců v Unii za tři roky předcházející pandemii COVID-19, které se pohybovaly ve stejném rozmezí jako cílový zisk stanovený v šetření, které vedlo k opatřením. Na tomto základě konstatovali, že výrobní odvětví Unie neutrpělo újmu. Pokud jde o pravděpodobnost obnovení újmy, společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC uvedly, že z žádosti vyplývá, že k obnovení újmy pravděpodobně nedojde, neboť podíl výrobního odvětví Unie na trhu je trvale na vysoké úrovni, zatímco podíl dovozu z ČLR na trhu je příliš malý na to, aby měl na stav výrobního odvětví Unie jakýkoli dopad.

(20)

Na úvod je třeba připomenout, že zjištění dostatečnosti důkazů, pokud jde o podstatnou újmu, vyžaduje, aby byly mimo jiné posouzeny příslušné činitele popsané v čl. 5 odst. 2 písm. d) základního nařízení. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. To platí obdobně pro analýzu pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení v rámci přezkumů před pozbytím platnosti, které se zaměřují na to, co by se stalo, kdyby opatření přestala platit.

(21)

Pokud jde o tvrzení společností Zhejiang Jndia a CCCMC týkající se pozitivního vývoje výroby a výrobní kapacity výrobního odvětví Unie, objemu prodeje a ziskovosti, Komise uvedla, že antidumpingová opatření mají často na stav výrobního odvětví Unie příznivý vliv – tento faktor byl samozřejmě v analýze útvarů Komise před zahájením přezkumu zohledněn.

(22)

Podle důkazů poskytnutých v žádosti a analyzovaných Komisí by se objemy výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR a Tchaj-wanu, které by pronikly na trh Unie, pokud by opatření nebyla přijata, v důsledku nevyužité kapacity v těchto zemích pravděpodobně zvýšily. Žádost obsahovala dostatečné důkazy o tom, že účinek tohoto objemu dovozu za ceny, které by se se vší pravděpodobností nadále podbízely cenám výrobního odvětví Unie, by pravděpodobně vedl k přetrvávání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(23)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC dále tvrdily, že z veřejně přístupné verze žádosti nebylo možné náležitě pochopit výkonnost výrobního odvětví Unie, jelikož několik mikroekonomických ukazatelů týkajících se tří výrobců v Unii bylo z důvodu zachování důvěrnosti údajů uvedeno pouze v podobě indexů.

(24)

Pokud jde o toto tvrzení, má se za to, že znění žádosti určené zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí údajů poskytnutých jako důvěrné, která nemají důvěrnou povahu, aby mohly zúčastněné strany uplatňovat v průběhu celého řízení svá práva na obhajobu.

(25)

Připomíná se, že článek 19 základního nařízení a čl. 6 odst. 5 dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu (14) umožňují ochranu důvěrných informací v případech, kdy by jejich zpřístupnění znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž tyto informace získala. Informace poskytnuté jako důvěrné do těchto kategorií spadají. Žadatel odpovídajícím způsobem shrnul obsah těchto příloh, aniž by zveřejnil citlivé údaje o konkrétních společnostech. Indexace číselných údajů v případech, kdy v Unii existuje pouze velmi malý počet výrobců, je zcela oprávněná.

(26)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila, že žadatel poskytl dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy, čímž byly splněny požadavky stanovené v čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost proto splňovala požadavky na zahájení přezkumu.

(27)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(28)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii, kteří se nacházejí ve třech různých členských státech. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021, který nahlásili výrobci v Unii v souvislosti s analýzou posouzení stavu před zahájením přezkumu. Vzorek představoval [56–62 %] odhadované výroby obdobného výrobku v Unii. Komise uvědomila zúčastněné strany o svém prozatímním vzorku prostřednictvím poznámky ke spisu dne 26. ledna 2022. V uvedené poznámce byly zúčastněné strany vyzvány, aby se k tomuto prozatímnímu vzorku vyjádřily.

(29)

Žádná ze stran nevznesla žádné připomínky. Během konzultací se žadatelem, které následovaly po předložení výše uvedené poznámky do spisu, vyšlo najevo, že jeden z výrobců původně zařazených do vzorku není pro zařazení do vzorku výrobců v Unii vhodný, jelikož ho z hlediska ochrany údajů nelze považovat za reprezentativního výrobce po celé referenční období. Komise proto usoudila, že je nutné provést změnu vzorku.

(30)

Zúčastněné strany byly o revidovaném vzorku uvědoměny prostřednictvím poznámky ke spisu dne 18. února 2022 a byly vyzvány, aby se k němu vyjádřily. Do revidovaného vzorku byli zařazeni tři výrobci, a to Erne Fittings GmbH (Rakousko), OSTP Finland Oy a OSTP Sweden AB, kteří představují přibližně [44–50 %] odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii.

(31)

Žádná ze stran nevznesla připomínky a vzorek byl dne 28. února 2022 potvrzen prostřednictvím poznámky ke spisu.

(32)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(33)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce / vyvážející výrobce v ČLR a na Tchaj-wanu, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky a příslušné tchajwanské orgány, aby označily nebo kontaktovaly případné další výrobce / vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(34)

Žádný výrobce/vývozce v ČLR neposkytl požadované informace ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Jelikož čínští výrobci nespolupracovali, zjištění týkající se dovozu z ČLR vycházejí z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(35)

Vzhledem k tomu, že pouze jeden tchajwanský vyvážející výrobce poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku, Komise rozhodla, že výběr vzorku není v případě Tchaj-wanu nutný.

(36)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(37)

Komise zaslala dotazník výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a jednomu tchajwanskému spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci. Stejné dotazníky, jakož i dotazníky pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod (15). V průběhu šetření zaslala Komise žadateli dotazník s žádostí o poskytnutí makroekonomických údajů týkajících se výrobního odvětví Unie.

(38)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od jednoho tchajwanského vyvážejícího výrobce, tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a žadatele.

(39)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(40)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(41)

Komise rovněž provedla křížovou kontrolu na dálku u odpovědí na dotazník poskytnutých následujícími společnostmi:

(42)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z austenitické nerezavějící oceli, odpovídající typům AISI 304, 304L, 316, 316L, 316Ti, 321 a 321H a jejich ekvivalentům v jiných normách, s největším vnějším průměrem nepřesahujícím 406,4 mm a o tloušťce stěny nejvýše 16 mm, s průměrnou drsností (Ra) vnitřního povrchu nejméně 0,8 mikrometru, bez příruby, též dokončené, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu (dále jen „příslušenství (fitinky) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo“ nebo „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 7307 23 10 a ex 7307 23 90 (kódy TARIC 7307231050, 7307231055, 7307239050 a 7307239055).

(43)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se vyrábí v zásadě řezáním a formováním trub a trubek. Používá se ke spojování trubek a trub z nerezavějící oceli a má různé tvary, jako jsou kolena, přechodky, spojky tvaru T a uzávěry. Některé příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky pro svařování na tupo, jak je definováno výše, se používá v širokém spektru spotřebního průmyslu a konečných aplikací, jako je petrochemický průmysl, nápojový a potravinářský průmysl a farmaceutický průmysl, stavba lodí, výroba energie, elektrárny, stavebnictví a průmyslové instalace.

(44)

Sdružení Euranimi, které zastupuje skupinu dovozců, v rámci slyšení konaného dne 3. března 2022 uvedlo, že trh s příslušenstvím (fitinky) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo se přirozeně dělí na dva samostatné segmenty, které se téměř nepřekrývají: evropské a asijské materiály. Dodalo, že za určitých podmínek použití budou koneční uživatelé obvykle požadovat evropské materiály. Asijské materiály se pak využívají mimo jiné v prostředí se sníženým rizikem koroze a nižšími teplotami.

(45)

Komise poznamenala, že k této připomínce se nevztahuje žádný konkrétní požadavek na vyloučení výrobku. Přesto Komise objasnila, že v rámci přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení nelze takové žádosti o vyloučení výrobku řešit.

(46)

Sdružení Euranimi zopakovalo dne 23. srpna 2022 své předchozí připomínky a doplnilo je o technické specifikace, například že některé asijské materiály vyžadují tepelné zpracování, zatímco evropské nikoli. Tyto připomínky však nemohly závěry uvedené ve 45. bodě odůvodnění změnit.

(47)

Jak vyplývá z šetření, které vedlo k uložení platných opatření (16), mají následující výrobky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(48)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo z ČLR, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření. Podle údajů COMEXT (Eurostat) představoval dovoz příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 5,6 % trhu Unie oproti 22,9 % během období původního šetření. V absolutních hodnotách představoval dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR v období přezkumného šetření 719 tun oproti 3 238 tunám během původního šetření.

(49)

Jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění, žádný ze známých výrobců/vývozců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(50)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum, veřejně dostupných údajích thajských výrobců příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo, thajského Národního statistického úřadu, údajích thajského provinčního vodohospodářského úřadu, thajského Ministerstva energetiky, databázi Eurostatu COMEXT, statistické databázi MOP a databázi Global Trade Atlas (GTA) (17).

(51)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení přezkumu k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(52)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(53)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Rovněž upřesnila, že možnou reprezentativní třetí zemí pro ČLR je v tomto případě Thajsko, ale že prozkoumá i další případně vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(54)

Komise vydala dne 24. června 2022 poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka týkající se zdrojů“).

(55)

V poznámce týkající se zdrojů Komise informovala zúčastněné strany, že při neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Komise proto zamýšlela použít údaje obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které považovala za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, jak je uvedeno níže v této poznámce.

(56)

V poznámce týkající se zdrojů Komise rovněž zúčastněné strany uvědomila o svém záměru použít Thajsko jako reprezentativní zemi a o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro stanovení běžné hodnoty, a to s Thajskem jako reprezentativní zemí.

(57)

V poznámce týkající se zdrojů Komise uvědomila zúčastněné strany, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude při stanovení ostatních přímých nákladů a nákladů na výrobní režii vycházet z informací týkajících se výrobního odvětví Unie uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a vyjádří je v procentech.

(58)

Rovněž zúčastněným stranám sdělila, že pro dva thajské výrobce, Thai Benkan Co. Ltd. a Thairungrueng Fitting & Value Co. Ltd., stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisky na základě veřejně dostupných informací.

(59)

Poznámkou týkající se zdrojů Komise rovněž vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a tomu, zda je Thajsko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o odpovídajících kritériích. Komise obdržela připomínky od žadatele, společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC. Žadatel s poznámkou týkající se zdrojů souhlasil. Připomínky společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC jsou analyzovány níže v příslušných oddílech.

(60)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(61)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(62)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise ve stávajícím šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k neexistenci spolupráce čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(63)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (18) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(64)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (19). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (20), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (21). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (22). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (23). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (24), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (25).

(65)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (26) (dále jen „zpráva“), která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(66)

Žádost tvrdila, že čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu. Žádost v této souvislosti poukazovala nejen na zkreslení trhu s nerezavějící ocelí (nerezavějící ocel představuje přibližně 50 % nákladů na výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu), ale tvrdila, že všechny ostatní výrobní faktory, tedy půda, kapitál a práce, jsou zkreslené stejným způsobem. Žádost konstatovala, že v důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny nerezavějící oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady, včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd., protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu.

(67)

K podložení tohoto stanoviska žádost odkazovala na řadu veřejně dostupných zdrojů informací, například na zprávu, na závěry organizace EUCCC (27), na nedávná šetření Komise zaměřená na čínské odvětví oceli (28), jakož i na šetření týkající se ochrany obchodu prováděná příslušnými orgány v Kanadě a Austrálii (29) nebo na závěry Globálního fóra zemí G20 pro nadměrnou kapacitu v ocelářství (30).

(68)

Z tohoto důvodu bylo v žádosti zdůrazněno, že:

(69)

Jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci (včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel) ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(70)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Zatímco nominálně je podle odhadů počet státních podniků a soukromých společností téměř rovnocenný, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou ve vlastnictví státu (31). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (32). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (33). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (34). Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců oceli v soukromém a státním vlastnictví. Přestože však pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nemusí být k dispozici konkrétní informace, představuje toto odvětví pododvětví ocelářského průmyslu, a zjištění týkající se odvětví oceli se proto považují za ukazatele situace i u výrobku, který je předmětem přezkumu.

(71)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je návrh hlavního stanoviska ministerstva průmyslu a informačních technologií týkajícího se podpory kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, který vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (35), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (36). Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v Šan-tungu, který nejenže předpokládá „budování ekologie ocelářského průmyslu […], zřizování výrobních parků, rozšíření průmyslového řetězce a vytváření oborových klastrů“, ale přeje si, aby byl ocelářský průmysl „ukázkou transformace a modernizace […] v naší provincii, a dokonce i v celé zemi“ (37).

(72)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Avšak vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem přezkumu. Jako příklad lze uvést skutečnost, že předseda představenstva společnosti Baowu je současně tajemníkem stranického výboru, přičemž generální ředitel je zástupcem tajemníka stranického výboru (38). Obdobně zastává funkci tajemníka stranického výboru předseda představenstva společnosti Baosteel, zatímco výkonným ředitelem je zástupce tajemníka stranického výboru (39). Obecněji řečeno, s ohledem na všeobecnou platnost právních předpisů o přítomnosti Komunistické strany Číny ve firmách nelze předpokládat, že by schopnost čínské vlády zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách byla v případě výrobku, který je předmětem přezkumu, jiná než v odvětví oceli obecně.

(73)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky podléhají politickému dohledu a pokynům. Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, ilustrují následující příklady. Výrobci příslušenství pro trouby a trubky ve svých firemních dokumentech zdůrazňují činnosti související s budováním strany, jako například společnost Zhejiang Good Fittings Co., Ltd, která ve své zprávě o společenské odpovědnosti podniků považuje budování Komunistické strany Číny za činnost prováděnou za účelem rozvoje společenské kultury podniku (40): Zásahy Komunistické strany Číny lze pozorovat také na úrovni regionálních průmyslových sdružení, například šanghajského sdružení výrobců trub (41). Jak bylo uvedeno na internetových stránkách sdružení v roce 2019: „Odpoledne dne 17. dubna […] navštívil sdružení zástupce tajemníka stranického výboru Šanghajského svazu průmyslu a hospodářství a příslušní pracovníci kanceláře výboru strany, aby prověřili budování strany a práci sdružení […] Dále předseda [sdružení] informoval tajemníka [Komunistické strany Číny] […] o práci, kterou sdružení vykonává v oblasti budování strany. Předseda [sdružení] uvedl, že budování strany v rámci sdružení se zaměřuje na dvě úrovně. Na jedné straně na úroveň vertikální, tedy na založení stranické pobočky sdružení. […]. V oblasti rozšiřování počtu nových členů strany bylo dosaženo prvních výsledků. Na straně druhé pak na úroveň horizontální, tedy na to, aby byla odvedena dobrá práce při budování strany na úrovni ředitelů. V posledních letech kancelář předsedy sdružení společně s představenstvem organizovala výměny zaměřené na učení se o podstatě ústřední vlády [a] zprostředkování požadavků městského výboru strany na budování strany“ (42). Podle nedávné zprávy sdružení také: „Stranická pobočka sdružení byla v roce 2021 přesunuta do stranického výboru městského svazu průmyslu a hospodářství. Sdružení by mělo iniciativně přijmout vedení a pokyny svazu průmyslu a hospodářství, a to jak z hlediska stranické, tak i vládní práce. Poté, co předseda [svazu] v loňském roce navštívil sdružení, aby prošetřil jeho činnost a poskytl mu vedení, sdružení zvýšilo intenzitu společné práce a využilo ji k vedení technologického pokroku a inovačního rozvoje svých členských subjektů, čímž bylo dosaženo oboustranně výhodného rozvoje jak členů, tak i sdružení.“ (43)

(74)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Ačkoli během šetření nebylo možné určit konkrétní politické dokumenty, jimiž by se konkrétně rozvoj odvětví příslušenství pro trouby a trubky jako takového řídil, má toto odvětví prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se odvětví oceli, vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje jedno z jeho pododvětví.

(75)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (44). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu přijatého v březnu 2021 vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (45). Také 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (46). Kromě toho Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2019) (47) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími. Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(76)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, jak je uvedeno ve 64. bodě odůvodnění výše, neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(77)

Odvětví příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno v 64. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (48).

(78)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 64. bodě odůvodnění. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(79)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci příslušenství pro trouby a trubky tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(80)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(81)

Čínská vláda neuvedla žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku. Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC však dne 9. března 2022 ve svých podáních týkajících se zahájení šetření souběžně předložily soubor připomínek, v nichž zaprvé tvrdily, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je neslučitelný s pravidly WTO, a zadruhé, že v odvětví oceli v Číně v žádném případě nedochází k žádnému významnému zkreslení. Obě strany své názory zopakovaly ve svých připomínkách ze dne 7. července 2022, které předložily v reakci na poznámku týkající se zdrojů.

(82)

Konkrétněji, pokud jde o první argument, strany zaujaly stanovisko, že antidumpingová dohoda WTO neuznává ve svém článku 2.2 pojem podstatných zkreslení a umožňuje početní zjištění běžné hodnoty pouze v případě neexistence prodeje v běžném obchodním styku nebo v případě zvláštní situace na trhu. Strany poznamenaly, že pojem významného zkreslení nespadá do žádné z těchto kategorií umožňujících početní zjištění běžné hodnoty. EU tak podle názoru stran zavedla pojem, který v právu WTO neexistuje. V této souvislosti strany poukázaly na obavy, které vyjádřili i ostatní členové WTO, zejména pak na věc EU – metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (dále jen „DS494“). V důsledku toho se strany domnívaly, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v rozporu s pravidly WTO.

(83)

Pokud jde o druhý argument, strany poukázaly na údajný nedostatek důkazů týkajících se významných zkreslení. Podle stran je zpráva, o kterou se žadatel a Komise opírají, neobjektivní a zastaralá. Použití zprávy jako základu pro vyvození závěru o významných zkresleních navíc podle stran způsobilo argumentaci kruhem. Strany dále poukázaly na to, že ne všechny společnosti v odvětví jsou ve vlastnictví státu a i ty, které jsou určitým způsobem kontrolovány vládou, stále působí na volném trhu. V této souvislosti strany poukázaly na článek 6 zákona ČLR o státem vlastněných aktivech v podnicích (dále jen „čínský zákon o státních podnicích“), podle něhož mají být vláda a podniky odděleny. Strany rovněž zpochybnily skutečnost, že by se na toto šetření vztahovaly čínské zákony o úpadku a vlastnictví, přičemž o 13. pětiletému plánu pro nerostné zdroje strany tvrdily, že se jedná pouze o směrnici bez závazného účinku.

(84)

Komise tato tvrzení zamítla. Pokud jde o první argument, Komise se domnívala, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO. Skutečnost, že pojem „podstatná zkreslení“ jako takový není v antidumpingové dohodě WTO výslovně použit, neomezuje použití tohoto pojmu Unií. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Pokud jde o věc DS 494, Komise připomíná, že jak EU, tak Ruská federace se proti závěrům panelu odvolaly a závěry nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému WTO, neboť nebyly schváleny Orgánem pro řešení sporů prostřednictvím rozhodnutí členů WTO. Každopádně se ve zprávě panelu v tomto sporu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu.

(85)

Pokud jde o druhý argument, Komise připomenula, že zpráva je komplexním dokumentem založeným na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Byla zveřejněna od prosince 2017, aby každá zúčastněná strana měla dostatek příležitostí k jejímu vyvrácení, doplnění nebo vyjádření připomínek k ní a k důkazům, na nichž je založena, a ani čínská vláda, ani jiné strany nepředložily argumenty či důkazy vyvracející zdroje uvedené ve zprávě. Kromě toho Komise zejména uvedla, že hlavní politické dokumenty a důkazy obsažené ve zprávě, včetně příslušných pětiletých plánů a právních předpisů vztahujících se na výrobek, který je předmětem přezkumu, které byly postupně nahrazeny odpovídajícími dokumenty 14. plánovacího cyklu, byly v období přezkumného šetření relevantní.

(86)

Pokud jde o tvrzení, že společnosti v Číně, ať už ve státním vlastnictví, či nikoli, působí na volném trhu, Komise s tímto nesouhlasila. Komise uvedla, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v rámci analýzy v 63. a 64. bodě odůvodnění a 70. až 81. bodě odůvodnění ve spojení s důkazy předloženými žadatelem prokazují, že významná zkreslení existují v celé zemi a ve všech odvětvích hospodářství bez ohledu na vlastnictví dotčených společností. Z toho důvodu odkaz na článek 6 čínského zákona o státních podnicích (49), který má podpořit tvrzení stran, není na místě. Postačí uvést, že podle článku 7 ústavy ČLR (50) spíše než oddělení vlády a podniků platí, že „státní hospodářství, konkrétně socialistické hospodářství ve vlastnictví veškerého lidu, je hlavní silou národního hospodářství. Stát zajišťuje upevnění a růst státního hospodářství“, zatímco čl. 7 čínského zákona o státních podnicích pověřuje stát, aby „přijal opatření na podporu centralizace státního kapitálu do důležitých průmyslových odvětví a klíčových oborů, které mají vliv na národní hospodářský život a bezpečnost státu, optimalizoval uspořádání a strukturu státního hospodářství, podpořil reformu a rozvoj státních podniků, zlepšil celkovou kvalitu státního hospodářství a posílil kontrolní sílu a vliv státního hospodářství“. Ve spojení s článkem 36 čínského zákona o státních podnicích, podle něhož „podniky se státními investicemi, které chtějí investovat, musí dodržovat národní průmyslovou politiku“, tato (a další (51)) ustanovení ve skutečnosti vytvářejí právní prostředí, v němž je oddělení vlády a podniků téměř nemožné. Komise rovněž nepochopila, jak by s tímto šetřením mohly nesouviset zákony o úpadku nebo zákony o vlastnictví, které jsou všeobecně platné, a které se tudíž vztahují i na strany. Komise rovněž nesouhlasila s tím, že by 13. pětiletý plán pro nerostné zdroje byl pouze nezávaznou směrnicí. Naopak, cíle stanovené plánovacími nástroji v Číně mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni, čímž směřují zdroje do odvětví, která vláda označila za strategická nebo jinak politicky důležitá, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (52).

(87)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(88)

Po poskytnutí informací společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC zopakovaly své dřívější připomínky, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v rozporu s antidumpingovou dohodou WTO, že v odvětví příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo nedochází k žádnému významnému narušení, že zpráva Komise o Číně je zastaralá a že čínské politické dokumenty nemají na trh žádný závazný účinek.

(89)

Jak je uvedeno v 62. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení je vzhledem k důkazům, které má k dispozici, odůvodněné. Komise dále soudí, že ustanovení čl. 2 odst. 6a je v souladu s povinnostmi Evropské unie v rámci WTO. Komise je názoru, že v souladu s vysvětleními Odvolacího orgánu ve věci DS473 EU – bionafta (Argentina) umožňují ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, jako je čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec, použít údaje ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nutná a odůvodněná.

(90)

Tvrzení, že zpráva Komise o Číně je zastaralá, bylo podrobně popsáno v 85. bodě odůvodnění. Komise navíc zdůraznila, že její rozhodnutí týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou založena na celém souboru dostupných důkazů, z nichž zpráva představuje pouze jeden prvek. V tomto ohledu Komise odkazuje zejména na 70. až 75. bod odůvodnění, které popisují další důkazy důležité pro toto šetření.

(91)

Existence podstatných zkreslení, která je příčinou uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s existencí specifických informací o daném odvětví nebo informací o konkrétním trhu, jež by se týkaly výrobku, který je předmětem přezkumu. Jak je doloženo v 63. až 66. a 77. až 80. bodě odůvodnění, Komise v tomto ohledu při tomto šetření zjistila existenci podstatných zkreslení v odvětví příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo a souvisejících odvětvích vstupů. Použití domácích nákladů při početním zjišťování běžné hodnoty je povoleno podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pouze v případě, že se v průběhu šetření prokáže, že tyto náklady nejsou zkresleny. V tomto ohledu však neexistovaly žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by výrobní faktory jednotlivých vyvážejících výrobců nebyly zkresleny.

(92)

Nejprve je třeba poznamenat, že pětileté plány, které zveřejňuje čínská vláda, nejsou pouze obecnými pokyny, ale mají právně závaznou povahu. Komise v tomto ohledu odkázala na podrobnou analýzu plánů v kapitole 4 zprávy, jejíž jedna část v oddíle 4.3.1 je výslovně věnována závazné povaze plánů. 14. pětiletý plán výslovně připomíná všem úřadům, aby plány svědomitě prováděly: „Posílíme systémy řízení plánování, jako jsou katalogy, seznamy, kompilace, archivace, harmonizace, koordinace, vytvoříme seznamy a katalogy, jako jsou Zvláštní plány ‚14. pětiletky‘ na národní úrovni, podpoříme archivaci plánů na základě národní informační platformy pro integrované řízení plánování a pro různé plány zavedeme jednotnou správu. Vytvoříme a zlepšíme mechanismy harmonizace a koordinace plánování, harmonizujeme plány schválené Ústředním výborem Komunistické strany Číny a Státní radou a plány rozvoje provincií s tímto plánem před jejich předložením ke schválení, zajistíme, aby územní plánování na celostátní úrovni, speciální plánování, regionální plánování a další úrovně plánování byly koordinovány s tímto plánem z hlediska hlavních cílů, směrů rozvoje, celkového uspořádání, hlavních politik, hlavních projektů a prevence a kontroly rizik.“ (53) Kromě toho 14. pětiletý plán surovinového průmyslu stanoví, že „všechny lokality se s tímto plánem musí lépe seznámit a zahrnout jeho hlavní obsah a hlavní projekty do svých hlavních místních úkolů“, zatímco „ocelářství a další klíčová odvětví musí na základě cílů a úkolů tohoto plánu formulovat konkrétní prováděcí stanoviska“ (54).

(93)

Na základě důvodů uvedených v 89. až 92. bodě odůvodnění proto Komise zamítla tvrzení uvedená v 88. bodě odůvodnění.

(94)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(95)

Jak je vysvětleno v 54. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku týkající se zdrojů, v níž popsala skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě Thajsko jako vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence významných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(96)

V poznámce týkající se zdrojů Komise vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Výběr reprezentativní země byl založen na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které byly považovány za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, včetně databáze GTA, projektu „Doing Business“ Světové banky (57), thajského Ministerstva energetiky (58), thajského Provinčního vodohospodářského úřadu (59) a thajského Národního statistického úřadu (60).

(97)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, žadatel v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti zkoumal čtyři země jako potenciální reprezentativní země, které mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR. Zkoumanými zeměmi byly Thajsko, Indonésie, Malajsie a Turecko (61).

(98)

Pokud jde o výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, bylo zjištěno, že ve všech čtyřech zemích funguje výrobní odvětví, které vyváží nejméně 500 tun příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo ročně (62).

(99)

Pokud jde o dostupnost příslušných veřejných údajů v reprezentativní zemi, žadatel ve své žádosti o přezkum označil Thajsko za vhodnou zemi ze čtyř zemí právě na základě dostupnosti příslušných veřejných údajů, jako jsou úřední dovozní statistiky, ceny energií a veřejně dostupné finanční informace známých výrobců. Žadatel určil čtyři společnosti, které v Thajsku vyráběly příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo (63).

(100)

Jak je vysvětleno v poznámce týkající se zdrojů, dvě ze společností byly ve dvou letech předcházejících období přezkumného šetření ztrátové, a proto nemohly být použity ke stanovení přiměřeného zisku podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Další dvě společnosti uvedené v žádosti, Thai Benkan Co. Ltd. a Thairungrueng Fitting & Value Co. Ltd., disponovaly snadno dostupnými údaji za rok 2020, které uváděly odhadovaný zisk ve výši 1,2 % a prodejní, správní a režijní náklady ve výši 32,6 %.

(101)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC tvrdily, že Thajsko není vhodnou reprezentativní zemí a že vhodnější volbou by byla Malajsie.

(102)

Komise nejprve uvádí, že společnosti Zhejiang Jndia ani CCCMC netvrdily, že by Thajsko nebylo vhodnou volbou. Pouze uvedly, že vhodnější volbou by byla Malajsie. Společnosti Zhejiang Jndia ani CCCMC však neposkytly ani nenavrhly žádné zdroje nebo veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro mnoho výrobních faktorů v Malajsii uvedených v poznámce. Proto je toto tvrzení neopodstatněné.

(103)

Podle databáze Global Trade Alert (64) jsou také v USA již řadu let zavedena antidumpingová cla na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Malajsie. Dne 3. března 2023 Komise rovněž rozšířila zbytkové antidumpingové clo uložené Číně na některé malajsijské výrobce, u nichž bylo zjištěno, že obcházejí antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením (EU) 2017/141 na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu. Nelze vyloučit, že oba tyto faktory mohou mít na vhodnost Malajsie jako reprezentativní země vliv, například pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady a zisk společností působících na malajsijském trhu, jejich potenciálně nekalé obchodní chování na velkých vývozních trzích, jako jsou USA a/nebo Unie, a obecněji na správné fungování malajsijského trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, a případně i s jeho vstupy. Komise se domnívala, že na základě těchto skutečností je Malajsie jako reprezentativní země nevhodná.

(104)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC rovněž uvedly, že Komise neposkytla žádné údaje o objemech vyrobených v Thajsku.

(105)

Jak bylo vysvětleno v 98. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti byly předloženy vývozní statistiky, které prokazují, že Thajsko (a další tři potenciální reprezentativní země) vyváželo výrobek, který je předmětem přezkumu, ve značném objemu (65). Komise dále uvedla, že tyto strany neposkytly žádné důkazy o tom, jaké objemy se v Thajsku skutečně vyrábějí, a ani nepředložily srovnání s objemy vyráběnými v Malajsii nebo jiných potenciálních reprezentativních zemích. Toto tvrzení bylo tedy pokládáno za nepodložené a irelevantní.

(106)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC rovněž tvrdily, že míra zisku v Thajsku je příliš nízká na to, aby se dala považovat za přiměřenou. V návaznosti na toto tvrzení uvedly, že Malajsie by byla vhodnější volbou, a určily výrobce s veřejně dostupnými finančními údaji, které se shodovaly s obdobím přezkumného šetření.

(107)

V průběhu šetření byly získány novější údaje týkající se ziskových společností v Thajsku. Komise proto údaje revidovala. Podle aktualizovaných údajů za rok 2021, tedy za období přezkumného šetření v rámci tohoto šetření, činil zisk obou thajských společností v průměru 1,22 % a úroveň prodejních, správních a režijních nákladů dosahovala 19,64 %.

(108)

V poznámce týkající se zdrojů Komise uznala, že takto nízký zisk nelze považovat za přiměřený. V rámci přezkumu před pozbytím platnosti však není třeba stanovit přesnou úroveň dumpingu, neboť šetření má pouze určit, zda by dumping pravděpodobně přetrval nebo se obnovil, pokud by opatření nebyla prodloužena. Komise proto může použít i nízkou úroveň zisku, pokud je dumping zjištěn již na tomto základě. To platí i pro novější, revidované údaje thajských společností. Jak je uvedeno níže v oddíle 3.1.2.4, šetření prokázalo dumping na základě finančních údajů z Thajska. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. Kromě toho je zisk malajské společnosti navržený zúčastněnými stranami vyšší než zisk thajských společností (66). Proto by přijetí tvrzení a použití údajů poskytnutých malajskou společností vedlo pouze ke zvýšení běžné hodnoty a vyšší úrovni dumpingu.

(109)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC tvrdily, že výpočet ostatních přímých nákladů vyjádřený jako procento na základě výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v žádosti, je nepřiměřený, protože výrobní proces v Thajsku se od výrobního procesu v Unii liší.

(110)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC nepředložily žádné důkazy týkající se výrobního procesu v Thajsku, tudíž toto tvrzení bylo nepodložené. Tím spíše, že společnost Zhejiang Jndia a členové CCCMC mohli při šetření spolupracovat tak, že by poskytli své výrobní náklady a spotřebu výrobních faktorů v ČLR, na které by Komise mohla použít referenční hodnoty. Místo toho se rozhodli nespolupracovat, přestože společnost Zhejiang Jndia v období přezkumného šetření jakožto vyvážející výrobce vyvážela do Unie značné množství příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo (67).

(111)

Komise proto vycházela z informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum. Původním šetřením bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyvážený z Číny a obdobný výrobek vyráběný v Unii mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Neexistují žádné důkazy o tom, že by výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, probíhala v Unii, Číně a v příslušných reprezentativních třetích zemích odlišným způsobem.

(112)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC tvrdily, že Thajsko není vhodnou volbou, protože průměrná cena dovozu bezešvých trubek do Thajska není přiměřená. Zúčastněné strany tvrdily, že cena je „neobvyklá“ vzhledem k výrazným rozdílům mezi průměrnými cenami dovozu do Thajska z různých dodavatelských zemí. Namítaly, že průměrná cena je ve srovnání s cenami dovozu do jiných zemí či bloků zemí vyrábějících příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo, jako je Malajsie, Indie a Unie, nepřiměřeně vysoká. Rovněž tvrdily, že referenční cena je vyšší než ceny v členských státech Unie, a to nejen u vstupů, ale i u hotových obdobných výrobků. Podle zúčastněných stran by „Komise měla zjistit důvod, proč jsou dovozní ceny bezešvých trubek do Thajska z některých zemí mimořádně vysoké, a tyto abnormální ceny vyloučit nebo upravit“.

(113)

Komise s tím nesouhlasila. Z důvodů uvedených v 97. až 100. bodě odůvodnění je Thajsko vhodnou reprezentativní zemí. Zúčastněné strany neprokázaly, že by údaje použité Komisí nesouvisely s „odpovídajícími výrobními náklady“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Pouze tvrdily, že cena je „abnormální“, přičemž se odvolávaly na jiné zdroje bez jakéhokoli vysvětlení a pověřily Komisi, aby zjistila důvod této údajné abnormality. Při šetření však žádný z výrobců v ČLR nespolupracoval, a jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění, výrobní faktory musely být stanoveny na základě dostupných údajů v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Vzhledem k objemu dovozu dotčených vstupů do Thajska a informacím ve spisu neměla Komise žádné důkazy o tom, že použité údaje jsou zkreslené nebo že se týkají vstupů, které neodpovídají nákladům v ČLR. Navíc samotná skutečnost, že se ceny z různých zdrojů liší a že průměrná cena je ve srovnání s jinými zdroji vysoká, neznamená, že je tato cena nepřiměřená. Na základě výše uvedených skutečností bylo tvrzení zamítnuto jako neopodstatněné. Ačkoli společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC neposkytly žádný základ nebo návrh úpravy či alternativu, Komise dále poznamenala, že i použití nejnižší hodnoty dovozu do Thajska (32,81 CNY za kilogram z Indonésie) by vedlo ke zjištění dumpingu.

(114)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC dále tvrdily, že od dovozní ceny by se měly odečíst náklady na námořní přepravu a pojištění.

(115)

Komise s tím nesouhlasila. Dovozní cena vstupů do reprezentativních zemí se v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení používá jako zástupný ukazatel nezkreslené ceny na domácím trhu reprezentativní země. Tato cena je zahrnuta v databázi GTA na úrovni cen CIF. Proto by se případné náklady na námořní přepravu a pojištění neměly odečítat, neboť v opačném případě by již nepředstavovaly zástupný ukazatel ceny vstupů na domácím trhu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(116)

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti a na rozhodovací pravomoc, kterou má Komise při výběru vhodné reprezentativní země, Komise potvrdila výběr Thajska jako vhodné reprezentativní země podle kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(117)

Poté, co bylo Thajsko stanoveno jako vhodná reprezentativní země na základě všech výše uvedených skutečností, a po analýze připomínek zúčastněných stran nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(118)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(119)

Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC po zveřejnění zopakovaly své připomínky, že Malajsie je vhodnější reprezentativní třetí zemí než Thajsko. Reakce na tato tvrzení byla rozvedena v oddíle 3.1.2.2.2 výše. Thajsko splnilo kritéria reprezentativní země stanovená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Jak je uvedeno ve 107. bodě odůvodnění, Komise použila pro období přezkumného šetření veřejně dostupné údaje o dvou thajských společnostech. Pokud jde o připomínky zúčastněných stran k dovozní ceně bezešvých trubek a odpočtu poplatků za námořní dopravu a pojištění, odkazuje Komise na závěry uvedené ve 113. a 115. bodě odůvodnění.

(120)

S ohledem na všechny informace založené na žádosti o přezkum a po analýze připomínek zúčastněných stran byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní faktory, jejich zdroje a nezkreslené hodnoty:

Tabulka 1

Výrobní faktory některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli

(121)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (68).

(122)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.1.2.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(123)

Jak je vysvětleno v poznámce týkající se zdrojů, Komise vyloučila statistickou anomálii týkající se dovozu z Japonska do Thajska v rámci podpoložky HS 7306 11 (svařované trubky) v první polovině roku 2021. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky od zúčastněných stran.

(124)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce uplatnila Komise dovozní clo reprezentativní země na příslušných úrovních v závislosti na zemi původu dovezených objemů. Na základě zprávy Světové banky o podnikání Komise připočetla náklady na vnitrostátní dopravu v Thajsku (69).

(125)

Komise seskupila položky se zanedbatelným podílem na výrobních nákladech, jako jsou ostatní suroviny, náklady na balení, služby a spotřební materiál, a vyjádřila je v procentech přímých nákladů.

(126)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum vzniká při výrobě příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo pouze jeden vedlejší produkt, a to šrot. Aby Komise stanovila jeho nezkreslenou cenu, připočetla k průměrné dovozní ceně do Thajska také dovozní cla a náklady na vnitřní dopravu, a to podle stejné metodiky jako u surovin.

(127)

Pro výpočet hodnoty nákladů práce použila Komise dostupné údaje thajského Národního statistického úřadu (dále jen „NSO“) a Mezinárodní organizace práce (dále jen „ILO“). NSO zveřejňuje podrobné čtvrtletní informace o mzdách podle odvětví, regionů a oblastí v Thajsku. Při výpočtu průměrné týdenní a měsíční pracovní doby v Thajsku použila Komise rovněž poslední dostupné statistiky MOP za rok 2020 (70).

(128)

Komise použila nejnovější dostupné údaje o cenách průmyslové elektřiny v příslušném spotřebitelském pásmu v kWh (71), které byly zveřejněny ve studii Světové banky „Doing Business“ z roku 2020.

(129)

Cenu zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejňuje oddělení energetiky, politiky a plánování Ministerstva energetiky (72). Komise použila údaje dostupné za rok 2021, který pokrýval období přezkumného šetření.

(130)

Cena za spotřebu vody pro průmyslové využití v Thajsku byla získána od Provinčního vodohospodářského úřadu (73). Cena vody pro podniky se pohybuje v určitém rozmezí v závislosti na měsíční spotřebě. Komise zvolila pro výpočet nákladů na vodu průměrnou hodnotu z tohoto rozpětí.

(131)

Ostatní přímé náklady vycházely z informací o výrobním odvětví Unie uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (viz 57. a 109. až 111. bod odůvodnění).

(132)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(133)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci výrobců / vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise proto stanovila poměr nákladů na výrobní režii k celkovým výrobním nákladům a nákladům práce na základě údajů poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(134)

Pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk Komise použila finanční údaje dvou thajských výrobců za období přezkumného šetření, jak je stanoveno ve 107. bodě odůvodnění.

(135)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(136)

Příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo lze vyrobit jak ze svařovaných, tak z bezešvých trubek. Komise určila běžnou hodnotu pro bezešvé fitinky za použití referenční hodnoty pro bezešvé trubky a běžnou hodnotu pro svařované fitinky za použití referenční hodnoty pro svařované trubky. Komise rovněž stanovila běžnou hodnotu pro všechny fitinky, přičemž jako referenční hodnotu použila vážený průměr dovozních cen svařovaných i bezešvých trubek do Thajska. Metodika, vysvětlená v následujících bodech odůvodnění, je ve všech třech případech stejná, přičemž jediným rozdílem je nezkreslená hodnota hlavního výrobního faktoru.

(137)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití jednotlivých faktorů pro výrobu příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo.

(138)

Položky, jejichž podíl na výrobních nákladech je zanedbatelný, jako jsou ostatní suroviny, náklady na balení, veřejné služby a spotřební materiál, byly seskupeny a vyjádřeny jako procento přímých nákladů na základě informací poskytnutých v žádosti o přezkum. Toto procento bylo použito na nezkreslené výrobní náklady, jak je stanoveno ve 137. bodě odůvodnění.

(139)

Ostatní přímé náklady byly stanoveny na stejném základě. Jejich procentní podíl na celkových přímých nákladech vycházející z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti byl použit na nezkreslené přímé náklady.

(140)

K nezkresleným výrobním nákladům poté Komise připočetla tyto položky:

(141)

Běžná hodnota vypočítaná tak, jak je popsáno v 137. až 140. bodě odůvodnění, byla snížena o nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu.

(142)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(143)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců z Čínské lidové republiky byla vývozní cena všech dovozů příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky z nerezavějící oceli pro svařování na tupo stanovena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu. Průměrné náklady na námořní dopravu a pojištění z Číny vycházely z žádosti o přezkum (74). Náklady na vnitrostátní dopravu v Číně vycházely ze zprávy o Číně v rámci projektu Doing Business (75).

(144)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci nemá Komise žádné informace o skladbě produktů a údaje Eurostatu zahrnují veškerá příslušenství (fitinky) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo bez rozlišení typů. Komise proto rovněž použila vývozní ceny bezešvých a svařovaných příslušenství (fitinků) uvedené v žádosti, upravené na úroveň ceny ze závodu na stejném základě jako ceny CIF Eurostatu.

(145)

Komise porovnala průměrnou vývozní cenu Eurostatu na základě ceny ze závodu, jak je stanoveno výše, s běžnou hodnotou pro všechna příslušenství (fitinky). Na tomto základě vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činilo více než 100 %.

(146)

Komise rovněž porovnala vývozní ceny bezešvých a svařovaných příslušenství (fitinků) vycházející ze žádosti o přezkum a upravené na úroveň ceny ze závodu s běžnými hodnotami bezešvých a svařovaných fitinků. Na tomto základě činí dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 63,3 % u svařovaných fitinků a více než 100 % u bezešvých fitinků. Tento výpočet je konzervativní, neboť Komise při něm použila nejvyšší vývozní ceny uvedené v žádosti.

(147)

Komise proto došla k závěru, že během období přezkumného šetření dumping přetrvával.

(148)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a atraktivita trhu Unie.

(149)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise stanovila výrobní kapacitu a volnou kapacitu v ČLR na základě informací poskytnutých v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (76), kde byla výroba odhadnuta na 119 000 tun ročně a výrobní kapacita na minimálně 170 000 tun ročně. Volná kapacita v ČLR se proto odhaduje na 51 000 tun. To je téměř čtyřnásobek celkové spotřeby EU během období přezkumného šetření.

(150)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo pro účely vývozu do Unie, což by velmi pravděpodobně vedlo k nárůstu vývozu za dumpingové ceny.

(151)

Aby Komise určila atraktivitu trhu Unie, porovnala nejprve čínské vývozní ceny do Unie s vývozními cenami na trhy třetích zemí.

(152)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise pro účely porovnání čínských vývozních cen do Unie s vývozními cenami na třetí trhy a s průměrnou prodejní cenou výrobců v Unii na trhu Unie použila statistiky GTA (77) pro čínský vývoz podpoložky HS 7307 23 (příslušenství [fitinky] z nerezavějící oceli pro svařování na tupo) na úrovni FOB. Průměrná čínská vývozní cena do Unie byla v období přezkumného šetření o 12 % vyšší než na trhy ostatních třetích zemí. Po připočtení průměrných nákladů na námořní dopravu a pojištění z Číny do Unie stanovených podle žádosti o přezkum (78) s cílem upravit je na úroveň CIF na hranici Unie byla průměrná čínská vývozní cena na trhy ostatních třetích zemí v období přezkumného šetření o 15,9 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Proto, pokud by opatření měla pozbýt platnosti, by čínští vývozci mohli bez cel vyvážet do Unie za vyšší ceny než na trhy jiných třetích zemí, ale stále za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což by velmi pravděpodobně vedlo k nárůstu vývozu za dumpingové ceny.

(153)

Trh Unie je atraktivní také s ohledem na svou velikost a na celkovou spotřebu ve výši 12 819 tun.

(154)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením měl dovoz z Číny v období přezkumného šetření stále podíl na trhu ve výši 5,6 % (viz 48. bod odůvodnění), což je další známka toho, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivní. Kromě toho, jak je vysvětleno v 6. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že opatření jsou obcházena prostřednictvím montáží v Malajsii. Z těchto praktik obcházení vyplývá zájem čínských vyvážejících výrobců o přístup na trh Unie bez omezení, a tedy atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz.

(155)

S ohledem na svá zjištění o přetrvání dumpingu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno ve 147. bodě odůvodnění, a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno ve 149. až 154. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu.

(156)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Tchaj-wanu pokračoval, ačkoli na nižší úrovni než v období původního šetření (tj. od 1. října 2014 do 30. září 2015). Podle statistických údajů Comext (Eurostat) představoval dovoz příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo z Tchaj-wanu v období přezkumného šetření 203 tun ve srovnání s 1 102 tunami během období původního šetření. Dovoz příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo z Tchaj-wanu představoval v období přezkumného šetření přibližně 1,6 % trhu Unie oproti 7,8% podílu na trhu během období původního šetření.

(157)

Během přezkumu spolupracovala pouze jedna tchajwanská společnost (Ta Chen (79)), která poskytla úplnou odpověď na antidumpingový dotazník. Prodeje společnosti Ta Chen během období přezkumného šetření představovaly 91 % tchajwanského dovozu příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo do Unie.

(158)

Vzhledem k tomu, že se výrobek, který je předmětem přezkumu, na domácím trhu neprodával, byla běžná hodnota pro společnost Ta Chen vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení tak, že se k výrobním nákladům příslušného výrobku připočetly vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a přiměřený zisk.

(159)

Výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení na základě domácího prodeje společnosti stejné obecné skupiny výrobků.

(160)

Po poskytnutí informací společnost Ta Chen tvrdila, že prodejní, správní a režijní náklady a procentní podíly zisku použité při výpočtu běžné hodnoty, tj. podíly založené na domácím prodeji stejné obecné kategorie výrobků, nejsou reprezentativní. Společnost tvrdila, že tento prodej nebyl reprezentativní co do objemu, týkal se velmi odlišných výrobků než výrobek, který je předmětem přezkumu, a zahrnoval prodej šrotu. Společnost tvrdila, že při výpočtu běžné hodnoty by měly být použity prodejní, správní a režijní náklady a zisk z výrobku, který je předmětem přezkumu, při vývozu do třetích zemí.

(161)

Je třeba poznamenat, že jediným právním základem, který by Komisi umožnil při výpočtu běžné hodnoty potenciálně použít prodejní, správní a režijní náklady a zisk z vývozního prodeje, je čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Tento článek však vyžaduje srovnání použitého zisku s referenční hodnotou zisku, kterého „běžně dosahují jiní vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu země původu“. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ostatních tchajwanských výrobců Komise v tomto ohledu neshromáždila spolehlivé údaje, zejména s ohledem na skutečnost, že od společnosti Ta Chen byl shromážděn dostatek údajů pro výpočet běžné hodnoty na základě čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení.

(162)

Dále je třeba zdůraznit, že domácí obrat použitý jako základ pro výpočet byl reprezentativní co do objemu (více než 25 % celkového obratu nezávislého prodeje společnosti), týkal se především výrobků z nerezavějící oceli a prodej šrotu tvořil pouze jeho menší část (80). Nakonec je třeba říci, že přijetí tohoto tvrzení by na zjištění o přetrvání dumpingu nemělo žádný dopad.

(163)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(164)

Spolupracující vyvážející výrobce uskutečňoval prodej na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům usazeným v Unii.

(165)

Vývozní cena byla proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo cen splatných za výrobek, který je předmětem přezkumu, prodaný za účelem vývozu ze země vývozu.

(166)

Běžná hodnota a vývozní cena spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(167)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(168)

Na tomto základě byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, námořní přepravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, úvěry, slevy a provize, u nichž bylo prokázáno, že ovlivňují srovnatelnost cen. Celkové úpravy vycházely ze skutečných hodnot vykázaných společností Ta Chen a ověřených na místě. Těmito údaji jsou údaje nahlášené společností pro příslušné nákladové položky, které byly zveřejněny ve zvláštním informačním dokumentu.

(169)

Je třeba poznamenat, že Komise při výpočtu zamítla úpravu měnového přepočtu, kterou požadovala společnost Ta Chen. Společnost Komisi požádala, aby místo směnného kurzu platného ke dni vystavení faktury použila směnný kurz platný ke dni úhrady. Základní nařízení stanoví, že ke stanovení směnného kurzu se obvykle používá datum vystavení faktury, v mimořádných případech však lze použít dřívější datum (např. datum uzavření smlouvy). Základní nařízení však neposkytuje právní základ pro použití data po dni vystavení faktury.

(170)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty každého typu příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo a vážené průměrné vývozní ceny odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(171)

Na základě toho činí vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 39,67 %.

(172)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost přetrvání dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: existence dumpingového vývozu do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita na Tchaj-wanu a atraktivita trhu Unie.

(173)

Komise vypočetla dumpingová rozpětí s ohledem na prodeje společnosti Ta Chen na její tři hlavní třetí vývozní trhy, tj. do Austrálie, Kanady a Spojených států.

(174)

Běžná hodnota byla početně zjištěna postupem uvedeným ve 158. a 159. bodě odůvodnění výše.

(175)

Spolupracující vyvážející výrobce uskutečňoval prodej na vývoz do Austrálie a Kanady přímo nezávislým odběratelům usazeným v těchto zemích. Vývozní cena byla proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo cen splatných za výrobek, který je předmětem přezkumu, prodaný za účelem vývozu ze země vývozu.

(176)

Vzhledem k tomu, že se prodej na vývoz do Spojených států uskutečňoval prostřednictvím dovozce ve spojení, byla vývozní cena pro účely tohoto výpočtu v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vypočtena na základě cen při dalším prodeji prvnímu nezávislému kupujícímu.

(177)

Komise srovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu a průměrné vývozní ceny do třetích zemí na základě ceny ze závodu.

(178)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(179)

Na tomto základě byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, námořní přepravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, úvěry, slevy a provize, u nichž bylo prokázáno, že ovlivňují srovnatelnost cen.

(180)

U prodejů do Spojených států byly provedeny dodatečné úpravy týkající se nákladů vzniklých mezi dovozem a opětovným prodejem a vzniklých zisků.

(181)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty každého typu příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo a vážené průměrné vývozní ceny odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(182)

Na tomto základě bylo zjištěno, že prodej společnosti Ta Chen na trhy jejích hlavních třetích zemí je dumpingový.

(183)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci tchajwanských výrobců, pokud jde o výrobu a kapacitu na Tchaj-wanu, byly výrobní kapacita a volná kapacita na Tchaj-wanu stanoveny na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem a jediným spolupracujícím tchajwanským výrobcem.

(184)

Podle těchto informací je na Tchaj-wanu nejméně 9 výrobců příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo s celkovou výrobní kapacitou více než 22 000 tun a odhadovanou volnou kapacitou 13 000 tun, což převyšuje celou spotřebu Unie (81).

(185)

Šetření odhalilo, že tchajwanský vyvážející výrobce vyvážel na své hlavní třetí trhy za ceny o 25 % až 45 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Tyto ceny jsou rovněž nižší než ceny tchajwanského vyvážejícího výrobce při vývozu do Unie. S ohledem na tuto cenovou úroveň je vývoz do Unie pro vyvážející společnosti potenciálně mnohem atraktivnější než vývoz do všech ostatních zemí.

(186)

Trh Unie je atraktivní také s ohledem na svou velikost a na celkovou spotřebu ve výši 12 819 tun.

(187)

Šetření ukázalo, že tchajwanský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Objemy dovozu byly mnohem nižší než během období původního šetření, ale stále dostatečné pro poskytnutí náležitého údaje o budoucím cenovém chování, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(188)

Analýza vývozu do třetích zemí navíc ukázala, že na trzích třetích zemí rovněž docházelo k dumpingovým praktikám.

(189)

Volná kapacita na Tchaj-wanu je navíc velmi významná a v období přezkumného šetření převyšovala celkovou spotřebu v Unii.

(190)

A konečně atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen, jak bylo prokázáno výše, naznačuje, že je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, budou tchajwanský vývoz a volná kapacita (pře)směrovány do Unie.

(191)

V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud nebudou opatření prodloužena.

(192)

Podle údajů uvedených v žádosti vyrábělo během období přezkumného šetření obdobný výrobek v Unii čtrnáct výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(193)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 9 867 tun. Tento údaj byl vypočten na základě odpovědí na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a odpovědí na dotazník týkající se makroukazatelů, které poskytl žadatel.

(194)

Jak je uvedeno v 28. až 31. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možného přetrvávání újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku. Výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, představovali přibližně [44–50 %] celkové odhadované výroby obdobného výrobku v Unii.

(195)

Vzhledem k tomu, že dva ze tří výrobců v Unii zařazených do vzorku jsou ve spojení, musely být všechny údaje týkající se mikroukazatelů v zájmu ochrany důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení indexovány.

(196)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů žadatele týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, které byly částečně porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku o objemu prodeje, a b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie ze všech třetích zemí, jak je uvedeno v databázi Comext (Eurostat).

(197)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(198)

Přezkum ukázal, že spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 13 %. Spotřeba v Unii byla v roce 2020 negativně ovlivněna rozšířením onemocnění COVID-19, ale během období přezkumného šetření se opět výrazně zvýšila.

(199)

Komise stanovila objem dovozu z dotčených zemí na základě statistik Eurostatu, jak je řádně vysvětleno ve 185. bodě odůvodnění. Jejich podíly na trhu byly stanoveny srovnáním dovozu se spotřebou v Unii uvedenou v tabulce 2.

(200)

Dovoz z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(201)

Objemy dovozu z Tchaj-wanu nezahrnují dovoz od společnosti King Lai s 0% dumpingovým rozpětím (viz poznámka pod čarou č. 80).

(202)

Objem dovozu z dotčených zemí byl během posuzovaného období stabilní, přičemž v roce 2020 a během období přezkumného šetření činil přibližně 1 000 tun. Zatímco však dovoz z ČLR vzrostl jak co do objemu, tak co do podílu na trhu, dovoz z Tchaj-wanu se snížil.

(203)

Komise stanovila průměrné ceny dovozu na základě statistik Eurostatu a ověřených odpovědí na dotazník jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce z Tchaj-wanu, jehož vývoz do Unie představuje převážnou většinu dovozu z Tchaj-wanu v posuzovaném období. Z důvodu zachování důvěrnosti byly hodnoty dovozu z Tchaj-wanu a souhrnné údaje pro dotčené země uvedeny v rozpětích.

(204)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR/t)

(205)

Ceny z dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšily o 14 %, což odráží zvýšení celkové cenové hladiny zejména během období přezkumného šetření.

(206)

Žádný výrobce v Číně nespolupracoval, zatímco jeden tchajwanský vyvážející výrobce spolupráci poskytl.

(207)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v ČLR Komise určila cenové podbízení srovnáním a) vážených průměrných statistických cen dovozu z ČLR během období přezkumného šetření, jak je vysvětleno ve 136. bodě odůvodnění, stanovených na základě cen CIF, s příslušnými úpravami o smluvní celní sazbu, antidumpingové clo a náklady po dovozu, a b) vážených průměrných prodejních cen tří výrobců v Unii účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň cen ze závodu.

(208)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období přezkumného šetření. Nevykázal žádné cenové podbízení.

(209)

V souladu s přístupem k výpočtu dumpingu, jak je vysvětlen ve 137. bodě odůvodnění, použila Komise podpůrně k váženému průměru statistických dovozních cen, které nerozlišují mezi bezešvými a svařovanými fitinky, také vývozní ceny bezešvých a svařovaných fitinků ve tvaru kolena uvedené v žádosti, upravené na úroveň ceny CIF na hranici EU s příslušnými úpravami o smluvní celní sazbu, antidumpingové clo a náklady po dovozu, aby bylo možné provést doplňkové výpočty cenového podbízení s rozlišením těchto dvou skupin výrobků. Na základě těchto cen a jejich porovnání s průměrnou cenou odpovídající kvality a tvaru vyráběného výrobním odvětvím Unie se ukázalo, že čínský dovoz nepředstavoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(210)

Komise rovněž vypočítala cenové podbízení při neexistenci antidumpingových cel. Rozpětí cenového podbízení bez uplatnění antidumpingových cel činilo 17,7 %, resp. 16,4 %.

(211)

Jak je uvedeno ve 150. bodě odůvodnění, podíl dovozu spolupracujícího vyvážejícího výrobce Ta Chen na dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Tchaj-wanu během období přezkumného šetření činil 91 %. Komise proto posoudila cenové podbízení způsobené dovozem z Tchaj-wanu během období přezkumného šetření srovnáním a) vážených průměrných cen dovozu na úrovni ceny CIF s dodáním na hranice Unie podle typu výrobku od společnosti Ta Chen prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, s příslušnými úpravami o náklady po dovozu, dovozní cla a případná antidumpingová cla, a b) vážených průměrných prodejních cen účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, za stejné typy výrobku od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, upravených na úroveň ceny ze závodu.

(212)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle typu u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou podle skutečných nákladů, a po odečtení rabatů a slev oznámených výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období šetření.

(213)

Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že dovoz z Tchaj-wanu se podbízel cenám výrobního odvětví Unie o více než 60 %.

(214)

Komise stanovila objemy a ceny dovozu ze třetích zemí podle stejné metodiky jako v případě ČLR a Tchaj-wanu (viz oddíl 4.3.1)

(215)

Objem dovozu ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(216)

Mezi dovozem ze třetích zemí je významným zdrojem dovoz z Malajsie a Švýcarska. Dovoz z Malajsie vzrostl během posuzovaného období o 45 %. Jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, Komise provádí šetření týkající se obcházení antidumpingových opatření u dovozu z Malajsie.

(217)

Dovoz ze Švýcarska, které v původním šetření rovněž představovalo významný zdroj dovozu, se v posuzovaném období snížil o 36 %.

(218)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(219)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů a informací obsažených v odpovědích žadatele na dotazník a podrobila je řádné křížové kontrole porovnáním s informacemi uvedenými v žádosti a v odpovědích výrobců zařazených do vzorku na dotazník a se statistikami Eurostatu. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(220)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(221)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(222)

Z důvodů uvedených ve 184. bodě odůvodnění bylo v zájmu zachování důvěrné povahy obchodních informací nezbytné uvádět informace týkající se výrobců v Unii zařazených do vzorku v rozpětích. Předložení přesných údajů by těmto výrobcům v Unii umožnilo vypočítat přesné údaje o výrobě druhého výrobce a existovalo by riziko, že by tak mohli učinit i jiní účastníci trhu disponující údaji o trhu.

(223)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(224)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie zvýšila o 13 %, přičemž v období 2018–2020 byla výroba stabilizovaná a během období přezkumného šetření se zvýšila v důsledku zvýšené spotřeby v Unii.

(225)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala v posuzovaném období stabilní a pohybovala se mezi 18 000 a 19 000 tunami.

(226)

Z toho vyplývá, že míra využití kapacity zůstala během posuzovaného období nízká, a to na úrovni přibližně 50 %. Komise zaznamenala během posuzovaného období nárůst o čtyři procentní body, což odpovídá zjištěnému zvýšení objemu výroby.

(227)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(228)

V posuzovaném období se objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, zvýšil o 19 %. Tento nárůst byl obzvlášť výrazný v období přezkumného šetření, kdy výrobní odvětví Unie zvýšilo objem prodeje v Unii o 1 521 tun, tj. o 20 % ve srovnání s rokem 2020.

(229)

Výrobní odvětví Unie si svůj podíl na trhu Unie celkově zachovalo. Náhlou ztrátu podílu na trhu v roce 2019 se v následujícím roce podařilo získat zpět a během období přezkumného šetření mělo výrobní odvětví Unie podíl na trhu ve výši 68,5 %.

(230)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 13 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se zvýšil o 19 %. Výrobní odvětví Unie tedy zaznamenalo nárůst jak z hlediska podílu na trhu, tak v absolutních číslech.

(231)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady

(232)

Jednotkové prodejní ceny zůstávaly od počátku posuzovaného období až do roku 2020 stabilní. Během období přezkumného šetření ceny v důsledku zvýšené spotřeby vzrostly oproti úrovni v roce 2018 o 7 %. Toto zvýšení cen však plně neodráželo nárůst výrobních nákladů v průběhu posuzovaného období, neboť ty se od roku 2018 do období přezkumného šetření zvýšily o 8 %.

(233)

Zaměstnanost, produktivita a průměrné náklady práce výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

(234)

Počet zaměstnanců a produktivita práce zůstávaly během posuzovaného období stabilní. Výrobní odvětví Unie zaměstnávalo v posuzovaném období přibližně 500 zaměstnanců, přičemž výkon na jednoho zaměstnance činil přibližně 18 tun.

(235)

Průměrné náklady práce se ke konci posuzovaného období zvýšily, ale při 11% nárůstu nákladů práce za 4 roky se nejedná o dramatický nárůst.

(236)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(237)

Během posuzovaného období si výrobní odvětví Unie udrželo úroveň zásob v absolutních číslech na přibližně stejné úrovni.

(238)

Během období přezkumného šetření se v důsledku nárůstu výroby úroveň zásob udržovaných v poměru k výrobě snížila.

(239)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(240)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie se v období přezkumného šetření blížila úrovni z roku 2018, ale v letech 2019 a 2020 výrazně poklesla. Výrobní odvětví Unie dosahovalo v období přezkumného šetření přiměřené úrovně zisku ve výši 10 % až 15 %.

(241)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj peněžního toku v posuzovaném období byl pozitivní, přičemž peněžní tok z provozní činnosti byl v období přezkumného šetření o 76 % vyšší než v roce 2018.

(242)

Úroveň investic výrobního odvětví Unie měla během posuzovaného období klesající tendenci. Jak je patrné z výše uvedených údajů týkajících se využití kapacity, výrobní odvětví Unie nemá bezprostřední potřebu investovat do nové výrobní kapacity.

(243)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic a její trend kopíruje trend ziskovosti.

(244)

Žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku neuvedl, že by měl potíže se získáváním kapitálu.

(245)

Jak je uvedeno ve 148. a 180. bodě odůvodnění, pokud jde o ČLR a Tchaj-wan, existují jasné důkazy o přetrvávání dumpingu z obou dotčených zemí. Kromě toho Komise zjistila, že ČLR obchází antidumpingová opatření překládkou přes Malajsii (82).

(246)

Z výše uvedených ukazatelů však vyplývá, že navzdory přetrvávajícímu dumpingu se výrobnímu odvětví Unie podařilo z minulých dumpingových praktik zotavit.

(247)

Objem vývozu výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(248)

V posuzovaném období se objem vývozu výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, snížil, zejména v roce 2020, kdy vypukla pandemie COVID-19. Během období přezkumného šetření se vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie obnovila téměř na úroveň z roku 2018.

(249)

Průměrné vývozní ceny byly během posuzovaného období stabilní. Na vývozním trhu je výrobní odvětví Unie vzhledem k tvrdé konkurenci selektivní a zaměřuje se především na nejkvalitnější segment trhu.

(250)

Objem dovozu z dotčených zemí nebyl v posuzovaném období zanedbatelný a nadále se výrazně podbízel průměrným prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(251)

Většina ukazatelů újmy, jako je výroba, prodej, zaměstnanost, ziskovost a peněžní tok, se však vyvíjela pozitivně a/nebo byla na uspokojivé úrovni. Zkoumané ukazatele proto svědčí o tom, že antidumpingová opatření splnila zamýšlený cíl, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii.

(252)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie se zotavilo z předchozí újmy a během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(253)

Jelikož Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, posoudila v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, zda by pravděpodobně došlo k obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR a Tchaj-wanu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(254)

V tomto ohledu Komise posoudila výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčených zemích, atraktivitu trhu Unie a pravděpodobný dopad dovozu z dotčených zemí v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(255)

Jak je uvedeno ve 142. až 143. bodě odůvodnění a 172. až 173. bodě odůvodnění, volné kapacity v ČLR a na Tchaj-wanu jsou značné a dohromady představují pětinásobek roční spotřeby v Unii. Kromě toho, jak je uvedeno ve 144. až 147. bodě odůvodnění a 174. až 175. bodě odůvodnění, je trh Unie pro čínské a tchajwanské výrobce vzhledem k cenám na tomto trhu a jeho velikosti atraktivní. Na tomto základě existuje velká pravděpodobnost, že by pozbytí platnosti antidumpingových opatření vedlo k nárůstu vývozu do Unie.

(256)

Komise analyzovala pravděpodobné účinky takového nárůstu dovozu tím, že zkoumala jeho pravděpodobné cenové úrovně, pokud by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu Komise považovala, s ohledem na Čínu, za přiměřený údaj úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření bez antidumpingového cla, jelikož podíl čínského dovozu na trhu v období přezkumného šetření stále činil 5,6 %. Na tomto základě a jak je vysvětleno ve 199. bodě odůvodnění, Komise zjistila v období přezkumného šetření významné cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie ze strany ČLR, a to až o 17,7 % nebo 16,4 %, v závislosti na metodě, pokud by antidumpingové clo nebylo zavedeno. Při neexistenci opatření by proto bylo pravděpodobné, že dojde k cenovému podbízení ve stejném rozsahu.

(257)

Na základě poskytnutí konečných informací společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC tvrdily, že v důsledku dovozu z Číny nedojde k obnovení újmy, protože podíl čínského dovozu do Unie na trhu činil pouze 5,6 %, zatímco výrobní odvětví Unie mělo v období přezkumného šetření podíl na trhu přibližně 70 %. Společnost Zhejiang Jndia rovněž poukázala na pokles čínského dovozu mezi obdobím původního šetření (3 238 tun) a obdobím přezkumného šetření (719 tun).

(258)

Toto tvrzení bylo zamítnuto. Komise dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření neutrpělo výrobní odvětví Unie podstatnou újmu (viz 252. bod odůvodnění). Závěr, k němuž Komise dospěla, pokud jde o pravděpodobnost opakování újmy, však vycházel z výhledového posouzení. Tento závěr tedy nebyl založen na skutečných objemech dovozu nebo podílech na trhu a jejich srovnání s objemy v období původního šetření, ale na stávajících volných kapacitách v ČLR, atraktivitě trhu Unie a cenovém podbízení v období přezkumného šetření, pokud by na čínský dovoz nebylo uplatněno antidumpingové clo.

(259)

Pokud jde o Tchaj-wan, spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce, ale jelikož tato strana představovala více než 90 % dovozu z Tchaj-wanu v období přezkumného šetření, založila Komise svůj výpočet cenového podbízení na ověřených vývozních cenách této strany. Celkově však dovoz z Tchaj-wanu představoval v období přezkumného šetření pouze malý podíl na trhu ve výši 1,6 % (zatímco dumpingový dovoz z Tchaj-wanu představoval v období původního šetření 7,8% podíl na trhu). V podnětu k původnímu šetření a v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel uvedl deset tchajwanských vyvážejících výrobců. V důsledku toho postrádá výhledová analýza cenového podbízení na základě údajů od společnosti Ta Chen smysl, neboť by se v ní nijak neodráželo pravděpodobné cenové chování většiny tchajwanských vyvážejících výrobců, kteří po uložení opatření zmizeli z trhu Unie, zatímco před uložením opatření byli přítomni ve velkém objemu.

(260)

Z údajů získaných v rámci přezkumu před pozbytím platnosti navíc vyplynulo, že většina volné kapacity tchajwanských vyvážejících výrobců se nachází mezi těmi, na které se vztahuje vyšší zbytkové antidumpingové clo a kteří se během období přezkumného šetření na trhu Unie téměř vůbec nevyskytovali. Z toho je patrné, že zavedená opatření účinně brání vstupu dumpingového dovozu na trh Unie. Současně se jedná o jasnou známku toho, že pokud tato opatření pozbudou platnosti, vývoz, který je nyní chráněn zbytkovým antidumpingovým clem, se pravděpodobně obnoví.

(261)

V posuzovaném období bylo výrobní odvětví Unie celkově v dobré finanční situaci, přičemž většina ukazatelů újmy vykazovala pozitivní trendy anebo hodnoty. Je však třeba zdůraznit, že trh Unie byl v důsledku platných antidumpingových opatření v uvedeném období účinně chráněn před velkými objemy dumpingového dovozu a výrobní odvětví Unie mohlo těchto okolností jednoznačně využívat ke své výhodě. Pokud by však opatření nebyla zavedena, jak je vysvětleno výše, čínští a tchajwanští výrobci by pravděpodobně svůj podíl na trhu velmi rychle zvýšili. Vyvíjeli by značný cenový tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Unie a zároveň by získali podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie by totiž nedokázalo čelit cenovému tlaku ze strany čínských a tchajwanských vývozců, a hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se tak rychle zhoršila, což by vedlo k podstatné újmě.

(262)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR a Tchaj-wanu za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(263)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Stanovení zájmu Unie vycházelo z vyhodnocení zájmů různých zúčastněných stran, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(264)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(265)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(266)

Jak je uvedeno v 241. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie již podstatnou újmu nepociťuje. Jak je však uvedeno v 249. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie by se nedokázalo vyrovnat se zrušením opatření, které by pravděpodobně vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu. Zrušení opatření by proto ohrozilo dlouhodobou finanční životaschopnost výrobního odvětví. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Unie.

(267)

Všichni známí dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, byli informováni o zahájení přezkumu. Dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, však s Komisí nespolupracovali.

(268)

V souladu s konečným zveřejněním se společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC odvolaly na podání společnosti Euranimi ze dne 23. srpna 2022. Společnost Euranimi zastupovala řadu dovozců a společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC zdůraznily, že dovozci tak vyjádřili svůj názor, i když se tak stalo kolektivně. Společnosti Zhejiang Jndia a CCCMC poznamenaly, že ve zmíněném podání se společnost Euranimi postavila proti pokračování antidumpingových opatření, neboť zachování údajně „nadměrných“ antidumpingových sazeb na dovoz čínského příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo by narušilo mezinárodní konkurenceschopnost evropského navazujícího zpracovatelského průmyslu, který tyto výrobky používá. Společnost Euranimi dále uvedla, že pokračování opatření by vedlo k omezení její činnosti, ztrátě zaměstnanosti a nižším příjmům vybraným vnitrostátními daňovými úřady.

(269)

Komise konstatovala, že tvrzení společnosti Euranimi nebyla podložena žádnými důkazy. Vzhledem k tomu, že žádný dovozce nebo uživatel, který není ve spojení, při šetření nespolupracoval a nepředložil odpověď na dotazník, nebylo možné tvrzení společnosti Euranimi ohledně postoje těchto stran k opatřením a dopadu opatření na jejich konkurenční situaci ověřit na základě příslušných ověřených obchodních údajů konkrétních společností. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(270)

Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele a/nebo dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

(271)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody prokazující, že by nebylo v zájmu Unie zachovat v platnosti opatření uložená na dovoz příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo pocházejícího z ČLR a Tchaj-wanu.

(272)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a o zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se některého příslušenství (fitinků) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu měla být zachována.

(273)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 5 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(274)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 5 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(275)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(276)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a Tchaj-wanu a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(277)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (83). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace s cílem prokázat, že změna neovlivní právo společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(278)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(279)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (84) se jako úroková sazba v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(280)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko,