(EU) 2023/752Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/752 ze dne 12. dubna 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 965/2010 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/2229 (3) Komise ukončila částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“) vztahujících se na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z ČLR, omezený na jednoho čínského vyvážejícího výrobce, společnost Shandong Kaison Biochemical Co., Ltd (dále jen „Shandong Kaison“), aniž by byla změněna úroveň platných antidumpingových opatření.

(3)

Na základě šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/94 (4) původní opatření o dalších pět let (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(4)

V současné době jsou platnými antidumpingovými cly valorická (ad valorem) cla stanovená na 53,2 % s výjimkou společností Shandong Kaison Biochemical Co., Ltd (5,6 %) a Quingdao Kehai Biochemistry Co., Ltd (27,1 %).

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (5) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Žádost o přezkum podala dne 19. října 2021 společnost Jungbunzlauer S.A. (Francie) (dále jen „žadatel“) jménem evropského výrobního odvětví vyrábějícího glukonát sodný ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla založena na tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(7)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 18. ledna 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu glukonátu sodného pocházejícího z ČLR do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(8)

Šetření se týkalo přetrvání nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se bude týkat období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu výslovně informovala žadatele, dalšího známého výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR a orgány ČLR, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu výrobců v dotčené zemi a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být u těchto vyvážejících výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení, proveden výběr vzorku.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Žádný dovozce, který není ve spojení, požadované informace neposkytl. Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela žádné odpovědi, rozhodla, že výběr vzorků není nutný.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(15)

Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný z vyvážejících výrobců v dotčené zemi.

(16)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(17)

Komise zaslala dopisy s odkazy na dotazníky dvěma známým výrobcům v Unii a známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a uživatelům. Stejné dotazníky byly rovněž v den zahájení přezkumu zpřístupněny v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a on-line (7) na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(18)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od výrobce v Unii, společnosti Jungbunzlauer S.A. Žádný dovozce, který není ve spojení, ani uživatel odpověď na dotazník nepředložil.

(19)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách žadatele ve Francii.

(20)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně suchý glukonát sodný s číslem dle Evropského celního seznamu chemických látek (CUS) 0023277-9 a registračním číslem Chemical Abstracts Service (CAS) 527-07-1 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „glukonát sodný“), v současnosti kódu KN ex 2918 16 00 (kód TARIC 2918160010).

(21)

Glukonát sodný se používá zejména ve stavebnictví jako zpomalovač tuhnutí a prostředek pro zvyšování plasticity betonu a v jiných průmyslových odvětvích jako povrchová úprava kovů (odstranění rzi, oxidů a mastnoty) a pro čištění lahví a průmyslových zařízení. Výrobek lze používat rovněž v potravinářském a farmaceutickém průmyslu.

(22)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR.

(23)

Obdobně k závěrům, které byly zjištěny v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(24)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto dne 11. července 2022 informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(26)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum, a na informacích získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (konkrétně od žadatele) a na informacích z jiných veřejně dostupných zdrojů, zejména z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (8).

(27)

Během období přezkumného šetření dovoz glukonátu sodného z ČLR pokračoval, i když na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření, ale úroveň jeho dovozu byla o něco vyšší než v období přezkumného šetření předchozího šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Podle Eurostatu představoval dovoz glukonátu sodného z ČLR v období přezkumného šetření přibližně [6–10 %] trhu Unie, v porovnání s 24,8 % podílem na trhu v době původního šetření a [3–15 %] během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(28)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(29)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 11. července čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(30)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že vzhledem k dostupným důkazům bude možná nutné vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách, a navrhla v tomto ohledu Kolumbii. Komise dále uvedla, že prozkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(31)

Dne 22. září 2022 informovala Komise poznámkou zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které hodlá použít pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka“), přičemž jako reprezentativní země byla uvedena Kolumbie. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Sucroal S.A. (dále jen „Sucroal SA“), výrobce výrobků stejné kategorie a/nebo odvětví, jako je výrobek, který je předmětem přezkumu, neboť glukonát sodný se vyrábí pouze v Evropské unii, ČLR a Spojených státech amerických (dále jen „Spojené státy“).

(32)

Ve svých připomínkách k poznámce žadatel tvrdil, že by Komise měla vzít v úvahu i další výrobní faktory používané při výrobě glukonátu sodného, jako jsou pomocné filtrační látky, jiné pomocné chemické látky, pára, veřejné služby, údržba a spotřební materiál.

(33)

V poznámce Komise představila hlavní výrobní faktory. Kromě těchto výrobních faktorů Komise rovněž připočetla režijní náklady, jak je vysvětleno v 84. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že současné šetření je přezkumem před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a nevyžaduje přesný výpočet dumpingového rozpětí, ale spíše stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, měla Komise za to, že by se v tomto případě mohla při výpočtu běžné hodnoty, a tedy i dumpingového rozpětí, výjimečně zaměřit na hlavní výrobní činitele. Jak je uvedeno v 92. bodě odůvodnění, výpočet běžné hodnoty za použití pouze hlavních výrobních faktorů prokázal existenci významného dumpingu. Zahrnutím dalších výrobních faktorů pro výpočet běžné hodnoty by se dumpingové rozpětí zvýšilo ještě více.

(34)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(35)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk“.

(36)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(37)

Přestože v minulosti Komise konkrétně neprošetřovala vývoz glukonátu sodného v souvislosti s čl. 2 odst. 6a, v nedávných šetřeních týkajících se jiných chemických sloučenin, zejména potravinářských přídatných látek acesulfamu draselného (9), cyklamátu sodného (10) a aspartamu (11), Komise zjistila, že v chemickém a petrochemickém odvětví v ČLR dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v těchto šetřeních dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je rovněž vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(38)

Při uvedených šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (12).

(39)

Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětvích acesulfamu draselného, cyklamátu sodného a aspartamu nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (13), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (14).

(40)

Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i v dodávkách surovin a vstupů, mají na trh další rušivý účinek. Systém plánování v ČLR celkově vede vlastně k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (15). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (16).

(41)

Ve stejném duchu Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětvích acesulfamu draselného, cyklamátu sodného a aspartamu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (17), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (18).

(42)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se acesulfamu draselného, cyklamátu sodného a aspartamu Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti o přezkum, jakož i ve zprávě (19), která vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání podstatných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu týkající se příslušného odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(43)

Žádost o přezkum v tomto případě odkazovala na uvedenou zprávu a poukazovala na zkreslení týkající se klíčových výrobních faktorů, jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla. Pokud jde zejména o odvětví glukonátu sodného, bylo v žádosti navíc zdůrazněno, že výrobci v Číně jsou úzce propojeni s čínským státem, a jako příklad byl uveden třetí největší výrobce glukonátu sodného společnost Xiwang Sugar. V žádosti byly uvedeny případy úzkých vztahů společnosti Xiwang Sugar se státem a různé přívlastky udělené společnosti, jak jsou uvedeny na jejích internetových stránkách: „národní klíčový vedoucí podnik v oblasti industrializace zemědělství“, „národní podnik šetrný k životnímu prostředí“ a „klíčový podnik v oblasti vyspělých technologií v národním plánu Torch“. Společnost získala ocenění „národní pokročilé místní organizace“, „první místo na domácím trhu se škrobovým cukrem“, „nejlepších 10 podniků v čínském odvětví kvasného průmyslu“, „nejlepších 100 podniků v čínském potravinářském průmyslu“. V žádosti je dále uveden seznam členů Komunistické strany Číny, kteří se podílejí na řízení společnosti (20).

(44)

V žádosti bylo dále uvedeno, že společnost Zhucheng City je významným akcionářem holdingové společnosti Xingmao Corn Developing, druhého největšího čínského výrobce glukonátu sodného. Tento podnik rovněž získal různá ocenění a účastnil se řady národních projektů, např.: „jako národní podniky působící v oblasti vyspělých technologií a hvězdný podnik China Patent Shandong, společnost dokončila více než 10 projektů, jako jsou vnitrostátní projekty ‚patnáct‘, ‚jedenáct pět‘, ‚863‘, projekt státní transformace, státní program Torch, program Spark a národní plán vědeckého výzkumu provincie Shandong (21).“

(45)

V žádosti bylo dále vysvětleno, že několik společností je tzv. technologicky vyspělými podniky s odpovídajícími výsadami, jako je největší výrobce glukonátu sodného společnost Shandong Fuyang Biotechnology, druhý největší výrobce společnost Zhucheng Xingmao Corn Developing Co., Ltd a třetí největší výrobce společnost Shandong Xiwang Sugar.

(46)

V žádosti bylo zdůrazněno, že existují také noví účastníci na trhu s glukonátem sodným, kteří jsou státem vlastněnými podniky (dále jen „státní podniky“), například nový podnik Heilongjiang Zhonglang Biotech Co., Ltd., ve kterém vlastní většinový podíl společnost Qitaihe City Construction Investment Development Co., Ltd., která je v držení místních orgánů. Společnost Qingdao Kehai Biochemical Co., Ltd. je rovněž do určité míry propojena s vládou (22). V žádosti bylo dále vysvětleno, že existují i státní podniky, které dodávají hlavní materiály potřebné k výrobě glukonátu sodného, jako je kukuřičný škrob, hydroxid sodný nebo energie. Jedním z takových příkladů je státní podnik a významný výrobce kukuřičného škrobu společnost COFCO Biotech. Dalším předním výrobcem kukuřičného škrobu je společnost Zhucheng Xingmao Corn Developing (viz 45. bod odůvodnění).

(47)

Pokud jde o platné politické dokumenty, v žádosti se uvádí, že podle 14. pětiletého plánu je stát odhodlán zachovat přísný dohled nad chemickým průmyslem.

(48)

Žádost rovněž poukazuje na skutečnost, že Komise již v minulosti zjistila zkreslení v chemickém odvětví v řadě šetření (23). Šetření o uložení vyrovnávacího cla provedené Ministerstvem obchodu Spojených států navíc odhalilo existenci řady zkreslení v tomto odvětví (24).

(49)

Šetření ukázalo, že v odvětví glukonátu sodného přetrvává určitý stupeň vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení, a to i v níže uvedených podnicích vyrábějících glukonát sodný, které sice nejsou plně státem vlastněnými podniky, ale stát má významný přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu: společnosti Xingmao Corn Development a Heilongjiang Zhonglang Biotech.

(50)

Pokud jde o skutečnost, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, Komise během šetření zjistila existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny, a to jak mezi průmyslovými sdruženími zastupujícími výrobce glukonátu sodného a kukuřičného škrobu, tak mezi výrobními podniky.

(51)

Bylo zjištěno, že někteří výrobci glukonátu sodného jsou aktivními členy Čínské asociace pro potravinářská aditiva a přísady, která ve svých stanovách uvádí následující: „Článek 3: Sdružení se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny a v souladu s ustanoveními stanov Komunistické strany Číny vytváří organizaci Komunistické strany Číny, rozvíjí stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. Registračním a řídícím orgánem sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky a vedoucím orgánem pro budování strany je stranický výbor Komise státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu. Sdružení přijímá obchodní pokyny, dohled a řízení ze strany registračního a řídícího orgánu, vedoucího orgánu pro budování strany a příslušných oddělení pro řízení odvětví. […] Článek 22: Volba a odvolání ředitelů: 1) První ředitelé jsou společně jmenováni členy sdružení při jeho založení a po schválení vedoucím orgánem pro budování strany jsou voleni zastupitelským shromážděním členů.“

(52)

Průmyslovým sdružením zastupujícím výrobce kukuřičného škrobu, který je hlavní surovinou pro výrobu glukonátu sodného, je Čínská asociace škrobárenského průmyslu (dále jen „CSIA“). Ve svých stanovách uvádí v článku 3 tyto zásady: „Subjekt se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny a vytváří organizaci Komunistické strany Číny a v souladu s ustanoveními [stanov] Komunistické strany Číny rozvíjí stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. Registračním orgánem subjektu je Ministerstvo pro občanské záležitosti a vedoucím orgánem pro budování strany je stranický výbor Komise státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu. Subjekt přijímá obchodní poradenství a dohled a řízení agentur spravujících registraci, předních agentur pro budování strany a příslušných oddělení řízení průmyslu (25).“

(53)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví glukonátu sodného podléhají politickému dohledu a pokynům. Výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňují činnosti v rámci budování strany, mají členy strany ve vedení společnosti a zdůrazňují svou úzkou vazbu na Komunistickou stranu Číny. Šetření odhalilo činnosti v oblasti budování strany ve společnosti Shandong Fuyang Biotechnology. Společnost se účastnila činností v oblasti budování strany organizovaných v srpnu 2022 sdružením CSIA pro své členské podniky. Činnosti byly prováděny s těmito cíli: „Abychom podpořili integrovaný rozvoj budování strany v odvětví spolu s podnikovou prací, [budeme] následovat vedení v oblasti budování strany, uplatňovat obecné požadavky na věnování se místním organizacím, navštěvování stranických tříd, provádění původních cílů, provádění výzkumu a řešení problémů a plně podporovat novou fázi rozvoje vysoké kvality odvětví škrobu (26)“. Předseda společnosti Shandong Fuyang Biotechnology dále zdůrazňuje vazby své společnosti se státem a Komunistickou stranou Číny takto: „V posledních letech si společnost Fuyang Biotech pod silným vedením městských a krajských stranických výborů a vlád udržela stabilní dynamiku rozvoje prostřednictvím zdokonaleného řízení a inovativních průlomových objevů. […] bez silné podpory místního stranického výboru a vlády by podnik nedosáhl pozice, kterou dnes má. To platí zejména od loňského roku, kdy město vydalo mnoho politik a opatření ve prospěch podniků, jako je ‚Tříletý akční plán‘, ‚20 stanovisek pro nové industrializované město‘ a ‚Politika podpory 50 největších daňových poplatníků a 50 největších podniků přispívajících v sociální oblasti‘. […] Byla tak rovněž posílena naše důvěra a odhodlání rozšířit a urychlit náš rozvoj (27).“

(54)

Další výrobce glukonátu sodného, společnost Shandong Xiwang Sugar, popisuje úlohu činností v oblasti budování strany takto: „Je známo, že společnost Xiwang Sugar vždy považovala práci na budování strany za důležitý úkol. Kromě pravidelných činností v oblasti budování strany společnost rovněž aktivně mobilizovala členy strany, aby se důkladně zapojili do výrobních procesů a řešili vznikající problémy, aby se stranická organizace plně zapojila jako bojující tvrz, a společnost rovněž zvolila konkrétní cestu rozvoje zajišťující koordinaci budování strany a výroby, jakož i jejich vzájemné posílení.“

(55)

Kromě toho jsou v odvětví glukonátu sodného zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Na odvětví glukonátu sodného se vztahuje řada plánů, směrnic a dalších dokumentů zaměřených na chemické látky, včetně potravinářských přídatných látek, které jsou vydávány na celostátní, regionální a obecní úrovni. Například ve 14. pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje, který je obecným zastřešujícím pětiletým plánem stanovujícím cíle na příslušné pětileté období, se chemickému průmyslu přikládá významná úloha: „Oddíl VIII-3: Urychlit transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl (28)“.

(56)

Ve 14. pětiletém plánu pro rozvoj odvětví surovin jsou znovu zdůrazněny technologické ambice stanovené ve 14. pětiletém plánu pro hospodářský a sociální rozvoj takto: „Tabulka 1 Hlavní směry týkající se technologických inovací v petrochemickém a chemickém odvětví. […] podporovat přípravu komplexních průmyslových řetězců biologických materiálů (29)“.

(57)

Zapojení státu do rozvoje chemického průmyslu je rovněž zahrnuto do obecných stanovisek k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu: „Oddíl III.5 (5) Urychlit transformaci a modernizaci průmyslu a zlepšit jeho konkurenceschopnost. Dynamicky aktualizovat katalog technologií a výrobků, které má petrochemický a chemický průmysl podporovat a uplatňovat (30)“.

(58)

Kromě toho sdělení Ministerstva zemědělství a 15 úřadů z roku 2018 týkající se několika politických opatření na podporu rozvoje vysoké kvality zemědělských produktů stanoví následující priority: „1. Optimalizace struktury odvětví. Organizovat a podporovat koordinovaný rozvoj intenzivního zpracování zemědělských produktů s jejich prvotním zpracováním a komplexním využitím a zajistit spojení s předcházejícími a navazujícími odvětvími, jako je výroba specifických surovin, […]. Pravidelně sledovat a analyzovat výrobní kapacitu intenzivního zpracování a komplexního využívání velkého množství zemědělských produktů, řídit transformaci přebytečné výrobní kapacity a urychlit budování chybějící výrobní kapacity, jakož i optimalizovat uspořádání průmyslového řetězce. Zvýšit přidanou hodnotu zpracování kukuřice, zejména v severovýchodní Číně (31)“.

(59)

Na regionální úrovni existují také nástroje, které stanoví státní zásah do odvětví glukonátu sodného. Provincie Šan-tung například zveřejnila Oznámení o plánu na podporu vybudování silné zemědělské provincie (2021–2025), které obsahuje následující ustanovení regulace odvětví zemědělství, které je rovněž relevantní pro výrobce glukonátu sodného, jakož i pro výrobce hlavní suroviny, tj. glukózového sirupu: „1) Vůdčí ideologie. Pod vedením Si Ťin-pchinga a jeho úvah o socialismu s čínskými znaky pro novou éru důsledně uplatňovat ducha 19. národního sjezdu Komunistické strany Číny a druhého, třetího, čtvrtého a pátého plenárního zasedání 19. ústředního výboru a jednoznačně provádět důležité příspěvky generálního tajemníka Si Ťin-pchinga týkající se práce v ‚zemědělství, venkovských oblastech a práce zemědělců […] cílů v oblasti výstavby. Do roku 2025 bude dosaženo významného průlomu ve výstavbě provincie Šan-tung jako moderní zemědělské provincie. Celková produkce zemědělství, lesnictví, chovu zvířat a rybolovu v provincii dosáhne hodnoty více než 1,3 bilionu RMB, přidaná hodnota přesáhne 690 miliard RMB […] bude rozvíjena síla provincie v oblasti zpracování zemědělských produktů s ročním provozním příjmem přesahujícím 3,3 bilionu RMB a poměr hodnoty produkce zpracovatelského průmyslu zemědělských produktů k celkové hodnotě zemědělské produkce bude vyšší než 3:1; vybudovat provincii se silným zemědělským rozvojem, jejíž objem vývozu zemědělských produktů neustále poroste a která bude přední provincií země, a rovněž vybudovat řadu silných okresů a měst zaměřených na vývoz zemědělských produktů (32).“ Plán dále uvádí konkrétní cíle, pokud jde o budoucí rozvoj a umístění podniků: „podporovat začlenění zpracování zemědělských produktů do oblasti produkce a zajistit, aby bylo soustředěno do průmyslových parků; vést zpracovatelské podniky k tomu, aby se sdružovaly v centrálních městech a specializovaných vesnicích, vybudovat více než 100 celostátních a provinčních moderních zemědělských průmyslových parků a 1 000 silných zemědělských okresů“.

(60)

Kromě toho je glukonát sodný výslovně uveden v cílech rozvoje 14. pětiletého plánu provincie Chej-lung-ťiang pro rozvoj odvětví zpracování kukuřice. Plán konkrétně předpokládá vytvoření průmyslových klastrů v oblastech zpracování kukuřice v provincii, které budou rovněž zahrnovat výrobce glukonátu sodného (33). Provincie Chej-lung-ťiang dále popisuje svůj cíl rozvoje odvětví zpracování kukuřice takto: „Zlepšení průmyslového řetězce se pro provincii Chej-lung-ťiang stává důležitou cestou, jak podpořit rozvoj zemědělského odvětví. Podle pracovníků ministerstva zemědělství a venkova provincie Chej-lung-ťiang je v provincii v současné době uplatňována ‚průmyslová koncepce‘ založená na jmenování ‚vedoucího průmyslového řetězce‘, kdy například ‚vedoucí řetězce průmyslu zpracování kukuřice‘ je zodpovědný za organizaci průzkumů a výzkumu, za vypracování plánů rozvoje odvětví, za zajištění koordinace a řešení problémů, provádění cílené podpory investic a podporu odvětví zpracování kukuřice, aby dále rostlo a posilovalo (34).“ Součástí produkce plánované na rok 2021 byla kapacita v oblasti zpracování kukuřice na úrovni 3,4 milionu tun, z toho 1,8 milionu tun zpracovaného kukuřičného škrobu. Cílová hodnota produkce v roce 2021 byla stanovena na 10 miliard RMB (35). Vývoj státem podporovaného projektu rozvoje odvětví glukonátu sodného v provincii Chej-lung-ťiang úspěšně pokračuje, jak vyplývá ze zprávy na internetových stránkách ministerstva zemědělství: „Do dnešního dne odvětví zpracování kukuřice v okrese Qinggang nastřádalo investice přesahující celkem 6 miliard RMB a postupně zahájilo výstavbu průmyslových projektů v oblasti škrobu, […], tekuté glukózy, glukonátu sodného, […] a dalších 29 průmyslových projektů (36)“.

(61)

Provincie Ťi-lin zahrnuje glukonát sodný mezi podporovaná průmyslová odvětví. Ve 14. pětiletém plánu provincie Ťi-lin týkajícím se strategických a rozvíjejících se odvětví je potvrzena priorita přikládaná bioprůmyslu: „Zlepšit úroveň biochemické industrializace. Zlepšit kapacitu transformace kukuřice, aktivně rozvíjet hloubkové zpracování a nahrazování surovin (37).“ Provincie Ťi-lin spustila rozsáhlý rozvojový projekt týkající se glukonátu sodného. Jak bylo oznámeno na internetových stránkách provincie Ťi-lin: „Oznamuje se projekt na výrobu 100 000 tun glukonátu sodného ročně. Odvětví glukonátu sodného se jako nové odvětví rychle rozvíjí. Produkce domácího odvětví glukonátu sodného si v posledních deseti letech udržela celkovou míru růstu téměř 33 %. Čína se stala důležitým světovým výrobcem a vývozcem s celkovou roční výrobní kapacitou více než 600 000 tun. Byl zveřejněn celkový plán rozvoje rozvíjejících se strategických odvětví země, v němž byl uveden i biologický průmysl. Vývoj a používání nových postupů, nových technologií a nových zařízení otevírají nový prostor pro rozvoj odvětví glukonátu sodného. […] Provincie Ťi-lin, zóna hospodářského rozvoje Lishu, těží z nového souboru vnitrostátních opatření, která mají za cíl včasnou stimulaci domácí poptávky, a spoléhá se na výhody stávajícího chemického průmyslového parku v zóně rozvoje a navrhuje roční produkci v objemu 100 tisíc tun glukonátu sodného. Projekt […] dále optimalizuje průmyslovou strukturu zóny hospodářského rozvoje […] a rozšíří celkový ekonomický objem, což má obrovský, hluboký, praktický a historický význam pro urychlení procesu industrializace v okrese Lishu. Tržní vyhlídky tohoto projektu jsou proto optimistické (38).“

(62)

Jak je patrné z výše uvedených příkladů, čínská vláda řídí rozvoj odvětví glukonátu sodného v souladu s širokou škálou politických nástrojů a směrnic a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví. Odvětví glukonátu sodného má tudíž prospěch z pokynů a zásahů státu týkajících se hlavních surovin, jmenovitě kukuřičného škrobu.

(63)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby kukuřičného škrobu jakožto hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

(64)

Stávající šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů upravujících úpadek a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví glukonátu sodného, jak je uvedeno výše ve 40. bodě odůvodnění, nemělo vliv na výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(65)

Odvětví glukonátu sodného je rovněž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 41. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(66)

Kromě toho nebyly v tomto šetření předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že odvětví glukonátu sodného není dotčeno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 41. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(67)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Podléhají také systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(68)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(69)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(70)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(71)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(72)

Jak je vysvětleno v 31. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku týkající se relevantních zdrojů, které je třeba použít pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popisovány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. Poznámka obsahovala informace pro zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Kolumbii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(73)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení určila Komise Kolumbii jako zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, jak navrhoval žadatel v žádosti o přezkum. Kolumbie je na základě hrubého národního důchodu klasifikována Světovou bankou jako země s „vyššími středními příjmy“. Vzhledem k tomu, že ani Spojené státy, ani EU nemají podobnou úroveň rozvoje jako ČLR, zaměřila se Komise na výrobek ve stejné kategorii a/nebo odvětví, jako je výrobek, který je předmětem přezkumu, a zjistila, že v Kolumbii existuje výroba přirozeně se vyskytujících ovocných kyselin patřících do stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem přezkumu, a příslušné údaje byly snadno dostupné.

(74)

Konečně vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Kolumbie je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(75)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a vzhledem k tomu, že Kolumbie splnila kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise jako vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii, jak bylo navrženo v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(76)

V poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (GTA). Kromě toho Komise uvedla, že dále použije informace: Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) pro stanovení nezkreslených nákladů práce a veřejných sazeb ze strany dodavatelů elektřiny v Kolumbii.

(77)

Komise rovněž uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije finanční údaje od jednoho kolumbijského výrobce výrobků ze stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem přezkumu, jak je uvedeno ve 31. bodě odůvodnění.

(78)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a informace získané následně během řízení byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory glukonátu sodného

(79)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (41). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.3.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(80)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(81)

Ke stanovení mezd v Kolumbii použila Komise statistiky MOP (42). Ty poskytují informace o měsíčních mzdách zaměstnanců ve výrobním odvětví a o průměrné týdenní pracovní době v Kolumbii za období šetření (rok 2021).

(82)

U elektrické energie Komise použila snadno dostupný cenový formulář společnosti Enel (43), hlavního dodavatele elektrické energie v Kolumbii. Tento zdroj poskytuje jednotnou průměrnou cenu elektrické energie za měsíc.

(83)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(84)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(85)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů společnosti v Kolumbii, která byla v poznámce označena jako aktivní a ziskový výrobce výrobků v podobné kategorii jako glukonát sodný, jakož i dalších čtyř kolumbijských výrobců výrobků v podobné kategorii jako glukonát sodný, které žadatel navrhl ve svých připomínkách k poznámce. Pro účetní období 2021 byly použity finanční údaje získané od společnosti Orbis Bureau van Dijk týkající se těchto společností: Sucroal SA, DSM Nutritional Products Colombia SA, Fonandes SAS, Nutresol SAS a Quimica International Quintal SA.

(86)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(87)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(88)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v 84. a 85. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě průměrných finančních údajů pěti reprezentativních kolumbijských výrobců výrobků v podobné kategorii jako glukonát sodný za rok 2021, jak je uvedeno v účetní závěrce společnosti. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(89)

Tímto způsobem Komise početně zjistila průměrnou jednotkovou běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(90)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena určena na základě údajů o cenách CIF z databáze Eurostatu upravených na ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu. Náklady na vnitrostátní čínskou a mezinárodní dopravu vycházely z informací poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum.

(91)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu jako cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

(92)

Na základě tohoto srovnání bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí je významné (více než 100 %). Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(93)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by došlo k pozbytí platnosti opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie a vývozní ceny do třetích zemí, jakož i opatření na ochranu obchodu na jiných vývozních trzích.

(94)

V důsledku nedostatečné spolupráce čínských vyvážejících výrobců a čínské vlády založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, konkrétně na údajích uvedených v žádosti o přezkum, snadno dostupných informacích a informacích z databáze GTA.

(95)

Žadatel poskytl odhady výrobní kapacity a produkce glukonátu sodného v ČLR. Tyto odhady vycházely ze zprávy (44) a dvou informačních bulletinů (45) vypracovaných společností KComber/CCM, která je čínským poskytovatelem informací o trhu v rámci odvětví zemědělství, chemických věd a věd o živé přírodě.

(96)

Pro období přezkumného šetření odhadla zpráva celkovou výrobní kapacitu v ČLR na 1 306 800 tun. Za stejný rok zpráva odhadla celkovou produkci v ČLR na 701 400 tun. Z těchto odhadů vyplývá míra využití kapacity dosahující 54 % a volná kapacita ve výši 605 400 tun v daném roce, což představuje více než 25násobek spotřeby Unie na volném trhu. Kromě toho informační bulletiny poskytly důkazy o plánech tří výrobců glukonátu sodného na další rozšíření kapacity v celkové roční výši 290 000 tun od roku 2022 (46).

(97)

Komise uvedla, že s ohledem na hlavní použití glukonátu sodného je vývoj jeho spotřeby úzce spjat s růstem odvětví stavebnictví. Podle rozvojového plánu čínské vlády pro odvětví stavebnictví si během období 14. pětiletého plánu (2021–2025) (47) toto odvětví zachová do roku 2025 konstantní podíl (6 %) na HDP země. Kromě toho Komise na základě údajů o výrobě a vývozu v období 2013–2021 (48) vypočítala domácí spotřebu glukonátu sodného v ČLR za uvedené období a zjistila, že se uvedená spotřeba zvýšila z 527 000 na 701 400 tun, což představuje roční míru růstu nižší než 3 %. Z toho vyplývá, že i za velmi optimistických scénářů hospodářského rozvoje nebude domácí spotřeba glukonátu sodného schopna absorbovat velkou část volné kapacity, která byla v zemi vybudována a která se pravděpodobně bude dále zvyšovat. Čínští výrobci glukonátu sodného budou proto mít silné pobídky k tomu, aby tuto volnou kapacitu využívali pro vývoz, a to zejména na trh Unie.

(98)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, která by mohla být využita na vývoz do Unie.

(99)

Trh Unie s glukonátem sodným má vzhledem k velikosti jejího stavebního průmyslu, jakož i dalších průmyslových odvětví, která glukonát sodný využívají, celosvětový význam. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že i po zavedení příslušných opatření čínský vývoz do Unie nejen pokračoval, ale během posuzovaného období také výrazně vzrostl (viz tabulka 3), což ukazuje, že trh Unie je i nadále pro čínské vyvážející výrobce atraktivní.

(100)

Komise rovněž zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci ještě zvýšili prodej na vývoz do Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto zkoumala úroveň cen čínského vývozu na trhy třetích zemí a porovnala ji s úrovní cen čínského vývozu do Unie.

(101)

Jako výchozí bod použila Komise údaje z databáze GTA, což je hlavní soubor údajů o globálních obchodních tocích na úrovni kódu harmonizovaného systému (kód HS). Podle databáze GTA byla během období přezkumného šetření (rok 2021) i během části roku 2022, pro kterou byly k dispozici údaje, průměrná cena čínského vývozu výrobků kódu HS 291816 do Unie výrazně vyšší než průměrná cena vývozu do třetích zemí. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že tento kód HS zahrnuje i jiné výrobky než glukonát sodný, doplnila Komise svou analýzu i na základě jiných zdrojů.

(102)

Žadatel zejména poskytl podrobné údaje týkající se vývozu glukonátu sodného z Číny (49) získané od společnosti ThinkReal, která se specializuje na průzkum trhu. Podle těchto údajů byla průměrná cena (z hlediska FOB) vývozu glukonátu sodného z Číny do Unie o 1–5 % vyšší ve srovnání s průměrnou cenou vývozu do třetích zemí, a to jak během období přezkumného šetření (rok 2021), tak během části roku 2022, pro niž byly k dispozici údaje. Bez zavedených opatření by čínští výrobci byli schopni vyvážet do Unie za ceny, které jsou ještě vyšší (z hlediska FOB) ve srovnání s cenami vývozu do třetích zemí, které by však vzhledem k rozsahu dumpingových rozpětí zjištěných během tohoto přezkumu byly stále dumpingové, a zároveň by zvyšovali svůj podíl na trhu v Unii.

(103)

Z toho vyplývá, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivní a že pokud by opatření pozbyla platnosti, měli by hospodářskou motivaci přesunout vývoz ze třetích zemí na lukrativnější trh Unie za dumpingové ceny.

(104)

Komise uvedla, že Spojené státy americké v roce 2018 rovněž uložily opatření na ochranu obchodu, včetně antidumpingových cel a vyrovnávacích cel, proti dovozu glukonátu sodného z ČLR. (50)

(105)

Vzhledem k vysoké úrovni těchto opatření bylo obtížné dovážet glukonát sodný z ČLR na trh Spojených států ve významném množství. V důsledku toho nemohla být podstatná část dostupné volné kapacity absorbována trhem Spojených států. Kromě toho nemá Komise k dispozici žádné informace, z kterých by vyplývalo, že by tato opatření byla v dohledné době zrušena.

(106)

V důsledku opatření na ochranu obchodu ve Spojených státech čelí čínští výrobci glukonátu sodného omezené možnosti vývozu. Trh Unie má proto velký relativní význam a v případě, že by opatření Unie pozbyla platnosti, by přilákal významnou část čínské výroby glukonátu sodného.

(107)

Vzhledem k významné volné kapacitě v ČLR a s přihlédnutím k opatřením na ochranu obchodu uloženým Spojenými státy, jakož i k důkazům o atraktivitě trhu Unie, dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci aktivují volnou kapacitu a dokonce přesměrují vývoz ze třetích zemí na trh Unie za dumpingové ceny a ve významném objemu.

(108)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu.

(109)

Obdobný výrobek vyráběli v Unii v posuzovaném období dva výrobci: společnost Jungbunzlauer S.A. a společnost Roquette Italia S.p.A. Na tyto dvě společnosti připadá 100 % výroby v Unii, a představují tak „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(110)

Vzhledem k tomu, že údaje týkající se posouzení újmy byly získány pouze od dvou výrobců v Unii, jsou údaje o analýze újmy z důvodu důvěrnosti uvedeny v určitém rozmezí. Indexy jsou však založeny na skutečných údajích, nikoli na rozsahu.

(111)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena v přibližném rozsahu [50 000–61 000] tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je žádost o přezkum před pozbytím platnosti a odpověď výrobního odvětví Unie na dotazník.

(112)

V prostorách společnosti Jungbunzlauer SA coby spolupracujícího výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, byla provedena inspekce na místě.

(113)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie získaného z odpovědi na dotazník pro výrobce v Unii a na základě celkového objemu dovozu, jak je k dispozici v Eurostatu.

(114)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(115)

Šetření ukázalo, že celková spotřeba glukonátu sodného zahrnuje velkou část využití pro vlastní spotřebu výrobním odvětvím Unie, konkrétně množství použité výrobním odvětvím Unie k dalšímu zpracování. To znamená, že výrobek, který je předmětem přezkumu, je důležitý i pro navazující výrobky výrobního odvětví Unie.

(116)

Spotřeba na volném trhu v Unii vzrostla během posuzovaného období o 4 %. V období 2018–2020 se však snížila o 7 %, z toho o 2 procentní body v roce 2019 a o dalších 5 procentních bodů v roce 2020, tj. v roce pandemie. Od roku 2020 do období přezkumného šetření se spotřeba zvýšila o 11 procentních bodů, neboť uživatelská odvětví se začala zotavovat z hospodářského útlumu způsobeného pandemií.

(117)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců stanovila Komise objem dovozu na základě dovozních statistik Eurostatu.

(118)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(119)

Během posuzovaného období čínský objem dovozu celkově vzrostl o 74 %. Nejprve v období 2018–2020 vzrostl o 75 % a poté během období přezkumného šetření mírně klesl o 1 %. Tento vývoj ukazuje, že čínský dovoz sledoval opačný trend než spotřeba Unie. Čínský podíl na trhu vzrostl od roku 2018 do roku 2020 o 88 % a od roku 2020 do období přezkumného šetření vykázal pokles o 11 %. Čínským vývozcům se podařilo od roku 2018 do roku 2020 výrazně zvýšit svůj podíl na zmenšujícím se trhu, avšak v období přezkumného šetření, kdy se spotřeba v Unii zvýšila, se jejich podíl na trhu nezvýšil. Celkově se podíl čínských vývozců na trhu během posuzovaného období prudce zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie.

(120)

Vývoj cen čínského dovozu stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu o dovozu.

(121)

Průměrná cena dovozu z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(122)

Průměrné čínské dovozní ceny byly až do roku 2020 poměrně stabilní a poté během období přezkumného šetření výrazně vzrostly o 41 %, což je nad průměrnou cenovou úrovní výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v tabulce 9 níže.

(123)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které měla k dispozici a které mohly tento vývoj vysvětlit. Připomíná se, že rok 2020, třetí rok posuzovaného období v současném šetření, se časově shodoval se začátkem zdravotní krize COVID-19, která způsobila celosvětové narušení nákupních a dodavatelských řetězců. Na základě podání výrobního odvětví Unie a veřejně dostupných informací vedla přísná zdravotnická omezení zavedená od roku 2020 v Číně k vyšším nákladům, zejména pokud jde o suroviny, energii a dopravu v roce 2021. Cena kukuřice v Číně se v období 2018–2021 zvýšila o 50–70 % (51) a prudkým zvýšením nákladů na dopravu lze vysvětlit zvýšení vývozní ceny glukonátu sodného v období 2020–2021 (52).

(124)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci neměla Komise informace o sortimentu výrobků vyvážených z Číny do Unie ani o typu odběratelů, kteří dotčený výrobek dováželi. To je obzvláště důležité, protože šetření ukázalo, že mezi jednotlivými typy výrobku existují významné cenové rozdíly v závislosti na jejich použití. Z dostupných ověřených údajů vyplynulo, že ceny glukonátu sodného určeného pro potravinářský a farmaceutický průmysl by mohly být až o 37 % vyšší než ceny dalších typů určených pro jiná použití, například ve stavebnictví.

(125)

Informace shromážděné během šetření rovněž odhalily, že zatímco čínští vývozci prodávali na základě spotového prodeje, výrobní odvětví Unie prodávalo glukonát sodný hlavně na základě ročních smluv. To znamená, že většina prodejů se uskutečňovala za pevné ceny, které nebylo možné navýšit. Podle výrobního odvětví Unie jsou dohody o prodeji s čínskými vývozci často uzavírány na základě spotového prodeje nebo v krátkodobém časovém horizontu. Jejich ceny tedy odrážejí okamžité neočekávané tržní podmínky, jako je zvýšení cen surovin a nákladů na dopravu.

(126)

Komise na základě omezených a neověřených informací, které byly k dispozici o čínském dovozu, zkoumala možné cenové podbízení během období přezkumného šetření prostřednictvím srovnání:

(127)

Toto srovnání neprokázalo žádné cenové podbízení ze strany čínského dovozu na trhu Unie během období přezkumného šetření, a to ani když nejsou zohledněna antidumpingová cla.

(128)

Toto srovnání je založeno na neznámém sortimentu čínských výrobků během období přezkumného šetření, konkrétně na údajích o cenách, které nebyly k dispozici, a nemohly být proto ověřeny.

(129)

Komise poté podrobněji zkoumala typy výrobku vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie a zjistila, že přibližně 30 % jeho prodeje se uskutečnilo za ceny o 8–14 % vyšší než průměrná čínská cena. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců Komise nemá ověřené informace o typech výrobku prodávaných čínskými vývozci, a proto nemůže dospět k závěru, že srovnání provedené ve 126. bodě odůvodnění je smysluplné.

(130)

Výrobní odvětví Unie poskytlo informace prokazující, že náklady na dopravu z Číny do Unie se v období přezkumného šetření výrazně zvýšily a dosáhly 210–250 EUR za tunu. Toto dočasné zvýšení nákladů může být hlavním faktorem, který vysvětluje relativně vysokou vývozní cenu čínského glukonátu sodného během období přezkumného šetření. S přihlédnutím k výše uvedeným průměrným nákladům na dopravu by cena ze závodu čínského glukonátu sodného vyváženého do Unie činila přibližně 600 EUR za tunu, tj. o 20–30 % méně než cena ze závodu výrobního odvětví Unie.

(131)

Komise rovněž shromáždila veřejně dostupné informace (53), ze kterých vyplývá, že produkce hlavních čínských výrobců klesla o 5,4 %. Souběžně s tím se v roce 2021 zvýšila cena kukuřičného škrobu coby hlavní suroviny používané k výrobě glukonátu sodného. Podle téhož veřejného zdroje se cena ze závodu čínského glukonátu sodného v roce 2021 zvýšila v průměru na 560 EUR za tunu. Tato cena je o 25–35 % nižší než cena ze závodu výrobního odvětví Unie a potvrzuje, že čínská úroveň cen pozorovaná během období přezkumného šetření je způsobena zejména dočasným zvýšením nákladů na dopravu.

(132)

Na základě jiného veřejného zdroje (54) se odhaduje, že průměrné náklady na dopravu z Číny do EU v roce 2021 činily přibližně 130–170 EUR za tunu, tj. trojnásobek nákladů v roce 2020. Přičtení průměrných nákladů na dopravu k průměrné ceně ze závodu pro veškerý čínský glukonát sodný by vedlo k početně zjištěné průměrné vývozní ceně ve výši přibližně 700 EUR za tunu. Tato cena se týká všech typů glukonátu sodného vyráběného v Číně.

(133)

Pokud by nebyla zohledněna antidumpingová cla, vedlo by srovnání cen na tomto základě k průměrnému cenovému podbízení ve výši 9 % obratu výrobního odvětví Unie.

(134)

Jak je uvedeno ve 31. bodě odůvodnění, glukonát sodný se vyrábí v Číně, ve Spojených státech a v Unii. Dovoz glukonátu sodného z jiných třetích zemí než z Číny byl během období přezkumného šetření zanedbatelný (výrazně pod hranicí 1 % spotřeby v Unii). Má se proto za to, že tento dovoz neměl během posuzovaného období žádný podstatný dopad na trh Unie. Z tohoto důvodu Komise ve své analýze újmy tento dovoz dále nezohledňovala.

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(135)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(136)

Výrobní odvětví Unie tvoří dva výrobci. Větší výrobce (žadatel) plně spolupracoval tím, že vyplnil dotazník pro výrobce v Unii a poskytl veškeré údaje nezbytné pro analýzu újmy. Oba výrobci poskytli informace, které umožnily stanovit makroekonomické ukazatele újmy. Menší výrobce na dotazník pro výrobce v Unii neodpověděl.

(137)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum, ověřené odpovědi na dotazník od spolupracujícího výrobce v Unii a údajů poskytnutých menším výrobcem v Unii. Byly zde zahrnuty makroekonomické údaje týkající se obou výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v ověřené odpovědi na dotazník od spolupracujícího výrobce v Unii. Soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(138)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(139)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(140)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6 A

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

(141)

Výroba glukonátu sodného se během posuzovaného období zvýšila o 6 %, zejména během období přezkumného šetření. Šetření ukázalo, že hlavními důvody tohoto zvýšení byl nárůst prodeje na vývoz (+18 %) a vyšší využití pro vlastní spotřebu (+14 %) u navazujících výrobků v uvedeném období.

(142)

Tento pozitivní trend ve výrobě umožnil výrobnímu odvětví Unie dosáhnout úspor z rozsahu s vyšším využitím výrobní kapacity a snížit některé náklady, zejména během období přezkumného šetření.

(143)

Jak již bylo uvedeno výše, níže uvedená tabulka ukazuje, že podíl výroby určené k využití pro vlastní spotřebu je důležitý a představuje přibližně 35–45 % celkové výroby. Tento podíl se během posuzovaného období zvýšil o 14 % a zůstal pro výrobní odvětví Unie důležitý. Oba výrobci, kteří tvoří výrobní odvětví Unie, používají glukonát sodný pro své navazující výrobky. To znamená, že výroba glukonátu sodného je velmi důležitá pro samotnou činnost a přežití výrobního odvětví Unie ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

(144)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala během celého posuzovaného období beze změn. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že zvýšení využití kapacity bylo způsobeno zejména zvýšenou poptávkou na vývozních trzích a navazujících činností. Prodej na trhu Unie zůstal během posuzovaného období vcelku stabilní.

Tabulka 6 B

Výroba v Unii určená k využití pro vlastní spotřebu

(145)

Výroba určená k využití pro vlastní spotřebu představuje velkou část výroby a činnosti výrobního odvětví Unie. Domácí poptávka po glukonátu sodném vzrostla zejména v roce 2020 a v období přezkumného šetření. Jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění, tento růst umožnil výrobnímu odvětví Unie dosáhnout úspor z rozsahu a snížit náklady.

(146)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu v Unii

(147)

Prodej glukonátu sodného na volném trhu se během posuzovaného období mírně zvýšil o 1 %. Objem prodeje se do roku 2020 snížil o 11 %, poté během období přezkumného šetření došlo opět k zotavení.

(148)

Ačkoli trh Unie rostl, podíl na trhu výrobního odvětví Unie se v období přezkumného šetření snížil o 3 procentní body ve prospěch čínského dovozu. Ztráta tržního podílu byla obzvláště výrazná v období 2018–2020 (4 procentní body) a v období přezkumného šetření nebylo možné během oživení volného trhu tento podíl získat zpět. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu však zůstal výrazně pod úrovní na začátku posuzovaného období.

(149)

Šetření ukázalo, že některé objemové ukazatele, jako je výroba (+6 %) a současně zaměstnanost (+4 %), se vyvíjely pozitivně, zejména během období přezkumného šetření. Na druhé straně, i kdyby se prodej na volném trhu nepatrně zvýšil a výrobní kapacita zůstala stabilní, ztratilo výrobní odvětví Unie 3 procentní body tržního podílu ve prospěch dovozu z Číny a jeho investice musely být během posuzovaného období sníženy o více než 50 %.

(150)

Je třeba připomenout, že výroba se vyvíjela pozitivně kvůli vyšší poptávce na vývozních trzích a poptávce po navazujících výrobcích výrobního odvětví Unie. Navzdory platným opatřením a zvýšení spotřeby na volném trhu o 4 % mohlo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období zvýšit svůj prodej na trhu Unie pouze o 1 %.

(151)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita v Unii

(152)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie se do roku 2020 zvýšil o 4 % a poté se v období přezkumného šetření stabilizoval. V důsledku poklesu výroby a zvýšení zaměstnanosti v roce 2019 v uvedeném roce dočasně klesla produktivita. V roce 2020 a zejména v období přezkumného šetření se pak opět zlepšila v souladu se zvyšující se výrobou.

(153)

Původní dumpingová rozpětí se pohybovala od 5,6 % do 79,2 %. Šetření ukázalo, že čínské ceny byly od roku 2018 do roku 2020 velmi nízké. Byly v průměru o 15–25 % nižší než ceny účtované ve stejném období výrobním odvětvím Unie jeho odběratelům v Unii. Tato situace neumožnila výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu. Ziskovost byla záporná nebo se blížila hranici rentability a investice byly výrazně sníženy. Z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že výrobní odvětví Unie bylo až do roku 2020 stále ovlivněno dřívějším dumpingem působícím újmu. Zavedená opatření měla pozitivní dopad teprve od období přezkumného šetření.

(154)

Dumpingové rozpětí stanovené během období přezkumného šetření bylo významné.

(155)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii a jednotkové výrobní náklady

(156)

Výrobní odvětví Unie uzavírá smlouvy se svými odběrateli jednou ročně, v některých případech každé dva roky. Šetření ukázalo, že průměrná prodejní cena stanovená na základě ceny ze závodu se během posuzovaného období zvýšila o 5 %. K hlavnímu zvýšení cen došlo v roce 2019 v reakci na podobný nárůst nákladů. Poté zůstaly ceny až do konce období přezkumného šetření značně stabilní.

(157)

Jednotkové výrobní náklady se v roce 2019 zvýšily o 6 %, což se časově shodovalo s poklesem výroby (–2 %) a objemu prodeje na volném trhu (–4 %). Následně se jednotkové výrobní náklady mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření snížily o 9 %. Celkově se během posuzovaného období jednotkové výrobní náklady snížily o 4 %. Tento pokles byl způsoben snížením některých přímých nákladů a prodejních, správních a režijních nákladů.

(158)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(159)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce snížily o 3 %. V žádném případě by to však nemělo být považováno za významný ukazatel pro analýzu hospodářské situace výrobního odvětví Unie, jelikož práce představuje pouze malou část výrobních nákladů.

(160)

Stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(161)

Stav zásob se v období 2018–2019 zvýšil (+20 %) a poté vykázal pokles (–26 %) mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření. Celkově se stav zásob v posuzovaném období snížil o 11 %. Šetření ukázalo, že výroba glukonátu sodného je určena jak pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie, tak pro prodej na volném trhu. Výrobní odvětví Unie prokázalo, že by mohlo být flexibilní, aby uspokojilo své zákazníky a vnitřní potřeby, a že vyrábí hlavně na základě objednávek pro volný trh. Stav zásob by tak mohl být udržován na minimální úrovni (3–5 % produkce).

(162)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(163)

Komise stanovila ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(164)

Výrobní odvětví Unie bylo během prvních dvou let posuzovaného období ztrátové a v roce 2020 se stalo mírně ziskovým. Ziskovost se v období přezkumného šetření dále zlepšovala, ale zůstala stále pod cílovým ziskem použitým v původním šetření. Zlepšení ziskovosti v roce 2020 a v období přezkumného šetření bylo způsobeno zejména nižšími přímými náklady, oživením objemu výroby a nižšími prodejními, režijními a správními náklady. Výrobní odvětví Unie bylo schopno dosáhnout úspor z rozsahu zvýšením své výroby a snížením nákladů, zejména v období přezkumného šetření. Tím se ukazuje, že výrobní odvětví Unie, které je stále ve zranitelném postavení, je schopno se dále zotavovat na trhu, který se řídí podmínkami účinné hospodářské soutěže.

(165)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Byl stanoven na základě celkové prodejní činnosti výrobního odvětví Unie, pokud jde o glukonát sodný, během posuzovaného období. V letech 2018 a 2019 byl záporný a v roce 2020 dosáhl kladných hodnot a během období přezkumného šetření se dále zlepšoval v souladu s oživením ziskovosti. Tento vývoj by měl být ve střednědobém horizontu zachován, aby měl trvalé pozitivní účinky na výrobní odvětví Unie.

(166)

Návratnost investic se stanoví na základě zisku z veškerého prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, vyjádřeného v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Jak je vysvětleno ve 155. bodě odůvodnění a ve 163. bodě odůvodnění, prodejní ceny byly relativně stabilní a náklady mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření bylo možné snížit. To vedlo k obnovení ziskovosti prodeje odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, a umožnilo to, aby se tento ukazatel během posuzovaného období vyvíjel pozitivně.

(167)

Během posuzovaného období se investice výrobního odvětví Unie do jeho činností souvisejících s glukonátem sodným podstatně snížily, a to o 50–60 %. Výrobní odvětví Unie omezilo injekce nového kapitálu na minimum snížením úrovně investic na téměř zanedbatelné částky. Proto nebylo možné analyzovat schopnost opatřit si kapitál a dospět v této souvislosti k jakémukoli závěru. Je však zřejmé, že takto nízká úroveň investic by ve střednědobém horizontu nemohla zajistit kontinuitu výroby.

(168)

Šetření ukázalo, že se čínským vyvážejícím výrobcům podařilo zvýšit objem dovozu a podíl na trhu, který v roce 2019 výrazně vzrostl o 45 % a v roce 2020 o dalších 30 %. V tomto období bylo zjištěno, že průměrná čínská dovozní cena byla o 15–25 % nižší než cena výrobního odvětví Unie. Čínským vyvážejícím výrobcům se podařilo udržet si tento podíl na trhu navzdory vyšší průměrné dovozní ceně v období přezkumného šetření. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vývozců a nedostupnosti relevantních údajů o cenách, jako jsou informace o sortimentu výrobků, pro účely smysluplného srovnání cen, nebylo možné vyvodit žádný spolehlivý závěr o cenovém podbízení.

(169)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho tržní podíl se během prvních tří let posuzovaného období vyvíjely negativně. Pokles objemu prodeje (–4 %) byl výraznější než pokles spotřeby (–2 %) v roce 2019 a v roce 2020 se prodej snížil o dalších 7 %. V období 2018–2019 zůstala výroba víceméně stabilní, ale zásoby se výrazně zvýšily (až o 20 %) v důsledku nižšího prodeje. Ziskovost byla záporná, ale nakonec v roce 2020 dosáhla mírně kladného výsledku. Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit objem prodeje (+12 %) a tržní podíl (+1 %). Rovněž se mu podařilo snížit své výrobní náklady s cílem dále zlepšit ziskovost během období přezkumného šetření.

(170)

Šetření zároveň ukázalo, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období plně nevyužívalo výhod růstu trhu. Zatímco spotřeba na volném trhu vzrostla o 4 %, prodej výrobního odvětví Unie mírně vzrostl o 1 %, a ztratil tak 3 procentní body tržního podílu.

(171)

Lze tak shrnout, že šetření ukázalo, že ukazatele újmy, jako je výroba, využití kapacity a zaměstnanost, spolu s finančními ukazateli, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, se vyvíjely pozitivně, a to zejména v období přezkumného šetření. Ziskovost a peněžní tok byly od roku 2020 kladné a návratnost investic dosáhla kladných hodnot v období přezkumného šetření.

(172)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie se začalo zotavovat z předchozího dumpingu působícího újmu a během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Má se nicméně za to, že i když nedávný vývoj hospodářské situace výrobního odvětví Unie vykazoval známky oživení, je výrobní odvětví stále ve zranitelné situaci.

(173)

Z šetření vyplynulo, že čínský dovoz vstupoval v období přezkumného šetření na trh Unie za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že dumping bude přetrvávat, pokud opatření pozbudou platnosti.

(174)

Komise ve 172. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(175)

Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně, pravděpodobnou úroveň cen dovozu z Číny při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie a atraktivitu trhu Unie.

(176)

Jak je uvedeno v 95. až 98. bodě odůvodnění výše, v Číně existuje značná výrobní kapacita a volná kapacita pro rychlé zvýšení vývozu na trh Unie v případě, že by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění, v období přezkumného šetření měli čínští vyvážející výrobci kapacitu přibližně 1 300 000 tun, což se rovná více než 50násobku spotřeby Unie na volném trhu. Z údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie vyplývá, že se tato kapacita v příštích letech podstatně zvýší. Žádná jiná strana tyto údaje nezpochybnila ani neposkytla v tomto ohledu žádné další informace.

(177)

Veřejně dostupné údaje (55) potvrzují, že produkce glukonátu sodného v Číně se ve srovnání s předchozími roky posuzovaného období zvýšila a v období přezkumného šetření dosáhla hodnoty 701 400 tun. To znamená, že využití kapacity činilo přibližně 54 % a přebytek kapacity v tomto období činil přibližně 600 000 tun. To je více než 25násobek spotřeby Unie na volném trhu.

(178)

Ačkoli se očekává, že se spotřeba glukonátu sodného v příštích letech zvýší, nízké využití kapacity podporuje tvrzení výrobního odvětví Unie, že čínská kapacita výrazně převyšuje domácí potřeby. Volná kapacita v Číně nemůže být čínským trhem vzhledem k jakémukoli rozumnému očekávání růstu trhu absorbována. Proto pro čínské výrobce existují silné pobídky k vývozu, zejména na trh Unie, a to tím spíše, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(179)

Podle výrobního odvětví Unie je přebytek výrobních kapacit pobídkou k dalšímu vývozu za dumpingové ceny. Je zřejmé, že čínští vývozci musí využít všech stávajících možností ke zvýšení výroby, aby mohli plně využívat významných investic do instalovaných kapacit, které uskutečnili. Nejzřetelnějším způsobem, jak toho dosáhnout, je proniknout na jakýkoli otevřený trh kdekoli po světě a velmi pravděpodobně za dumpingové ceny, jako je tomu v případě současného šetření. Vzhledem ke snížení nákladů na dopravu v roce 2022 (56) a očekávané úrovni cen v Unii by se dovoz glukonátu sodného z Číny velmi pravděpodobně zvýšil na velké množství dodávané na trh Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(180)

Šetření ukázalo, že průměrná cena čínského glukonátu sodného dováženého do EU během období přezkumného šetření byla vyšší než průměrná vývozní cena účtovaná čínskými vývozci do jiných míst určení, viz 101. bod odůvodnění. Vývoz glukonátu sodného do EU, pokud by opatření na ochranu obchodu pozbyla platnosti, by tak byl ekonomicky opodstatněný, zejména vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci mají k dispozici velkou výrobní kapacitu a mohli by snadno zvýšit svou výrobu i bez přesměrování (méně ekonomicky atraktivního) objemu prodeje do EU.

(181)

Konečně výrobní odvětví Unie rovněž připomnělo, že Spojené státy, které jsou mimo Čínu a EU jedinou zemí, kde se glukonát sodný vyrábí, rovněž zjistily, že čínští vyvážející výrobci glukonátu sodného na tomto trhu prodávali za dumpingové ceny. Zároveň bylo zjištěno, že tito výrobci mají prospěch z veřejných dotací podporujících vývoz. Jak je vysvětleno ve 105. bodě odůvodnění, opatření na ochranu obchodu zavedená ve Spojených státech účinně omezují vstup čínského glukonátu sodného na tento trh.

(182)

Ve zbývajících zemích světa dominují dodávky glukonátu sodného čínských vyvážejících výrobců. Podle údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie mají čínští výrobci dominantní podíl na trhu v Africe (více než 90 % v roce 2021), na Blízkém východě (více než 99 %) a v zemích Evropy, které nejsou členy EU (téměř 80 %) (57).

(183)

Žadatel tvrdil, že došlo k dočasnému zkreslení čínských cen v roce 2021 a na začátku roku 2022, neboť mimořádně vysoké sazby za přepravu kontejnerových zásilek z Číny do zámořských destinací vedly ke zvýšení cen čínských výrobků. Díky tomu byly nabídky výrobního odvětví Unie konkurenceschopnější (58). Výrobní odvětví Unie proto mohlo mírně zvýšit svůj objem prodeje a zavést vyšší úroveň cen. Žadatel však rovněž tvrdil, že trend rostoucích nákladů na přepravu se nedávno změnil a že čínští vyvážející výrobci znovu prodávali za nižší ceny, které výrobnímu odvětví Unie neumožňují soutěžit za spravedlivých podmínek. Klesající náklady na dopravu v roce 2022 potvrzují rovněž veřejně dostupné údaje uvedené ve 178. bodě odůvodnění výše.

(184)

Toto tvrzení bylo rovněž podpořeno velmi nízkými cenovými nabídkami, které někteří čínští vývozci nabízeli v roce 2022 odběratelům v Unii (59). Jak je vysvětleno v 96. až 98. bodě odůvodnění výše, velké volné výrobní kapacity v Číně by mohly být snadno využity a vysoký objem čínského dumpingového dovozu by ve velkém množství velmi pravděpodobně znovu vstoupil na trh Unie. Tyto vysoké objemy levného glukonátu sodného by vyvíjely značný cenový tlak na výrobní odvětví Unie a s největší pravděpodobností by vedly ke snížení objemu prodeje a cen. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie se proto pravděpodobně rychle zhorší, což v krátkodobém až střednědobém horizontu ohrožuje jeho nedávné oživení a přežití.

(185)

Významné zvýšení ceny surovin, k němuž došlo již v roce 2022 a které bude podle očekávání pokračovat i v roce 2023 (60), bude mít pravděpodobně negativní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie. Zejména pokud by opatření pozbyla platnosti, což by navíc velmi pravděpodobně vedlo k prudkému nárůstu dumpingového dovozu z Číny, čímž by se výrobní odvětví Unie změnilo ve ztrátové výrobní odvětví. Tato situace by v relativně krátké době vedla k zániku výroby glukonátu sodného v Unii a navazujících činností výrobního odvětví Unie. V takovém případě by se celosvětová výroba glukonátu sodného omezila na výrobu v Číně a Spojených státech, což by mohlo mít dopad na bezpečnost dodávek v Unii.

(186)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a úvahám, zejména k velkým volným kapacitám v Číně, potřebě čínských vývozců zvýšit výrobu a nalézt nové trhy, přitažlivosti trhu Unie a omezenému přístupu čínských vývozců na trh Spojených států, nedávnému poklesu nákladů na dopravu a nízké úrovni cen, které v současné době čínští vývozci nabízejí odběratelům v EU, dospěla Komise k závěru, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a pravděpodobně by se obnovila podstatná újma.

(187)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmu Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(188)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(189)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(190)

Jak je uvedeno ve 171. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie prokázalo, že se na trhu, který se řídí účinnými obchodními podmínkami, dokázalo zotavit z dumpingu působícího újmu. Podíl, který drží na trhu ve Spojených státech, dále potvrzuje, že jeho činnosti jsou životaschopné, pokud nejsou vystaveny nekalé hospodářské soutěži ze strany dumpingových dovozů. Jak je však vysvětleno ve 171. bodě odůvodnění výše, výrobní odvětví se stále nachází ve zranitelném stavu.

(191)

Cílem opatření na ochranu obchodu, která jsou v současné době v platnosti v EU a ve Spojených státech, je vytvořit účinné a konkurenční prostředí pro všechny výrobce glukonátu sodného, ale i pro všechny ostatní hospodářské subjekty. Z údajů poskytnutých žadatelem vyplývá, že zatímco čínští výrobci mají na trhu Spojených států podíl méně než 5 %, výrobci v EU mají na tomto trhu přibližně 20 % podíl. To prokazuje, že výrobní odvětví Unie je konkurenceschopné a není připraveno opustit tento segment prodeje, který je v Unii jedinečný.

(192)

Z výše uvedených skutečností vyplývá závěr, že prodloužení platných opatření vůči ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(193)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, žádný dovozce, který není ve spojení, během šetření nespolupracoval.

(194)

Stávající šetření neodhalilo žádný významný nepříznivý dopad platných opatření na dovozce.

(195)

Předchozí šetření před pozbytím platnosti dospělo k závěru, že dovozci mohou být opatřeními negativně ovlivněni, avšak ve velmi omezené míře. Bylo zjištěno, že podíl glukonátu sodného představuje méně než 5 % obratu dovozců, kteří spolupracovali při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(196)

Na základě dostupných informací Komise proto dospěla k závěru, že zachování opatření by mělo na dovozce jen velmi omezený dopad, pokud vůbec, a tento dopad by jednoznačně převážily přínosy, které by tato opatření mohla přinést výrobnímu odvětví Unie.

(197)

Žádný z uživatelů glukonátu sodného při šetření nespolupracoval.

(198)

Při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno, že pro spolupracujícího uživatele představoval glukonát sodný méně než 5 % výrobních nákladů konečných výrobků obsahujících glukonát sodný. Jakékoli zvýšení ceny glukonátu sodného by tedy mělo mít na činnosti uživatelů omezený dopad.

(199)

Šetření rovněž ukázalo, že výrobní odvětví Unie se při stanovování cen chovalo přiměřeným způsobem. V roce 2019, kdy se ceny výrobního odvětví Unie zvýšily v průměru o 5 %, se jednalo o reakci na 6 % nárůst nákladů v uvedeném roce. Během období přezkumného šetření, kdy byly čínské ceny některých typů glukonátu sodného vyšší než ceny výrobního odvětví Unie, zůstala cena výrobního odvětví Unie stabilní.

(200)

Stejně jako v předchozím šetření neodhalilo stávající šetření vzhledem k nedostatečné spolupráci žádný významný nepříznivý dopad opatření na uživatele.

(201)

Na základě dostupných informací proto Komise dospěla k závěru, že případný dopad zachování opatření na uživatele by byl omezený.

(202)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z ČLR nebyla zachována.

(203)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se glukonátu sodného z ČLR zachována.

(204)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(205)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(206)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(207)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právními subjekty. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(208)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (61). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(209)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(210)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (62), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(211)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,