(EU) 2023/610Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/610 ze dne 17. března 2023 o opětovném uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky, pokud jde o společnost Giant Electric Vehicle (Kunshan) Co. Ltd. v návaznosti na rozsudek Tribunálu ve věci T-243/19

(1)

Nařízením (EU) 2019/72 (2) uložila Evropská komise vyrovnávací cla na dovoz elektrických jízdních kol („elektrokol“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „sporné nařízení“).

(2)

Společnost Giant Electric Vehicle (Kunshan) Co. Ltd. (dále jen „Giant“ nebo „žalobce“ nebo „GEV“) napadla sporné nařízení před Tribunálem Evropské unie (dále jen „Tribunál“). Dne 27. dubna 2022 vydal Tribunál rozsudek ve věci T-243/19 (3) ohledně sporného nařízení (dále jen „rozsudek“).

(3)

Tribunál konstatoval, že Komise nebyla povinna stanovit rozpětí cenového podbízení a že byla oprávněna založit svou analýzu újmy, a tedy příčinnou souvislost, na jiných cenových jevech uvedených v čl. 8 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení, jako je významný pokles cen výrobního odvětví Unie nebo významné zabránění jejich růstu. Nicméně vzhledem k tomu, že Komise vycházela z výpočtu cenového podbízení v rámci čl. 8 odst. 2, Tribunál konstatoval, že Komise tím, že u cen výrobců v Unii zohlednila některé prvky, které odečetla od cen žalobce (nebo které v případě prodeje prostřednictvím výrobce původního zařízení (4) nebyly k dispozici, jelikož dotčený výrobek (5) prodával na navazujícím trhu nezávislý kupující), neprovedla při výpočtu rozpětí cenového podbízení žalobce spravedlivé srovnání. Tribunál poznamenal, že tato zjištěná metodická chyba měla za následek odhalení cenového podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, jehož význam nebo existence nebyly řádně prokázány.

(4)

Vzhledem k významu, který Komise přisuzovala existenci cenového podbízení ve svém zjištění újmy a ve svém závěru o příčinné souvislosti mezi dovozem subvencovaných výrobků a uvedenou újmou, Tribunál shledal, že chyba ve výpočtu cenového podbízení postačuje k tomu, aby byla zneplatněna Komisí provedená analýza příslušné příčinné souvislosti, jejíž existence je základním prvkem pro uložení opatření.

(5)

V neposlední řadě Tribunál uvedl, že bez ohledu na analogické použití čl. 2 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (6) o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), pro účely posouzení existence újmy ve smyslu článku 8 základního antisubvenčního nařízení se analýza Komise, jež byla provedena podle uvedených ustanovení, v důsledku nespravedlivé povahy srovnání, která byla konstatována ve druhé části zmíněného žalobního důvodu, stává v každém případě chybnou (7).

(6)

Tribunál rovněž uvedl, že úroveň pro odstranění újmy byla stanovena na základě srovnání zahrnujícího váženou průměrnou cenu dovozu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jež byla řádně upravena o dovozní náklady a cla a jež byla stanovena pro účely výpočtu cenového podbízení (8). Tribunál proto rozhodl, že nelze vyloučit, že kdyby nedošlo k metodické chybě týkající se cenového podbízení ze strany žalobce, rozpětí újmy výrobního odvětví Unie by bylo stanoveno na úrovni ještě nižší, než je úroveň uvedená ve sporném nařízení, a dokonce i nižší, než je částka napadnutelných subvencí stanovená ve zmíněném nařízení. V tom případě by v souladu s čl. 15 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení měla být výše příslušného cla snížena na míru, která by postačovala k odstranění újmy (9).

(7)

S ohledem na výše uvedené Tribunál zrušil sporné nařízení v rozsahu, v němž se týkalo společnosti Giant.

(8)

Článek 266 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že orgán, instituce nebo jiný subjekt je povinen přijmout nezbytná opatření vyplývající z jeho rozsudku. V případě zrušení aktu přijatého orgány, institucemi nebo jinými subjekty v rámci správního řízení, jako je v tomto případě antisubvenční šetření, spočívá zajištění souladu s rozsudkem Tribunálu v nahrazení zrušeného aktu novým aktem, ve kterém je protiprávnost zjištěná Tribunálem odstraněna (10).

(9)

Podle judikatury Soudního dvora může být řízení, v němž má být zrušený akt nahrazen, znovu provedeno v části přesně počínající okamžikem, v němž nastala protiprávnost (11). To zejména znamená, že za situace, kdy je akt, kterým je správní řízení ukončeno, zrušen, nemá uvedené zrušení nutně vliv na přípravné úkony, jako je zahájení antisubvenčního řízení. Za situace, kdy je například zrušeno nařízení, kterým se ukládají konečná vyrovnávací opatření, to znamená, že pokud k protiprávnosti nedošlo v zahajovací fázi řízení, zůstává poté, co bylo nařízení zrušeno, antisubvenční řízení nadále otevřeno, protože akt, jímž se antisubvenční řízení uzavírá, byl z právního řádu Unie odstraněn (12).

(10)

V tomto případě Tribunál zrušil sporné nařízení z jediného důvodu, a sice že Komise při určování existence významného cenového podbízení neprovedla spravedlivé srovnání v analýze cenového podbízení na stejné obchodní úrovni. Podle názoru Tribunálu tato chyba rovněž ovlivnila analýzu příčinných souvislostí a potenciálně i rozpětí újmy ve vztahu k žalobci.

(11)

Zbývající zjištění a závěry ve sporném nařízení, které nebyly napadeny nebo které byly napadeny, ale nebyly Tribunálem přezkoumány, zůstávají v platnosti a nejsou tímto opětovným zahájením dotčeny (13).

(12)

V návaznosti na rozsudek Tribunálu Komise zveřejnila dne 6. července 2022 oznámení (dále jen „oznámení o opětovném zahájení“), kterým bylo opětovně zahájeno původní šetření ve věci dovozu elektrických jízdních kol pocházejících z ČLR, jež vedlo k přijetí sporného nařízení, v rozsahu, v němž se týká společnosti Giant Electric Vehicle (Kunshan) Co., Ltd., s cílem pokračovat v šetření v okamžiku, kdy k nesrovnalosti došlo (14).

(13)

Opětovné zahájení šetření bylo ve svém rozsahu omezeno na provedení rozsudku Tribunálu s ohledem na společnost Giant.

(14)

Dne 6. července 2022 Komise rovněž zavedla celní evidenci dovozu elektrických jízdních kol pocházejících z ČLR a vyráběných společností Giant Electric Vehicle (Kunshan) Co., Ltd. a vnitrostátním celním orgánům uložila povinnost, aby před tím, než rozhodnou o jakýchkoli žádostech o vrácení zrušených cel, vyčkaly na zveřejnění výsledku opětovného přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (15).

(15)

Komise informovala zúčastněné strany o opětovném zahájení a vyzvala je, aby poskytly svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě, která je v daném oznámení o opětovném zahájení stanovena.

(16)

Ve lhůtě, která je v oznámení o opětovném zahájení stanovena, požádala o slyšení jedna zúčastněná strana – společnost Giant – a tato možnost jí byla poskytnuta.

(17)

Po poskytnutí konečných informací požádala o slyšení jak společnost Giant, tak i EBMA, a jejich žádosti bylo vyhověno.

(18)

O slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních nepožádala žádná zúčastněná strana.

(19)

Po opětovném zahájení šetření zaslala Komise výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a jejich obchodním společnostem ve spojení žádosti o informace.

(20)

Odpovědi na žádosti o informace byly obdrženy od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(21)

Komise uskutečnila inspekce na místě podle článku 26 základního antisubvenčního nařízení v prostorách těchto společností:

(22)

Toto šetření zahrnuje období od 1. října 2016 do 30. září 2017 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2014 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(23)

Komise obdržela připomínky týkající se opětovného zahájení šetření od společnosti Giant a dovozce Rad Power Bikes NL.

(24)

Společnost Giant tvrdila, že podle čl. 11 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení by v případě řízení zahájených podle čl. 10 odst. 11 mělo být šetření ukončeno pokud možno do jednoho roku. V každém případě musí být tato šetření ukončena do třinácti měsíců od jejich zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 13 přijetím závazků, nebo podle článku 15 přijetím konečných opatření. Společnost Giant dále uvedla, že čl. 11 odst. 11 Dohody Světové obchodní organizace o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen „Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“) stanoví, že šetření musí být, s výjimkou zvláštních okolností, uzavřeno během jednoho roku po jeho zahájení a v žádném případě nesmí trvat déle než 18 měsíců.

(25)

Giant tvrdila, že závazná povaha lhůt byla potvrzena v kontextu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (16).

(26)

Společnost Giant dále poznamenala, že v oznámení o opětovném zahájení se výslovně uvádí, že stávající řízení je pokračováním původního šetření, a jelikož původní antisubvenční šetření bylo zahájeno dne 21. prosince 2017, mělo být v zájmu dodržení závazné lhůty, jež je stanovena v čl. 11 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení, toto šetření ukončeno do 20. ledna 2019. Uvedená společnost tedy tvrdila, že opětovné zahájení původního šetření v červenci 2022 vedlo k prodloužení šetření nad rámec závazné lhůty pro ukončení šetření podle čl. 11 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a je rovněž v rozporu se lhůtami stanovenými v čl. 11 odst. 11 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(27)

Toto tvrzení Komise zamítla. Podle ustálené judikatury týkající se obdobného ustanovení základního antidumpingového nařízení se lhůta pro ukončení původního šetření nepoužije na situace, kdy je řízení znovu zahájeno na základě rozsudku soudu. Ustanovení čl. 11 odst. 9 se tak vztahuje pouze na původní řízení, a nikoli na řízení, která byla znovu zahájena v návaznosti na rozhodnutí o zrušení nebo o neplatnosti. Věc projednávaná WTO a citovaná společností Giant se jeví jako irelevantní, neboť nezpochybňuje, že čl. 11 odst. 11 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních přesahuje rámec původních šetření.

(28)

Giant rovněž tvrdila, že Komise není oprávněna opětovně zahájit původní antisubvenční šetření týkající se této společnosti, jelikož věcné pochybení zjištěné Tribunálem ovlivnilo nejen šetření ve věci společnosti Giant, ale také celkové analýzy újmy a příčinných souvislostí, jež se alespoň částečně opíraly o zjištění ohledně této společnosti. Společnost Giant dále tvrdila, že Komise nebyla – pro účely splnění povinností vyplývajících z rozsudku Tribunálu ve věci T-243/19 – oprávněna opětovně zahájit původní šetření, ale že by měla zrušit vyrovnávací opatření ve věci elektrokol v rozsahu, v němž se týkalo společnosti Giant.

(29)

Společnost Rad Power Bikes NL rovněž tvrdila, že na základě závěrů Tribunálu se od Komise vyžaduje, aby uložená opatření zrušila.

(30)

Komise nesouhlasila s uvedenými tvrzeními, podle nichž není možné opětovně zahájit šetření s cílem napravit protiprávnost, kterou zjistily evropské soudy. Tribunál totiž ve věci Jindal (17) konstatoval, že Komise může opětovně zahájit šetření, pokračovat v něm v okamžiku, kdy došlo k protiprávnímu jednání, napravit nesrovnalost a opětovně uložit opatření během období použitelnosti předmětného nařízení, a to i v případě věcné či metodické chyby. Komise rovněž nerozuměla argumentu, jak by mohlo jakékoli z ustanovení WTO nebo judikatura, které společnost Giant cituje, podpořit její tvrzení, když daná ustanovení ani judikatura nepokrývají nápravu protiprávnosti po skončení soudního řízení.

(31)

Jak je vysvětleno v oddílech 3 a 4, Komise v tomto opětovně zahájeném šetření navíc opravila metodickou chybu – v souladu s požadavkem Tribunálu uvedeným v jeho rozsudku ve věci T-243/19 –, a to revizí výpočtů cenového podbízení společnosti Giant. Komise rovněž znovu vypočetla úroveň pro odstranění újmy u společnosti Giant, a sice tak, že odstranila stejnou metodickou chybu. Vzhledem k závěru Tribunálu, že tento aspekt ovlivňuje také celková zjištění týkající se újmy a příčinných souvislostí, Komise zrevidovala svou analýzu újmy i příčinných souvislostí, jak je vysvětleno níže v oddílech 3 a 4. Komise se proto domnívala, že její zrevidovaná zjištění jsou s rozsudkem Tribunálu ve věci T-243/19 plně v souladu. V důsledku revize daných zjištění došlo ke snížení výše cla, nikoli však k jeho odstranění, a proto nebylo nutné vyrovnávací opatření týkající se elektrokol v případě společnosti Giant zrušit. Komise proto tyto argumenty zamítla.

(32)

Společnost Giant také tvrdila, že pokud bude Komise pokračovat v opětovně zahájeném šetření, musí rovněž opravit všechny ostatní chyby, které tato společnost před Tribunálem napadla. Společnost Giant zejména tvrdila, že v souvislosti s opětovně zahájeným antisubvenčním šetřením by se Komise měla rovněž zabývat chybami, kterých se dopustila při posuzování subvencí, což se konkrétně týká: i) jejího zjištění, že subvence byla poskytnuta v rámci nákupu motorů a baterií uskutečněného společností GEV; ii) jejího výpočtu výše subvence, do něhož Komise nesprávně zahrnula výhody, které nesouvisely s elektrokoly propuštěnými do volného oběhu v EU; iii) jejího zjištění, že používání bankovních akceptů představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení; iv) jejího zjištění týkajícího se výhody údajně vyplývající z použití bankovních akceptů; v) jejího zjištění týkajícího se specifičnosti údajné subvence poskytnuté prostřednictvím bankovních akceptů a vi) jejího zjištění, že společnost GEV získala výhodu nabytím práv k užívání pozemků.

(33)

Toto tvrzení Komise zamítla. V bodě 117 rozsudku ve věci T-243/19 Tribunál došel k závěru, že nařízení by mělo být zrušeno v rozsahu, v němž se týká společnosti Giant, neboť metodická chyba zjištěná při výpočtu cenového podbízení může zpochybnit legalitu sporného nařízení tím, že zneplatňuje analýzu Komise týkající se újmy a příčinných souvislostí. Tribunál nepovažoval za nutné zkoumat nebo posuzovat opodstatněnost dalších tvrzení předložených žalobcem. V 8. bodě odůvodnění je uvedeno, že podle článku 266 Smlouvy o fungování EU je orgán, instituce nebo jiný subjekt povinen přijmout nezbytná opatření vyplývající z rozsudků Tribunálu, a v 11. bodě odůvodnění je uvedeno, že zbývající zjištění a závěry ve sporném nařízení, které nebyly napadeny nebo které byly napadeny, ale nebyly Tribunálem přezkoumány, zůstávají v platnosti. Vzhledem k tomu, že opětovně zahájené šetření nemá zahrnovat přezkum celé věci, nýbrž provést nápravu konkrétních chyb zjištěných Tribunálem, Komise nepovažovala za nutné přezkoumat subvenční rozpětí společnosti Giant.

(34)

Společnost Giant dále poukázala na to, že jak v původním, tak v opětovně zahájeném šetření Komise neposkytla úplné informace nezbytné k tomu, aby mohla posoudit, zda bylo provedeno spravedlivé srovnání mezi vývozními cenami společnosti Giant a cenami výrobního odvětví Unie. Společnost Giant proto požadovala, aby Komise v rámci opětovně zahájeného šetření poskytla příslušné informace týkající se prodejních kanálů výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(35)

Ačkoli Komise trvala na svém postoji týkajícím se důvěrnosti konkrétních podrobných informací o prodeji uskutečněném výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, považovala za vhodné informovat společnost Giant o následujících skutečnostech. Čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali přibližně 46 % svého objemu prodeje prostřednictvím obchodníků ve spojení. Kromě přímého prodeje uskutečněného výrobci zařazenými do vzorku byla elektrokola prodávána celkem deseti obchodníky ve spojení, a to společnostem, které nejsou ve spojení. Přímý prodej tedy představoval přibližně 54 % objemu prodeje v Unii.

(36)

Společnost Giant tvrdila, že na rozdíl od toho, co Komise zmínila ve svém oznámení o opětovném zahájení, byla Komise povinna provést spravedlivé srovnání mezi cenami dovážených elektrokol a cenami elektrokol prodávaných výrobci v Unii na trhu Unie. Společnost Giant uvedla, že podle čl. 8 odst. 1 a 2 základního antisubvenčního nařízení má Komise pozitivní závazek provést – pro účely přezkumu cenového dopadu dotčeného dovozu – takové srovnání cen, které může zahrnovat srovnání mezi cenami dovážených elektrokol a skutečnými cenami výrobního odvětví Unie. Toto spravedlivé srovnání by mělo zohlednit správnou úroveň hospodářské soutěže dotčených prodejních cen. Mělo by rovněž zohlednit rozdíly v tom, zda se jednalo o prodej značkových výrobků nebo o prodej na úrovni výrobce původního zařízení.

(37)

Komise zohlednila argumenty společnosti Giant a připomínky uvedené v rozsudku Tribunálu ve své revidované analýze a revidovaných zjištěních týkajících se cenového podbízení, újmy, příčinných souvislostí a odstranění újmy, jež jsou uvedeny v oddílech 3 a 4 níže.

(38)

Společnost Giant rovněž poukázala na to, že nařízení o celní evidenci výslovně stanoví, že „konečný závazek k zaplacení antidumpingových a vyrovnávacích cel […] bude vycházet ze zjištění uskutečněných během opětovného přezkumu“ (18), z čehož proto podle společnosti Giant vyplývá, že jakýkoli konečný závazek se může vztahovat pouze na budoucí dovoz, tj. na výrobky, které se dostanou do volného oběhu po vstupu těchto cel v platnost. Společnost Giant tvrdila, že výše uvedené stanovisko se opírá o stanovisko generálního advokáta ve věci C-458/98 (IPS), jakož i o názory, které v minulosti vyjádřila sama Komise (19). Podle společnosti Giant mohou být tedy jakákoli znovu vypočtená cla uložena pouze na budoucí dovoz elektrokol, která tato společnost vyrobila, tj. elektrokol, která budou uvedena do volného oběhu po zveřejnění nařízení, jimiž se opětovně ukládají cla. Společnost Giant dále tvrdila, že opětovné uložení cel, která byla nově vypočtena a vztahovala se na dovoz v minulosti, by bylo rovněž v rozporu s povahou vyrovnávacích cel, jež nejsou sankčními opatřeními zaměřenými na kompenzaci újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo v minulosti, ale jsou prostředkem k předcházení budoucí újmě (20).

(39)

Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že čl. 10 odst. 1 základního antidumpingového nařízení nebrání opětovnému uložení antidumpingových cel na dovoz, který se uskutečnil během období uplatňování nařízení prohlášených za neplatná (21). Komise se domnívá, že uvedená zjištění platí stejným způsobem i pro vyrovnávací cla, jelikož i článek 16 v současnosti platného základního antisubvenčního nařízení nebrání opětovnému uložení vyrovnávacích cel na dovoz, který se uskutečnil během období uplatňování nařízení prohlášených za neplatná. Jak je vysvětleno ve 14. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci, nelze tedy mít za to, že je pokračování správního řízení a výsledné opětovné uložení cel v rozporu s pravidlem zákazu zpětné účinnosti (22). V důsledku toho bylo tvrzení společnosti Giant, že clo nelze opětovně uložit na dovoz, který byl propuštěn do volného oběhu před zveřejněním (budoucího) prováděcího nařízení Komise, zamítnuto.

(40)

Společnost Rad Power Bikes NL uvedla, že dováží výrobky od jiných čínských vývozců, které jsou podobné výrobkům dováženým od společnosti Giant, a že tento dovoz podléhá clům, která byla vypočtena a uložena na základě příslušné úrovně pro odstranění újmy. Tvrdila proto, že během nového výpočtu cel použitelných pro společnost Giant musí Komise rovněž zrevidovat a snížit celní sazby použitelné pro ostatní čínské vývozce podléhající clům, a to jak pro ty, kterým byly přiznány individuální celní sazby, tak pro ostatní spolupracující čínské vývozce, kteří nejsou zařazeni do vzorku.

(41)

Jak je vysvětleno ve 33. bodě odůvodnění, rozsah opětovně zahájeného šetření nespočívá v přezkumu všech zjištění sporného nařízení, nýbrž v provedení konkrétních zjištění formulovaných Tribunálem v rozsahu, v němž se týkají společnosti Giant. Tribunál sporné nařízení nezrušil v případě ostatních vyvážejících výrobců. Komise proto nepovažovala za nutné ani vhodné revidovat svá původní zjištění v případě ostatních čínských vývozců, na které se vztahují cla. Komise proto tento argument zamítla.

(42)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Giant zopakovala svá tvrzení týkající se zákonnosti revidovaných vyrovnávacích cel, která jí byla opětovně uložena se zpětnou působností, jak je uvedeno ve 38. bodě odůvodnění. Nicméně vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové argumenty, je zamítnutí jejího tvrzení potvrzeno.

(43)

Jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, Tribunál konstatoval, že vzhledem k tomu, že Komise vycházela z výpočtu cenového podbízení v rámci čl. 8 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení, přičemž ve vztahu k cenám výrobců v Unii zohlednila některé prvky, které odečetla od cen společnosti Giant (nebo které v případě prodeje prostřednictvím výrobce původního zařízení nebyly k dispozici), Komise při výpočtu rozpětí cenového podbízení společnosti Giant neprovedla spravedlivé srovnání. Význam nebo existence takového cenového podbízení proto nebyly řádně prokázány.

(44)

Jak je vysvětleno v 610. bodě odůvodnění sporného nařízení, cenové podbízení v období šetření stanovila Komise srovnáním:

(45)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání mezi cenami společnosti Giant a cenami výrobců v Unii Komise znovu vypočetla rozpětí cenového podbízení společnosti Giant tak, že poopravila vážený průměr prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku, uvedených ve 44. bodě odůvodnění, a to ve dvou ohledech.

(46)

Za prvé, pokud výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali prostřednictvím obchodníků ve spojení, byla od prodejní ceny pro nezávislé odběratele (všech druhů) odečtena určitá částka tak, aby se zohlednily skutečné prodejní, správní a režijní náklady obchodníka a zisk ve výši 9 %. U jednoho výrobce v Unii bylo zjištěno zvláštní opatření podobné odměně za zpracování. V tomto případě, kdy se náklady obchodníka ve spojení týkaly výrobních činností, nebyly tyto náklady odečteny. Úroveň zisku použitá v tomto výpočtu je stejná jako úroveň zisku, jež je stanovena pro analogické použití čl. 2 odst. 9 základního antidumpingového nařízení – jak je zmíněno v 616. až 618. bodě odůvodnění sporného nařízení – na vyvážející výrobce zařazené do vzorku a jež byla vypočtena na úrovni spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(47)

Za druhé, pokud bylo nutné porovnat ceny na úrovni výrobce původního zařízení, byl proveden další odpočet ve výši 2,3 % od příslušných cen výrobního odvětví Unie, aby se zohlednily náklady na návrh, marketing a výzkum a vývoj. Tento odpočet byl stanoven způsobem uvedeným v 771. bodě odůvodnění sporného nařízení.

(48)

Další úprava na této obchodní úrovni, pokud jde o druh odběratele, nebyla považována za nutnou, protože šetřením bylo zjištěno, že mezi prodejem obchodníkům a maloobchodníkům v Unii neexistuje žádný trvalý a zřetelný cenový rozdíl.

(49)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Giant tvrdila, že srovnání jejích vývozních cen a vývozních cen výrobního odvětví Unie by mělo být provedeno v okamžiku prvního prodeje odběrateli, který není ve spojení, bez úprav o prodejní, správní a režijní náklady a zisk na obou stranách výpočtu. Společnost Giant tvrdila, že Komise tento přístup použila při výkonu rozsudku Tribunálu ve věci Jindal. Giant tvrdila, že použitím této metody by bylo dosaženo spravedlivého srovnání.

(50)

Komise připomněla, že srovnání cen vyvážejícího výrobce a cen výrobního odvětví Unie ve věci společnosti Jindal bylo provedeno na úrovni odběratelů, kteří nejsou ve spojení, vzhledem ke zvláštním okolnostem v uvedeném případě, kdy byl trh zeměpisně rozdělen a hospodářská soutěž probíhala na úrovni nabídkových řízení. Řízení v každé věci je vedeno na základě specifických skutečností a okolností s ohledem na konkrétní rozsudek. Společnost Giant nevysvětlila, proč by okolnosti v této věci odůvodňovaly stejný přístup jako ve věci Jindal a proč přístup Komise není v souladu s rozsudkem Tribunálu. Komise dále uvedla, že vývozní ceny v původním šetření byly v příslušných případech upraveny o prodejní, správní a režijní náklady obchodníků ve spojení a o hypotetický zisk, a to v souladu s praxí Komise spočívající v analogickém použití stejné metodiky jako podle čl. 2 odst. 9 základního antidumpingového nařízení. Tento přístup byl výslovně potvrzen Soudním dvorem v rozsudku ve věci Hansol (23), který zdůraznil, že spadá do široké diskreční pravomoci, kterou má Komise při uplatňování čl. 3 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. Tato námitka byla tedy zamítnuta.

(51)

Společnost Giant dále tvrdila, že alternativně k tvrzení popsanému ve 49. bodě odůvodnění by Komise měla v případě prodeje výrobního odvětví Unie uskutečněného přímo maloobchodníkům provést dodatečné odpočty od prodejních cen výrobce v Unii, a to pro účely zohlednění prodejních, správních a režijních nákladů a zisků odpovídajících interním prodejním oddělením.

(52)

Komise však připomněla, že přístup popsaný ve 46. až. 48. bodě odůvodnění zajistil spravedlivé srovnání tím, že byly vývozní ceny a ceny výrobního odvětví Unie upraveny stejným způsobem pro stejné prodejní kanály za použití stejné metodiky. To znamenalo, že v případě prodeje uskutečněného prostřednictvím obchodníků ve spojení byly vývozní ceny i prodejní ceny výrobního odvětví Unie upraveny o prodejní, správní a režijní náklady a zisk, zatímco v případě přímého prodeje žádná úprava provedena nebyla. Úprava cen přímého prodeje výrobního odvětví Unie, jak navrhla společnost Giant, by proto vytvořila asymetrii v neprospěch výrobního odvětví Unie oproti vývozním cenám společnosti Giant u jejího odpovídajícího prodeje, protože v případě přímého prodeje výrobního subjektu společnosti Giant v Číně takové odpočty nebyly provedeny. Bylo by to rovněž v rozporu s rozsudkem Tribunálu, a to ze stejných důvodů asymetrie, jako byly důvody, na které se Tribunál odvolával, když rozhodl ve prospěch společnosti Giant. Kromě toho Komise uvedla, že v příslušných případech byly již provedeny – jak je vysvětleno ve 47. a 48. bodě odůvodnění – další úpravy týkající se nákladů na návrh, marketing, výzkum a vývoj, jakož i úpravy týkající se obchodní úrovně tak, aby byla v souladu s rozsudkem zajištěna plná symetrie mezi příslušnou situací společnosti Giant a situací výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(53)

Společnost Giant rovněž tvrdila, že její prodej prostřednictvím výrobce původního zařízení by měl být porovnán s prodejními cenami výrobního odvětví Unie, od nichž byly v příslušných případech odečteny prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(54)

Komise potvrdila, že tento přístup byl uplatněn.

(55)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací výrobní odvětví Unie tvrdilo, že zveřejnění výpočtů revidovaných cen výrobního odvětví Unie bylo nesprávné z důvodu metodiky použité pro zahrnutí dobropisů. Výrobci v Unii tvrdili, že to ovlivnilo výpočet čistých cen i úpravy prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(56)

Komise posuzovala, zda revidovaná metodika navržená výrobci v Unii zařazenými do vzorku měla nějaký dopad na rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou. V důsledku toho Komise revidovala své výpočty, což však nemělo žádný podstatný dopad na tato rozpětí. Revidované výpočty byly sděleny výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a skutečnost, že výpočty byly revidovány, byla rovněž sdělena společnosti Giant. Těmto stranám byla poskytnuta lhůta k vyjádření.

(57)

Výrobní odvětví Unie ve svých připomínkách ze dne 13. února 2023 poukázalo na chybu ve výpočtech dobropisů u jednoho výrobce v Unii. Po opravě této chyby činilo rozpětí cenového podbízení společnosti Giant 11,5 %. Nové výpočty byly všem zúčastněným stranám sděleny dne 14. února 2023 a stranám byla poskytnuta další lhůta k vyjádření. Nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(58)

Ve svých připomínkách ze dne 13. února 2023 výrobní odvětví Unie rovněž tvrdilo, že při zpracování dobropisů měla Komise pouze vypočítat výši prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, a to na základě hodnoty EXW každé prodejní transakce. Avšak vzhledem k tomu, že prodejní, správní a režijní náklady byly vypočteny pro každé elektrokolo a ziskové rozpětí bylo vypočteno na základě fakturované hodnoty, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(59)

Výrobní odvětví Unie během slyšení tvrdilo, že u veškerého prodeje, u něhož Komise odečetla zisk dovozce ve spojení od prodejních cen výrobního odvětví Unie, byla míra zisku ve výši 9 % příliš vysoká, neboť byla mnohem vyšší než cílový zisk stanovený v původním šetření (4,3 %). V tomto tvrzení bylo dále vysvětleno, že 9 % míra zisku nebyla odůvodněna „žádnými informacemi uvedenými ve spisu“ zhotoveném v rámci opětovně zahájeného šetření. K vyvrácení tohoto tvrzení společnost Giant podotkla, že použitou míru zisku není vhodné měnit, neboť pro zamítnutí míry hypotetického zisku, která byla vypočtena v původním šetření, neexistují důvody.

(60)

Míra cílového zisku a hypotetická míra zisku dovozce ve spojení byly stanoveny v původním šetření (na základě údajů ze spisu) a nebyly přezkoumány Tribunálem ani zmíněny v rozsudku, který vedl k opětovnému zahájení tohoto šetření. Komise proto není povinna v rámci stávajícího výkonu rozsudku tuto záležitost znovu prošetřovat. Cílový zisk (tj. zisk dosažitelný výrobním odvětvím Unie při domácím prodeji za běžných podmínek hospodářské soutěže) a zisk obchodníka (hypotetická částka pokrývající zisk obvykle dosažený dovozcem) jsou navíc dva samostatné pojmy a řídí se různými ustanoveními základního nařízení. Pro stanovení jednoho či druhého ziskového rozpětí tedy přímé srovnání obou pojmů není vhodné ani relevantní. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(61)

Výrobní odvětví Unie rovněž tvrdilo, že odpočet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku nebyl opodstatněn z důvodu vztahu mezi dvěma výrobci v Unii a jejich obchodníky ve spojení. Zejména bylo uvedeno, že od ceny prodeje uskutečněného prostřednictvím určitých obchodníků by neměly být odečteny žádné prodejní, správní a režijní náklady ani žádný zisk, jelikož výrobce působil na základě dohody o poplatcích. Výrobní odvětví Unie na podporu svého tvrzení poskytlo dohody mezi příslušnými výrobními a prodejními společnostmi.

(62)

Výrobce, který je rovněž uveden v 61. bodě odůvodnění, působil v rámci zvláštního ujednání „podobného zpracovatelským odměnám (v rámci dohody o poplatcích)“. Komise přezkoumala přesné podmínky tohoto ujednání a dospěla k závěru, že byl v tomto případě zaveden spíše smluvní výrobní systém než dohoda o poplatcích a že prodejní, správní a režijní náklady nesl jak výrobce, tak i obchodník ve spojení. Dohoda byla rovněž důkazem toho, že mezi stranami ve spojení existuje smluvní vztah. Komise proto trvala na tom, že nebylo vhodné zcela vyloučit možnost, aby byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk odečteny od cen prodeje uskutečněného tímto výrobcem prostřednictvím stran ve spojení. Komise vzala v úvahu prodejní, správní a režijní náklady související s náklady, které obvykle nese obchodník ve spojení, a nikoli náklady na funkce obvykle spojené s výrobcem. Kromě toho nesl dotčený výrobce prodejní, správní a režijní náklady, které souvisely s jeho přímým prodejem. Komise proto dospěla k závěru, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk by měly být odečteny od prodejní ceny obchodníka ve spojení, a toto tvrzení zamítla.

(63)

Pokud jde o druhého výrobce, výrobní odvětví Unie rovněž předložilo dohodu uzavřenou mezi výrobcem a obchodníkem ve spojení, aby tak podpořilo své tvrzení, že by Komise neměla odečíst prodejní, správní a režijní náklady a zisk od prodejních cen jeho obchodníků ve spojení. Společnost Giant toto tvrzení vyvrátila a uvedla, že přístup uplatňovaný na výrobní odvětví Unie by měl být stejný jako přístup uplatňovaný na společnost Giant.

(64)

Při přezkumu této záležitosti Komise uvedla, že předložená dohoda, která se týkala tohoto druhého výrobce, rovněž nebyla dohodou o poplatcích, ale dohodou o výrobě, která byla uzavřena mezi stranami ve spojení, definovala úlohu výrobce a obchodníka ve spojení a zahrnovala další ustanovení, jako je metodika výpočtu převodních cen. Dohoda nepotvrdila, že by elektrokola byla během období původního šetření vyráběna na základě dohody o poplatcích nebo jiného ujednání, z něhož by vyplývalo, že by odpočet prodejních, správních a režijních nákladů od prodejních cen obchodníků ve spojení nebyl vhodný. Uvedená dohoda byla ve skutečnosti důkazem toho, že mezi stranami ve spojení existuje smluvní vztah. Obchodník ve spojení rovněž jednal jako výrobce a elektrokola prodával jak přímo na trhu, tak prostřednictvím jiných obchodníků ve spojení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(65)

Výrobní odvětví Unie rovněž tvrdilo, že prodej jednoho výrobce v Unii by měl být upraven směrem nahoru nebo by při srovnání cen neměl být zohledněn, protože se týkal spíše prodeje řetězcům supermarketů a on-line platformám než prodeje jiným druhům maloobchodních zákazníků.

(66)

Komise nepovažovala za vhodné tento prodej vyloučit, protože vzorek výrobců v Unii vybraný v původním šetření byl považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. Kromě toho bylo ve 48. bodě odůvodnění potvrzeno, že další úpravy cen nad rámec těch, které již byly provedeny, nebyly pro různé druhy zákazníků vhodné.

(67)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že jeho prodej prostřednictvím výrobce původního zařízení by neměl být srovnáván s prodejem na vývoz, pokud nebyla pro účely spravedlivého srovnání provedena úprava jeho cen.

(68)

Komise uvedla, že objem prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie prostřednictvím výrobce původního zařízení byl velmi malý a že většina tohoto prodeje nebyla použita ve výpočtech cenového podbízení a prodeje pod cenou, protože neexistovala shoda s dováženým druhem. Proto byl učiněn závěr, že úprava týkající se prodeje výrobního odvětví Unie prostřednictvím výrobce původního zařízení by nadále neměla být zvažována, neboť na rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou by neměla žádný podstatný dopad.

(69)

V důsledku toho se potvrzuje, že v případě společnosti Giant činí revidované rozpětí cenového podbízení během období původního šetření 11,5 %.

(70)

Ve věci T-243/19 Tribunál uvedl, že zjištěná metodická chyba, která znamenala, že Komise neprovedla spravedlivé srovnání při výpočtu rozpětí cenového podbízení společnosti Giant, má pravděpodobně vliv i na výpočet cenového podbízení provedený u ostatních vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (24).

(71)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání cen ostatních vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s cenami výrobců v Unii Komise rovněž znovu vypočetla rozpětí cenového podbízení ostatních vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to s přihlédnutím ke skutečnostem uvedeným ve 44. až 47. bodě odůvodnění.

(72)

Ze srovnání vyplynulo, že průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu od vývozců zařazených do vzorku (včetně společnosti Giant) činí 17,1 %. S ohledem na revizi rozpětí cenového podbízení společnosti Giant, která je vysvětlena v 56. bodě odůvodnění výše, byl tento údaj nakonec potvrzen na úrovni 17,0 %.

(73)

Komise podotkla, že po opravě metodické chyby týkající se výpočtu cenového podbízení, kterou konstatoval Tribunál ve věci T-243/19 (25), se úrovně cenového podbízení čínského dovozu vůči cenám výrobního odvětví Unie snížily na průměrných 17,0 %, jak je uvedeno v 72. bodě odůvodnění. Ačkoli se úrovně cenového podbízení snížily, i nadále zjevně dochází k významnému cenovému podbízení ze strany dumpingového dovozu z ČLR.

(74)

Zjištění Komise, která se týkají ostatních ukazatelů újmy a jsou uvedena v 681. až 693. bodě odůvodnění sporného nařízení, zůstávají plně v platnosti.

(75)

S ohledem na revidovaná významná rozpětí cenového podbízení uvedená v 73. bodě odůvodnění a důkazy o negativním vývoji téměř všech ukazatelů újmy vysvětlených v 630. až 680. bodě odůvodnění sporného nařízení dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 8 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení.

(76)

Komise dále zkoumala, zda – s ohledem na revidovaná rozpětí cenového podbízení u dovozu pocházejícího od čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku – stále existovala příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(77)

Rozpětí cenového podbízení u všech čínských vývozců zařazených do vzorku se snížilo, avšak toto snížení nic nezměnilo na skutečnosti, že dovoz od čínských vývozců zařazených do vzorku představoval významné podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie. Revidovaná rozpětí cenového podbízení tedy nezměnila původní zjištění Komise týkající se existence příčinné souvislosti – uvedené v 718. bodě odůvodnění sporného nařízení – mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a subvencovaným dovozem z ČLR.

(78)

Revidovaná rozpětí cenového podbízení neměla vliv ani na analýzu a zjištění týkající se jiných příčin újmy uvedených v oddíle 5.2 sporného nařízení.

(79)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, Komise dospěla k závěru, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je dumpingový dovoz z ČLR a že další faktory, zohledněné jednotlivě nebo společně, tuto příčinnou souvislost mezi újmou a dovozem subvencovaných výrobků neoslabily.

(80)

S ohledem na připomínky Tribunálu v bodě 115 rozsudku ve věci T-243/19 Komise rovněž znovu vypočetla úroveň pro odstranění újmy u společnosti Giant.

(81)

V původním šetření Komise stanovila úroveň pro odstranění újmy během období šetření porovnáním:

(82)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání mezi cenami společnosti Giant a cenami výrobců v Unii Komise znovu vypočetla úroveň pro odstranění újmy u společnosti Giant tak, že upravila vážený průměr cílových cen výrobců v Unii zařazených do vzorku, uvedených v 81. bodě odůvodnění.

(83)

Pokud výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali prostřednictvím obchodníků ve spojení, byla od ceny pro nezávislé odběratele odečtena určitá částka tak, aby se zohlednily skutečné prodejní, správní a režijní náklady obchodníka a zisk ve výši 9 %. Výše prodejních, správních a režijních nákladů se u jednotlivých dotčených obchodníků lišila. Pokud se náklady dotčeného obchodníka ve spojení netýkaly uvádění výrobků na trh, ale výrobních činností (jako je plánování výroby a získávání surovin), nebyly tyto náklady odečteny, protože se netýkaly běžných funkcí obchodníka ve spojení, který výrobky uvádí na trh Unie. Úroveň zisku použitá v tomto výpočtu je úroveň zisku stanovená v původním šetření pro spolupracující dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(84)

Vzhledem k již provedené úpravě ve výši 2,3 % nebyla považována za nutnou žádná další úprava pro zohlednění úrovně výrobce původního zařízení či úrovně značky.

(85)

Další úprava na této obchodní úrovni, pokud jde o druh odběratele, nebyla považována za nutnou, protože šetřením bylo zjištěno, že mezi prodejem obchodníkům a maloobchodníkům v Unii neexistuje žádný trvalý a zřetelný cenový rozdíl.

(86)

Tvrzení, která společnost Giant i výrobní odvětví Unie předložily v rámci svých připomínek k poskytnutí konečných informací v souvislosti s výpočtem cenového podbízení v oddíle 3, platí ve stejné míře i pro rozpětí prodeje pod cenou uvedená v tomto oddíle.

(87)

S ohledem na zpracování připomínek zúčastněných stran činí revidované rozpětí prodeje pod cenou pro společnost Giant 13,8 %.

(88)

Na základě závěrů, k nimž dospěla Komise v souvislosti se subvencováním, újmou a příčinnými souvislostmi v rámci tohoto opětovně zahájeného antisubvenčního šetření, bude opětovně uloženo konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Číny a vyráběného společností Giant.

(89)

Vzhledem k tomu, že opětovně stanovené rozpětí újmy pro společnost Giant (13,8 %) je vyšší než výše subvence (3,9 %), měla by být v souladu s pravidly použitelnými v původním šetření sazba vyrovnávacího cla stanovena na úrovni výše subvencování. V důsledku toho je sazba opětovně uloženého vyrovnávacího cla pro společnost Giant následující:

Konečné vyrovnávací clo

(90)

Výše vyrovnávacího cla vyplývající z tohoto šetření, která se ve srovnání s úrovní vyrovnávacích cel uložených podle sporného nařízení nezměnila, se od vstupu sporného nařízení v platnost (konkrétně od 19. ledna 2019) uplatňuje bez časového přerušení. Celním orgánům se ukládá, aby vybraly příslušnou částku cla uloženého na dovoz týkající se společnosti Giant Electric Vehicle (Kunshan) Co. Ltd.

(91)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno znovu uložit konečné vyrovnávací clo na dovoz elektrokol z ČLR od vyvážejícího výrobce Giant Electric Vehicle (Kunshan) Co., Ltd.

(92)

Pokud má být s ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (26) vrácena částka na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(93)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037,