(EU) 2023/451Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/451 ze dne 25. listopadu 2022, kterým se určují faktory, k nimž mají přihlédnout příslušný orgán a kolegium dohledu při posuzování ozdravných plánů ústředních protistran (Text s významem pro EHP)

a)

zda existuje nesoulad mezi kapitálovou strukturou ústřední protistrany a ozdravnými opatřeními, která mají zajistit včasnou rekapitalizaci ústřední protistrany v případě, že úroveň jejího kapitálu klesne pod prahovou hodnotu oznamovací povinnosti nebo pod úroveň kapitálových požadavků;

b)

zda je v ozdravném plánu náležitě zahrnut dodatečný objem předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů uvedený v čl. 9 odst. 14 nařízení (EU) 2021/23;

c)

zda jsou s ohledem na typy produktů, u nichž je prováděn clearing, opatření uvedená v ozdravném plánu správně navržená, proveditelná, důvěryhodná a vhodná, aby ústřední protistrana byla schopna:

d)

zda jsou opatření uvedená v ozdravném plánu náležitě testována, aby byla umožněna alokace a určování cen;

e)

zda jsou opatření zahrnutá v ozdravném plánu a nástroje uvedené v písm. c) bodě iv) dostatečně spolehlivé a okamžitě použitelné v případech ozdravení specifického pro danou ústřední protistranu i v případech ozdravení se systémovým dopadem;

f)

zda jsou v ozdravném plánu stanoveny mechanismy řešení nedostatku financování i dočasného nedostatku likvidity a zda jsou v něm uvedena ujednání o likviditě vztahující se na danou ústřední protistranu;

g)

zda opatření uvedená v ozdravném plánu zohledňují model marží a postupy v oblasti marží, jakož i rámec pro zajištění včetně soupisu kolaterálu přijatého ústřední protistranou a srážek ke snížení hodnoty kolaterálu provedených ústřední protistranou, a zejména všechny tyto informace:

h)

zda se v ozdravném plánu předpokládá využití stálých facilit centrální banky a zda jsou v něm jasně určena aktiva, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění podle podmínek facility centrální banky.

a)

zda jsou jasně určeny postupná ochrana proti selhání a různé způsoby šíření ztrát a zda jsou důsledky ztrát modelovány v souladu s pravidly týkajícími se alokace těchto ztrát včetně ujednání mezi ústřední protistranou a členy jejího clearingového systému a celkového rámce řízení rizik ústřední protistrany, jako je například soubor pravidel ústředních protistran;

b)

zda byla při zajišťování vymahatelnosti postupné ochrany posouzena a řešena příslušná právní rizika, a to i v souvislosti se členy clearingového systému, kteří mají sídlo v jurisdikci třetí země.

a)

zda by na ozdravný plán mohla mít dopad vlastnická struktura ústřední protistrany;

b)

jak se vlastnická struktura ústřední protistrany odráží v jejích motivačních strukturách či rozhodovacích postupech;

c)

jaký by na ozdravný plán mohly mít dopad požadavky na vlastníky stanovené v ozdravném plánu, například jsou-li součástí ozdravného plánu smluvní dohody o podpoře ze strany mateřského podniku nebo o vnitroskupinové podpoře, a zejména posuzují:

d)

zda jsou dostatečně posouzena propojení ústřední protistrany se všemi subjekty stejné skupiny, aby se počítalo s rizikem šíření krize, k němuž může dojít v případě, že je některá společnost ve skupině podrobena finančním omezením nebo selže a rovněž posuzují, jaký by uvedená propojení mohla mít dopad na použitelnost opatření zahrnutých v ozdravném plánu;

e)

zda jsou zásady a postupy, jimiž se řídí schválení ozdravného plánu a stanovení osob, které jsou v rámci organizace odpovědné za vypracování a provádění ozdravného plánu, vhodné, jasné a proveditelné;

f)

zda je ozdravný plán v souladu se strukturou správy a řízení ústřední protistrany, s jejími rozhodovacími postupy a s její vnitřní správou a řízením;

g)

zda by složitost vnitřní organizace ústřední protistrany mohla být překážkou včasného provedení opatření, nebo zda je pravděpodobné, že postupy budou díky jasným rozhodovacím řetězcům a jasně vymezeným povinnostem prováděny efektivně;

h)

zda jsou postupy a akční plány uvedené v ozdravném plánu jasné a proveditelné, a to včetně postupů týkajících se rozhodování, podrobných záznamů kontaktů poskytovaných všemi osobami, které jsou pro ozdravný plán relevantní, možností vzdáleného přístupu a dostupnosti subjektů s rozhodovací pravomocí, a zda ozdravný plán obsahuje postupy, jak kontaktovat klíčové osoby na místě i jinde;

i)

zda je ozdravný plán v příslušných případech účinně začleněn do provozních předpisů ústřední protistrany;

j)

zda má ústřední protistrana zavedené vhodné předpisy a postupy pro pravidelné testování ozdravného plánu za účasti členů jejího clearingového systému, a je-li to možné, pro identifikaci jejich klientů a nepřímých klientů.

a)

zda je v ozdravném plánu zohledněno, jestli některé nebo všechny clearingové služby poskytované ústřední protistranou poskytují i jiné ústřední protistrany povolené podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (3) nebo uznané podle článku 25 uvedeného nařízení;

b)

v jakém rozsahu jsou v ozdravném plánu na základě informací dostupných ústřední protistraně uvedeny údaje o tom, jak byly určeny clearingové služby poskytované jinými ústředními protistranami a zda jsou určené služby zavedenými, nebo nově zavedenými clearingovými službami;

c)

v jakých případech se v ozdravném plánu předpokládá přenositelnost transakcí nebo převod nekritických činností na jiného poskytovatele služeb v částečném nebo plném rozsahu a:

a)

zda plánované použití ozdravného plánu a v něm stanovená strategie:

b)

zda rámec kvantitativních a kvalitativních ukazatelů zahrnutý v ozdravném plánu stanoví okolnosti, za kterých mají být opatření uvedená v tomto plánu přijata.

a)

zda jsou správně určeny zásadní funkce ústřední protistrany;

b)

zda jsou přípravná opatření k usnadnění prodeje aktiv nebo linií podnikání, která jsou v ozdravném plánu uvedena, pro danou ústřední protistranu vhodná s přihlédnutím ke všem těmto faktorům:

c)

provádí-li ústřední protistrana clearing u více produktů, přihlíží se k tomu, zda uvážila možnost rozdělit prodej mezi produkty a zda byly jako důsledek takového rozdělení zjištěny nějaké překážky nebo jestli byly zjištěny nějaké jiné účinky, které by takové rozdělení prodeje mělo na ozdravný plán;

d)

zda je v ozdravném plánu posouzen počet a význam různých propojení se subjekty, jako jsou poskytovatelé likvidity, zúčtovací banky, platformy, uschovatelé, investiční agenti, banky či poskytovatelé služeb, a jak tato propojení ovlivňují ozdravná opatření a účinnost ozdravného plánu;

e)

zda byl posouzen význam či podstatnost jednotlivých propojení, a to i z hlediska objemů, u nichž je prováděn clearing, a finančních expozic vyplývajících z příslušných ujednání;

f)

zda byly dostatečně posouzeny veškeré outsourcingové smlouvy, které pokrývají část hlavní činnosti ústřední protistrany, a zda byla zmírněna zjištěná rizika;

g)

jak byla posouzena právní vymahatelnost ozdravného plánu vůči poskytovatelům služeb, které jsou zajišťovány prostřednictvím outsourcingových smluv uvedených v písm. f), zda byla dostatečně posouzena možnost, že by poskytovatelé těchto služeb nebyli schopni plnit své závazky plynoucí z outsourcingové smlouvy, a jak byla v ozdravném plánu zmírněna související rizika.

a)

zda je plán ústřední protistrany ohledně komunikace a zveřejňování v souladu s oddílem A bodem 3 přílohy nařízení (EU) 2021/23, a zejména zda tento plán:

b)

zda plán ústřední protistrany ohledně komunikace a zveřejňování obsahuje jasné postupy týkající se toho, jak a kdy se mají sdílet informace s různými subjekty, a je v něm jasně popsáno, jak tyto postupy zohledňují právní a jiné závazné požadavky.

a)

zda ozdravný plán správně odráží složitost členstva clearingového systému ústřední protistrany včetně všech těchto aspektů:

b)

zda je v ozdravném plánu zohledněn celkový dopad možného narušení clearingových služeb, které poskytuje ústřední protistrana, na členy clearingového systému, a má-li ústřední protistrana k dispozici příslušné informace, i na jejich klienty a nepřímé klienty, a to včetně potenciálních dopadů na přístup ke clearingu a dalších účinků odvíjejících se od provozních předpisů ústřední protistrany;

c)

zda je v ozdravném plánu zohledněn možný dopad dohodnutých opatření, která mají být podle ozdravného plánu přijata, na členy clearingového systému a případně na jejich klienty a nepřímé klienty;

d)

zda členové clearingového systému a případně jejich klienti a nepřímí klienti odsouhlasili v rámci provozních předpisů ústřední protistrany nějaké finanční nebo smluvní povinnosti týkající se například toho, jak se vypočítá výše závazku, zda se stanoví nějaké maximum nebo limit, zda bude částka dohodnuta předem, nebo se vypočítá na základě expozic daného člena nebo klienta a jak by tyto zdroje byly vyžadovány.

a)

zda je v ozdravném plánu posouzen možný dopad uplatňování ozdravných opatření na interoperabilní ústřední protistrany a na jiné infrastruktury finančního trhu propojené s ústřední protistranou, a to na základě posouzení významu účasti ústřední protistrany v těchto subjektech;

b)

zda jsou v ozdravném plánu řešeny dohody o interoperabilitě nebo dohody o vázaném zajištění s jinými ústředními protistranami a rozsah působnosti těchto dohod, například pokud jde o objemy, u nichž je prováděn clearing, a finanční zdroje vyměňované v rámci těchto dohod;

c)

zda by prováděním některého z opatření uvedených v ozdravném plánu mohl být ovlivněn přístup k jiným infrastrukturám finančního trhu a jak byly zmírněny případné zjištěné překážky nebo omezení;

d)

zda byly propojené infrastruktury finančního trhu a další zúčastněné strany, které by nesly ztráty, jimž by vznikly náklady nebo jež by přispívaly k pokrytí nedostatku likvidity v případě, že by ozdravný plán byl prováděn, zapojeny v souladu s čl. 9 odst. 16 nařízení (EU) 2021/23 do vypracovávání ozdravného plánu efektivním a uspokojivým způsobem.

a)

zda je v ozdravném plánu posouzen dopad, který by uplatňování ozdravných opatření mohlo mít na obchodní systémy a další zdroje obchodování propojené s ústřední protistranou, a to i pokud jde o posouzení významu účasti ústřední protistrany v těchto subjektech a toho, zda tento dopad představuje ohrožení stability dotčených subjektů;

b)

zda ústřední protistrana kromě clearingových služeb poskytuje nějaké další nebo doplňkové služby spojené s clearingem, které jsou podstatné nebo významné, a zda by nějaké opatření uvedené v ozdravném plánu mohlo mít dopad na finanční trh, na němž ústřední protistrana tyto další nebo doplňkové služby, které jsou podstatné nebo významné, poskytuje.

a)

zda byl posouzen možný dopad ozdravného plánu na:

b)

zda jsou v ozdravném plánu za účelem posouzení jeho širšího dopadu na systémová rizika uváženy a zohledněny výsledky analýz příležitostně prováděných orgánem ESMA, jsou-li pro ozdravný plán relevantní, a zda jsou do tohoto plánu v co největší míře zapracována zmírňující opatření reagující na relevantní zjištění či obavy;

c)

zda bylo zohledněno významné propojení se subjekty, jako jsou poskytovatelé likvidity, zúčtovací banky, platformy, uschovatelé, investiční agenti, banky či poskytovatelé služeb, na základě posouzení toho, jak by ozdravný plán mohl ovlivnit činnost propojených subjektů, a zda jsou opatření obsažená v ozdravném plánu z hlediska identifikovaných subjektů s významným propojením vhodná a proveditelná, nebo jestli by mohla mít významný nepříznivý dopad na finanční systém každého členského státu a Unie jako celku;

d)

zda poskytovatelé likvidity, vykonává-li nad nimi dohled příslušný orgán ústřední protistrany nebo jsou-li k dispozici informace o jejich likviditních expozicích, vytvářejí koncentrované likviditní expozice v důsledku toho, že mohou ve vztahu k více ústředním protistranám zastávat více rolí včetně člena clearingového systému, platební banky, investiční banky, uschovatele či poskytovatele zajištění likvidity.

a)

zda pobídky zvyšují pravděpodobnost úspěšného ozdravení a zda jsou v ozdravném plánu specifikovány pobídky pro jednotlivé zúčastněné strany, případně i s příklady, jak by kromě příspěvků dohodnutých podle provozních předpisů ústřední protistrany bylo možné v době krize motivovat k dobrovolným či volitelným příspěvkům;

b)

zda žádosti o zdroje, příspěvky nebo rozdělování nákladů spojených s ozdravným plánem vytvářejí vhodné pobídky pro ústřední protistranu, členy jejího clearingového systému, jejich klienty a nepřímé klienty, jsou-li tito přímí a nepřímí klienti známi, pro akcionáře a další subjekty ve stejné skupině, aby jednali způsobem, jenž minimalizuje rizika a potenciální náklady;

c)

zda struktura procesu řízení selhání podněcuje k účasti na řízení selhání členů clearingového systému a jejich klientů tím, že zahrnuje použití ozdravných nástrojů a poskytnutí zdrojů ústřední protistraně, která je předmětem ozdravných postupů, a mimo jiné také ukládáním sankcí v případě neposkytnutí vyčleněných zdrojů, bylo-li jejich poskytnutí dohodnuto, včetně vyslání zaměstnanců, kteří mají pomoci s řízením ozdravných postupů nebo se zapojit do veřejné soutěže v rámci dražby;

d)

zda mechanismy a opatření pro dražby pozic členů, kteří selhali, dostatečně podněcují členy clearingového systému, kteří neselhali, k soutěži v podávání nabídek, zda jsou dobře strukturované a zda vytvářejí pobídky, s nimiž ozdravný plán počítá;

e)

zda vztah mezi činností členů clearingového systému a ztrátami, které by jim mohly vzniknout v souvislosti s ozdravným plánem, vytváří vhodnou pobídku pro to, aby se členové clearingového systému snažili zvýšit pravděpodobnost, že ozdravení bude úspěšné, a zda jsou například ztráty nebo limit pro možné ztráty přiměřené měřeným ukazatelům činnosti člena založeným na variační marži, počáteční marži, příspěvcích do fondu pro riziko selhání nebo na jiných měřitelných hodnotách v oblasti rizik a činnosti;

f)

zda jsou mechanismy ústředních protistran pro zapojení propojených infrastruktur finančního trhu a dalších zúčastněných stran, které by nesly ztráty, jimž by vznikly náklady nebo jež by přispívaly k pokrytí nedostatku likvidity v případě, že by ozdravný plán byl prováděn, do vypracovávání ozdravného plánu a do příslušných diskusí o řízení rizik dobře strukturované a zda vytvářejí vhodné pobídky k zajištění rovnováhy mezi zájmy propojených infrastruktur finančního trhu a dalších zúčastněných stran;

g)

zda zapojení členů clearingového systému, a případně jejich klientů, nebo dalších subjektů propojených s ústřední protistranou do poskytování služeb v zájmu zmírnění ztrát v případě ozdravení skýtá správné pobídky pro to, aby byly ústřední protistraně poskytnuty vhodné služby včetně činností protistrany repo obchodu a poskytování likvidity.