(EU) 2023/2226Směrnice Rady (EU) 2023/2226 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

Publikováno:	Úř. věst. L 2226, 24.10.2023	Druh předpisu:	Směrnice
Přijato:	17. října 2023	Autor předpisu:	Rada Evropské unie
Platnost od:	13. listopadu 2023	Nabývá účinnosti:	13. listopadu 2023
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Úřední věstník
Evropské unie

Série L

2023/2226

24.10.2023

SMĚRNICE RADY (EU) 2023/2226

ze dne 17. října 2023,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 113 a 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem představují zásadní problém jak pro Unii, tak na celosvětové úrovni. Výměna informací je v boji proti těmto praktikám klíčová.

(2)	Evropský parlament zdůraznil politický význam spravedlivého zdanění a boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, mimo jiné prostřednictvím užší správní spolupráce a širší výměny informací mezi členskými státy.

(3)

Dne 7. prosince 2021 schválila Rada zprávu Ecofin pro Evropskou radu o daňových záležitostech, v níž se Komise žádá, aby v roce 2022 předložila legislativní návrh zahrnující další revize směrnice Rady 2011/16/EU (3), pokud jde o výměnu informací o kryptoaktivech a daňových rozhodnutích pro bohaté fyzické osoby.

(4)

Dne 26. ledna 2021 zveřejnil Evropský účetní dvůr zprávu, v níž zkoumal právní rámec a provádění směrnice 2011/16/EU. Tato zpráva dospěla k závěru, že celkový právní rámec směrnice 2011/16/EU je solidní, ale že některá ustanovení je třeba posílit, aby se zajistilo, že potenciál výměny informací bude plně využit a že se účinnost automatické výměny informací bude řádně vyhodnocovat. Uvedená zpráva také došla k závěru, že oblast působnosti směrnice 2011/16/EU by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala další kategorie aktiv a příjmu, například kryptoaktiva.

(5)	Trh s kryptoaktivy za posledních deset let nabývá na významu a výrazně a rychle zvyšuje svou kapitalizaci. Kryptoaktivum je digitálním vyjádřením hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo pomocí podobné technologie.

(6)	Členské státy zavedly pro zdanění příjmů z transakcí s kryptoaktivy pravidla a pokyny, které se mezi jednotlivými členskými státy liší. Vzhledem k decentralizované povaze kryptoaktiv je však pro orgány daňové správy členských států obtížné zajistit dodržování daňových předpisů.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (4) rozšířilo regulační rámec Unie o problematiku kryptoaktiv, která doposud nebyla upravena právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb, jakož i o poskytovatele služeb v souvislosti s těmito kryptoaktivy (dále jen „poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy“). Nařízení (EU) 2023/1114 stanoví definice, které se používají pro účely této směrnice. Tato směrnice rovněž zohledňuje požadavek na povolování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení (EU) 2023/1114 s cílem minimalizovat administrativní zátěž těchto poskytovatelů. Přeshraniční povaha, která je kryptoaktivům vlastní, vyžaduje silnou mezinárodní správní spolupráci, aby se zajistila účinná regulace.

(8)

Rámec Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) rozšiřuje okruh povinných subjektů podléhajících pravidlům AML/CFT i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/1114. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 (5) navíc rozšiřuje povinnost poskytovatelů platebních služeb poskytovat k převodům peněžních prostředků informace o plátci a příjemci peněžních prostředků i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby se zajistila dohledatelnost převodů kryptoaktiv pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu.

(9)

Na mezinárodní úrovni je cílem rámce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro oznamování kryptoaktiv, obsaženého v části I dokumentu „Rámec pro oznamování kryptoaktiv a změny společného standardu pro oznamování“, schváleného OECD dne 26. srpna 2022 (dále jen „rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv“), zavést větší daňovou transparentnost v souvislosti kryptoaktivy a jejich oznamováním. Pravidla Unie by měla zohlednit rámec vytvořený OECD s cílem zvýšit účinnost výměny informací a snížit administrativní zátěž. Při provádění této směrnice by členské státy měly využívat komentáře k modelové dohodě příslušných orgánů, obsažené v dokumentu „Mezinárodní standardy pro automatickou výměnu informací v daňových věcech: rámec pro oznamování kryptoaktiv a aktualizace společného standardu pro oznamování z roku 2023“, vydaném OECD dne 8. června 2023, a rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv jako zdroj objasnění a výkladu a s cílem zajistit jednotné uplatňování v členských státech.

(10)

Směrnice 2011/16/EU stanoví povinnosti finančních institucí oznamovat informace o finančních účtech orgánům daňové správy, které jsou poté povinny vyměňovat si tyto informace s dalšími relevantními členskými státy. Na většinu kryptoaktiv se však podle uvedené směrnice povinnost oznamování nevztahuje, protože nepředstavují peníze držené na depozitních účtech ani ve finančním majetku. Kromě toho se na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy ani na provozovatele kryptoaktiv ve většině případů nevztahuje stávající definice finanční instituce podle směrnice 2011/16/EU.

(11)

V zájmu řešení nových výzev vyplývajících z rostoucího využívání alternativních způsobů placení a investic, které přinášejí nová rizika daňových úniků a na něž se směrnice 2011/16/EU zatím nevztahuje, by se pravidla pro oznamování a výměnu informací měla vztahovat i na kryptoaktiva a jejich uživatele.

(12)

Aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu, mělo by být oznamování účinné, jednoduché a jasně vymezené. Zjišťování zdanitelných plnění, k nimž dochází při investování do kryptoaktiv, je obtížné. Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají nejlepší předpoklady pro shromažďování a ověřování potřebných informací o svých uživatelích. Aby toto odvětví mohlo v rámci Unie plně rozvinout svůj potenciál, měla by se pro něj administrativní zátěž omezit na minimum.

(13)

Automatická výměna informací mezi daňovými orgány je nezbytná k tomu, aby měly k dispozici potřebné informace, které jim umožní správně vyměřit výši splatných daní z příjmů. Oznamovací povinnost by se měla vztahovat jak na přeshraniční, tak na vnitrostátní transakce, s cílem zajistit účinnost pravidel oznamování, řádné fungování vnitřního trhu, rovné podmínky a dodržování zásady zákazu diskriminace.

(14)

Tato směrnice se vztahuje na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/1114 a kteří mají povolení podle uvedeného nařízení, i na jiné provozovatele kryptoaktiv. Obojí se označují jako oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, neboť podle této směrnice mají oznamovací povinnost. Obecné chápání toho, co se rozumí kryptoaktivy, je velmi široké a zahrnuje kryptoaktiva, která byla vydána decentralizovaným způsobem, jakož i stablecoiny, včetně elektronických peněžních tokenů ve smyslu nařízení (EU) 2023/1114, a některé nezastupitelné tokeny (NFT). Podle této směrnice se mají oznamovat kryptoaktiva, která se mohou používat pro účely plateb nebo investic. Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by proto měli případ od případu zvážit, zda lze kryptoaktivum použít pro účely plateb či investic, s přihlédnutím k výjimkám stanoveným v nařízení (EU) 2023/1114, zejména pokud jde o omezenou síť a některé užitné tokeny.

(15)

Aby orgány daňové správy mohly analyzovat informace, které obdrží, a používat je v souladu s vnitrostátními předpisy, například pro párování informací a oceňování aktiv a kapitálových zisků, je vhodné vyžadovat oznamování a výměnu informací s členěním podle jednotlivých kryptoaktiv, s nimiž uživatel kryptoaktiv uskutečňoval transakce.

(16)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení o automatické výměně informací mezi příslušnými orgány by měly by Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí praktických opatření nezbytných pro provádění povinné automatické výměny informací oznamovaných oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, včetně standardního formuláře pro výměnu informací. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(17)

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/1114, mohou vykonávat svou činnost v Unii na základě pasportizace, jakmile získají povolení v některém členském státě. Pro tyto účely vede Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) rejstřík povolených poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Navíc vede černou listinu provozovatelů vykonávajících služby související s kryptoaktivy, kteří nesplňují požadavek mít povolení podle nařízení (EU) 2023/1114.

(18)

Provozovatelé kryptoaktiv, kteří nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/1114, ale mají podle této směrnice povinnost podávat informace o uživatelích kryptoaktiv, kteří jsou rezidenty Unie, by měli být pro účely plnění svých oznamovacích povinností povinni se registrovat v jediném členském státě.

(19)

V zájmu podpory správní spolupráce s jurisdikcemi mimo Unii by provozovatelé kryptoaktiv, kteří splňují určité podmínky, měli mít možnost oznamovat informace o uživatelích kryptoaktiv, kteří jsou rezidenty v Unii, výhradně daňovým orgánům jurisdikce mimo Unii, pokud oznamované informace odpovídají informacím stanoveným v této směrnici a pokud existuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány s takovou jurisdikcí mimo Unii. Kvalifikovaná jurisdikce mimo Unii by následně takové informace sdělila daňovým správám členských států, jichž jsou uživatelé kryptoaktiv rezidenty. Pomocí uvedeného mechanismu by se v příslušných případech mělo dát zabránit tomu, aby se odpovídající informace oznamovaly a předávaly více než jednou.

(20)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k tomu, aby určila, zda informace, jejichž výměna se vyžaduje na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii, odpovídají informacím uvedeným v této směrnici. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k tomu, že uzavírání dohod o správní spolupráci v oblasti přímého zdanění s jurisdikcemi mimo Unii zůstává v pravomoci členských států, mohla by být činnost Komise rovněž zahájena na žádost členského státu. Za tímto účelem je nezbytné, aby Komise mohla na žádost členského státu určit takovou odpovídající úroveň i před plánovaným uzavřením takové dohody. Pokud je výměna takových informací založena na mnohostranné dohodě příslušných orgánů, měla by Komise přijmout rozhodnutí o odpovídající úrovni ve vztahu k celému příslušnému rámci, na který se taková dohoda příslušných orgánů vztahuje. Komise by však měla i nadále moci přijmout ve vhodných případech rozhodnutí o odpovídající úrovni, pokud jde o dvoustrannou dohodu příslušných orgánů.

(21)

Vzhledem k tomu, že mezinárodní standard pro oznamování kryptoaktiv a automatickou výměnu informací o nich, totiž rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv, je minimálním nebo rovnocenným standardem, který stanoví minimální rozsah a obsah jeho provádění jurisdikcemi, nemělo by být vyžadováno, aby Komise prostřednictvím prováděcího aktu určila, zda si tato směrnice a rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv odpovídají, pokud existuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány jurisdikcí mimo Unii a všech členských států.

(22)

Ačkoli skupina G20 schválila rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv a doporučila jeho zavedení, nebylo dosud přijato žádné rozhodnutí o tom, zda bude považován za minimální nebo rovnocenný standard. Do doby, než bude takové rozhodnutí přijato, zahrnuje tato směrnice dva různé přístupy k určení odpovídající úrovně.

(23)	Tato směrnice nenahrazuje žádné širší povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2023/1114.

(24)	V zájmu sbližování a podpory jednotného dohledu, pokud jde o tuto směrnici a nařízení (EU) 2023/1114, mají příslušné orgány spolupracovat s dalšími vnitrostátními orgány nebo institucemi a sdílet relevantní informace.

(25)

Zproštění oznamovacích povinností stanovené v této směrnici, které závisí na určení odpovídajících mechanismů oznamování a výměny informací ve vztahu k jurisdikcím mimo Unii a členským státům, by se mělo vztahovat pouze na oblast daní, zejména pro účely této směrnice, a nemělo by být chápáno jako základ pro uznání odpovídající úrovně v jiných oblastech práva Unie.

(26)

Je nezbytné posílit ustanovení směrnice 2011/16/EU týkající se informací, které se mají oznamovat nebo vyměňovat, aby bylo možné přizpůsobit se novému vývoji na různých trzích a následně účinně řešit zjištěná jednání vedoucí k daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Tato ustanovení by měla odrážet vývoj pozorovaný na vnitřním trhu a na mezinárodní úrovni s cílem dosáhnout účinného oznamování a výměny informací. Tato směrnice proto mimo jiné zahrnuje nejnovější změny ve společném standardu OECD pro oznamování, včetně začlenění ustanovení o elektronických penězích a digitálních měnách centrálních bank, obsažených v části II dokumentu „Rámec pro oznamování kryptoaktiv a změny společného rámce pro oznamování“, schváleného OECD dne 26. srpna 2022, a rozšíření působnosti automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem na některá rozhodnutí týkající se fyzických osob. Při provádění nejnovějších změn společného standardu pro oznamování, jak jsou obsaženy v této směrnici, a jak již bylo uvedeno v odůvodnění směrnice Rady 2014/107/EU (7) ve vztahu k původní verzi společného standardu pro oznamování, by členské státy měly využívat komentáře k modelové dohodě příslušných orgánů vydané OECD a společný standard OECD pro oznamování, nyní včetně jeho nejnovějších změn, jako zdroj objasnění a výkladu a s cílem zajistit konzistentní uplatňování v členských státech.

(27)

Elektronické peníze, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (8), se v Unii často používají a objem transakcí a jejich celková hodnota se neustále zvyšují. Směrnice 2011/16/EU se však na elektronické peníze výslovně nevztahuje. Členské státy zaujímají k elektronickým penězům různé přístupy. V důsledku toho se na související produkty ne vždy vztahují stávající kategorie příjmu a majetku podle směrnice 2011/16/EU. Uvedená směrnice by proto měla být doplněna o pravidla, která zajistí, aby se oznamovací povinnosti vztahovaly i na elektronické peníze.

(28)

Aby se odstranily mezery, které umožňují daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, měly by mít členské státy povinnost vyměňovat si informace o příjmech z dividend vyplacených mimo schovatelské účty. Příjmy plynoucí z dividend vyplacených mimo schovatelské účty by proto měly být zahrnuty do kategorií příjmů podléhajících automatické výměně informací.

(29)

Daňové identifikační číslo (DIČ) je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly párovat obdržené informace s údaji, které jsou k dispozici ve vnitrostátních databázích. Díky němu mohou členské státy lépe identifikovat příslušné daňové poplatníky a správně vyměřit související daně. Proto je důležité, aby členské státy zahrnovaly DIČ oznamovaných fyzických osob a subjektů do oznamování a sdělování informací v rámci výměny informací týkajících se kategorií příjmů a majetku podléhajících povinné automatické výměně informací, finančních účtů, předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen, zpráv podle jednotlivých zemí, přeshraničních uspořádání, která se mají oznamovat, informací o prodejcích na digitálních platformách a kryptoaktiv.

(30)

Ke zvýšení dostupnosti DIČ pro příslušné orgány členských států by měl každý členský stát učinit nezbytná opatření s cílem požadovat, aby DIČ fyzických osob a subjektů vydaná členským státem, jehož jsou rezidenty, byla oznamována v souvislosti s příjmy ze zaměstnání, odměnami ředitelů a důchody a v souvislosti s předběžnými daňovými rozhodnutími s přeshraničním prvkem a předběžnými posouzeními převodních cen, zprávami podle jednotlivých zemí a přeshraničními uspořádáními, která se mají oznamovat. Tato opatření mohou mimo jiné zahrnovat zavedení vnitrostátních právních požadavků na oznamování DIČ, a to do konce lhůty pro provedení stanovené v této směrnici. Po vstupu směrnice Rady (EU) 2022/2523 (9) v platnost a s ohledem na pravidla „bezpečných přístavů“ v ní stanovená je navíc důležité zajistit řádné párování v souvislosti s povinnou automatickou výměnou informací o zprávách podle jednotlivých zemí podle směrnice 2011/16/EU. Členské státy však rovněž uznávají, že mohou nastat ojedinělé situace, kdy jednoduše není možné, aby oznamující subjekt nebo oznamující fyzická osoba informaci o DIČ získaly a oznámily, včetně případů, kdy oznamující subjekt nebo oznamující fyzická osoba nebyly i přes maximální úsilí schopny informaci o DIČ získat nebo DIČ nebylo daňovému poplatníkovi vydáno.

(31)

Pokud je příslušný orgán daného členského státu získal, měl by každý členský stát uvádět DIČ fyzických osob a subjektů vydaná členským státem, jehož jsou rezidenty, při výměnách informací týkajících se předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen, zpráv podle jednotlivých zemí a přeshraničních uspořádání, která se mají oznamovat.

(32)

Jelikož neprobíhá výměna informací o daňových rozhodnutích týkajících se fyzických osob, znamená to, že orgány daňové správy dotčených členských států si nemusí být existence těchto rozhodnutí vědomy. Existuje tedy riziko vzniku příležitostí k daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Ke snížení tohoto rizika i administrativní zátěže by se měla automatická výměna informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem rozšířit i na tato rozhodnutí, pokud částka transakce nebo řady transakcí uvedená v předběžném daňovém rozhodnutí s přeshraničním prvkem převyšuje určitou prahovou hodnotu.

(33)

Automatické výměně by měla podléhat rovněž předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem, která určují, zda určitá osoba je či není pro daňové účely rezidentem v členském státě, který rozhodnutí vydal. V zájmu proporcionality a snížení administrativní zátěže by však předmětem automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem neměly být některé běžné formy předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem pouze z toho důvodu, že mohou zahrnovat prvek určení, zda určitá fyzická osoba je či není pro daňové účely rezidentem v členském státě. Výměna informací by neměla probíhat u předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem, která se týkají zdanění u zdroje v souvislosti s příjmy nerezidentů ze zaměstnání, odměnami ředitelů a důchody, ledaže částka příslušné transakce nebo řady transakcí uvedená v předběžném daňovém rozhodnutí s přeshraničním prvkem převyšuje prahovou hodnotu.

(34)

Očekává se, že řada členských států zavede jako zjednodušený a standardizovaný způsob identifikace poskytovatelů služeb a daňových poplatníků identifikační služby. Členské státy, které chtějí tento formát identifikace využívat, by měly mít možnost tak učinit, pokud to neovlivní tok a kvalitu informací dalších členských států, které tyto identifikační služby nevyužívají. Využívání identifikačních služeb by proto nemělo mít vliv na postupy náležité péče ani na požadavky na shromažďování informací. Navíc pokud se takový přístup v určitých ohledech odchýlí od odpovídajících standardů OECD pro automatickou výměnu informací, neměla by ustanovení této směrnice týkající se využívání identifikačních služeb mít vliv na určení toho, zda informace oznamované a vyměňované na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii jsou rovnocenné nebo odpovídají informacím uvedeným v této směrnici.

(35)

Je důležité, aby se informace sdělované podle směrnice 2011/16/EU v zásadě používaly pro vyměřování, správu a vymáhání daní, které spadají do věcné oblasti působnosti uvedené směrnice. Z důvodu nejasného rámce však vznikla nejistota ohledně využití informací. Vzhledem k vazbám mezi daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem a praním peněz, a to i z hlediska vymáhání, je vhodné vyjasnit, že by mělo být možné informace sdělované mezi členskými státy použít i pro vyměřování, správu a vymáhání cel a pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

(36)

Informací shromažďované a vyměňované na základě směrnice 2011/16/EU mohou být, vzhledem ke svému množství a povaze, užitečné i v některých dalších oblastech. Ačkoli by se použití těchto informací v jiných oblastech mělo zpravidla omezit na oblasti, které členský stát je poskytující schválil v souladu s touto směrnicí, je třeba umožnit jejich širší využití ve zvláštních a závažných situacích a v případech, v nichž bylo na úrovni Unie dohodnuto přijetí opatření. Takovými situacemi by byly zejména případy, kdy byla přijata rozhodnutí podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se omezujících opatření. Informace vyměňované podle směrnice 2011/16/EU mohou být velmi důležité pro odhalování porušování nebo obcházení omezujících opatření. Případné porušení omezujících opatření bude následně relevantní i pro daňové účely, neboť vyhýbání se omezujícím opatřením bude ve většině případů znamenat i vyhýbání se daňovým povinnostem ve vztahu k dotčenému majetku. Vzhledem k pravděpodobným synergiím a úzkému propojení mezi odhalováním obcházení omezujících opatření a odhalováním vyhýbání se daňovým povinnostem je proto vhodné povolit další použití těchto informací.

(37)

Je nezbytné, aby příslušný orgán každého členského státu, který obdrží informace sdělované podle směrnice 2011/16/EU, tyto informace použil. Proto je vhodné vyžadovat, aby příslušný orgán každého členského státu zavedl účinný mechanismus pro zajištění použití informací získaných prostřednictvím oznamování nebo výměny informací podle směrnice 2011/16/EU. Toto použití informací může zahrnovat například programy pro dobrovolné dodržování předpisů, výzvy za účelem oznámení, informační kampaně, předvyplnění daňových přiznání, hodnocení rizik, zúžené a celkové kontroly, daňové klasifikace, daňové odhady, začlenění do domácích systémů a další s daněmi související opatření.

(38)

Aby se posílilo účinné využívání zdrojů, usnadnila se výměna informací a zabránilo se tomu, aby každý členský stát musel provádět podobné změny ve svých systémech pro ukládání informací, měl by být pro sdělované informace o kryptoaktivech zřízen centrální rejstřík, který bude přístupný všem členským státům a pouze pro statistické účely Komisi a do něhož by členské státy vkládaly oznamované informace a kde by je uchovávaly, a to namísto výměny těchto informací zabezpečenou elektronickou poštou. Členským státům by měl být v tomto centrálním rejstříku umožněn pouze přístup k údajům, které se týkají jejich vlastních rezidentů. Veškerý přístup do centrálního rejstříku a jeho omezení by měly být v souladu s požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10). Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí praktických opatření nezbytných pro zřízení takového centrálního rejstříku. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(39)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k vytvoření nástroje umožňujícího elektronické a automatizované ověření správnosti DIČ, které poskytl daňový poplatník nebo oznamující subjekt nebo fyzická osoba. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Účelem tohoto IT nástroje, který má být poskytnut členským státům, je pomoci orgánům daňové správy zvýšit míru spárování a obecně zlepšit kvalitu vyměňovaných informací.

(40)

Minimální doba uchovávání záznamů o informacích získaných výměnou informací mezi členskými státy podle směrnice 2011/16/EU by neměla být delší, než je nezbytné, ale v žádném případě ne kratší než pět let. Členské státy by neměly uchovávat informace déle, než je nezbytné k dosažení cílů této směrnice.

(41)

Oznamující finanční instituce, zprostředkovatelé, oznamující provozovatelé platforem, oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo příslušné orgány členských států jsou správci údajů ve smyslu nařízení (EU) 2016/679. Pokud účely a prostředky zpracování osobních údajů stanoví společně dva nebo více z těchto správců, jsou považováni za společné správce. Za společné správce centrálního rejstříku se například považují příslušné orgány členských států, které se společně dohodly na osobních údajích, které mají být zpracovávány, a na způsobu jejich zpracovávání.

(42)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání pravidel podle této směrnice, měly by členské státy stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací oznámených oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, a přijmout veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. I když je volba sankcí i nadále na členských státech, měly by být stanovené sankce účinné, přiměřené a odrazující.

(43)	Za účelem harmonizace časového rozvrhu posuzování uplatňování směrnice 2011/16/EU a vyhodnocování charakteristických znaků podle přílohy IV této směrnice, které se provádí každé dva roky, by měly být tyto hodnotící procesy sladěny.

(44)

S ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 8. prosince 2022 ve věci C-694/20, Orde van Vlaamse Balies a další (11), by směrnice 2011/16/EU měla být změněna tak, aby její ustanovení neměla za následek požadavek, aby advokát jednající jako zprostředkovatel v situaci, kdy je z důvodu profesní mlčenlivosti, kterou je vázán, zproštěn oznamovací povinnosti, měl povinnost informovat jakéhokoli jiného zprostředkovatele, který není jeho klientem, o jeho oznamovací povinnosti. Avšak každý zprostředkovatel, který je z důvodu profesní mlčenlivosti, kterou je vázán, zproštěn oznamovací povinnosti, by měl být i nadále povinen neprodleně informovat svého klienta o jeho oznamovacích povinnostech.

(45)	Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (12) a vydal stanovisko dne 3. dubna 2023 (13).

(46)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Zejména zajišťuje plné dodržování práva na ochranu osobních údajů stanoveného v článku 8 Listiny. V tomto ohledu je důležité připomenout, že na zpracovávání osobních údajů podle směrnice 2011/16/EU se vztahují nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725. Tato směrnice rovněž usiluje o zajištění plného dodržování svobody podnikání.

(47)

Jelikož cíle směrnice 2011/16/EU, totiž účinné správní spolupráce mezi členskými státy za podmínek slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(48)	Směrnice 2011/16/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2011/16/EU se mění takto:

Článek 3 se mění takto:

bod 9 se mění takto:

v prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

pro účely čl. 8 odst. 1 a článků 8a až 8ad systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech. Pro účely čl. 8 odst. 1 se dostupnými informacemi rozumějí informace v daňových záznamech sdělujícího členského státu, které jsou dostupné v souladu s postupy pro shromažďování a zpracovávání informací v daném členském státě;“

ii)

v prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	pro účely jiných ustanovení této směrnice než čl. 8 odst. 1 a 3a a článků 8a až 8ad systematické sdělování předem určených informací podle prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto bodu.“;

iii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Zvýrazněné termíny použité v tomto článku, čl. 8 odst. 3a a 7a, čl. 21 odst. 2 a příloze IV je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze I. Zvýrazněné termíny použité v čl. 21 odst. 5 a čl. 25 odst. 3 a 4 je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze I, V nebo VI. Zvýrazněné termíny použité v článku 8aa a příloze III je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze III. Zvýrazněné termíny použité v článku 8ac a příloze V je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze V. Zvýrazněné termíny použité v článku 8ad a příloze VI je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze VI.“;

v bodě 14 prvním pododstavci se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)	souvisí s přeshraniční transakcí nebo otázkou, zda činnosti vykonávané určitou osobou v jiné jurisdikci vytvářejí stálou provozovnu, nebo otázkou, zda fyzická osoba je či není pro daňové účely rezidentem v členském státě, který rozhodnutí vydal, a“;

doplňují se nové body, které znějí:

„28.	„příjmy z dividend vyplacených mimo schovatelské účty“ dividendy nebo jiné příjmy považované za dividendy v členském státě plátce, které jsou vyplaceny nebo připsány na účet jiný než schovatelský účet ve smyslu oddílu VIII pododdílu C bodu 3 přílohy I;

29.

„produkty životního pojištění, na něž se nevztahují jiné právní nástroje Unie týkající se výměny informací a další podobná opatření“pojistné smlouvy, jiné než pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou podléhající oznamovací povinnosti podle oddílu I přílohy I, u nichž je pojistné plnění ze smluv splatné v případě smrti pojistníka;

30.	„adresou distribuovaného registru“ adresa distribuovaného registru podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (*1);

31.	„zákazníkem“ pro účely článku 8ab jakýkoli zprostředkovatel nebo příslušný daňový poplatník, který v souvislosti s přeshraničním uspořádáním, které se má oznamovat, obdrží služby, včetně pomoci, poradenství, konzultací nebo pokynů, od zprostředkovatele, který podléhá zákonné profesní mlčenlivosti.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40).“ "

Článek 8 se mění takto:

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Příslušný orgán každého členského státu sdělí automatickou výměnou příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu veškeré dostupné informace týkající se rezidentů tohoto jiného členského státu o níže uvedených konkrétních kategoriích příjmu a majetku, jak jsou chápány podle vnitrostátních právních předpisů členského státu, který tyto informace sděluje:

a)	příjmy ze zaměstnání;

b)	odměny ředitelů;

c)	příjmy z produktů životního pojištění, na něž se nevztahují jiné právní nástroje Unie týkající se výměny informací a další podobná opatření;

důchody;

e)	vlastnictví nemovitého majetku a příjmy z něho;

f)	licenční poplatky;

g)	příjmy z dividend vyplacených mimo schovatelské účty jiné než příjmy z dividend osvobozených od daně z příjmů právnických osob podle článků 4, 5 nebo 6 směrnice Rady 2011/96/EU (*2).

(*2) Směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 345, 29.12.2011, s. 8).“;"

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Před 1. lednem 2026 uvědomí členské státy Komisi alespoň o pěti kategoriích uvedených v odst. 1 prvním pododstavci, pro které příslušný orgán každého členského státu sdělí automatickou výměnou příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu informace o rezidentech tohoto jiného členského státu. Tyto informace se týkají daňových období začínajících 1. ledna 2026 nebo později.“;

odstavec 7a se nahrazuje tímto:

„7a. „Členské státy zajistí, aby subjekty, které mají být považovány za neoznamující finanční instituce, splňovaly veškeré požadavky stanovené v oddíle VIII pododdíle B bodě 1 písm. c) přílohy I a aby účty, které mají být považovány za vyňaté účty, splňovaly veškeré požadavky stanovené v oddíle VIII pododdíle C bodě 17 písm. g) přílohy I, a zejména aby status finanční instituce jakožto neoznamující finanční instituce nebo status účtu jakožto vyňatého účtu nemařil účely této směrnice.“

Článek 8a se mění takto:

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem, která se týkají výlučně daňových záležitostí jedné nebo více fyzických osob, s výjimkou případů, kdy bylo toto rozhodnutí vydáno, změněno nebo obnoveno po 1. lednu 2026 a kdy:

a)	částka transakce nebo řady transakcí, jichž se předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem týká, převyšuje 1 500 000 EUR (nebo odpovídající částku v jakékoli jiné měně), pokud je v něm uvedena, nebo

b)	předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem určuje, zda určitá osoba je či není pro daňové účely rezidentem v členském státě, který toto rozhodnutí vydal.

Pro účely prvního pododstavce písm. a), a aniž je dotčena částka uvedená v předběžném daňovém rozhodnutí s přeshraničním prvkem, zahrnuje částka předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem u řady transakcí týkajících se různého zboží, služeb nebo majetku celkovou podkladovou hodnotu. Částky se nesčítají, pokud jsou stejné zboží, služby nebo majetek předmětem několika transakcí.

Bez ohledu na první pododstavec písm. b) nesmí výměna informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem týkajících se fyzických osob zahrnovat taková daňová rozhodnutí o zdanění u zdroje v souvislosti s příjmy nerezidentů ze zaměstnání, odměnami ředitelů nebo důchody.“;

odstavec 6 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	identifikační údaje osoby jiné než fyzické osoby, ledaže se předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem týká fyzické osoby a sděluje se podle odstavců 1 a 4, a případně skupiny osob, k níž náleží;“,

ii)

písmeno k) se nahrazuje tímto:

„k)

identifikační údaje každé osoby jiné než fyzické osoby, ledaže se předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem týká fyzické osoby a sděluje se podle odstavců 1 a 4, v případných dalších členských státech, která může být předběžným daňovým rozhodnutím s přeshraničním prvkem nebo předběžným posouzením převodních cen dotčena (s informací o tom, se kterými členskými státy jsou dotčené osoby spojeny), a“.

Článek 8ab se mění takto:

v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„5. Každý členský stát může přijmout nezbytná opatření, aby zprostředkovatelé měli právo na zproštění povinnosti podávat informace o přeshraničním uspořádání, které se má oznamovat, jestliže by tato oznamovací povinnost představovala porušení zákonné profesní mlčenlivosti podle vnitrostátního práva daného členského státu. Za takové situace přijme každý členský stát nezbytná opatření, aby od každého zprostředkovatele, který byl zproštěn této povinnosti, vyžadoval neprodlené informování jeho zákazníka, je-li tento zákazník zprostředkovatelem, nebo pokud takový zprostředkovatel není, je-li zákazník příslušným daňovým poplatníkem, o jeho oznamovací povinnosti podle odstavce 6.“

;

odstavec 14 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

identifikační údaje zprostředkovatelů jiných než zprostředkovatelů, kteří jsou zproštěni povinnosti podávat informace z důvodu zákonné profesní mlčenlivosti podle odstavce 5, a příslušných daňových poplatníků, včetně jejich jména, data a místa narození (v případě fyzických osob), rezidence pro daňové účely, daňového identifikačního čísla (DIČ), a případně osob, které jsou přidruženými podniky příslušného daňového poplatníka;“

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

shrnutí obsahu přeshraničního uspořádání, které se má oznamovat, včetně odkazu na označení, pod nímž je obecně známo, pokud existuje, a popis příslušných uspořádání a jakékoli další informace, které by mohly příslušnému orgánu pomoci při posuzování možného daňového rizika, aniž by tím došlo k vyzrazení obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu, nebo k vyzrazení informací, které by odporovalo veřejnému pořádku;“.

V čl. 8ac odst. 2 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

„m)

identifikátor identifikační služby a členský stát, který jej přidělil, pokud se oznamující provozovatel platformy spoléhá na přímé potvrzení totožnosti a rezidence prodejce prostřednictvím identifikační služby poskytnuté členským státem nebo Unií za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence prodejce; v těchto případech není nutné sdělovat členskému státu, který identifikátor identifikační služby přidělil, informace uvedené v písmenech c) až g).“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8ad

Rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací oznamovaných oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby od oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy vyžadoval plnění požadavků na oznamování stanovených v oddíle II přílohy VI a uplatňování postupů náležité péče stanovených v oddíle III přílohy VI. Každý členský stát rovněž zajistí účinné provádění a dodržování uvedených opatření v souladu s oddílem V přílohy VI.

2. Podle použitelných požadavků na oznamování obsažených v oddíle II přílohy VI a postupů náležité péče obsažených v oddíle III přílohy VI sdělí příslušný orgán členského státu, v němž probíhá oznamování podle odstavce 1 tohoto článku, automatickou výměnou a ve lhůtě stanovené v odstavci 6 tohoto článku informace uvedené v odstavci 3 tohoto článku příslušným orgánům dotčených členských států v souladu s praktickými opatřeními přijatými podle článku 21.

3. Příslušný orgán členského státu sdělí o každé oznamované osobě tyto informace:

jméno/název, adresu, členský stát nebo členské státy, jichž je rezidentem, DIČ a v případě fyzické osoby datum a místo narození každého oznamovaného uživatele a v případě jakéhokoli subjektu, který je po uplatnění postupů náležité péče stanovených v oddíle III přílohy VI identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, které jsou oznamovanými osobami, název, adresu, členský stát nebo členské státy, jichž je rezidentem, a DIČ tohoto subjektu a jméno/název, adresu, členský stát nebo členské státy, jichž je rezidentem, DIČ a datum a místo narození každé ovládající osoby daného subjektu, která je oznamovanou osobou, jakož i úlohu či úlohy, na jejichž základě je každá taková oznamovaná osoba ovládající osobou subjektu.

Bez ohledu na první pododstavec tohoto písmene platí, že pokud se oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy spoléhá na přímé potvrzení totožnosti a rezidence oznamované osoby prostřednictvím identifikační služby poskytnuté členským státem nebo Unií za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence oznamované osoby, zahrnují informace, jež mají být o oznamované osobě sděleny členskému státu, který identifikátor identifikační služby přidělil, jméno/název, identifikátor identifikační služby a členský stát, který jej přidělil, jakož i úlohu či úlohy, na jejichž základě je každá oznamovaná osoba ovládající osobou subjektu;

b)	název, adresu, DIČ, a je-li k dispozici, individuální identifikační číslo uvedené v odstavci 7 a celosvětový identifikační kód právnické osoby oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

u každého druhu oznamovaného kryptoaktiva, s nímž oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy během příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období uskutečnil oznamované transakce, je-li to relevantní:

i)	celý název druhu oznamovaného kryptoaktiva;

ii)	úhrnnou hrubou zaplacenou částku, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u nabytí za fiat měnu;

iii)	úhrnnou hrubou obdrženou částku, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u prodejů za fiat měnu;

iv)	úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u nabytí za jiná oznamovaná kryptoaktiva;

v)	úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u prodejů za jiná oznamovaná kryptoaktiva;

vi)	úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných maloobchodních platebních transakcí;

vii)	úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí, s rozdělením podle druhu převodu, pokud je oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy znám, u převodů ve prospěch oznamovaného uživatele, na které se nevztahují body ii) a iv);

viii)

úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí, s rozdělením podle druhu převodu, pokud je oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy znám, u převodů od oznamovaného uživatele, na které se nevztahují body iii), v) a vi), a

ix)

úhrnnou reálnou tržní hodnotu, jakož i úhrnný počet jednotek u převodů uskutečněných oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy na adresy distribuovaného registru podle nařízení (EU) 2023/1114, o nichž není známo, že by byly spojeny s poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálními aktivy nebo finanční institucí.

Pro účely písm. c) bodů ii) a iii) se zaplacená nebo obdržená částka sděluje ve fiat měně, ve které byla zaplacena nebo obdržena. V případě, že byly částky zaplaceny nebo obdrženy ve více fiat měnách, sdělují se v jediné fiat měně, přičemž přepočtení se provede k okamžiku každé oznamované transakce způsobem, který oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy důsledně uplatňuje.

Pro účely písm. c) bodů iv) až ix) se reálná tržní hodnota určí a sdělí v jediné fiat měně, přičemž ocenění se provede k okamžiku každé oznamované transakce způsobem, který oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy důsledně uplatňuje.

Ve sdělovaných informacích se upřesní fiat měna, v níž jsou jednotlivé částky vykazovány.

4. K usnadnění výměny informací podle odstavce 3 tohoto článku přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů nezbytná praktická opatření, včetně opatření pro standardizaci sdělování informací podle uvedeného odstavce, jako součást postupu pro stanovení standardního elektronického formuláře podle čl. 20 odst. 5. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.

5. Komise nemá přístup k informacím uvedeným v odst. 3 písm. a) a b).

6. Sdělení podle odstavce 3 tohoto článku se uskutečňuje na standardním elektronickém formuláři uvedeném v čl. 20 odst. 5 do devíti měsíců po skončení kalendářního roku, kterého se týkají požadavky na oznamování platné pro oznamující poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. První informace se sdělují za příslušný kalendářní rok nebo jiné vhodné oznamovací období ode dne 1. ledna 2026.

7. Pro účely plnění požadavků na oznamování podle odstavce 1 stanoví každý členský stát nezbytná pravidla, která provozovateli kryptoaktiv uloží, aby se registroval v Unii. Příslušný orgán členského státu registrace přidělí takovému provozovateli kryptoaktiv individuální identifikační číslo.

Členské státy stanoví pravidla, podle kterých se provozovatel kryptoaktiv může rozhodnout zaregistrovat u příslušného orgánu jediného členského státu v souladu s pravidly stanovenými v příloze VI oddíle V pododdíle F.

Členské státy přijmou nezbytná opatření, která uloží, že provozovateli kryptoaktiv, jehož registrace byla zrušena v souladu s přílohou VI oddílem V pododdílem F bodem 7, může být opětovná registrace povolena pouze pod podmínkou, že orgánům dotčeného členského státu poskytne vhodné záruky svého úmyslu dodržovat požadavky na oznamování v rámci Unie, včetně případných dosud nesplněných požadavků na oznamování.

8. Odstavec 7 tohoto článku se nevztahuje na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu přílohy VI oddílu IV pododdílu B bodu 1.

9. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví praktická a technická opatření nezbytná k registraci a identifikaci provozovatelů kryptoaktiv. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.

10. Komise do 31. prosince 2025 zřídí registr provozovatelů kryptoaktiv, v němž se zaznamenávají informace, které mají být sdělovány v souladu s přílohou VI oddílem V pododdílem F bodem 2. Tento registr je k dispozici příslušným orgánům všech členských států.

11. Komise na odůvodněnou žádost kteréhokoli členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů určí, zda informace, které musí být automaticky vyměňovány na základě dohody mezi příslušnými orgány dotčeného členského státu a jurisdikce mimo Unii ve smyslu přílohy VI oddílu IV pododdílu F bodu 5, odpovídají informacím uvedeným v příloze VI oddíle II pododdíle B. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.

Členský stát žádající o opatření uvedené v prvním pododstavci zašle Komisi odůvodněnou žádost.

Pokud se Komise domnívá, že nemá k dispozici všechny informace potřebné k posouzení žádosti, kontaktuje do dvou měsíců od obdržení takové žádosti dotčený členský stát a upřesní, které další informace požaduje. Jakmile má Komise k dispozici všechny informace, které jsou podle jejího názoru potřebné, oznámí to do jednoho měsíce dožadujícímu členskému státu a předá příslušné informace výboru podle čl. 26 odst. 1.

Jedná-li Komise z vlastního podnětu, přijme prováděcí akt podle prvního pododstavce pouze ohledně dohody mezi příslušnými orgány s jurisdikcí mimo Unii, která vyžaduje automatickou výměnu informací o fyzické osobě nebo subjektu, které jsou zákazníkem oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy pro účely provádění oznamovaných transakcí, uzavřené některým členským státem.

Při určování toho, zda jsou informace o oznamovaných transakcích odpovídajícími informacemi ve smyslu prvního pododstavce, Komise náležitě zohlední rozsah, v němž režim, z něhož takové informace vycházejí, odpovídá režimu stanovenému v příloze VI, zejména pokud jde o:

a)	vymezení oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, oznamovaného uživatele a oznamované transakce;

b)	postupy stanovené za účelem identifikace oznamovaných uživatelů;

c)	požadavky na oznamování;

d)	pravidla a správní postupy, které mají mít jurisdikce mimo Unii zavedeny, aby zajistily účinné uplatňování a dodržování postupů náležité péče a požadavků na oznamování, které jsou v uvedeném režimu stanoveny.

Postup stanovený v tomto odstavci se použije rovněž pro určení toho, že dané informace již nejsou odpovídajícími informacemi ve smyslu přílohy VI oddílu IV pododdílu F bodu 5.

12. Bez ohledu na odstavec 11 platí, že pokud je jako minimální nebo rovnocenný standard určen mezinárodní standard pro podávání zpráv a automatickou výměnu informací o kryptoaktivech, nevyžaduje se již, aby Komise prostřednictvím prováděcích aktů určovala, zda jsou informace, které mají být automaticky vyměňovány na základě provádění tohoto standardu a dohody příslušných orgánů mezi dotčeným členským státem nebo dotčenými členskými státy a jurisdikcí mimo Unii, odpovídajícími informacemi. Má se za to, že tyto informace odpovídají informacím, které jsou požadovány podle této směrnice, pokud existuje dohoda příslušných orgánů mezi příslušnými orgány všech dotčených členských států a jurisdikcí mimo Unii, která vyžaduje automatickou výměnu informací o fyzické osobě nebo subjektu, které jsou zákazníkem oznamujícího poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv pro účely provádění oznamovaných transakcí. Odpovídající ustanovení tohoto článku a přílohy VI se pro tyto účely již nepoužijí.“

Článek 16 se mění takto:

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Informace sdělované mezi členskými státy v jakékoli formě podle této směrnice podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel. Tyto informace mohou být použity pro vyměření, správu a vymáhání daní podle vnitrostátního práva členských států týkajícího se daní uvedených v článku 2 a DPH, jiných nepřímých daní a cel a pro boj proti praní peněz a financování terorismu.“

;

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Příslušný orgán, který obdrží informace a dokumenty, může přijaté informace a dokumenty použít bez souhlasu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce rovněž ke kterémukoli účelu, na který se vztahuje akt založený na článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie, a sdílet je za tímto účelem s příslušným orgánem odpovědným za omezující opatření v dotčeném členském státě.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Jestliže se příslušný orgán členského státu domnívá, že informace, které získal od příslušného orgánu jiného členského státu, mohou být užitečné pro účely uvedené v odstavci 1 příslušnému orgánu třetího členského státu, může mu je předat za předpokladu, že je toto předání v souladu s pravidly a postupy stanovenými v této směrnici. O svém záměru předat informace třetímu členskému státu uvědomí příslušný orgán členského státu, z nějž informace pocházejí. Členský stát, z nějž informace pocházejí, s tím může vyjádřit nesouhlas do patnácti kalendářních dnů ode dne, kdy obdržel sdělení členského státu, který hodlá dotčené informace předat.“

8)	V článku 18 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Příslušný orgán každého členského státu zavede účinný mechanismus pro zajištění použití informací získaných prostřednictvím oznamování nebo výměny informací podle článků 8 až 8ad.“

V článku 20 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví standardní elektronické formuláře, včetně jazykového režimu v těchto případech:

a)	pro automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen podle článku 8a před 1. lednem 2017;

b)	pro automatickou výměnu informací o přeshraničních uspořádáních, která se mají oznamovat podle článku 8ab, před 30. červnem 2019;

c)	pro automatickou výměnu informací o oznamovaných kryptoaktivech podle článku 8ad před 30. červnem 2025.

Tyto standardní elektronické formuláře nesmějí přesahovat rámec prvků výměny informací uvedených v čl. 8a odst. 6, čl. 8ab odst. 14 a čl. 8ad odst. 3 a dalších souvisejících oblastí spojených s těmito prvky nutných pro dosažení cílů článků 8a, 8ab a 8ad.

Jazykové režimy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nebrání členským státům ve sdělování informací podle článků 8a a 8ab v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Uvedené jazykové režimy však mohou stanovit, že se klíčové prvky těchto informací zasílají rovněž v jiném úředním jazyce Unie.

Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.“

10)

Článek 21 se mění takto:

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Do 31. prosince 2017 vyvine Komise zabezpečený centrální rejstřík členských států pro správní spolupráci v oblasti daní, ve kterém se v zájmu zajištění automatické výměny stanovené v čl. 8a odst. 1 a 2 zaznamenávají informace, jež mají být sdělovány podle uvedených odstavců, a zajistí jeho technickou a logistickou podporu.

Do 31. prosince 2019 vyvine Komise zabezpečený centrální rejstřík členských států pro správní spolupráci v oblasti daní, ve kterém se v zájmu zajištění automatické výměny stanovené v čl. 8ab odst. 13, 14 a 16 zaznamenávají informace, jež mají být sdělovány podle uvedených odstavců, a zajistí jeho technickou a logistickou podporu.

Do 31. prosince 2026 vyvine Komise zabezpečený centrální rejstřík členských států pro správní spolupráci v oblasti daní, ve kterém se v zájmu zajištění automatické výměny stanovené v čl. 8ad odst. 2 a 3 zaznamenávají informace, jež mají být sdělovány podle uvedených odstavců, a zajistí jeho technickou a logistickou podporu.

K informacím zaznamenaným v tomto rejstříku mají přístup příslušné orgány všech členských států. Pokud však jde o informace, jež mají být sdělovány podle čl. 8ad odst. 2 a 3, má příslušný orgán členského státu přístup pouze k informacím týkajícím se oznamovaných uživatelů a oznamovaných osob, již jsou rezidenty daného členského státu. Komise má k informacím zaznamenaným v tomto rejstříku rovněž přístup, avšak s omezeními stanovenými v čl. 8a odst. 8, čl. 8ab odst. 17 a čl. 8ad odst. 5 a pouze pro účely shromažďování statistických údajů v souladu s odstavcem 7 tohoto článku. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů nezbytná praktická opatření. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.

Dokud nebude tento zabezpečený centrální rejstřík v provozu, provádí se automatická výměna stanovená v čl. 8a odst. 1 a 2, čl. 8ab odst. 13, 14 a 16 a čl. 8ad odst. 2 a 3 v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a platnými praktickými opatřeními.“

;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8. Komise poskytne členským státům nástroj umožňující elektronické a automatizované ověřování správnosti daňového identifikačního čísla, které oznamující subjekt nebo daňový poplatník uvedl pro účely automatické výměny informací.

Technické parametry nástroje uvedeného v prvním pododstavci vypracuje Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.“

11)

V článku 22 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„3. Členské státy uchovávají záznamy informací získaných automatickou výměnou informací podle článků 8 až 8ad pouze po nezbytnou dobu, v každém případě však nejméně pět let ode dne jejich získání, za účelem dosažení cílů této směrnice.

4. Členské státy usilují o zajištění toho, aby bylo oznamujícímu subjektu umožněno získat elektronickými prostředky potvrzení o platnosti informací o daňovém identifikačním čísle každého daňového poplatníka, kterého se týká výměna informací podle článků 8 až 8ad. Potvrzení informací o daňovém identifikačním čísle lze požadovat pouze pro účely ověření správnosti údajů uvedených v čl. 8 odst. 1 a 3a, čl. 8a odst. 6, čl. 8aa odst. 3, čl. 8ab odst. 14, čl. 8ac odst. 2 a čl. 8ad odst. 3.“

12)

V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Každý členský stát ve vztahu k sobě monitoruje a hodnotí účinnost správní spolupráce podle této směrnice, a to i v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a jednou ročně sděluje výsledky svého hodnocení Komisi. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme formu a podmínky předávání tohoto ročního hodnocení. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.“

13)

Článek 25 se mění takto:

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Oznamující finanční instituce, zprostředkovatelé, oznamující provozovatelé platforem, oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy a příslušné orgány členských států se považují za správce údajů, kteří jednají samostatně nebo společně. Komise při zpracování osobních údajů pro účely této směrnice plní požadavky na zpracovatele stanovené v nařízení (EU) 2018/1725 a má se za to, že zpracovává osobní údaje jménem správců. Zpracování se řídí smlouvou ve smyslu čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725.“

;

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4. Bez ohledu na odstavec 1 každý členský stát zajistí, aby každá oznamující finanční instituce, zprostředkovatel, oznamující provozovatel platformy nebo oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, podle okolností, kteří spadají do jeho jurisdikce:

a)	informovali každou dotčenou fyzickou osobu o tom, že informace, které se jí týkají, budou shromažďovány a předávány v souladu s touto směrnicí, a

b)	poskytli každé dotčené fyzické osobě veškeré informace, na které má od správce údajů právo, v dostatečném časovém předstihu tak, aby tato fyzická osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu údajů, a v každém případě před oznámením těchto informací.“

14)

Článek 25a se nahrazuje tímto:

„Článek 25a

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a týkajících se článků 8aa až 8ad a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

15)	V článku 27 se zrušuje odstavec 2.

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 27c

Oznamování a sdělování daňového identifikačního čísla

1. Každý členský stát učiní nezbytná opatření s cílem požadovat, aby bylo daňové identifikační číslo oznamovaných fyzických osob nebo subjektů vydané členským státem, jehož jsou rezidenty, oznámeno oznamujícím subjektem nebo oznamující fyzickou osobou a sděleno každým členským státem, pokud to články a přílohy této směrnice výslovně vyžadují a způsobem v nich stanoveným.

2. Pro daňová období začínající dne 1. ledna 2030 nebo později přijme každý členský stát nezbytná opatření s cílem požadovat, aby bylo daňové identifikační číslo rezidentů vydané členským státem, jehož jsou rezidenty, oznamováno pokud možno s ohledem na informace uvedené v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a d), pokud se jedná o kategorie příjmů a majetku, o nichž by byly informace sděleny, i kdyby daňové identifikační číslo nebylo k dispozici.

3. Pro daňová období začínající dne 1. ledna 2028 nebo později přijme každý členský stát nezbytná opatření s cílem požadovat, aby bylo daňové identifikační číslo fyzických osob a subjektů vydané členským státem, jehož jsou rezidenty, oznamováno pokud možno s ohledem na informace uvedené v čl. 8a odst. 6 písm. a) a k) a daňové identifikační číslo oznamovaných fyzických osob a subjektů s ohledem na informace uvedené v čl. 8aa odst. 3 písm. b) a čl. 8ab odst. 14 písm. h).

4. Pro daňová období začínající dne 1. ledna 2028 nebo později zahrne každý členský stát daňové identifikační číslo fyzických osob a subjektů vydané členským státem, jehož jsou rezidenty, pokud je příslušný orgán členského státu získal, do sdělení informací uvedených v čl. 8a odst. 6 písm. a) a k) a daňové identifikační číslo oznamovaných fyzických osob a subjektů do sdělení informací uvedených v čl. 8aa odst. 3 písm. b) a čl. 8ab odst. 14 písm. h).“

17)	Příloha I se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

18)	Příloha V se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

19)	Znění obsažené v příloze III této směrnice se doplňuje jako příloha VI.

Článek 2

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne 31. prosince 2025. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2026.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy do dne 31. prosince 2027 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 bodem 10 této směrnice, jakož i s čl. 1 bodem 15 této směrnice ve vztahu k čl. 27c odst. 4 a 5 směrnice 2011/16/EU. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2028.

3. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy do dne 31. prosince 2029 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 bodem 15 této směrnice ve vztahu k čl. 27c odst. 3 směrnice 2011/16/EU. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2030.

4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 17. října 2023.

Za Radu

předsedkyně

N. CALVIÑO SANTAMARÍA

(1) Stanovisko ze dne 13. září 2023 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Stanovisko ze dne 23. března 2023 (Úř. věst. C 184, 25.5.2023, s. 55).

(3) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7) Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(9) Směrnici Rady (EU) 2022/2523 ze dne 15. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii (Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(11) Rozsudek Soudního dvora ze dne 8. prosince 2022, Orde van Vlaamse Balies a další, C-964/20, ECLI:EU:C:2022:963.

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(13) Úř. věst. C 199, 7.6.2023, s. 5.

PŘÍLOHA I

Příloha I směrnice 2011/16/EU se mění takto:

Oddíl I se mění takto:

pododdíl A se mění takto:

úvodní slova a body 1 a 2 se nahrazují tímto:

„A.

S výhradou pododdílů C až F oznamuje každá oznamující finanční instituce příslušnému orgánu svého členského státu o každém svém oznamovaném účtu:

tyto informace:

a)	jméno/název, adresu, členský stát nebo členské státy, jichž je rezidentem, DIČ a v případě fyzické osoby datum a místo narození každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu, a zda majitel účtu předložil platné čestné prohlášení;

je-li majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění postupů náležité péče v souladu s oddíly V, VI a VII identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, které jsou oznamovanou osobou, název, adresu, členský stát nebo členské státy a případnou jinou jurisdikci či jurisdikce, jichž je rezidentem, a DIČ tohoto subjektu a jméno/název, adresu, členský stát nebo členské státy, jichž je rezidentem, DIČ a datum a místo narození každé oznamované osoby, jakož i úlohu či úlohy, na jejichž základě je každá oznamovaná osoba ovládající osobou subjektu, a zda bylo za každou oznamovanou osobu předloženo platné čestné prohlášení;

c)	informace o tom, zda se jedná o společný účet, včetně počtu majitelů společného účtu;

2)	číslo účtu (nebo pokud číslo účtu neexistuje, jeho funkční ekvivalent), typ účtu a zda se jedná o dříve existující účet nebo nový účet;“,

ii)

bod 6 se nahrazuje tímto:

„6.	v případě jakéhokoli depozitního účtu celkovou hrubou výši úroku vyplaceného nebo připsaného na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období;“

iii)

vkládá se nový bod, který zní:

„6a.	v případě jakékoli majetkové účasti v investičním subjektu, který je právním uspořádáním, úlohu nebo úlohy, na jejichž základě je oznamovaná osoba držitelem majetkové účasti, a“;

pododdíl C se nahrazuje tímto:

„C.

Bez ohledu na pododdíl A bod 1 platí ve vztahu ke každému oznamovanému účtu, který je dříve existujícím účtem, že DIČ a datum narození nemusí být oznamovány, pokud nejsou v záznamech oznamující finanční instituce a vnitrostátní právo ani žádný právní nástroj Unie nijak nevyžaduje, aby oznamující finanční instituce tyto informace shromažďovala. Nicméně oznamující finanční instituce je povinna vyvinout přiměřené úsilí, aby DIČ a datum narození týkající se dříve existujících účtů získala do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly tyto dříve existující účty identifikovány jako oznamované účty, a kdykoli je povinna aktualizovat informace týkající se dříve existujícího účtu podle vnitrostátních postupů AML/KYC.“;

doplňuje se nový pododdíl, který zní:

„F.

Bez ohledu na pododdíl A bod 5 písm. b) platí, že pokud si oznamující finanční instituce s ohledem na jakoukoli jasně identifikovanou skupinu účtů nezvolí jinak, není nutné oznamovat hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku v rozsahu, v jakém tyto výnosy oznamuje v souladu s článkem 8ad.“

V oddíle VI bodě 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC, pokud jsou tyto postupy v souladu se směrnicí (EU) 2015/849. Pokud oznamující finanční instituce nemá právní povinnost uplatňovat postupy AML/KYC, které jsou v souladu se směrnicí (EU) 2015/849, uplatňuje pro účely určení ovládajících osob velmi podobné postupy.“

V oddíle VII se vkládá nový pododdíl, který zní:

„Aa.

Dočasně chybějící čestné prohlášení. Pokud oznamující finanční instituce za výjimečných okolností nemůže získat čestné prohlášení v souvislosti s novým účtem včas, aby splnila své povinnosti v oblasti náležité péče a oznamování za oznamovací období, během něhož byl účet otevřen, uplatňuje postupy náležité péče pro dříve existující účty, dokud takové čestné prohlášení nezíská a nepotvrdí.“

(4)

Oddíl VIII se mění takto:

v pododdíle A se body 5, 6 a 7 nahrazují tímto:

„5.

Termínem „depozitní instituce“ se rozumí jakýkoli subjekt, který:

a)	přijímá vklady v rámci běžných bankovních služeb nebo podobného podnikání nebo

b)	drží elektronické peníze nebo digitální měny centrální banky ve prospěch zákazníků.

Termínem „investiční subjekt“ se rozumí jakýkoli subjekt,

který v rámci svého podnikání vykonává primárně jednu nebo několik z níže uvedených činností nebo operací pro zákazníka nebo v jeho zastoupení:

i)	obchodování s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladovými certifikáty, deriváty atd.), měnami, měnovými, úrokovými a indexovými nástroji, převoditelnými cennými papíry nebo s komoditními futures;

ii)	individuální nebo kolektivní správu portfolia nebo

iii)	jiné investování, správu nebo obhospodařování finančního majetku, peněžních prostředků nebo oznamovaných kryptoaktiv v zastoupení jiných osob, nebo

jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem nebo oznamovanými kryptoaktivy, pokud je tento subjekt řízen jiným subjektem, jenž je depozitní institucí, schovatelskou institucí, specifikovanou pojišťovnou nebo investičním subjektem podle písmene a).

Se subjektem se nakládá jako s tím, který v rámci svého podnikání vykonává primárně jednu nebo několik činností uvedených v pododdíle A bodě 6 písm. a) nebo jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem nebo oznamovanými kryptoaktivy za účelem uvedeným v pododdíle A bodě 6 písm. b), jestliže jeho hrubý příjem pocházející z relevantních činností činí alespoň 50 % jeho hrubého příjmu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu. Pro účely pododdílu A bodu 6 písm. a) podbodu iii) termín „jiné investování, správa nebo obhospodařování finančního majetku, peněžních prostředků nebo oznamovaných kryptoaktiv v zastoupení jiných osob“ nezahrnuje poskytování služeb realizujících směnné transakce pro zákazníka nebo v jeho zastoupení. Termín „ investiční subjekt “ nezahrnuje subjekt, který je aktivním nefinančním subjektem, protože splňuje kterékoli z kritérií uvedených v pododdíle D bodě 8 písm. d) až g).

Tento bod je třeba vykládat způsobem, který je v souladu s obdobným zněním uvedeným v definici „finanční instituce“ ve směrnici (EU) 2015/849.

Termín „finanční majetek“ zahrnuje cenné papíry (například akciový podíl ve společnosti, podíl nebo skutečné vlastnictví v osobní společnosti s velkým množstvím společníků nebo ve veřejně obchodované osobní společnosti nebo svěřenském fondu, směnka, dluhopis, dlužní úpis nebo jiný doklad o dluhu), podíl společníka, komoditu, swap (například úrokové swapy, měnové swapy, bazické swapy, úrokové stropy, úrokové floory, komoditní swapy, akciové swapy, swapy založené na akciovém indexu nebo podobné deriváty), pojistné smlouvy nebo smlouvy o pojištění důchodu nebo jakýkoli jiný podíl (včetně futures, forwardů či opcí) v cenném papíru, oznamovaném kryptoaktivu, podílu společníka, komoditě, swapu, pojistné smlouvě nebo smlouvě o pojištění důchodu. Termín „finanční majetek“ nezahrnuje přímý podíl na nemovitém majetku, který není vázán na dluh.“;

v pododdíle A se doplňují nové body, které znějí:

„9.

Pro účely této přílohy se termínem „elektronické peníze“ rozumí jakýkoli produkt, který:

a)	je digitálním zachycením jediné fiat měny;

b)	je vydán při přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí;

c)	představuje pohledávku vůči vydavateli denominovanou ve stejné fiat měně;

d)	je přijímán při platbě fyzickou nebo právnickou osobou jinou, než je vydavatel, a

e)	lze na základě regulačních požadavků, kterým vydavatel podléhá, na žádost držitele daného produktu kdykoli zpětně vyměnit v nominální hodnotě vůči téže fiat měně.

Termín „ elektronické peníze “ nezahrnuje produkt vytvořený výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků od zákazníka jiné osobě na základě pokynů zákazníka. Produkt není vytvořen výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků, pokud jsou v rámci běžné obchodní činnosti převádějícího subjektu peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení pokynů k usnadnění převodu nebo, pokud nejsou obdrženy žádné pokyny, po obdržení peněžních prostředků.

10.

Termínem „fiat měna“ se rozumí úřední měna jurisdikce vydaná jurisdikcí nebo centrální bankou či měnovým orgánem určeným jurisdikcí, která je reprezentována fyzickými bankovkami nebo mincemi nebo penězi v různých digitálních formách, včetně bankovních rezerv a digitálních měn centrální banky. Tento termín zahrnuje rovněž peníze komerčních bank a produkty elektronických peněz (elektronické peníze).

11.	Termínem „digitální měna centrální banky“ se rozumí jakákoli digitální fiat měna vydaná centrální bankou nebo jiným měnovým orgánem.

12.	Termínem „kryptoaktivum“ se rozumí kryptoaktivum ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) 2023/1114.

13.

Termínem „oznamované kryptoaktivum“ se rozumí jakékoli kryptoaktivum jiné než digitální měna centrální banky, elektronické peníze nebo jakékoli kryptoaktivum, u něhož oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy náležitým způsobem určil, že je nelze použít pro účely plateb nebo investic.

14.

Termínem „směnná transakce“ se rozumí jakákoli:

a)	směna mezi oznamovanými kryptoaktivy a fiat měnami a

b)	směna v rámci jedné formy nebo mezi více formami oznamovaných kryptoaktiv.“;

v pododdíle B bodě 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

vládním subjektem, mezinárodní organizací nebo centrální bankou, s výjimkou:

i)	případů, kdy se jedná o platby, které jsou odvozeny z pohledávky držené v souvislosti s podnikatelskou finanční činností stejného typu, jakou vykonávají specifikovaná pojišťovna, schovatelská instituce nebo depozitní instituce, nebo

ii)	případů, kdy se jedná o činnosti spočívajících ve spravování digitálních měn centrální banky majitelům účtů, kteří nejsou finančními institucemi, vládními subjekty, mezinárodními organizacemi ani centrálními bankami.“;

v pododdíle C se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.

Termín „depozitní účet“ zahrnuje jakýkoli podnikatelský, běžný, spořicí, termínový účet nebo penzijní (thrift) účet či účet, který je doložen vkladovým certifikátem, penzijním (thrift) certifikátem, investičním certifikátem, dluhovým certifikátem nebo jiným podobným nástrojem, vedený depozitní institucí. Depozitní účet rovněž zahrnuje:

a)	částku drženou pojišťovnou na základě smlouvy s garantovanou investicí nebo podobného ujednání, podle nichž se vyplácí nebo připisuje výnos z této částky;

b)	účet nebo fiktivní účet, který představuje veškeré elektronické peníze držené ve prospěch zákazníka, a

c)	účet, na kterém je ve prospěch zákazníka držena jedna nebo více digitálních měn centrální banky.“;

v pododdíle C se body 9 a 10 nahrazují tímto:

„9.

Termínem „dříve existující účet“ se rozumí:

a)	finanční účet vedený oznamující finanční institucí k 31. prosinci 2015 nebo, pokud je účet považován za finanční účet výhradně na základě změn této směrnice provedených směrnicí Rady (EU) 2023/2226 (*1), k 31. prosinci 2025;

jakýkoli finanční účet majitele účtu bez ohledu na to, kdy byl tento finanční účet založen, jestliže:

i)	daný majitel účtu má u oznamující finanční instituce (nebo u propojeného subjektu v témže členském státě jako oznamující finanční instituce) finanční účet, který je dříve existujícím účtem ve smyslu pododdílu C bodu 9 písm. a);

ii)

pro účely splnění standardů požadavků znalosti podle oddílu VII pododdílu A a pro účely zjišťování zůstatku či hodnoty kteréhokoli z finančních účtů při uplatňování jakékoli prahové hodnoty zachází oznamující finanční instituce (a případný propojený subjekt v témže členském státě jako oznamující finanční instituce) s oběma uvedenými finančními účty i s jakýmikoli dalšími finančními účty daného majitele účtu, které jsou podle písmene b) tohoto bodu považovány za dříve existující účty, jako s jediným finančním účtem;

iii)	v souvislosti s finančním účtem, na nějž se vztahují postupy AML/KYC, je oznamující finanční instituci povoleno uvedené postupy u tohoto finančního účtu vykonat spolehnutím se na postupy AML/KYC provedené pro dříve existující účet podle písmene a) tohoto bodu a

iv)	založení finančního účtu nevyžaduje, aby majitel účtu o sobě jako o zákazníkovi poskytl nové, doplňující nebo pozměněné informace jiné než pro účely této směrnice.

10.	Termínem „nový účet“ se rozumí finanční účet vedený oznamující finanční institucí a založený dne 1. ledna 2016 nebo později nebo, pokud je účet považován za finanční účet výhradně na základě změn této směrnice provedených směrnicí (EU) 2023/2226, dne 1. ledna 2026 nebo později.

(*1) Nařízení Rady (EU) 2023/2226 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L, 2023/2226, 24.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2226/oj).“;"

v pododdíle C se bod 17 mění takto:

v písmeni e) se doplňuje nový podbod, který zní:

„v)

se založením společnosti nebo zvýšením jejího kapitálu za předpokladu, že účet splňuje tyto požadavky:

—	účet je využíván výhradně k ukládání kapitálu, který má být použit pro účely založení společnosti nebo zvýšení jejího kapitálu, jak je stanoveno zákonem,

—	veškeré částky na účtu jsou blokovány, dokud oznamující finanční instituce neobdrží nezávislé potvrzení o založení společnosti nebo o zvýšení jejího kapitálu,

—	po založení společnosti nebo zvýšení jejího kapitálu dojde ke zrušení účtu nebo k jeho přeměně na účet na jméno dané společnosti,

—	veškeré zpětné úhrady vyplývající z neúspěšného založení společnosti nebo zvýšení jejího kapitálu, od nichž se odečtou poplatky poskytovateli služeb a podobné poplatky, jsou prováděny výhradně osobám, které tyto částky vložily, a

—	účet nebyl založen před více než dvanácti měsíci;“

ii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ea)

depozitní účet, který představuje veškeré elektronické peníze držené ve prospěch zákazníka, pokud v žádném dni v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období nepřesáhl klouzavý průměrný 90denní úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu na konci dne během kterýchkoliv 90 po sobě jdoucích dnů částku 10 000 USD;“

v pododdíle D se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.

Termínem „oznamovaná osoba“ se rozumí osoba z členského státu, která není:

a)	subjektem, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na jednom nebo několika zavedených trzích s cennými papíry;

b)	jakýmkoli subjektem, který je propojeným subjektem se subjektem podle písmene a);

c)	vládním subjektem;

d)	mezinárodní organizací;

e)	centrální bankou nebo

f)	finanční institucí.“;

v pododdíle E se doplňuje nový bod, který zní:

„7.	Termínem „identifikační služba“ se rozumí elektronický postup, který členský stát nebo Unie bezplatně zpřístupňuje oznamující finanční instituci za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence majitele účtu nebo ovládající osoby.“

5)	V oddíle IX se doplňuje nový odstavec, který zní: „Za účelem dosažení cílů této směrnice zůstanou záznamy uvedené v prvním odstavci bodě 2 k dispozici pouze po nezbytnou dobu, v každém případě však nejméně pět let.“

Doplňuje se nový oddíl, který zní:

„Oddíl XI

PŘECHODNÁ OPATŘENÍ

Bez ohledu na oddíl I pododdíl A bod 1 písm. b) a bod 6a se u každého oznamovaného účtu, který je veden oznamující finanční institucí k 31. prosinci 2025, a za oznamovací období končící do druhého kalendářního roku následujícího po tomto dni informace týkající se úlohy či úloh, na jejichž základě je každá oznamovaná osoba ovládající osobou nebo držitelem majetkové účasti subjektu, musí oznamovat pouze tehdy, pokud jsou tyto informace dostupné v datech s možností elektronického vyhledávání uchovávaných oznamující finanční institucí.“

PŘÍLOHA II

Příloha V směrnice 2011/16/EU se mění takto:

V oddíle I pododdíle C se doplňuje nový bod, který zní:

„10.	„Identifikační službou“ se rozumí elektronický postup, který členský stát nebo Unie bezplatně zpřístupňuje oznamujícímu provozovateli platformy za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence prodávajícího.“

2)	V oddíle II pododdíle B se zrušuje bod 3.

V oddíle III pododdíle B se doplňuje nový bod, který zní:

„4.

Bez ohledu na bod 2 písm. a) a bod 3 písm. a) není oznamující provozovatel platformy povinen oznamovat informace, které jsou povinně shromažďovány podle oddílu II pododdílu B, pokud podává oznámení příslušnému orgánu, který používá identifikační službu a spoléhá se na přímé potvrzení totožnosti a rezidence prodejce prostřednictvím identifikační služby poskytované členským státem nebo Unií za účelem zjištění totožnosti a všech daňových rezidencí prodejce. Jestliže se oznamující provozovatel platformy při zjišťování totožnosti a všech daňových rezidencí oznamovaného prodejce spolehl na identifikační službu, oznamují se název, identifikátor nebo identifikátory identifikační služby a členský stát nebo členské státy, které je přidělily.“

V oddíle IV pododdíle F bodě 5 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„5.	Členský stát jediné registrace vyřadí oznamujícího provozovatele platformy z centrálního registru v těchto případech:“.

PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA VI

POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ, POSTUPY NÁLEŽITÉ PÉČE A JINÁ PRAVIDLA PRO OZNAMUJÍCÍ POSKYTOVATELE SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S KRYPTOAKTIVY

Tato příloha stanoví požadavky na oznamování, postupy náležité péče a jiná pravidla, jež mají uplatňovat oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby mohly členské státy sdělovat automatickou výměnou informace uvedené v článku 8ad.

Tato příloha rovněž stanoví pravidla a správní postupy, které mají mít členské státy zavedeny, aby zajistily účinné uplatňování a dodržování požadavků na oznamování a postupů náležité péče, které jsou v ní stanoveny.

ODDÍL I

POVINNOSTI OZNAMUJÍCÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S KRYPTOAKTIVY

Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu oddílu IV pododdílu B bodu 3 podléhá v členském státě požadavkům na oznamování stanoveným v oddíle II a požadavkům na náležitou péči stanoveným v oddíle III:

1)	je-li subjektem povoleným členským státem v souladu s článkem 63 nařízení (EU) 2023/1114 nebo oprávněným poskytovat služby související s kryptoaktivy po oznámení členskému státu v souladu s článkem 60 nařízení (EU) 2023/1114 nebo

není-li subjektem povoleným členským státem v souladu s článkem 63 nařízení (EU) 2023/1114 nebo oprávněným poskytovat služby související s kryptoaktivy po oznámení členskému státu v souladu s článkem 60 nařízení (EU) 2023/1114 a je-li:

a)	subjektem nebo fyzickou osobou, která je rezidentem pro daňové účely v některém členském státě;

b)	subjektem, který i) je založen nebo organizován podle práva některého členského státu a ii) má buď právní subjektivitu v některém členském státě, nebo má povinnost podávat daňové přiznání nebo informační přehledy k daním daňovým orgánům v některém členském státě, pokud jde o příjmy tohoto subjektu;

c)	subjektem řízeným z některého členského státu nebo

d)	subjektem nebo fyzickou osobou, která má v některém členském státě řádné místo podnikání.

B.	Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podléhá v členském státě požadavkům na oznamování stanoveným v oddíle II a požadavkům na náležitou péči stanoveným v oddíle III, pokud jde o oznamované transakce uskutečněné prostřednictvím pobočky nacházející se v členském státě.

Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je subjektem, není povinen plnit požadavky na oznamování stanovené v oddíle II a požadavky na náležitou péči stanovené v oddíle III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 2 písm. c) nebo d), pokud tyto požadavky plní v kterémkoli jiném členském státě nebo v kvalifikované jurisdikci mimo Unii na základě toho, že je subjektem, který a) je založen nebo organizován podle práva takového členského státu nebo kvalifikované jurisdikce mimo Unii a b) má buď právní subjektivitu v daném jiném členském státě nebo kvalifikované jurisdikci mimo Unii, nebo má povinnost podávat daňové přiznání nebo informační přehledy k daním daňovým orgánům v daném jiném členském státě nebo kvalifikované jurisdikci mimo Unii, pokud jde o příjmy subjektu.

Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je fyzickou osobou, není povinen plnit požadavky na oznamování stanovené v oddíle II a požadavky na náležitou péči stanovené v oddíle III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 2 písm. d), pokud tyto požadavky plní v kterémkoli jiném členském státě nebo v kvalifikované jurisdikci mimo Unii na základě toho, že je v tomto členském státě nebo kvalifikované jurisdikci mimo Unii rezidentem pro daňové účely.

Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy není povinen plnit požadavky na oznamování stanovené v oddíle II a požadavky na náležitou péči stanovené v oddíle III v členském státě, kterému podléhá podle pododdílu A bodu 2 písm. a), b), c) nebo d), pokud některému členskému státu předložil oznámení ve formátu stanoveném daným členským státem potvrzující, že tyto požadavky plní na základě pravidel kteréhokoli jiného členského státu nebo kvalifikované jurisdikce mimo Unii podle kritérií, která jsou velmi podobná pododdílu A bodu 2 písm. a), b), c) nebo d).

Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy není povinen plnit požadavky na oznamování stanovené v oddíle II a požadavky na náležitou péči stanovené v oddíle III v členském státě, pokud jde o oznamované transakce, které uskutečňuje prostřednictvím pobočky v kterémkoli jiném členském státě nebo kvalifikované jurisdikci mimo Unii, jestliže tyto požadavky plní tato pobočka v kterémkoli jiném takovém členském státě nebo kvalifikované jurisdikci mimo Unii.

ODDÍL II

POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ

A.	Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu oddílu I pododdílů A a B je povinen oznamovat informace stanovené v pododdíle B tohoto oddílu příslušnému orgánu členského státu, v němž podléhá požadavkům na oznamování v souladu s oddílem I.

Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy je povinen za každý příslušný kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období a v souladu s povinnostmi oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy stanovenými v oddíle I a postupy náležité péče stanovenými v oddíle III oznamovat následující informace týkající se jeho uživatelů kryptoaktiv, kteří jsou oznamovanými uživateli nebo jejichž ovládající osoby jsou oznamovanými osobami:

jméno/název, adresu, členský stát nebo členské státy, jichž je rezidentem, DIČ a v případě fyzické osoby datum a místo narození každého oznamovaného uživatele a v případě jakéhokoli subjektu, který je po uplatnění postupů náležité péče stanovených v oddíle III identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, název, adresu, členský stát nebo členské státy, jichž je rezidentem, a DIČ tohoto subjektu a jméno, adresu, členský stát nebo členské státy, jichž je rezidentem, DIČ a datum a místo narození každé ovládající osoby daného subjektu, která je oznamovanou osobou, jakož i úlohu či úlohy, na jejichž základě je každá taková oznamovaná osoba ovládající osobou subjektu;

bez ohledu na první pododstavec tohoto bodu platí, že pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podává oznámení příslušnému orgánu, které používá identifikační službu a spoléhá se na přímé potvrzení totožnosti a rezidence oznamované osoby prostřednictvím identifikační služby poskytované členským státem nebo Unií za účelem zjištění totožnosti a všech daňových rezidencí oznamované osoby, jsou informacemi, jež mají být o oznamované osobě oznámeny, jméno/název, identifikátor nebo identifikátory identifikační služby a členský stát nebo členské státy, které je vydaly, jakož i úloha či úlohy, na jejichž základě je každá oznamovaná osoba ovládající osobou subjektu;

2)	jméno/název, adresu, DIČ, a je-li k dispozici, individuální identifikační číslo uvedené v čl. 8ad odst. 7 a celosvětový identifikační kód právnické osoby oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

a)	celý název druhu oznamovaného kryptoaktiva;

b)	úhrnnou hrubou zaplacenou částku, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u nabytí za fiat měnu;

c)	úhrnnou hrubou obdrženou částku, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u prodejů za fiat měnu;

d)	úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u nabytí za jiná oznamovaná kryptoaktiva;

e)	úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí u prodejů za jiná oznamovaná kryptoaktiva;

f)	úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných maloobchodních platebních transakcí;

g)	úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí, s rozdělením podle druhu převodu, pokud je oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy znám, u převodů ve prospěch oznamovaného uživatele, na které se nevztahují písmena b) a d);

h)	úhrnnou reálnou tržní hodnotu, úhrnný počet jednotek a počet oznamovaných transakcí, s rozdělením podle druhu převodu, pokud je oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy znám, u převodů od oznamovaného uživatele, na které se nevztahují písmena c), e) a f), a

úhrnnou reálnou tržní hodnotu, jakož i úhrnný počet jednotlivých převodů uskutečněných oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy na adresy distribuovaného registru uvedené v nařízení (EU) 2023/1114, o nichž není známo, že by byly spojeny s poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálními aktivy nebo finanční institucí.

Pro účely písmen b) a c) se zaplacená nebo obdržená částka vykazuje ve fiat měně, ve které byla zaplacena nebo obdržena. V případě, že byly částky zaplaceny nebo obdrženy ve více fiat měnách, vykazují se v jediné měně, přičemž přepočet se provádí v okamžiku každé oznamované transakce způsobem, který oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy důsledně uplatňuje.

Pro účely písmen d) až i) se reálná tržní hodnota určuje a vykazuje v jediné měně, přičemž ocenění se provádí v okamžiku každé oznamované transakce způsobem, který oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy důsledně uplatňuje.

V oznamovaných informacích musí být uvedena fiat měna, v níž jsou jednotlivé částky vykazovány.

C.	Bez ohledu na pododdíl B bod 1 nemusí být oznamováno místo narození, ledaže je oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy jinak povinen jej získat a oznámit podle domácího práva.

D.	Informace vyjmenované v pododdíle B se oznamují ročně v kalendářním roce následujícím po roce, ke kterému se vztahují. První informace se oznamují za příslušný kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období od 1. ledna 2026.

Bez ohledu na pododdíly A a D tohoto oddílu není oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 2 písm. a), b), c) nebo d) povinen poskytovat informace stanovené v pododdíle B tohoto oddílu, pokud jde o oznamovaného uživatele nebo ovládající osobu, u níž plní oznamování těchto informací v jurisdikci mimo Unii, na kterou se vztahuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány s členským státem rezidence tohoto oznamovaného uživatele nebo ovládající osoby.

ODDÍL III

POSTUPY NÁLEŽITÉ PÉČE

Uživatel kryptoaktiv je považován za oznamovaného uživatele ode dne, kdy je jako takový identifikován na základě postupů náležité péče popsaných v tomto oddíle.

Postupy náležité péče pro uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob

Pro účely určení, zda je uživatel kryptoaktiv z řad fyzických osob oznamovaným uživatelem, se použijí tyto postupy.

Při vzniku vztahu s uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob, nebo s ohledem na dříve existující uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob do 1. ledna 2027, získá oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy čestné prohlášení, které mu umožní určit rezidenci či rezidence daného uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob pro daňové účely, a potvrdí dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací, které získal, včetně veškeré dokumentace shromážděné podle postupů hloubkové kontroly klienta.

Jestliže u uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob kdykoli dojde ke změně okolností, v jejímž důsledku se oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, nesmí oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy spoléhat na původní čestné prohlášení a musí získat platné čestné prohlášení nebo odůvodněné vysvětlení a ve vhodných případech dokumentaci dokládající platnost původního čestného prohlášení.

Postupy náležité péče pro uživatele kryptoaktiv z řad subjektů

Pro účely určení, zda je uživatel kryptoaktiv z řad subjektů oznamovaným uživatelem nebo subjektem jiným než vyňatou osobou nebo aktivním subjektem, který má jednu nebo více ovládajících osob, jež jsou oznamovanými osobami, se použijí tyto následující postupy.

Určení, zda je uživatel kryptoaktiv z řad subjektů oznamovanou osobou.

Při vzniku vztahu s uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů, nebo s ohledem na dříve existující uživatele kryptoaktiv z řad subjektů do 1. ledna 2027, získá oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy čestné prohlášení, které mu umožní určit rezidenci či rezidence uživatele kryptoaktiv z řad subjektů pro daňové účely, a potvrdí dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací, které získal, včetně veškeré dokumentace shromážděné podle postupů hloubkové kontroly klienta. Jestliže uživatel kryptoaktiv z řad subjektů prohlásí, že není nikde rezidentem pro daňové účely, může vzít oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy v potaz místo skutečného vedení nebo adresu hlavního sídla subjektu a podle nich určit, kde je uživatel kryptoaktiv z řad subjektů rezidentem.

Jestliže z čestného prohlášení vyplývá, že uživatel kryptoaktiv z řad subjektů je rezidentem členského státu, nakládá oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy s tímto uživatelem jako s oznamovaným uživatelem, pokud na základě čestného prohlášení nebo informací, které má k dispozici nebo které jsou veřejně dostupné, odůvodněně neurčí, že uživatel kryptoaktiv z řad subjektů je vyňatou osobou.

Určení, zda má subjekt jednu nebo více ovládajících osob, jež jsou oznamovanými osobami. U uživatele kryptoaktiv z řad subjektů, který není vyňatou osobou, oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy určí, zda má tento uživatel jednu nebo více ovládajících osob, jež jsou oznamovanými osobami, pokud na základě čestného prohlášení uživatele kryptoaktiv z řad subjektů neurčí, že je tento uživatel aktivním subjektem.

Určení ovládajících osob uživatele kryptoaktiv z řad subjektů. Pro účely určení ovládajících osob uživatele kryptoaktiv z řad subjektů může oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů hloubkové kontroly klienta, pokud jsou tyto postupy v souladu se směrnicí (EU) 2015/849. Pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nemá právní povinnost uplatňovat postupy hloubkové kontroly klienta, které jsou v souladu se směrnicí (EU) 2015/849, uplatňuje pro účely určení ovládajících osob velmi podobné postupy.

Určení, zda je ovládající osoba uživatele kryptoaktiv z řad subjektů oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba oznamovanou osobou, využívá oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy čestné prohlášení uživatele kryptoaktiv z řad subjektů nebo dané ovládající osoby, které mu umožní určit rezidenci či rezidence ovládající osoby pro daňové účely, a potvrdí dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací, které získal, včetně veškeré dokumentace shromážděné v souladu s postupy hloubkové kontroly klienta.

Jestliže u uživatele kryptoaktiv z řad subjektů nebo jeho ovládajících osob kdykoli dojde ke změně okolností, v jejímž důsledku se oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, nesmí oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy spoléhat na původní čestné prohlášení a musí získat platné čestné prohlášení nebo odůvodněné vysvětlení a ve vhodných případech dokumentaci dokládající platnost původního čestného prohlášení.

Požadavky na platnost čestných prohlášení

Čestné prohlášení poskytnuté uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob nebo ovládající osobou je platné, pouze pokud je podepsáno nebo jinak potvrzeno daným uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob nebo ovládající osobou, je datováno nejpozději v den přijetí a obsahuje následující informace týkající se uživatele kryptoaktiv z řad fyzických osob nebo ovládající osoby:

a)	jméno a příjmení;

b)	adresu bydliště;

c)	členský stát nebo členské státy, jichž jsou rezidentem pro daňové účely;

d)	u každé oznamované osoby DIČ pro každý členský stát;

e)	datum narození.

Čestné prohlášení poskytnuté uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů je platné, pouze pokud je podepsáno nebo jinak potvrzeno uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů, je datováno nejpozději v den přijetí a obsahuje následující informace týkající se uživatele kryptoaktiv z řad subjektů:

a)	oficiální název;

adresu;

c)	členský stát nebo členské státy, jichž je rezidentem pro daňové účely;

d)	u každé oznamované osoby DIČ pro každý členský stát;

v případě uživatele kryptoaktiv z řad subjektů, který není ani aktivním subjektem, ani vyňatou osobou, informace popsané v bodě 1 pro každou ovládající osobu uživatele kryptoaktiv z řad subjektů, ledaže tato ovládající osoba poskytla čestné prohlášení podle bodu 1, jakož i úlohu či úlohy, na jejichž základě je každá oznamovaná osoba ovládající osobou subjektu, pokud to již nebylo určeno na základě postupů hloubkové kontroly klienta;

f)	v příslušných případech informace o kritériích, která splňuje, aby mohl být považován za aktivní subjekt nebo vyňatou osobu.

Obecné požadavky na náležitou péči

Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je zároveň finanční institucí pro účely této směrnice, se může pro účely postupů náležité péče podle tohoto oddílu spoléhat na postupy náležité péče provedené podle oddílů IV a VI přílohy I. Může rovněž využít čestné prohlášení, které již bylo shromážděno pro jiné daňové účely, za předpokladu, že takové čestné prohlášení splňuje požadavky stanovené v pododdíle C tohoto oddílu.

2.	Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy se může při plnění povinností náležité péče stanovené v tomto oddíle III spoléhat na třetí stranu, avšak odpovědnost za jejich splnění nese i nadále sám.

ODDÍL IV

DEFINOVANÉ POJMY

Níže uvedené pojmy mají tento význam:

Oznamované kryptoaktivum

1.	„Kryptoaktivem“ se rozumí kryptoaktivum ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) 2023/1114.

2.	„Digitální měnou centrální banky“ se rozumí jakákoli digitální fiat měna vydaná centrální bankou nebo jiným měnovým orgánem.

„Centrální bankou“ se rozumí instituce, která je ze zákona nebo z rozhodnutí vlády nejvyšším orgánem – jiným než samotnou vládou dané jurisdikce – vydávajícím nástroje určené pro oběh jako měna. Tato instituce může zahrnovat zařízení, které je od vlády dané jurisdikce odděleno, bez ohledu na to, zda je zcela nebo zčásti vlastněno jurisdikcí.

4.	„Oznamovaným kryptoaktivem“ se rozumí jakékoli kryptoaktivum jiné než digitální měna centrální banky, elektronické peníze nebo jakékoli kryptoaktivum, u něhož oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy náležitým způsobem určil, že je nelze použít pro účely plateb nebo investic.

Pro účely této přílohy se „elektronickými penězi“ rozumí jakékoli kryptoaktivum, které:

a)	je digitálním zachycením jediné fiat měny;

b)	je vydáno při přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí;

c)	představuje pohledávku vůči vydavateli denominovanou ve stejné fiat měně;

d)	je přijímáno při platbě fyzickou nebo právnickou osobou jinou, než je vydavatel, a

e)	lze na základě právních požadavků, kterým vydavatel podléhá, na žádost držitele daného produktu kdykoli zpětně vyměnit v nominální hodnotě vůči téže fiat měně.

Termín „ elektronické peníze “ nezahrnuje produkt vytvořený výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků od zákazníka jiné osobě na základě pokynů zákazníka. Produkt není vytvořen výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků, pokud jsou v rámci běžné činnosti převádějícího subjektu peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení pokynů k usnadnění převodu nebo, pokud nejsou obdrženy žádné pokyny, po obdržení peněžních prostředků.

Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.	„Poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ se rozumí poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 15 nařízení (EU) 2023/1114.

2.	„Provozovatelem kryptoaktiv“ se rozumí poskytovatel, který poskytuje služby související s kryptoaktivy, jiný než poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

„Oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ se rozumí jakýkoli poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy a jakýkoli provozovatel kryptoaktiv, který poskytuje jednu nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy, při nichž uskutečňuje směnné transakce pro oznamovaného uživatele nebo v jeho zastoupení.

4.	„Službou související s kryptoaktivy“ se rozumí služba související s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) 2023/1114, včetně tzv. stakingu a půjček.

Oznamovaná transakce

„Oznamovanou transakcí“ se rozumí jakákoli:

a)	směnná transakce a

b)	převod oznamovaných kryptoaktiv.

„Směnnou transakcí“ se rozumí jakákoli:

a)	směna mezi oznamovanými kryptoaktivy a fiat měnami a

b)	směna v rámci jedné formy nebo mezi více formami oznamovaných kryptoaktiv.

3.	„Oznamovanou maloobchodní platební transakcí“ se rozumí převod oznamovaných kryptoaktiv jako úhrady za zboží nebo služby v hodnotě vyšší než 50 000 USD nebo ekvivalentní částky v jiné měně.

„Převodem“ se rozumí transakce, při níž dochází k přesunu oznamovaného kryptoaktiva z adresy nebo na adresu kryptoaktiv či z účtu nebo na účet kryptoaktiv jednoho uživatele kryptoaktiv, které nejsou vedeny oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy jménem téhož uživatele kryptoaktiv, přičemž oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na základě znalostí, které má k dispozici v době transakce, nemůže určit, že se jedná o směnnou transakci.

„Fiat měnou“ se rozumí úřední měna jurisdikce vydaná jurisdikcí nebo centrální bankou či měnovým orgánem určeným jurisdikcí, která je reprezentována fyzickými bankovkami nebo mincemi nebo penězi v různých digitálních formách, včetně bankovních rezerv a digitálních měn centrálních bank. Tento termín zahrnuje rovněž peníze komerčních bank a produkty elektronických peněz (elektronické peníze).

Oznamovaný uživatel

1.	„Oznamovaným uživatelem“ se rozumí uživatel kryptoaktiv, který je oznamovanou osobou a je rezidentem členského státu.

„Uživatelem kryptoaktiv“ se rozumí fyzická osoba či subjekt, který je zákazníkem oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy za účelem provádění oznamovaných transakcí. Fyzická osoba nebo subjekt jiný než finanční instituce nebo oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, které jednají jako uživatel kryptoaktiv ve prospěch jiné fyzické osoby nebo subjektu či jejich jménem jakožto zástupce, schovatelský správce, zmocněnec, osoba s podpisovým právem, investiční poradce nebo zprostředkovatel, se za uživatele kryptoaktiv nepovažují a za uživatele kryptoaktiv se považují daná jiná fyzická osoba nebo subjekt. Pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytuje službu, při níž uskutečňuje oznamované maloobchodní platební transakce pro obchodníka nebo v jeho zastoupení, považuje oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy za uživatele kryptoaktiv ve vztahu k takové oznamované maloobchodní platební transakci také zákazníka, který je protistranou obchodníka, je-li oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy povinen ověřit totožnost takového zákazníka z titulu oznamované maloobchodní platební transakce podle vnitrostátních pravidel boje proti praní peněz.

3.	„Uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob“ se rozumí uživatel kryptoaktiv, který je fyzickou osobou.

4.	„Dříve existujícím uživatelem kryptoaktiv z řad fyzických osob“ se rozumí uživatel kryptoaktiv z řad fyzických osob, který má zavedený vztah s oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy k 31. prosinci 2025.

5.	„Uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů“ se rozumí uživatel kryptoaktiv, který je subjektem.

6.	„Dříve existujícím uživatelem kryptoaktiv z řad subjektů“ se rozumí uživatel kryptoaktiv z řad subjektů, který má zavedený vztah s oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy k 31. prosinci 2025.

7.	„Oznamovanou osobou“ se rozumí osoba z členského státu jiná než vyňatá osoba.

„Osobou z členského státu“ se s ohledem na každý členský stát rozumí subjekt nebo fyzická osoba, která jsou rezidentem kteréhokoli členského státu podle daňové legislativy uvedeného členského státu, nebo pozůstalost po zesnulém, který byl rezidentem kteréhokoli jiného členského státu. Pro tyto účely se se subjektem typu osobní společnosti (partnership), osobní společnosti s ručením omezeným nebo obdobného právního uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu.

„Ovládajícími osobami“ se rozumějí fyzické osoby, které mají kontrolu nad subjektem. V případě svěřenského fondu se tímto termínem rozumí zakladatel, správce svěřenského majetku, případná osoba vykonávající dohled nad správou fondu, obmyšlený nebo skupina obmyšlených a jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem, a v případě právního uspořádání, které není svěřenským fondem, se tímto termínem rozumějí osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení. Pokud jde o oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, musí být termín „ovládající osoby“ vykládán způsobem, který je v souladu s pojmem „skutečný majitel“ ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849.

10.

„Aktivním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt, který splňuje některé z těchto kritérií:

méně než 50 % hrubého příjmu subjektu za předchozí kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období je pasivním příjmem a méně než 50 % aktiv držených subjektem během předchozího kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období jsou aktiva, která vytvářejí pasivní příjmy nebo jsou za účelem jejich vytváření držena;

všechny podstatné činnosti subjektu spočívají v držení všech nebo části vlastnických akcií jedné nebo několika dceřiných společností, které se zabývají obchodem nebo podnikáním, které je jiné než podnikání finanční instituce, nebo v poskytování financování a služeb takovým dceřiným společnostem, s tou výjimkou, že subjekt tento status nezíská, jestliže funguje nebo se prezentuje jako investiční fond, například jako soukromý akciový fond, rizikový kapitálový fond, fond zadlužených akvizičních struktur nebo některý investiční nástroj, jehož účelem je akvizice nebo financování společností a poté držení účastí v těchto společnostech ve formě kapitálových aktiv pro investiční účely;

c)	subjekt ještě neprovozuje podnikání a nemá žádnou předcházející provozní historii, ale investuje kapitál do aktiv s úmyslem provozovat jinou činnost, než je činnost finanční instituce, za předpokladu, že není způsobilý pro tuto výjimku po uplynutí 24 měsíců po datu počátečního uspořádání subjektu;

d)	subjekt v uplynulých pěti letech nebyl finanční institucí a probíhá likvidace jeho majetku nebo jeho reorganizace s cílem dále vykonávat nebo znovu začít činnost v podnikání jiném, než je podnikání finanční instituce;

subjekt se primárně zabývá finančními a zajišťovacími transakcemi s propojenými subjekty, které nejsou finančními institucemi, nebo pro tyto subjekty a neposkytuje financování ani zajišťovací služby žádnému subjektu, který není propojeným subjektem, za předpokladu, že skupina jakýchkoli takových propojených subjektů se primárně zabývá jiným podnikáním, než je podnikání finanční instituce, nebo

subjekt splňuje všechny tyto požadavky:

je zřízen a provozován ve své jurisdikci, kde je rezidentem, výhradně pro náboženské, charitativní, vědecké, umělecké, kulturní, sportovní nebo vzdělávací účely; nebo je zřízen a provozován ve své jurisdikci, kde je rezidentem, a je profesní organizací, obchodním spolkem, obchodní komorou, odborovou organizací, zemědělskou nebo zahradnickou organizací, občanským spolkem nebo organizací provozovanou výhradně za účelem podpory sociální péče;

ii)	v jurisdikci, kde je rezidentem, je osvobozen od daně z příjmů;

iii)	nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo majetku;

iv)

příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je rezidentem, nebo dokumenty o zřízení subjektu nepovolují, aby jakékoli příjmy nebo majetek subjektu byly rozděleny nebo využity ve prospěch soukromé osoby nebo necharitativního subjektu, s výjimkou vykonávání charitativních činností subjektu nebo provádění plateb přiměřené kompenzace za poskytnuté služby nebo plateb představujících přiměřenou tržní hodnotu majetku, který subjekt zakoupil, a

příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je rezidentem, nebo dokumenty o zřízení subjektu vyžadují, aby po likvidaci nebo zániku subjektu byl všechen jeho majetek distribuován vládnímu subjektu nebo jiné neziskové organizaci, nebo aby připadl vládě jurisdikce, kde je subjekt rezidentem, nebo jakémukoli dílčímu územnímu celku takové jurisdikce.

Vyňatá osoba

„Vyňatou osobou“ se rozumí:

a)	subjekt, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na jednom nebo více zavedených trzích s cennými papíry;

b)	jakýkoli subjekt, který je propojeným subjektem se subjektem podle písmene a);

c)	vládní subjekt;

d)	mezinárodní organizace;

e)	centrální banka nebo

f)	finanční instituce jiná než investiční subjekt podle bodu 5 písm. b).

2.	„Finanční institucí“ se rozumí schovatelská instituce, depozitní instituce, investiční subjekt nebo specifikovaná pojišťovna.

„Schovatelskou institucí“ se rozumí jakýkoli subjekt, jehož podstatnou část podnikání představuje držení finančního majetku na účet jiného. Subjekt drží finanční majetek na účet jiného jako podstatnou část svého podnikání tehdy, jestliže hrubý příjem tohoto subjektu přičitatelný držení finančního majetku a poskytování souvisejících finančních služeb činí alespoň 20 % jeho hrubého příjmu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem (nebo posledním dnem účetního období, které není kalendářním rokem) před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu.

„Depozitní institucí“ se rozumí jakýkoli subjekt, který:

a)	přijímá vklady v rámci běžných bankovních služeb nebo podobného podnikání nebo

b)	drží elektronické peníze nebo digitální měny centrální banky ve prospěch zákazníků.

„Investičním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt:

který v rámci svého podnikání vykonává primárně jednu nebo několik z níže uvedených činností nebo operací pro zákazníka nebo v jeho zastoupení:

i)	obchodování s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladovými certifikáty, deriváty atd.), měnami, měnovými, úrokovými a indexovými nástroji, převoditelnými cennými papíry nebo s komoditními futures;

ii)	individuální nebo kolektivní správu portfolia nebo

iii)	jiné investování, správu nebo obhospodařování finančního majetku, peněžních prostředků nebo oznamovaných kryptoaktiv v zastoupení jiných osob, nebo

b)	jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem nebo oznamovanými kryptoaktivy, pokud je subjekt řízen jiným subjektem, jenž je depozitní institucí, schovatelskou institucí, specifikovanou pojišťovnou nebo investičním subjektem podle písmene a).

Se subjektem se nakládá jako s tím, který v rámci svého podnikání vykonává primárně jednu nebo několik činností uvedených v pododdíle E bodě 5 písm. a) nebo jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem nebo oznamovanými kryptoaktivy za účelem uvedeným v pododdíle E bodě 5 písm. b), jestliže hrubý příjem subjektu pocházející z příslušných činností činí alespoň 50 % jeho hrubého příjmu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu.

Pro účely pododdílu E bodu 5 písm. a) podbodu iii) pojem „jiné investování, správa nebo obhospodařování finančního majetku, peněžních prostředků nebo oznamovaných kryptoaktiv v zastoupení jiných osob“ nezahrnuje poskytování služeb uskutečňujících směnné transakce pro zákazníka nebo v jeho zastoupení. Termín „ investiční subjekt “ nezahrnuje subjekt, který je aktivním subjektem, protože splňuje kterékoli z kritérií uvedených v pododdíle D bodě 10 písm. b) až e).

Tento bod je třeba vykládat způsobem, který je v souladu s obdobným zněním uvedeným v definici „finanční instituce“ v čl. 3 bodě 2 směrnice (EU) 2015/849.

6.	„Specifikovanou pojišťovnou“ se rozumí jakýkoli subjekt, který je pojišťovnou (nebo holdingovou společností pojišťovny), jež uzavírá pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo smlouvu o pojištění důchodu nebo je povinna provádět platby týkající se takových smluv.

„Vládním subjektem“ se rozumí vláda jurisdikce, jakýkoli dílčí územní celek jurisdikce (což pro vyloučení pochybností zahrnuje stát, kraj, okres nebo obec) nebo jakákoli agentura či zařízení zcela vlastněné jurisdikcí nebo kteroukoli jednou či více z výše uvedených možností. Tato kategorie se skládá z nedílných součástí, ovládaných subjektů a dílčích územních celků jurisdikce.

„Nedílnou součástí“ jurisdikce se rozumí jakákoli osoba, organizace, agentura, úřad, fond, zařízení nebo jiný orgán bez ohledu na jeho označení, který představuje vládní orgán jurisdikce. Čisté příjmy vládního orgánu musí být připisovány na jeho vlastní účet nebo na jiné účty jurisdikce, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby. Nedílnou součástí není žádná fyzická osoba, která je panovníkem, státním úředníkem nebo administrativním pracovníkem jednajícím jako soukromá osoba nebo ve svém osobním zájmu.

„Ovládaným subjektem“ se rozumí subjekt, který je formálně oddělen od jurisdikce nebo jinak představuje samostatný právní subjekt, za předpokladu, že:

i)	subjekt je přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo několika ovládaných subjektů zcela vlastněn a ovládán jedním nebo několika vládními subjekty;

ii)	čisté příjmy subjektu jsou připisovány na jeho vlastní účet nebo na účty jednoho nebo více vládních subjektů, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby, a

iii)	majetek subjektu po jeho zrušení přejde na jeden nebo více vládních subjektů.

Příjem neplyne ve prospěch soukromých osob, jestliže jsou zamýšlenými příjemci vládního programu a činnosti programu jsou vykonávány pro širokou veřejnost s ohledem na obecné blaho nebo souvisejí se správou určité fáze vlády. Bez ohledu na výše uvedené se však příjem považuje za příjem plynoucí ve prospěch soukromých osob, plyne-li z využívání vládního subjektu k podnikání, například podnikání v oblasti obchodního bankovnictví, jsou-li v rámci tohoto podnikání poskytovány finanční služby soukromým osobám.

„Mezinárodní organizací“ se rozumí jakákoli mezinárodní organizace nebo jí zcela vlastněná agentura či zařízení. Tato kategorie zahrnuje jakoukoli mezivládní organizaci (včetně nadnárodních):

a)	která se skládá především z vlád;

b)	která má s členským státem uzavřenu platnou dohodu o sídle nebo obdobnou dohodu a

c)	jejíž příjem neplyne ve prospěch soukromých osob.

„Finanční majetek“ zahrnuje cenné papíry (například akciový podíl ve společnosti, podíl nebo skutečné vlastnictví v osobní společnosti s velkým množstvím společníků nebo ve veřejně obchodované osobní společnosti nebo svěřenském fondu, směnka, dluhopis, dlužní úpis nebo jiný doklad o dluhu), podíl společníka, komoditu, swap (například úrokové swapy, měnové swapy, bazické swapy, úrokové stropy, úrokové floory, komoditní swapy, akciové swapy, swapy založené na akciovém indexu nebo podobné deriváty), pojistné smlouvy nebo smlouvy o pojištění důchodu nebo jakýkoli jiný podíl (včetně futures, forwardů či opcí) v cenných papírech, oznamovaných kryptoaktivech, podílu společníka, komoditě, swapu, pojistné smlouvě nebo smlouvě o pojištění důchodu. Termín „finanční majetek“ nezahrnuje přímý podíl na nemovitém majetku, který není vázán na dluh.

10.

„Majetkovou účastí“ se v případě osobní společnosti (partnership), která je finanční institucí, rozumí kapitálová účast nebo účast na výnosech z účasti v této osobní společnosti. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí, se majetkovou účastí rozumí účast držená jakoukoli osobou pokládanou za zakladatele nebo obmyšleného všech nebo části prostředků ve svěřenském fondu, nebo jakoukoli jinou fyzickou osobou mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem. Oznamovaná osoba je pokládána za obmyšleného svěřenského fondu, jestliže má právo přímo nebo nepřímo (například prostřednictvím zmocněnce) pobírat stanovený výnos nebo může přímo nebo nepřímo pobírat výnos ze svěřenského fondu podle volného uvážení.

11.	„Pojistnou smlouvou“ se rozumí smlouva (jiná než smlouva o pojištění důchodu), kterou se pojistitel zavazuje vyplatit částku v případě vzniku specifikované pojistné události zahrnující smrt, nemoc, úraz, odpovědnost nebo škodu na majetku.

12.

„Smlouvou o pojištění důchodu“ se rozumí smlouva, kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po určité období, které je zcela nebo zčásti určeno podle předpokládané délky života jedné nebo více osob. Tento termín rovněž zahrnuje smlouvu, která se považuje za smlouvu o pojištění důchodu podle práva nebo praxe členského státu nebo jiné jurisdikce, kde byla smlouva uzavřena, a kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po dobu několika let.

13.	„Pojistnou smlouvou s kapitálovou hodnotou“ se rozumí pojistná smlouva (jiná než zajišťovací smlouva uzavřená mezi dvěma pojišťovnami), která má kapitálovou hodnotu.

14.

„Kapitálovou hodnotou“ se rozumí vyšší z těchto částek: i) částka, na kterou má nárok pojistník v případě odkupu nebo ukončení smlouvy (bez odečtení jakýchkoli poplatků za odkup nebo půjčky z kapitálové hodnoty), a ii) částka, kterou si pojistník může vypůjčit podle smlouvy. Bez ohledu na výše uvedené termín „kapitálová hodnota“ nezahrnuje částku splatnou podle pojistné smlouvy:

a)	výhradně v důsledku smrti fyzické osoby kryté smlouvou o životním pojištění;

b)	jako plnění v případě újmy na zdraví nebo nemoci nebo jiné plnění, které kompenzuje ekonomickou ztrátu vyvolanou pojistnou událostí;

jako zpětnou úhradu dříve zaplaceného pojistného (minus náklady na pojištění bez ohledu na jejich skutečné uplatnění) pojistníkovi podle pojistné smlouvy (jiné než smlouvy o investičním životním pojištění nebo smlouvy o pojištění důchodu) z důvodu zrušení nebo ukončení smlouvy, snížení pojistného rizika v době účinnosti pojistné smlouvy nebo vyplývající z nového stanovení pojistného z důvodu opravy účetní nebo jiné podobné chyby;

d)	jako dividendu pojistníka (mimo dividendu při ukončení pojištění) za předpokladu, že se dividenda vztahuje k pojistné smlouvě, ze které lze vyplatit pouze plnění podle písmene b), nebo

e)	jako vrácení zálohy pojistného nebo splátky pojistného na pojistnou smlouvu, za kterou je pojistné hrazeno alespoň ročně, jestliže částka zálohy pojistného nebo splátky pojistného nepřevyšují následující roční pojistné splatné na základě této smlouvy.

Různé

1.	„Postupy hloubkové kontroly klienta“ se rozumějí postupy hloubkové kontroly klienta oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle směrnice (EU) 2015/849 nebo obdobné požadavky, kterým takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podléhá.

2.	„Subjektem“ se rozumí právnická osoba nebo právní uspořádání, například obchodní společnost, osobní společnost, svěřenský fond nebo nadace.

3.	Subjekt je „propojeným subjektem“ s jiným subjektem, je-li jeden z těchto subjektů ovládán druhým, nebo jsou oba subjekty ovládány společně. Ovládání pro tyto účely zahrnuje přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 % hlasů a podílu na subjektu.

„Pobočkou“ se rozumí jednotka, provozovna nebo kancelář oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, která je považována za pobočku podle regulačního režimu jurisdikce nebo která je jinak upravena podle právních předpisů jurisdikce jakožto oddělená od jiných kanceláří, jednotek nebo poboček oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Všechny jednotky, provozovny nebo kanceláře oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v jedné jurisdikci se považují za jednu pobočku.

„Platnou kvalifikační dohodou mezi příslušnými orgány“ se rozumí dohoda mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii, která ukládá automatickou výměnu informací odpovídajících informacím uvedeným v oddíle II pododdíle B této přílohy, což je určeno prováděcím aktem v souladu s čl. 8ad odst. 11.

6.	„Kvalifikovanou jurisdikcí mimo Unii“ se rozumí jurisdikce mimo Unii, která má uzavřenu platnou kvalifikační dohodu mezi příslušnými orgány s příslušnými orgány všech členských států, které jsou na seznamu zveřejněném jurisdikcí mimo Unii identifikovány jako oznamované jurisdikce.

7.	„DIČ“ se rozumí daňové identifikační číslo nebo, v případě neexistence daňového identifikačního čísla, jeho funkční ekvivalent. DIČ je jakékoli číslo nebo kód, které příslušný orgán používá k identifikaci daňového poplatníka.

8.	„Identifikační službou“ se rozumí elektronický postup, který členský stát nebo Unie bezplatně zpřístupňuje oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence uživatele kryptoaktiv.

ODDÍL V

ÚČINNÉ PROVÁDĚNÍ

Pravidla vymáhání požadavků na shromažďování a ověřování stanovených v oddíle III

1.	Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem požadovat, aby oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy prosazovali požadavky na shromažďování a ověřování údajů podle oddílu III ve vztahu ke svým uživatelům kryptoaktiv.

Pokud uživatel kryptoaktiv neposkytne informace požadované podle oddílu III ani po dvou upomínkách následujících po počáteční žádosti oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, ne však před uplynutím 60 dní, zabrání oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy uživateli kryptoaktiv v provádění oznamovaných transakcí.

Pravidla vyžadující, aby oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vedli záznamy o podniknutých krocích a veškerých informacích, na které se spoléhají při plnění požadavků na oznamování a postupů náležité péče, a přiměřená opatření k získání těchto záznamů

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby po oznamujících poskytovatelích služeb souvisejících s kryptoaktivy požadovali vedení záznamů o podniknutých krocích a veškerých informacích, o které se opírají při provádění požadavků na oznamování stanovených v oddíle II a postupů náležité péče stanovených v oddíle III. Tyto záznamy musí zůstat k dispozici po dostatečně dlouhou dobu a v každém případě po dobu nejméně pěti let, ale nejvýše deseti let po skončení období, v němž je oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy povinen informace oznámit, jedná-li se o informace oznamované podle oddílu II.

Členské státy přijmou nezbytná opatření včetně možnosti vydat příkaz k oznámení určený oznamujícím poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby zajistily, že všechny nezbytné informace budou oznámeny příslušnému orgánu tak, aby tento mohl později splnit svou povinnost sdělit informace v souladu s čl. 8ad odst. 3.

Správní postupy pro ověření souladu oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy s požadavky na oznamování a postupy náležité péče

Členské státy stanoví správní postupy s cílem ověřit soulad oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy s požadavky na oznamování stanovenými v oddíle II a postupy náležité péče stanovenými v oddíle III.

Správní postupy pro navazující opatření v případě, že oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy oznámí neúplné nebo nepřesné informace

Členské státy stanoví postupy, jimiž se řídí navazující opatření s oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy v případě, že jsou oznámené informace neúplné nebo nepřesné.

Správní postup pro udělení povolení poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy

Příslušný orgán členského státu, který uděluje povolení poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení (EU) 2023/1114, předává pravidelně a nejpozději před 31. prosincem příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období příslušnému orgánu podle této směrnice, jde-li o jiný orgán, seznam všech povolených poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Správní postup pro jedinou registraci provozovatele kryptoaktiv

Provozovatel kryptoaktiv, který je oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu oddílu IV pododdílu B bodu 3, se podle čl. 8ad odst. 7 zaregistruje u příslušného orgánu členského státu určeného v souladu s oddílem I pododdílem A bodem 2 písm. a), b), c) nebo d) nebo pododdílem B, a to před koncem období, ve kterém musí tento provozovatel kryptoaktiv oznámit informace uvedené v oddíle II pododdíle B. Pokud takový provozovatel kryptoaktiv splňuje podmínky uvedené v oddíle I pododdíle A bodě 2 písm. a), b), c) nebo d) nebo pododdíle B ve více než jednom členském státě, zaregistruje se podle čl. 8ad odst. 7 před koncem období, ve kterém musí tento provozovatel kryptoaktiv oznámit informace uvedené v oddíle II pododdíle B, u příslušného orgánu jednoho z těchto členských států.

Bez ohledu na první odstavec tohoto bodu se provozovatel kryptoaktiv, který je oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu oddílu IV pododdílu B bodu 3, nezaregistruje u příslušného orgánu členského státu, v němž tento provozovatel kryptoaktiv není povinen plnit požadavky na oznamování stanovené v oddíle II a požadavky náležité péče stanovené v oddíle III, podle oddílu I pododdílů C, D, E, F, G nebo H z důvodu skutečnosti, že tyto požadavky plní v kterémkoli jiném členském státě.

Při registraci sdělí provozovatel kryptoaktiv členskému státu své jediné registrace, určenému v souladu s bodem 1, tyto informace:

název;

b)	poštovní adresu;

c)	elektronické adresy včetně webových stránek;

d)	všechna DIČ vydaná provozovateli kryptoaktiv;

e)	členské státy, v nichž jsou oznamovaní uživatelé rezidenty ve smyslu oddílu III pododdílů A a B;

f)	všechny kvalifikované jurisdikce mimo Unii podle oddílu I pododdílů C, D, E, F nebo H.

3.	Provozovatel kryptoaktiv informuje členský stát jediné registrace o veškerých změnách v informacích poskytnutých podle bodu 1.

4.	Členský stát jediné registrace přidělí provozovateli kryptoaktiv individuální identifikační číslo a oznámí je elektronickými prostředky příslušným orgánům všech členských států.

Členský stát jediné registrace může vymazat provozovatele kryptoaktiv z centrálního registru provozovatelů kryptoaktiv v těchto případech:

a)	provozovatel kryptoaktiv oznámí danému členskému státu, že již nemá v Unii žádné oznamované uživatele;

b)	při neexistenci oznámení podle písmene a) existují důvody se domnívat, že činnost provozovatele kryptoaktiv skončila;

c)	provozovatel kryptoaktiv již nesplňuje podmínky stanovené v oddíle IV pododdíle B bodě 2;

d)	členský stát zrušil registraci u svého příslušného orgánu podle bodu 7 tohoto pododdílu.

Každý členský stát neprodleně uvědomí Komisi o každém provozovateli kryptoaktiv ve smyslu oddílu IV pododdílu B bodu 2, který má oznamované uživatele, již jsou rezidenty Unie, aniž se zaregistroval podle tohoto odstavce. Pokud některý provozovatel kryptoaktiv nesplní povinnost registrace nebo pokud byla jeho registrace zrušena podle bodu 7 tohoto pododdílu, přijmou členské státy, aniž je dotčen článek 25a, účinná, přiměřená a odrazující opatření k vymáhání dodržování předpisů v rámci své jurisdikce. Volba těchto opatření zůstává na uvážení členských států. Členské státy se rovněž vynasnaží koordinovat svá opatření zaměřená na vymáhání dodržování předpisů, v krajním případě včetně zabránění tomu, aby provozovatel kryptoaktiv mohl působit v rámci Unie.

Pokud provozovatel kryptoaktiv nesplní oznamovací povinnost podle oddílu II pododdílu B této přílohy po dvou upomínkách od členského státu jediné registrace, přijme tento členský stát, aniž je dotčen článek 25a, nezbytná opatření ke zrušení registrace provozovatele kryptoaktiv podle čl. 8ad odst. 7. Registrace se zruší nejpozději po uplynutí 90 dnů, avšak nikoli před uplynutím 30 dnů po druhé upomínce.

“

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2226/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Zavřít

(EU) 2023/2226Směrnice Rady (EU) 2023/2226 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání